Bambusové výhonky a jejich vliv na zdraví – jaké mají účinky?

Ono oblíbené „slyšíš trávu růst“ by se v případě bambusu mohlo změnit na „vidíš trávu růst“.

Ano, bambus je ve skutečnosti druh trávy, který roste nejrychleji na světě a jeho denní přírůstky se mohou pohybovat okolo půl metru.

Jeho obnovitelnost se pohybuje v rozsahu 2-4 let, což ho staví na přední místo v oblasti obnovitelných zdrojů. Vítejte v pokračování našeho psaní o přírodních materiálech a výrobcích z nich.

Zdroj: parketmeester.nl.

Bambus

…se vyskytuje na naší planetě více než dvacet milionů let. V době moderních technologií člověka možná trochu překvapí, že se do popředí dere právě čistě přírodní produkt – bambusové vlákno. Proč ale ne. Jde o materiál, který má téměř dokonalé vlastnosti.

Od borovic se uč o borovici, o bambusu od bambusu… – Bašó /* 1644/

Bambusu existuje více než 1000 druhů po celém světě a kromě Evropy a Antarktidy roste na všech kontinentech. Bambusy výborně snáší jak extrémní sucha, tak i vlhké prostředí.

Generují o 20 % více kyslíku než stromy, a proto jsou považovány za největší regulátory kysličníku uhličitého v atmosféře.

V místech, která jsou postižena erozí půdy, se vysazují právě bambusy, a to z důvodu jejich bohatého kořenového systému, který dokáže velmi rychle zpevnit půdu.

Bambus je pro své vynikající vlastnosti, kterými jsou zejména rychlost růstu, pevnost, pružnost, lehkost značně oblíben a postupně docházelo k jeho rozšiřování a záměrnému pěstování po celém světě. Možnosti využití bambusu jsou obrovské – od pevných lešení až po využití v medicíně. Je to zkrátka úžasná rostlina, která lidem přináší jen to dobré.

V posledních několika letech se objevila možnost zpracování bambusu na textilní vlákno, což otevírá nové využití v oblasti textilního průmyslu. Bambusové vlákno je díky svým  vlastnostem nazýváno „smart fiber“, což v překladu znamená chytré vlákno. Tyto vlastnosti můžeme srovnat se syntetickými vlákny, které se dnes používají při výrobě funkčního oblečení.

Přírodní vlákno z bambusu je přirozeně antibakteriální, antistatické a výborně absorbuje pot. Díky své struktuře má výjimečné termoregulační a absorbční vlastnosti. Je příjemné na dotek a lesklé podobně jako hedvábí či kašmír.

Mnozí vědci a odborníci na textilie ho nazývají  materiálem 21. století. Používal se jako významný zdroj materiálu již ve starověké Číně. Bambusová vlákna mají mnoho vlastností, které se lidstvo snažilo vytvořit uměle vlastními silami po mnoho let. Většinu z nich však bambus v mnohém bez problémů předčí.

Veganka od Vlny za vlnou – nepravidelně silná příze ručně upředená z rostlinných vláken: bílého a šedého bambusu, sójového hedvábí, kukuřičného a banánového vlákna a špetky třpytivé syntetické angeliny.

bambus nečesaný Vlna za vlnou

Oblastí s nejčetnějším výskytem bambusových plantáží je jihovýchodní Asie, největším producentem je pak nejlidnatější země planety, Čína. Přesto se s bambusovými plantážemi lze setkat téměř na všech kontinentech. Největší výhodou je totiž nenáročnost pěstování. Další přednosti, které bambusové vlákna a textilie přinášejí, jsou z oblasti ekologie, zdraví a různých forem jeho využívání.

Bambusové vlákno není obtížné získat. Základem je vypěstovat základní surovinu, kterou je bambus. Z něj se pak získává tkanina, která má nepřeberné možnosti využití. Navíc je velmi příjemná na nošení.

Značnou výhodou bambusového vlákna je, že se velmi dobře spřádá. Bambus navíc roste velmi rychle a je velmi nenáročný na závlahu. Vyrábí se z něj téměř cokoli. Nářadí, bytové doplňky, papír, textil, hračky.

Bambusová rostlina vyroste zhruba za 8 až 10 týdnů.

Bambus se tak stává ekonomicky velmi zajímavou rostlinou. Jeho pěstování je totiž velmi nenáročné. Představuje tak i naději pro řadu chudých regionů, zejména v Asii, které se díky pěstování bambusu mohou vymanit z ekonomického úpadku.

Kola s konstrukcí z bambusu mají rám, který váží pouhá 2 kila. Zelené, přírodní, recyklovatelné.Zdroj: http://1800recycling.com.

Díky čemu tedy získává bambusové vlákno na popularitě?

• Nejen samotná rostlina, ale i bambusové vlákno má přirozené antibakteriální vlastnosti (ty, které chrání rostlinu proti běžným infekcím).
• Je přírodní a biologicky rozložitelné.
• Bambus vyroste i v sušších a na půdu chudších oblastech, kde není možné pěstovat jiné tržní plodiny.
• Bambusová tkanina má řadu předností  – dokáže absorbovat vlhkost a „větrá“, je vhodná i pro lidi s citlivější nebo alergenní pokožkou.
• Vlákno je silné a velmi dobře se spřádá, použít ho lze samotné nebo v kombinaci s jinými vlákny jako je bavlna, konopí nebo třeba hedvábí.

Bambusové vlákno se tak stává silnou konkurencí bavlny a lze očekávat, že ji za několik málo let zcela vytlačí. Nejen kvůli svým vlastnostem, ale také vzhledem k ekologické nenáročnosti pěstování bambusu.

bambusová žínka  EvinaB	Mimiosuška natur…bamboo…theresicka

Vliv bambusového oblečení na životní prostředí:

• Bambusové oblečení je šetrnější k životnímu prostředí.
• Bambus roste 100%  přírodně, bez pomoci člověka.
• Bambus se daří pěstovat přirozeně bez použití pesticidů nebo hnojiv.
• Bambusové vlákno je 100% biologicky odbouratelné.
• Protože je to nejrychleji rostoucí rostlina na světě (doroste do maximální výšky přibližně za 3 měsíce a dosahuje svého vrcholu za 3-4 roky),  jeho pěstování se rychle rozmáhá v rozlehlých oblastech.
• Jako tráva se bambus prořezává, ne vykořeňuje, tím také pomáhá stabilitě půdy. Bambus může růst na svazích, kde nic jiného není životaschopného. A právě proto je známo, že bambus zlepšuje kvalitu půdy v poškozených a erodovaných oblastech.
• Výnos (tj. množství výrobku), který dostanete z akru bambusu, je 10krát větší než výnos, který  dostanete z bavlny. V době, kdy využití půdy je pod obrovským tlakem, je to velké plus.
• Požadavky na vodu má bambus nepatrné, vyžije především ze srážek. Na rozdíl od bavlny, jejíž potřeba vody je obrovská.
• Pokud se oblečení vyrobené z bambusu stane populární, znamená to více bambusových hájů, což znamená více fotosyntézy a méně skleníkových plynů.

Obnovitelný zdroj materiálu

Bambus patří mezi stálezelené dřevnaté rostliny a z botanického hlediska je zařazen do čeledi lipnicovitých, čili mezi trávy. Tento původ dává bambusu výborné regenerační a růstové vlastnosti. Díky své struktuře jsou některé druhy těchto rostlin schopny vyrůst během jednoho dne až o několik desítek centimetrů.

Navíc oproti tradičním lesním porostům, jejichž optimální stáří pro využití se pohybuje mezi 25–70 lety, se bambus dá využít přibližně po 3–5 letech, kdy dochází ke zdřevnatění jinak měkkých stonků.

Rozdílem, který ještě výrazněji mluví ve prospěch bambusu, je ovšem jeho schopnost opětovného růstu bez potřeby dalšího vysazování, jak je tomu naopak potřeba u klasických dřevin.

Vzhledem k této výjimečné vlastnosti a mnohostrannému využití se tedy stává stále zajímavějším materiálem pro pěstování.

Bambusová solární kalkulačka je skvělou alternativou. Zdroj: printek3d.cz.

Snadné pěstování šetrné k přírodě

Při pěstování bambusu se nepoužívají žádné pesticidy, umělá hnojiva ani toxické látky.

Díky přírodní látce “bamboo-kun“, v kombinaci se speciální strukturou vláken, získává bambus přirozeně antibakteriální a bakteriostatické vlastnosti, za jejichž pomoci se dokáže vypořádat s bakteriemi a plísněmi bez chemického ošetření.

Tyto vlastnosti si udržuje i po zpracování, takže oblečení z bambusových vláken neobsahuje škodliviny a je velice vhodné pro osoby alergické nebo náchylné k mykózám.

Bílozelená Domča od Alecram76Bambus je symbolem pružnosti a dlouhého života – obojí je, stejně jako bambus samotný, symbolem štěstí.

Významný přírodní činitel

Bambus je také významným půdním a vodním činitelem. Díky svým rozsáhlým a hustým kořenovým svazkům pomáhá zpevňovat půdu, čímž se významně podílí na snižování její erozivity. Zároveň také pomáhá zamezovat nadměrné kontaminaci půdy dusíkatými látkami.

Je libo auto z bambusu a ratanu?

Jelikož jsou bambusové rostliny schopny ve svých stoncích zadržovat velký objem vody, dokáží tak regulovat její množství v podzemí. Tato vlastnost je velmi užitečná zejména v případě nadměrných srážek. Stejně jako u půdy, tak i u vody dokáže bambus přirozeně snížit obsah dusíkatých látek v ní obsažených.

Podle vědeckých výzkumů jsou bambusové rostliny schopny pojmout až 5x více skleníkových plynů a vyprodukovat o více než 35 % více kyslíku než klasické lesní porosty.

Pravděpodobně nejvýznamnější vliv však mají bambusy na čistotu ovzduší.

Tyto rostliny na sebe velmi účinně vážou oxid uhličitý, díky čemuž jsou považovány za jedny z nejvhodnějších pro omezení skleníkových efektů.

Podle vědeckých výzkumů jsou bambusové rostliny schopny pojmout až 5x více skleníkových plynů a vyprodukovat o více než 35 % více kyslíku než klasické lesní porosty.

Bambus je nejen výborná surovina s mnohostranným použitím, ale také zdroj potravy pro chráněné živočichy. V současnosti je evidováno několik tisíc druhů bambusů, avšak pro potřeby textilního průmyslu se využívají pouze ty druhy, které nejsou součástí potravy ohroženého druhu pandy velké.

Bambus – materiál budoucnosti

Bambus absorbuje více CO2 a naopak vyprodukuje více kyslíku – a  to až o 35 % více než běžné lesy. Je tedy velmi ekologický a šetrný vůči našemu společnému životnímu prostředí.

Používá se k jídlu (bambusové výhonky), které můžete sníst z bambusové misky bambusovými hůlkami.

Vyrábějí se z něj třeba košťata, samozřejmě nábytek, ale pro jeho pevnost a odolnost například také lešení nebo žebříky.

Uspět v současné složité době znamená mnohdy zapomenout, jak se dělaly věci včera, a změnit způsob, jakým každý z nás přemýšlí. A také rozhlédnout se kolem sebe a inspirovat se.

Příbor pro nejmenší z bambusu.

Oddělitelný bambusový svršek chrání skleněnou láhev uvnitř a zároveň zajišťuje dobré izolační vlastnosti. (Zdroj: bonami.cz.)

Ecobamboo – bambusový kartáček na zuby. Zdroj: ecobamboo.pl.

Pokud se vám zachtělo ozkoušet bambus,

… jeho kvalitu a výjimečnost, zavítejte i na Fleru k těm, kteří již mají s výrobou z něj zkušenosti:

Stíny bambusových listů zametají schody… ale nezvíří ani zrnko prachu. Odraz měsíce se ponořil až na samé dno vody,

ale nezanechá po sobě žádné stopy ….

• Pokud i vy z bambusu tvoříte a chtěli byste se podělit o zkušenosti, podpořit ostatní, inspirovat se, na cokoli se zeptat, jste vítáni v klubu, kde se schází celá řada stejně smýšlejících tvůrců.
• Pokračovat v prohlížení zboží můžete vyhledáváním slov „bambus“ nebo „bamboo“.
• Úvodní foto: elastický šátek na novorozence z bambusové látky od shanty

5142x přečteno | líbí se 16 uživatelům

Antinutriční látky

Antinutriční látky jsou poměrně rozsáhlou skupinou složek nacházejících se ve většině potravin rostlinného i živočišného původu. Vyskytují se v nich přirozeně, občas se do potravin dostávají jejich nesprávnou technologickou úpravou. V posledních letech se o nich diskutuje stále častěji, důvodem je jejich poměrně dobře prozkoumaný vliv na lidské zdraví. Většina z nich působí tak, že oslabují organizmus skrze reakce s vitamíny, minerálními látkami a některými enzymy, kdy snižují nutriční hodnotu jednotlivých živin. Některé mají i toxický vliv.

V největším množství se nacházejí v rostlinách, kde fungují jako jejich ochrana proti predátorům (hmyzu, ptákům, býložravcům).

Jejich obsah je možné snížit správnou technologickou a hygienickou úpravou produktů.

Toto je žádoucí respektovat především u tepelně a technologicky neupravených surovin, které běžně používáme v kuchyni.

I přesto, že jsou označovány jako antinutriční, mají mnohé z nich příznivý vliv na metabolismus. Ten se ale vždy odvíjí od jejich množství obsažené v potravině. Typickými příklady jsou:

• Vláknina – podporuje peristaltiku střev, ovlivňuje metabolismus krevních tuků včetně cholesterolu,
• fytáty a třísloviny – snižují obsah glukózy v krvi,
• saponiny – snižují obsah lipidů v krvi (mají hypocholesterolemické účinky), působí protizánětlivě,
• fytoestrogeny – ovlivňují hormonální regulaci,
• lignany – zabraňují tvorbě ledvinových kamenů,
• kyselina fytová – zabraňuje zvýšenému ukládání vápníku v tkáních a agregaci krevních destiček.

Protože se antinutriční látky vyskytují v mnohem větším množství v potravinách rostlinného původu, je jimi nejvíce zatížena vegansky a vitariánsky se stravující populace. Jejich zastoupení v živočišných zdrojích je minimální, mezi nejznámější patří:

• ryby – u některých druhů dochází ke kumulaci přírodních toxinů od mikroorganismů nebo korálových útesů,
• vejce – nejznámější antinutriční látkou je avidin, který snižuje využitelnost biotinu (vitamínu H).

Antinutriční látky obsažené v rostlinách mají poměrně složitou kategorizaci, ve zjednodušeném pojetí je vhodné respektovat alespoň následující charakteristiku:

Antivitamíny

Jsou to látky, které ruší účinky vitamínů a zpomalují metabolické reakce. Často se využívají v lékařství, například pro potlačení růstu patogenních mikroorganismů, jako součást léčby leukémie (antivitamíny kyseliny listové) nebo při léčbě trombózy.

Inhibitory enzymů

Jedná se o látky, které se váží na enzym a sníží tím jeho aktivitu. Nachází se nejvíce v cereáliích, luštěninách, bramborách nebo rajčatech.

Z jejich negativních účinků můžeme jmenovat zpomalení růstu nebo narušení metabolismu slinivky.

Pyšní se ale i pozitivním vlivem na metabolismus – chrání buňky před negativním dopadem UV záření, steroidních hormonů nebo některých karcinogenů (nejčastěji tím, že snižují stravitelnost bílkovin, čímž se sníží i množství aminokyselin, které rakovinné buňky potřebují pro svůj růst, případně potlačují tvorbu volných radikálů podporujících vznik nádorového bujení).

Strumigenní glukosinoláty

Tyto látky komplikují metabolismus jódu, což se projevuje nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Pokud potraviny obsahují zvýšený podíl jakýchkoli forem glukosinolátů, může dojít k retardaci růstu, poškození jater, ledvin a nadledvinek.
V největších množstvích se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, kadeřávek, brukev, hlávkové zelí, květák, kedluben, křen, ředkev…).

Největší koncentrace těchto látek konzumují vegetariáni, a to často v rozsahu deseti až dvacetinásobku doporučeného množství.
Při kuchyňském zpracování zeleniny (vaření, kvašení) dochází k výraznému úbytku těchto látek.

Kyselina šťavelová

Tato látka zhoršuje vstřebávání vápníku do krve. Nejvyšší koncentrace se nacházejí ve špenátu a rebarboře.

Kyselina fytová

Kyselina fytová se nachází ve všech rostlinách, v největších koncentracích v obilovinách, luštěninách, ořeších a semenech.

Má tendenci na sebe vázat minerální látky a snižovat tak jejich biologickou využitelnost. Jmenované potraviny, které jsou bohatým zdrojem kyseliny fytové, je silně žádoucí zpracovávat tak, aby byl její obsah co nejvíce snížen.

K tomuto dochází při namáčení, klíčení a vaření, kdy je možné eliminovat až 80% fytátů.

Saponiny

Jsou obsaženy v bramborách, jablcích, červené řepě, brokolici, sóji, arašídech, vojtěšce, špenátu a v mnoha dalších rostlinách. Saponiny jsou vysoce toxické látky, které poškozují buněčné membrány, některé mohou podpořit zvýšenou citlivost na alergeny.

Třísloviny (taniny)

Tato skupina látek potlačuje funkce řady enzymů a komplikují vstřebávání živin ve střevním traktu. Mají ale schopnost působit i antibakteriálně, antitumorově a antimutagenně.

Je pro ně typická svíravá (adstringentní) chuť.

Podobně jako u jiných antinutričních látek i taniny můžeme snižovat z potravin jejich namáčením, klíčením nebo fermentací.

Fytoestrogeny

Fytoestrogeny mají v rostlinách za úkol zajišťovat jejich ochranu před infekcí během klíčení semen, současně se podílí se na tvorbě květů a růstu rostlin.

Vyskytují se v klíčcích obilovin, ve skořápkovém ovoci, v luštěninách, nejvíce v sóji.

Některé fytoestrogeny fungují jako prevence proti vzniku některých zhoubných bujení.

Vegetariáni obecně konzumují mnohem vyšší množství fytoestrogenních látek než běžná populace, což bývá často připisováno souvislosti s nižším výskytem nádorových onemocnění.

Fytoestrogeny mohou mít i antiestrogenní účinky, jejich zvýšená konzumace negativně ovlivňuje produkci vlastních estrogenů.

Lignin

Lignin je nestravitelnou formou vlákniny, v rostlinách napomáhá vytvářet jejich pevnost a tuhost. Jeho výrazným negativem je snížení výživové hodnoty bílkovin.

Mykotoxiny

Jsou látky produkované plísněmi.

Vyskytují se ve všech potravinách, které jsou potenciálním zdrojem plísní – v obilovinách, ořeších, luštěninách, kávových bobech, koření, v čerstvém i sušeném ovoci.

Nejznámějším toxinem je aflatoxin, se kterým se v praxi nejčastěji setkáváme u sušených plodů. Mykotoxiny působí negativně na játra a ledviny.

Alkaloidy

Typické pro alkaloidy je hořká chuť, kterou odpuzují zvířata. Největší množství se nachází v semenech, kořenech a kůře rostlin.

Vysoká koncentrace některých druhů alkaloidů (glykoalkaloidy) se nachází v lilkovitých rostlinách (brambory, baklažán, rajčata), typickým zástupcem je solanin. Nachází se v hlízách, okolo oček, v klíčcích, bobulích a především ve slupce. Mechanickým poškozením a působením světla se jejich obsah výrazně zvyšuje.

Převážnou většinu z nich (cca 90%) odstraníme vařením (voda po uvaření brambor by neměla být konzumována) nebo loupáním. Vyšší příjem solaninu porušuje sliznici žaludku a dvanáctníku.

Lektiny

Jsou specifické bílkoviny schopné srážet červené krvinky. Nachází se nejvíce v luštěninách.

Při jejich předávkování dochází k zánětům střev nebo například zadržování vody v lymfatickém systému.

Nejsnadnější způsob, jak je z potravy odstranit, je delší namáčení a důkladná tepelná úprava (platí to i pro klíčky luštěnin). Vývar s obsahem lektinů je nežádoucí konzumovat.

Kyanogenní glykosidy

Jsou to látky, které vznikají z aminokyselin, za určitých podmínek jejich rozkladem vzniká kyanovodík. Jsou rizikové především s ohledem na akutní toxicitu. Jejich bohatým zdrojem jsou peckoviny, len, luštěniny, mandle, bambusové výhonky, cukrová třtina, sladké brambory. Nejvyšší koncentrace se nachází v semenech nebo slupkách. Chronické otravy se projevují poruchami nervového systému a štítné žlázy.

Mgr. Martin Jelínek

Vyberte si z našich kurzů

Co říkají o studiu naši absolventi

Ondra a Míša Dobiáškovi

www.dobiasek.net

Představte si, jaké by to bylo, mít učitele, který pozoruhodným tempem osobně i profesně roste již větší polovinu svého života, vědecký přístup západního světa je jeho základnou, nikoliv stropem, má odvahu jít proti proudu, jde-li proud špatným směrem, díky obdivuhodné šíři i hloubi svého poznání vás dokáže vzdělávat poutavě a v souvislostech, rozumí významu harmonie těla i mysli pro lidské zdraví, svou životosprávou je nejlepším příkladem své vlastní nauky, jeho reálné výsledky v pomoci lidem dávají mnoho důvodů mu pozorně naslouchat, sám má však ve zvyku více naslouchat, než mluvit, pokora, úsměv a respekt jsou mu vlastnostmi nejbližšími. Takto by se dalo pokračovat, ale slova nestačí. Musíte to zažít. Martin Jelínek je velmi inspirativní osobnost, která nás – vždy jakoby mimochodem – dovede něčím novým fascinovat, kdykoli máme to privilegium se s ním znovu setkat. Za těch více než 10 let, co se od něj na různých frontách učíme, ani za celou éru našeho akademického studia jsme nepoznali kantora, který by v člověku lépe dokázal zažehnout lásku k poznání. Je velmi cenné, že v Čechách již rostou následovníci jeho školy, neboť právě takoví učitelé by měli stát po boku každému, kdo chce umět sobě či druhým smysluplně mluvit do toho, jak nakládat se svým zdravím. Díky Kurzům ATAC se taková šance otevírá i vám.

Ing. Helena Dlouhá

Výživa mě pravděpodobně začala zajímat před 30 lety…vdala jsem se a zajímalo mě, jak vařit. Hledala jsem souvislosti – proč, jak a tak :).

Tehdejší hledání začínalo u brožovaných sešitů – kuchařek Mudr Jonáše, pokračovalo přes různé vegetariánské a makrobiotické kuchařky…procházela jsem různými obdobími, různými zkušenostmi a nacházela zajímavé souvislosti. Mezi naším jídlem a naší myslí. Obojí mě hodně zajímalo.

Nicméně vytvořit ze všech těch nejrůznějších informací od různých autorů jeden vyvážený celek, to není úplně jednoduché. Každý člověk je jiný, to, co platí na jednoho, je pro druhého nemožné, a těch pravd o výživě je tolik, každá jiná… časem to u mě vedlo až k jakési rezignaci. Ale všechno má svůj čas.

Od kamarádky jsem se dozvěděla o Martinovi Jelínkovi. A po nějaké době jsem se zapsala na jeho kurz. Na náhody moc nevěřím, takže děkuji, osude. Protože Martin Jelínek dokázal z těch všech střípků, které jsem v sobě měla, složit celistvý a fungující obraz. Všechno to do sebe zapadalo jako puzzle.

Jsem člověk pochybovačný, než něco přijmu za své, koukám na to z hodně stran a chci vědět proč a jak. Určitě přijdou časem další, nové otázky, ale už vím, v rámci jakých souvislostí na ně budu hledat odpověď. V čem mě kurz výživového poradenství hodně oslovil? V celistvosti pohledu. Nestranil žádné výživářské škole, žádnému autorovi.

Martin Jelínek nikoho neodsuzuje ani nikoho nevynáší do nebes. Používá logiku – jeho logika si však dobře rozumí s věcmi nespočitatelnými a neměřitelnými, prostě všeho je tak akorát… Ze začátku bylo těžké vycítit, jaký osobní výživářský postoj Martin Jelínek vlastně zastává.

Dnes už to myslím tuším – a chápu, proč zůstává náš učitel v některých věcech tak nestranný. Cenné je, pokud si vytvoříme na věc svůj vlastní pohled , neovlivněný názory učitele. Učitel by měl v ideálním případě pouze pomoci držet naše uvažování v jakémsi rámci. V tomto směru jsme tedy měli ideálního učitele…i v jiných směrech 🙂 Díky kurzu jsem zjistila, že rezignace na cokoli nemá v mém životě místo, že mě výživa baví a že s tím chci něco dál dělat. Není to úžasné?

Ing. Martin Škába

www.skaba.cz

Jsem velmi vděčný za možnost vzdělávat se od Mgr. Martina Jelínka. Kurzy, semináře a osobní konzultace mi velmi pomáhají v profesionálním rozvoji a díky tomu mohu být stále více a více nápomocen svým klientům. Vzdělání je velmi široké, takže absolvent kurzů může řešit jak výživu dětí, dospělých, seniorů až po vrcholové sportovce.

• Další ohlasy absolventů
• Vyberte si z našich kurzů
• Zpět do sekce Vše o studiu

Meruňková jádra a B17

Úvodem:

Pecky meruněk obsahují jádra (mandle) a tyto můžeme rozdělit na dva druhy, a to sladké a hořké. Sladké jsou většinou ty běžně dostupné a lze je zcela běžně nakoupit třeba na trhu. Hořké jsou ty, které nás zajímají – získávají se divokých (planných) meruněk a obsahují největší koncentraci vitamínu B17.

V červenci toto ovoce dozrává a po sklizni se suší. V druhé polovině procesu sušení se meruňky vypeckují a pecky se dále suší. V další fázi se pecky rozbijí aby se mohla vybrat jádra. Meruňky a jejich jadýrka obsahují velké množství vitálních látek, které jsou svojí kombinací jedinečné.

• Zdravotní význam:
• Vědci, kteří se zajímali o složení potravy extremě dlouhověkých Hunzů (Pakistán), spozorovali jak vysoký podíl ve skladbě potravy mají právě meruňky, jejich jádra a olej z nich lisovaný.
• Meruňky obsahují mnoho kyseliny salicylové, která působí antibakteriálně a dokáže tedy v žaludku a střevech zničit choroboplodné zárodky a tektéž zastavit hnilobné procesy.

Meruňky mají dále velmi vysoký obsah beta-karotenu, který má vliv na snížení rizika srdečního infarktu, podporují dobrý zrak, zdravou kůži, vlasy a nehty. Meruňky obsahují vitamin C a zejména sušené jsou jeden z nejvhodnějších zdrojů draslíku a železa.

Díky vysokému obsahu vlákniny jsou meruňky (opět především sušené) účinná prevence proti zácpě. Zralé meruňky jsou jedním z nejlepších pramenů organického železa, nutného k tvorbě červených krvinek. Z jiných důležitých prvků obsahují meruňky křemík a hořčík.

Vědci dokázali, že kyseliny obsáhnuté v meruňkách dokáží zabránit nekontrolovanému růstu buňěk leukemie. Už pouhé 3 meruňky denně dodají polovinu denní potřeby vitamínu A. Důležitý je vysoký obsah kyseliny listové (velmi důležitá především v těhotenství) a kalia. Kalium je velmi důležité pro správnou regulaci obsahu vody v oragnizmu.

1. Meruňky a jejich jádra jsou zásadité a zastávají tak protiváhu k převažující kyselé potravě v dnešní moderní civilizaci.
2. Sušené meruňky obsahují 5x více učinných látek než čerstvě utržený plod !
3. Kombinace sušených plodů meruněk a jejich jadýrek (jako jsou v zemích jejich původu většinou konzumované) obsahuje takovou kombinaci zdravotně hodnotných látek, jaké nenajdeme v žádném jiném ovoci.
4. Konzumaci meruněk je logicky nutné podporovat a DOPORUČIT

Jádra meruněk i jako prevence rakoviny:

Meruňková jádra obsahují velmi mnoho mimo jiné i hořčíku a kalia. Hořké jadérka (NE SLADKÁ) navíc obsahují látku zvanou amygdalin (jinak známou jako vitamín B17. Amygdalin je tzv. kyanogenní glykosid, který v přítomnosti vody odštěpuje kyselinu kyanovodíkovou. Tato látka je už po mnoho let nasazovaná při alternativní léčbě rakoviny.

V 70tých letech vznikly studie, které potvrdily účinek amygdalinu (B17) na nádorových buňkách. Oficiální „medicína a lekaři“ však terapeutický účinek popírají nebo bagatelizují. Lze ovšem dohledat a posoudit z nezávislých zdrojů množství zpráv od pacientů, u kterých užívání meruňkových jader pozitivně působilo na průběh choroby.

Užívání meruňkových jader (hořkých) je jen z dílek z celé rakovinové terapie. Dodatečně je potřeba uskutečnit další opatření na posilnění a mobilizaci imunního systému. (Výňatek z doporučené knihy od Phillipa Daya.)

V 50tých letech lokaliziloval biochemik Ernst T.Krebs jr. nový vitamín, který očísloval B17 a nazval „LAETRILE“. Studie Dr.

Krebse ukázala, že pokud se pacientovi, nebo zvířeti trpícímu na nádorové onemocnění podává „LAETRILE“ – selektivní jedovatost působí na rakovinové buňky. Dr.

Krebs pozoroval, že národy, které tradičně užívají potravu bohatou na kyanogenní glycosid, nemají absolutně žádné vedlejší účinky, právě naopak. Jejich život je udivující především pevným a dlouhodobým zdravím. (viz. dlouhověkost Hunzů)

Konzumace:

Phillip Day (autor mnoha knih, zaobírající se právě touto tématikou) doporučuje nemocným rakovinou jíst denně 30-50 jader. (ca 0,7 jadérka X váha v kg) ne však najednou – ale rozděleně během celého dne. V případě nemoci začínáme s 10 jadérky denně a během 2-3 týdnů zvyšujeme na konečné množství. Najednou lze sníst pouze 5-7 jader.

Hořké meruňkové jadérka jsou malá, 100g odpovídá cca 200-250ks jader, tedy denní dávka je cca 20g. Lidé, kteří jsou zdraví a chtějí meruňková jadérka jíst jako prevenci, by měli denně sníst 5-10ks jader.

Jádra by se měli jíst ve vzpomínané kombinaci se sušenými meruňkami, papayou nebo ananasem – protože enyzmy obsáhnuté v tomto ovoci, mají dodatečný vhodný účinek a navíc zpříjemní konzumaci hořkých jader.

Vysvětlení:

Co to vlastně ten amygdalin/vitamin B17 ?

(podle diplomovaného chemického ing. Gernota Homesa) „Vitamín B17 se vyskytuje ve více než 1200 jedlých rostlinách na světě.

Nalezneme jej především v semenech (jádrech) ovoce skupiny Prunus Rosacea (hořké mandle, meruňky, třešně, broskve a švestky) ale i v obilninách, kukuřici, ječmeni, prosu, čočce, hrášku, jablkových jadýrkách, makadamiových oříšcích, bambusových výhoncích a v mnoha dalších potravinách.

Vitamin B17 je ve své čisté formě bíla, ve vodě rozpustná hořko chutnající substance. Z chemického hlediska se vitamín B17 skládá ze dvou cukrových molekul – benzylové a kyanidové. Často nalezneme tvrzení, že vitamín B17 je jedovatý proto, že obsahuje kyanid (kyselinu kyanovodíkovou).

Ta je následně spojována s vysoce jedovatým cyankali. Jako chemik, musím ale rozhodně říci: NENÍ TO PRAVDA! Kyanid ve vitamínu B17 je stabilně vázaný v atomovém spojení. Přesně tak, jako kyanid v nejedovatém vitamínu B12.

Opačně však jako kyanid v cyankali, který leží ve volné iotové vazbě a uvolňuje se už při rozpouštění ve vodě. Vitamín B17 není jedovatý! Kdo tvrdí opak, je buď špatně informovaný, neseriozní nebo případně šíří poplašnou zprávu.

Osobně užívám vitamín B17 mnoho let v jeho čisté formě a ve formě zhora uvedených potravin a těším se pevnému zdraví.”

Účinky vitamínu B17:

Rakovinové buňky obsahují velké množství enzymu zvaného beta-glucuronidasa (dále BG). BG se vyskytuje i ve zdravém organizmu – ale v minimálním množství. V přítomnosti BG se vitamín B17 rozpadá a uvolňuje kyselinu kyanovodíkovou a benzaldehyd. Tyto dva jedy bojují proti rakovině zevnitř a ničí ji.

Co se stane s vitamínem B17 ve zdravém těle? Co se děje, když kyselina kyanovodíková a benzaldehyd z rakovinových buněk přejdou do zdravé tkáně? Zdravé buňky na rozdíl od rakovinových obsahují enzym zvaný rhodanesa.Tento enzym dokáže kyselinu kyanovodíkovou přeměnit na thiocyanat, který je pro nás zdravý.

Thiocyanat snižuje krevní tlak a za druhé je látkou, ze které náš organizmus produkuje pro nervy důležitý vitamín B12. Jedovatý benzaldehyd se mění pomocí vzdušného kyslíku na bolesti utišující kyselinu benzoovou. To je snad i důvod, proč vitamín B17 tiší i bolesti. Pokud se rakovinové buňky živí kvašeným cukrem a ne kyslíkem, nemá proti benzaldehydu žádnou šanci.

Ve zkratce: vitamín B17 bojuje proti rakovině zevnitř a pro normální buňky je zdravý – – – podle G.Homesových vysvětlení.

Jsou známé pouze velmi zřídkavé případy alergie nebo nesnášenlivosti na meruňková jadérka. Pokud byste náhodu toto zjistili ve vašem případě (nevolnost, závratě, atd.) zredukujte konzumované množství na takové, které vám nebude dělat těžkosti.

Z tohoto důvodu je potřebné a důležité, abyste užívané množství meruňkových jader zvyšovali pomalu a postupně. Důkladně pozorujte reakce vašeho těla. Existuje teorie, která hovoří, že rakovinové ochoření je způsobené právě nedostatkem vzpomínaného vitamínu v potravě současného lidstva.

Další informace o injekčním podávání vitamínu B17 a kvalitních enzymů, které velmi pozitivně ovlivňují účínek vitamínu B17 – přineseme již brzy.

Bambusové výhonky – užitečné vlastnosti

bambusové výhonky

Podle starých orientálních tradic je bambus obdařen četnými léčebnými schopnostmi a je neobvyklou rostlinou, s níž můžete obnovit energetickou rovnováhu.

Bambus je stále zelená, životaschopná rostlina obilné rodiny. Východní Asie je považována za místo jejího původu, ale dnes se rozšířila po celém světě.

Oblíbené místa této rostliny jsou tropy a subtropy, ačkoli některé z jejích druhů (a tam je asi 1,5 tisíc celkem) lze nalézt také vysoko v horách.

V zemích SNS rostou některé divoké druhy bambusu (nacházejí se na Sakhalinu a na Kurilových ostrovech). Kromě toho se na pobřeží Černého moře pěstují dvě desítky druhů.

Bambus – použití

Bambus se používá v mnoha oblastech lidského života.

V některých částech Země se z něj stále staví domy (a vzhledem k rostoucímu zájmu o zelené bydlení a asijskou kulturu se bambusová výzdoba používá v interiérech v chalupách a apartmánech, je stále oblíbenější mezi obyvateli Evropy i Ameriky).

Také lze z bambusu udělat krásný lehký a odolný nábytek, klobouky, všechny druhy košů a dekorace pro dům, kuchyňské náčiní (nádobí, nádoby na potraviny), hudební nástroje, prádlo a oblečení, jeho vlákno je výborná výplň do polštářů a přikrývek.

Bambusové výhonky – složení a užitečné vlastnosti

Nicméně použití bambusu není přirozeně omezeno na všechny výše uvedené, protože tuto rostlinu již dávno oceňují obdivovatelé tradiční čínské medicíny, kuchaři (jemné mladé bambusové výhonky a semena se jedí) a fanoušci neobvyklého čaje (mimochodem, neobsahuje kofein).

Čínští lékaři doporučují používat léky na bázi bambusu, ke zvýšení imunity, léčbě astma, různých druhů zánětů a alergických reakcí. Vzhledem k přítomnosti velké množství kyseliny křemičité ve svém složení může být bambus vynikajícím prostředkem při hojení některých typů ran, zlepšit vzhled nehtů, vlasů a pokožky, dokáže zabránit dlouhodobé depresi.

Bambusové výhonky mají příznivé vlastnosti i po konzervování:

• vitamíny E, B, A, C, thiamin, riboflavin, niacin
• minerály
• vápník
• draslík
• železo
• fosfor
• kyselina listová
• antioxidanty

• Proto se v zemích, kde roste, často používá v tradiční medicíně. Například v chudých zemích v Africe se používají jako antibiotika, v Asii jsou ošetřovány kousnutí jedovatým hmyzem a hadem.
• Vědci prokázali, že nové bambusové výhonky jsou tvořeny velkým množstvím vlákniny, které naše tělo dokonale vstřebává. Doporučuje se u lidí trpících žaludečními chorobami, vysokým cholesterolem, vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami, při léčbě ran a vředů.
• Rostlina je používána v různých dietách kvůli rovnoměrnému trávení vlákniny a nízkému obsahu kalorií. Pro tyto účely jsou vhodnější mladé výhonky.
• Samozřejmě existují i ​​kontraindikace užívání bambusu u těch lidí, kteří netolerují obsažené látky.
• Bambusové výhonky ve věku do 2 týdnů jsou nejen jedlé, ale také velmi výživné. Vypadají trochu jako chřest, mají chuť jako kukuřice.
• Navzdory skutečnosti, že mnoho západních lidí o tomto užitečném produktu nikdy neslyšelo, hojně se používá ve východních restauracích.
• Zvláštností bambusových výhonků je obsah fenolových kyselin a lignanů – rostlinných antioxidantů s dobrými protizánětlivými, protiplísňovými a antibakteriálními vlastnostmi. To jsou důležité informace pro osoby s vyšším rizikem rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění.
• Bambusové výhonky jsou vynikajícím zdrojem draslíku, které naše tělo potřebuje k udržení krevního tlaku a srdeční frekvence v normálních mezích.

Další výhody

V tradiční čínské medicíně se používají k léčbě řady nemocí, včetně astmatu, rakoviny, bronchitidy a artritidy. Ale to je jen špička prospěšných vlastností bambusových výhonků.

• Hladiny krevního tlaku a cholesterolu jsou normalizovány kvůli přítomnosti draslíku, nestravitelných vláken, fytosterolů a fytonutrientů.
• Pro zdravé trávení. Mladé bambusové výhonky zlepšují motilitu střev a podporují zdravé střevní pohyby. Vysoká koncentrace vláken umožňuje použití tohoto přípravku k prevenci a léčbě průjmu. Džus z bambusových výhonků se používá při léčbě žaludečních vředů. Pijte jeden šálek 2krát denně. Bambusové listy také pomáhají léčit trávení, zbaví vás od červů.
• Pomáhají zhubnout. Mladé výhonky mohou být konzumovány pro hubnutí. Mají jen málo kalorií: pouze 27 z každé stovky gramů. Přidejte k tomu vysoký obsah vlákniny a dostanete perfektní dietní produkt.
• Od onkologie. Protinádorové vlastnosti bambusových listů a klíček kvůli obsahu několika fytosterolů, jako je chlorofyl. Tato rostlinná složka inhibuje mutace. Velké množství vláken a lignanů hraje důležitou roli v prevenci rakoviny tlustého střeva.
• Posiluje imunitní systém. Bambusové minerály a vitamíny jsou ideální pro posílení obranných mechanismů těla. Není náhodou, že orientální léčitelé používají polévku s bambusovými výhonky k urychlení spalničkového cyklu.
• Od otravy. Praktičtí lékaři Ayurvedy doporučují extrakt z bambusu pro boj s jedy. Není vhodný jen pro banální otravu, ale také při kousnutí hadem, škorpionu a jedovatého hmyzu.
• Při nemocech dýchacího systému. Pro léčebné účely vypijte odvar z výhonků s přídavkem medu. Připravte ho dvojím varem: nejdříve 5 minut, nechte vychladnout a vyluhovat, a pak 10 minut.
• Uterotonické vlastnosti. V čínské medicíně se bambusové výhonky používají ke stimulaci kontrakcí dělohy v posledním měsíci těhotenství. Vědci z univerzity ve Vídni potvrdili tuto vlastnost bambusu. Konzumací mladých klíčků normalizujete menstruační cyklus.
• Další užitečná vlastnost bambusových výhonků: hojení a čištění ran, léčení puchýřů.

Bambusové výhonky

Bambusové výhonky jsou běžnou ingrediencí v asijských pokrmech. Díky rozmachu asijských restaurací a jídel se výhonky běžně používají i u nás. Víte však, jak a kde bambus roste, jak se s ním pracuje a k čemu všemu se v kuchyni používá?

Zatímco pro nás je bambus exotickou rostlinou, v Asii, resp. v Číně a okolních zemí běžně roste a ve velkém se sklízí a konzumuje. Konzumují se mladé výhonky bambusu, které rostou na jaře. Proto jsou bambusové výhonky sezónní zeleninou, která se konzumuje především na jaře. Bambus je obří rostlinou a k jídlu jsou pouze mladé měkké výhonky. Ty se musí sklízet a následně zpracovat velmi rychle, mají totiž tendenci dřevnatět a pak již nejsou poživatelné.

Bambusové výhonky a zdraví

Bambusové výhonky jsou šťavnaté a chutné, navíc jsou zdravé a obsahují i nějaké vitamíny. Musíte však počítat s tím, že pokud si je zakoupíte v nejčastější podobě, tedy ve slaném nálevu, nějaké blahodárné látky ztratí.

Bambusové výhonky obsahují dostatečné množství sacharidů a také bílkovin. Z vitamínů pak zejména B a C. Výhonky obsahují také tzv. bambusový cukr neboli kyselinu křemičitou, která se používá při léčbě astmatu.

V bambusových výhoncích se nachází i omega 3 a omega 6 mastné kyseliny, draslík, sodík, hořčík, měď nebo zinek. Konzumace výhonků má prokazatelně pozitivní účinky na lidské zdraví.

Pomáhá čistit trávicí ústrojí, posiluje imunitu, snižuje vysoký tlak a cholesterol nebo pomáhá vyrovnávat hladinu krevního cukru.

Využití bambusových výhonků v kuchyni

Bambusové výhonky mají široké uplatnění v asijské kuchyni, v různých variacích je však využijete i v české kuchyni. Díky křehké a lahodné chutí doplní i rizoto nebo nejrůznější saláty. Bambus je také důležitou surovinou v indické nebo thajské kuchyni.

Bambusové výhonky můžete využít při přípravě hlavních pokrmů, příloh, salátů nebo polévek. V našem prostředí jsou nejčastěji k sehnání v konzervované podobě, tedy ve slaném nálevu. Výhonky jsou obvykle nakrájené na nudličky nebo kostičky. Nebojte se konzervovaný bambus přidat do „číny“, leča nebo klasické zeleninové polévky. Jemná mírně křupavá chuť ozvláštní řadu pokrmů.

Vařený bambus

Pokud se k vám nějakým způsobem dostane čerstvý bambus, věnujte pozornost jeho přípravě. V syrové neupravené podobě obsahuje totiž bambus řadu škodlivých látek, kterých se musíte zbavit.

Do stravitelné podoby bambus upravíte vařením ve slané ve slané vodě. Bambusové výhonky nakrájejte na asi šesticentimetrové kousky, resp. nudličky, a vařte přibližně 20 minut.

Duste nebo vařte i bambusové výhonky z nálevu.

Bambusové výhonky ozvláštní vaše pokrmy, nebojte se proto s nimi experimentovat. Konzervovaný bambus je u nás dnes již běžně k sehnání, nic vám proto nebrání v gastronomickém zkušení nových chutí.

Čerstvé klíčky posilují imunitu a pomáhají v boji s civilizačními chorobami

Salátové klíčky zabezpečují příjem velkého množství čisté energie. Samotné semínko má totiž dostatek sil, aby bylo schopno samo ze sebe, jen za pomoci příznivých vlivů prostředí, vyplodit novou rostlinku.

Klíčením se maximalizuje využitelnost minerálů a stopových prvků rostliny. Vytvářejí se tak enzymy, které jsou důležité pro stavbu a správné fungování lidského organismu.

Pravidelná konzumace čerstvých klíčků předně posiluje imunitu, která se pak snáze uchrání běžným infekcím. Zároveň lépe bojuje i se závažnějším onemocněním, proto mnozí odborníci klíčky doporučují při prevenci, ale i jako součást jídelníčku při léčbě onkologických onemocnění.

Malý klíček v sobě nese tolik prospěšných látek, že se o tom dospělé rostlině může jen zdát. Sníte-li lžíci salátových klíčků ředkvičky, zaplaví vás takový počet blahodárných sloučenin, jako byste spořádali přibližně 30 kusů běžných ředkviček z obchodu.

Není divu, že se čerstvé klíčky uplatňují při léčbě onemocnění cév, cukrovky či při poruchách metabolismu.

Skvěle působí i při detoxikaci organismu. Jsou velmi lehce stravitelné, usnadňují vstřebávání bílkovin ze stravy, čímž zajišťují správné zažívání.

Pro vysoký obsah železa jsou klíčky též vhodné pro anemiky. Vitamín A pomáhá zmírňovat stárnutí buněk, jejich rohovatění a předcházet tak například šerosleposti. Pro lepší představu, brokolice jako salátový klíček obsahuje jedenáctkrát více vitamínu A než konvenční brokolice.

Navzdory všem těmto nesporným výhodám salátové klíčky stále ještě nepatří mezi běžné položky českého nákupního košíku. Přitom nejsou vůbec náročné na přípravu. Můžeme je použít samostatně na salát, nebo jen tak na chleba s lučinou.

Z vyklíčené cizrny je nejlepší humus, hrách se výborně hodí na pomazánky, naklíčená ředkvička nebo hořčicová semínka pak skvěle poslouží jako příloha ke grilovanému masu. Pokud nemáme čas na složité přípravy pokrmů z nich vyrobených, můžeme si mikrosalátky vychutnat se svým oblíbeným dresinkem.

Alfalfa neboli vojtěška – je zázračnou rostlinou, která pro své velmi pozitivní vlastnosti byla po staletí využívána v boji proti stárnutí a k celkovému posílení imunitního systému.

Čerstvé klíčky vojtěšky jsou velmi vhodné pro vegetariány, kteří se vyhýbají konzumaci živočišné stravy.

Klíčky totiž obsahují až 40 procent bílkovin, což je mnohem více, než v sobě ukrývá hovězí maso, vejce či mléko.

Kromě toho si alfalfa drží prvenství mezi všemi klíčky díky obrovskému množství minerálních solí a vitamínů. Sklenice čerstvě naklíčených salátových klíčků vojtěšky obsahuje 5krát více vitamínu C než sklenice pomerančové šťávy.

Ředkvička – sníte-li lžíci čerstvých salátových klíčků ředkvičky, zaplaví vás takové množství zdravý prospěšných vitamínů a minerálů, jako byste spořádali přibližně 30 kusů běžných ředkviček z obchodu. Žádný div, že se čerstvé klíčky uplatňují při léčbě cukrovky, při poruchách metabolismu a onemocnění cév. Jsou skvělým pomocníkem při detoxikaci organismu.

Jsou velmi lehce stravitelné, nemusíte se tedy stresovat, že vám po nich bude těžko. Naopak, usnadňují vstřebávání bílkovin ze stravy, čímž zajišťují správné zažívání. Salátková ředkvička Happyeat má dokonce čtyřikrát více železa než špenát a až osmkrát více než červená paprika.

Mungo – stále více oblíbené mungo klíčky jsou velmi důležitou položkou thajské a vietnamské kuchyně. Jejich bezesporu nejdůležitějším historickým významem je to, že výhonky klíčků se staly jednou z prvních potravin pro původního pračlověka. Již v dřívějších dobách konzumace mungo klíčků dávala pralidem sílu k lovení a přežití v extrémních podmínkách.

Salátové mungo klíčky jsou bohatým zdrojem vitamínů A a B, které zajišťují jedinci velkou psychickou odolnost a silnou imunitu.

Kromě jiného také obsahují vápník, železo, fosfor, draslík a hořčík, které vyrovnávají překyselení organismu. Naklíčené mungo mikrosalátky můžete jíst samotné či je přidat jednoduše do jídel.

Pamatujte však, že čerstvé klíčky si zachovají nejvíce vitamínů v syrovém stavu.

Pěstování salátových klíčků vyžaduje velké množství trpělivosti a určitý stupeň profesionality. Pro vaše zahradničení si připravte příslušenství na klíčení, které je k sehnání i na českém trhu. Vyzkoušejte například jednoduchou klíčící misku či lahev s odkapem, jež nejsou tak cenově náročné.

Klíčit můžete téměř cokoliv. Doporučujeme semínka čočky, brokolice, hořčice, rukoly, cizrny, munga apod.

„Hrst semínek propláchněte a vložte přes noc do klíčící nádoby s čerstvou vodou. Semínka během noci nabobtnají a získají vláhu ke klíčení. Doporučujeme vodu, ve které semínka první noc bobtnala, nevylévat.

Během noci se do vody absorbuje velké množství živin, tedy je naprosto ideální k zalití květin. Pak už stačí dvakrát denně semínka propláchnout v klíčící láhvi a slít. Díky odkapové hraně odteče přebytečná voda.

Semínka již po prvním dni klíčení začínají vystrkovat klíčky, které jsou zásobárnou blahodárných vitamínů a živin. Klíčky jsou připraveny ke sklizni ve své nejlepší formě přibližně za 3 až 5 dní. Hotové klíčky slijte přes cedník a properte pod tekoucí studenou vodou. Proudem je zbavíte slupek, které na klíčku po semínkách zůstaly,” radí odborníci z Happyeat.

Ten, kdo nemá trpělivost ani čas čekat, než se jim tento zázrak přírody plný zdraví a života vypěstuje, může si jej zakoupit ve větších hypermarketech. Klíčky se ke spotřebiteli dostanou hned druhý den po sklizni a lze je dnes sehnat i v biokvalitě.

Pokud nemáte speciální klíčící misku či lahev, nechte semínka přes noc nabobtnat v obyčejné zavařovací sklenici a pak je nasypte na vlhkou vatu a nechte vyklíčit.

„Dvakrát až třikrát denně je propláchněte, nebo postříkejte rozprašovačem, aby neuschla. Semínka musí být stále vlhká, ale nesmí stát ve vodě,” radí Eva Cikritová z JímeJinak a dodává:

„Další možností je semínka na den namočit ve skleněné lahvi (stačí lžíce), přes lahev dát gázu s gumičkou a druhý den vodu vylít a několikrát (minimálně ráno a večer) semínka propláchnout vodou.

Lahev následně obrátit, vodu vylít, položit lahev na talíř s vařečkou tak, aby voda mohla odtékat a semínka nestála ve vodě.

Semínka klíčí asi 3-4 dny, jakmile se začnou objevovat lístečky, je dobré dát propláchnutá a okapaná semínka ve sklenici do lednice a podle potřeby odebírat. Takto uskladněná vydrží i 14 dní.”