5 příznaků, že trpíte oční vadou

Navštívit očního lékaře by ale měl jednou za čas každý z nás. Vyšetření totiž může odhalit i závažnější problémy. Lékař může navrhnout rychlé řešení potíží. Preventivní prohlídka 1x za rok je bezplatná. Předepsané brýle sice něco stojí, ale řeší kombinací potíží komplexně. Navíc většinu níže popsaných očních vad již moderní oční chirurgie umí vyřešit také. 

Krátkozrakost (myopie)

Krátkozrakost je velice rozšířená refrakční vada, trpí jí až třetina populace. Jejím hlavním projevem je snížená zraková ostrost do dálky. Většinou souvisí s růstem oka, kdy oko naroste do větší délky nebo má podklad ve zvýšeném zakřivení rohovky nebo čočky.

Diagnostikována bývá často už ve školním věku, ale může se objevit až později, přičemž kolem 25. roku života se růst vady zpravidla zastaví. Krátkozrakost lze řešit brýlemi, kontaktními čočkami nebo operativně.

Brýle a kontaktní čočky vadu pouze korigují, laserová operace však představuje trvalé řešení.

Dle průzkumu tři čtvrtiny krátkozrakých potřebují brýle či čočky denně:

• k řízení vozu
• ke sledování televize či kina
• k práci či ke studiu

Jak říká MUDr. Jakub Ventruba, Ph.D.: „Právě u pacientů s krátkozrakostí a krátkozrakostí v kombinaci s astigmatismem je s pomocí laserových operací dosahováno nejlepších výsledků. Operace je bezbolestná a pacient v podstatě vidí ihned po operaci.“

Důležitá je však volba kliniky se schopnými operatéry s dlouholetými zkušenostmi a moderním vybavením, které umožňuje provádět i nejnovější metody zákroků.

Dalekozrakost (hypermetropie)

Dalekozrakost se projevuje velmi rozostřeným viděním na blízko a méně rozostřeným viděním na dálku. Oko postižené touto vadou bývá příliš krátké nebo mají optická prostředí menší lomivost, což způsobuje posun myšleného ohniska až za sítnici.

V mládí se nižší vada nemusí vůbec projevit – mladé oko má schopnost zaostřit (akomodovat). Když je ale oko nuceno takto zaostřovat neustále, mohou se objevit bolesti hlavy, očí, přechodně zamlžené vidění, únava a podobně. S přibývajícím věkem se zhoršují akomodační vlastnosti oka a projevují se pak i nižší vady.

Dle průzkumu používají dalekozrací respondenti většinou jen brýle – 66 % z nich; pouze 5 % preferuje výhradně čočky, zbytek zrak koriguje střídáním brýlí a čoček.

„Řešení dalekozrakosti závisí jednak na věku a dále na velikosti dioptrické vady. U mladších pacientů lze nižší dalekozrakost (cca do +3D) úspěšně řešit laserovým zákrokem. U vyšších vad je možné implantovat tzv. fakické nitrooční čočky.

U pacientů v presbyopickém věku (cca po 45. roce) bývá výhodnější provádět refrakční výměnu čočky. Pacienti se tak mohou zbavit zároveň brýlí do dálky i do blízka, a to s trvalým efektem,“ říká primářka oční kliniky LEXUM MUDr.

Silvie Zapletalová.

Pacienti většinou řeší, že se zákrok nepovede nebo že bude bolestivý.

To primářka vyvrací: „Operace je nebolestivá, oči jsou předem důkladně znecitlivělé pomocí účinných anestetických kapek. Rizika jsou vzácná. Může ale dojít např. k infekci, proto je třeba dodržovat pooperační režim – týden kapat antibiotické kapky a cca měsíc se vyhýbat infekčnímu prostředí, jako jsou bazény, koupaliště atd.“

Šedý zákal (katarakta)

Při šedém zákalu je původně čirá oční čočka zakalená, což způsobuje zamlžené nebo neostré vidění. Toto onemocnění je nejčastější příčinou slepoty na světě a týká se především starších lidí – ve skupině nad 65 let má šedý zákal až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Šedý zákal lze vyřešit pouze operativně.

„Pacientovi je do oka mikrochirurgicky implantována umělá nitrooční čočka. Běžně implantovaná tzv. monofokální čočka umožňuje ostré vidění na jednu vzdálenost.

Pokud se pacient chce současně zbavit i refrakční vady a odejít třeba zcela bez brýlí, má možnost zvolit si některou ze speciálních čoček,“ vysvětluje docentka MUDr. Zuzana Hlinomazová, Ph.D.

, lékařská ředitelka sítě očních klinik LEXUM.

Astigmatismus

Astigmatismus se často vyskytuje společně s dalekozrakostí či krátkozrakostí. Je způsoben nepravidelností oka. Rohovka či čočka nemají ideální zakřivení, ale jsou zdeformovány do elipsoidního tvaru. Rozostřené je tak vidění do dálky i do blízka – dle stupně vady.

Nízký astigmatismus si člověk nemusí uvědomovat. Rozpoznat příznaky lze při zhoršeném osvětlení, kdy má člověk větší problém rozpoznávat drobné detaily. Astigmatismus se velice často řeší laserovou operací, která trvá jen několik málo minut.

Vetchozrakost (presbyopie)

Vetchozrakost není oční vada, ale s věkem přirozený pokles akomodace. Pružnost čočky se postupně zhoršuje a po čtyřicítce se zpravidla dostává na úroveň, kdy míra jejího vyklenutí nepostačuje k ostrému vidění na blízko.

Dalekozrakým lidem se vetchozrakost zpravidla projeví dříve. Lidé, kteří dosud žádnou oční vadou netrpěli, začnou mít problémy se čtením nejprve při zhoršeném světle, nebo při únavě. A nejlépe jsou na tom lidé s vrozenou krátkozrakostí. Těm někdy stačí jen odložit své brýle na dálku.

I vetchozrakost lze řešit operativně.

„U tohoto typu vady je vhodné zvažovat spíše refrakční výměnu čoček, laserová operace je vhodná jen v některých případech,“ doplňuje MUDr. Jakub Ventruba.

Více informací na www.ocividnejinapece.cz

Zrak dětí

Co je to tupozrakost (amblyopie) a jaké jsou její příznaky a typy?

Tupozrakost (ambyopie) je oční vývojová vada, při které jedno oko nedosáhne s druhým srovnatelné ostrosti. Obvykle postihuje jen jedno oko, v méně častých případech může jít o obě oči.

Tupozrakost je vada zapříčiněná nedostatečným vývojem jednoho oka a obvykle se vyskytuje v raném dětství. Právě kvůli možné tupozrakosti jsou u dětí důležité pravidelné oční prohlídky, protože právě ty mohou u nich vadu včas odhalit a zabránit dalšímu zhoršování vidění nebo i trvalé ztrátě zraku postiženého oka.

Jak vzniká tupozrakost?

Důvodem, proč se jedno oko vyvíjí z hlediska zrakové ostrosti hůře než druhé, je, že se mozek zaměřuje na jedno oko více než na druhé, které je v důsledku toho „lenivé“. Proto se tupozrakosti také anglicky přezdívá „lazy eye“, tedy „líné oko“.

Problém tedy není v samotném oku, ale v signálech, které buňky očních nervů vysílají do mozku. Tyto signály jsou vysílány správným způsobem, ale přijímány nesprávně. Dané oko pak má pomalejší vizuální reakci.

Někdy ovšem může být problém v samotném oku, například tehdy, když oči nejsou v jedné rovině, oko má nepravidelný tvar rohovky nebo je znatelně více krátkozraké či dalekozraké než to druhé.

Pacienti s tupozrakostí na postižené oko vidí rozmazaně, vnímaný obraz není jasný a nemá správnou hloubku. Tupozrakost mohou způsobit také faktory jako je nerovnováha očních svalů nebo oční onemocnění. Čím dříve je tupozrakost léčena, tím vyšší jsou šance na obnovení normálního vidění.

Co způsobuje tupozrakost?

Vizuální vývoj oka má obvykle konkrétní příčinu, kvůli které postižené oko reaguje příliš pomalu. Níže je uvedeno několik možných příčin tupozrakosti:

Šilhavost (strabismus): U této vady svalová nerovnováha oka způsobuje, že se toto oko pohybuje křížem nebo se otáčí směrem ven. Oči proto nejsou schopné dívat se stejným směrem, což vytváří efekt zkříženého pohledu. Více si můžete přečíst v článku o šilhavosti zde na blogu.

Odlišné dioptrie (anizometropická amblyopie): Jedná se o vadu, kdy každé oko vyžaduje jiný počet dioptrií. Protože refrakční vady mohou způsobit krátkozrakost, astigmatismus a dalekozrakost, způsobuje tento problém jak rozmazané vidění, tak tupozrakost.

Deprivační amblyopie: U této formy amblyopie nedokáže jedno oko vidět správně, a proto je oproti dominantnímu oku stále slabší. Příčinou může být přítomnost rohovkového vředu, jizvy na oční tkáni, svěšeného víčka, zeleného zákalu, šedého zákalu nebo zranění oka malého dítěte.

Jaké jsou příznaky tupozrakosti?

Mezi běžné příznaky tupozrakosti patří:

•  Jedno nebo obě oči trpí rozmazaným viděním.
•  Jedním okem nedokážete správně zaostřit na objekt, což způsobuje námahu druhého oka, protože musí kompenzovat výpadek postiženého oka. To pak vede k únavě očí.
•  Postižené oko nedokáže vnímat hloubku obrazu.
•  Dvojité vidění.
•  Obě oči mají slabou koordinaci a fungují odděleně.

Z estetického hlediska může být jedno oko v porovnání s druhým umístěno o něco výše, níže, dovnitř nebo ven.

Jak lze léčit tupozrakost u dětí?

Rodiče, jejichž děti trpí tupozrakostí, by měli s nimi zajít mezi 3. a 5. rokem na kontrolu zraku k očnímu lékaři. Ta je zcela zásadní, protože zrak dětí se v tomto věku stále vyvíjí, a pokud se nějaká oční vada zanedbá, může se tupozrakost vyvinout v trvalou vadu. Tupozrakost u dospělých se pak léčí mnohem obtížněji.

U nemluvňat se tupozrakost zjišťuje hůře, protože nejsou schopny popsat svoje vnímání slovy.

Rodiče, kteří ví, že v jejich rodině někdo v dětství nebo v dospělosti tupozrakostí trpěl, by s kontrolou zraku svých dětí neměli otálet. Co nejvčasnější vyšetření zraku a případná léčba tupozrakosti může u dítěte zabránit bolestem hlavy, únavě očí nebo zrakovým vadám.

Astigmatismus – cylindrická oční vada a její korekce. Příznaky, léčba a operace

Jedná se o běžně rozšířenou oční vadu, trpí jí až polovina populace a není určená věkem. Mírný astigmatismus člověk ani nezaznamená. Ve větší míře se projevuje rozmazaným viděním, které může vést až k šilhání, bolestem hlavy nebo k migrénám. Lidé postižení touto vadou se mohou i hůře prostorově orientovat nebo špatně vnímat kontrasty.

Bolestí hlavy je 10 druhů. Který máte vy?

Není zcela zřejmé, proč k astigmatismu dochází. Nejčastěji je astigmatismus vrozený, ale ke špatnému zakřivení rohovky může dojít i vlivem úrazu, operace nebo nadměrného mnutí. Dalším rizikovým faktorem jsou oční záněty. Proto je není radno podceňovat a svěřit se raději do péče očního lékaře.

Čím je astigmatismus způsoben

Astigmatismus je způsoben nepravidelným zakřivením oční rohovky. Ve zdravém oku je rohovka pravidelného kulatého tvaru. Když pak přes ni přechází světlo, láme se ve všech směrech stejně.

U astigmatismu je rohovka v jedné nebo obou rovinách nějakým způsobem zakřivena (podobá se např. míči na rugby), a světlo na ni dopadající se tak láme do různých směrů, což vede k tomu, že se paprsky světla míjí a v sítnici se nespojí do jednoho obrazu.

Vedle tohoto astigmatismu rohovky existuje ještě druhý typ, astigmatismus čočky, za kterým stojí nepravidelný tvar čočky a který je podstatně vzácnější. Úplně nejvzácnější formou je astigmatismus sítnicový.

Typy astigmatismu

Je možné diagnostikovat de facto 5 druhů astigmatismu. Základní dělení rozeznává dva typy – astigmatismus jednoduchý a astigmatismus složený. Oba tyto druhy mohou mít ještě poddruhy v podobě astigmatismu myopického (odvozeno od slova myopie, tedy krátkozrakost)  a hypermetrického (ze slova hypermetrie, které znamená dalekozrakost). Vedle stojí astigmatismus smíšený

• Jednoduchý astigmatismus – světlo se láme do dvou ohnisek v jedné roviněMyopický – jeden paprsek se láme na sítnici a druhý před sítnici
• Hypermetrický – jeden paprsek se láme na sítnici a druhý za sítnici
• Složený astigmatismus – světlo se láme do dvou rovinMyopický – oba paprsky se lámou před sítnicí
• Hypermetrický – oba paprsky se lámou za sítnicí
• Smíšený astigmatismus – světlo se láme do dvou rovin, kdy jeden paprsek je před sítnicí a druhý za ní
• Vedle tohoto dělení je možné rozlišovat ještě astigmatismus pravidelný, který je častější a je dán tvarem oka, a astigmatismus nepravidelný, který vzniká v důsledku úrazu, onemocnění rohovky, zjizvení oka a jeho degenerace.

Léčba astigmatismu

U většiny lidí je astigmatismus natolik mírný, že tato oční vada nezpůsobuje žádné potíže, a proto není potřeba přistoupit ke korekci ani léčbě. Vyšší stupeň astigmatismu, který je symptomatický a znepříjemňuje také život, vyžaduje řešení.

Torické a cylindrické čočky

Pro korekci astigmatismu se používají cylindrická skla nebo torické kontaktní čočky. Cylindrické neboli torické čočky fungují na principu zvětšeného úhlu odrazu v určitém směru.

Označení cylindrické vychází z pojmu cylindr, což je jeden z parametrů uváděných na torických čočkách pro korekci astigmatismu.

Cylindrická skla, cylindrické čočky, respektive torické čočky pomohou k lepšímu vidění, vadu však neodstraní.

Operace astigmatismu

Naopak trvalé řešení při problémech s astigmatismem poskytuje další varianta – chirurgická nebo laserová operace. Laserová operace vyhladí rohovku tak, aby byla zakřivena správně. Optický systém oka potom dokáže zobrazovat pozorované předměty na sítnici přesněji.

Kromě astigmatismu se tato varianta využívá také při léčbě krátkozrakosti a dalekozrakosti. V některých případech, kdy jsou k astigmatismu přidružené další problémy jako šedý zákal nebo presbyopie, je lepším řešením chirurgická nitrooční operace, kdy se čočka vymění za umělou torickou. Tento způsob léčby astigmatismu se většinou volí u pacientů starších 45 let.

Bylinky

Astigmatismus se bylinkami vyléčit nedá. Dobré vidění můžete podpořit výtažky z borůvky, doporučuje se konzumace většího množství zeleniny obsahující lutein a zeaxanthin (patřící mezi karotenoidy).

Lutein působí podobně jako ochranný filtr, absorbuje ultrafialové záření, a chrání tak buněčnou strukturu před oxidačními změnami.

Přírodním zdrojem luteinu jsou především špenát, kapusta a mangold, hrách, cuketa, brokolice, mrkev, kukuřice a vejce.

Vyšetření

Zda trpíte, nebo netrpíte astigmatismem, vám s určitostí řekne pouze odborník. Pokud vás tedy trápí rozmazané vidění, nemarněte čas a objednejte se na vyšetření k očnímu specialistovi. Jedině ten může s přesností určit stav vašeho oka a předepsat vám brýle či kontaktní čočky na míru.

Trvalé následky

Neléčená vada může vést ke vzniku tupozrakosti.

Prevence

Základem prevence je vyvážená strava bohatá na vitamíny A, C, E a další prvky (zinek, selen). V době slunění je důležité se chránit kvalitními slunečními brýlemi a omezit kouření.

Diabetici mají absolvovat i pravidelné kontroly očním lékařem.

Při práci mysleme na vhodné osvětlení, ale také na přestávky a odpočinek očí. To platí také při sledování televize či monitoru. Kromě těchto opatření buďme opatrní také při různých činnostech, u kterých je zvýšené riziko poranění očí. U každé takové činnosti se doporučuje používat ochranné brýle.

Při výskytu zánětu nebo jiných problémů je důležité co nejdříve navštívit lékaře a problém s ním konzultovat.

Samozřejmostí je včas a důsledně zaléčit záněty oka.

Astigmatismus u dětí

Jak už bylo uvedeno výš, o existenci astigmatismu nemusí člověk vůbec vědět. Co vám může napovědět, že vaše dítě touto oční vadou trpí? Když si dítě stěžuje na bolesti hlavy, únavu očí a rozmazané až zamlžené vidění, přivírá oči při pohledu do dálky, měli byste být na pozoru a navštívit očního specialistu.

Je vhodné podotknout, že ztížené vidění vyžaduje větší úsilí, což může vést ke ztrátě koncentrace a zhoršení školních výsledků. Při prokázání astigmatismu se dětem nejčastěji předepisuje nošení brýlí, u starších dětí je možné astigmatismus řešit také pomocí torických kontaktních čoček.

Rychlá diagnostika:

Zda trpíte astigmatismem, můžete zjistit v rychlosti pomocí tohoto testu. Sedněte si tak, abyste na obrázek koukali z dálky 35 cm. Zakryjte si jedno oko a prohlížejte si čáry. Vidíte čáry stejně, nebo jsou některé rozmazané, zvlněné? Pokud nevidíte všechny čáry stejně, může být příčinou i astigmatismus. Konečný verdikt vám ale potvrdí s jistotou pouze oční lékař.

Jak poznáte, že trpíte oční vadou

Krátkozrakost: Nejčastější oční dioptrická vada

Jako takzvaná myopie se označuje špatné vidění vzdálených předmětů. Jedná se o nejčastější oční dioptrickou vadou, postihuje až 30 % české populace. Potíže lze korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami s „mínusovými“ dioptriemi, které posunou obraz na sítnici a ten se stává ostrým. Trvalé odstranění problémů pak umožňuje laserová operace.

„Pro odstranění střední a vyšší krátkozrakosti používáme femtosekundový laser. Na základě precizních výpočtů separuje přebytečnou tkáň uvnitř rohovky a chirurg ji následně odstraní speciální pinzetou. Nedojde k narušení samotného povrchu oka a rohovka si díky tomu zachová svou pevnost a stabilitu,“ vysvětluje MUDr.

Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha.

Dalekozrakost: Když nevidíte nablízko…

Hypermetropie, tedy špatné vidění nablízko, trápí přibližně 10 % populace. Oko je příliš krátké nebo dochází k nedostatečné lomivosti čočky. Světelné paprsky se v důsledku toho sbíhají až za místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený obraz.

Pokud je vada jen slabá, tedy cca do +0,5 dioptrie, obvykle si jí člověk ani nevšimne, protože oko dokáže automaticky doostřit. U vyšších dioptrií přichází nejen špatné vidění, ale může se vyskytovat i bolest hlavy, migrény, ospalost či nesoustředěnost.

Korekce se provádí „plusovými“ brýlovými či kontaktními čočkami, které posouvají obraz na sítnici. Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat laserovými refrakčními zákroky, vyšší dioptrické vady se odstraňují nitroočními zákroky (např.

například implantací nitrooční čočky ICL nebo metodou PRELEX).

Astigmatismus: Svět jako v zrcadlovém bludišti

Tato oční vada se týká až 60 % populace a její příčina tkví v nerovnoměrném zakřivení některých optických ploch oka, zpravidla oční rohovky. Obvykle je spojena s krátkozrakostí či dalekozrakostí, takže mnozí lidé o svém astigmatismu ani nevědí, protože špatné vidění přisuzují zmíněným vadám.

Pacienti vnímají svět okolo jako pokřivený a deformovaný, vedle snížené ostrosti zraku mají problémy s vnímáním hloubky, prostoru, detailů a kontrastu. Mohou rovněž zaměňovat některá písmenka a znaky, trpět silnými bolestmi hlavy a šíje, být unavení, anebo mít dokonce žaludeční nevolnosti.

Korekce astigmatismu probíhá nejčastěji speciálními brýlovými skly s takzvanými cylindry, anebo se ho lze definitivně zbavit prostřednictvím laserové operace, která nepravidelné zakřivení rohovky odstraní.

Pro lidi nad 45 let se doporučuje nitrooční operace, při níž oční chirurg implantuje do oka umělou čočku, která díky speciální torické úpravě koriguje dioptrie i astigmatismus zevnitř oka.

Tupozrakost: Dojem nemotorného dítěte

Tupozrakost je oční vadou, která bývá často diagnostikována u dětí. Zprvu se může projevovat nemotorností, zakopáváním nebo vrážením do věcí, ale nemusí mít žádné příznaky. Přitom takzvanou amblyopii je důležité odhalit a léčit včas, nejpozději do osmého roku věku, ale ideálně už ve třech letech.

I v případě dětí proto platí, že jsou preventivní oční prohlídky velmi důležité. Tupozrakost se kromě nošení brýlí léčí prostřednictvím pleoptických cvičení, která donutí pracovat postižené oko. Zdravé oko se zakrývá okluzorem, čímž je vyřazeno z činnosti – a nemocné oko je potom nuceno zpracovávat veškeré zrakové vjemy.

Pokud se tupozrakost neléčí v dětství, zůstane již natrvalo.  

Vetchozrakost: Syndrom „krátké ruky“

Problémy s vetchozrakostí neboli presbyopií jdou ruku v ruce postupujícím věkem, kdy oční čočka ztrácí svou přirozenou pružnost.

Někdy se také s nadsázkou říká, že vetchozrací lidé mají „krátkou ruku“, protože se snaží natahovat končetinu, aby se jim lépe zaostřila rozmazaná písmenka v knize nebo cenovka na zboží v obchodě. Vada se koriguje brýlemi či kontaktními čočkami, které tuto nedostatečnost korigují.

Často se však zhoršuje nejen vidění na blízko, ale i na dálku a střední vzdálenost. Řešením je pak střídání brýlí, anebo používání multifokálních brýlí. Mnoho lidí však může při jejich nošení pociťovat potíže, zvláště muži si na ně v 80 % nezvyknou. Řešením je potom operace.

Metoda, která řeší problém presbyopie a je vhodná i pro ty, kdo mají vysoké dioptrie, se nazývá PRELEX. „Název této metody vznikl jako zkratka termínu Presbyopic Lens Exchange – Presbyopická výměna čočky. Jedná se o zcela bezpečný, bezbolestný a rychlý chirurgický zákrok.

Během operace se původní přirozená oční čočka nahrazuje umělou trifokální nitrooční čočkou, která zlepšuje vidění na blízko, na střední vzdálenost i do dálky. Pacienta tak umíme zbavit závslosti na brýlích,“ vysvětluje oftalmoložka Lucie Valešová. Vše lze provést bez využití skalpelu díky femtosekundovému laseru LenSx.

Katarakta: Šedá záclona před očima

Rovněž šedý zákal neboli katarakta je spojen s rostoucím věkem. S přibývajícími léty se oční čočka zakaluje, takže postižení vidí, jako by měli před očima záclonu. Mohou být také citliví na světlo a mít zkreslené barevné vnímání. „V počátcích se onemocnění dokonce ani nemusí nijak projevovat, patrné je až v pokročilé fázi.

Většinou postihuje osoby starší 65 let, po 75. roce věku se podle statistik objevuje u více než tří čtvrtin populace,“ vysvětluje docentka Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Katarakta je celosvětově nejčastější příčinou oslepnutí, ve vyspělých zemích je však možné ji odstranit výměnou zakalené čočky za umělou.

„Umělé nitrooční čočky nám umožňují odstranit nejen šedý zákal, ale také dioptrie. Monofokální čočka zlepšuje vidění na jednu vzdálenost, tedy buď do dálky, nebo na čtení. Multifokální čočky korigují vidění na více vzdáleností současně. A torická čočka zase odstraňuje astigmatismus.

Samotný zákrok trvá asi 15 minut a je zcela bezbolestný,“ dodává docentka Skorkovská.

Zelený zákal: Plíživý zloděj zraku

Nebezpečí glaukomu tkví v tom, že se dlouho nijak neprojevuje. Při tomto očním onemocnění dochází k postupnému odumírání vláken zrakového nervu, který přenáší zrakové informace ze sítnice do mozku. Pokud se poškodí, dochází k částečné nebo dokonce úplné ztrátě zraku.

Navíc i člověk s výrazně pokročilým zúžením zorného pole může mít dobrou centrální zrakovou ostrost, takže si problému nevšimne. Přitom díky včasnému zachycení onemocnění lze zhoršování zraku zabránit léky či operací.

Jediný způsob, jak zelený zákal odhalit, jsou preventivní návštěvy očaře a podstoupení vyšetření na přístroji zvaném OCT (optická koherentní tomografie). Obezřetní by měli být zejména lidé, u nichž se vyskytl glaukom v rodině.

Diabetická retinopatie: Postrach cukrovkářů

Jak již název napovídá, tato oční vada postihuje diabetiky. Nadměrné množství glukózy v krvi ucpává a poškozuje jemné cévy, což mimo jiné postihuje také sítnici, která je jimi protkaná. Diabetickou retinopatií v různém stupni závažnosti po dvaceti letech trvání cukrovky trpí 65 až 99 % diabetiků.

„První variantou je, že špatně kompenzovaná cukrovka postihuje drobné cévky v oku, které se ucpávají, a tím dojde k porušení prokrvení sítnice. Druhý způsob postižení je tím, že cévy v sítnici „netěsní“, vytéká z nich tekutina a způsobuje otok sítnice. Nedostatečné prokrvení i otok sítnice pak ničí schopnost vidění. Oko se snaží napravit situaci růstem nových cév.

Ty jsou ale nekvalitní a praskají, mohou prokrvácet oko a způsobit trakční odchlípení sítnice,“ popisuje MUDr. Valešová. Onemocnění se může podobně jako zelený zákal rozvíjet bezpříznakově a v nejhorším případě skončit až úplnou slepotou, proto jsou pro diabetiky důležité pravidelné kontroly u očního lékaře minimálně jednou ročně.

Jedinou účinnou prevencí je kompenzace cukrovky, u pokročilejších stupňů diabetické retinopatie přichází na řadu operační zákrok pomocí laseru.

Poškození sítnice: Černá skvrna může být předzvěstí oslepnutí

Sítnice je nejdůležitější a také nejcitlivější částí našeho oka a její onemocnění je vždy velmi závažné, často nevratné a může vést až ke ztrátě zraku.

Patří mezi ně i věkem podmíněná makulární degenerace, která se objevuje u starších lidí nad 50 let a je vůbec nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích.

Onemocnění se projevuje nenápadně – nejprve se zhorší zrak při soumraku a za tmy, vidění je zamlžené a rozostřené, barvy člověk nevnímá tak jasně jako dřív. Zhoršuje se vidění při čtení do blízka, může dojít k výpadku centra vidění.

Existuje suchá forma, na kterou bohužel neexistuje dosud léčba, a vlhká forma, kterou lze ovlivnit biologickou léčbou. Závažné je také odchlípení sítnice, které může být zapříčiněno degenerací sítnice, ale i úrazy, nádory či záněty. Příznakem je černá clona, která se objeví při okrají zorného pole. V tomto případě může zachránit zrak pouze operace.

Keratokonus: Zdeformované vidění

Toto degenerativní poškození rozhovky nebývá v našich zeměpisných šířkách příliš časté, v České republice jím trpí přibližně 1 % obyvatelstva. Navíc se může rozvíjet velmi pomalu a plíživě a mnohdy proto bývá zaměňováno s tupozrakostí či krátkozrakostí.

Stále silnější dioptrie však problém dlouhodobě nevyřeší. Ten tkví v něčem jiném: Vinou oslabení kolagenních  vláken v rohovce se tato vlákna prodlužují, což negativně ovlivňuje tvar rohovky… „Dochází k jejímu postupnému vyklenutí a ztenčování, nejčastěji v dolní polovině.

V krajních případech – v posledním čtvrtém stádiu – může dojít k otoku rohovky a výraznému akutnímu zhoršení vidění. Pro onemocnění je typická krátkozrakost, a také vysoký nepravidelný astigmatismus,“ uvádí Doc. MUDr. Karolína Skorkovská, Ph.D.

z brněnské oční kliniky NeoVize, která se specializuje na implantaci keraringů – rohovkových implantátů pro léčbu keratokonu. Jde o polokruhovitý implantát ze speciálního umělého materiálu – polymetylmetakrylátu. Po jeho implantaci do rozhovky se sníží její zakřivení.

„Dojde ke srovnání nestejného vyklenutí horní a dolní části rozhovky a tím i ke snížení dioptrií a zlepšení nekorigovaného vidění,“ dodává docentka Skorkovská.

Oční vady

Brýle slouží jako kompenzační pomůcka, která navozuje normální stav oka. Pokud nosím brýle, chovám se stejně jako člověk, který se zubním kazem navštíví zubaře. To, že dostane plombu, neznamená, že se mu bude zhoršovat chrup. Nutno ovšem dodat, že se zrak může měnit. Spíše než brýle, může za úpravu korekce zraku přibývající věk.

Mám nosit brýle stále nebo jen do dálky?

Z výše uvedené odpovědi vyplývá, že i při nízké vadě by se brýle měli nosit natrvalo. Pro lidské oko je dálka vzdálenost již 5 a více metrů. Přestože stále více času trávíme v uzavřených místnostech a při práci na střední vzdálenost, stále převažuje spíše pohled do dálky.

Proč nosit brýle i při čtení?

Brýle do dálky je potřeba nosit stále, protože napomáhají vnímat okolní svět přirozeně ostře. Přestože se může zdát, že brýle na dálku nejsou na čtení nutné, opak je pravdou. Častým omylem bývá, že brýle na dálku nesmím používat i na čtení, jinak by mi oči zlenivěly.

Podobně by se choval člověk s berlemi, který by je používal pouze na chůzi do kopce, ale z kopce by je už používat nechtěl. Brýle napomáhají člověku vidět ostře do dálky a do blízka, napomáhají zapojení očního systému tak, jako by neměl brýle.

Navíc často bývá základní vada kombinovaná a při sundání brýlí, se stejně nedosáhne takové ostrosti jako s brýlemi.

Existují nějaké vedlejší účinky?

Kromě nežádoucích účinků brýlí, vycházejících ze  samé povahy věci, jako např. váha projevující se v krajním případě otlačeným nosem či zamlženými skly; mohou se u někoho projevit i některé negativní jevy. Omezené zorné pole důsledkem malé optické plochy či některé optické vady. U silnějších skel zejména deformací obrazu v periférii či jeho celkovému zmenšení a oddálení.

Dalekozrakost

Čočka v oku se velkou měrou podílí na tom, že  vidíme ostře i blízké předměty. Díky její schopnosti měnit tvar, dokážeme zaostřit i na velmi nepatrné detaily. S přibývajícím věkem však čočka tuhne a ztrácí tuto svou jedinečnou vlastnost. Jedinou možností jak nahradit tuto ztrátu je vzít si na pomoc korekční pomůcku.

Zhorší se mi vidění, když nebudu nosit brýle?

Ne, vidění se nezhorší tím, že člověk nenosí brýle, ale ani se nezlepší. Jak již bylo výše řečeno, vidění úzce souvisí s věkem a celkovým zdravotním stavem. Dá se říci, že od narození se zrak již jen horší. Proč však vidět rozmazaně a přetěžovat organismus „mžouráním“, když lze vidět lépe?

Mohu nějak zlepšit vidění?

Vidění jako takové zlepšit nelze. Na druhou stranu si můžeme přizpůsobit podmínky, aby mohlo být, co možná nejlepší. Zajistit si dobré světelné podmínky, pohodlné pracoviště, dostatek odpočinku,…

Existují nějaké možnosti operace?

V dnešní době existuje celá řada možností, jak chirurgicky odstranit některou vadu. Bohužel, ani s těmi nejlepšími přístroji, nelze zaručit dokonalé vidění. Navíc jako s každým nepřirozeným zásahem do organismu, se musí počítat s případnými riziky.

Astigmatismus

Astigmatickou korekcí docílíme potlačení rozmazaného vidění v určitém řezu a napravení deformovaného obrazu. V ideálním případě bude předmět ve všech směrech ostrý a bude se jevit stejně, jako člověku bez jakékoliv vady.

Je rozdíl mezi korekcí do dálky a blízka?

Hodnota kompenzačního cylindru se běžně nemění. Proto se ke korekci do dálky pouze přičte hodnota přídavku na čtení. V žádném případě se nemá cylindr z korekce na čtení vypouštět!!!

Jak poznám optimální korekci?

Ideální korekce se pozná podle určitých standardů, které slouží k ověření zrakové ostrosti. Ve vyšetřovně jsou běžně k dispozici tabule do dálky nebo na čtení. Odpovídající vzdálenosti, je přiřazena určitá velikost znaků. V modernějších zařízeních jsou tabule již většinou nahrazeny projekčními optotypy či LCD displeji.

Lze korigovat nepravidelný astigmatismus?

Ano, je možnost korekce i u nepravidelného astigmatismu, ale není možná běžnými metodami. Ani nadstandardními brýlovými čočkami nelze dosáhnout valného výsledku v kompenzaci této vady. Stejně i měkké kontaktní čočky nepomohou. Jedinou možností zbývá chirurgický zákrok s nejistým výsledkem.

Diabetická retinopatie

Diabetická retinopatie je nejvážnější komplikací cukrovky. Při tomto onemocnění dochází k narušení vlásečnicových cév sítnice (sítnice = latinsky retina), což vede k nevratnému porušení zraku.

Příčinou destrukce vnitřní struktury cév (odumírání buněk) je vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykémie).

Diabetickou retionopatií trpí asi 75 procent diabetiků, u čtvrtiny z nich se vyvine nejzávažnější forma onemocnění. Dobře léčený diabetik, který řádně dodržuje pokyny lékařů, má výrazně nižší riziko výskytu komplikací.

Diabetická retinopatie je nejčastější příčinou slepoty obyvatel vyspělých zemí. (Před objevem inzulínu byla nemoc diabetes mellitus příčinou slepoty asi jen jednoho procenta všech nevidomých. S prodlužováním věku diabetika vzrostla na pětašedesát procent.

Diabetes jako takový stojí za víc než osmdesáti procenty všech případů oslepnutí.)

Pozor: Mnoho pacientů se nesprávně domnívá, že příčinou jejich špatného vidění je neškodný šedý zákal (katarakta), který se může vyskytovat i u nemocných diabetickou retinopatií. Ovšem ani po úspěšné operaci šedého zákalu nevidí výrazně lépe, protože sítnice je již nevratně poškozena.

Formy diabetické retinopatie:

Neproliferativní diabetická retinopatie

1.  počínající (incipiens)
2.  středně pokročilá (modica)
3.  pokročilá (gravis)

Proliferativní diabetická retinopatie

•  neovaskularizace
•  neovaskularizace papily zrakového nervu
•  počínající
•  riziková

Diabetická makulopatie

•  klinicky signifikantní makulární edém
•  fokální makulární edém
•  difúzní makulární edém
•  makulopatie ischemická
•  makulopatie smíšená

Prevence a léčba

Kompenzace hladiny cukru v krvi (glykémie) a krevního tlaku.

• Dodržujte dietetický režim. Dávejte přednost rostlinným tukům a drůbežímu a králičímu masu před vepřovým. Jezte pravidelně, správně si rozdělujte dávky jídla během dne. Nezapomínejte na luštěniny, ovoce, zeleninu a celozrnné obiloviny. Používejte nízkoenergetická sladidla. Vše započítávejte do celkového energetického příjmu. Vypijte denně jeden a půl litru tekutin. Pokud máte vysoký krevní tlak, pozor na minerálky.
• Vyvarujte se přibírání na váze.
• Nekuřte.
• Nepijte alkohol.
• Podstupujte pravidelné kontroly glykémie a krevního tlaku.
• Pokud vám lékař předepsal inzulín nebo léky, užívejte je pravidelně.

Vyšetření

• Vyšetřuje se po aplikaci kapek, které rozšiřují zornice. Doba, než se tak stane, je individuální. (Jedná se o desítky minut.)
• Po vyšetření není možno řídit automobil! (Rozšíření zornic v kombinaci i jen s mírným oslněním neumožňují bezpečnou jízdu.)

Doporučená četnost preventivních prohlídek: po půl roce

Keratokonus

Keratokonus je onemocnění rohovky oka s výskytem 1 : 500-2000, při kterém se rohovka kuželovitě vyklenuje a ztenčuje. Může postupně způsobit výrazné zhoršení zraku až ztrátu vidění.

U keratokonusu dochází ke změně refrakce oka obvykle myopii (krátkozrakost), astigmatismu, s postupující změnou vyklenutí povrchu oka se neustále mění osa.

Většinou vzniká mezi 10 až 20 rokem života. Vyskytuje se převážně u mužské populace. Může být spojený s jinými onemocněními, jako je Downův syndrom, Marfanův syndrom, atopický ekzém, astma bronchiale a alergie různého druhu.

Klinické příznaky:
Typickým příznakem je centrální, nebo paracentrální ztenčení rohovky, a nepravidelný astigmatismus

Keratokonus nevzniká většinou na obou očích současně, nejdříve se objeví na jednom oku. Na druhém oku se může objevit až za několik let. Mimo vysokou myopii si pacienti mohou stěžovat na vidění několika obrazů nebo na zkreslené vidění, na fotofobii (světloplachost), astenopické potíže (příznaky rychlé zrakové unavitelnosti). Někteří uvádějí, že vidí kruhy okolo světel.

• Dělení:
• Existuje řada různých dělení, jako například dělení podle poloměru křivosti první lámavé plochy rohovky, podle tvaru konu, podle stupně onemocnění atd.
• Diagnostika:

• Vyšetření štěrbinovou lampou
• Rohovková pachymetrie – přístrojové měření tloušťky rohovky
• Keratometrie – patří ke klasickým metodám měření zkřivení přední plochy rohovky.
• Topografie rohovky
• Orbscan

Léčba:

Moderní medicína sice neumí keratokonus zcela vyléčit, ale umí ho úspěšně pozastavit a stabilizovat.
Léčba se řídí podle stadia a progresivity onemocnění, věku a potřeb pacienta. Obecně jsou cílem léčby zastavení progrese onemocnění a rehabilitace vidění.
– Korekce keratokonu brýlemi
V počátečních stadiích je možné keratokonus korigovat brýlemi.

Nošení brýlí je komplikované z důvodu poměrně rychle měnící se refrakce oka a brýle nemusí být snášeny v důsledku anizometropie (velký rozdíl mezi zrakovou ostrostí obou očí).
– Korekce keratokonu kontaktními čočkami
Další možností korekce je aplikace kontaktních čoček.

Kontaktní čočka svým tlakem na rohovku do jisté míry změní zakřivení samotné rohovky a tím se docílí lepší vidění. Nejčastěji se používají tvrdé kontaktní čočky.
– Corneal Cross linking CCL
Corneal Cross linking je minimálně invazivní metoda zlepšující biomechanickou a biochemickou stabilitu rohovky.

Používají se kapky riboflavin (vitamín B2), kterými se postižená rohovka nasytí (30-45 min.) a následně probíhá  ozáření rohovky ultrafialovým zářením po dobu 30 minut. Dochází ke zpevnění soudržnosti kolagenních vláken, které jsou hlavní součástí pojivové tkáně rohovky.

– Intrastromální prstencové segmenty (intrastromal corneal ring segments – ICRS)
ICRS jsou malé půlkruhové plastové segmenty, které jsou vsunuté do kanálků ve stromatu rohovky (asi do dvou třetin tloušťky rohovky) mimo centrální oblast a optickou osu oka. Způsobují, že se centrální rohovka oplošťuje.

– Termokeratoplastika
Termokeratoplastika je laserová chirurgická metoda, při níž se oplošťuje kónus rohovky kontrolovaným zahříváním.
Tato metoda je dnes využívána minimálně.
– Keratoplastika
Keratoplastika (transplantace rohovky) je chirurgický zákrok, při kterém se nahrazuje poškozená rohovková tkáň novým rohovkovým štěpem získaným od dárce.

Podle typu rohovkového štěpu se rozlišuje keratoplastika perforující, kde je nahrazena celá rohovka a lamelární, u níž se nahrazuje pouze část. 
1. Perforující keratoplastika
Při tomto typu zákroku je rohovka přenášena v celé její síle a jsou tedy zachovány všechny její vrstvy. Štěp má většinou průměr 5 – 10 mm.
2. Lamelární keratoplastika
Při lamelární keratoplastice se transplantuje přibližně 2/3 silná vrstva rohovky.

Úspěšnost první keratoplastiky u keratokonu je z imunologického hlediska zhruba 92%. V některých případech je však nutná druhá a třetí reoperace z důvodu odmítnutí štěpu, komplikací v jeho hojení nebo vzácných infekci.

Šedý zákal

S postupujícím věkem se mění vnitřní struktura oční čočky, v níž se ukládají látky z celého organismu. Čočka tak postupně ztrácí průhlednost.

Její zkalení brání průchodu světelných paprsků na sítnici, a tím zhoršuje zrakovou ostrost.

Člověk vidí neostře, jakoby v mlze, hůře vnímá kontrasty, špatně rozeznává obličeje, může vidět dvojitě, obraz je tónován šedožlutě. V pokročilých stádiích lze pozorovat šedé zbarvení zornice.

Šedý zákal většinou není v pravém slova smyslu onemocněním. Jedná se o přirozený projev stárnutí organismu. Určitý stupeň šedého zákalu se vyskytuje u většiny lidí nad 55 let.

Příznaky

• Zamlžené a rozostřené vidění, hlavně při sledování předmětů v dálce.
• Zvýšená citlivost na světlo.
• Problémy s oslněním při noční jízdě automobilem.
• Snížená sytost barev (barvy se jinak lámou, mají jiný odstín a intenzitu).
• Při zakrytí jednoho oka vidíte zdvojeně, někdy i trojitě.
• Zhoršuje se krátkozrakost nebo astigmatismus.
• Objevují se kruhy (halo) kolem světel.
• Špatné vnímání kontrastů a detailů (těžko rozpoznáváme obličeje).
• Vidění je tónováno do šedožluta.

Doporučená četnost preventivních prohlídek: po 6 měsících

Jedinou možnou léčbou je operace šedého zákalu, při které se zkalená čočka rozmělní pomocí ultrazvukových vln, odsaje a je trvale nahrazena umělou čočkou.
Lidé, které celoživotně trápí vysoká krátkozrakost nebo dalekozrakost mohou po operaci vidět dokonce lépe než v mládí i bez brýlové korekce.

Vhodnou volbou dioptrické síly implantované čočky lze snížit jejich refrakční vadu. (Pacient se může rozhodnout, zda by chtěl lépe vidět do blízka, nebo do dálky. Existují i čočky redukující astigmatismus a multifokální čočky pro vidění do dálky i do blízka bez brýlí.)
Pokud lékař operaci šedého zákalu doporučí, není vhodné odkládat ji.

Zákal se bude zhoršovat a zvyšuje se riziko možných komplikací.

Copyright © 2008 – 2021 OTTLENS