Suroviny
Naší sládkové vaří pivo ze tří základních surovin: českého ječmenného sladu, žateckého chmele a kvalitní vody. Chmel v podobě granulí se vyrábí drcením chmelových šištic ihned po sklizni bez přístupu vzduchu.
Uchovává si tak intenzivní hořkost i unikátní aroma a obejde se bez chemického ošetření proti plísním. Ke kvašení používáme speciální kmeny pivovarských kvasinek a dohlížíme na dodržování původních receptur.
Nepoužíváme sladové náhražky jako cukr nebo enzymy ani chemické preparáty ke stabilizaci pěny.
Vaření piva
Výroba piva probíhá ve třech fázích: sladování ječmene, příprava mladiny a její zkvašování. Slad vzniká procesem řízeného máčení, klíčení a sušení.
Při máčení stoupne obsah vody v zrnech, vzniknou tak podmínky pro jejich klíčení. To probíhá v tzv. Saladinových skříních – velkých betonových vanách vybavených klimatizací a mechanickým převracením klíčícího zrna. Naklíčený ječmen (tzv.
zelený slad) se následně suší na vytápěném zařízení zvaném hvozd.
Druhá fáze výroby, příprava mladiny, se opírá o proces rmutování. Během něj dochází k přeměně cukernatých složek sladu do takzvané sladinky. Ta se po oddělení od zbytku sladového šrotu (mláta) povaří s chmelem.
Během tzv. chmelovaru přecházejí hořké látky z chmele do roztoku. Vzniká mladina, která se ještě horká zbavuje chmele a zbytků kalů.
Koncentrace extraktu mladiny rozhoduje o stupňovitosti piva a tím i o obsahu alkoholu.
Mladina je přečerpána do vířivé kádě, na jejímž dně se usazují jemné kaly, poté odpočívá a chladí se na 6-7 °C. Následné zakvašení vlastní kulturou kvasnic probíhá v kovových cylindrokónických tancích (CKT) ve dvou oddělených fázích – kvašení a zrání.
Při kvašení se část mladiny činností kvasinek přeměňuje na alkohol a oxid uhličitý. Řízení celého procesu usnadňuje sládkům počítačová technika. Následnou filtrací se odstraňují zbylé kvasinky.
Poté už se pivo plní do transportních nádob – cisteren, KEG sudů, lahví a plechovek.
Doprava
Pro uchování dobré kvality piva a jeho chuti je také důležitá doprava a skládka piva. Nešetrné zacházení se sudy může nejen poškodit obal, ale především samotné pivo. Po celé České republice máme více než 20 distribučních center, ze kterých je pivo každý den zaváženo.
Skladování
Pro uchování piva v ideálních podmínkách je nezbytný čistý a chladný sklad bez potravin a přístupu slunečního záření se stálou teplotou 7°C.
I proto Plzeňský Prazdroj vzdělává své odběratele o správném přístupu ke skladování našich produktů.
Ke správnému skladování neodmyslitelně patří i zacházení s jednotlivými obaly piv, ať už to jsou lahve, plechovky, nerezové KEG sudy nebo v neposlední řadě pivní tanky.
Tlačné plyny
Technologie používaná při čepování má nesporný vliv na výslednou chuť a kvalitu piva. Pro sudové pivo je nejlepší směs technických plynů CO2 a dusíku v poměru 1:1.
Tato směs zajišťuje dokonalou ochranu před zvětráním piva a podporuje tak jeho trvanlivost. Naopak nevhodné je používání vzduchových kompresorů.
Vzduch procházející kompresorem může totiž obsahovat různé nevhodné látky a pivo nežádoucím způsobem okysličuje. To rychleji stárne a snižuje se jeho kvalita.
Teplota
Správná teplota při čepování ovlivňuje nejen chuť piva, ale také jeho pěnivost. Teplota piva na kohoutu má být zvolena tak, aby zákazník dostal pivo ve sklenici vychlazené na 6-8 °C. Teplota při čepování by tedy měla být přibližně o stupeň nižší. Při teplotě piva pod 5 °C mohou nastat problémy se sníženou pěnivostí nebo dokonce s chladovým zákalem.
Sanitace
Sanitace pivního vedení a výčepního zařízení je jedním z nejdůležitějších předpokladů kvality čepovaného piva. Za působení chemických a mechanických vlivů se totiž likvidují nežádoucí mikroorganismy a nánosy pivního kamene v pivním vedení. Odborná sanitace by měla proběhnout jednou týdně. Základní vymytí pivního potrubí, včetně rozebrání výčepního kohoutu a jeho odmočení, pak každý den.
Čepování
Pivo se zásadně čepuje do řádně umyté sklenice, na kterou se mohou používat jen speciální mycí prostředky, které nemají žádný zápach a ve sklenici nezanechávají chuť, která by znehodnotila chuť samotného piva.
Sklenice musí být vychlazená a mokrá, aby pivo neutrpělo při kontaktu teplotní šok. Správný způsob čepování pak zaručí pivu ideální chuť a říz. Nejen Pilsner Urquell je nejlepší čepovat na jeden zátah, takzvaně na hladinku.
Zvolený způsob čepování piva zásadně ovlivňuje jeho chuť.
Tankové pivo
Tankové pivo představuje nejlepší technický systém pro čepování piva.
Ideálním řešením je moderní systém nerezových tanků o objemu 5 hl či 10 hl, ve kterých je nepasterizované pivo uloženo v nepropustném recyklovatelném polypropylenovém vaku.
Pivo při čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem, což má pozitivní vliv na jeho kvalitu i trvanlivost. Nezbytnou podmínkou pro instalaci tankoven je určitá minimální týdenní výtoč piva.
České pivo – Češi bodují ve výrobě, konzumaci i počtu pivovarů na jednoho obyvatele
Den před svátkem sv. Václava slavíme Den českého piva. A skutečně je co oslavovat. Naše země se drží na prvních příčkách v Evropě nejen co do počtu vypitých piv, ale také v produkci piva a počtu pivovarů i malých místních pivovarů v poměru k počtu obyvatel. Cena piva v poměru k průměrné mzdě se navíc stále snižuje.
Češi jsou největšími pijáky piva na světě, to je známý fakt. Kdybychom vypitá piva přepočítali na počet obyvatel, připadá na každého Čecha včetně nemluvňat 141 litrů pěnivého moku, tedy 282 půllitrů nebo 14 bas za rok.
Naše prvenství potvrzuje i organizace Brewers of Europe, která sdružuje evropská národní pivovarnická sdružení včetně Českého svazu pivovarů a sladoven. Druzí Rakušané podle jejích čísel vypili předloni 107 litrů piva na osobu a průměrný Němec zkonzumoval 102 litrů za rok, což naše západní sousedy řadí na třetí místo.
Ostatní evropské „medailisty” tak porážíme o více než třicítku litrů, tedy šedesátku velkých piv.
Piv si můžeme dovolit víc než dřív
První místo může souviset i s tím, že zlatavý nápoj je v Česku snadno dostupný a jeho cena se v poměru k průměrným výdělkům stále snižuje. Český statistický úřad sleduje už od vzniku samostatného státu průměrnou cenu lahvové desítky.
Ta se sice s drobnými výkyvy postupně zvýšila z 5,80 Kč v roce 1993 na 11,59 Kč v srpnu 2020. Rychleji než ceny piva ale rostou mzdy, takže si za průměrný výdělek můžeme piva koupit víc.
Zatímco v roce 1993 se průměrná mzda dala přepočítat na 1 018 lahváčů (tedy 509 litrů piva), letos je to už 2 951 lahví (tedy 1 475 litrů).
Cenu lahvové dvanáctky zaznamenávají statistici teprve od roku 2010. I ležáků je ale za vydělané peníze možné pořídit víc než dřív. V roce 2010 mohla průměrná mzda „padnout“ na 1 296 lahváčů, letos je to už 1 847.
Češi ale vítězí i v množství vyrobeného zlatavého moku – tedy po pivovarnicku ve „výstavu”. Podle posledních srovnatelných čísel se u nás v roce 2018 vyrobilo 200 litrů na osobu. V druhé Belgii (u které má Brewers of Europe poslední data za rok 2016) se jednalo o 182 litrů na hlavu a ve třetím Irsku to bylo 172 litrů.
Co je to „české pivo“
Není ovšem pivo jako pivo. Skutečné „české pivo“ se od ostatních evropských i světových moků liší, což před 12 lety uznala i Evropská unie, když se Česku podařilo v Bruselu vyjednat chráněné zeměpisné označení.
„České pivo může být vyrobeno pouze na území Česka a musí se vařit z místní vody, českého sladu a chmele. Pivovarníci musí dodržovat tradiční postupy a technologie.
Pokud tak činí a nechají si to ověřit Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, mohou na etiketu svého moku umístit ochrannou evropskou značku,“ vysvětluje Aneta Zachová, šéfredaktorka odborného serveru Euractiv.
Touto ochrannou známkou se v Česku může chlubit 18 pivovarů, které tak například mají zajištěnou ochranu před nekalou konkurencí. Ochrana platí i pro vývoz českého piva mimo Evropu, nejnověji díky čerstvé dohodě například do Číny.
Jak tedy opravdové české pivo vypadá a chutná? „Je výrazné svou vůní po sladu světlého typu a po chmelu. Říz českého piva je střední, stejně tak jako plnost chutí, která je dána především rozdílem mezi zdánlivým a dosažitelným stupněm prokvašení.
Intenzita hořkosti piva je střední až vyšší, charakter drsnosti jemný až mírně drsný. Barva piva je zlatožlutá, střední až vyšší intenzity. Pivo se vyznačuje svou jiskrností a po nalití do sklenice vytváří kompaktní bílou pěnu.
Nejsou přípustné cizí chutě a vůně,“ uvádí svaz pivovarů a sladoven v oficiální publikaci „České pivo – klenot České republiky“.
Tři sta let stál, stát bude dál..
Výstavem piva ale medailová jízda nekončí. Když na počet obyvatel přepočteme počet fungujících pivovarů, vládnou sice Evropě Švýcaři následovaní Lucemburčany, ale Češi se řadí hned na třetí místo. Kdybychom si mezi sebou chtěli pivovary rozdělit, na každý podnik by připadlo něco přes 21 700 Čechů. Ve Švýcarsku by to bylo jen 8 300 lidí, v Lucembursku 17 700 obyvatel.
Podobné pořadí dostaneme, když vezmeme v úvahu pouze malé pivovary, které v poslední době získávají na oblibě. Před Českou republiku ale v tomto žebříčku předskočilo ještě Slovinsko s 21 300 obyvateli na pivovar. V Česku přepočet vychází na 24 100 lidí. Prvenství opět drží Švýcaři, kde na jeden malý pivovar připadá 9 093 lidí, druzí jsou Lucemburčané s výsledkem 19 419 obyvatel na pivovar.
Pivovarníci chtějí po EU dotace a zvýhodněné půjčky
Plná chuť, střední říz, jiskrnost a zlatavá barva. České pivo je nejpitelnější na světě a nikdy nepřestane chutnat. Právě tak jej popisuje ministerstvo zemědělství ve své publikaci pro zahraniční příznivce piva. Jedinečnost českého piva uznává i Evropská unie, která jej dokonce povýšila na „České pivo“.
Už v roce 2008 se Česku podařilo vyjednat v Bruselu chráněné zeměpisné označení. EU oficiálně uznala, že se české pivo od ostatních evropských či světových piv liší.
Chráněná značka navíc tuzemským pivovarníkům zajišťuje ochranu před nekalou konkurencí. České pivo může být vyrobeno pouze na území Česka a musí se vařit z místní vody, českého sladu a chmele.
Pivovarníci musí dodržovat tradiční postupy a technologie.
Pokud tak činí a nechají si to ověřit Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, mohou na etiketu svého moku umístit ochrannou evropskou značku.
Podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského lze evropské označení považovat za významný přínos pro výrobce piva a jeho konzumenty, kteří se mohou spolehnout na ověřenou kvalitu, a také pro dodavatele surovin. Týká se to zejména pěstitelů ječmene, z něhož se vyrábí typický „plzeňský slad“. Ochrannou značkou České pivo se v současné době chlubí 18 českých pivovarů.
Peníze pro pivovarníky
Čeští pivovarníci se mohou těšit nejen z evropské značky kvality, ale také z výhod jednotného trhu EU. Pivovar, který nabízí svůj produkt na zdejším trhu, může automaticky prodávat pivo i v ostatních zemích unie. Další výhodou je přístup k evropskému financování.
Čeští výrobci piva mohou získávat dotace na množství aktivit. Příkladem jsou peníze na nové přístroje a technologie, jež jim umožní navýšit kapacitu a vařit stejně kvalitní pivo s menší spotřebou energie.
Vaření piva je energeticky náročný proces a EU v posledních letech investuje miliardy korun právě do úspor energií.
Pivovarníci tak mohou žádat o peníze na technologie, díky nimž spotřebují při vaření méně elektřiny či vody, což je pro ně ekonomicky výhodné. Tuto možnost využil například benešovský Pivovar Ferdinand. Peníze dostal také na modernizaci sladovny.
„Administrativa spojená s každým dotačním titulem byla poměrně náročná, každý titul měl například jiné podmínky,“ vysvětluje majitel pivovaru Petr Dařílek. „Šlo ale o zvládnutelný postup, který přinesl požadovaný efekt,“ dodává.
Další evropské dotace směřují na rozšiřování pivovarů a jejich hostinců. S tím má zkušenost třeba varnsdorfský Pivovar Kocour, který získal peníze v roce 2012 na vybudování kuchyně a hřiště u své restaurace. Jak ale upozorňuje jednatel firmy Josef Šusta, ne vždy se při žádosti o dotaci podaří peníze získat.
„Po několika pokusech a žádostech o rozšíření technologie v pivovaru se nám dotaci získat nepovedlo,“ popisuje. Pivovar se proto nakonec rozhodl pořídit si nové technologie za své vlastní prostředky. Sám Šusta se přitom domnívá, že dotace nejsou úplně vhodným způsobem, jak pivovary podporovat.
„Kazí konkurenční prostředí. My si musíme na danou věc vydělat a ten, kdo danou věc umí správně popsat a splnit dotační podmínky, pomalu ani nemusí vyrábět,“ stěžuje si jednatel varnsdorfského pivovaru. Dotace by se podle něj měly rozdělovat tak, aby k takovým problémům do budoucna nedocházelo.
Vyřizování dotací a vyplácení peněz mají na starosti české úřady. Zjednodušování administrativy je přitom jedním z cílů pro následující dotační období, jež začne příští rok. Ministerstva budou vypisovat nové dotační tituly, mají proto šanci způsob poskytování podpory zlepšit.
Majitel Pivovaru Ferdinand vidí potenciál hned v několika oblastech. „V současném nastavení dotací mi chybí akcent na udržitelnost a rozvoj tradičního způsobu výroby českého humnového sladu a pak klasický způsob vaření piva,“ jmenuje Dařílek, jehož pivovar se chlubí vlastní humnovou sladovnou, kde klíčí namočený ječmen.
Koronavirus dopadl i na pivo
Tvrdou ranou pro rozvoj pivovarnictví je letošní krize způsobená pandemií koronaviru. Uzavření restaurací a barů způsobilo značný propad tržeb malých i velkých pivovarů po celé Evropě. Český svaz pivovarů a sladoven spolu s Centrem ekonomických a tržních analýz spočítaly, že za březen, duben a květen utrpěly české pivovary ztrátu ve výši 1,1 miliardy korun.
