Ptačí chřipka: přenos na člověka z drůbežího masa či vajec nehrozí, uklidňují veterináři

Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou. Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže. Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže.

Co je chřipka ptáků?

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky.
Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů.

  • Způsob přenosu ptačí chřipky:
  • K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.
  • Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.

Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).

Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.).

Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Příznaky ptačí chřipky:

Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická (obr. 1). Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.

Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2), edém hlavy (obr. 3).

Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr. 4).

Ptačí chřipka: přenos na člověka z drůbežího masa či vajec nehrozí, uklidňují veterináři

Nebezpečí pro člověka:

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím, apod.

Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen.

Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.

) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu.

Vyslovit podezření na chřipku ptáků u lidí můžeme, jestliže

  • jsou podezření na výskyt chřipky ptáků v okolí cca 10 km od jejich pracoviště
  • onemocní s příznaky vysoké teploty, bolestí hlavy, kašle, obtíží při dýchání přibližně po 7 dnech od kontaktu a podezřelým potenciálně nemocným zvířetem
  1. Upozornění: pravděpodobnost onemocnění chřipkou ptáků je extrémně malá. Přesto: konzultujte lékaře a žádejte vyšetření na chřipku ptáků
  2. Proč je chřipka ptáků nebezpečná?
  3. O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření. Chřipka ptáků způsobuje rovněž ekonomické problémy v důsledku zákazu importu drůbeže a drůbežích produktů ze zemí, které jsou nákazou postiženy a může mít za následek likvidaci činností spojených
    s chovem a zpracováním drůbeže v důsledku toho, že v případě výskytu nákazy vždy a
  4. v některých zemích i v případě podezření musí být postižená hejna likvidována.
  5. Inkubační doba

Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.

Virus je ničen teplotou 70 °C již za 1 sekundu.

Obecné zásady ochrany člověka před nákazou:

  • chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů,
  • poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
  • s drůbeží,
  • nezpracovávat nemocnou drůbež,
  • dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží),
  • informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu,
  • ochrana domácích miláčků – psů, koček apod. – zabránit jim v kontaktu s uhynulými

nebo nemocnými ptáky

  • při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou, se vyhýbat

trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici. Dbát dalších doporučení vydaných

Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví,

která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz

Zásady pro drobnochovatele drůbeže:

  • ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem,
  • v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,
  • krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem,
  • pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci,
  • pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
  • venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany),
  • pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce,
  • zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,
  • oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,
  • nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.

Jak chránit zvířata?

Drůbež je třeba držet uzavřenou ve stájích a chránit ji před kontakty s volně žijícím ptactvem (zasíťování oken, větracích otvorů a zamezení vstupu volně žijícího ptactva do hal).
Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží. Dodržovat nejpřísnější pravidla hygieny.

U chovů, které jsou prováděné ve výběhu, především u chovů vodní drůbeže (husy, kachny, divoké kachny), zamezit styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky výstavbou zastřešených venkovních voliér a zasíťováním výběhů. V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budovy.

Velmi důležité je zamezit přístupu volně žijících ptáků ke krmení a napájecí vodě podáváním vody a krmiva drůbeži uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky. Dále je pak vhodné chovat vodní drůbež oddělené od hrabavé drůbeže a ptáků chovaných v zajetí.

Při podezření z nákazy desinfikovat veškeré materiály, které jsou vyneseny ze stájí nebo je ve stájích nechat.

Co by měli zaměstnanci podniku dělat v případě, že mají podezření na chřipku ptáků?

Informujte ihned svého zaměstnavatele, který je povinen zavolat neprodleně veterinárního lékaře. Nedovolte vstup cizím osobám a dalším zaměstnancům do postižené stáje. Řiďte se přesně podle instrukcí soukromého nebo úředního veterinárního lékaře. Jakýkoliv pokus zatajit podezření je pod sankcí podle veterinárního zákona.

Informace Ministerstva zemědělství pro veřejnost a chovatele drůbeže

Ptačí chřipka: přenos na člověka z drůbežího masa či vajec nehrozí, uklidňují veterináři – Vitalia.cz

Ohniska ptačí chřipky má stát pod kontrolou, uvádějí představitelé Státní veterinární správy (SVS) a Ministerstva zemědělství ČR v tiskové zprávě. A zdůrazňují, že se lidé nemusí bát jíst drůbeží maso, vejce ani výrobky z nich.

Důkladný systém kontrol

Tuzemský systém veterinárního dohledu nad bezpečností potravin je velmi důkladný.

Opatření v oblasti bezpečnosti potravin jsou v ČR přísná, a minimalizují tak riziko, že by se do potravinového řetězce dostalo maso a vejce od jiných než zdravých zvířat. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována přes fázi jejich zpracování až po dodání konečnému spotřebiteli.

„Situaci kolem ptačí chřipky nepodceňujeme, důsledně vyšetřujeme všechny podezřelé případy, abychom omezili další šíření nemoci. Je třeba, aby chovatelé byli nadále ostražití,“ řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Ptačí chřipka

  • Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež, jako jsou slepice, krůty, kachny a husy.
  • Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1–2 dnů.
  • K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.
  • Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.
  • Lidé se mohou spíše výjimečně infikovat kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).
  • Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psy apod.).
Budete mít zájem:  Za jak dlouho vychladí klimatizace auto?

Lidé se konzumace masa či vajec obávat nemusí, říkají také veterináři. Vedle důkladných kontrol navíc není nikde ve světě znám případ, kdy by se člověk prokazatelně nakazil konzumací drůbežích produktů.

Ve všech letošních potvrzených případech ptačí chřipky v ČR šlo o subtyp H5N8. Jeho přenos na člověka nebyl podle SVS až dosud nikdy oficiálně potvrzen. Nicméně před pár dny informovala ruská, a následně i světová média o pravděpodobném přenosu tohoto typu na pracovníky drůbeží farmy na jihu Ruska.

Všechny doposud známé případy přenosu ptačí chřipky ze zvířat na člověka souvisejí s přímým kontaktem s nakaženými zvířaty.

„U českého masa a vajec máme navíc celý proces výroby pod trvalým dohledem, od chovu přes jatka až na pulty obchodů. Doporučil bych tedy všem spotřebitelům, aby dávali přednost tuzemským produktům,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Spotřebitelé by také podle ministra měli dodržovat správné kulinářské postupy, maso dostatečně tepelně upravit a dodržovat základní pravidla hygieny.

Jak probíhá veterinární dozor

I v nelehké době koronavirové pandemie zajišťuje stálý veterinární dozor nad výrobou potravin živočišného původu zhruba 500 úředních veterinárních lékařů a 300 veterinárních techniků – pracovníků Státní veterinární správy.

Každý porážený kus je zkontrolován před porážkou i po ní tak, aby do obchodů či ke zpracování putovalo pouze maso ze zdravých zvířat. Závadné kusy či partie veterinární dozor vyřazuje tak, aby nebylo ohroženo zdraví konzumentů.

Systém v EU je nastaven tak, že obchod s produkty a zvířaty z tzv. ochranných pásem a pásem dozoru (vymezených kolem chovů, kde byli nalezeni nakažení ptáci – až 10 km kolem infikovaného hospodářství) je povolen pouze za přísných veterinárních kontrol. Dovozy ze třetích zemí, na jejichž území se nákaza vyskytne, do EU jsou zcela zakázány.

Při potvrzení nákazy v chovu je drůbež v chovu okamžitě likvidována, rovněž je z takového hospodářství zničeno drůbeží maso a vejce, které byly vyprodukovány po datu pravděpodobného zavlečení nákazy do hospodářství.

Opatrnost je přesto na místě

Obezřetně bychom se měli dle doporučení veterinářů chovat k případným nálezům uhynulého ptactva a drůbeže.

  • V případě nálezu hromadného úhynu volně žijících ptáků se mrtvých těl nedotýkejte.
  • Zamezte přístupu dětí.
  • Informujte o výskytu uhynulých ptáků a jejich umístění místně příslušnou krajskou veterinární správu, která na základě vyhodnocení nákazové situace zajistí odběr vzorku k laboratornímu vyšetření.

Ptačí chřipka se šíří. Jak zamává s výrobou a cenou vajec a drůbežího?

Zdraží ptačí chřipka vejce a drůbeží maso?

Nakažlivá ptačí chřipka se rychle šíří světem. V Česku už je 12 ohnisek. Jak ohrožuje tuzemské chovy a jaký vliv může mít na cenu potravin? Seznam Zprávy přinášejí přehled faktorů ovlivňujících produkci a cenu drůbežích produktů.

Ptačí chřipka opět sužuje svět. V Evropě, která je pro vývoj tuzemského trhu s drůbežími produkty nejvýznamnější, se počet ohnisek každý den zvyšuje. K 12. únoru jich Státní veterinární správa (SVS) evidovala téměř 700, za týden jich přibylo asi padesát.

Nejvíce je zasažena Francie (přes 400 ohnisek), a to přímo v chovech drůbeže. U volně žijících ptáků eviduje nejvíc ohnisek Německo. V Česku jich bylo k pátku 19. února dvanáct, šest se jich vyskytlo u volně žijících ptáků a šest přímo v drůbežích chovech.

„V současné době cirkulují v Evropě subtypy viru ptačí chřipky, které se vyznačují vysokou nakažlivostí. Oproti roku 2019 je patrný výrazný nárůst počtu ohnisek v chovech i potvrzených případů u volně žijících ptáků,“ říká mluvčí SVS Petr Majer.

V okamžiku, kdy chřipka vypukne, vyhlašuje stát mimořádná veterinární opatření. V ohnisku nákazy se vybije všechna drůbež a stanoví se dvě pásma – ochranné do tří kilometrů od ohniska a pásmo dozoru do 10 kilometrů –, kde se přijímají další opatření.

„Spočívají zejména v omezení přesunů drůbeže a ptactva z a do těchto pásem, soupisech chovů, bedlivém sledování zdravotního stavu v chovech a podobně,“ popisuje Majer.

Největším rizikem pro chovy je podle něj kontakt drůbeže či ptactva s volně žijícími ptáky, zejména vodními. Pro prevenci je proto nutné zabránit přímému kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky, ale i kontaktu těchto ptáků s vodou a krmivem pro drůbež.

Na území České republiky chovají komerční chovatelé více než 24 milionů kusů drůbeže všech druhů a kategorií. Nejrozšířenější je kur domácí, přes 23 milionů kusů, z něhož je téměř 12 milionů kuřat určeno na výkrm a slepic je přes 8,5 milionu.

Druhé nejčetnější jsou kachny, kterých bylo loni téměř 600 tisíc, pak krůty, kterých bylo zhruba 300 tisíc a nakonec husy, kterých bylo jen kolem dvaceti tisíc.

Obliba chovu jednotlivých druhů drůbeže se v novodobé české historii mění, což ukazuje graf Vývoj chovu drůbeže v ČR (na jednotlivé kategorie lze přepínat šipkou). Ačkoliv kur domácí, tedy kuřata, slepice a kohouti, byli nejoblíbenější drůbeží vždy, jejich největší sláva minula před deseti lety, kdy se jich chovalo téměř 31 milionů.

Výrazně na oblibě ztratili krocani a krůty, kterých se v době největší slávy v roce 2002 chovalo téměř 900 tisíc, ale nyní jich je třikrát méně, a o popularitu přišly i husy, kterých je nyní zhruba desetkrát méně než v roce 1993. Na atraktivitě naopak u chovatelů získaly kachny, jejichž počet se od roku 2012 do roku 2018 podle dat Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) zhruba ztrojnásobil.

Tuzemské rozložení obliby jednotlivých druhů drůbeže kopíruje celosvětové trendy.

„Slepic (zjednodušeně kur domácí) se na světě v současnosti vyskytuje necelých 24 miliard kusů, což je víc než desetinásobný nárůst od začátku šedesátých let, kdy slepic bylo podle dat FAO jen něco přes dvě miliardy. Druhým nejpočetnějším druhem drůbeže jsou kachny, kterých je cca 1,1 miliardy, třetích hus je na planetě zhruba 350 milionů kusů,“ komentuje celosvětové statistiky Jan Krupička, analytik projektu Evropa v datech.

Jak moc jsou tuzemské chovy srovnatelné co do počtu se světovými velmocemi, ukazuje graf největších producentů slepic.

V Česku se jich v zemědělských chovech (bez započítání slepic z domácích kurníků) chová zhruba tolik, jako v mexické farmě Productos Avicolas e Calvario, která v roce 2012 zaujala 13.

 místo v žebříčku největších producentů. První příčku tehdy obsadila americká farma Cal-Maine Foods.

Na to, jak moc se bude nakažlivá ptačí chřipka v zemi šířit, však nemá hlavní vliv počet chovaných kusů, ale v jakých chovech žije. Čím uzavřenější a kontrolovatelnější chovy jsou, tím má menší šanci.

Česko je na tom ohledně perspektivy masového šíření ptačí chřipky „díky“ velkému počtu nosnic chovaných dosud v komerčních chovech v klecích (téměř 3,4 milionu z 5,1) a v uzavřených halách relativně dobře.

„Ptačí chřipka je riziko, avšak díky přísným veterinárním opatřením a způsobu chovu drůbeže je u nás toto riziko relativně nízké. V zemích, jako je například Francie či Velká Británie, kde jsou rozšířeny ekologičtější venkovní chovy a drůbež může být kontaminována volně žijícím ptáky, je riziko mnohem vyšší,“ říká Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.

Rizikem by tak mohly být drobné chovy, které jsou však co do počtu šíření v rámci jednotlivého potenciálního ohniska omezené. Od ledna bylo ptačí chřipkou v chovech zasaženo v Česku téměř 500 kusů drůbeže, například v sousedním Německu to bylo už téměř 600 tisíc kusů. Tuzemské podmínky by tak na chov a produkci vajec i jeho následnou cenu neměly mít tak velký vliv.

Foto: Český svaz chovatelů, Jaroslav Kalaš, Seznam Zprávy

Česká plemena – česká husa chocholatá a česká slepice – u nás byly dříve rozšířené. Dnes jich je hrstka a starají se o ně nadšenci.

Pro drobné chovatele, k nimž patří třeba i fanoušci plemena česká slepice, by byl výskyt ptačí chřipky v jejich chovech vzhledem k počtu chované drůbeže zničující.

Například českých slepic vyznačujících se zlatou kropenatou barvou, které se na území České republiky chovaly po staletí a v 19. století byly nejrozšířenějším plemenem, je podle Českého svazu chovatelů nyní asi tisíc. Chovají je nadšenci v počtu zhruba deseti kusů v jednom chovu a chodí s nimi na výstavu podobně jako páníčci se svými psy a kočkami.

Budete mít zájem:  Zelený (francouzský) jíl a zdraví – využijete ho zevně i vnitřně

Ostatní česká specifická plemena, jako jsou slepice šumavské (Šumavanka), české husy či české husy chocholaté, jsou na tom co do počtu žijících kusů ještě hůře. Právě tito chovatelé proto musejí na styk svých chovů s volně žijícími ptáky dávat pozor.

Kolik vajec a drůbežího masa Češi zkonzumují a jak moc jsou závislí na ostatních státech? Historicky spotřeba masa na obyvatele na českém území za posledních 80 let rostla. U vajec stoupla zhruba na dvojnásobek (ze 126 kusů na osobu a rok v roce 1948 na 263 v roce 2018) a u drůbežího masa se zvedla za stejné období asi patnáctkrát (z 1,9 kg na 28,4).

Oproti našim historicky nejbližším sousedům, Slovákům, jedí Češi mnohem více drůbežího masa a naopak méně vajec.

Podle dat FAO za rok 2017 spotřebovali slovenští jedlíci 12 kilogramů vajec na osobu a rok (FAO nepočítá vejce v kusech, ale na kg), kdežto Češi jen osm. Slováci se tak zařadili k největším jedlíkům na světě.

To ovšem není nic oproti Číně, jejíž obyvatelé spořádali ve stejném roce na osobu 22 kg vajec.

Na nárůstu spotřeby drůbežího masa v Česku má určitě vliv snaha lidí o zdravější životní styl, kdy výživoví odborníci připisují drůbežímu masu příznivější účinky než oblíbenému vepřovému či uzeninám. Nic se však nesmí přehánět.

„Je dobré, že lidé pravidelně drůbeží maso konzumují, nicméně je třeba zařazovat i další druhy potravin – libové hovězí či telecí, libové vepřové maso a ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky, zeleninu a ovoce, celozrnné obiloviny.

Častá konzumace kuřecího masa ve větších porcích není ideální pro člověka, kterého trápí dna nebo vysoká hladina kyseliny močové v krvi,“ upozorňuje Jitka Laštovičková, výživová poradkyně a odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju.

Vejce

Přinášejí tělu plnohodnotné a lehce stravitelné bílkoviny, ve žloutku jsou potřebné tuky, železo, zinek a selen, měď a celá řada vitamínů (A, D, E, vitamíny skupiny B i biotin).

Vhodné je konzumovat cca 2–3 vejce denně, nejlépe natvrdo. Větší množství vajec najednou může činit problémy tomu, kdo má potíže s trávením tuků (např. při žlučových kamenech, problémech se žlučníkem).

Drůbeží maso

Je lehce stravitelné a obsahuje plnohodnotné bílkoviny, minerální látky – draslík, fosfor, v menším množství i železo a některé vitaminy skupiny B (zejména B4, B5 a B6).

Krůtí maso má nejméně tuku a naopak více vitaminu B6 a železa. Kachní maso obsahuje více tuku a i více nasycených mastných kyselin (ty nejsou pro zdraví příliš vhodné), ale je bohatší na vitamin B12.

Husí maso je vhodnější ve srovnání s vepřovým díky vyššímu zastoupení mono nenasycených mastných kyselin. Maso perličky připomíná bažanta, ale obsahuje méně tuku.

Zdroj: Vím, co jím a piju

V oblasti vajec jsou Češi relativně soběstační – poslední roky se míra soběstačnosti pohybuje nad 80 procenty. Evropská unie jako celek si sama se svou produkcí vystačí, vyrábí dokonce více vajec, než spotřebuje.

U drůbežího masa to je horší, jak ukazuje graf soběstačnosti porovnávající obě komodity, míra soběstačnosti se u něj poslední roky pohybuje na úrovni 65 procent.

Ve vztahu k okolnímu světu tak Česko více vajec a drůbežího masa dováží než vyváží. Dynamika obchodní bilance se přitom v průběhu let měnila.

„Slovensko bylo ještě do poloviny první dekády pro Česko největším exportérem slepičího masa. Od poloviny té dekády ho střídá v důležitosti Polsko, ze kterého pochází 75 procent dovezeného slepičího masa. Slovensko je oproti tomu hlavním trhem, kam míří české drůbeží – mezi roky 2000 a 2016 to bývalo stabilně přes 50 procent českého vývozu,“ říká analytik projektu Evropa v datech Krupička.

Podobně to je podle něj i s vývozem a dovozem většiny ostatních druhů masa, kde hlavním dovozcem z Česka je Slovensko a hlavním vývozcem k nám je Polsko.

„S výjimkou masa z perliček, které pochází převážně z Francie a kterého se doveze o tři řády méně než v případě slepičího a masa z hus a kachen, které k nám míří převážně z Maďarska,“ poznamenává Krupička.

Jak moc tedy může případný rozvoj ptačí chřipky ve světě ovlivnit produkci a cenu drůbežího v českých obchodech? Lze to vyčíst z grafu Cena vajec a kuřat a porovnat je s výskytem ptačí chřipky u nás. „K potvrzeným případům ptačí chřipky v chovech v ČR došlo v letech 2006, 2007, 2017 a 2020,“ říká Majer ze SVS.

U křivek vývoje cen jednotlivých komodit sice v roce 2007 k nárůstu cen zhruba o polovinu dochází, a to u kuřat i vajec, ale dále už skokově rostou pouze ceny vajec, a to nejvýrazněji v roce 2012, kdy meziročně vyskočí více jak na dvojnásobek, a pak v roce 2017, kdy vzrostla meziročně zhruba o 60 procent.

Spojitost mezi výskytem ptačí chřipky v Česku a dopadem na ceny komodit spojených s drůbežím masem, tedy není přímá.

„Na konci roku 2017 u nás opravdu skokově vzrostla cena vajec a téměř dosáhla absolutního vrcholu z roku 2012, kdy se kvůli legislativě rušily chovy slepic s příliš malými chovy.

V roce 2017 však nerostla v Evropě cena vajec kvůli vybití chovů z důvodu ptačí chřipky, ale kvůli zlikvidování zhruba milionu nosnic v Belgii a Nizozemsku kvůli kontaminaci jedovatým insekticidem fipronilem,“ komentuje vývoj cen komodit Krupička.

Šéfka Českomoravské drůbežářské unie s malým navázáním ceny na výskyt drůbeží chřipky v naší zemi souhlasí a předpokládá, že v průběhu roku proto prudké zvýšení cen komodit nehrozí.

„Riziko výrazného skoku cen je u nás s ohledem na přísná veterinární opatření, míru soběstačnosti i způsobu chovu drůbeže velmi malé. Může sice dojít k měsíčnímu nárůstu cen, ale pokud se citelně nezhorší situace ve světě a naši dodavatelé, jako je Polsko, nezačnou v důsledku toho vyvážet produkty do jiných zemí, tento nárůst by měl být malý,“ je přesvědčena Gabriela Dlouhá.

klasické i netradiční recepty

Máte rádi maso z divočáka? Pokud ano, tak si jistě zamilujete tento recept na zvěřinový segedín. Doba přípravy 2 hodiny Porce Pro 4 strávníky Ingredience 800 g masa z divokého prasete (vhodná je plec) 400 g kysaného zelí 300 ml hovězího vývaru 150 ml zakysané smetany 100 g vepřového sádla 3 polévkové lžíce hladké mouky 3… Číst více »

Snadný a rychle připravený veganský segedín. Doba přípravy 1 hodina Porce Pro 6 strávníků Ingredience 200 g sojových kousků, nebo kostek 1 kg kysaného zelí 200 ml smetany rostlinného původu 2 středně velké cibule 2 polévkové lžíce mleté papriky (1 pálivá + 1 sladká) 2 polévkové lžíce hladké mouky 2 polévkové lžíce sojové omáčky 7… Číst více »

Zdravější vegetariánská varianta tohoto vynikajícího a veleoblíbeného pokrmu. To je recept na segedín ze seitanu. Pokud je vám tato surovina blízká, určitě si pošmáknete. Doba přípravy 50 až 60 minut Porce Pro 4 až 6 strávníků Ingredience 700 g seitanu 300 g kysaného zelí 120 ml sojové smetany 3 cibule střední velikosti 4 lžíce oleje… Číst více »

Pro ty, kteří mají rádi pokrmy z ryb, máme recept na kapří segedín. Doba přípravy 70 minut Porce Pro 4 strávníky Ingredience 600 g kostek kapřího masa 300 g kysaného zelí 100 ml zakysané smetany 200 ml vysokoprocentní smetany 1 litr rybího vývaru 1 cibule 1 polévková lžíce hladké mouky 1 pořádná lžíce vepřového sádla 2… Číst více »

Recept na oproti klasice lehčí a dietnější segedín z kuřecího masa. Doba přípravy 1 hodina Porce Pro 6 osob Ingredience 800 g čistého kuřecího masa 1 kg kysaného zelí 250 ml bílého vína 300 ml vysokoprocentní smetany 2 velké cibule 3 lžíce oleje 2 lžíce mleté sladké papriky 2 lžíce mleté pálivé papriky 3 lžíce hladké… Číst více »

Populární štiplavou chutí bílých stroužků obohacený segedín s česnekem. Doba přípravy 2 hodiny 30 minut Porce Pro 4 až 6 strávníků Ingredience 750 g vepřového plecka 750 g kysaného zelí 400 ml zakysané smetany 300 ml sladkého bílého vína 2 velké cibule 3 stroužky česneku 1 lžíce pálivé mleté papriky 1 lžíce sladké mleté papriky 3… Číst více »

Budete mít zájem:  Co je a co není káva? Instant je odpad

Recept na výtečný segedín z bůčku. Doba přípravy 1 hodina 45 minut Porce Pro 3 až 4 strávníky Ingredience 500 g vepřového bůčku 500 g kysaného zelí 100 g cibule 50 g vepřového sádla 40 g hladké mouky 300 ml zakysané smetany 2 lžíce mleté sladké papriky 1 lžička kmínu 1 lžička soli Postup Bůček… Číst více »

Uzenou vůní krásně provoněný segedín s uzeným špekem. Doba přípravy 2 hodiny Porce Pro 5 až 6 strávníků Ingredience 600 g vepřového plecka 150 g uzeného špeku 1,2 kg kysaného zelí 400 g cibule 1,5 litru zeleninového vývaru 3 polévkové lžíce mleté sladké papriky 3 polévkové lžíce hladké mouky 2 polévkové lžíce sádla 3 bobkové listy… Číst více »

Jednoduchý a velmi nenáročný recept pro vyznavače pomalého vaření. Připravte si bez velké námahy tento výborný segedín v pomalém hrnci. Doba přípravy 4 až 8 hodin Porce Pro 6 osob Ingredience 1 kg vepřové plece 500 g kysaného zelí 400 ml 30% smetany 2 větší cibule 4 lžíce hladké mouky 1 vrchovatá lžíce sádla 1 lžíce… Číst více »

V tomto příspěvku si představíme recept na segedín speciál. Doba přípravy 2 hodiny Porce Pro 6 strávníků Ingredience 900 g vepřového plecka 600 kysaného zelí 120 g cibule 50 g slaniny 20 g mleté papriky (10 g sladké a 10 g pálivé) 75 g hladké mouky 400 ml zeleninového vývaru 300 ml zakysané smetany 200 ml… Číst více »

Doporučujeme: Podívejte se také na naše recepty na hovězí guláš.

H5N1 se blíží, ale není důvod k panice

Berlín – Ptačí chřipka dorazila do Německa a Maďarska. Riziko prý nehrozí.

Není důvod, aby lidé přestávali jíst drůbeží maso, a je třeba mít na paměti, že ptačí chřipka je veterinární chorobou, řekl dnes rozhlasové stanici Inforadio mikrobiolog Alexander Kekulé z univerzity v Halle.

Výskyt ptačí chřipky v Německu naznačují předběžné testy na dvou uhynulých labutích nalezených na ostrově Rujana. Další tři labutě uhynulé na ptačí chřipku našli také na jihu Maďarska. Podle dosavadních testů se jedná o chřipku rodiny H5 a další testy mají potvrdit, zda jde o kmen N1. Polsko nákazu dvou mrtvých labutí virem podle agentury Reuters vyloučilo.

  • Reportáž o tom, jak se na virus H5N1 testují ptáci v Česku, čtěte ZDE.

Institut Roberta Kocha v Berlíně, nejvýznamnější německé epidemiologické pracoviště, však považuje výskyt nebezpečného kmene ptačí chřipky v Německu za potvrzený. Konečné testy ze vzorků labutí z britských laboratoří ale budou k dispozici až ve čtvrtek.

Infobox

ČTĚTE VÍCE

  • Svět slíbil dvě miliardy proti chřipce
  • Vir je možná v Německu už dlouho

    Experti nyní přemítají, kdy se ptáci nakazili. Jde totiž o nestěhovavou labuť velkou. „Očividně tento případ nemá nic společného s tahy ptáků,“ řekl ředitel Institutu pro ornitologický výzkum ve Wilhelmshavenu Franz Bairlein. Nelze proto vyloučit, že vir je v zemi přítomen už měsíce.

    „Musíme se připravit na to, že tato choroba bude i v Německu. Nemá cenu si něco namlouvat. Pokud se našly dvě nebo tři infikované labutě, tak budou někde další,“ řekl Kekulé. Tím důležitější je ale podle něho neustále zdůrazňovat, že jde o chorobu veterinární, která jako taková člověka neohrožuje.

    Kerstin Kassnerová, radní z Bergenu na Rujaně, dnes zveřejnila třetí německý případ ptačí chřipky, vir H5N1 prý testy prokázaly také u uhynulého jestřába.

    Tepelná úprava vir zničí

    „Přenos viru H5N1 z infikovaných zvířat na člověka je možný jen při přímém kontaktu s tělesnými tekutinami nebo výkaly infikovaných zvířat,“ uklidňovala i ministryně Marianne Linková ze spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko. Lidé by se podle ní měli jen vyhnout kontaktu s divokým ptactvem.

    „Lidé nejsou ohroženi ani při konzumaci drůbežího masa nebo vajec,“ řekl Kekulé. Experti tvrdí, že teploty nad 70 stupňů Celsia virus ptačí chřipky spolehlivě ničí.

    Nejasnosti kolem nákazy

    U ptačí chřipky podle něj panuje řada nejasností, například v otázce, které ptačí druhy jsou náchylné k nákaze a které méně, nebo kteří savci jsou v nebezpečí. Veterináři tvrdí, že domácím zvířatům, kočkám nebo psům, nákaza nehrozí. „Víme, že kočky se mohou v řídkých případech nakazit tímto virem, ale u psů to zatím vypadá, že jsou imunní,“ uvedl mikrobiolog.

