Vědci zjistili… zase nějakou ptákovinu

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Neviem preco, ale u mna tieto veci funguju presne naopak. Mne alkohol akosi „oci otvara“ A skutocne, castokrat sa mi v bare/na diskoteke stalo, ze nejaku stretnem. Ale po par panakoch akoby ospatnela……

Tak už vím, proč se ve GB tolik pije ! … a proč se jim ty jejich holky tolik líbí …

„Když jsem na sračky tak dívky nehodnotím..“

starosti na mou hlavu! To nemají nic lepšího na práci?

… nikomu nepijde divné, že evidentně opili studenty/děti, aby zjistili naprostou kravinu???

Zkus si to přečíst ještě jednou a pomalu…

i ošklivé ženy – skutecne, vedci maji na pilno a na blbosti nemaji cas.

http://www.youtube.com/watch?v=L11fQ6-QTIc

Je to tím, že když se člověk opije, potřebuje ukojit pudy mnohom primárněji a přímočařeji. Na nějaké určování atraktivnosti není nálada ani schopnost. Určuje se hlavně pohlaví.

A když už je to echt moc, tak ani to.

tak je tady „vědecké“ potvrzení starého rčení že „po desátém je každá princezna“

asymetrická ženskáasi metr na metr

překvapivých zjištění nazývaný „BRITŠTÍ VĚDCI“ je je zase tady. Již jsem se bál, že ustrnuli při svém bádání a oni ne!

Kdepak, britští vědci, ti se tumlují pořád

jak se symetrii obliceje vysvetli treba 40 kg nadvahy

Bane ..chlapům se prostě líbí uvolněné holky. symetrie ,ani asynetrie nevadí .

Že ty máš doma hnusnou babu,viď?Nech toho mazání,nebo ti sem lidi nebudou chodit a šéf tě vyhodí…Radím ti dobře,nech toho,dokuď je čas.

Taky začínám zjišťovat, že jeden náhradní nic je nějak málo…

Proto se musíte předzásobit, dokud je čas. 🙂

Tak takove vyzkumy si lidstvo plati…jednou sem videl fota politiku, z jejichz obliceje byla udelana pulka a preklopena, tedy uplna symetrie, ale jak tusite, zadna krasa to nebyla. Mam rad symetrii odsad podsad – 2 prsy, 2 oci ale vic bych v tom nehledal…

ušiska mám též dvě

A dva zuby. Jeden nahoře a druhý dole.

ROFLROFL

A nezjistili náhodou taky proč mě se ty „ošklivější“ (pardon) nelíbí i když jsem v náladě? :-))) Navíc pojem ošklivá může být hodně relativní. Nejsme všichni stejní žejo, takže každému se líbí trochu jiný typ a každýmu se líbí jinak.

no a o tom byl ten výzkum. to “ hodně relativní“ se po požití alkoholu změní na „hodně hodně hodně hodně hodně relativní“

jednou takovou symetrii,ale kamarádi mě zachránili

asi semetriku – a té tě zbavili Jak ??

No nevim…. kdyz je nejaka zena oskliva, tak to rozhodne neni tim, ze by mela nesymetricky oblicej, naopak kdyz se mi zacne po alkoholu nejaka libit, tak to neni tim, ze bych diky alkoholu videl v jeji tvari symetrii, ale tim, ze s alkoholem roste chut a clovek si leccos predstavuje a i leccos si vic dovoli a citi se vice sexy a pritazlivym a ma vice odvahy a buhvico jeste …. nejakou symetrii bych do toho vubec netahal.PS: nechce mi dat nekdo taky grant na vyzkum nejaky cipoviny ? ja bych treba mohl nalejvat zase studentky a zjistovat cim to je, ze kdyz se opijou a vyspej se s nekym, ze se rano za to stydi ….

S někým ? Koho neznají ?Kdo je děsně ošklivý v jejích očích?TO se nediv .Procitnutí z mrákot

No jo, pár už jsem jich takhle ráno vystrašil.

a co to lidstvu přinese za užitek

Začnou se proměřovat hlavy a vyřazovat z chovu .

Jo jo .. to je známá finta . Opít ji ,ať je povolnější . Ale u mužských je to pořád stejné . I v přírodě – třeba štíři ,samičku nejprve omráčí menším uštknutím anžto by je zabila.

Rád bych dělal toho pokusného králíka… Dostat nalít pár panáků a pak řikat, která se mi líbí a která se mi taky líbí

Vybavuji si i velmi ošklivé symetrické obličeje.

žádná ženská není ošklivá, jenom chlastu je málo.

schovávají za to, že než mají se svou manželkou sex, tak si dají společně lahvinku vína, prý aby to naladilo atmosféru.

Někteří?Podle mně všichni co mají dlouhodobý vztah a chtějí mít krásně prožitý romantický večer, tak zahájí lahvinkou vína. To je jasná věc.

no comment, huř ten článek napsat nešlo..?

však to nepsali… bylo to už na min 3 zpravodajských servrech… plagiátorství bují nejen mezi studenty 🙂

Dvořác – návody a zajímavosti

Zkuste si představit, že pracujete jako správce/správcová v ubytovně. Je poledne, slunce praží a vy se vracíte z oběda do práce. Před ubytovnou je chodník zatarasený sanitkou. Její řidič vám zrovna volá na služební mobil. Když přijdete blíž, dozvídáte se, že vám v tom vedru přivezl ze 100 km vzdálené nemocnice babičku, která je několik dní po operaci a nemůže ani pořádně chodit, abyste ji ubytovali. Samozřejmě vám o tom do té doby nikdo neřekl ani fň.Přesně v takové situaci se ve čtvrtek 29.4.2010 ocitla moje manželka.Že vám to připadá jako hodně špatný vtip? Těžko říct, co si od toho slibovala (a)sociální pracovnice působící na sociálním odboru městského úřadu ve Vlašimi, která celou věc „zařídila“.Poté, co řidič sanitky a manželka společnými silami dostali po dlouhé cestě ve vedru unavenou paní do chladnějšího prostředí ubytovny a dali ji něco k pití a jídlu (protože v nemocnici už nedostala ani snídani!), vysvětlila manželka řidiči, jak se věci mají – že tam opravdu někde ve druhém nebo třetím patře nemůže nechat paní, která se o sebe sama nemůže postarat ani nemá někoho, kdo by jí pomáhal a navíc se zotavuje po operaci.Od řidiče se zase dozvěděla, že jedou z nemocnice v Počátcích a po cestě museli třikrát zastavovat, protože bylo paní z cesty a vedra v sanitce špatně. Celou záležitost prý zařizovala již zmíněná pracovnice sociálního odboru ve Vlašimi, paní Vladimíra H.Manželka vzala telefon a prokousala se až k paní Vladimíře. Podle té bylo zřejmě v pořádku poslat starého, nemocného člověka bez koruny, bez rodiny, po operaci do na slepo vytipované ubytovny bez jakékoli informace o volných místech a podmínkách, jaké by tam měla.

Přibližný přepis telefonního rozhovu:

manželka: Dobrý den, ubytovna Benešov, Dvořáková. Znáte paní Zelenkovou? Právě mi ji sem dovezli z nemocnice v Počátcích a tvrdí mi, že tu má domluvené ubytování. Já jsem správcová a o ničem nevím!Vladimíra H.: Paní Zelenkovou znám, patří pod náš úřad, je to sociálně potřebný člověk. Nemá kam jít a v Benešově má nějaké zařizování na úřadech, proto jsme ji tam poslali.manželka: Poslali jste člověka, který nemůže bez pomoci chodit na řemeslnickou ubytovnu, aniž byste věděli, že tu může zůstat?? Sama nevyjde ani pár schodů! A navíc má u sebe peníze tak max. na jednu noc. Kdo asi tak myslíte, že jí to bude od zítřka platit?Vladimíra H.: Paní Zelenková si musí vyřídit potřebné papíry k vyplacení sociálních dávek na ubytování a potom vám to zaplatí, bude to trvat asi 14 dní.manželka: /už hodně naštvaně/ Tohle je komerční ubytovna, není možné, aby tu byl někdo na dluh. A co když nemám místo? To jste pro paní Zelenkovou zařídíli polední vyjíždku v největším horku, jen aby se poleháváním v nemocnici nenudila? Vždyť mi tvrdí, že zítra musí ke kurátorovi, který sídlí ve Vlašimi! Jak se tam podle Vás dostane??Vladimíra H.: Autobusem, ty přece jezdí. Jste ubytovna a máte ubytovávat lidi, tak o co jde?

Stále se zpětně divím, že jsem milou paní ze sociálky po téhle informaci neposlala do příslušných míst.

Ještě jsem se otázala, jestli se mi může zaručit, že paní bude mít druhý den peníze na zaplacení a když mi (pochopitelně) odpověděla, že tohle mi neslíbí, rychle jsem to položila.Připadala jsem si jako v Kocourkově.

Paní Zelenková unaveně seděla schoulená v křesle a čekala, jak to dopadne. Řidič sanitky mi řekl, že tohle nevidí poprvé a nejspíš asi bohužel ani naposled. Že paní klidně doveze zpátky, kde ji naložil a hotovo.

Takže souhrnem – sociální odbor si nejspíš vytipoval několik benešovských ubytoven, do kterých by mohl paní Zelenkovou poslat a to také udělal. A já ji musela zase poslat zpátky do nemocnice, protože jsem zkrátka nemohla ubytovat člověka v takovém zdravotním stavu a bez peněz. Bylo mi před tou starou a nemocnou paní neuvěřitelně stydno.

Paní Zelenkovou tedy odvlekli manželka s řidičem zase zpátky do sanitky, aby mohla absolvovat dalších 100 km v rozpálené sanitce.

Jak si ale vysvětlit apatii a nezodpovědnost sociální pracovnice? Nejspíš to nebyl první případ podobného rázu a nejspíš za taková selhání ani nejsou pracovníci úřadu nijak trestáni – to je ale podle nás úplně špatně!

Za lehkomyslné hazardování s lidskými životy a v neposlední řadě i zbytečně vyhozené peníze a čas mnoha lidí by měli být ti, kteří věc způsobí, odpovídajícím způsobem potrestáni, protože jinak budou další incidenty nepochybně následovat.

Vědci zjistili… zase nějakou ptákovinu

Ona úvodní věta, vyskytující se na zpravodajských webech a v lifestylových magazínech, slibuje brzké odhalení nějakého převratného objevu, který obohatí nejen svět vědy, nýbrž i každodenní životy nás všech.

Autor: Isifa.cz

Například faktu, že na „zlomené srdce“, rozumějme v důsledku nešťastné lásky, může člověk skutečně zemřít nebo zásadního zjištění, že hod syrovým vejcem na terč je díky rotujícímu tekutému žloutku uprostřed šišaté vápenaté schránky velmi obtížný.

Nebo že skutečně není dobré pít větší množství tekutin ihned po konzumaci třešní, protože výsledný koktejl je poněkud třaskavý, případně že podle nejnovějších testů kočka skutečně trpí, pokud jí seberete kotě.

Toť kategorie zpráv z oblasti vědy, kterou může cynický nevědec pojmenovat „Objev století“.

Zbořme mýty, nejraději po deseti

Ještě zajímavější jsou ale články, jež přicházejí s vysvětlením některých jevů z oblasti zdraví a psychologie.

Zejména lifestylové magazíny s nadšením boří „dosavadní mýty o…“, jež bývají obvykle po americku shrnuty do několika, nejčastěji deseti, bodů.

Například 10 mýtů o sexu, 10 mýtů o výchově dětí, 10 nejnebezpeč­nějších mýtů o mezilidské komunikaci. Cílem je pochopitelně toto falešné desatero vyvrátit a zároveň udělit dobrou radu, případně přinést desatero nové.

Dobře míněná a vědecky zdánlivě podložená doporučení ovšem mívají při bližším ohledání základ nanejvýš pochybný.

Většina z nás například z médií zná onu neustále citovanou mantru o tom, že až 90 % tvoří při mezilidské komunikaci neverbální část jako například vzhled, tón hlasu, naše pohyby, vůně… Kdežto obsah mluveného sdělení, tedy to, co říkáme, má váhu zhruba 10 %.

Jinými slovy: je tedy skoro jedno, co říkáme, hlavně že jsme dobře oblečeni a usmíváme se. Málokdo už ovšem ví, co bylo základem k oněm neustále citovaným výsledkům.

Původní studie, jíž se účastnilo asi padesát lidí, se ale nezabývala komunikací obecně, nýbrž sdělováním emocí. Jeden člověk měl popsat druhému své emoce. To, že lidé v takové situaci daleko více vnímají neverbální projevy nežli řeč, je přirozené.

Ke sdělování emocí konec konců někdy není potřeba jediné slovo, v některých okamžicích si porozumíme i s cizincem z druhého konce světa. Zkuste ale vsadit na rozdělení 90:10 při přípravě na pracovní pohovor.

Zajímá-li budoucího zaměstnavatele především to, co máte v hlavě, bude přece jen lepší umět smysluplně formulovat myšlenky, nežli trénovat ideální způsob, jak se asertivně a přitom neinvazivně posadit na židli.

TIP: Milovníci převratných vědeckých objevů se trumfují svými úlovky na Okounovi (www.okoun.cz) v klubu Vědci zjistili. Tak například…

• Vědci zjistili – že zlomené srdce lze vyléčit – že kočky se naučily, jak vrněním manipulovat lidmi – že kolibřík je rychlejší než stíhačka – že riziko rakoviny může snížit i nakupování – že čím je člověk starší, tím je šťastnější – že studentům pomáhá při zkouškách pivo – že dívky přitahuje hlas Darth Vadera – proč Anglie vždy prohrává v penaltových rozstřelech – že rohaté krávy mají lepší mléko – že konzumenti eko-produktů mají větší sklon lhát a krást – že něco z budoucnosti chce zničit urychlovač částic CERN – že HDP se dá měřit i z vesmíru – jak těžit naftu z drůbeže – že z tequily lze vyrobit diamant
• A spoustu dalších super věcí… (zdroj Okoun.cz)

Vůbec nejhodnotnější informace ovšem přinášejí texty postavené na „šokujících výsledcích nejnovějších vědeckých výzkumů“.

Článek s děsivým nadpisem „Spánek vás může i zabít!“, otištěný v jednom nejmenovaném časopise, vysvětloval čtenářům, že dle vědeckých poznatků není zdravé moc spát, protože můžete vážně onemocnět, případně zemřít ve spánku.

Výzkum totiž ukázal, že lidé, kteří spí devět hodin, mívají ve srovnání s těmi, kdo spí pouze 6 až hodin, více zdravotních potíží.

Autor textu navíc toto zjištění zkombinoval s hrůzostrašným vyprávěním o náměsíčném muži, který ve spánku uškrtil manželku, a o strašlivých nočních můrách vyskytujících se u některých asijských národů, v jejichž důsledku dotyčný zemře.

Člověk tedy večer po přečtení článku vážně zauvažuje, zda si má nařídit budík a vstát preventivně o dvě hodiny dříve, aby neměl problémy s dechem a oběhovou soustavou, anebo raději nejít spát vůbec, aby náhodou nezemřel ve spánku.

Když se přitom podíváme na data zveřejněná ve studii, může být vše trochu jinak: Co když větší potřeba spánku není příčinou, nýbrž důsledkem zdravotních potíží? Autor článku, ani vědci, kteří pokus prováděli, si ale zjevně tuto otázku nepoložili.

Anebo si ji položili, ale protože výzkum platila například firma vyrábějící stimulační prostředky, zase ji rychle vytěsnili. Těžko říci.

Každopádně není od věci občas se nad podobnými vědeckými objevy zamyslet. Ke skeptickému pohledu na otázky zdraví, vědy a lidské psýché vás budeme pravidelně navádět v našem novém seriálu „Vědci zjistili, že…“. I proto, že vědci nedávno zjistili, že uvažování nad konkrétními společenskými problémy oddaluje demenci lépe než luštění křížovek a sudoku.

TIP: A abychom vám ušetřili práci, trochu střelby do vlastních řad:

Pijte alkohol! Neumřete na infarkt! Španělští vědci zjistili, že nemírné a velmi nemírné pití alkoholu může u mužů výrazně omezit riziko infarktu…

1. „Nedomazlení“ sukničkáři Američtí vědci zjistili, že lidé, kteří v kojeneckém a batolecím věku nemohli dostatečně lézt po čtyřech…
2. Potravinové doplňky: Past na zákazníky a vyhozené miliardy Italští vědci zjistili, že jen ve čtyřech případech z deseti…
3. Neumíte odpočívat? Koledujete si o únavový syndrom Vědci zjistili, že únavový syndrom má různé příčiny…
4. Konzumenti bio víc lžou a kradou Kanadští vědci zjistili, že spotřebitelé, kteří preferují eko a bio výrobky, mají větší sklon lhát a krást…
5. a jednou nám vědci tápou:
6. Existuje G bod, nebo ne? Vědci nemají jasno…

Kanadští vědci zjistili, že ptáci mohou měnit své písně. Jednoznačné vysvětlení ale pro jev nemají

Kde se nacházíte: iROZHLAS.

cz / Věda a technologie / Příroda | Související témata: Kanada Vancouver Britská Kolumbie Manitoba ptáci ornitologie

Tým vědců pod vedením Kena Ottera z Univerzity severní Britské Kolumbie si změn v prozpěvování strnadů bělohrdlých poprvé všiml v 90. letech. Při terénním výzkumu ornitologové nedaleko Skalnatých hor v kanadské Britské Kolumbii zaslechli místo známé, trochu jinou melodii.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Kanadští vědci vypozorovali změnu ve zpěvu ptáků. Za přibližně 20 let rozšířila skupina strnadců bělohrdlých novou melodii na velkou část území země.

V následujících desetiletích se pak pozměněná píseň rozšířila přes provincie Alberta Saskatchewan a Manitoba. Podle vědců takto rychlý vývoj v chování dosud nepozorovali.

Například zatímco v roce 2004 zpívala novou melodii polovina albertské populace strnadců. O deset let později už ji přejal i zbytek tamní populace.

A podobný trend vědci pozorovali i v jiných provinciích a teritoriích. Stále si ale nejsou jistí důvodem změny v hlasovém projevu.

„Samičky si na melodii samců můžou postupem času přivyknout. A to samce vede ke změně zpěvu, aby vzbudili zájem potenciálních samiček,“ říká Ken Otter.

Podle něj to nemusí být jediná změna ve zpěvu strnadců. „V současnosti sledujeme další změny v melodii týkající se modulace zpěvu. Tato píseň se teď rychle šíří v populaci žijící západně od Skalnatých hor.“

Podle Ottera mohlo k podobným změnám v ptačích melodiích dojít i dříve. Ty ale nikdo nezaznamenal.

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Paleta názorů a ptákovin – 2018

1. 1. 2018

APV (agentura Pravda vyděsí) našla nejstarší případ #metoo

1. 1. 2018

Někdy se nabízejí opravdu zajímavé analogie

1. 1. 2018

Tak budeme zase volit prezidenta. Napíšu svůj názor. Ale schválně si tenhle článek přečtěte až tak za čtyři roky, kdy už bude jasné, jak to dopadlo, a nikomu tohle téma nebude připadat aktuální.

2. 1. 2018

Nebojte se vyslovit prognózu na tento rok! Nikdo ji nebude kontrolovat.

2. 1. 2018

Není krásnějšího námětu ke hloubání než něco, co všichni lidé neustále opakují a předpokládají, že „takhle nějak to muselo být, když to všichni vědí“.

3. 1. 2018

Je pozoruhodné, kolik módních činností a postojů s časem tak nějak vyšumí.

3. 1. 2018

APV zjistila, že za globálním oteplováním opravdu stojí člověk. A je to jistý Rambousek z Prahy. Nebo se jmenuje Kropáček? Prostě tak nějak.

15. 1. 2018

APV aspiruje na nobelovu cenu za mír, jen co si někdo všimne následujícího textu

22. 1. 2018

Nikdy jste se nezamysleli nad tím, jak jsou čerti v českých pohádkách oblečení? A že jsou oblečení?

29. 1. 2018

Všechno málo dobré (abych byl politicky korektní) je pro něco dobré.

13. 3. 2018

Průkaz voliče už známe. Říká: ano, je to on, ten volič, který jenom není u sebe doma, ale má plné právo volit. Pořiďme budoucím politikům „průkazy voleného“!

13. 3. 2018

APV objevila nového rekordmana

13. 3. 2018

Fenomén Ledecká hýbe Českem. Zase máme někoho, na koho můžeme být pyšní. Dokdy?

16. 3. 2018

Vědci potvrzují užitečnost EET

17. 3. 2018

Evropa kdysi vsadila na appeasement vůči Hitlerovi. A je to tu zpět, nyní se takto chováme vůči jednomu náboženství.

19. 3. 2018

Zápletka románu Jméno růže od Umberta Eca tkví v tom, že se fanatičtí mniši pokoušejí zatajit světu Aristotelovu knihu o humoru. Vše se vrací.

22. 3. 2018

Základy života si každý neseme z celého svého dětství, nejen ze školy.

Bellanová:Nejtěžší ze všeho bylo vymyslet mimozemšťany

Loňský kalendářní rok znamenal pro výtvarnici a vlásenkářku Slováckého divadla Šárku Bellanovou půlkulaté profesní jubileum, v tom letošním se začátkem jara přidalo i významné jubileum životní. Jaká byla její cesta k divadlu, co na něm má nejraději a jaké to je, když do divadla „dělá“ takřka celá rodina?

Šárko, Slováckému divadlu jste věrná už patnáct let. Co vás k němu přivedlo?

Vlastně náhoda. Po ne- úspěšných zkouškách na VŠUP v Praze jsem hledala zaměstnání aspoň trošku orientované na „výtvarno“. No a v dílnách SD bylo volné místo.

Tak jsem začala vyrábět a malovat dekorace, scény a rekvizity do různých her. Z dílen jsem pak přešla do maskérny to už jsem zjistila, že nemohu bez divadla být.

Na tomto poněkud „jemnějším“ pracovišti jsem se naučila poutkovat paruky, knírky a další věci související s maskováním herců.

Ano, tato profese se v divadle skrývá pod tajemně magickým názvem vlásenkářka. Doba se ale posunula, vyrábí se dnes ještě hercům paruky na míru?

V dnešní době se dostanou koupit paruky už hotové, různé druhy a typy, perfektně zpracované, většinou je tedy objednáváme. Na míru už děláme paruky jen v případě, že se jedná o nějakou zvláštnost, kterou požaduje výtvarník inscenace, respektive režisér.

Neprochází vám rukama ale pouze vlasy herců a hereček, nýbrž i jejich tváře, které často měníte k nepoznání. Jestliže tedy divadlo charakterizuje vůně šminky, u vás to platí doslova a do písmene, je to tak? Jakou nejnáročnější masku jste vyráběla?

Asi masky mimozemšťanů. Z revultexu, což je koncentrovaný latex, jsem musela vytvořit speciální masky na hlavy našich herců Míry Zavičára a Moniky Horké, kteří tvořili marťanské dvojče (inscenace Sajns fikšn, pozn. red.

). Nebo v jiné hře jsem tvarovala docela velké konstrukce z pletiva na králíkárnu na hlavy herců a pak proplétala lýkem taky dobrá fuška.

I když výtvarník vymyslí nějakou složitou „ptákovinu“, baví mě to prostě řešit!

Kromě masek a vlásenek vytváříte také kostýmní návrhy, jmenujme např. inscenace Rychlé šípy, 1+2=6, Hráči nebo nejnovější Konkurz podle Grönholma. Z čeho čerpáte inspiraci, jak při návrzích postupujete a co vás na práci nejvíc baví?

Tak tahle práce mě baví moc celý ten proces. Začíná to inspirací, která vychází prvořadě z nějaké vize režiséra.

Hru si potom několikrát přečtu a přemýšlím o charakteru každé postavy, kdo ji bude hrát a podobně. Dostávám tak prvotní představu.

Pak to nějak „hodím“ na papír a několikrát předělávám, až se to líbí mně i režisérovi. No a následně v krejčovně dohlížím na praktickou realizaci návrhu.

Vedete v patrnosti, kolik součástí kostýmů už „roztrhali“ šípáci, kolik barev padlo na jejich kštice, nebo prozradíte, jak vznikalo dvacetileté „ostaršení“ Zdeňka Trčálka, Josefa Kubáníka, Jitky Joskové, Terezy Novotné v oblíbené komedii 1+2=6?

Tak šípáci už vyměnili několikrát tenisky, dokonce Dlouhé Bidlo zničil boty a teď má nové, a to svatební pana ředitele, který je věnoval divadlu.

Na vlasy hochů se vystříkalo kolem 500 sprejů! Co se týká „ostaršení“ herců v 1+2=6, tak to je spíš taková nadsázka, nesnažila jsem se o skutečnou realitu, ale o divadelní, kdy je všem jasné, že jde o humor.

Nechala jsem udělat hercům postavám vatony, aby se trošku zakulatila bříška a zadečky, holkám jiné účesy, klukům plešku, případně šediny, a bylo to.

Jaké divadlo máte ráda jako divák?

Jakékoliv, které mě nějak osloví, musím na něj myslet i po skončení, zanechá ve mně stopu. Naposled se mi moc líbilo představení Korespondence V+W z Brna.

Oslavujete bujaře životní jubilea? A prozradíte, jaké přání byste si ráda splnila do budoucna?

Tak nějak mám pocit, že ani není co slavit. To, že člověk stárne, zase taková legranda není.

Ráno vstane, všechno ho bolí, večer si chce po práci odpočinout u televize, ale dávají samé války, vraždy, katastrofy, zprávy o krizi, o epidemiích, o nemocech… No a s tím souvisí mé přání do budoucnosti aby se dobře dařilo mé rodině, ale nejen jí, ale všem lidem, aby všichni byli zdraví, spokojení a odpočinutí a mohli nerušeně chodit do Slováckého divadla! A světu mír!

Autor: Iva Šulajová

Ptákoviny | Blog Michala Juppa Konečného

Jak si tady všichni zvykli, že si hraju se slovíčky a mrším češtinu, postupně se ze mě stává jazykový koutek. Napsal mi Pavel: Juppe když existuje neduh, existuje taky nějaký duh nebo anoduh? Zdravím. Duh existuje, aspoň mně jde dost věcí k duhu. Slivovice kupříkladu. Tedy k mému duhu. Co jde k vašemu duhu, musíte zjistit sami.

Například mléko s okurkami nebo zprávy na Nově jdou spíše k neduhu. Duh je obsažen v řadě věcí, například v duhových kuličkách nebo v Prague Pride. Anoduh je to, co jde k duhu Andreji Babišovi. Duha je mimořádně velký billboard polokruhového tvaru, vytvořený netradiční technikou. Někteří ateisté tvrdí, že duha je projev boží ješitnosti.

Opakem duhy je Neduha, což je folkový písničkář.

Pojedeme do Billy, dobijem tam mobily.Pojedeme do Teska, dnes tam běží groteska.Pojedeme do Globusu, prý tam dneska pečou husu.Pojedeme do Lídlu, hlavně kvůli povidlu.Pojedeme do OBI, kdo si hraje nezlobí.Zastavíme u Makra, koupit slipy pro švagra.Potom v Penny Marketu, koupíme si raketu.Stavíme se v Kauflandu, to už jenom pro srandu.

Využijem všechny slevy. Ať tam jede, kdo to neví.

Tuším, že většina Čechů se se slovem zvíci ve svém životě vůbec nepotkala. Proč taky, když je skoro na konci posledního dílu Slovníku spisovného jazyka českého. Dostat se na závěr čtyř tisíc stran této publikace je velké sousto i pro vášnivé čtenáře slovníků.

Zvíci je nástroj k porovnání velikosti něčeho neznámého s velikostí něčeho známého. Například: „Byl to otvor zvíci jezevcovy nory.“ Všichni víme, jak vypadá a jak je velký vstup do jezevcovy nory. Ten, kdo to neví, si to může vygůglovat. Třeba já to vím velmi přesně, protože v mladém věku jsem šťoural v jezevčí noře klacíkem a domácí pán na mě zle vystartoval.

Nebo: „Hleděl na mě dinosaurus zvíci dvou nákladních automobilů.“ Není to vina slova zvíci, že si můžeme představit dvě Avie nebo dva kamiony brázdící americkou Highway 61. Ovšem v obou případech budete vědět, že tvor na mě hledící byl důvodem, abych vzal nohy na ramena.

Slovo zvíci upadá pomalu do zapomnění tím, jak dokážeme lépe odhadnout délkové míry: „Ten dinoš, co na mě čučel, měl od hlavy k ocasu nějakých třicet metrů.“  Tedy zvíci jedné tramvajové soupravy.

Na rozdíl od některých euroevropanů jsme zrušili nebo odložili všechny kulturní a sportovní akce. Změnu času na letní jsme neodložili, protože bez toho bychom boj s koronavirem těžko zvládali. Ale aspoň budeme nějaké zpestření, protože na bednu se nedá koukat imrvére furt.

Naštěstí většina elektroniky se přenastavuje sama, neboť je
řízena signálem z Zurichu. Je to trochu divné, že ten signál nepřichází z Bruselu,
když jsme ta EU, ale Švýcaři jsou holt na hodinky machři. Zatímco v centrále
Evropské unie mají jen toho čůrajícího panáčka, co si někteří Češi myslí, že čůrá
na ně.

Kromě toho máme v každé domácnosti spoustu starého
elektronického šrotu, co se sám nenastavuje. A taky ciferníky na zdi, k nimž
leze ze židle nebo ze štaflí hlava rodiny a přetáčí hodiny. Na rozdíl od nich
se přesýpací a sluneční hodiny a kuchyňské budíčky nepřenastavují, musíme
vždycky půl roku vydržet, že letní čas neukazují.

Důležité je abyste si nařídili budíka na třetí hodinu
středoevropského zimního času, který budete vzápětí měnit.

Jak vás znám, tak
netušíte, jestli dopředu nebo dozadu a doufáte, že se to v tomto textu
dozvíte. Zklamu vás, já to taky nevím.

Zapnu počítač, počkám, až se časově
projeví a podle něj nastavuji všechny ostatní chronometry. Akorát na štafle by
ve tři ráno ze soboty na neděli lezl jenom blbec.

*Otázka: Proč
ještě nemáme ustaven krizový štáb, který má být ustaven podle zákona?
Odpověď: Protože by Andrej pak nebyl tolik vidět v televizi.

*Otázka: Neměl by
prezident v této těžké době promluvit k národu?
Odpověď: A chceš, aby mluvil Novotný, Mynář nebo Ovčáček?

*Otázka: Neměli by být v první řadě před koronavirem chráněni senioři? Odpověď: Neměli! Kde by pak stát vzal v příštích letech peníze na důchody?

*Otázka: Proč
v televizi vždycky stojí za premiérem několik ministrů?
Odpověď: Orloj na Staroměstské náměstí je vypnutý, aby se pod ním nesrocovali
diváci.

*Otázka: Mohu si
dojít do zavřené restaurace na záchod?
Odpověď: V žádném případě. Ale na druhé straně bude po dobu uzavření
restaurace dočasně zrušen zákaz kouření.

*Otázka: Je
pravda, že policejní ředitel zakázal policistům kontrolovat auta a občany?
Odpověď: Ano, je to tak. Neměli by na to stejně čas, protože musí kontrolovat
lidi, jestli dodržují karanténu.

*Otázka: Je
pravda, že praktičtí lékaři nemají ochranné pomůcky?
Odpověď: Premiér řekl, že je mají, tak to pravda není. Navíc v tomto týdnu
by měla dorazit z Číny dodávka dvou milionů kondomů.

*Otázka: Proč vláda nenařídí, aby lidé mimo domov nosili roušky, když je všichni mají? Odpověď: To nejde, protože máme zákon, že na veřejnosti si nikdo nesmí zakrývat tvář.

*Otázka: Mohu v domě karantény sjíždět řeku na kanoi? Odpověď: Možné to je, ale výhradně v případech, kdy se plavíte do zaměstnání, za rodinou nebo pro zajištění potravy. Zvýšenou pozornost věnujte plavbě po hraničních tocích (Dyje, Olše apod.). Jezy tam přenášejte výhradně na české straně hranice.

Většina pohádek začíná takhle:

Bylo Nebylo.

Já sám jsem se s Nebylem nikdy nesetkal a nemám s ním žádnou osobní zkušenost. Předpokládám, že vy také ne. Možná jsem ještě nebyl, když Nebylo bylo.

Usuzuji z toho, že Nebylo není. Nebo se v přítomnosti skrývá. Nebylo bylo a už není. Ale možná zase bude.

Umíme si vůbec Nebylo představit? Šli bychom s ním klidně na pivo? 

Ale třeba se s tím zbytečně trápíme a všechno je jinak. Prostě nebylo Bylo. (Bylo nebylo z úvodu.)

Jestli ale nebylo Bylo, je to o hodně závažnější problém než to, že bylo Nebylo. O Nebylu víme, že bylo. Avšak skousnout to, že Bylo nebylo?

Je Bylo a není Nebylo nebo je Nebylo a není Bylo? A jaké máme perspektivy. Bude Nebylo a nebude Bylo nebo naopak nebude Nebylo a bude Bylo?

Mnohá Byla možná nebyla. Ale co když nebyla ani žádná Nebyla? A co když Byla bila Nebyla a Nebyla se nebránila?

Nejlíp to asi řekl ten dánský princ s perfektní anglickou výslovností: That is the question.

Konečně. Je to tady! Dýl jak měsíc nepršelo, a teď to přijde. Rosničky nekecaly. Na lokální počasní mapě našeho města mělo začít pršet v 19:00. Teď je 18:56 a nic. Není třeba spěchat. Nikdo přece netvrdil, že to začne čtyři minuty před sedmou. Koukal jsem tuhle na lokální počasní mapu vesnice, která je dva kilometry od nás. A věřili byste, že měla úplně stejné počasí jako my?

Naší zahradou teď vede hluboká brázda nízkého tlaku. Kardiaci, bacha! Slunce se schovalo za mraky. Nebo že by mraky zakryly Slunce? Nevím, já to v té chvíli přesně nesledoval. Ale setmělo se, jak se na tuto denní dobu nesluší.  Na čele frontálního systému sedí bouřkový kumulus velký jako prase. Tak do toho, kamaráde!

Všechno je, jak má být. Výška, tlak, teplota, rosný bod… Ohře v Lounech, Labe Litoměřice, doplní mě starší posluchači rozhlasu. Meteorologické observatoře, povodňové hlásiče, opraváři elektrických rozvodů a všechny pojišťovny mají pohotovost třetího stupně.

Rosný bod, … kde zůstal rosný bod? Co to je, ví snad každý. Rosný bod musí být extrémně ostrý. Představuji si ho jako pletací jehlici potřenou chilli papričkami.

Nastane-li ta výška, tlak a teplota, rosný bod v tom místě propíchne mrak a už to teče. Je to velká odpovědnost, aby nepíchl moc a nebyla průtrž. Ty obrázky, jak plavou auta po ulici, znáte z TV.

A nesmí to být pich tak malý, aby z toho nebylo jen takové uňamňané mrholeníčko.

Někdy se přihodí, že se rosný bod z té odpovědnosti orosí a přestane píchat. To pak nastane sucho, hlad, dotace zemědělcům a někdy i migrace a války.

Ve velké dálce hřmí. Podle intenzity a směru – blesky nevidět – to bude až někde v Benešově. Ale přibližuje se to. Nakonec mi pod okny projede kamion, co vozí auta ze škodovky a když je prázdný, dělá větší kravál než hejno Gripenů.

V ulici za rohem něco modře bliká. Bouřka to nebude, ta si potrpí na přírodní barvy blesků. Když se vykloním víc z okna, vidím, jak dva saniťáci nakládají infarkt myokardu.

Je 19:35 a prd. Tak zase nic. Jdu si nalít panáka. Zalévání zahrady nechám na ráno.

• Ráno vás budí budík.
• Snídáte ve spěchu.
• Něco vlhkého padá shora.
• Tlačíte se v dopravním prostředku.
• Stíháte příchod do práce jen tak tak.
• V práci jsou pořád stejný ksichty.
• Úplně zbytečná porada u šéfa.
• Pro samou práci nemáte čas něco udělat.
• Místo oběda hamburger.
• Odpoledne se strašně táhne.
• Šestý kafe dneska.
• Tlačíte se v dopravním prostředku.
• Fronta na košíky v samošce.
• Z poštovní schránky vypadne otep složenek.
• Konflikt s partnerem hned po příchodu domů.
• Na děti leze puberta.
• Ta kráva češtinářka jim dává úkoly každý den.
• Dnes studená večeře.
• Zprávy v televizi.
• Program v televizi.
• Uléháte s tím, že dnes bylo všechno špatně.
• Absence sexu.
• V noci špatně spíte.
• Ráno vás budí budík.
• Snídáte ve spěchu….

V pohádkách se to draky jen hemží. Zato vědecká fronta se fenoménu draků ostentativně vyhýbá, i když jinak zkoumá kdejakou kravinu.

Draci jsou tu s námi od nepaměti, zřejmě tu byli dřív než lidé. Čím se draci živili, když tu ještě nebyli lidé, je záhadou. Snad kořínky a drobnými hlodavci. S příchodem homo sapiens se jejich stravovací návyky radikálně změnily. Nejdřív asi žrali všechno: starce, nemluvňata, rolníky, vojevůdce, preláty i velmože.

Když jejich chuťové buňky vyspěly, uvědomili si draci, že některé maso je chutnější. A vyžadovali panny.

Mohlo to být i naopak: vojevůdci, preláti a velmožové si uvědomili, že aby sami nebyli sežráni, je vhodné drakovi něco podstrčit.

Taková panna je navíc slabá, neumí se moc bránit, stačí ji chytit, hodit na ni síť a transportovat do dračí sluje. Drak si pochutnal, poděkoval a chtěl další. Zjistil totiž, že některé maso je opravdu lahodnější.

Tak bylo potentátstvo i dělný lid zachráněni. Ale na panny padl děs. Drak žádal potravu v pravidelných intervalech vždycky, když mu vytrávilo. Lokální instituce na to už měly vlastní kalendář, a tak vždy odlovena jedna panna a vedena na popravu. Ženy plakaly, muži zatínali pěsti, ale ve skrytu duše byli rádi, že se to netýká jich.

Všechny panny se hrozně bály, a tak se snažily udělat vše, aby o panenství přišly. Což většinou nebylo zas tak neřešitelné. Při následné inventuře se zjistilo, že stát je panen prost a že jedinou pannou v celém království je princezna.

(Tady v pohádce drama začíná vrcholit.) Panovník, který do té doby bezskurpulózně dodával příšeře zboží, aby si ji nerozházel, teď velmi znejistěl a smutnil.

Změnil politickou taktiku a vyhlásil, že kdo draka zabije, dostane princeznu za ženu a půl království.

Hlásili se rytíři, mágové, tovaryši i Honzové. Scénář byl prostý. Dotyčný hrdina, doprovázen suitou až pod kopec k dračí sluji, stoupal už s princeznou sám. Pro další sled událostí existují tři verze. První: drak slupl hrdinu a princeznu sežral jako moučník.

Verze druhá: drak sežral hrdinu, měl přeplněný žaludek a princezna byla zachráněna. (Aspoň do dalšího kola.) Verze třetí: rek usekal všechny dračí hlavy, pojal princeznu za choť a užíval si renty z půlky království. Třetí verze je v pohádkách nejčastější.

Ty dvě první, mnohem reálnější, se v pohádkách nevyskytují, protože děti by neusnuly.

I k vítězství nad drakem muselo v reálu docházet. A i to je jednou z příčin, proč je dnes draků tak málo. Pravděpodobnější ovšem je, že draci hynuli hladem, protože nebyly panny.

Opusťme nyní říši pohádek a podívejme se na problém z jiné strany. Dinosauři vyhynuli, hlásá vědecká teorie a po léta si láme hlavu proč a jak. Kosmická katastrofa? Změna klimatu? Radioaktivní událost?  Jenže co když dinosauři nevyhynuli všichni? Někteří přežili, plodili další potomstvo.

Jenže už nebyli na vrcholu potravního řetězce, spíše někde v suterénu. A začali se o sebe bát a skrývali se – třeba do slují. Někteří mohli – když tu mluvíme o možné radioaktivní katastrofě – i zmutovat. Odtud ty tři hlavy.

Ostatně je zajímavé, že v pověstech se objevují draci zásadně lichohlaví. Slyšeli jste někdy o čtyřhlavém draku? Ani omylem. Mutace tedy musely probíhat nějakým narušením dračího genomu, který pak generoval lichý počet hlav. Dračí DNA prakticky ještě vůbec nebyla prozkoumána.

A tak jsou otázky, jaké děti se rodily tříhlavému samci a jednohlavé samici, pouze akademické.

Naše děti dnes nevidí draka ani v ZOO. Je to velká škoda. Kdyby se ekologické organizace věnovaly víc problematice druhu před vyhynutím, bylo by to užitečnější, než se přivazovat k elektrárnám. Naše děti nemají o těchto živočiších ani páru a většinou si je představují jako trochu deformovaný obrázek menšího bagru. A draci naši pomoc opravdu potřebují. Nevíte ve svém okolí o nějaké panně?

Nádherný pocit: Postavili před vás orosený půllitr s krásně načinčanou pěnou. Jste u vytržení, zíráte a zíráte. Ale čas je nepřítel. Bublinky stoupají vzhůru, protože to tak chce gravitace. Vystoupají až nahoru a rozprsknou smíšeny s okolním vzduchem.

Malý kulatý vzduch se spojil s obrovským – vlastně taky kulatým – vzduchem. Řeknete si, to nic, nepatrná bublinka. Ale ona se stala součástí celku. Zemské atmosféry je zase o něco víc. A teď si vezměte: kolik je takových bublinek v jednom pivu.

Plynný obal Země tak houstne a rozrůstá se. Katastrofologové bijí na poplach, protože globální oteplování a freony a oxidy. Ignorujte je. Dejte si pivo. Tisíce bublinek se spojí s atmosférou a naředí škodlivé kysličníky kdečeho. Vzduch z piva postupně vyčistí vzduch v atmosféře.

Je to náš velký ekologický úkol! Ale musíte se snažit.

Staré kusové počty: Tucet, mandel, kopa, veletucet…

Hodiny mají tuctový ciferník.
Má mandelinka patnáct pruhů?
Ten, kdo zná 60 vtipů, je veselá kopa?

Jsou české celebrity tuctové nebo veletuctové?

Reklama na neděli:
Eau de cologne. Pravá kolínská voda jen od nás. Středočeské vodárny Kolín.

28.10.2015 * Ptaly se mě děti, co je to pokrytec a kdo je licoměrný člověk. Vysvětlil jsem jim to a doufám, že ani vy nepohrdnete poučením.
Pokrytec může být různého druhu:
1. Pokrytec domovní neboli střešní, zajišťuje, aby v domě nebylo mokro.
2. Pokrytec ložnicový se klade na ležící postavu, aby ji nebyla zima.
3.

Pokrytec stolní se dává na stůl, když má přijít návštěva a všechen bordel se předtím se stolu odnesl jinam.
4. Pokrytec kuchyňský se svrchu klade na nádoby, v nichž se vaří.
5. Pokrytec hlavní se užívá, když se venku ochladí a myšlenky by mrzly.
6.

Pokrytec pohlavní se užívá, když nemá dojít k nežádoucímu rozmnožení lidstva o dalšího jedince.

Přiznám se, že v mládí jsem neměl tušení, kdo je to licoměrný člověk. Dozvěděl jsem se to až na vojně. Určený voják nám měřil tváře a podle výsledku nám vydával plynové masky velikostí jedna, dvě nebo tři. Jako voják jsem byl dost průměrný, takže jsem měl dvojku.

7.7.2015 * Jak si pamatujete z fyziky, kolejnice se vedrem roztahují.
Nestálo by to za řeč, je to jen o pár mimimetrů.
Ale milimetr k milimetru…V horku tedy vlak ujede mnohem delší trať.

Neměly by České dráhy uvažovat o tom, že za tepla zvýší cenu jízdenek?