Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví

Výlet ke dvěma drobným stavbičkám božích muk na okraji Litovle obnoveným díky nadačnímu fondu Adopce památek můžete spojit s příjemnou procházkou nebo projížďkou Litovelským Pomoravím, kde řeka líně meandruje lužními lesy a po dešti se vyleje ze svého koryta přímo mezi stromy. Za návštěvu také stojí samotná Litovel, přezdívaná moravské Benátky, před jejíž radnicí s vysokou věží protéká pod zemí ukryté jedno z ramen řeky Moravy.

Na cestu tentokrát vyrazte z Olomouce.

Cyklisté, pro něž bude projížďka pohodová a nedlouhá, se ještě před cestou mohou pokochat historickým centrem se sloupem Nejsvětější trojice a dalšími památkami, pěší se pak raději popovezou do Řepčína nebo ke startu Hejčínských cyklostezek a vyrazí rovnou podle toku Moravy. První zastávka přitom přijde zanedlouho v Horce nad Moravou, kde se nachází informační centrum Litovelského Pomoraví.

Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví

Litovelské Pomoraví je oblast neregulovaného horního toku Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice, která je v současné době chráněnou krajinnou oblastí. Řeku s mnoha meandry a slepými rameny tu obklopují lužní lesy.

Kolem se rozkládají louky a mokřady, slatiny a tůně, které pravidelně vysychají a opět se plní vodou. V lužních a bažinných lesích rostou především jilmové doubravy či dubohabřiny, na sušších místech se zde také vyskytují bukové lesy a naopak na trvale zamokřených plochách rostou olšové vrbiny.

Tyto přirozené mokřiny chrání krajinu před ničivými povodněmi a zároveň jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů.

Lužními lesy Litovelského Pomoraví

Pokud se o tomto území chcete dozvědět víc, zastavte se v domě přírody nazývaném také Sluňákov.

Kromě informací o okolní krajině lužních lesů se tu můžete kochat také uměním, centrum umístěné v ekologickém zahloubeném domě totiž obklopuje přírodní galerie s díly známých českých výtvarníků Františka Skály, Miloše Šejna, Miloslava Fekara a Marcela Hubáčka. Kromě toho můžete v areálu využít rozhled do krajiny z několika vyvýšených staveb a vyzkoušet si netradiční herní prvky, které zaujmou nejen děti.

Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví
Dále vás cesta povede okolo jednoho z ramen Moravy zvaného Mlýnský potok. Jeho název se vysvětlí v nedalekém Hynkově, kde budete míjet starý mlýn, který dnes slouží jako občerstvení. Naučná stezka Luhy Litovelského Pomoraví spolu s cyklostezkou číslo 4 vás nasměrují kolem dalších ramen a meandrů řeky s názvy jako Malá voda, Svodnice či Odrážka, kterou budete křižovat v místě zvaném Bahenka. Tady je čas stezky, které vedou přímo do Litovle, na chvíli opustit, a vydat se do hloubi takzvané Litovelské Amazonie. Tam vás odvede Lesánkova naučná stezka, spolu s níž překonáte hlavní tok Moravy. Kousek za mostem je třeba sjet i z této značené cesty a podél potoka Třívodka se vydat směrem na Tři Dvory. Až se bude blížit k obci, přivítá vás v polích první z drobných památek, za nimiž jste se sem vydali.

Boží muka ve Třech Dvorech i Litovli

Boží muka zasvěcená svatému Florianovi stála při cestě ze Tří Dvorů na Pňovice už po staletí, v poslední době ale značně chátrala. Nedochovala se ani jejich výzdoba, proto byl po opravě omítky a střechy do výklenku v jejich zdi umístěn glazovaný porcelánový kachel s vyobrazením světce, který je patronem hasičů.

Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví

Cestou ze Tří Dvorů budete do Litovle vjíždět po ulici s nezvyklým názvem Pavlínka. Jen kousek od jejího nároží stojí v ulici Nová další boží muka, o jejichž obnovu se zasloužila Adopce památek.

Drobná stavbička čtvercového půdorysu byla značně zanedbaná, byla proto opravena omítka a obnovena střecha.

Vzhledem k tomu, že není známo, komu byla zasvěcena, zůstala tato boží muka bez obrazové výzdoby, niky v jejich zdech ale doplňuje zajímavé zbarvení.

Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví

Na závěr si prohlédněte samotnou Litovel, ani tady se ale příliš nevzdálíte od vody, město přezdívané Hanácké Benátky totiž leží na šesti ramenech Moravy. Přes ty se klene kolem 170 lávek a mostů, z nichž nejslavnější je kamenný most se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1592, který je po Karlově mostě a mostě v Písku třetím nejstarším kamenným mostem v České republice.

Za památkami Litovle

Jedno z ramen Moravy zvané Nečíz dokonce protéká přímo pod náměstím Přemysla Otakara, z něhož vede k hladině podzemní řeky schodiště.

Přímo nad kanálem stojí 65 metrů vysoká věž radnice, na kterou můžete vystoupat a rozhlédnout se po okolí.

Samotná radnice má pozdně gotické základy a byla přestavována v renesančním a barokním stylu, dnešní vzhled získala při přestavbě v 70. letech 19. století.

Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví

Litovel byla založena v polovině 13. století králem Přemyslem Otakarem II. na místě rybářské vesnice, která využívala rozvětvených ramen Moravy a jíž připomíná městský znak, kapr a štika v modrém poli. Z historických památek můžete v Litovli obdivovat také gotickou kapli sv. Jiří a nedaleký kostel sv. Marka, zbytky hradeb, nebo třeba starý válcový mlýn.

Trasu najdete na Mapách.cz ZDE.

Okruh po Litovelském Pomoraví

Typ

1-denní, Okruh, Túra vhodná pro děti

Vhodné měsíce

leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec

Ledovec / sněhová pole

ne

Obtížnost

Lehký – pro úplné začátečníky

Horolezecké úseky

bez lezení

Rod Lichtenštejnů byl založen v roce 1136. Od té doby stihli Lichtenštejnové mnoho. Kromě jiného také zanechat svoji stopu v Litovelském Pomoraví. Jestli to je dobře nebo špatně posuďte sami.

Tato chráněná oblast se rozkládá převážně v údolní nivě přirozeně meandrující řeky Moravy v úseku mezi městy Olomouc a Mohelnice a představuje komplex zaplavovaných lužních lesů a mokřadních luk se stálými i periodickými tůněmi. Svou charakteristikou nížinné řeky se záplavovým územím, v němž převládá listnatý luh, patří dnes Litovelské Pomoraví k unikátním krajinným typům v evropském měřítku.

Ráj lužních lesů

Z geomorfologického hlediska tvoří pruh široký 3 – 8 kilometrů, zaujímající střední část Olomoucko-litovelské sníženiny Hornomoravského úvalu, jižní část Mohelnické brázdy a střední část Třesínského prahu. Téměř ve středu leží na ramenech řeky Moravy staré královské město Litovel.

Pruh vápenců Javoříčsko-mladečského krasu pokračuje od vrchu Třesína až k Litovli a je pohřben pod nánosy čtvrtohorních štěrkopísků, čímž vytváří pod korytem Moravy jakýsi práh. Právě jeho přítomnost je jedním z možných důvodů, proč se Morava v okolí Litovle rozvětvuje do tolika ramen a vytváří zde tzv.

vnitrozemskou deltu s lužními lesy.

K zajímavostem patří také Mladečské jeskyně, objevené r. 1826. Jejich celková délka 15 km překvapuje spletitostí chodeb, z nichž je jen malá část veřejnosti zpřístupněna.

V Dómu mrtvých byly objeveny pozůstatky po sídlišti kromaňonského člověka, jejichž část je vystavena ve vstupní místnosti. Mladečské jeskyně jsou otevřeny od května do září mimo pondělí od 9 do 16 hodin a v dubnu a říjnu o sobotách a nedělích od 9 do 15 hodin.

Návštěvou jeskyní doporučuji zahájit pěší okruh po zajímavých místech Litovelského Pomoraví.

Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského PomoravíLitovelské Pomoraví

Do Mladče se lze dopravit autobusovým spojem z nedaleké Litovle, při použití vlastního vozidla je na spodním konci obce zdarma k dispozici hezky upravené parkoviště. Od něj se vydáme nejprve na náves k rozcestníku turistických značených cest, odkud vede červená značka k půl kilometru vzdálenému vchodu Mladečských jeskyní.

Po jejich prohlídce už pokračujeme od rozcestníku po modré značce společně s naučnou stezkou k východnímu úpatí vrchu Třesína. Lesní cesta prochází nad korytem zvolna plynoucího Mlýnského potoka; po levé straně míjíme otvor částečně zřícené podzemní prostory v jílovitém svahu.

Cesta pokračuje kolem menších skalních útvarů až k bizarní stavbičce Čertova mostu, spojujícího asymetrickým kamenným obloukem dva skalní výčnělky ve svahu kopce.

Budete mít zájem:  Poplatky u lékaře zachovány, rozhodli senátoři

Tuto stavbu, jakož i další, které na dnešním putování navštívíme, nechali v rozsáhlém, velkoryse řešeném krajinném areálu v okolí Novým Zámků a Mladče, jenž byl součástí Úsovského panství od roku 1597-1945 postavit Lichtenštejnové. Malebná krajina a dostatek zvěře byly důvodem zřízení tohoto loveckého a rekreačního zázemí jejich rodu.

 Lichtenštejnové zde nechali postavit řadu romanticky laděných staveb, inspirovaných antikou a středověkem, které tehdejším šlechtickým výletníkům měly sloužit jako místa odpočinku a rozjímání.

Na vzniku krajinných úprav i jednotlivých staveb se v dané době podílel i stejný autor-Bernard Petri, jako u známějšího Lednicko-valtického areálu, s nímž je zde možno sledovat určitou podobnost.

Turistická atrakce stará stovky let

Po několika stech metrech dojdeme k jeskyni Podkova, která patří k dalším stavebním zajímavostem na úpatí kopce Třesína. Původně se jednalo o dva samostatné výtoky ponorných toků, které se podílely na vytvoření Mladečských jeskyní.

Tyto dvě slepé krasové horizontální chodby, jejichž vchody ležely 28 m od sebe, se však uvnitř skalního masívu k sobě vzájemně přibližovaly na několik metrů, a tak nechali Lichtenštejnové jejich konce uměle prorazit. Tím vytvořili tunel ve tvaru podkovy, jenž slouží k pobavení turistů i dnes.

Vzhledem k tomu, že je v něm tma a stropy jsou místy nízké, doporučuji vzít si baterku.

Kousek cesty odtud se od rozcestníku vyšplháme k další zajímavosti tehdejšího romantického areálu – Rytířské síni.

Kdysi se jednalo o stavbu, připomínající antický chrám, lemovaný šestnácti jónskými sloupy z doby kolem roku 1730 na vršku s dalekým výhledem, ve které se při reprezentačních honech podávalo občerstvení. Stavba byla v roce 1910 poničena, do dnešní doby se dochoval pouze jeden sloup.

Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského PomoravíLitovelské Pomoraví

Dojde i na bizony

Od rozcestníku pod Rytířskou síní pokračujeme dál modře značenou pěšinou spolu s naučnou stezkou kolem skalních útvarů až na severní úpatí Třesína, ke skupině čtyř krasových pramenů Řimických vyvěraček, jejichž zdrojovou oblastí jsou ponorné potoky Javoříčky a Špraňku. Pokračujeme dál pěšinou, jež po chvíli zatáčí vlevo do menší roklinky při okraji lesa, odkud pak vystoupá k rozcestníku Za Třesínem.

Modrá značka dál pokračuje společně s červenou půl kilometru polní cestou s třešňovou alejí na okraj obce Měnín.

Odtud je to po červené značce kilometr chůze k Arboretu Bílá Lhota; my však pokračujeme dál po modré polní cestou s hezkými výhledy na Litovelské Pomoraví i Zábřežskou vrchovinu. Kolem kapličky sejdeme do obce Řimice, kde se připojí žlutá značka od Bílé Lhoty.

Za obcí se podchodem pod dálnicí dostaneme na polní cestu a dáme se vlevo přes louky. Po kilometru chůze jsme na silnici u vodní elektrárny, vedle níž se nachází soukromá obora se stádem bizonů.

V osadě Nové Mlýny, za mostem přes Moravu se nachází hospody Rybářská bašta, mající mnohaletou tradicí, a kousek naproti hospoda Na Kadlově. Jelikož máme za sebou 7 kilometrů chůze a do cíle zbývá ještě 6, je to vhodné místo pro občerstvení z bohaté originální nabídky tuzemských i cizokrajných rybích specialit, které oba hostince nabízejí.

Z osady Nové Mlýny pokračujeme vpravo po modré společně s naučnou stezkou na lesní cestu, jež nás provede lužními lesy až k 1,5 kilometru vzdálenému kruhovému loveckému pavilonu Templ, zvanému „Chrám přátelství“. Ten stojí na skalní stěně nad peřejemi řeky Moravy a vytváří tak romantickou kulisu okolním lesním doubravám, které jsou chráněny jako Přírodní rezervace Templ.

V České republice se jedná o ojedinělý typ lesních společenstev pahorkatin

Lesní i mokřadní vegetace je velmi bohatá; ve větším množství se zde vyskytuje bledule jarní, mnoho druhů ostřic, úpolín evropský, jaterník podléška, ptačinec velkokvětý a ojediněle i lilie zlatohlavá, áron plamatý či lýkovec jedovatý.

Bohatá je i květena vodních ploch a toků a velmi pestrá je i fauna této oblasti – hnízdí zde pravidelně téměř 100 druhů ptáků, kromě běžných ryb se v řece vyskytují i ryby vzácnější jako jelec proudník i tloušť, hrouzek, štika či úhoř a žije zde také většina našich obojživelníků.

Kromě lovné zvěře se zde vyskytuje i bobr říční, který sem byl před lety vysazen.

Po dalším kilometru putování od Templu projdeme lužními lesy k rozcestníku u Obelisku, od něhož je vedena krátká odbočka ke srázu nad korytem Moravy.

Je odtud výhled na 15 m vysoký čtyřboký kamenný Obelisk na břehu Moravy, jenž napodobuje obdobné stavby zaniklých starověkých říší.

Pokračujeme lužními lesy až k empírovému paláci Nové Zámky (dříve Neuschloss), jenž sloužil Lichtenštejnům jako lovecký zámek, sídlo lesního úřadu i správy velkostatku.

K zajímavostem zámku patří i to, že má 12 komínů (jako počet měsíců v roce), 52 dveří (počet týdnů) a 365 oken (jako dnů v roce). Nyní jej využívá Ústav sociální péče.

Další cesta zpět do Mladče již vede po nové, po povodni z r.1997 opravené asfaltové silničce po zvýšeném náspu přes lužní lesy, kolem několika slepých ramen či tůní. Za novým mostem přes Moravu vychází od rozcestníku vpravo žlutá značka proti toku řeky, zatímco zprava se připojuje červená značka lužními lesy od Litovle, která nás doprovodí do Mladče.

Do Mladče se lze dopravit autobusovým spojem z nedaleké Litovle, při použití vlastního vozidla je na spodním konci obce zdarma k dispozici hezky upravené parkoviště.

Mladeč – Měník – Řimice – Nové Mlýny – Nové Zámky – Mladeč

FOTO: Z Horky vede nová cyklostezka, i pro in-line

Jedno hezčí než druhé. Podívejte se Redakce

Horka n.M. – Od Sluňákova směrem k Lovecké chatě až k mostku přes potok Cholinka se už pohodlně dostanete po rovném asfaltu cyklo a in-line stezky. Úsek na zrekonstruované lesní cestě Horecká je dlouhý půldruhého kilometru a začíná u hřbitova poblíž Centra ekologických aktivit.

Nová cyklo a in-line stezka od Sluňákova směrem Lovecké chatě | Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Nový úsek z Horky nad Moravou k mostku přes potok Cholinka, který byl ve čtvrtek oficiálně otevřen, je součástí trasy do Litovelského Pomoraví oblíbené mezi kolaři i vyznavači jízdy na kolečkových bruslích.

Oprava cesty zahrnovala vedle odvodnění a položení asfaltového povrchu také rekonstrukci poškozeného mostku. Celkové náklady na opravu se vyšplhaly na částku 7,25 milionů korun. Zaplatilo ji město Olomouc s využitím evropské dotace ve výši bezmála čtyř milionů.

Chystá se in-line stezka v Hejčíně

Kromě cyklistů láká trasa i vyznavače stále populárnějšího in-linového bruslení.

„Uvědomujeme si, že soužití příliš velkého množství cyklistů a bruslařů může být nebezpečné. Do budoucna bychom proto chtěli, aby lesní cesta Horecká sloužila spíše cykloturistům,“ uvedl olomoucký primátor Martin Novotný (ODS) s tím, že radnice připravuje pro bruslaře několik dalších stezek.

„V současné době finišuje příprava jakéhosi parkoviště ve Chválkovicích a zpracovává se projektová dokumentace na in-line stezku v Hejčíně,“ upřesnil náměstek primátora Martin Major (ODS), který si ve čtvrtek sám projel trasu na kolečkových bruslích.

Ostatní radní včetně primátora dali přednost bicyklům.

Ve Sluňákově půjčují kola

„Na trase budeme instalovat lavičky a odpadkové koše, aby se prostředí ještě více zkulturnilo,“ uvedl starosta Horky nad Moravou Oldřich Nykl.

Zájemci o vyjížďku Pomoravím mají také možnost vypůjčit si bicykl přímo v ekologickém centru Sluňákov.

„Kola půjčujeme kdykoliv za poplatek sto padesát korun. Nejlepší je objednat si zapůjčení telefonicky,“ informovala pracovnice centra Jana Vyhňáková.

Budete mít zájem:  Jak dostat vosí hnízda z formičky?

Karel Páral

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

  • Horky,
  • Horka nad Moravou,
  • ODS,
  • stezka pro cyklisty,
  • Martin Novotný,
  • CHKO Litovelské Pomoraví,
  • Martin Major,
  • Olomouc,
  • Sluňákov,
  • stezka pro cyklisty,
  • Horky,
  • hřbitov,
  • oprava,
  • primátor,
  • stavební rekonstrukce

Účetní, 25 000 Kč Soustružník, 22 200 Kč Marketingový/á asistenta/asistentka – copywriter, 22 000 Kč Hypoteční specialista/specialistka, 30 000 Kč Řidič/ka VZV – jeřábník/jeřábnice, expedient/ka, 26 000 Kč Automechanik, 25 000 Kč Učitel/ka, 28 000 Kč Dělník, obsluha VZV – Hlubočky – dvě směny, stabilní práce, 22 000 Kč + PODAT INZERÁT Opel Astra první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Mazda 6 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Audi A5 Subaru XV nové vozidlo, servisní knížka Suzuki nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Audi A4 nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované + PRODAT AUTO

Litovelským Pomoravím – z Olomouce do Litovle

  • O výletu
  • Detaily
  • Popis trasy
  • Příjezd
  • Aktuální informace
  • Výstroj

Hledáte klidnou cyklo vyjížďku přírodou? Vydejte se do chráněné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví.  Je to významný úsek cyklotrasy Eurovelo č. 9 a Moravské stezky č. 4. 

Cyklotrasa začíná v historickém městě Olomouc. Z Olomouce vás povede stezka na příjemnou projížďku Litovelským Pomoravím.

Cesta lužními lesy Litovelského Pomoraví začíná v ekologickém středisku Sluňákov na okraji Horky nad Moravou.

Centrem areálu je unikátní Dům přírody Litovelského Pomoraví, který je obklopen volně přístupnou expozicí v přírodě.

Trasa končí v Litovli, které se díky několika ramenům řeky Moravy přezdívá Hanácké Benátky. 

Djamila Bekhedda Datum poslední změny: 28.05.2020

Cyklotrasa začíná v historickém městě Olomouc. Olomouc bývala významným vojenským městem a první připomínku císařsko-královské pevnosti budete míjet cestou Řepčínem.

Stačí jen odbočit doleva a za pouhých pár set metrů se před vámi objeví malá pevnůstka – fort XX v Křelově. Místní značení vás přes obec Křelov zavede i k druhému fortu č. XVII, který je přístupný veřejnosti.

Opevnění bylo součástí fortového systému, vybudovaného kolem barokní olomoucké pevnosti v polovině 19. století.

Z Olomouce vás povede stezka na příjemnou projížďku Litovelským Pomoravím. Cesta lužními lesy Litovelského Pomoraví začíná v ekologickém středisku Sluňákov na okraji Horky nad Moravou. Centrem areálu je unikátní Dům přírody Litovelského Pomoraví, který je obklopen volně přístupnou galerií v přírodě.

Na rozlehlém pozemku můžete prozkoumávat malebná zákoutí s netradičními herními prvky nebo si jen tak rozjímat v Rajské zahradě, na Sluneční hoře snů či v Lesním chrámu. Trasa pokračuje krajinou lužních lesů a je totožná s naučnou stezkou Luhy Litovelského Pomoraví.

Podél cyklostezky jsou instalovány informační panely, které vás seznámí s přírodovědnými a historickými zajímavostmi.

Poznávat hanáckou krajinu můžete nejen ze sedla kola. Nezapomenutelným zážitkem je jízda ve formanském voze. Dříve se ve vozech tažených koňmi převáželo zboží do blízkých i dalekých míst. Dnes slouží pro poučení, netradiční zážitek a zábavu.

Jízda ve formanském voze není tak rychlá, ale o to více si můžete vychutnat krásu hanáckých luk, řek a jezer, včetně interaktivního programu, který zažijete přímo ve voze. Na palubě vozu navíc ochutnáte regionální speciality a pivo z místní produkce.

Projížďku formanským vozem je nutné si objednat předem.

Když zvolíte alternativní trasu z Příkaz do Nákla (5056), nenechejte si ujít Hanácké muzeum v přírodě. Kompletní hanácký statek se stodolami a zahradou, je jedinečným příkladem lidového hanáckého stavitelství.

Uvidíte ale také dobové zemědělské nářadí, sbírku dětských hraček nebo ukázky řemesel. Pravidelně se tu pořádají tematické pořady a folklórní slavnosti.

 Ukázkou typické hanácké vesnice jsou i samotné Příkazy, kde najdete mnoho historických selských staveb.

Příjemnou projížďku si můžete zpestřit koupáním v oblíbené štěrkovně Náklo. Zavede vás k ní trasa č. 6056 z rozcestníku ve Lhotě nad Moravou.

Stále se tu aktivně těží štěrk, ale část štěrkovny je využívána jako přírodní koupaliště a zbytek je ponechán přírodě, původním živočichům a rostlinám.

Zastavují se zde například ptáci na tahu k odpočinku a za potravou.

Další zastávku si udělejte v informačním středisku CHKO Litovelského Pomoraví – Šargoun. V místě bývalé hájovny je vybudovaná živá expozice o historii včelařství, která ukazuje život člověka v sepětí s přírodou v dobách minulých. Na zahradě bylo nově vysázeno několik starých odrůd ovocných stromů a prohlédnout si můžete ukázky historických včelínů.

Trasa končí v Litovli, které se díky několika ramenům řeky Moravy přezdívá Hanácké Benátky. Jedno z nich, zvané Nečíz, protéká pod hlavním náměstím a pod radniční věží, která se tyčí do výšky 65, 4 metrů.

Dominantou náměstí je barokní morový sloup od Václava Rendera – autora Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci zapsaného na seznam UNESCO. K významným památkám města patří také Svatojánský most, který pochází z roku 1592 a patří k nejkrásnějším stavbám ve městě. Jde o nejstarší kamenný most na Moravě a třetí nejstarší v České republice.

V městském muzeu navštivte expozici o slavném zápasníkovi Gustavu Frištenském, který si vzal dceru litovelského sládka a strávil zde většinu života. Socha na jeho počest stojí u sokolovny ve Smetanových sadech. Litovli dodávají působivý vzhled i parky a dva rybníky, Uničovský a Olomoucký, mezi nimiž vede i Moravská stezka.

Než opustíte Litovel, nezapomeňte se zastavit v Café restaurantu Záložna. Sídlí v secesní historické budově na náměstí a v nabídce najdete i tvarůžkové speciality a na čepu místní pivo Litovel. To můžete ochutnat i přímo v Pivovaru Litovel, který pořádá exkurze a dokonce i kurzy vaření piva.

Během horkých letních dní vám určitě přijde vhod osvěžení v podobě litovelského biotopového koupaliště, které kombinuje výhody moderního bazénu s přírodním koupáním v čisté vodě bez chemie.

TIP! Dopřejte si aktivní odpočinek na řece Moravě. Loď i výbavu vám zajistí půjčovna IN LIFE, která sídlí přímo v Litovli. IN LIFE zabezpečuje  síť nástupních a výstupních míst na řece Moravě (tzv. IN LIFE pointy), kde si můžete loď a výbavu vyzvednou a také vrátit. Platíte pouze za vypůjčený materiál.

O dopravu lodí a vybavení se už nemusíte starat. Půjčovna lodí IN LIFE denně zajištuje rozvozy materiálu, lodí, raftů a veškerého vybavení podle potřeby na jednotlivé POINTY. Jednotlivé POINTY jsou rozmístěny na řece tak, abyste mohli maximálně využít celou řeku od jednodenního výletu až po celotýdenní plavbu.

Některé POINTY navíc nabízí i kemp a možnost občerstvení.

49°35'33.3″N 17°15'34.3″E

Trekové kolo, cyklistická helma. 

Horka nad Moravou – Wikipedie

Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: redukce zbytečností a neencyklopedických informací, W není web obce

Horka nad Moravou Obecní dům (obecní úřad) a náměstí Osvobození

znakvlajka Lokalita Status

obec LAU 2 (obec)

CZ0712 502545 Pověřená obec a obec s rozšířenou působností

Olomouc Okres (LAU 1)

Olomouc (CZ0712) Kraj (NUTS 3)

Olomoucký (CZ071) Historická země

Morava Zeměpisné souřadnice

49°38′24″ s. š., 17°12′39″ v. d. Základní informace Počet obyvatel

2 499 (2020)[1] Rozloha

11,93 km² Katastrální území

Horka nad Moravou Nadmořská výška

220 m n. m. PSČ

783 35 Počet částí obce

1 Počet k. ú.

1 Počet ZSJ

Budete mít zájem:  Jak funguje ionizátor, stroj na „živou“ vodu?

2 Kontakt Adresa obecního úřadu

nám. Osvobození 16/4678335 Horka nad Moravou [email protected] Starosta

Mgr. Luděk Tichý
Oficiální web: www.horka.cz

Horka nad Moravou
Další údaje Kód obce

502545 Kód části obce

42064 Geodata (OSM)

OSM, WMF
multimediální obsah na Commons Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horka nad Moravou (německy Horke[2]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, a leží v CHKO Litovelské Pomoraví. Žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel. Jde o obec střediskového typu.

Historie

  • 1250 písemně doložena osobnost Parduse z Horky, zmínka o horeckém mlýně
  • 1271 první písemný doklad o Horce
  • 1406 hrad v Horce
  • 1520 Horka patřila Petrovi z Horky a jeho 5 synům
  • 1535 město Olomouc koupilo Horku
  • 1593 hrad rozbořen, poslední zmínka o něm
  • 1753 postaven kostel svatého Mikuláše
  • 1872 v obci založen Sokol
  • 1873 postavena stará škola
  • 1883 přes obec vede železnice
  • 1884 založen Sbor dobrovolných hasičů
  • 1900 zřízena pošta a železniční stanice
  • 1914 zaveden elektrický proud, zřízena elektrárna ve mlýně
  • 1916 založena obecní knihovna
  • 1922 vznik družstevní pekárny ve mlýně
  • 1932 postaven Tyršův pomník u nádraží
  • 1945 8. května obec osvobozena Rudou armádou
  • 1946 postaven pomník u obecního úřadu v Horce
  • 1955 založeno zemědělské družstvo
  • 1963 zahájení provozu Základní školy v Horce
  • 1977 postaveno nákupní středisko Jednoty
  • 1984 postavena nová mateřská škola
  • 1991 v budově mateřské školy začala pracovat ekologická nadace Sluňákov
  • 1993 dokončen vodovod, rekonstrukce obecního úřadu – nová omítka, na železničním přejezdu instalováno zabezpečovací zařízení
  • 1994 dokončení 1. etapy plynofikace výstavba plynové kotelny ve škole kabelizace telefonní sítě vysvěceny nové zvony – Sv. Mikuláš a Panna Marie
  • 1996 ukončena hlavní část plynofikace obce
  • 1997 povodně – zatopeno 200 domů, 20 domů muselo být demolováno
  • 1998 vybudována čistička odpadních vod započato se stavbou kanalizace a připojováním domů na ni
  • 1999 předseda PS Parlamentu České republiky předal starostovi obce obecní symboly – znak a prapor obce, postaven nový obecní obytný dům s 15 byty
  • 2000 postavena nová hasičská zbrojnice, spolu se Sluňákovem a Holanďany vysazena lipová alej, začal pracovat Klub seniorů v nových prostorách
  • 2001 oslava 730 let od první písemné zmínky o obci, vydání knihy o obci
  • 2002 dokončena stavba kanalizace včetně přípojek (kromě Sedliska)
  • 2003 ZŠ je příspěvkovou organizací, oslavy 40. výročí otevření ZŠ a 20. výročí otevření MŠ
  • 2004 dostavba kalové koncovky na ČOV, zahájena stavba kanalizace v Sedlisku, navýšena protipovodňová hráz kolem lesa, ekolog. organizace; „Sluňákov“ zahájila stavbu nízkoenergetického domu
  • 2005 dokončena stavba kanalizace v Sedlisku včetně přípojek, opravena Husitská kaplička, modlitebna Církve československé husitské, přemístěna do budovy „Pekařství“
  • 2006 povodeň – protržení hráze kolem lesa, zaplaveny sklepy domů v části Sedlisko, rekonstrukce komunikací v ulici Vodní a Partyzánská, vybudování asfaltové cesty kolem „Dolů“
  • 2010 místní volby vyhrála Mgr. Sylva Stavarčíková. Nahradila bývalého starostu Oldřicha Nykla.
  • 2013 výstavba cyklistické stezky na Poděbrady
  • 2014 realizována výstavba chodníku na ulici Olomoucká a zahájena výstavba nové obytné části s rodinnými domy v jižní části směrem na Olomouc.
  • 2014 bylo zrekonstruováno hřiště Sokola pro malou kopanou a házenou.

Školství

V obci je základní škola pavilonového typu, kterou v současné době[kdy?] navštěvuje 220 dětí 1.-9. třídy. Jeden pavilon slouží jako tělocvična. Pro žáky první až čtvrté třídy je zřízena školní družina. Ve škole je vybavená keramická dílna a počítačová učebna.

V letech 2013–2015 dostala škola grant od EU v hodnotě 32 mil. korun, který byl využit na stavbu šaten, venkovních učeben a úpravu okolí školy (nová běžecká dráha apod.).

Dostali také peníze na takzvanou „knihovničku“ v každé třídě, což znamená, že každá třída bude mít svou vlastní menší verzi knihovny. Na prvním stupni jsou některé třídy s výukovou metodou Montessori (od školního roku 2015/2016 v „trojtřídí“ – žáci 1., 2. a 3.

stupně dohromady), nové je také to, že Montessori je zde možnou výukou až do páté třídy. V roce 2020 zde začala rekonstrukce bývalého tenisového kurtu.

Předškolním dětem slouží čtyři oddělení mateřské školy, z toho jedno oddělení se zaměřením na výuku metodou Montessori. V severní části naproti hřbitova pak působí lesní mateřská školka Bažinka.

Doprava

Horkou nad Moravou procházejí silnice třetí třídy. Silnice vedou směrem na Olomouc a Křelov, Olomouc-Chomoutov a Skrbeň.

Do Horky každodenně zajíždí autobusové linky MHD Olomouc č. 18 a 20. V obci je šest autobusových zastávek, z toho jedna za obcí u vojenského opravárenského závodu.

V Horce nad Moravou se nachází železniční zastávka, ležící na trati trati 275 Olomouc – Drahanovice.

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Mikuláše

Galerie

  • Dům č.p. 1 se sgrafitem od Františka Flasara

  • Centrum ekologické výchovy Sluňákov

  • Železniční stanice

  • Chrám svatého Mikuláše (1753)

Současná architektura

  • Centrum ekologické výchovy Sluňákov (2005–2007). Oceněno Grand Prix architektů 2007.

Kultura a zábava

Neustále zde přibývají nové domy a obyvatelé. Lidé se sem rádi stěhují hlavně z důvodů okolní přírody a toho, že jde o střediskovou obec s kulturní činností. V obci se každý rok koná dvoudenní festival Horecké Struny, který je hlavně zaměřený na country a folk.

Místní Sokol pořádá každý rok několik vesnických zábav se skupinami jako Stracené Ráj nebo Motors, koncem června se zde pravidelně od roku 2010 koná hudební open air produkce Rocková Horka[3] a místní sdružení, obec a škola pořádají v zimním období plesy.

Ve vesnici je několik hospod a rodinný minipivovar s pivovarským dvorem (Pivovárek Melichárek, od roku 2013). Několik kulturně vzdělávacích akcí každoročně organizuje centrum ekologických aktivit Sluňákov a Dům přírody Litovelského Pomoraví (např.

EDO, letní příměstské dětské tábory, dny pro děti, ples, svatby apod.).

Vesnicí protéká Mlýnský potok (náhon horeckého mlýna), který je s oblibou splavován vodáky na kánoích a vyhlídkových raftech.

Asi 2 km jižně od Horky se nachází přírodní koupaliště Poděbrady (místně taky „Geby“) oblíbené pro svou malebnost a dostupnost z Olomouce autem, na kole a autobusy č. 18 a 20 (zastávka na znamení).

Pravidelně se zde pořádají různé kulturní akce s živou hudbou (dětský den, pálení čarodějnic apod.). Koupaliště má uprostřed ostrov spojený mostem s pevninou a v severní části má i nudistickou pláž.

Severně od Horky se rozkládá území ChKO Litovelské Pomoraví s lužními lesy, říčními rameny a řadou zpevněných lesních cest lákající k výletům na kolech, na lodích, na koních a pěšky.

Asi 2,5 km severně se uprostřed lesů nachází výletní místo Lovecká chata (místně také „Štrougalka“) oblíbená pro svůj charakter loveckého a westernového stylu. Pro svou dostupnost na kole je oblíbená hlavně od jara do podzimu.

Pořádají se zde, hony, semináře, sportovní soustředění, různé výstavy a závody psů a koní.

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ↑ http://biblio.unibe.ch/adam/zoom/zoom.php?col=ryh&pic=Ryh_4407_23
  3. Rocková Horka Open Air Festival [online]. [cit. 2013-11-16]. Dostupné online. 

Související články

  • Římskokatolická farnost Horka nad Moravou
  • FK Horka nad Moravou

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Horka nad Moravou na Wikimedia Commons
  • Encyklopedické heslo Horka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Horka nad Moravou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
  • Základní a mateřská škola

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Horka_nad_Moravou&oldid=19683218“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector