V předešlých článcích jste se dozvěděli, jak je vláknina našemu tělu velmi prospěšná a že ji bohužel česká populace konzumuje menší množství než zní doporučení.
Způsobů, jak zvýšit příjem vlákniny, je nespočet a postupně vás o nich informujeme. Jedním z nich může být konzumace celozrnného pečiva. Pečivo z celozrnné mouky zpravidla obsahuje více vlákniny než ostatní produkty ve stejné kategorii.
Ale jak jsme na tom v českých obchodech s nabídkou takových produktů?
Největší prodejci potravin
Polovina české populace utratí nejvíc peněz za potraviny v obchodních řetězcích (Tesco, Kaufland atd.). Nakupování v těchto obchodech má své výhody i nevýhody (jako ostatně všechno).
Za výhodu můžeme považovat, že část sortimentu je na všech prodejnách daného řetězce stejná a víme, co můžeme v nabídce očekávat. Osobně jsme navštívili několik prodejen od každého řetězce a bedlivě zkoumali nabídku.
Naše zjištění jsme shrnuli do jednoduché tabulky.
| Obchodní řetězec | Dostupnost celozrnného pečiva | |
| Nebalené | Balené | |
| Lidl | Ne | Ano |
| Kaufland | Ano | Ano |
| Globus | Ne | Ano |
| Tesco (všechny typy prodejen) | Ne | Ano |
| Billa | Ne | Ano |
| Penny Market | Ano i Ne* | Ano |
|
|
|
Velmi dobrou zprávou je, že v každé prodejně měli minimálně jeden výrobek v oddělení pečiva celozrnný. Zpravidla se jednalo o balený chléb. Nejvíce jsme jich napočítali v Tescu EXTRA v pražském Edenu, kde jich měli rovnou 5. Jeden až dva druhy mají v menších prodejnách, jako je například Lidl nebo Albert supermarket.
O něco skromnější je nabídka nebaleného celozrnného pečiva, které jsme našli pouze v Kauflandu a v hypermarketu Albert. Kaufland nabízí 2 celozrnné bagety a jeden chléb, Albert hypermarket nabízí dva celozrnné nebalené výrobky.
Celozrnná bagetka Fit 80 g (Kaufland, 8,90 Kč)
Celozrnná bageta s ovesnými vločkami 160 g (Kaufland, 14,90 Kč)
Celozrnný bochník 750 g (Kaufland, 39,90 Kč)
Bandur celozrnný 70 g (Albert hypermarket, 5,90 Kč)
Bageta celozrnná 120 g (Albert hypermarket, 10,90 Kč)
I řetězce reagují na poslední trendy a v současné době můžeme v těch největších obchodech najít prodej výrobků regionálních pekařů, které v jiné pobočce daného řetězce nenajdeme.
Příkladem může být například Penny, které má v každé prodejně minimálně jeden produkt od regionálního výrobce.
V prodejně Penny v Mladé Boleslavi se například prodává výrobek Chia zrno celozrnné 70 g od pekárny Pane.
Jelikož nelze navštívit všechny prodejny v republice, údaje jsou pro nás hlavně orientační. Nicméně můžeme celkem sebejistě říci, že u řetězců platí, že čím větší obchod (prodejní plocha), tím větší nabídka celozrnného pečiva.
Globus sice v současné době nevede nebalené celozrnné pečivo (jen balené chleby), ale zjistili jsme, že rekonstrukce oddělení pečiva na Černém Mostě povede k rozšíření nabídky a není vyloučeno, že nějaký ten celozrnný rohlík zde v budoucnu také najdeme.
Menší řetězce
Pokud si pro zjednodušení dovolíme trochu nepřesné označení, můžeme za malé pekárenské řetězce (tuzemské) považovat prodejny Kabát, Ječmínek, Hello! a další jim podobné. Stejně jako velcí prodejci mají na svých pobočkách převážně stejnou nabídku zboží. Zatímco Kabát a Ječmínek má kamenné pobočky pouze v Praze, Hello! najdeme po celé republice.
| Obchod | Dostupnost celozrnného pečiva | |
| Nebalené | Balené | |
| Kabát | Ano | Ne |
| Ječmínek | ? | Ne |
| Hello! | Ano | Ne |
Nejvíce nás překvapilo pekařství Kabát, kde jsme našli hned několik celozrnných výrobků.
Žitánek celozrnný (17 Kč)
Houska celozrnná (9 Kč)
Nejednoho bystrého čtenáře jistě zaujala barva housky, která se téměř neliší od barvy housky tukové. Většinou si lidé myslí, že celozrnné pečivo je tmavší až tmavé barvy, nemusí tomu tak ale být. Pečivo je často přibarvované. Více informací, jak poznat celozrnné pečivo, jste se mohli dočíst v tomto článku.
Pekařství Hello! nabízí ve svých pobočkách jeden celozrnný výrobek a tím je celozrnný rohlík.
Otazník v tabulce u obchodu Ječmínek není omyl, ale je uveden záměrně. Ukazuje tak trochu na některé nesnáze, na které může nakupující občas narazit. Při čtení cenovek v prodejně Ječmínek jsme nenašli žádnou, která by patřila celozrnnému pečivu.
Po dotázání se prodavačky, zda mají nějaké námi hledané zboží, nám byly doporučeny dva rohlíky. Na internetových stránkách pekařství ani jeden z doporučených produktů není uveden (v době publikace článku).
Je už tedy na každém spotřebiteli, zda plně uvěří informacím obsluhy, nebo si je bude dále nějak ověřovat, nebo v podobné situaci půjde raději o prodejnu dál.
My bychom však doporučili v takovém případě využít zákonem daný nárok být řádně informován o složení výrobku a žádali bychom po obsluze dokument obsahující složení výrobku, který musí být na prodejně k dispozici. Například ve velkých řetězcích bývá často u nějakého sloupu nebo koše zavěšený šanon, ve kterém je uvedena kompletní nabídka prodejny, její složení a někdy i výživové hodnoty.
Rohlík č. 1
Rohlík č. 2
Jedním z pekařství působících mezinárodně je pekařství Paul. V České republice má prodejny pouze v Praze a nabízí výrobky spíše vyšší cenové kategorie. V sortimentu najdeme jeden celozrnný chléb Complete 500 g za 55 Kč.
Zdroj: http://shop.paul-cz.com/
Místní malí prodejci
Nesmíme zapomenout na nespočet malých prodejců po celé zemi, ať už se jedná o firemní prodejnu hned u pekárny, malá pekařství v pasážích domů, stánky na nádražích, prodejny v obchodních domech, prodejce na dnes stále více populárních tzv. farmářských trzích či diskontní prodejny v různých prodejních aliancích. Může se jednat o vlastní prodejnu pekárny, nebo čistě podnikatele, který odebírá výrobky od jednoho či více pekařů.
Nabídka je opravdu různorodá, tak nezbývá než projít prodejny v okolí vašeho bydliště či pracoviště a zmapovat jejich sortiment, třeba budete mít štěstí a na nějaký ten celozrnný výrobek narazíte.
My jsme například na farmářských trzích narazili na stánek Celozrnné a bezlepkové pekárny rodiny Dvorníkových.
Celozrnnými výrobky se to tu jen hemžilo, chleby, housky, sladké koláče… Protože víme, že občas i sladké koláče si můžeme v rozumném množství dopřát, navíc když nás ještě čekala večerní hodina spinningu, k odpolední kávě jsme si koupili celozrnný borůvkový koláč 120 g za 35 Kč.
Zdroj: http://www.celozrnnapekarna.cz
Pekárna se věnuje nejen výrobě celozrnných produktů, ale nabízí i širokou nabídku bezlepkových, což určitě ocení například lidé trpící celiakií.
Online obchody
Internet, počítač, chytré telefony, tablety… V dnešní době můžeme díky technologickému pokroku nakupovat v podstatě odkudkoliv. Z velikých řetězců na zvyšující se zájem o online nakupování reagovalo zatím jen Tesco s vlastním e-shopem, nabídka je shodná jako v kamenných prodejnách.
Další největší hráči na trhu s online prodejem potravin jsou Kosik.cz, Rohlik.cz a Kolonial.cz. Existují i další firmy zabývající se online prodejem potravin (Plná taška, Potraviny domů atd.), mají však menší oblast rozvozu nebo si zákazník nemůže do svého bydliště nechat rozvést vše z nabídky, například čerstvé potraviny.
Online obchody mají ve své nabídce obdobné celozrnné produkty (balené i nebalené) jako obchody kamenné. Do Košíku, Rohlíku i Koloniálu dodává své nebalené produkty například i pekárna Kabát, což je výhoda určitě pro ty, kteří se nepohybují na území Prahy. Z balených produktů můžeme online koupit hodně rozšířené chleby od firmy Penam, Mestemacher, Delba a dalších.
Nejen celozrnné pečivo má vysoký obsah vlákniny
Bylo řečeno, že jednou z možností, jak zvýšit příjem vlákniny skrze konzumaci pečiva, je jíst celozrnné výrobky.
Existuje však i pečivo, které není celozrnné, přesto obsahuje výrazně vyšší podíl vlákniny, což může být dáno například vyšším obsahem semínek nebo třeba přídavkem otrub či jablečné vlákniny.
Například v Penny je v nabídce Žitný chléb se semínky slunečnice a dýně 400 g za 32,90 Kč, který má ve 100 g 12 g vlákniny. Oproti tomu Celozrnný chléb Vollkornbrot fit & aktiv 500 g za 24,90 Kč z vedlejšího koše má „jen“ 8 g vlákniny.
Specialitou je také Večerní chlebík od firmy Penam, který obsahuje 13 g vlákniny na 100 g. Ten se svým složením ale od ostatních pekařských výrobků liší v mnoha ohledech, zejména vysokým obsahem bílkovin a velmi nízkým zastoupením sacharidů.
Nenechte se oklamat
V odstavci výše jsme se opět přesvědčili, jak je důležité číst složení na obalech. Při nákupu tedy nespěchejte, čtěte nebo se dotazujte na složení výrobku a pokud ho nejste schopni zjistit, doporučujeme nakupovat jinde.
Mnohdy už jen název nebo vzhled může evokovat, že výrobek je celozrnný, tedy vyroben z mouky, ve které je semleté celé zrno plodiny. Dejte si pozor na názvy jako: vícezrnný, multicereální, naturální, rustikální, selský a další.
Jen slovo „celozrnné“ v názvu výrobku garantuje, že kupujete opravdu výrobek z celozrnné mouky. Pokud by prodejce uvedl v názvu celozrnný/á/é lživě, vystavuje se nemalé pokutě, protože klame zákazníka.
Vysvětlení některých pojmů najdete v tomto článku.
Neorientujte se také jen podle vzhledu pečiva. Mnoho lidí kupuje pečivo tmavé barvy, protože si myslí, že je zdravější. Barva těsta je však ovlivněna mnoha faktory, běžné je těsto barvit karamelem nebo praženými obilovinami. Tmavé pečivo nemusí být celozrnné a naopak celozrnné pečivo může být i světlejší barvy.
Závěrem tohoto malého průzkumu lze shrnout, že celozrnné pečivo se dá určitě na českém trhu sehnat, i když leckdy to vyžaduje trochu trpělivosti. Pokud jste v kuchyni alespoň trochu zdatní, nebojte se upéct si vlastní celozrnné pečivo.
A nezapomeňte se s námi podělit v diskuzi, kde vy máte oblíbené pekařství a jaké výrobky nabízí.
Velký test baleného pečiva
Pečivo je důležitou součástí redukční diety. Něměli byste na něj zapomínat nebo se ho snažit vědomě vynechávat s vidinou, že tím hubnutí urychlíte. Pečivo byste měli konzumovat k snídani nebo na dopolední svačinu, může být i součástí oběda – pokud nemáte možnost sníst v poledne teplé jídlo.
Avšak v odpoledních a večerních hodinách byste si ho již při hubnutí raději měli minimalizovat. Jiná situace je při následném udržování váhy, kdy můžete množství pečiva pomalu zvyšovat a zkoušet ho přidat i k večeři.
Co sledovat při nákupu? Které druhy pečiva jsou vhodné a kterým byste se raději měli vyhnout?
Tento test vychází z článku publikovaného tady na webu 8.2.2011, ale je aktualizován a rozšířen o typově nové druhy pečiva
Co sledovat při nákupu?
Pečivo je převážně zdrojem sacharidů, bílkovin obsahuje z podstaty věci jen relativně málo (proto je vhodné jej kombinovat s potravinami bohatými na bílkoviny (sýry, tvarohy, vejce, šunka, tofu apod.). Vysoký příjem tuků vám až na výjimky z pečiva rozhodně nehrozí.
A – Energetická hodnota a vláknina
Sledovat energetickou hodnotu pečiva má smysl, ale musíte mít na paměti, že trvanlivé pečivo může mít sice energetickou hodnotu vyšší než klasické pečivo, když bude mít méně vody (knackebroty apod.), ale jako ekvivalent 50 g čerstvého pečiva stačí méně (průměrně 30 g).
Důležité je sledovat množství vlákniny, protože nerozpustnou vlákninu potřebujete kvůli zachování fungující střevní peristaltiky a zdavému střevnímu mikrobiomu. Na etiketách byste si tedy měli všímat údaje o množství vlákniny a porovnat ji s množstvím vlákniny u bílého pečiva.
Bílé pečivo, o němž víte, že nepatří mezi vhodné druhy, obsahuje maximálně 1 g vlákniny na 100 g. Jestliže se tedy pečivo “tváří” jako zdravé a přitom u něj vláknina nepřevyšuje 1 g/100 g, není pro vás vhodné.
Nejvyšší obsah vlákniny v pečivu může být 24 g/100 g, velice dobrý průměr je 7 g/100 g.
B – Typ použitých surovin a glykemický index (GI)
Čím nižší má pečivo glykemický index, tím déle budete po jeho snědení sytí a sníte pak méně v následujícím jídle. Bohužel, údaj o glykemickém indexu zatím mnoho výrobců neposkytuje, protože k jeho zjištění je zapotřebí provést poměrně náročné testování.
Můžete se tedy spoléhat jen na údaje z tabulek, v nichž jsou uvedeny glykemické indexy velmi podobných výrobků nebo odhadnout glykemický index podle použitých výrobních postupů. Hodně vám prozradí složení pečiva : žitná mouka má vždy nižší glykemický index než mouka pšeničná nebo rýžová či kukuřičná.
Je tedy lepší, když je ve složení žitná mouka na prvním místě (to znamená, že je jí ve výrobku nejvíce) nebo ještě lépe, pokud je výrobek stoprocentně žitný. Vyjádření ohledně GI najdete v dalším textu k jednotlivým výrobkům.
C – Množství přídatných látek
Ze zdravotního hlediska jsou nejvhodnější různé nebalené druhy pečiva, nejlépe z malých pekáren, kde používají skutečně celozrnnou mouku a nemusejí si vypomáhat různými látkami zlepšujícími mouku nebo pečivo přibarvovat karamelem. V rámci nebaleného pečiva je nejvhodnější žitný kváskový chléb. Přídavek kvásku opět ještě sníží glykemický index pečiva.
Vzhledem k tomu, že u nebaleného pečiva nejsou k dispozici přesnější údaje, porovnává test jen výrobky balené. Mimo jiné i proto, že jsou dostupné ve všech větších obchodech a e-shopech s potravinami.
Nevhodné:
1 – Silouette celozrnné chlebíčky
- Popis: Pufovaný výrobek
- Výrobce: Racio
- Balení: 100 g
Složení:
Pšenice 84.8 %, žito 15 % , mořská sůl 0.2 %.
Hodnocení:
Přestože má tento výrobek přímo v názvu “Silouette”, což navozuje pocit štíhlé linie, skutečnost je trochu jiná. Výrobce totiž používá technologii pufování, což znamená, že obilná zrna výrobním procesem expandují a při tom se silně naruší struktura škrobu.
Důsledkem je fakt, že po snědení pufovaného výrobku (jakéhokoli) dojde k prudkému zvýšení hladiny cukru v krvi (potravina má vysoký glykemický index) a při následném poklesu hladiny cukru dostává člověk “ukrutný” hlad. Navíc inzulín, který se vyplavuje ve velkém množství po snědení potravin s vysokým GI podporuje ukládání energie do tuků.
Situaci nezachrání ani vysoký obsah vlákniny (13, 7 g /100 g) ani ujištění výrobce o vhodnosti těchto chlebíků pro redukční diety. Nespornou výhodou je nízký obsah sodíku.
Nutriční hodnoty:
| Energie(kJ) | 1515 | 117 |
| Bílkoviny (g) | 11.3 | 0.9 |
| Tuky(g) | 0.9 | 0.07 |
| Sacharidy(g) | 69.3 | 5.3 |
| Vláknina(g) | 10.6 | 0.8 |
2 – Rýžové chlebíčky s amarantem
- Popis:Pufovaný výrobek
- Výrobce – prodejce: Organic (Tesco)
- Balení: 100 g
- Složení:
- Rýže, amarant 4 %, jedlá sůl.
- Hodnocení:
Rýžové chlebíčky z řady Organic působí na první pohled jako velmi zdravá potravina.
Avšak mají stejný problém jako chlebíčky Silouette od firmy Racio. Jejich glykemický index je ještě o něco vyšší, protože jsou vyrobeny převážně z rýže, která inklinuje vždy k vyššímu GI než ostatní obiloviny. I obsah vlákniny je oproti Silouette třetinový (3.2 g/100 g). Tento výrobek má ze všech testovaných nejvyšší obsah sacharidů.
Jedinou výhodou tedy zůstává nízký obsah soli (a tím pádem i sodíku).
Nutriční hodnoty:
| Energie(kJ) | 1588 | 121 |
| Bílkoviny (g) | 8.3 | 0.6 |
| Tuky(g) | 1.4 | 0.1 |
| Sacharidy(g) | 82 | 6.2 |
| Vláknina(g) | 3.2 | 0.2 |
3 – Crisp’n light 7 grains
- Popis: Extrudovaný výrobek
- Výrobce: Wasa
- Balení: 110 g
- Složení:
Celozrnná pšeničná mouka, pšeničná mouka, celozrnná žitná mouka, kukuřičná mouka, celozrnná ječná mouka, voda, cukr, jablečný extrakt, jedlá sůl, špaldová mouka, amarantová mouka, merlíková mouka, rostlinný olej. - Hodnocení:
Většina výrobků firmy Wasa se vyznačuje dobrými nutričními kvalitami. Tento konkrétní výrobek ale bohužel prošel procesem extruze, který zvyšuje GI výrobku na vysoké hodnoty (ale pořád je o něco výhodnější než pufování). Nevhodná je přítomnost kukuřičné mouky (která má vysoký GI) a cukru.
Oproti pufovaným chlebům má tento typ relativně vysoký obsah soli. Přestože mají tyto chlebíky poměrně vysoký obsah vlákniny (11 g/100 g), měli bychom se jich při hubnutí raději vyhnout.
Nutriční hodnoty:
| Energie(kJ) | 1450 | 80 |
| Bílkoviny (g) | 10 | 0.5 |
| Tuky(g) | 3 | 0.2 |
| Sacharidy(g) | 69 | 4 |
| Vláknina(g) | 11 | 0.5 |
4 – Chléb Mušketýr
- Popis:Vícezrnný chléb
- Výrobce:
Penam - Balení:
450 g
Složení:
Pšeničná mouka, pitná voda, žitná mouka, cereální směs 9.5 % (pšeničná trhanka, sojové vločky, slunečnice, pšeničné klíčky, pražená pšenice, len 4 % ,cukr, ovesné vločky 4, 5 %, ječná sladová moučka, pšeničný lepek, pšeničná mouka, emulgátory E 472e, E 471, E322, látka zlepšující mouku E 300, koření, sojové boby 2.4 % , droždí, jedlá sůl jodidovaná, zakyselující přípravek, kyseliny (E 330, E 270), regulátor kyselosti E 334, látka zlepšující mouku E 300, pšeničný lepek, sojová mouka, emulgátory (E 471, E472e, E 322 sojový), pšeničný škrob.
Hodnocení:
Přestože se na obalu můžeme dočíst o přítomnosti lnu a ovesných vloček, výsledný výrobek svými hodnotami příliš neoslní. Na 100 g má totiž jen 0.8 g vlákniny. Jedná se o chléb vícezrnný, což znamená, že je vyroben z více druhů obilí.
V žádném případě však není celozrnný (celozrnný výrobek musí obsahovat minimálně 80 % celozrnné mouky a celozrnná mouky by tedy musela být uvedena ve složení na prvním místě). Navíc působí trochu děsivě výčet celé řady přídatných látek , které jsou uvedeny na obalu.
Tento chléb je uveden jako zástupce celé řady podobných druhů balených a krájených chlebů. Pokud budete vybírat z této skupiny, držte se doporučení uvedených na začátku testu.
Nutriční hodnoty:
| Energie(kJ) | 949 | 475 |
| Bílkoviny (g) | 9 | 4.5 |
| Tuky(g) | 2.5 | 1.25 |
| Sacharidy(g) | 41.4 | 20.7 |
| Vláknina(g) | 0.8 | 0.4 |
Vhodné druhy pečiva
1 – Knackebrot fibre
- Popis: Celozrnný trvanlivý chléb
- Výrobce: Wasa
- Balení: 230 g
- Složení:
Celozrnná žitná mouka, pšeničné otruby, sezamová semínka, ovesné vločky, voda, pšeničné klíčky, pšeničná vláknina, jedlá sůl.
Hodnocení:
Knackebrot fibre je trvanlivé pečivo s nízkou energetickou hodnotou a vysokým obsahem vlákniny.
Může sloužit jako náhrada klasického celozrnného pečiva.
Vzhledem k tomu, že je vyroben z žitné mouky, má nižší glykemický index než výrobky z mouky pšeničné. Narozdíl od výrobků typu křehký chléb nebo pufované chlebíky je knackebrot vyroben pečením, což znamená, že i díky tomu má nižší glykemický index.
Knackebrot Wasa fibre má nejvyšší obsah vlákniny ze všech podobných výrobků na českém trhu (24g/100g).
3 plátky knackebrotu jsou zhruba ekvivalentem 50 g klasického celozrnného pečiva a měly by stačit pro ženu na snídani (pro muže 4 plátky).
Diskuse
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
| |
Kvůli tomu si ale přece nikdo nepůjde kupovat rohlík upečenej v jednu hodinu v noci. Půjde k lokálnímu výrobci přímo. |
| |
Pokud si všichni myslíte, že se pečivo od UB a Penam nedá žrát, kdo teda ty miliony rohlíků? Kdo jí ty statisíce chlebů? Nevidím v tom pro zákazníka žádný přínos. Ten si stejně vybíral už předtím. Tohle je jen a jen cenová válka a myslím že nebude trvat dlouho a Albert pozná sám, že velké pekárny mají jednu nespornou, zato zásadní výhodu. Pokud vysadí linka třeba v Žatci, doveze se pečivo z prahy, Liberce, Rumburku. Kdežto pokud vypadne linka v pekárně v Tanvaldu (regionální pekař) nedokáže tento výpadek nahradit. Potom se to nebude ale líbit ani zákazníkům a příště půjdou raději tam, kde vědí že to pečivo prostě bude na 100%. |
| |
no tohle je ale blbost 😀 |
| |
se od doby, co ho vlastní Babiš, zhoršil a především pořádně podražil. Od doby, co jsem jednou koupila balený celozrnný chléb od této firmy a doma jej rozbalila, zjistila jsem, že je uvnitř plesnivýTak nejspíš šetří na materiálu a kdoví na čem ještě. Zkrátka Penam nebrat a je dost kvalitnějšího a levnějšího i chutnějšího pečiva než od této firmy.Jsem ráda, že se Albert probudil a podporuje oblastní pekaře Jen na tom vydělá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! |
| A co jste s tím chlebem pak udělala? |
| Paní zapoměla dodat, že chleba měla týden v kredenci než ho rozbalila |
| Tak po plísni smrduté pečivo od velkovýrobců hned první den, to není nic divného. |
| Milé peněženky spotřebitelů!Jsme tu pro vás!Tak uvidím, třeba budou pozitivní ohlasy a někdy se do toho krámu zase podívám. Ale až přestanou s těmi reklamami na budi-oblečky. |
| Od té doby co platí zákon/vyhláška o označování pečiva (rozmražené/čerstvé) si na to dávám bacha, a musím říct, že stejně drtivá většina pečiva co kupuju/bych kupoval je z polotovarů. Takže jestli ty polotovary půjdou ze zdroje A nebo B, tak je to jedno… Kvalita si nemyslím že se zlepší/změní. |
| by me zajimalo, kdo bude vyrabet Sumavu … |
| Na Praze 4 třeba pekárna Kabát. |
| mozna, ale tam Sumavu nedelaji – zatim … |
| Tak nepatří tam regionálně třeba Michelská pekárna? 🙂 Ta je velká dost, jen nevím, jestli náhodou taky patří pod Penam nebo United Bakeries… Ale možné ne, vídám po Praze jezdit přímo jejich vozy označené „Ochotně a rychle, jedeme k Vám z Michle…“ |
| a měli tam stejně hnusné papírové rohlíky jako dřív. Ani zrnko soli, máku nebo kmínu, nafouknuté nic. |
| bud rad, ze nebyly plesnive jak je u Alberta zvykem |
| na Invalidovně? To byla vždycky odporná prodejna, nevím, jak to dělají, ale štítím se tam vůbec vlézt. |
| rohliky sice uz nekolik let nejim, ale pamatruji si jak sem vzdycky musel odrolit furu kminu nebo soli, snist 2 ty megaposolene rohliky tak si muzu jit rovnou koupit prasky na tlak a na operaci zlucnikovejch kamenu |
| taky nesnáším sůl na rohlících, ani kmín. Mák mi tolik nevadí. Ale raději si kupuji bez ničeho. |
| až od zítřka |
| Jestli Albert zatlačí na ceny tak, jak je zvyklý, tak malým lokálním výrobcům stejně nezbyde nic jiného, než začít vyrábět stejný hnůj, jako dosavadní velkovýrobci. Jinak se na tu cenu nedostanou. Koza se nažere a vlk zůstane celej, nebo jak to je.Ale rád bych se mýlil. |
| O to albertu jde. Jen o cenu. |
| Babišův Penam je snad jedna z nejhorších firem co znám. Na Herinku /pekárna Praha/ samej Vietnamec,Bulhar,Mongol a ostatní svoloč a českým lidem dává 95 na hodinu s tim,že pokud si chtěj vydělat tak ať makaj 300 hodin. A stát na to co??? Nic!!! Jeho výrobky,např. toustovej chleba či těstoviny předraženej hnus hnusů. Tfuj tajbl!! Hlavně,že furt pláče. Babiš jeden zatracenej!!! |
| No co vám na těch 95,- říci… Byl jste i někde jinde Pražáku? |
| Byl a vim,že to vypadá pro někoho i dost peněz,ale taky pokud chce někdo podnájem 3 plus 1 tak ho maj za 12000. To asi u vás ne,co?? A MHD za 32 Kč taky asi ne,co?? Prostě těch 95 je si myslim málo. |
| pro pekare je to az dost i v praze, samozrejme muzes rict ze pokud chce novej superb tak je to malo |
| No ty bys byl zaměstnavatel. Víš co to je za dřinu?? Nemyslím tím teda zrovna pekaře co stojej u panelu s čudlíkama ale pekaře kterým prochází těsto rukama. |
| Trochu matete, bydlím v Pardubicích, ve 3+1, platím s energiemi 14.870,- (tedy loni s doplatkem). Ohřev vody karmou, topení lokální WAF – jen tři místnosti. Nájem je skoro srovnatelný. Potraviny jsou většinou v Praze levnější, nepočítám-li opravdu střed, ale i tam se dá najít. Jedinnou pravdu máte v jízdném, ale srovnání je jinde na Vaší 24 korunové jízdence a naší 15 korunové, v některých případech 17 korunové. Nemáme metro a tím se mění spousty možností.Ano i 95 korun je málo. Tady se za podobnou či stejnou práci bere mezi 60 – 70 Kč a to je to práce „relativně dobře placená“. V regionech je mnoho lidí, kteří pracují v okolí minimální mzdy, či pod ní. Jak to? Jednoduše, stačí zkrátit pracovní dobu a dohnat to „přesčasy“ na výplatě je 8.000, neíbí se ti to? Na pracáku je lidí dost.A teď si představte, že je v takové situaci někdo sám, třebas s dětmi. No a takových tedy je. |
| Podle mne by úplně stačilo, kdyby byla jednoznačná povinnost označovat původ pečiva. Už jsem rezignoval na to, abych při každém kupování rohlíku volal vedoucího aby mi laskavě sdělil odkud ty rohlíky má. Doplňovačky zboží to většinou neví. |
| jsem zacal zase snidat 😉 To pecivo a chleba, co se prodava v CR je hruza a bes!!! Nevermore |
| a to si pečete v domácí pekárně nebo v peci? jesli v domácí pekárně, tak nemáte chleba, ale max. tousťák. |
| tvarem možná, ale nasypat tam lze cokoliv. |
| to ano, mě taky chuťově docela chutná, když se dobře namíchá. Ale pro mě osobně to není chleba. Je to příliš nadýchané a hlavně to prostě nikdy neupeče kůrku. Proto to nikdy nebude „opravdový“ chléb. |
| já peču v normální troubě a je to bez problémů – akorát celožitnej ve formičce, jinak se mi vždy zbortil (ona ta moskva nebyla asi z formy jen tak bezdůvodně) |
| Já dělám celožitnej z kvasu a pekárna by to teda asi neumíchala (jednohák). Jednou jsem to zkoušel a pekárna si udělala v těstu tunel a vtom se hák vrtěl, jinak nic. Asi to chtělo víc vody. Vůbec to asi chce víc vody, jedu-li podle předpisu, tak to hrozně málo nakonec nakyne (dělám to ve formě na biskupskej chlebíček, chlebovou eště nemám). |
| taky používám formy na biskupskej…s pekárnou zkušenosti nemám, ale že nechce umíchat celožitnej se ani nedivím – je to hrozný „bláto“ 🙂 |
| To je rozhodně dobrá změna. Ještě kdyby se vrátil původní způsob výroby mouky kamennými mlýny, kdy by celozrnné pečivo bylo skutečně celozrnné a používala se k výrobě i jiná mouka (např. žitná) než vymlácená pšeničná a i naše rodina by opět začala chodit do Alberta. Ale to je pohádkový scénář 🙂 |
| původní kamenné mlýny? No to by měli zubaři žně. |
| Nejlepší je zajít do pekárny. Mám v Brně na cestě do práce asi 4, stačí jen udělat pár kroků navíc a pochutnáte si. |
| Souhlasím a je úsměvné, že čím dál více lidem v tohle směru začaly jít hodiny obráceně a čím dál více se vrací k zvyklostem, které byly v historii. Nákupy v pekárnách, domácí pečení a to se netýká jen pečiva. |
| A nejen v ČR, nebo-li boom domácích pekáren určitě nenastal kvůli pár zájemcům z desetimilionového státu. |
| to se máte, já teda po cestě z práce potkám max. jednu a to ještě záleží, kudy jdu domu. Ovšem každopádně v 16 hodin tam má prd. |
| No jo, ale to už je z prominutím otázka vůle a lenosti. Jak jste to dělal(a), když ještě nestály super(hyper)markety? Člověk je tvor, který snadno zleniví. Je to o zvyku. |
| jak o lenosti? evidentně líná nejsem, když si tam klidně dojdu. Za to, že už tam odpoledne nic nemaj fakt nemůžu. Když nebyly hyper/super, tak jsem ještě tahala kačera a jinak normálně chodím nakupovat do malé Jednoty, většinou |
| Tak já si pečivo v pekárně kupuji ráno. Večer pečivo nejím a do rána je prostě horší, než to čerstvé |
| já ráno nemám kde a ani nějak nemám potřebu nést to sebou do práce a pak zase zpět |
| No tak to já to sežeru v práci |
| To je už u nás v Jindřichově Hradci v Kauflandu. Kupují pečivo od místní pekárny, ale za takový ceny, že dotyčná pekárna uvažuje o odstoupení od smlouvy… Takže je to sice moc hezký, to co iDnes píše, ale stejně to bude asi ne úplně košér, vůči těm lokálním výrobcům. |
„Celozrnné“ pečivo jako marketingový tah?
„Celozrnné“ pečivo jako marketingový tah?
Na začátku září jsem zažila zajímavé setkání, kdy jsem měla možnost spolu se studenty (nutričními terapeuty) v rámci jejich praxe vysvětlovat princip jedné z diet léčebné výživy pánovi, který léta pracuje jako pekař ve velké pekárně.
Když jsme se dostali k tomu, že v rámci jeho doporučené diety by neměl jíst celozrnné pečivo, tak nám odvětil, že od té doby, co ví, co se do tzv. „celozrnného pečiva“ dává, tak to už nestrčí do pusy.
To byla voda na můj mlýn – tahle informace mě totiž vůbec nenechala chladnou a chtěla jsem vše vysvětlit.
Pan pekař mi potvrdil, že to, čemu my běžně říkáme „celozrnné“ pečivo, je z velké části pečivo běžné, z mouky pšeničné, ve kterém najdeme dokonce tři „éčka“, přičemž jedno z nich je barvivo k navození krásné barvičky vyvolávající pocit, že kupujeme celozrnné pečivo.
Čím mě šokoval ještě více, byla informace o tom, že co tak různě po výrobě pečiva zbývá (zbytky těst, starší pečivo) se do těst pečiva taktéž přidá. Pak se z toho vytvoří rohlík, obalí se v sezamu nebo lnu a hurá – máme celozrnný rohlík, který rázem stojí o několik Kč za kus více.
Díky lepku obsaženého v pšenici, je pečivo krásně nadýchané a pro kupujícího velmi přitažlivé.
Oproti tomu takový „obyčejný“ žitný chléb, který je chudák „jen ze 100% žita“, není pro kupujícího tak sexy, neboť nemá na povrchu semínka (takže přeci není celozrnný) a navíc je takový hutný a stojí i víc peněz.
Ano, je hutný, protože žito obsahuje méně lepku, než pšenice, tudíž je to takový malý bochníček a ještě ke všemu za více jak 30Kč. Tak to pravděpodobně vidí neznalý člověk.
Jak to vidím já? Bochník žitného chleba stojí sice přes třicet korun a je menší, ale za to je sytivější, tudíž ho nepotřebujete sníst tolik. Díky nižšímu obsahu lepku i šetrnější k trávicímu ústrojí a hladina krevního cukru po jeho konzumaci stoupá o něco pomaleji, a tak bude i lepší variantou pro lidi redukující hmotnost, sportovce či diabetiky. A rádoby celozrnný rohlík si doma také umím udělat – koupím si rohlík bílý a posypu ho semínky. Ušetřím cca 3Kč a 3 éčka.
Jak tedy u nebaleného pečiva poznat, zdali je opravdu z celozrnné mouky nebo je jen přibarvené? Popravdě? Špatně! Kolikrát totiž ani sama dle vzhledu nepoznám, jestli je to pečivo skutečně celozrnné nebo jen vyniká mistrovsky dobře napodobenou barvou celozrnného pečiva.
Moje tipy při výběru pečiva:
- U baleného pečiva rozhodně sledujte složení – složení výrobku je uvedeno sestupně od největšího podílu použité suroviny (pokud najdete žitnou mouku na prvním místě, budete vědět, že její obsah je největší).
- Čím delší je seznam surovin u baleného pečiva, tím je pro mě výrobek „podezřelejší“ (momentálně mám koupený balený chléb, který obsahuje 53% žitného celozrnného šrotu, pitnou vodu, 6% slunečnicových semínek, sůl, droždí. Tečka. Nic víc.)
- U nebaleného pečiva nedejte na barvu („zrzavá“ barva pečiva je často lepší, než tmavě hnědá či černá), ale dívejte se na názvy (pokud se chléb jmenuje „žitný chléb“ nebo „žitno-pšeničný“, tak se tím výrobce pochlubí, že chléb je opravdu ze žita) a klidně chtějte vidět složení, na požádání Vám ho prodejce musí předložit.
- Nenechte se zmást pojmy:
Cereální pečivo je v podstatě všechno pečivo vyrobené z mouky.
Vícezrnné pečivo znamená, že aby mohlo nést tento přívlastek, tak mu stačí pouze 5% jiné obiloviny, než je pšenice.
Celozrnné pečivo – aby se pečivo tak mohlo skutečně nazývat, je potřeba minimálního obsahu 80% celozrnné mouky. - Rozmyslete si, za co opravdu chcete utratit své peníze a komu je chcete dát. Najděte si své pekařství, kde Vám rádi poskytnou informace o produktu, nabídnou ochutnávku či poradí s výběrem „opravdového“ celozrnného pečiva.
- Upečte si vlastní chléb!
Velký cereální švindl: Má smysl kupovat tmavé pečivo?
Hádanka na úvod: Je to tmavě hnědé, má to tvar rohlíku a je to posypané zrníčky. Co je to? Pokud máte na jazyku odpověď, že přece celozrnný rohlík, zadržte. Jen naprosté minimum druhů pečiva, které se v obchodech tváří „tmavě a zdravě“, je totiž skutečně celozrnné.
Přejít z bílého pečiva na celozrnné je správná volba. Otruby (tj. vnější vrstva zrna) a klíčky, které při výrobě bílé mouky tvoří pouhý odpad, jsou totiž nesmírně nutričně bohaté.
Najdeme v nich zejména vitaminy skupiny B, E, vápník, hořčík, zinek, selen chrom, železo, aktivní enzymy a vysoký podíl důležité vlákniny.
Celozrnná mouka, která vzniká pouhým nadrcením celých obilných zrn, si všechny tyto živiny zachovává, zatímco bílá mouka není v podstatě nic jiného než škrob – obsah jednotlivých vitaminů a minerálů v ní při výrobě poklesne o 70–90 %, a navíc výrazně překyseluje organismus.
|
Před startem radši klasiku » Celozrnné pečivo je sice zdravé, v jídelníčku sportovce jsou však okamžiky, kdy je lepší dát přednost tomu bílému. Například v době méně než čtyři hodiny před startem závodu či náročnějším tréninkem by obsažená vláknina zbytečně zatěžovala trávicí systém, zatímco sacharidy z bílého pečiva se snadno vstřebají a mohou pak tělu sloužit jako zdroj energie. Podobně do dvou hodin po vyšší zátěži tělo potřebuje rychle získat dostatek cukrů pro doplnění zásob glykogenu. Vláknina ale vstřebávání sacharidů zpomaluje, proto s konzumací celozrnného pečiva posečkejte. |
Velký problém: kde ho koupit
Možná už jste si všimli, že v obchodech se u regálů s tmavým pečivem běžně objevují názvy vícezrnný, cereální, multicereální, tmavý, korn atd., ale na termín celozrnný tu prakticky nenarazíte. Důvod je jednoduchý: žádný z těchto výrobků totiž celozrnný není.
Existuje norma, podle níž je za celozrnné možné označit pouze to pečivo, které obsahuje alespoň 80 % celozrnné mouky. Termín vícezrnný (či multicereální) pak označuje pečivo, které obsahuje více než 5 % jiné mouky než pšeničné a žitné, která ovšem celozrnná vůbec být nemusí.
A výraz cereální sice zní zdravě, ale znamená v podstatě jen to, že byl příslušný rohlík vyroben z obilí.
Proč tedy pekárny nechrlí ostošest celozrnné rohlíky, když o ně lidé tolik stojí? Problém je v tom, že těsto výhradně z celozrnné mouky se velmi těžko zpracovává, „netáhne“, obtížně kyne a je celkově mnohem hutnější.
Mouka z celých zrn se navíc nedá dlouho skladovat, protože díky obsahu olejů z klíčků po pár měsících žlukne. Měla by se proto spotřebovávat do 4 měsíců po umletí a uchovávat pokud možno v chladu.
V zásadě tedy platí, že čím větší podíl celozrnné mouky, tím je výsledný produkt dražší.
Chcete tmavé? Tak ho obarvíme!
A jak tedy uspokojit zákazníka, který chce mít pocit, že se stravuje zdravě, a přitom hledá co nejlevnější produkt? Jednoduše: vezme se těsto z bílé mouky, přidá se do něj pár zrníček, obarví se (naštěstí ne syntetickými barvivy, ale třeba karamelem, praženým ječmenem apod.) a po vytvarování se posype dalšími zrníčky či ovesnými vločkami.
Samozřejmě že ne každé tmavé pečivo se vyrábí tímto způsobem. Dopátrat se ale v supermarketu, jestli právě tenhle rohlík obsahuje celozrnné mouky pět nebo sedmdesát procent, je leckdy úkol pro detektivní agenturu.
Leccos vám ale může napovědět pohled na složení konkrétního výrobku. Tam sice žádná procenta nenajdete, ale jednotlivé složky musí být uváděny v pořadí, které odpovídá jejich poměrnému zastoupení.
Když tedy na prvním místě kraluje pšeničná mouka hladká a něco celozrnného se krčí na samém závěru seznamu, asi to nebude ta pravá volba.
Částečně se můžete řídit i svými smysly, protože použití celozrnné mouky se projeví výskytem drobných kousků šlupiček ve hmotě pečiva. A pokud chcete mít úplnou jistotu, nezbude vám než zakoupit domácí pekárnu a pečlivě kontrolovat, co do ní nasypete.
Celozrnné pečivo je sice zdravé, v jídelníčku sportovce jsou však okamžiky, kdy je lepší dát přednost tomu bílému.
Například v době méně než čtyři hodiny před startem závodu či náročnějším tréninkem by obsažená vláknina zbytečně zatěžovala trávicí systém, zatímco sacharidy z bílého pečiva se snadno vstřebají a mohou pak tělu sloužit jako zdroj energie.
Podobně do dvou hodin po vyšší zátěži tělo potřebuje rychle získat dostatek cukrů pro doplnění zásob glykogenu. Vláknina ale vstřebávání sacharidů zpomaluje, proto s konzumací celozrnného pečiva posečkejte.
|
Mouka není jen z pšenice Nejčastější surovinou k výrobě pečiva je bílá mouka ze zrn pšenice seté. Kromě ní se však mohou používat i další druhy obilovin, a dokonce i luštěnin. Velmi starý druh pšenice, který má vyšší obsah vitaminů, minerálů a bílkovin, méně lepku (takže se hůře zpracovává) a dobře působí na imunitu. » Žito Má vysoký obsah vitaminů a minerálů, působí blahodárně na trávení, imunitu a oproti ostatním obilovinám má o něco méně kalorií. Pečivo z žitné mouky je mírně nakyslé, hutnější, šťavnatější a déle vydrží čerstvé. » Pohanka Má vysoký obsah vitaminů a minerálů, poměrně hodně bílkovin a také cholin a rutin. Je výrazně zásadotvorná a přirozeně bezlepková. » Sója Z ní připravená mouka obsahuje minimum škrobu, žádný lepek a vysoké množství bílkovin. Samotná by se obtížně zpracovávala, jako přídavek do těsta však zlepšuje jeho mechanické vlastnosti i trvanlivost. Lze jí také v pečivu nahradit vejce. » Grahamová mouka Jde o celozrnnou mouku s přídavkem otrub. » Ječmen Z něj vyrobená mouka je bohatá na vitaminy a minerály, důležitý je zejména obsah křemíku a vitaminu B5. Obsahuje málo lepku, takže se přidává do pečiva jen ve velmi malém množství. |