    Nehrozí podle něj ani nákaza přes bacilonosiče, tedy nositele viru, který by byl sám zdravý, jen by virus přenášel. „Zvíře by muselo být samo nemocné a mít velmi výrazný kontakt s člověkem, takže by třeba muselo jít o nemocnou kočku, jež by poškrábala dítě,“ vysvětlil.

    Němečtí chovatelé drůbeže musí nejpozději v pátek slepice, kachny i husy uzavřít, na Rujaně okolo místa nálezu labutí platí tato povinnost okamžitě.

    Doba chřipek je tady. V Česku se objevila i ptačí chřipka

    Datum publikace: 04.01.2017

    Leden je měsíc, kdy se Česko pravidelně setkává s chřipkami a chřipkovými epidemiemi. Jinak tomu není ani letos. Některé nemocnice na našem území kvůli chřipce zakázali vstup návštěvám. Kromě běžných typů chřipkových nákaz došlo na našem území i k záchytu viru ptačí chřipky.

    Chřipka je onemocnění, které se nevyhýbá ani těhotným ženám, ba naopak. Imunitní systém nastávajících maminek je přechodně fyziologicky oslaben, to proto, aby tělo nechtělo bojovat s vyvíjejícím se plodem. Virózy a chřipky tak těhotné ženy mohou snadno překvapit.

    Ptačí chřipka člověka zatím neohrožuje

    Některé těhotné ženy vyděsila zpráva, kdy Ministerstvo zdravotnictví ČR zveřejnilo informace o výskytu ptačí chřipky na našem území. Obavy jsou však zbytené. Toto onemocnění není pro člověka nebezpečné. „U tohoto typu chřipky nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka.

    I přesto jsou lidé, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými kusy, pod kontrolou krajské hygienické stanice a svých registrujících lékařů. Budou zdravotně sledováni tak, aby nedošlo k možnému podcenění příznaků,“ uklidňuje veřejnost hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

    Epidemie tohoto typu onemocnění mezi lidmi tak nehrozí, nemoc zasahuje ptactvo.Bezpečná je i konzumace drůbežího masa a výrobků z něho.

    Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70°C v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu po dosažen této teploty. 

    V souvislosti s výskytem ptačí chřipky vydalo Ministerstvo zemědělství ČR tato doporučení:

    • vyvarujte se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkejte se ptačích výkalů,
    • poučte děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží
    • nezpracovávejte nemocnou drůbež,
    • dbejte o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží),
    • informujte o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu,
    • dbejte na bezpečí domácích miláčků – psů, koček apod. – zabraňte jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky

    Jak na chřipku v době probíhající gravidity?

    Pokud žena zaznamená výšenou teplotu, objeví se u ní kašel a rýma, s největší pravděpodobností jde o běžné nachlazení, či o chřipku jiného typu, než je chřipka ptačí. V případě těchto potíží je vhodné zdravotní stav konzultovat s lékařem. V rámci samoléčby je možné postupovat takto: 

    • Zvyšte příjem vitaminů, zejména vitamínu C. Konzumujte více čertvé zeleniny a ovoce, možné je užívat potravinové doplňky pro těhotené. Bohaté na vitanim C jsou zejména citrusy, papriky, ale i jablka.
    • zvyšte příjem tekutin.
    • V době chřipek a probíhajících chřipkových nákaz se doporučuje zvýšit hygienu rukou, kapénky ulpívají na površích a snadno se tak nakazíte přenosem zkontaminovaných povrchů, případně touto cestou nakazíte ostatní členy rodiny.
    • Vyhýbejte se místům s vysokou koncetrací lidí – obchodní doby, školy, školky, hromadnou dopravu a podobně. Kapénky nesoucí chřipkové viry dolétnou až metr a půl od zdroje infekce, kterým je kýchající člověk, ulpívají na rukách, na použitých kapesnících i kontaminovaných předmětech. Pokud se nemůžete vyhnout těmto místům, vybavte se ochranou rouškou přes ústa.
    • Pokud dojde k nákaze, je vhodné infekci nepřecházet, ale ulehnout na lůžko. Výběr léků prototi teplotě, kašli a podobně konzultujte s lékařem, či s lékárníkem.

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector