Čím nahradit sladkosti, aby to dětem chutnalo

Jak odnaučit sebe a děti chuti na sladké?

Předně musím podotknout, že odnaučovat někoho nebo sebe chuti na sladké v podstatě nelze. Všichni potřebujeme sladkou chuť a děti obzvlášť, protože je to jejich první základní chuť (mateřské mléko je sladké), se kterou se setkají.

V podstatě celý první půlrok až rok je pro děti ve znamení sladké chuti a po celé jejich dětství je chutí dominantní.

Sladká chuť podporuje naše trávící orgány – slezinu, slinivku a žaludek a proto by ani nám dospělým neměla v jídelníčku chybět.

Cukr nás okrádá o minerály

Čím nahradit sladkosti, aby to dětem chutnaloRýžový dort

Bohužel většina z nás si chuť na sladké uspokojuje pomocí běžných sladkostí (sladké pečivo, komerční sladkosti, čokoláda, sušenky, bonbóny, zmrzliny…), které jsou plné jednoduchého cukru a často i ztužených tuků a další „éček“. Kromě toho, že cukr zatěžuje slinivku a přispívá k rozvoji diabetu, také vede k poruchám trávení. Cukr velmi překyseluje náš organismus, což má za následek jak demineralizaci  kostí a zubů, tak poruchu minerálové rovnováhy, nedostatek vitamínu B1, přemnožení plísní, které z cukru žijí… Jednoduše řečeno, cukr nám prostě krade minerály z těla.

Cukr se chová jako droga

Navíc návyk na cukr se velmi podobá návyku na jakoukoliv drogu.

Lidé, kteří se ho snaží vynechat, mají fyzické i psychické  abstinenční příznaky a většinou vydrží bez cukru týden, maximálně 14 dní. Déle to většinou nevydrží a snědí na co přijdou.

To je normální absťák, po němž jsou zase tam, kde byli předtím. Jak z toho začarovaného sladkého kruhu ale ven?

Možná moc solíte

Je důležité si uvědomit, že čím více solíme, jíme masa, pečiva, tvrdých sýrů atd., tím více potřebujeme na vyrovnání chuť sladkou. Tělo se přirozeně snaží samo harmonizovat, proto když budete moc solit a jíst maso a vejce (jang) budete toužit po uvolnění a tím je vše sladké (jin).

Ne ale každý touží po klasických sladkostech, někomu stačí třeba sklenka vína, nebo piva, ale to je v podstatě to samé, jako by jste si dali sladkou tečku. Uberte sůl a budete mít menší chuť na sladké. A platí to i naopak.

Nadbytek sladkostí vás zase přivede k touze po uzeninách, slaných sýrech, pečivu…

Sladká chuť totiž není jen ta hodně sladká, jakou známe u cukru. Sladká může být i dušená zelenina se špetičkou soli, která sladkost se zeleniny ještě více vytáhne.

Taková dušená mrkev na cibulce s pár zrnky soli je úžasně sladká, nebo sladký hrášek, kukuřice, cibule, kedlubna, kapusta, zelí… Většina kulaté zeleniny, pokud se pomalu dusí pomalu se  špetkou soli, chutná ve výsledku sladce.

Je mi jasné, že sladká zelenina na pokrytí chuti na sladké nestačí, ale čím více ji zařadíte do svého každodenního jídelníčku, tím méně budete po sladké chuti toužit.

Dostatečně uvařené celozrnné obiloviny, osolené jen trochou solibjsou při správném kousání a proslinění také lehce sladké.

Nezapomínejte přiměřeně pít. Pití kromě tekutiny přináší také uvolnění, což je to, po čem vlastně toužíme. To pak doháníme sladkostmi a někdy i množstvím jídla.

A nejdůležitější je naučit se připravovat zdravé sladkosti, které zařazujeme jako dezert, nejlépe na svačinu mimo hlavní jídlo.

Ovšem zapomeňte na jednoduchý cukr, kam patří i med, ovocný cukr, třtinový cukr, všechny sirupy (agáve, javorový, datlový, kukuřičný…)  Tento cukr je potřeba nahradit cukrem složitým. Ten se při trávení  uvolňuje pomalu, takže hladina cukru je v krvi stabilní, za což vám poděkuje hlavně slinivka.

Čím ho tedy nahradit? Nejlépe sladěnkou, což je ječný slad, který vzniká z naklíčeného ječmene – sladu a je bez jakýchkoli konzervačních přípravků. Je bohatým zdrojem vitamínu B6, niacinu a stopových prvků.

Čím nahradit sladkosti, aby to dětem chutnalo

Zdravé sladkosti mohou mít spousty podob:

  • tepelně upravené ovoce, buď v páře nebo dušené ve vodě, rozvařené na povidla, pečené v troubě (karamelizací se zvýší jeho sladkost a zpomalí se vstřebávání cukru)
  • obilné kaše slazené sladěnkou a sypané mandlemi, oříšky, nebo s mandlovým máslem
  • pudinky připravované z rostlinného mléka slazené sladěnkou
  • ovocné pudinky
  • zdravé dorty s ovocem a agarem
  • burizonová mozaika
  • kanten, nebo-li ovocný agar
  • amasaké
  • ovocné páje s pudinkem
  • celozrnné záviny
  • palačinky s povidly nebo sladěnkou
  • ořechové chlebíčky
  • sušené ovoce, hrozinky, oříšky, mandle
  • celozrnné sušenky
  • zdravé poháry
  • zdravé musli tyčinky bez cukru

Asi to nejjednodušší, co můžete udělat, je zbavit se doma všech nezdravých sladkostí (někomu je dejte, nebo je raději vyhoďte). Nahraďte je zdravější variantou, musíte doma něco mít, až dostanete na něco chuť! Jinak asi půjdete vyplenit cukrárnu, nebo večerku.

Upečte si zdravý dezert, kupte si celozrnné sušenky, udělejte si pudink, burizonovou mozaiku, ovocný pohár,  celozrnný štrůdl, cokoliv, co vás uspokojí. Ze začátku vám to možná přijde málo sladké, ale časem vám naopak přijdou komerční sladkosti strašně přeslazené.

Když budete mít doma co mlsat, nebudete toužit po jednoduchém cukru.

A u dětí? Záleží, jak jsou staré. U puberťáka asi už moc nezmůžete, i když tam se to dá svést na „beďary“ a ono jim docela záleží na tom, jak vypadají. Největší šanci máte u hodně malých dětí do 4-5 let.

Těm už se dá vysvětlit, že cukr kazí zoubky a nedělá dobře bříšku, tak si dáme místo toho domácí pudink, který si spolu i uvaříme. Asi nejdůležitější je být přesvědčený sám uvnitř, bez toho to nejde. A taky jít příkladem.

Se soucitným pohledem na dítě a doma tajně schovanou čokoládou nic nezmůžete.

Pokud jste opravdu přesvědčeni, že cukr doma jíst nechcete, pak vydržíte dítěti bonbóny prostě nekoupit, alkohol by jste dítěti taky neměli problém Čím nahradit sladkosti, aby to dětem chutnalonekoupit.

A úplně nejlepší je dítě na cukr vůbec nenaučit. Jde to i s babičkami, které by jim tak rády dopřály, známe to z vlastní zkušenosti. Naše víc jak tříleté děti cukr v podstatě zatím neznají. Přitom sladkou chuť mají denně.

K tomu ale také každý den kopec zeleniny, celozrnné obiloviny a luštěniny. Velká část jejich obědů a večeří tvoří zelenina upravená do sladka. A tak po ničem  netouží, neboť sladkou chuť mají plně uspokojenou.

Neznám větu, kterou často slýchám u kamarádek: Maminko, já bych si dal něco sladkého, dobrého… Chce jen to, co vidí u mě, nebo u jiných dětí.

A jak na ty babičky, dědečky, tetičky a všechny, co nám naše děti chtějí v dobré vůli kazit? Tvrdě. Tady už nejde jen o princip, ale o budoucí zdraví vašich děti. Stůjte si pevně za svým, pokud vás vyslechnou, vysvětlit stručně co cukr způsobuje a proč ho dítěti nechcete dávat.

Pokud ne, dát jasně najevo svoje hranice a dát jim také možnost, co mohou dětem oni dobrého dát. Čerstvé ovoce, sušené ovoce, mandle, oříšky, musli tyčinky bez cukru… A pokud vás nerespektují a dávají jim dále sladkosti, dítě bych jim prostě nepůjčila. Pak vás nebudou respektovat ani v jiných věcech.

A co na oslavy, narozeniny, do školky? Je nutné mít vždy sebou připravenou zdravou variantu pro dítě a dítě nenápadně nasměrovat na to vaše mlsání.

Malé děti jsou konzervativní, takže dají většinou přednost tomu, co znají.

Už mnohokrát se nám stalo, že náš zdravý dort zmizel dřív, než ten přeslazený marcipánový a že jsme ve výsledku dávali recept na tu naší dobrotu.

Z naší několikaleté zkušenosti vím, že odnaučit se jako dospělý, léta zvyklý na sladké, není jen otázka několika dnů, či týdnů. Někdo to zvládne rychleji, někomu to může trvat i rok, než přestane toužit po komerčních sladkostech. Nezapomeňte, že je to závislost.

Buďte na sebe trpěliví a snažte se mít vždy doma nějakou zdravou variantu.

Pokud solíte co nejméně, jíte dost celozrnných obilovin, spousty i na sladko tepelně upravené zeleniny a trochu  luštěnin, jednou přijde den, kdy si uvědomíte, že jste už několik dní neměli nic sladkého s cukrem a ani jste si nevzpomněli. Možná už to bude brzy.

Sladkosti pro děti? Vyzkoušejte naše tipy na jejich zdravější varianty!

Existují vůbec zdravé sladkosti? Co nabídnout dětem, aby si pochutnaly, zamlsaly, a zároveň nekonzumovaly nadměrné množství cukru? Sáhněte po zdravějších alternativách a uvidíte, že budou vaše děti nadšené! Jaké tipy na zdravé sladkosti pro děti můžete vyzkoušet?

Proč by děti neměly konzumovat cukr?

Samotný cukr, tedy sacharóza, se nedoporučuje dávat dětem do 2 let věku. Kromě klasického cukru ale nejsou vhodná ani další sladidla a jednoduché cukry, například fruktóza, fruktózo-glukózový sirup, agávový a kukuřičný sirup, které obsahují velké množství fruktózy, a už vůbec ne umělá sladidla typu aspartam či sacharin.

Jak nahradit cukr a čím sladit zdravěji. Je lepší med, melasa, nebo čekankový či rýžový sirup?

Rychlé cukry jsou zdrojem rychlé energie a stojí také za rozvojem hyperaktivity a poruch soustředění u dětí.

Obvykle se totiž neděje to, že by dítě do 2 let nevidělo cukr! Mnozí uvědomělí rodiče ale dětem striktně odmítají dávat cukr a sladkosti i nadále, a to až do předškolního či mladšího školního věku.

Otázkou je, nakolik je to rozumné, a kdy u dítěte nastane konfrontace s bonbóny a čokoládou v dětském kolektivu.

Kde je vlastně problém a co způsobuje nadměrný příjem jednoduchých cukrů a sladkostí u dětí?

  • obezitu!!!
  • sklony k diabetu
  • nižší inteligenci
  • riziko onemocnění srdce a dalších potíží stejně jako u dospělých
  • ADHD, poruchy soustředění a hyperaktivitu

Přirozeně sladká chuť je všude – i v mateřském mléku

Odborníci se shodují na tom, že dávat dětem sladkosti a zvykat je na sladkou chuť je zbytečné. Už mateřské mléko má přirozeně sladkou chuť. Cukr dětem může skutečně uškodit, a to i tehdy, pokud to s cukrem a sladkostmi matka přeháněla už během těhotenství. Pití slazených limonád a kolových nápojů se velmi nedoporučuje, a to ani těhotným a kojícím ženám, ani dětem!

Pro děti je zdravé mateřské mléko (či jiné mléko), nikoli Coca-cola!

Zdravé svačinky pro děti bez cukru

Jak tedy dětem nabídnout zdravé sladkosti, které jim budou chutnat a dodají jim dostatek energie a zároveň neobsahují nadměrné množství cukru a neuškodí jim? Přinášíme vám konkrétní tipy na zdravé svačinky, které dětem můžete koupit či připravit sami!

Budete mít zájem:  Brýle na čtení z drogerie? Pouze z nouze

Ovocný talíř, sušené ovoce nebo oříšky

Lahodné a přirozeně sladké je každé ovoce, které patří mezi vhodné prvotní příkrmy.

Opravdu nesmyslné je přislazování strouhaného či krájeného ovoce, ovocných salátů a dezertů, je to naprosto nevhodný stereotyp, který je snad již překonán! Vhodné je také nesířené a nepřislazované sušené ovoce. Volte i ořechy, ale jen u dětí, které jsou starší tří let, umí dobře kousat a nejsou na ořechy alergické.

Ovocný salát

Dětem můžete připravit například strouhané jablíčko s rozinkami (případně vlašskými oříšky), krájenou hrušku posypanou karobem (případně mandlovými lupínky), banán nakrájený na kolečka s trochou kakaa, nebo rozmixovaný banán s pomerančovou šťávou. Skvělý ovocný salát pro děti je například strouhané jablko se strouhanou mrkví, strouhaným kokosem, rozinkami a trochou citrónové šťávy a medu.

Karob jako alternativa kakaa. Co si z něj můžeme připravit?

Ovocný talíř

Děti může zaujmout také ovocný talíř, tedy nakrájené různé kousky ovoce různorodých druhů. Barevnost talíře lahodí oku a dítě si tak samo může vybírat, co si dá. Na talíři by neměla chybět nakrájená jablíčka, broskve, jahody, hroznové víno, meruňky, kolečka banánu, klidně i plátky manga nebo melounu, záleží také na sezónních možnostech a podobně.

Dítě může dostat na misku i sušené ovoce a oříšky. Dávejte ale pozor na to, abyste dítěti nekupovali obalované oříšky a ovoce v různých polevách v domnění, že jsou zdravé! Nejsou! Polevy obsahují spoustu cukru, sušenou syrovátku, různé emulgátory a podobně. Vždy je lepší nabízet dětem potravinu v co nejpřirozenějším stavu. Nejsladší ze sušeného ovoce jsou datle, ty děti jistě ocení.

Sladká kaše či mléčný dezert

Další variantou je obilná kaše, ať už instantní či uvařená ze základní suroviny, kterou můžete ochutit ovocem, oříšky a osladit medem nebo rýžovým sirupem. Tyto sladké kaše dětem dokonale uspokojí chuť na sladkosti. Navíc dodají dítěti energii a nasytí jej. Jsou ideální například ke snídani.

Mléčná rýže

Možností je i mléčný dezert, mléčná rýže nebo jahelný krém. Vše si můžete snadno vyrobit doma a nemusíte nic kupovat. K přípravě mléčné rýže je vhodná rýže arborio, kterou uvaříte do měkka v mléce či rostlinném nápoji, stačí jen lehce ozdobit ovocem a osladit medem či rýžovým sirupem, případně přidat karob či kakao.

Jáhly pro děti. Chutné, levné a bezlepkové!

Jáhelný krém

Jáhelný krém vyrobíte snadno tak, že uvaříte jáhly do měkka a rozmixujete je pečlivě s rostlinným nápojem nebo hustým kokosovým mlékem, přisladíte medem či rýžovým sirupem. Jáhly jsou třeba výborné v kombinaci s jablky.

Dezert z kokosového mléka

Kupte si husté kokosové mléko v plechovce a rozmíchejte ho s trochou kokosového cukru. Získáte jemný karamelový dezert, který dítěti opravdu zachutná.

Je kokos zdravý a jak na tom jsou jednotlivé kokosové produkty?

Zdravé sušenky pro děti

Děti určitě mohou obilné sušenky či celozrnné sušenky, které obsahují vlákninu a potřebné vitamíny a minerály, navíc dodají energii na delší dobu.

Nemám na mysli žádné konvenční slazené sušenky s mlékem a mnoha přísadami z reklamy. Cereální sušenky by měly obsahovat co nejméně cukru, ideálně žádný.

Lze je sladit medem, rýžovým sirupem, datlovým sirupem, obilným sladem nebo čekankovým sirupem či melasou.

Obilné sušenky jsou například výborné z ovesných vloček, mohou se přidat brusinky nebo datle, které už samy o sobě jsou velmi sladké. Ovesné sušenky či jiné zdravé sušenky se dají koupit ve zdravé výživě, nebo si je také snadno můžete doma upéct sami, například i oříškové nebo semínkové sušenky.

Pokud chcete raději bezlepkové sušenky, i ty se dají snadno sehnat a koupit, anebo upéct. Záleží na tom, jestli vaše dítě může lepek. Bezlepkové sušenky se obvykle pečou z pohankové, kukuřičné nebo rýžové mouky. Dávejte si pozor na zbytečný obsah emulgátorů, mléka a především cukru.

Sladké pečivo je lepší si upéct doma

Ať už sušenky, koláče, bábovky apod. vždy je lepší toto sladké pečivo dětem doma upéct, než koupit. U kupovaného pečiva nikdy nemáte přehled, co pečivo vlastně přesně obsahuje.

Především je to kombinace bílé pšeničné mouky, přemíry cukru a mléka, což není rozhodně něco, co by bylo zdravé a co by dětem prospívalo.

Buchty, šátečky, koblihy s nutelou, oplatky, perníky a tak dále možná lahodí všem smyslům v pekárně a děti by se po nich mohly utlouct, ale mnohem více jim prospěje, když jim upečete domácí zdravější variantu koláče, navíc pokud se děti samy mohou zapojit a pomáhat vám s přípravou.

Jak nahradit pšeničnou mouku a jaké lepkové i bezlepkové varianty volit do různých jídel?

Při domácím pečení volte různé druhy mouky, například špaldovou, pohankovou apod. Nemusíte používat krabicové trvanlivé mléko, ale třeba kokosové mléko, rostlinný nápoj, nahradit lze i máslo či olej, který můžete volit různě, třeba olivový, mandlový, z hroznových jader, apod. Zásadní také bude obsah a volba cukru.

Ve většině receptů je zcela zbytečně velké množství bílého cukru, do koláče, perníku či buchty stačí i třetinové množství cukru, navíc můžete volit zdravější alternativu cukru, například med, rýžový sirup (větší množství, v pečivu má malou sladivost), ale třeba i melasu nebo trochu třtinového cukru s vysokým obsahem melasy.

I když je to pořád cukr, není to bílý cukr a stačí ho použít i čtvrtinu předepsaného množství v receptu.

Do domácího koláče můžete dětem dát ovoce, přidat kardamom, nebo kokos, karobový prášek, oříšky, rozinky, brusinky a tak dále.

Domácí čokoláda pro děti – pravá i nepravá

V neposlední řadě může děti zajímat čokoláda. Zatímco pravá a kvalitní hořká čokoláda s vysokým procentem kakaa, obvykle bez mléka a se třtinovým cukrem, dětem pro svou hořkost moc nechutná, mléčné varianty konvenčních čokolád vlastně ani nejsou čokolády.

Většinou obsahují jen hodně mléka a cukru. Zdravé nejsou už vůbec. Určitě dětem můžete připravit domácí variantu zdravé čokolády, ať už pravé či nepravé. Děti nepotřebují příliš kakaa, tohle je spíše pochutina pro dospělé.

Je to stimulant, afrodiziakum, ať už si to chceme přiznat či ne, na čokoládě a kakau vzniká závislost.

Pokud už budeme dělat domácí čokoládu z kvalitní kakaové hmoty a kakaového másla, především volte nějakou vhodnou alternativu cukru, ať čokoláda není příliš sladká. Můžete do ní přidat i kardamom.

Milujete sladké? Kardamom dokáže eliminovat negativní účinky cukru

Další možností je děti lehce ošidit nepravou čokoládou. Tu jim můžete připravit z kokosového tuku nebo kokosové hmoty, která se prodává ve zdravých výživách. Stačí ji jen smíchat s kakaem (alternativou je prášek ze svatojánského chleba – karob) a rýžovým sirupem, datlovým sirupem či kokosovým cukrem.

Jak se domluvit s dětmi na sladkostech (aniž by pak potají vyjídaly cukřenku)

Máte doma chronického mlsala, co by nejradši obědval čokoládu a večeřel gumové medvídky? Pak to možná taky znáte. Z nakupování se s příchodem k pokladně rázem stává přetahovaná o každý bonbon: „Mámííí, jen jedny kyselý žížalkyyy!“ A vy jen tiše vraštíte čelo a jste z toho už trochu na prášky…

Kdybychom ho se sladkým vůbec nehlídali, tak se naprosto utrhne z řetězu. Vždyť jsou mu teprve 3 (5 nebo 8), ještě nemůže chápat ty důsledky! Po sladkém se tloustne, doktorky hubujou kvůli budoucí cukrovce, děti ve škole by ho šikanovaly… a ještě k tomu ty zkažený zuby!

A tak ho před sladkostmi ochraňujeme. Hlídáme ho jako ostříž. („Už můžeš jen poslední díleček čokolády, jo, Honzí?“)
Anebo hrozíme vrtáním zoubků.

Nebo aspoň nezdravé mlsy od babiček schováváme na nejvyšší poličku. A dostávají příděly jen za odměnu nebo za prázdný talíř.

Uff. Jednoho to vyčerpá, pořád to řešit a hlídat

A navíc to celé nemusí vůbec dopadnout tak, jak jsme chtěli.

Nešlo by to s dětmi a sladkostmi vymyslet přece ještě jinak, říkáte si?
Mám doma 2letého Filiho a sama dost ujíždím na sladkém. Ale zároveň vím, že gumoví hadi prostě nejsou to pravé ořechové místo oběda. Myslela jsem si, že to nemusím moc řešit, zatím je maličký a stačí mu pytlíkem bonbonů nemávat přímo před nosem.

Až jsem jednou u kafe vyslechla:

Příběh, ze kterého mi málem zaskočil bonbon

Příběh mámy Terezy, který mi otevřel oči. A já jsem si uvědomila, o co u hlídání sladkostí jde. Jde totiž o daleko víc než jen o to, jestli se do nich vejde oběd:

„Nedávno jsem sledovala mamku se ségrou, jak učí mýho synovce zodpovědnosti, aby nejedl tolik sladkostí. Z každého pytlíku bonbonů mu třeba půlku odsypou a vysvětlují mu, že toho v krámě začali asi dávat do pytlíku málo. Nebo že asi začali dělat menší balení.

A já si najednou vzpomněla, že mi to mamka dělala stejně, když jsem byla malá! Fungovalo to jen do momentu, kdy jsem začala sama rozhodovat o tom, kolik a kdy sním. A když jsem byla v pubertě, najednou mi nikdo to dávkování neřídil.

Najednou jsem si mohla kupovat pytlíky bonbonů a jíst je hezky celý, na posezení. A výsledek? Nakynula jsem do obřích rozměrů

A musela jsem to pak dlouho a složitě řešit. A dneska, když přemýšlím, co jím, kolik a s jakým pocitem, tak teprve teď mám dojem, že jsem konečně přijala zodpovědnost za svoje tělo a zdraví. Do tý doby to řídili jiní a já je poslouchala.

Tohle když jsem slyšela, tak mi zatrnulo (a málem mi zaskočila ta sladká mandle obalená v kakau, co ji dávají ke kafi :)). Najednou se mi vybavily vzpomínky z dětství. Zažila jsem to totiž taky:

Sladkosti v dětství pořád někdo řešil za mě – a ne SE MNOU

Taky mi nikdo moc nepomohl najít si vlastní vztah k jídlu, stejně jako Tereze a jejímu synovci. Nešlo tady ve skutečnosti o žádnou opravdovou zodpovědnost, odsypávání bonbonů byly obyčejné zkrácené příděly.
Nikdo jim nepomohl přirozeně zjistit, kolik a co je pro ně dobrý.

I když to všechno máma s babičkou myslely dobře.

A já to zažila taky. Naši mi sice nedávali příděly, ale ve spíži byla akorát hořká čokoláda, kterou měli rádi ostatní – ale já ne. Takže když mě začala honit mlsná, šla jsem do špajzu a koukám – hm, zase nic.
Vlastně se tím zařídilo, co rodiče chtěli: nejedla jsem moc cukru.

Budete mít zájem:  Dovolená: Ať to voní, nebo smrdí

Jenže z holčičky vyrostla samostatná slečna. Odstěhovala jsem se a začala si nakupovat jídlo sama. Zvlčila jsem, že by nade mnou ta rudovlasá paní dietoložka z televize zaplakala.

Když se mnou šel někdo na nákup, dobře se pobavil:

Na páse vedle mě jelo pár housek, sýr, špagety, Vexty, Haribo žížalky, Milka, Jojo Jahůdky a balíček ovocných pendreků

A co vám budu říkat, nebylo mi dobře, když jsem to všechno snědla. Ale potřebovala jsem si na to přijít sama.

A teď už jsem taky máma. A začala jsem pátrat, jestli existuje způsob, jak to se svým dítětem udělat líp. Aby to nemusel řešit, až bude velký.

Jenže – každý odborník na výživu tvrdí něco trochu jiného a nikde jsem univerzální návod na to, kolik gramů cukru a sacharidů je vhodný pro ten a ten věk, nenašla. Každá rodina v mém okolí to má taky ÚPLNĚ JINAK. Jedni nejedí rafinovaný cukr vůbec, druzí si rádi po každém obědě dopřejí dortík. A jiní jen ten ze špaldové mouky a melasy. A i každé tělo, dětské i dospělé, je navíc jiné.

A tak jsem se šla poradit, jak to dělají mámy z Nevýchovy. A zjistila jsem tohle:

Aby se děti naučily být zodpovědné za to, co jedí, a nemusely se s tím v dospělosti samy trápit, je potřeba odkrýt karty. Bez habaďůr a přesypávání bonbonů společně přijít na to, kdo kdy a kolik bude mlsat, aby v tom bylo dobře všem.

4 kroky, jak se domluvit s dětmi na sladkostech

… a my abychom přitom nezešedivěli starostmi o jejich zdraví.

Krok 1: Zjistěte, co je pro vás důležité: Aby nemlsal bílý cukr? Nebo aby se vyhýbal éčkům?

Trápí vás, že k obědu zase snědl tři zrnka rýže a pak se nadšeně vrhnul na Kinder čokoládu od babičky? Zastavte se na chviličku.

Jak byste si představovali ideální stravování a mlsání svého synka nebo dcery? Klidně si vezměte tužku a papír a sepište to. Dejte si na to čas, chvilku klidu a opravdu se zeptejte sami sebe, jak to se sladkostmi cítíte uvnitř vy (ne paní z časopisu nebo vaše prateta, ale opravdu vy).

A každý to má totiž jinak. Některá máma si je jistá, že rafinovaný cukr není pro děti dobrý vůbec. A chtěla by, aby její dítě mlsalo jen sušené ovoce nebo domácí koláče slazené medem. Jiné mámě vlastně sladkosti nevadí (třeba je sama mlsoun), ale hlavně chce, aby děti jedly i dost zeleniny, masa a ovoce!

Co vy? Chcete, aby vaše dítě mlsalo zdravě? Nebo jen občas? Nebo jen u babičky a při speciálních příležitostech?

Nevýchovná máma Tereza Ormsby nechce dětem nic nakukávat, zároveň jim ale nechce v mlsání nechat absolutní volnost. Takhle to vidí se sladkostmi ona:

Neříkala bych dětem, že je ze sladkostí bude bolet bříško, protože velmi rychle zjistí, že to není pravda, a pak si budou říkat: „Aha, a co ještě není tak, jak máma říká?“ Prostě bych jim řekla, jak to je opravdu: že sladkosti nejsou výživný a neposkytují našemu tělu všechno, co potřebuje, aby mu bylo dobře a my měli sílu na všechny blbiny. Dalo by se mu to na něčem ukázat – třeba na zvířatech nebo autech a mašinkách.

Taky bych přiznala, že mám sladké taky moc ráda a že chápu, že mu to chutná, ale potřebovala bych, abychom to nějak vymysleli: „Mně by třeba vyhovovalo, kdyby když máš hlad, tak abys za mnou přišel, a dáme si svačinku a ty si pak dáš nějakou dobrůtku. Co ty na to?

Když si ujasníte, jak to s mlsání chcete vy, co je pro vás důležité, tak si uchystejte příjemnou chvilku a…

Krok 2: Řekněte to dítěti

Povězte mu upřímně, na co jste přišli. (Nebo si to třeba nakreslete nejoblíbenější pastelkou). Prostě ukažte, jak by se to líbilo vám.

A zeptejte se, jak to se sladkostmi vidí syn nebo dcerka. Jak by vypadalo ideální mlsání podle nich. A když jsou vašemu dítěti třeba teprv tři roky a samo nic nenavrhne, pomozte mu s tím – ke svému názoru na sladké připojte ještě nápad, jak si to se sladkostmi udělat fajn.

To samé platí, když (jindy upovídaný) školák řekne, že neví. Zkuste mu řešení načrtnout. Může to vypadat třeba takhle:

Matýsku, a tobě chutná jenom Haribo? Když ona je tam spousta nezdravých věcí, víš, a já bych chtěla, abys měl spokojený tělíčko. Co kdybychom spolu zkusili najít něco jinýho, co ti chutná stejně hodně, ale je to zdravější? Můžeme spolu zkoušet různý laskominy, až najdeme tu pravou. Co myslíš?

Nebo třeba: Ty, Luci, ty máš fakt moc ráda ovoce, viď? A chutná ti čerstvý i sušený, žejo? Kdybychom měli doma pořád dost ovoce, myslíš, že bychom tu mohli vůbec nemít tyhle kupovaný sladkosti? Ovoce je totiž mnohem zdravější a já bych ráda, kdybychom jedli spíš to.

Že hned neuvidíte výsledek, anebo vám dítě napoprvé ani neodpoví? Nenechte se tím odradit.

Tyhle první dva kroky jsou začátek cesty k tomu, abyste to spolu zvládli. A ta první důležitá změna už se díky nim stala: zapojili jste ho.

Už tu nestojí velká ustaraná máma, která rozdává bonbony na příděl a je z toho zpruzená – a proti ní malé dítě, které si pak stejně bude chtít ze spížky ulít k sobě pod polštář na tajňačku pytlík medvídků, protože zakázané ovoce přece nejvíc chutná… Už jste v tom spolu. Ptáte se sebe, vnímáte, jak by to chtěl ten druhý. A zkoušíte přijít na řešení společně.

Cítíte, jak moc je to jiné, než sladkosti prostě schovat a basta? Najednou má vaše dítě příležitost přemýšlet o nich, přicházet si spolu s vámi na to, co je pro něj nejlepší. Pokládáte tím základní kameny skutečné dětské zodpovědnosti.

A pak je tu třetí krok, který vám s tím pomůže…

Krok 3: Udělejte z mlsání společný projekt

Zapojte děti do jídla ještě víc, a nejen do sladkostí. Ať děti vymýšlí jídelníček, vaří a nakupují a hlídají mlsy s vámi.

Z vás spadne ta únavná zodpovědnost pořád dokola vymýšlet nová jídla, vařit je a pak třeba ještě vidět ty kyselé výrazy nad talířem. A pro děti se jídlo stane něčím zajímavým, co dělají s mámou nebo tátou a o čem můžou taky rozhodovat.

Můžete spolu hledat nové recepty, experimentovat, ochutnávat zdravé mlsy, nebo to po domluvě občas nechat na dítěti, když se mu třeba chce do pečení. (Znám kluka, co peče od čtyř let super koláče!)

Můžete si psát jídelníček nebo založit rodinnou kuchařku s nakreslenými šklebíky podle toho, komu co chutnalo nejvíc.

I nákupy chystejte společně (pokud to zrovna ten den není na krev a nepotřebujete urgentně nakoupit pár věcí na rychlovku). Když máma přiveze plnou tašku, dítě o jídle už v podstatě rozhodovat nemůže. Napište si předem společný seznam. Rozhodujte společně, kolik mlsů nakoupíte, vybírejte a oba se sami i vzájemně hlídejte, jestli mlsáte opravdu tak, jak jste se dohodli 🙂

Koukněte, jak to se sladkostmi zmákli jinde

  • Někdo naplní dózu sladkostmi a všichni si mlsají dle libosti, jinde se domluví na týdenním přídělu nebo drobném kapesném u větších dětí, ať si za něj nakupují, co chtějí.
  • A máma už dávno nemusí vzdychat u nákupu a děti (ani máma) se nemusí s čokoládou schovávat na záchod 🙂 Takhle to mají v různých Nevýchovných rodinách:
  • Máma Hela peče klasické sladkosti a s dětmi se dohodla na týdenní mlsací krabičce. Koukejte jak:

U nás klasické sladkosti s bílým cukrem nejsou, peču se sirupy a slady. Malá miluje sušenky z ovoce, takže toho sušíme kvanta a kupujeme rozinky a datle. Ovoce může kdykoliv a máme ho doma spoustu. Po čtvrtém roce začala milovat lízátka. Ze začátku chtěla jedno denně, teď ho většinou líže i dva dny, párkrát si lízne, zabalí ho a nechá.

Má krabičku, kam jí dám mlsky na týden. Má tam lízátko, datle, fíky, rozinky, mandle, kousek čokolády (80% nebo domácí slazenou medem) – a většinou toho sní tak půlku a zbytek jí zbyde do dalšího týdne.

Ze začátku snědla skoro všechno hned a už se ptala, kdy bude další týden, ale pak si to začala sama hlídat.

Přijde mi to takhle super – má k tomu volný přístup, může si dát kdy chce a kolik chce v rámci nějakého mnou regulovaného množství. Spokojené jsme obě.

Maminka Anna zjistila, že to mají její obě děti jinak a že stres z přesných přídělů jim za to nestojí:

Já jsem málem padla do pasti bio-eko-domácí mámy. Jako jasně, proč ne, ale za domácí pohodu mi to nestojí. Takže sbohem, dokonalá mámo! 🙂 – a od té doby si i muž víc pochutnává.

Naše děti to mají různě: Eliáš sladký k životu nepotřebuje, zato pro Anežku je to jako cítit boží přítomnost. Bez čokolády není její den úplný. A co, třeba bude cukrářka 🙂 Míry a váhu má v pořádku, zuby zdravý. Jí víceméně všechno. I maso má ráda. Tak respektuju, jak to má, stejně jako necpu cukr Eliášovi. Já sama třeba dost sladím a jsem štíhlá.

Moji rodiče si s tím nikdy moc hlavu nelámali, jedli tak nějak všechno, ale ne moc, a k tomu pohyb. Děláme to stejně 🙂 Bio-eko fandím, chutná mi to, dává mi to smysl, ale byla jsem z toho jen ve stresu a to odnesly děti. Zatím mi to nestojí za to – ale třeba jednou 🙂

Máma Eva měla se sladkostmi docela problém. Ale jak přestala tlačit a zakazovat a dohodla se s dětmi na denním limitu, tak už jsou děti i ona mnohem víc v klidu:

U nás byl se sladkostmi obrovský problém. Než začal malý chodit do školky, kde se jely bonbonky, tak jsem mu kupované sladké nedávala vůbec. Pak jsem docela dlouho šílela z té přemíry cukru, a čím víc jsem zakazovala, tím větší téma u nás sladké bylo. Tisíckrát za den se mě ptal, jestli mu dám bonbonek nebo džusík.

Pak jsme nastavili ‚denní limit‘ – 3 gumové medvídky + 1 džusík na den. Každý den ráno jsem mu to připravila na kredenc v kuchyni a bylo na něm, kdy si to sní. Nejdřív to spořádal všechno hned ráno a odpoledne se vztekal, že chce ještě. Potom si nechával část i na odpoledne. A teď… jedno balení gumových medvídků nám leží ve skříni už měsíc a džusíky už ani nekupuju…

Asi na tom něco bude, že tlak vytváří protitlak. Čímž teda nechci říct, že bych mu byla ochotná ve sladkostech nechat totální volnost – nějakou ano, ale v rámci mých hranic. Ať jsme v tom v pohodě oba.

Budete mít zájem:  Rajská omáčka z ráje nebo z RaJe

Krok 4: Hřešení povoleno

Tenhle čtvrtý krok je důležitý, abyste neházeli sami sobě klacky pod nohy, sotva se vám povede udělat doma s mlsáním první pokroky. Netrestejte za chyby dítě ani sebe. I když jste se domluvili, že Kinder čokoládu fakt ne, tak když ji na mikulášské besídce u kamaráda tláskají všichni, ať si klidně výjimečně pochutná.

Aby se ta vaše dohoda o mlsání nestala něčím nepříjemným (co zase hlídá máma), o čem se nedá domluvit, když se podmínky změní – abyste se nedostali zpátky tam, kde jste byli. U neprůstřelného zákazu, proti kterému dítě půjde, jakmile trochu vyroste.

A naopak, nebojte se před dětmi odhalit, že třeba i vy bojujete s jídlem. Nebo s něčím jiným. Povídejte si o tom, jaké máte chutě a jak je přemáháte, nebo naopak kdy jste si dopřáli nějaký opravdu dekadentní dezert (moje TOP vysněná kalorická bomba je teď vanilková zmrzlina s horkými malinami a karamelovou krustičkou :))

Děti tak budou vědět, že se vám taky můžou svěřit, když je pro ně něco těžké. Že je neodsoudíte a nebudete se zlobit. Že jim s tím pomůžete. Protože to taky znáte, nejste neomylní. A když jim to někde ujede nebo na ně přijde mlsná, nebudou vám to tajit.

A ještě jeden tip: když víte dopředu, že pojedete do vysoce „rizikového“ prostředí :), jako je třeba návštěva u tety, která ráda mlsá, nebo na dovolenou, kde mají tu nejlepší zmrzku, domluvte se s dětmi předem na tom, jak moc budete hřešit 🙂 Vy i ony.

Chtěli byste, aby vaše děti byly víc zodpovědné, a nejen za mlsání?

A aby i ti malí uměli říct třeba tohle: Mami, víš, já jsem si s Aničkou ve škole vyměnil svačinu za malou snikrsku, ale nebylo mi pak moc dobře od bříška… Můžem to spolu nějak napravit?

Takhle na rovinu mluví děti v rodinách, které vyzkoušely Nevýchovný přístup. A umí toho ještě mnohem víc. Třeba domluvit se s mámou a tátou na tom, jak bude vypadat úklid pokojíčku nebo příprava do školy. Aby to všechno nemuseli táhnout jenom rodiče. Pojďte se podívat, jak se to naučily – do našeho kurzu:

Líbil se vám článek? Pošlete ho dál…

Svět Homeopatie

Autor: Ing. Ludmila Pszczolková

Jak a čím lze dětem nahradit sladkosti, aby neměly potřebu nezdravého bílého cukru? O své zkušenosti se s vámi podělí naše nutriční poradkyně Ing. Ludmila Pszczolková.

Touhu po sladkostech si člověk vypěstuje velice snadno a rychle. Bohužel není jednoduché se jí zbavit. U dětí hraje roli to, odkud sladkosti mají. Často to bývají babičky (tam je třeba nepropadat pesimismu a stále dokola vysvětlovat, že sladkosti dětem škodí), u starších dětí je to pak často kapesné, za které si mohou sladkosti koupit samy.

Nejdůležitější je s dětmi o sladkostech mluvit, vysvětlovat jim jejich škodlivost a doufat, že jim něco v hlavě zůstane. I když se zpočátku může zdát, že je to ztráta času a energie, není to tak. Za pár let uvidíte, že si toho vzaly hodně k srdci. Důležitý je také přístup rodičů k sladkostem a to, zda se chováte tak, jak byste to rádi viděli i u svých dětí.

Děti kopírují chování svých rodičů, jsou naším zrcadlem.

Kdysi jsem řešila podobný problém se svou jedenáctiletou dcerou, které jsem vysvětlila, v čem jsou sladkosti škodlivé. Konkrétně jsem se zaměřila na palmový tuk, což pro ni bylo pochopitelné. Když už si sama jde koupit sladkosti, většinou čte etikety.

Dohodly jsme se spolu, že jí koupím jednu sladkost týdně – podle vlastního výběru. Chodí se mnou na „velký nákup“ a může si koupit 1 kus jakékoliv sladkosti, já to nekomentuji, netvářím se vyčítavě, i když s tím samozřejmě vnitřně nesouhlasím. Občas si vyslechnu řeči o nespravedlnosti a o tom, jakou má smůlu na rodiče.

To je třeba přejít, nenechat se vtáhnout do argumentů. Většinou ji to přejde a je klid. 

Je dobré mít doma oříšky (nesolené), sušené ovoce, vysokoprocentní čokoládu a domácí buchtu upečenou částečně z celozrnné mouky. Chuť na sladké to vždy zažene.

 Nabízejte dětem sami od sebe jiné alternativy ještě dříve, než dostanou na sladké samy chuť. Pokud má dítě rádo čokoládu, mějte doma nějakou kvalitní s vyšším obsahem kakaa.

Čokoláda sama o sobě, pokud jí není moc, špatná není, spíše naopak. Nejlepší je z nepražených kakaových bobů.

Vyzkoušejte ovocný krambl podle Dity P. – velmi snadné a chutné.

Mražené lesní ovoce se mírně pocukruje a posype posypkou s ovesnými vločkami v poměru: 100 g hladké mouky + 100 g másla + 120 g ovesných vloček + 100 g hnědého cukru (cukru dávám vždy méně). Poté pečete na 180 stupňů 30 minut.

Příprava je téměř bez práce a dezert chutná všem (i mému dospělému synovi, který sladké skoro vůbec nejí, a věřte mi, že jsem u něj také nacházela hromady obalů od těch nejhorších tyčinek, oplatek a bonbonů). 

Existují i homeopatika, která mohou chuť na sladké trochu zmírnit – lék se jmenuje Argentum nitricum a hodí se pro neklidné a netrpělivé děti, které mívají trému a strašně moc potřebují a vyžadují sladkosti.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Čím u dětí nahradit sušenky, sladkosti, limonády a fastfood?

V České republice je 17,8 % dětí obézních či s nadváhou.  České děti jsou přeslazené a chybí jim pohyb.

Dítě se velmi brzy naučí rozpoznat chuť sladkého mateřského mléka.

S postupným vývojem chuťových pohárků si přivykají i na další chutě, stále ale upřednostňují sladké a mnoho rodičů sklouzne k podávání slazených nápojů jako je čaj s cukrem, džusy nebo ochucené nápoje, aby svým dětem udělali radost.

„Obrovské množství rafinovaných cukrů, které do sebe děti během dne dostanou, má za následek hyperaktivitu, tloustnutí a chabé zdraví.“ říká PharmDr. Martin Myrdacz, Medical Director společnosti Nutricia.

Podle studie Zdraví dětí 2016 vypracované SZÚ se prevalence obezity dětí za dvacet let významně zvýšila. Z 10,8 % dětí obézních a s nadváhou v roce 1996 jsme se dostali až na 17,8 % v roce 2016.

Obézní děti mají oproti dětem s normální hmotností vyšší hodnoty LDL cholesterolu a triglyceridů, častěji se u nich také setkáváme se zvýšeným krevním tlakem.

Tento trend souvisí s příchodem fast foodů, slazených vod a velkého množství zpracovaných potravin a sladkostí lehce dostupných ve všech supermarketech.

Z výzkumu také vyplývá, že již předškolní obézní děti konzumují významně méně zeleniny a ovoce, na druhou stranu se často stravují ve fastfoodech a pijí velké množství slazených nápojů. „Dostatečný příjem ovoce a zeleniny je pro děti důležitý jak z hlediska správné peristaltiky a trávení díky obsažené vláknině, tak kvůli doplnění minerálních látek a vitamínů.

Při vytváření receptur přesnídávek je pro nás důležité především jejich složení vzhledem k potřebám dětí. V Hami se zároveň snažíme zjednodušit maminkám přípravu – díky svačinkám Hami. I to je důvod, proč jsme například v pražské Hamleys otevřeli dětský koutek Hamíkov, kde je možné strávit celý den a děti nakrmit díky vhodné výživě dostupné na místě“ vysvětluje PharmDr.

Martin Myrdacz.

Čím sladké nahradit?

  1. Slazené nápoje – již od mala zvykejte děti na čistou vodu. Nebude jim tak dělat problém ji pít ani v budoucnu. Chcete jim udělat radost? Připravte během dne ředěný fresh či nedoslazovanou limonádu z ovoce a bylinek. Čaje podávejte přírodní a spíše se vyhněte těm ochuceným ovocným – mají velmi výraznou chuť, dítě si na ni může zvyknouta pak může mít problém vnímat a dobře přijímat jemnější chutě. Pro nejmenší volte čaje s věkovým určením, starším dětem připravte slabší nálev čaje.
  2. Čokolády a bonbóny – naučte děti zdravě mlsat. Místo sladké sušenky jim ke svačince připravte nakrájené čerstvé ovoce v létě, v zimě pak třeba sušené meruňky v BIO kvalitě (raději ale vždy kontrolujte složení, i zde najdete doslazované; pro děti do 3 let ale sušené ovoce není příliš vhodné). Na cesty si pak pořiďte ovocné či zeleninové přesnídávky v jednorázovém balení.
  3. Fast food – je na vás, abyste své děti naučili rozpoznat kvalitní jídlo. Klasickým fast foodům se vyhněte a raději zajděte do restaurace nebo si hamburger připravte doma, kde do něj můžete dát přesně to, co máte vy i děti rádi, navíc si sami zvolíte, kolik soli, koření i cukru použijete. Ačkoliv se to nezdá, jen v housce na hamburger je od 4 do 7 g cukru (1–1,5 kostky cukru). Pokud si k tomu přidáme slazený nápoj a množství cukru v kečupu, nemůžeme se divit, že děti s nulovým pohybem tloustnou, a to jsme si ještě ani nedali dezert.

Chcete-li předejít pozdějším zdravotním problémům svých dětí, dbejte na pravidelnou stravu bohatou na živiny, vitamíny, minerální látky a nezapomínejte na vlákninu, kterou v České republice konzumujeme obecně jen střídmě. Naučte své děti vybírat si kvalitní potraviny a jíst hodně ovoce a zeleniny.

Předškolní děti by měly mít jídlo rozdělené do 5–6 denních dávek, kdy budou mít 3 hlavní jídla a 2–3 svačinky. Pokud něco zásadně odmítají jíst, nenuťte je. Zkoušejte nabízet různé pestré chutě. Při jídle jděte dětem příkladem – na jídlo si udělejte čas a jezte společně v klidu a pohodě. Nezapomínejte na velké množství zeleniny.

Buďte tedy vždy připraveni, ať nemusíte při opuštění domova narychlo kupovat přeslazené pití či fast food.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *