Butejkova metoda dýchání – dokáže porazit astma i jiné choroby?

Astma je přecitlivělost bronchiálního stromu, která vede k zúžení dýchacích cest.

Bývá způsobena alergiemi (alergické astma), podrážděním (iritační astma) nebo u sportovců námahou (zátěžové astma), které se u zimních sportů může kombinovat s citlivostí na chlad (chladové astma).

Mezi sportovci, ty vrcholové nevyjímaje, je stoupající množství astmatiků všech zmíněných druhů. O astmatu a běhání jsme psali v tomto článku.

Zátěžové astma je však trochu jiný druh. „Je nejčastější u vytrvalců, kteří jsou pod vlivem parasympatického nervového systému, který přes chemické látky v zakončeních nervů v dýchacích cestách zvyšuje právě citlivost na zátěž,“ přibližuje jádro problému Jiří Dostal z Institutu sportovního lékařství.

Diagnóza: konečná?

Zátěžové astma je však nutno odlišit od jiného, příznaky velmi podobného onemocnění.

Drtivá většina sportovců s diagnózou astmatu (anglicky se nazývá Exercise Induced Asthma, proto jej také často najdeme pod zkratkou EIA) má potíže způsobené zúžením bronchů (anglicky Exercise Induced Bronchoconstriction – zkratka EIB).

Exituje však malá, ale důležitá skupina sportovců, u kterých obtíže nejsou z bronchů, ale zúžení se tvoří v oblasti hlasivek a horní části průdušnice. Takovéto diagnóze se říká zátěží indukovaná obstrukce hrtanu (EILO, Excercise Induced Laryngeal Obtruction).

„Diagnostika zátěžového astmatu je složitá a fakticky neexistuje zlatý standard testování. Astma se může projevit kdykoliv a kdekoliv a v laboratoři je někdy obtížné či téměř nemožné simulovat jevy, které se stanou při zátěži venku za specifických podmínek. Těžko budeme například simulovat hodinový běh na lyžích v deseti stupních pod nulou,“ popisuje možnosti diagnostiky Dostal.

Nejprve tedy přijde na řadu anamnéza a popovídání si o projevech potíží. „U zátěžového astma je, na rozdíl od jiných typů dušnosti, typické, že nastupuje až několik minut (většinou více než pět) po začátku zátěže ve vyšším tempu. Vyznačuje se kašlem, dušností, případně pískáním v průduškách, které předcházejí vyčerpání neadekvátnímu podanému výkonu.

Pokud pokračujete v zátěži přes dušnost a dojde-li k vyčerpání a únavě dechových svalů, může nastat Dempseyho metaboreflex, při kterém přetížené dechové svaly pracující proti vysokému odporu vyšlou do mozku signál, že jsou odkysličeny, a mozek následně centrálním příkazem ́nouzového zastavení ́ sníží aktivitu v pracujcích svalech a sníží v nich také průtok krve,“ popisuje Dostal.

Výsledkem je typická „smrt“ nohou.

Dalšími kroky jsou jak fyzikální vyšetření, tak nespecifické a specifické testy, které se provádějí na specializovaných pracovištích.

Základem je vždy spirometrie a zátěžové vyšetření s monitoringem plicích funkcí před, během a po zátěži. „Existují také speciální testy, jako například test s eukapnickou hyperpnoe či jiné provokační testy.

Tyto jsou však již prováděny jen na vysoce specializovaných zdravotnických zařízeních,“ přibližuje Dostal.

Jak porazit nepřítele

Pokud má sportovec astma alergické, většinou je se svým stavem obeznámen a ideálně se nachází v péči alergologa i sportovního lékaře, od kterých vyfasuje pokyny a „dýchátko“ pro roztažení dýchacích cest.

Spolupráce obou specialistů je vítaná, protože zatímco alergolog nemusí mít potuchy o tom, co znamená maximální sportovní výkon, sportovní lékař se zase nebude stoprocentně orientovat v nejnovějších postupech léčby alergií. Zátěžový astmatik má na rozdíl od alergika horší přístup k informacím.

Pokud má sportovec podezření, že se ho tento problém týká, je nejlepší zajít na zátěžový test.

Astma a doping je ve sportovních kuloárech velice přetřásané téma, protože mezi vrcholovými sportovci je oproti ostatní populaci nápadně nadprůměrný počet astmatiků. Problém je, že některé nyní dovolené léky objektivně zlepšují výkonnost o tři až pět procent. „Využití inhalačních prostředků proti astmatu je někdy přesně na etické hraně dopingu.“ míní Dostal. „U určitých tréninkových skupin či národů je inflace astmatu enormní. Je ovšem těžké užívání těchto léků plošně zakázat, protože stále existují sportovci, kteří je opravdu potřebují. Osobně si myslím, že se časem omezí jejich používání na opravdové terapeutické výjimky s povolením na základě prokázané diagnózy a terapeutické efektivity.“

„Klasickým řešením prevence astmatických záchvatů je užívání inhalačních léků, kterých je celá řada. Jsou jak protizánětlivé, tak úlevové, jako třeba známé Ventolin či Berotec.

Neméně důležitým, avšak velmi často podceňovaným krokem, je ale funkční respirační trénink či dechová rehabilitace.

Jde o metodu, která fyziologicky správně a efektivně naučí mechanice dechu,“ popisuje řešení astmatického problému běžce Dostal.

Naučit se správnou ventilaci přitom považuje za základ. „Pokud má astmatik k zúženým dýchacím cestám ještě navíc nesprávnou mechaniku dechu, velice rychle si unaví dýchací svaly.

U takového běžce musejí tyto svaly pracovat s mnohem vyšším výkonem, protože překonávají mnohem větší odpor. Pokud nejsou trénované, pracují v anaerobním režimu i přesto, že tělo jako takové ještě jede v režimu aerobním.

Díky tomu dochází k předčasné únavě právě dechových svalů, která neodpovídá prováděné zátěži,“ vysvětluje Dostal.

Funkční respirační trénink je tedy výbornou tréninkovou jednotkou, kterou byste jako zátěžový astmatik měli zařadit do svého tréninkového plánu vedle objemů, temp a posilování. V první fázi se naučíte mechaniku bráničního dýchání v klidu.

Jakmile zvládnete správnou vlnu vleže na zádech, zakomponujete tento stereotyp do svého dechového vzoru a začnete ho používat při zátěži. To je ta část tréninku, kdy vám kamarád nebo trenér boří prsty mezi žebra a vy mu je automaticky vytlačujete ven.

V poslední fázi můžete přidat dechový trenažér, na kterém budete při zvoleném odporu posilovat dechové svaly. I při tom je ale třeba použít zdravý rozum a nepočítat s tím, že bez práce a tréninku jsou koláče.

„Bránice je téměř celá tvořena vytrvalostními vlákny, takže kratší silový trénink, který zjednodušeně doporučují někteří výrobci dechových simulátorů, vám jako běžci není moc platný. Doporučuje se hokejistům, judistům nebo starším lidem, kteří mají dechové svaly hodně oslabené.

Vytrvalci musí počítat s delším tréninkem. V současné době je asi nejlepším trenažérem švýcarský Spirotiger, který nejlépe respektuje fyziologické principy ventilace v zátěži a podle typu ventilační limitace cíleně řeší konkrétní problém konkrétního jedince.

Jde však o zcela jinou ligu jak kvalitou, tak i cenou, než jsou obyčejná dýchátka,“ shrnuje využití dechových trenažérů Dostal.

Jako každý cílený fyziologický trénink není ani práce s dechovým trenažérem jednoduchá a vyžaduje spolupráci a edukaci zkušeným fyzioterapeutem či trenérem, který s ním má dostatek zkušeností.

Trénink na dechovém trenažéru

Ventilační limitace se před lety řešila dýcháním přes brčko nebo nafukováním balónků, ale v dnešní době může sportovní medicína nabídnout i sofistikovanější metody. Nácvik roztažení dechových cest, trénink dechových svalů a správné ventilace rozhodně stojí za to, aby člověk zbytečně netuhnul v zátěžích, kde si při troše práce a snahy může užít radost z rychlého běhu.

Problém se zátěžovým astmatem řeším od začátku svého běhání, kdy mi na spirometrii vyšly hodnoty kapacity plic poplatné desetiletému liliputovi. I bez nich ale vím, že mám problém. Překročím-li při běhu pivní tempo v nízké úrovni zátěže, dostaví se u mě první fáze záchvatu projevující se suchým trhaným pokašláváním, takže už z dálky zním jako početná skupina rozvinutých tuberáků.Po překročení určité rychlosti při střední a vysoké zátěži, tedy při každém tempovém tréninku nebo běhu v kopcích, se kašlání změní v sípání. Neviditelná ruka sevře horní část mého hrudníku do pěsti, takže poprat se o každý nádech mě stojí neskutečné úsilí. Výkon jde šupem dolů, energii spotřebovávám jen na to, abych tlačila hrudník proti té neviditelné síle. Každý nádech je boj o dvou fázích – první, kratší část nádechu narazí na zeď jakési záklopky, kterou musím vědomým úsilím prolomit a která ve mně s každým nadechnutím slyšitelně poskočí, zapíská a zahrká, čímž uvádím kolemjdoucí v pobavený smích.Když záklopku silou hrudníku přeperu a otevřu, mohu omezeným otvorem ve svém hrtanu dodechnout spásný proud vzduchu. Situace se výrazně zhoršuje za studených zimních holomrazů nebo v horkém a vlhkém předbouřkovém dusnu, kdy mívám dojem, že vdechuji vesmírné vakuum (suchá zima) či hodně vazký olej (mokré horko).Problémy s plícemi si každý představí jako decentní pokašlávání do kapesníčku á la Dáma s kaméliemi. Ve skutečnosti jsem jako rajče, tečou mi slzy, lapám po dechu, sípám a hekám a čím víc se dusím, tím víc se moje tělo dostává do krize jen díky stresu z dalšího předpokládaného nedostatku kyslíku. Nedokážu pořádně zvedat kolena, někdo mě škrtí kousek pod krkem, ale jeho ruce nemůžu sundat.Vím, že jakmile se jednou do tohoto stavu dostanu, musím okamžitě zvolnit, a pokud znovu překročím určitou tepovou hranici, stejný stav přijde rychleji a v drtivějším vydání než předtím. Klasické běžecké zadýchání mi komplikují návaly kašle, takže si musím vybrat, jestli zakašlat, nebo se nadechnout. Oboje najednou není možné provést a jejich střídání mě ještě více okrádá o už tak nedostatkový kyslík.Každý můj tempový trénink se tak stává animálním bojem o nádech. Neběhám do totálního maxima a bolavých svalů, protože mě tam moje plíce nepustí, takže trénink není tak účinný. Ale bez přítomnosti statného ošetřovatele bych padla rovnou na nos a našli by mě až po několika týdnech ožranou od vlčáků, pojišťovacích agentů a drobné lesní zvěře. Při plaveckém tréninku je to věc přímo fatální, protože mi hrozí, že se začnu topit. Možná by z toho byla romantická záminka jak sbalit fešného plavčíka, ale věřte štěstí v lásce nad třímetrovou hloubkou přeplněného bazénu! Snažím se tělu vysvětlit, že se může nadechnout, kdykoliv a kolikrát bude chtít, žádný stres přece, ale odměnou mi je jen motolice jako po pěti panácích a stále více se rozvíjející kašel, který mě natahuje ke zvracení a který doznívá i hodinu po výkonu.Před každým ostrým tréninkem sosám z dýchátka spásný Ventolin, ale jeho účinek mi rozhodně nerozšíří plíce natolik, abych s bujarým nadšeným nádechem navýšila tempo o minutu na kilometr. Mírný účinek tam je, zvláště v mokrém horku, ale mému trápení zcela nezabrání. Z osobní zkušenosti znám kladný vliv konzumace sklenky červeného vína nebo několika potáhnutí z elektronické cigarety, ale to se příliš neslučuje se sportovní životosprávou.Abych při běhu nezněla jako plicní oddělení na výletě, plavu, cvičím dýchání do bránice a trénuji tempové běhy za anaerobním prahem. Tento trénink odsouvá hranici mého dušení do vyšších rychlostí, ale posun je velice pomalý a moje výkonnost je v poměru k tréninkovému úsilí tristní. „S tímhle kašlem už mi na trénink nechoď!“ řekl trenér, když jsme šli poprvé úseky na dráze. „Ale to je normální, to já takhle mám vždycky,“ sípu a rozhlížím se, kde se v případě nouze vyzvracím.Smířila jsem se s tím, že moje startovní čára je výrazně posunuta směrem vzad. Jako bych běžela se zlomenou nohou, i když ve skutečnosti jsou polámané moje plíce. Přesto se nenechám zlomit celá a na běhání se nevykašlu. Miluju sport a posunování fyzických hranic mi umožňuje zažít dobrodružství, na která bych si bez tréninku nemohla ani pomyslet. Ta chvíle dočasného nepohodlí mi za to stojí, i když mám podezření, že mě moje tělo jen nevybíravým způsobem přemlouvá k tréninku disciplíny zvané kavárenské povalečství. Bára Topinková, redaktorka RUNGO a beznadějný běžecký případ

Butejkova metoda dýchání – dokáže porazit astma i jiné choroby?

Základem kurzu je velmi přísný režim, který však dokáže zvládnout každý. Není to bolestivé ani fyzicky náročné, jen nepohodlné.

Těžké astmatické záchvaty téměř deset let trápily Editu Bartkovou (56). “Od té doby, co jsem se naučila správně dýchat, cítím se výborně a už rok vůbec nepoužívám inhalátor,” říká. Je to vůbec možné? Paní Edita je překladatelka a tlumočnice. Loni na podzim dostala prudký záchvat a dusila se. Myslí jí vířilo, kolik hodin života jí ještě zbývá a kdo přeloží knížku, kterou jí právě zadali. Na selhání srdce v důsledku astmatu umřel její otec, onemocněním trpěli jeho sourozenci i matka.

Butejkova metoda či terapie

Na internetu se dozvěděla, že existuje Butejkova metoda, kterou se za pět dnů lze zbavit astmatických záchvatů. Jedno centrum našla v Kolíně v Německu, to však bylo příliš daleko. Zjistila, že takové školení dělají i v Budapešti.

Na školení této terapie docházela čtyři soboty. Kurz vedl zakladatel maďarského Centra dýchání Butejko Gyula Varga-Szilágyi. Po prvním sezení ještě používala dvousložkový lék, ve kterém byl inhalátor a nadledvinový hormon. Po druhém sezení inhalátor už nepotřebovala.

Lékaři řekla, že chodí na Butejkovu terapii, ale nevyjádřil se k tomu. Na školení se dozvěděla, že inhalátory – rozšiřovače bronchů – působí extenzivně nejen na bronchy, ale i na hladké svalstvo a ničí tak celé tělo. “Podstatou tét metody je naučit se méně dýchat.

Je to způsob úsporného, ​​povrchního dýchání ne ústy, ale nosem a ne do plic, ale do břicha. Na kurzu jsem se naučila dýchat tak, že si naberu nosem co nejméně vzduchu a zadržuji dech. Když člověk takové vědomé dýchání trénuje, organismus si na něj zvykne a nepotřebuje žádné léky,” vysvětluje paní Edita.

Základem kurzu je velmi přísný režim, který však dokáže zvládnout každý. Není to bolestivé ani fyzicky náročné, jen nepohodlné.

Kdo je Butejko

Profesor Konstantin Pavlovič Butejko (1923 – 2003) ještě jako student medicíny v Moskvě dostal roli, jejíž součástí bylo sledovat dýchání hospitalizovaných pacientů. Stovky hodin strávil u postelí nemocných a zaznamenával charakteristické momenty v procesu dýchání umírajících.

Všiml si, že s blížícím se časem smrti nastává obecně silné, zrychlené dýchání.

Později se dalšími měřeními i u zdravých lidí dopracoval k myšlence, že některé nemoci vznikají v důsledku zrychleného dýchání. Předpokládal, že jisté zdravotní potíže lze léčit korekcí dýchání.

Svou teorii – čím je větší objem vdechnutého vzduchu, tím je zdravotní stav člověka horší – znovu a znovu ověřoval na pacientech. Měřil dýchání lidí trpících astmatem, se zánětem hrdla i s jinými onemocněními a přesvědčil se, že u těchto nemocných patří právě do kategorie zrychleného dýchání.

Je potvrzena, ale ne uznána

V roce 1980 Butejkovu teorii stoprocentně potvrdili v Moskvě i Petrohradu. První pokusy ověřování metody dělali na přelomu tisíciletí v Austrálii a ve Velké Británii. V mnoha zemích světa ji akceptují více odborníci, ale obecně uznána není. Ani v Česku.

Z pacientky učitelka

Profesor Butejko si přál, aby jeho terapii dále šířily jen bývalí astmatici. Byli jimi Gyula Varga-Szilágyi z Budapešti i doktor z Austrálie, který podnítil ověřování Butejkovy metody ve své zemi.

“Pro astmatika je úžasné, když si uvědomí, že už nemá záchvaty nebo pokud by i záchvat přišel, ví, jak reagovat. Když se hlásí pocit dušení, třeba jen zadržovat dech. Právě tím kumuluje v plicích CO2 a vím z dýchání vytěžit vzduch.

Uběhl rok a denně cvičím dýchání minimálně dvě hodiny, například i na procházce se psem. Ani jednou jsem od té doby neměla záchvat. Když jsem svému lékaři říkala, že se mám dobře, nevěřil mi, protože spirometrie mi neukázala dobrý výsledek,” vypráví Edita.

Rozhodla se, že udělá všechno pro to, aby Butejkovu metodu rozšířila a tak pomohla dalším astmatikům.

Sport je doporučen

Specialisté alergologové doporučují astmatikům sport jako doplňkový druh léčby. Sport je pro astmatika velmi důležitý. Je třeba ho však provádět jinak, jak to dělají zdraví lidé. Astmatik při tělesném zatížení reaguje prudkým zhoršením dýchání, proto se často sportu vyhýbá. Pro astmatika jsou však sporty ideální, protože se jedná o přirozené posilování imunity.

Ukrajinský lékař profesor Butejko zjistil jednu podstatnou souvislost, podle níž pravidelné užívání léku na usnadnění dýchání (jako například Ventolin) nejenže nepomáhá, ale právě naopak: astma zhoršuje, nemocným na astma škodí a zároveň může vyvolat choroby srdeční. Vyvinul vlastní metodu k léčbě tohoto onemocnění dýcháním. Butejkova metoda působí na pravou příčinu astmatu – na hyperventilaci.

Minimalizuje záchvaty astmatu, případně je úplně odstraní. Nemocný, který si osvojí Butejkovu techniku ​​dýchání, může podstatně snížit množství užívaných léků nebo nakonec je možná i úplně vysadit.

Při kontrole správné činnosti životních funkcí na stanovení diagnózy lékaři obvykle měří tělesnou teplotu, krevní tlak, puls, kontrolují chemické složení krve, moči, vyšetřují zvuky srdce a plic.

Ale jen zřídka analyzují intenzitu dýchání, počet dechů za minutu nebo množství vdechnutého vzduchu za minutu. Ačkoli i tyto ukazatele mají normální a chorobné hodnoty. Zdravé dýchání lze popsat jako mírné vlnění, které představuje 8 až 10 nadechnutí za minutu.

Tyto vdechnutí probíhají přes nos, a to tak, že pohybovat se má ne hrudník, ale bránice. Zdravě dýchající člověk vdechne 4 – 6 litrů vzduchu za minutu.

Názor lékaře

O názor na problematiku astmatu jsme požádali vyhledávanou specialistku v oboru imunoalergologie. “Astma je zánětlivé onemocnění dýchacích cest, a proto vyžaduje protizánětlivou léčbu.

Dnes používané antiastmatické léky zajišťují většině pacientů výbornou kvalitu života, i když nástup účinku léků nemusí být okamžitý, někdy je nutné vystřídat několik druhů léků, dokud se onemocnění u pacienta stabilizuje a na minimum se zredukují denní i noční symptomy astmatu.

Základem léčby je kvalitní protizánětlivá léčba, především v inhalační formě. Samozřejmě, správný způsob dýchání je velmi důležitý, ale rozhodně nenahrazuje systematickou léčbu pod vedením odborného lékaře.”

Zkuste si o této metodě zjistit více a možná Vám také pomůže.

A co si dále přečíst?

VIDEO: Butejkova metoda

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Díky dechovým cvičením budete inhalátor potřebovat méně často

Astma je chronické onemocnění. Záchvaty jsou spouštěny drážděním, za kterým mohou být zánět, alergen nebo některé z látek obsažených ve vzduchu. Dochází ke zúžení dýchacích cest a tím k dušnosti. Jde o velmi závažný stav, který může nemocného ohrozit na životě, zvláště pokud u sebe nemá záchranný inhalátor. Ten obsahuje látky, které podporují rozšíření a zprůchodnění dýchacích cest.

Dechová cvičení pomáhají 

Astmatici mají tendenci dýchat rychleji a častěji ústy než nosem. Vzduch se tak nestihne zahřát na tělesnou teplotu. Plíce jsou vystaveny chladnějšímu a suššímu vzduchu, který spouští astmatický záchvat. Výsledkem je zvýšená potřeba záchranných léčiv v inhalátoru.

Dechová cvičení povzbuzují normální, zdravé a plynulé dýchání. U astmatiků, kteří se této terapii věnují, dochází k dramatickému poklesu využívání záchranných inhalátorů – až o 86 %.

Pravidelnou preventivní léčbu (inhalační kortikosteroidy) je díky dechovým cvičením možné omezit až o 50 %.

Techniky jsou různé 

Možnosti dechového cvičení proberte se svým lékařem. Doporučí vás k fyzioterapeutovi, který vás naučí sestavu cviků. Ty pak budete vykonávat pravidelně v pohodlí domova. Co patří mezi základní techniky?

1. Brániční dýchání. Jedná se o základní, jednoduché cvičení. Cílem je naučit se způsob dýchání, který umožní maximální distribuci vzduchu v plicích. Můžete si lehnout nebo sednout. Dýchat byste měli nosem a pravidelně. Při vdechování dbejte na to, aby se zvedalo břicho, nikoliv ramena a hruď. Výdech by měl být dvakrát delší než nádech.
2. Buteykova metoda dýchání. Učí astmatiky relaxovat a vědomě snížit frekvenci nebo objem dechů.
3. Papworthova metoda dýchání. Jde o cvičení vhodné pro pacienty se středně závažným astmatem, kteří často dýchají rychle a ústy.
4. Dýchání přes sešpulené rty. Pomáhá usnadnit výdech a během výdechu lépe stabilizovat dýchací cesty.
5. Techniky měkkých tkání. Jejich cílem je uvolnit svaly, kloubní spojení a vazivové tkáně.

Při nácviku správného dýchání mohou pomoci dechové trenažéry. Dávají zpětnou vazbu – například polohou míčku během výdechu a pohybem kuliček při nádechu. Usnadňují nemocnému kontrolu.

Jak správně inhalovat

Při léčbě astmatu je preferováno inhalační podávání preparátů (vdechováním). Lék se tak dostane přímo do dýchacích cest, kde má maximální účinek a minimální nežádoucí účinky. Řada nemocných využívá inhalační léčbu denně. Fyzioterapeut pomáhá s nácvikem inhalačního dýchání.

Správná technika je totiž pro dopravení podávané látky na cílové místo klíčová. Při inhalaci je důležitá poloha těla. Volný průchod horními cestami dýchacími umožňuje vzpřímené postavení hrudníku a hlavy. Běžná inhalace je zahájena výdechem mimo inhalátor.

Následně je nutné důsledně obejmout náustek inhalátoru ústy a zhluboka se nadechnout se zadržením dechu na konci nádechu. Následuje výdech mimo tuto astmatikovu pomůcku.

Léčba astmatu je komplexní a má mnoho součástí. Léky jsou většinou podávány inhalační formou, u které je důležité správné zvládnutí techniky. Množství a frekvence podávání léků je možné snížit dechovým cvičením. 

(dos)

Zdroje: https://www.webmd.com/asthma/news/20060607/breathing-exercises-may-help-asthma https://www.healthcentral.com/slideshow/7-breathing-exercises-to-control-asthma#slide=1

http://www.cipa.cz

Na astma umírají v Česku desítky lidí ročně. Záchvaty mají jasné znaky

„Bylo mi teprve 13, když jsem v roce 1981 poprvé prožila astmatický záchvat. Jediné, co jsem tehdy o astmatu věděla, bylo to, že na něj moje teta zemřela v 50 letech o tři roky dříve.

Stalo se to uprostřed noci. Probudila jsem se a nemohla jsem dýchat a začala panikařit.

Moje matka viděla, že nemůžu dýchat, a hned mě vzala na pohotovost,“ popisuje 53letá Jaroslava, která onemocněla už jako dítě.

Přečíst článek ›

„Tehdy jsme bydleli kousek od nemocnice, což byla v tomto případě obrovská výhoda. Lékař tehdy prohlásil, že je to astma, a dal mi injekci, což mi pomohlo, zároveň jsem dostala nějaké léky, už si ani nepamatuju, co to bylo, ale vím, že když bylo nejhůř, pomáhaly mi,“ dodává. 

Jaroslava měla astmatické záchvaty, které trvaly i tři dny. „Bylo to hrozné, nemohla jsem dýchat a styděla jsem se za to. Když jsem šla do kopce, nemohla jsem mluvit a moji kamarádi to zpočátku vůbec nechápali, tak jsem se jich dokonce stranila a často radši seděla doma, abych se vůbec nezadýchala,“ vzpomíná Jaroslava. 

* U dětí a dospívajících se výskyt pohybuje kolem 10–12 %.* Nemocných v Česku může být až 900 000 lidí.* Astmatem celosvětově trpí až 300 milionů nemocných.* Jde o jednu z nejčastějších chronických nemocí vůbec.

* Astmatem v dospělém životě trpí více ženy.

Slabé záchvaty měla i v noci, když spala v jedné místnosti se svými sestrami. „Sestry byly naštvané, že pořád sípu a ony se nevyspí. Myslely si, že to dokážu zastavit, vůbec mi nechtěly rozumět,“ vysvětluje.

Později se Jaroslava vdala a narodily se jí tři děti. „Když jsem měla opravdu dlouhý útok, musel si můj manžel vzít volno a někdy bylo pro mě těžké vzít děti do školy. Před několika lety jsem si poprvé uvědomila, že mě astma mohlo zabít, když jsem se zhroutila na ulici,“ vrací se k děsivému okamžiku. 

Přečíst článek ›

„Bylo to v parném létě, už od rána se mi hůř dýchalo a bohužel jsem při pauze na oběd zkolabovala, jelikož jsem si zapomněla inhalátor doma.

Tohle vím už jen z vyprávění, ale před hospodou, kam jsem chtěla na oběd jít, stálo pár mladých mužů, kteří pili pivo a křičeli, že jsem opilá.

Naštěstí mě majitel hospody přenesl dovnitř na chladnou podlahu, a když nenahmatal pulz, poskytl mi první pomoc, než pro mě přijela sanitka,“ pokračuje.

Astma bohužel zůstalo v rodině Jaroslavy – jeji syn začal mít problémy, když mu byly dva roky, a dceři ho diagnostikovali ve třinácti letech. „Jsem vděčná za to, že já i moje děti máme fungující léčbu. Každý den užívám preventivní inhalační kortikosteroidy a musím zaklepat, že už jsem delší dobu žádný záchvat neměla,“ uzavírá Jaroslava. 

Názor odborníka: Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. (Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol)Průduškové astma je nejčastější chronickou nemocí dětského věku. Astma se typicky projevuje suchým kašlem v noci nebo po tělesné zátěži, případně kašlem přetrvávajícím déle i po odeznění respirační infekce.

Hlavními příznaky jsou ale dechové potíže nebo dokonce pískoty při dýchání vyskytující se především mimo akutní respirační infekce. Vzniká na podkladě genetické dispozice ve spojení s řadou dalších faktorů, především s alergickou přecitlivělostí. Význam mohou mít také virové infekce.

Mnozí nemocní ale svou nemoc nemají řádně sledovanou a léčenou a mohou tak nejen mít zbytečné potíže a omezení, ale mohou být i ohroženi těžkým záchvatem dušnosti. V České republice stále ještě na astma zbytečně umírá několik desítek lidí ročně.

Zatímco u dětí úmrtnost prakticky vymizela, u dospělých byl v posledních několika letech zaznamenán zřetelný vzestup. To může souviset s podceňováním potřeby preventivní léčby.

Přitom současná preventivní léčba astmatu je vysoce účinná a bezpečná a pro nemocného nepředstavuje ani žádné významné omezení.

Je podávána především inhalačně a její aplikace zabere obvykle asi 1 minutu jednou nebo dvakrát denně. Vysazení nebo snížení dávky léků bez konzultace s lékařem může být nebezpečné.

To se obvykle neprojeví hned, ale s odstupem několika týdnů až měsíců může dojít k rozvoji i těžkého stavu.

Co byste měli vědět o astmatu? 

Přestože astma může vzniknout v každém věku, většina případů začíná již ve věku předškolním a školním. Zvýšené riziko vzniku nemoci hrozí dětem v rodinách, v nichž už se astma a jiná alergická onemocnění vyskytly dříve, například ve formě alergické rýmy nebo ekzému. 

Přečíst článek ›

Příčinami vzniku mohou být genetická dispozice, znečištěné ovzduší, znečištěné vnitřní prostředí budov, pasivní i aktivní kuřáctví, nedostatečné větrání. Riziko vzniku astmatu zvyšuje také pobyt ve vlhkém prostředí s výskytem plísní. Důležité tak je co nejčastěji větrat, aby se v místnosti vyměnil zatuchlý vzduch.

Jak se pozná astmatický záchvat? Mezi základní znaky patří zkrácený dech, sípavé zvuky při výdechu, zmodralé rty a konečky prstů. Mezi nejčastější příznaky astmatu patří kašel, dušnost, sípání, tlak na hrudi, rozšíření nosních dírek, hluboký nádech a prodloužený výdech, úzkost. Neléčené nebo špatně léčené astma může být velmi omezující a může i ohrozit na životě.

Astma a koronavirus Virus, který útočí na dýchací systém, může vyvolat obavy u astmatiků. Podle Světové zdravotnické organizace WHO by měli být v současné době opatrnější.

Zároveň se však podle odborníků zatím nezdá, že by samotné astma mělo znamenat vyšší pravděpodobnost nakažení COVID-19 než u chřipky či jiné infekční choroby.

Přesto však dodržujte základní doporučení:* Užívejte pravidelně léky a inhalátory, které máte předepsané od lékaře, a ujistěte se, že jich máte dostatek.* Vyhýbejte se sociálním kontaktům a pravidelně si myjte ruce.

* Každý den čistěte povrchy, kterých se často dotýkáte, jako jsou stoly, kliky, vypínače, telefony, klávesnice, toalety nebo dřezy, abyste se ochránili před COVID-19.* Vyhněte se látkám či prostředkům, které mohou způsobit astmatický záchvat.

* Pravidelně větrejte.

Recept pro zdraví: Česnečka proti virům      

Ingredience: 200 g brambor, 2 lžíce sádla, 12 stroužků česneku, 1 petržel, 1/4 celeru, 2 cibule, 2 lžičky sušené majoránky, 750 ml vody nebo vývaru, chlebové kostičky, máslo

Postup: Brambory oloupejte a nakrájejte na kostičky. Cibuli nakrájejte najemno a česnek krájejte na plátky nebo jej prolisujte. V hrnci rozehřejte sádlo, na kterém osmahnete cibuli, přidejte osm stroužků česneku a orestujte, ať pustí svou chuť. Poté zalijte horkou vodou nebo vývarem, přidejte brambory.

Polévku osolte, opepřete a vařte, dokud nebudou brambory měkké. Mezitím si na pánvičce opečte nakrájené kostičky chleba. Poslední čtyři stroužky česneku prolisujte na závěr do hotové polévky a přidejte sušenou majoránku. Podávejte s chlebovými kostičkami.

Buteykova metoda dýchání

Přínosem Buteykovy metody dýchání je mimo jiné posílené ovládání dechu, díky němuž klesá riziko dušnosti, a také rozvoj správného dýchání. A díky správnému dýchání lze zvládnout hromadu situací a stavů od astmatu přes úzkost až k nespavosti.

Výhody

Buteykova metoda posiluje vědomé dýchání, podporuje dýchání nosními dírkami a brání hyperventilaci. Osvojíte-li si tuto techniku, naučíte se dýchat správně a efektivně, což může pomoci zvládat dýchací obtíže jako sípání, kašel a lapání po dechu, zmírnit nadměrný kašel a uvolnit nosní dutiny.

Regulace dýchání

Buteykova metoda je ideální pro všechny, kteří dýchají nadměrně nebo hyperventilují, což je velmi obvyklé u osob s astmatem nebo úzkostmi.

Je také velmi prospěšná pro každého, kdo pociťuje problémy s dýcháním při jakékoliv intenzivní činnosti. Navíc výrazně omezuje stres a zlepšuje sportovní výkon, stejně jako kvalitu spánku tím, že podporuje kvalitní, hluboký spánek, omezuje chrápání a spánkovou apnoe.

Pomáhá s astmatem a úzkostnými stavy

Buteykova metoda je často využívána k léčbě a zvládání astmatu, jelikož napomáhá omezení hyperventilace, která je s astmatem často spojována. Hyperventilace totiž může vést k hypokapnii – stavu, kdy koncentrace oxidu uhličitého v tepenné krvi klesne pod dolní hranici normy.

Osvojení si Buteykovy metody dýchání stabilizuje dýchací vzorce snížením dechové frekvence, stabilizuje hladinu oxidu uhličitého v krvi a snižuje míru úzkosti.

Některé starší studie poukazují na efektivitu Buteykovy metody v souvislosti se zlepšením průběhu astmatických záchvatů.

Například v průběhu studie z roku 2000 vyšlo najevo, že u osob praktikujících podle poskytnutých video-návodů Buteykovu metodu dýchání se zvýšila kvalita života a snížila potřeba využití bronchodilatátorů více než u osob, které sledovaly video-návody s vloženým placebo efektem.

Výzkum z roku 2008 pak prokázal, že osoby, které praktikovaly Buteykovu metodu dýchání, dokázaly lépe zvládat astmatické záchvaty a v menší míře potřebovaly kortikosteroidovou terapii.

Zmírňuje dysfunkce Eustachovy trubice

Studie z roku 2019 zjistila, že Buteykova metoda dýchání je velmi efektivní při léčbě dysfunkcí Eustachovy trubice, které jsou způsobeny změnami tlaku ve středním uchu. Skupina, která užívala nosní steroidy a zároveň prováděla dechová cvičení, vykazovala výraznější zlepšení než skupina, která pouze užívala nosní steroidy.

Nevýhody

Ačkoliv má Buteykova metoda mnoho výhod, nemusí být vhodná úplně pro každého. V žádném případě neignorujte doporučení svého lékaře – zahrnutí Buteykovy metody do vašeho léčebného plánu s ním vždy konzultujte.

Buteykova metoda není vhodná, jestliže trpíte:

• Srdečními chorobami
• Epilepsií
• Jiným závažným zdravotním stavem

Další možnosti

Buteykova metoda je vhodná jako doplněk k vám na míru stanovené léčbě. Pokud vám ji lékař nedoporučí, můžete provádět jiná dechová cvičení, která taktéž přispějí ke zlepšení vašeho zdravotního stavu. Mezi ně patří například:

• Technika 4-7-8
• Krabicové (čtvercové) dýchání
• Brániční dýchání
• Papworthova metoda
• Dýchání nosem
• Dýchání do břicha
• Snížení dechové frekvence
• Střídavé dýchání nosními dírkami
• Bhramari Pranayama
• Třífázové dýchání
• Dýchání Kapalabhati
• Lví dech

Co z toho plyne

Buteykova metoda dýchání prospívá zdraví a psychické pohodě v mnoha ohledech, obzvláště při léčbě astmatu, úzkostí a zlepšování kvality spánku.

Můžete se naučit omezit hyperventilaci ve stresových a jinak náročných situacích, dýchat volněji a efektivněji. Navíc možná zjistíte, že se dokážete lépe uvolnit.

Použití jakékoliv dýchací techniky předem konzultujte se svým lékařem, obzvláště, užíváte-li nějaké léky.

Zdroj: https://www.healthline.com/health/asthma/buteyko-breathing-technique#benefits