Vegetariáni a senioři mají dnes svátek

Ač jsou menšina, mají své svátky – na 1. října připadá Mezinárodní den vegetariánství, o měsíc později se slaví Mezinárodní den veganství.

Všeobecně se tvrdí, že pojem vegetariánství má svůj původ v anglickém výrazu pro zeleninu, tedy ve slově vegetable. Anglická organizace, která vegetariány sdružuje více jak sto let, ovšem odvozuje název z latiny, v níž vegetus znamenal „plný života“.

Bez vajec a sýrů?

Je vegetariánství zdravou výživou, anebo v sobě skrývá i nějaká rizika? „Nejjednodušší zdravou výživou je, pokud si člověk dopřává všeho, ovšem s mírou – to je nejsprávnější. Ale po pravdě řečeno nevidím jediný důvod, proč bych měl jako odborník na výživu bojovat proti vegetariánství,“ říká profesor Rudolf Poledne.

Okamžitě ovšem upřesňuje: „Rizika se neskrývají ve skutečném vegetariánství. Pokud vegetariáni nejedí maso, ale konzumují vajíčka, mléčné výrobky a sýry, tak není žádný důvod obávat se nějaké avitaminózy anebo nedostatku základních živin. Čili v naprostém pořádku jsou lakto-ovo vegetariáni.“

Skeptičtější názory ovšem argumentují, že maso je například zdrojem pro organismus nezbytného vitaminu B 12 a že problémem při vegetariánském stravování se může stát třeba nedostatek železa – pokud se totiž získává konzumací zeleniny, o něco hůře se vstřebává. „Na druhé straně vegetariáni jedí zeleninu v daleko větším množství a vitamin B 12 mohou získat z kvasnic stejně dobře jako z masa,“ vysvětluje profesor Rudolf Poledne, předseda Fóra zdravé výživy.

Stále ale hovoří o vegetariánech, kteří se nevzdali vajíček a mléčných výrobků. Na adresu veganů, kteří se zřekli jak masa, ryb, tak i veškerých živočišných potravin, pak konstatuje: „Pokud dieta neobsahuje živočišné proteiny, tedy alespoň vaječné, tak je nedostatečná. Při extrémní péči o jídelníček se dá upravit tak, aby byla nedostatečná jen trochu anebo částečně.“

Buchty a colu ne!

Zbyněk Luňáček, praktický lékař pro dospělé, se stal vegetariánem již za studií lékařské fakulty. Z etických důvodů – nechce, aby se kvůli jídlu zabíjela zvířata. Vlivem vegetariánství na lidské zdraví se zabývá už řadu let, v současnosti působí v odborném zázemí České společnosti pro výživu a vegetariánství a spolupracuje i s vědeckou skupinou Mezinárodní vegetariánské unie.

„Vegetariánská strava je rozhodně zdravější než ta, kterou konzumuje běžná populace.

Jídelníček, který obsahuje maso, je problémový – je v něm příliš cholesterolu, nasycených tuků, málo vlákniny, vitaminů, postrádá některé minerály,“ vypočítává lékař Luňáček, který je lakto-vegetariánem. Ptám se, zda mu například nescházejí zdravé omega 3 kyseliny, když se obejde nejen bez masa, ale i bez ryb.

„Co se týče omega 3 kyselin, tak ty jsou v lidské stravě velmi důležité a vegetariáni je přijímají z rostlinných zdrojů – například z lněného semínka, lněného oleje, kvalitního řepkového oleje a z ořechů,“ vysvětluje Zbyněk Luňáček, který je přesvědčený, že krok k vegetariánství je vždy krokem k něčemu lepšímu.

Upozorňuje ale, že vegetariánství je definováno tím, co člověk nejí. „Ale to, zda je strava zdravá, je naopak definováno tím, co člověk jí. Pokud je někdo vegetarián a pojídá buchty, tatranky a pije coca colu, tak to samozřejmě zdravé není,“ říká.

Co děti?

Pokud se rodičům vegetariánům narodí dítě, je dobré tak, jak roste, poskytnout mu i možnost ochutnat také kousek ryby a masa? „Když děti jako vegetariáni vyrůstají, doma maso nevidí. Když spatří u babičky řízek, pravděpodobně jim zachutná. Vše záleží na tom, do jaké míry jsou rodiče vegetariáni rozumní,“ myslí si profesor Rudolf Poledne.

Vegeterián Zbyněk Luňáček jeho slova v podstatě potvrzuje: „My to doma máme tak, že děti nevidí maso ani v ledničce, ani na talíři, takže vegetariány jsou. Jestli něco zkusí venku, tak to je jejich věc, tomu nijak nezabráníme a až se to stane, tak z toho žádnou tragédii dělat nebudeme. No a až budou dospělí, rozhodnou se samy.“

Ještě mě zajímá, zda je rodina Luňáčkových díky zvolené stravě zdravá jako buk. Dostávám odpověď, že ani ji občas nemine chřipka. Ale na potenciální vznik civilizačních chorob si nezakládá.

Delší život

„Populační studie ukazují, že pokud člověk jí dobře složenou stravu, hýbe se, nekouří, tak je jeho prognóza života o deset let delší,“ konstatuje Zbyněk Luňáček.

Faktem je, že lidé, kteří se ve stravovacích návycích nevyhnuli hříchům, s přibývajícím věkem, když je začnou trápit vysoký tlak, bolesti kloubů či trávicího ústrojí, nakonec stejně svůj jídelníček částečně, nebo dokonce radikálně změní.

Komu pomáhá

• V této souvislosti je zajímavé, k čemu došla studie, kterou provedlo Centrum diabetologie při Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze – ukázala totiž, že lidem s cukrovkou druhého typu více než diabetická strava může pomoci právě strava vegetariánská.
• „V každém případě jíst přehnané množství tučného masa, sýrů a másla není zdravé, o tom není pochyb,“ říká profesor Rudolf Poledne.
• Není třeba se hned proměnit v ryzí vegetariány, stačí vsadit na střední cestu – tedy na jídelníček s kupou zeleniny, luštěnin, oříšků, ovoce a také na talíře, kde bude častějším hostem ryba, a červené maso jen sváteční vzácností. Ostatně léta a léta se podobně stravovali naši předkové…
• KDO JE KDO
• Lidem, kteří nejedí žádné maso a z jídelníčků vyloučili také ryby, ale nebrání se konzumaci vajec, mléka i mléčných výrobků, se říká LAKTO-OVO VEGETARIÁNI.
• Ti, kdož nejedí ani maso, ani ryby, ani vejce a z živočišných potravin konzumují výhradně mléko a produkty z něj, jsou označováni jako LAKTO VEGETARIÁNI.

Nejpřísnějšími vegetariány jsou VEGANI – z jídelníčku totiž vyřadili jak všechny druhy masa a ryb, tak i vajíčka, mléko a mléčné výrobky. Pokrmy si sestavují výhradně z obilovin, luštěnin, ovoce, zeleniny a ořechů.

1. Masa, ryb, vajec, mléka i produktů z něj, navíc i luštěnin a obilovin, se vzdali FRUTARIÁNI, kteří se živí čerstvým i sušeným ovocem, ořechy, medem a používají i olivový olej.
2. Zejména zelenině, navíc především čerstvé, maximálně upravené při nízké teplotě, při níž se neničí enzymy rostlin, se upsali VITARIÁNI.
3. Maso nikoli, ryby ovšem ano, stejně jako mléko, mléčné výrobky a vejce se nacházejí na talířích PESCO-VEGETARIÁNŮ.
4. SEMI-VEGETARIÁNI (označováni rovněž jako demi-vegetariáni, případně polovegetariáni) se vzdali veškerého červeného masa (čili hovězího, skopového, vepřového, zvěřiny), nebrání se ovšem rybám, případně masu kuřecímu, vejcím, mléku a produktům z něj.

Co nahradí maso

Zjednodušeně řečeno: bílkoviny z rostlinných zdrojů. Zdrojem těchto bílkovin jsou například sójové boby, celozrnné výrobky a vejce. Nezbytné je ovšem dbát i na dostatečný přísun minerálních látek a vitaminů.

Vitamin B 12 obsahují potraviny živočišného původu. Vedle masa ho tělu dodají také mléčné výrobky a vejce. Vegani, kteří je nekonzumují, musí do jídelníčku zařadit dostatek kvasnic či sóji.

Zdrojem železa jsou pro vegetariány mimo jiné listová zelenina, třeba kapusta, rovněž brokolice, také rajčata, mrkev, hrášek, kukuřice, luštěniny, obiloviny, tofu. Vegetariáni by měli mít na paměti, že potraviny bohaté na železo se vstřebávají rychleji, pokud je doprovází konzumace potravin obsahujících vitamin C.

Dostatek zinku zajišťuje konzumace luštěnin, hnědé rýže, sýru, mrkve, vaječného žloutku, dýňových semínek, také korýšů a měkkýšů.

Vápník zajistí organismu jak mléčné výrobky, tak třeba i brambory či kukuřice.

JITKA STUCHLÍKOVÁ

Vegetariáni po celém světě slaví dnes svůj svátek. Co se asi bude podávat…

Jak dlouho člověk nesmí jíst maso, aby o sobě mohl tvrdit, že je vegetarián? Na tuhle otázku mi nikdo v mém okolí nedokázal odpovědět. Vegetariánství prý není otázkou času, ale osobního rozhodnutí. Důvody, proč nejíst maso, bývají nejrůznější, často etické, někdy zdravotní, leckomu maso jednoduše nechutná.

Byla jsem nedobrovolnou vegetariánkou takřka celé dětství, maso mi prostě nejelo.

Měla jsem dokonce vypracovaný vcelku rafinovaný systém skrýší, kde jsem se v mateřské škole a pak ve školní družině zbavovala tuhých a při nejlepší vůli neužvýkatelných kusů.

Ale jak šel čas, měnily se i moje chuťové preference a dnes si bez kvalitního steaku či kachního stehna nedokážu představit klidný a harmonický život.

Edison, Shaw, Wagner či Einstein

Zatímco před pár desítkami let se na vegetariány hledělo jako na cizokrajná zvířata – skvěle to vystihuje zelenkovská hláška „nežereš maso, nepoznáš vtip“ –, přílivem všech raw, paleo či vegan stravovacích směrů se stal z vegetariánů gastronomický mainstream. Dobře se najíst bez masa už dnes není takové umění Nikola Tesla, Thomas Edison, G. B. Shaw, Richard Wagner, Albert Einstein či jiní vegetariáni minulosti to měli nesrovnatelně složitější.

Výběr jmen je čistě náhodný, na žádné studie potvrzující spojení vegetariánství a geniality jsem při rešerších nenarazila. Byť jistá spojitost by se vystopovat nejspíš dala: lidé, kteří se rozhodnou pro nějaký druh stravovacího omezení, obvykle mají v určitém ohledu větší disciplínu, leckdy bývají systematičtější, případně se lépe ovládají.

Výraz vegetarian se v angličtině používá od roku 1839 a dal by se přeložit jako „konzument rostlinné stravy“. Čeština to naštěstí vyřešila jen přidáním čárky nad písmeno „a“.

Termín se dočkal popularizace po roce 1847, kdy byla založena vegetariánská společnost v Manchesteru, a nejčastěji ho najdeme v brožurách vydávaných Alcottovým domem, což byl progresívní vzdělávací ústav fungující od roku 1838 na severu Londýna. Zjevně v něm studovali i nějací vegetariáni.

V historii vegetariánství se ale dostaneme mnohem dál: nejstarší záznamy pocházejí ze 7. století před Kristem a jsou spojovány s harappskou kulturou, jež vštěpovala toleranci vůči všem živým bytostem. Bezmasá strava se pak nejvýrazněji objevuje v indické kultuře, kde byla hojně podporována myšlenka nenásilí vůči zvířatům.

Mezi starověkými Řeky a Egypťany pak lékaři doporučovali vegetariánské kúry jako očistný rituál. Se šířením křesťanství vegetariánství z Evropy prakticky zmizelo, podobně i z jiných kontinentů, s výjimkou Indie.

Ve středověku několik mnišských řádů omezovalo nebo zakazovalo konzumaci masa především z asketických důvodů, kompenzovali to ovšem konzumací vodních živočichů. Jistý záchvěv vitality mělo vegetariánství v období renesance, ale vážně o něm lze mluvit až od 19. století.

Od té doby se vyzkoumalo, že dobře živený vegetarián žije déle než všežravec, méně často ho postihne infarkt, cukrovka či obezita. Tak blahopřeji, milí vegetariáni, a pořádně svůj den oslavte.

Recept: Pečené batáty

Ačkoli to původně neplánoval, stal se šéfkuchař Yotam Ottolenghi jedním z vegetariánských guruů. Jeho kreativní přístup ke zpracování zeleniny je inspirací pro mnoho vegetariánů, ale i masožravců. Ottolenghiho recepty se vyznačují dlouhými seznamy surovin, tenhle patří k těm nejstručnějším.

Batáty neloupejte, jen důkladně vydrhněte, nakrájejte je podélně na osminy, rozložte na plech vyložený pečicím papírem, zakápněte olivovým olejem, zasypte směsí drcených koriandrových semínek a mořské soli a pečte v troubě vyhřáté na 210 °C asi 25 minut.

Mezitím si připravte omáčku: nasekejte půl stébla citrónové trávy, nastrouhejte kůru ze dvou limet a 50 g čerstvého zázvoru, všechno smíchejte s 200 g crème fraîche a dochuťte solí a limetovou šťávou.

Pečené batáty bohatě zasypte čerstvým koriandrem, nasekanými chilli papričkami a podávejte s omáčkou.

Vegetariáni mají lepší sexuální život! Co za tím stojí? | Žena.cz

Klíčky, tofu, sója, zelenina. Přesně tak vypadá jídelníček vegetariána. Neumíte si představit, že byste žili bez masa? Tady je 6 důvodů, kvůli kterým to alespoň zkusíte.

Ze všech stran se dozvídáme, že vegetariáni i vegani mají zdravější a plnohodnotnější život. Co se ukrývá za jejich způsobem života a proč stojí za zvážení, zda alespoň na chvíli nepřestaneme jíst maso?

Sexuální apetit

Pokud se prý vzdáte masa a živočišných produktů, získáte více energie a chuti na sex. Za vším stojí skladba jídelníčku. Většina potravin obsahuje látky, které působí jako afrodiziakum u žen i mužů. O které jde?

• mandle
• avokádo
• fíky
• cizrna
• dýně
• chřest
• celer
• sója

Poslední bod si více rozebereme. Sója je rostlinného původu a obsahuje „fytoestrogeny“, kterým se někdy říká i „sexuální steroidy“. Zvyšují libido, usnadňují vzrušení a intenzivnější prožívání orgazmu.

Doporučujeme: Co se děje s tělem, když přestanete jíst maso?

Studie potvrzují, že rostlinná strava může mít vliv na hladinu hormonů, tedy sexuální aktivitu. Je pravda, že vše vychází z pozorování primátů, ale co na plat, přeci jen s nimi máme hodně společného.

Vědec Michael Wasserman strávil s primáty (kočkodany) 11 měsíců a pečlivě zaznamenával, co jedli a kontroloval složení stolice. Čím více si pochutnávali na listech tropického stromu, tím více estradiolu tělo obsahovalo. S tím souvisely změny hormonů a častější páření.

Pan Wasserman si je jistý, že s těmito výsledky úzce souvisí i konzumace sóji u lidí. Výsledky byly zveřejněné v odborném časopise Hormones and Behavior.

Pokud vám to tedy v ložnici moc neklape, zařaďte na jídelníček trochu více sójových výrobků. Možná budete mile překvapení, jak málo stačí ke štěstí.

Další důvody, proč si vegani sex užívají více?

• Jejich tělo je z konzumace zeleniny a ovoce dostatečně zavodněné. Prý nemusí používat ani lubrikační gely.
• Orgány jsou prokrvené, proto se snáz dosahuje kýženého vrcholu.
• Netrpí tolik obezitou, která znesnadňuje intimní život.
• Lidé, kteří jedí jen rostlinnou stravu, se méně potí.
• Živočišné tuky příliš unavují, proto byste se bez nich měli cítit svěžeji.

Větší sebevědomí

Dnes už to není tak náročné, ale donedávna museli vegetariáni či vegani obhajovat svá rozhodnutí, proč je pro ně důležité nejíst maso, co obnáší jejich styl stravování.

Mnoho z nich si uvědomuje smrtelnost. Vědí, že zdravé tělo je krásné, díky tomu mají velké sebevědomí a je pro ně důležité neubližovat organismu ani duši.

Kdo si „zdravě“ věří, nemá problém najít partnera a život je mnohem snadnější.

Šťastnější lidé

Studie, která byla publikována v časopise British Journal of Health Psychology, potvrzuje, že rostlinná strava ovlivňuje pozitivní myšlení. 

Náš tip: Vyzkoušeli jsme za vás. Čím nahradit maso?

Téměř 300 mladých lidí dodržovalo po dobu tří týdnů jídelníček, který neobsahoval žádné živočišné potraviny. Dobrovolníci se cítili klidnější, měli více energie, častěji se usmívali a působili na okolí více pozitivně.

Krásná pleť

Během „masové očisty“ se vám zlepší pleť, nehty a vlasy. Zelenina obsahuje řadu vitaminů, které jim dodají potřebnou sílu a lesk.

Prokrvený organismus

Dalším důvodem je rychlejší proudění krve. V žilách není žádný živočišný tuk, čímž se jednotlivé orgány snáz okysličí a cévy se nezanáší, proto mají vegani menší riziko vzniku nebezpečných kardiovaskulárních nemocí.

Jiná vůně

Při změně stravování se vám poupraví tělo i po chemické stránce. Kůže bude sladčeji vonět a nebude vás otravovat zápach nepříjemně kyselého potu.

Nechceme po vás, abyste okamžitě z ledničky vyndali šunku či kuřecí stehna, která jste připravili k obědu a vyhodili je. Ale máte-li pocit, že vaše tělo potřebuje změnu, zkuste mu dopřát pár měsíců odlehčené stravy. Vrátit se k steakům můžete vždycky nebo zjistíte, že lze najít zlatou střední cestu.

Zkoušeli jste přestat jíst maso? Šlo vám to? Jak jste se cítili? Napište nám v diskuzi pod článkem.

zdroj: mindbodygreen.com

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

České i světové celebrity zachraňují svět. Jak jim to jde?

Je váš pes smutný? Možná za to může vaše chování

Vyrobte dětem vagon modelíny za 20 Kč. Mohou ji ochutnat

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Husité budili hrůzu, jako teroristé si ale počínali i jejich protivníci, říká Čornej | Video: Martin Veselovský

Svatky zacatek rijna

Na úvodní stránce Mostu do Říše snů se snažím do zpráviček vložit pro každý den také informaci o svátcích a významných událostech, které se k tomuto dni vztahují. Hned na první říjnový den toho připadá tolik, že člověku až přechází zrak …

Mezinárodní den hudby

První říjnový den si připomínáme Mezinárodní den hudby. Za jeho vznikem stojí, kromě iniciativy významných skladatelů 20. století (např.

Šostakovič), Mezinárodní hudební rada při UNESCO. Podle některých zdrojů se Den hudby slaví od roku 1974, podle jiných zdrojů až od roku 1975.

Existuje ještě jeden svátek patřící hudbě – a to Evropský den hudby, připadající na 21. června.

Mezinárodní den seniorů

Lidé se dožívají stále vyššího věku. Říká se, že populace stárne. Ovšem stáří, krom nemocí, může přinášet i mnoho pozitivního. I proto vyhlásilo Valné shromáždění OSN roku 1991 Mezinárodní den seniorů. Nosnou myšlenkou vyhlášení tohoto svátku je, že dlouhověkost s sebou nese obrovský potenciál znalosti a  zkušenosti.

A tudíž že staří lidé mohou společnosti ještě v mnohém přispět. I přesto se stále stává, že dospělé děti „odloží“ své staré rodiče do různých domovů důchodců a „zapomínají“ je navštěvovat. Nejen naši rodiče, ale i prarodiče mnohým z nás jistě dali do života spoustu cenného.

Když si oni můžou na nás vzpomenout s dárečkem na Den dětí, ač už jsme dávno dospělí, proč bychom i my jim tento den nemohli něčím udělat radost?

Světový den vegetariánství (vegetariánů)

Byl vyhlášen Severoamerickou vegetariánskou společností roku 1977 jako každoroční oslava radosti, soucitu a vegetariánství.

O rok později Den vegetariánů (World Vegetarian Day) podpořila Mezinárodní vegetariánská unie.

V tento den se pořádají nejrůznější akce, které mají veřejnosti ukázat výhody vegetariánství, seznámit lidi s možnostmi stravování i poukázat na důvody, proč být vegetariánem.

Mezinárodní den kávy

První říjen jako Mezinárodní den kávy slaví zatím jen v některých zemích světa – například v Rakousku či Japonsku. U nás se začíná prosazovat zatím jen nesměle – tak třeba předloni dostal každý zákazník čerpací stanice jisté společnosti šálek kávy zdarma.

Káva patří k jednomu z nejoblíbenějších nápojů na světě, takže by opravdu měla mít v kalendáři svůj den.

Protože se však v České republice Mezinárodní den kávy zatím příliš neslaví, chce to v letošním roce napravit Brno, jakožto město kavárenské, uspořádáním kávou provoněné oslavy.

Mezinárodní den lékařů

Být lékařem je jedno z povolání, které si svůj svátek bezesporu zaslouží. Mezinárodní den lékařů se slaví z rozhodnutí 4. kongresu Mezinárodního hnutí lékařů za odvrácení jaderné války z června 1984.

Světový den cyklistiky

První říjen vyhlásila Mezinárodní federace cyklistiky za Světový den cyklistiky. Stále více měst se snaží vylepšovat staré a budovat nové cyklostezky, aby cyklistika byla bezpečným a zdravým sportem.

Snad se může zdát zvláštní, že svátek připadá až na první říjnový den, tj. dobu, kdy již bývá chladno a nevlídno.

Každopádně spousta měst v tento den pořádá různé závody a cyklovýlety, které pro řadu cyklistů mohou být také rozloučením se sezónou.

Světový den informovanosti o virové hepatitidě

Žloutenka je také někdy nazývána nemocí špinavých rukou. Touto nemocí, která poškozuje játra, trpí na naší planetě kolem 600 miliónů lidí. Poprvé jsme si tento den mohli připomenout roku 2004. Za vznikem Dne informovanosti o virové hepatitidě stojí Světová zdravotnická organizace, mezinárodní organizace pacientů s chorobami jater a podpora významných umělců, lékařů a vědců.

O den později, druhého října, se slaví také tři zajímavé svátky ..

Světový den hospodářských zvířat

Na světě je ročně poraženo více než 50 miliard hospodářských zvířat. Velká část z nich je navíc chována v rámci intenzivního zemědělství. To neposkytuje zvířatům důstojné životní podmínky a zachází s nimi spíše jako s výrobními stroji než s živými, cítícími a často velmi inteligentními bytostmi.

Druhého října, který je dnem narození Mahátmy Gándhího, významného zastánce ohleduplného a humánního vztahu ke zvířatům, si celý svět připomíná nejen neradostný úděl těchto zvířat, ale především možnosti, jak lze tento problém řešit. Není proto divu, že Den hospodářských zvířat (World Farm Animals Day) vyhlásilo roku 1983 Reformní hnutí za hospodářská zvířata právě na den výročí narození tohoto indického velikána.

Mezinárodní den nenásilí

Další den spojený se jménem Mahátma Gándhí. Vyhlásilo jej OSN roku 2007.

Aktivní nenásilí je mnohem více než opak násilí. Je to životní styl a postoj k tomu, co se ve světě děje. Pokus o definici by mohl znít, že násilí je čin nebo aktivita, která někomu způsobuje bolest či strach. I nenásilí je však aktivita.

Ta je ale zaměřená proti nespravedlnosti, která někoho zraňuje. Aktivní nenásilí učí, že důležité je zaměřit se na to, co násilí způsobuje. Na to upozorňovat a hledat jiné cesty.

Nejde tedy o záplatování pytle, ale o dlouhodobá řešení jakýchkoli problémů.

Cokoli v životě uděláme, má do budoucna nějaký následek. Čím lepší jsou naše činy, tím lepší jsou pak i výsledky. A proto je tedy nejdůležitější začít přímo u nás samotných: Abychom se chovali tak, jak očekáváme od ostatních. Abychom dělali, řešili i říkali to, co doopravdy chceme. Potom můžeme žít život podle našich představ.

Mezinárodní den zvonů

O tom, proč a na čí popud byl tento svátek zaveden, nejsou k dispozici žádné informace. Je ale pravda, že v tento den některé kostely zvou návštěvníky na prohlídku kostela včetně kostelní věže se zvony.

Svátek andělů strážných

Je to katolický svátek, oslavující anděly strážné všech lidí. V souvislosti s tím bych rád uvedl jednu tezi, která opravdu stojí za zamyšlení.

V autech jezděte jen tak rychle, aby vám váš anděl strážný stačil Podle křesťanů, má každý člověk svého strážného anděla. To ale neznamená, že by měl zkoušet, jak je jeho anděl výkonný.

„Všem, kdo sedají do auta připomínám: Jezděte jen tak rychle, aby vám váš anděl strážný stačil,“ komentoval mnohdy ukvapené spoléhání svých oveček na pomoc shůry kněz Petr Baran.

• Vlk Samotář (JL)
• zpět na stránky Rok na planetě Zemi