Pivovarníci, ale i restauratéři proto vyzývají českou vládu, aby vytvořila dotační podpory na opětovný rozjezd hospod a restaurací, zejména v menších městech a vesnicích. Podobně k tomu přistupuje i sdružení Evropští pivovarníci, které apeluje na EU, aby podpořila jejich ekonomickou obnovu.
Podle sdružení by měla unie motivovat členské státy k tomu, aby snížily spotřební daň či daň z přidané hodnoty v sektoru pohostinství. Po EU požadují také dotace či zvýhodněné půjčky, jež jim pomohou znovu nastartovat jejich byznys.
Hlavní slovo v rozdělování dotací však mají vlády členských států.
Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.
Ikona průmyslu: České pivo dobývá svět
Vývoz českého piva se v roce 2018 škrábe k historickému rekordu. Tuzemské pivovary by mohly překročit exportní laťku pěti milionů hektolitrů. České pivo patří desítky let k úspěšnému vývoznímu artiklu, který šíří dobrou pověst tuzemského potravinářského průmyslu.
Svaz průmyslu a dopravy ČR ho proto zařadil do ankety o největší průmyslové ikony, které budují dobré jméno českého průmyslu doma i v zahraničí.
České pivovary za první tři letošní čtvrtletí vyvezly do zahraničí čtyři miliony hektolitrů piva. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvedly export o více než 12 procent, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.Za celý rok by se tuzemské pivovary mohly dostat poprvé nad hranici pěti milionů hektolitrů exportovaného piva.
„Pivo je nejen důležitou součástí české historie, ale významně posiluje dobrou pověst Česka po celém světě.
A proto nás těší, že se českým pivovarům bez ohledu na jejich velikost stále více daří také na zahraničních trzích,“
komentovala už dobrá čísla za první letošní pololetí Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2010 vzrostl export českého piva o 43 procent.Největším vývozcem je Plzeňský prazdroj. „Úspěch slaví především prémiový ležák Pilsner Urquell. Ten loni překročil v exportu jeden milion hektolitrů,“ říká mluvčí firmy Jitka Němečková. Od letoška se tradiční značka vyrábí výhradně v Česku.
Pivovar na začátku roku zrušil její licenční výrobu v ruské Kaluze. Nejvíce piva Pilsner Urquell míří na Slovensko, do Německa a Jižní Koreje.
„Od dubna jsme zahájili pravidelný export do Číny, kde chceme Pilsner Urquell nabídnout zejména v metropolitních oblastech,“ dodává Němečková.
České pivovary se od roku 2008 mohou v Evropě opřít o ochrannou známku chráněného zeměpisného označení České pivo. Takto označená piva musí být vyrobená v Česku podle tradičního výrobního postupu a českých surovin. Definici připravil ve spolupráci s pivovary Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský (VÚPS).Tradiční české pivo se od zahraniční produkce odlišuje jak svými senzorickými vlastnostmi, tak způsobem výroby. Označení slouží jako ochrana tuzemských pivovarů před zahraničními napodobeninami. Existují případy, kdy se za české pivo vydávala například piva vyrobená v Rusku. Zároveň slouží jako marketingový nástroj pro posilování povědomí spotřebitelů o českém pivu.Vlastní ochranné označení si v Evropě nechal zapsat Budějovický budvar, který je s pětinovým podílem na českém vývozu tuzemskou exportní dvojkou. Chráněná označení „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ byla prvními označeními tohoto druhu, která získaly potravinářské výrobky ze zemí střední a východní Evropy.Evropská unie obě ochranné známky zahrnuje také do seznamů chráněných označení v obchodních dohodách, které sjednává s třetími zeměmi. Letos získalo České pivo a Českobudějovické pivo ochranu v dohodách se Singapurem a Vietnamem.
„České pivo a Budějovické pivo se liší kromě vymezení území, kde se vyrábí, i v řadě dalších znaků. Budějovický Budvar uvádí v definici i kmen kvasnic, zatímco České pivo povoluje všechny kmeny kvasnic spodního kvašení, které jsou ve sbírce VÚPS.
Na druhé straně České pivo velmi podrobně popisuje chemické a senzorické složení různých kategorií piv a surovin k jejich výrobě,“ vysvětluje Karel Kosař, ředitel VÚPS, který byl iniciátorem myšlenky chránit specifický charakter českého piva.
Tuzemské pivovary používají označení České pivo u zhruba pěti desítek vyvážených piv. Ochranná známka také pomohla stabilizovat pěstování chmele a zachránila i šlechtění českého ječmene. Ječmen, který je vhodný pro české pivo ve formě sladu, má jiné parametry jakosti, než zahraniční sladovnický ječmen, uvádí Výzkumný ústav pivovarnický a sladovnický. Pěstební plochy ječmene pro České pivo stouply ze 14 procent v roce 2002 na nynějších 52 procent.
Do světa se nevyváží jen samotné pivo, ale stále více také prvky české pivní kultury. Loni byl téměř každý čtvrtý Pilsner Urquell v zahraničí načepován ze sudu nebo tanku, tvrdí Plzeňský Prazdroj.
Firma každý rok vyškolí třicítku zahraničních výčepních, aby plzeňské pivo chutnalo i ve světě jako domácí originál. „Aktuálně máme po celém světě 85 proškolených výčepních expertů.
Zájem o ně je velký i proto, že v hospodě nebo restauraci, kde čepuje vyškolený tapster, vzroste výtoč o 18 až 30 procent,“ říká Jitka Němečková z Plzeňského Prazdroje. Nejvíce jich pracuje ve Velké Británii a Jižní Koreji.
Čeští vědci vyvíjejí zdravější pivo. Léčbu hospodou ale nečekejte, říká genetik
Vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zkoušejí pomocí nejmodernějších genetických technologií upravit chmel tak, aby obsahoval více látek proti rakovině, zánětům a bakteriím. „Těch prospěšných látek z chmele je ale v pivu velmi málo na to, abychom se pivem léčili,“ upozorňuje genetik Tomáš Kocábek.
Tomáš Kocábek se v Biologickém centru věnuje genetickým modifikacím chmele. Vysvětluje, že lidé si již od počátku zemědělství vybírali k dalšímu pěstování jen ty nejlepší rostliny nebo jejich semena a postupně začali tyto nejlepší kusy mezi sebou úmyslně křížit s cílem nakombinovat nejlepší vlastnosti křížených odrůd do jedné.
„Proces křížení je ale velmi zdlouhavý a ne vždy úspěšný,“ upozorňuje Kocábek.
Moderní vědci se proto nespokojili s vlastnostmi, které rostliny už měly, a zkoušeli je vylepšit pomocí mutací, tedy změnami v genech, které jsou za dané vlastnosti zodpovědné.
„Jenže takovéto šlechtění stále ještě bylo spíše střelbou naslepo, protože mutace navozené chemicky či ozářením mohou vzniknout náhodně ve více genech, což výběr nově vylepšené a zároveň životaschopné odrůdy velmi ztěžuje,“ vysvětluje vědec.
A tak se genetici snažili jít ještě dál – kromě toho, že poznávali, které geny jsou za tu kterou vlastnost zodpovědné, snažili se najít způsob, který by umožnil precizní změny pouze v jednom konkrétním genu.
To se podařilo v roce 2012 a vědci k tomu použili schopnost bakterií rozpoznat a „zneškodnit“ cizí DNA například po napadení virem. Jedná se o tzv.
CRISPR/Cas metodu a umožňuje v konkrétním genu provést přesnou změnu.
Takto lidé již umí upravovat třeba rajče, pšenici nebo ovocné stromy. Chmel však podle budějovického vědce doposud na seznamu chyběl.
A právě chmel otáčivý se vědcům z Biologického centra podařilo jako prvním na světě s použitím technologie CRISPR/Cas upravit.
Za svůj první cíl si vybrali gen pro klíčový enzym, jenž zajišťuje výrobu listových barviv. Jeho vypnutí je na rostlině ihned vidět – zbělají jí totiž listy.
Výsledky vědci z Českých Budějovic publikovali letos v lednu v mezinárodním vědeckém časopise Plant Physiology and Biochemistry.
Hlavním autorem studie o genetické úpravě chmele je možná trochu paradoxně indický postdoktorand Praveen Awasthi, který stejnou technologii již úspěšně použil u banánovníku. „Indický kolega je naprostý abstinent.
Ale měl velkou radost, když se ukázalo, že můžeme tuto metodu uplatnit na chmelu,“ usmívá se Kocábek.
Nyní se tým zaměří na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu hořkých kyselin, důležitých v pivovarnictví, nebo léčivých látek, které působí mimo jiné proti rakovině, bakteriím a zánětům. Čím více bude chmel obsahovat hořkých kyselin, tím bude pivo kvalitnější, čím více získá léčivých látek, tím bude pivo zdravější.
Dlouhá cesta ke zdravějšímu pivu
„K vyvinutí zdravějšího piva zlepšením vlastností chmele je ještě hodně dlouhá cesta. Snadnější by bylo přidávat tyto látky do piva dodatečně, jak se to už dnes ostatně také zkouší.
Nicméně o ozdravné látky z chmele je zájem ve farmaceutickém průmyslu, takže mohou být, nezávisle na pivu, účinnou složkou léčiv,“ přibližuje budoucnost výzkumu Tomáš Kocábek.
Na trhu už se dá objevit hned několik potravinových doplňků na bázi chmele.
Zatím se jihočeští experti zaměřili na gen, jehož vypnutí lze na první pohled vidět. Nyní by rádi přešli na geny s dopadem na pěstitele, zpracovatele či konzumenty.
Vše se zatím odehrává pouze v laboratořích a za jejich zdmi také toto úsilí bude muset zůstat, pokud Evropská unie nezmění předpisy, které prakticky znemožňují komerční využití takto upravených rostlin.
Biologické centrum Akademie věd ČR se proto v roce 2019 připojilo k iniciativě evropských vědců, kteří znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o změnu předpisů.
Čeští vědci zároveň chtějí hned v zárodku zmírnit představu pivařů, že by popíjení jejich oblíbeného nápoje mělo výrazně kladný vliv na jejich zdraví. „Těch prospěšných látek z chmele je v pivu velmi málo na to, abychom se pivem léčili,“ upozorňuje genetik.
Jedná se o pouhé jednotky miligramů na litr. U některých léčivých látek, jako například xanthohumolu, se šlechtitelům podařilo jejich přítomnost v chmelových šišticích zvýšit z několika desetin až na dvě procenta.
„Ale pořád to není dostačující na to, aby se pijáci chodili do hospody 'léčit',“ upozorňuje Tomáš Kocábek.
„Pivo by bylo zdravější, to ano, ale škodlivé účinky alkoholu a dalších složek by přebily účinky léčivé,“ dodává.
Dotýkáme se i značné nedůvěry veřejnosti ke geneticky upraveným rostlinám a obav, zda nemohou být zdravotně závadné – to se však zatím neprokázalo. „Obvykle všechny novinky doprovází obavy.
Zejména tehdy, pokud je přiživují různé dezinformace a polopravdy,“ tvrdí.
Lidé by si podle něj měli uvědomit, že vzhledem ke klimatickým změnám a narůstající populaci v budoucnu nemusí současné odrůdy stačit.
Vysvětluje také, že oproti dosavadním genovým modifikacím je metoda CRISPR mnohem šetrnější, neboť do plodiny nemusí vnášet žádný cizí gen, nemutuje ji ozářením či chemicky, ale pouze upraví konkrétní „problematický“ gen.
Třeba ten, kvůli kterému rozkrojené jablko hnědne. „Ale nevidím ani zásadní problém v přenosu genů 'postaru'. Jen je potřeba dodržovat veškeré předpisy týkající se nakládání s geneticky upravenými plodinami,“ uzavírá.
Video: Pach mýdla, kyselé, tupá hořkost. Český sládek a pivař hodnotili slovenská piva
V době koronaviru vyráží mnoho Čechů na dovolenou na Slovensko. Otestovali jsme proto devět lahvových piv, které se dají běžně sehnat v obchodě. | Video: Blahoslav Baťa, Jakub Zuzánek
Proč je české pivo pořád nejlepší na světě? Podle znalce z Belgie i díky chmelu ze Žatce
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Životní styl a společnost / Vaření a jídlo | Související témata: pivo minipivovary Belgie Česko
V loňském roce vypil každý Čech o pět litrů piva méně. Alespoň to vyplývá ze statistik Českého svazu pivovarů a sladoven. Po pěti letech neustálého růstu klesla meziroční spotřeba piva o 0,7 % (na 20,32 milionu hektolitrů).
Za poklesem konzumace piva může podle svazu i protikuřácký zákon, který vyhnal pijáky piva z hospod. Jediné, co podle pivovarníků roste (o 37 %), je zájem o pěnivý mok v plechovkách.
- PřehrátBelgičan Denis De Keukeleire o budocnosti piva aminipivovarů
Svět jde ještě dál, protože pivní produkci ovládají větší pivovarnické skupiny.
Zajímavé ale je, že pivní trendy neurčují. Ty mají „v rukou“ minipivovary, které rostou doslova jako houby po dešti.
Češi mají pocit, že jsou národem pivařů. Váženou národní specialitou je ale i pro každého Belgičana. Zlatého moku se tam vaří 750 druhů, najdete tam největší pivovarnickou skupinu na světě a stovky malých, řemeslných pivovarů, které aby na trhu obstály, musejí být něčím výjimečné.
To české je pořád nej..
„Češi jsou velcí milovníci s největší konzumací piva na hlavu. My jsme bývávali druzí za Německem, ale teď v této statistice prudce klesáme,“ říká Radiožurnálu jeden z nejuznávanějších belgických odborníků na pivo a chmel Denis De Keukeleire.
I on ale musí přiznat, že česká piva jsou opravdu skvělá. „Piva plzeňského typu jsou nejlepší na světě. Je to tím, že používáte jen vlastní, hlavně žatecký chmel. Je to aromatický chmel, jednička na světovém trhu. Právě proto jsou česká piva tak výborná a současně zdravá,“ je přesvědčen.
„Žatecký chmel má nižší hořkost a pivovarníci ho proto musí používat hodně. Tím se do piva taky dostává mnoho zdraví prospěšných látek.“
138 litrů. Češi loni vypili nejméně piva za posledních padesát let
Číst článek
Boom minipivovarů
Denis De Keukeleire z Gentské univerzity tipuje, že boom malých pivovarů může klidně trvat stejně dlouho jako v USA.
„V 80. letech tam měli 83 pivovarů. Teď je jich tam víc než 7300, a dalších 2600, hlavně minipivovarů, už oznámilo vstup na trh. Jejich obliba za mořem už trvá přes 30 let,“ říká Belgičan.
Americký trh je ale velký, malé pivovary v menších zemích, jako je Belgie nebo Česko mají jen dvě možnosti: přitáhnout patrioty, nebo exportovat.
„Pokud světu ukážete, že máte něco nového nebo výjimečného, fajnšmekři si to objednají přes internet. Druhá možnost je vařit tak tři piva stabilně, a pak mít speciály. Řekněme každý měsíc jedno nové pivo a tak přitáhnout zájem pivařů. Vyžaduje to ale velkou kreativitu,“ dodává De Keukeleire.
Denise De Keukeleire, jeden z nejuznávanějších belgických odborníků světa | Foto: Filip Nerad
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová