Obézní a koronavirus: v největším riziku jsou lidé s velkým břichem

Ve Spojených státech je pozitivně testováno na koronavirus přes pět miliónů lidí a téměř 170 tisíc jich už zemřelo.

Tuto zemi však tíží ještě jedna daleko větší pohroma, která se plíživě rozšiřuje už mnoho let  – epidemie obezity. Obě epidemie dohromady tvoří nebezpečný mix.

Jak upozorňuje portál Keiser Health News (KHN) je obezita rizikovým faktorem nejen z hlediska závažnosti onemocnění covid-19, nýbrž také limituje účinnost vakcinace.

Vědci, kteří vyvíjejí vakcíny, již v posledních dvou dekádách zjistili, že ty, které jsou určeny k očkování proti chřipce, hepatitidě B, tetanu a vzteklině, mohou být u obézních lidí méně účinné než u celé populace. Takto oslabení jedinci pak snáze podléhají infekcím a jsou více ohrožení nemocemi, které způsobují. Vědci si nedělají naděje, že by mohla být situace u koronaviru jiná.

„Budeme mít příští rok vakcínu proti covid-19 šitou na míru obézním? V žádném případě, “ řekl portálu Keiser Health News docent Raz Shaikh, specialista na výživu z University of North Carolina-Chapel Hill, který předpovídá, že vakcína nebude u obézních fungovat.

Velké počty obézních, riziko pro celou zemi

Více než 107 milionů dospělých Američanů je obézních a tahle obrovská masa lidí může mít problém s bezpečným návratem do práce, s péčí o své rodiny a vůbec s obnovením každodenního života, jestliže by u nich očkování vyvolalo jen slabou imunitní odpověď.

Dosavadní zkušenosti lékařů jasně ukazují, že u obézních lidí má onemocnění způsobené koronavirem často velmi závažný průběh. Na začátku pandemie (v březnu), byla zveřejněna nenápadná čínská studie, v níž se zjistilo, že pacienti s těžkou nadváhou, kteří onemocní covidem-19, zemřou mnohem pravděpodobněji než štíhlejší lidé.

Bylo to jakési první varování hlavně pro ty národy, kde žije velký podíl obézních obyvatel. Bohužel se pak ukázalo – zejména ve Spojených státech – jako opodstatněné.

Začaly se plnit jednotky intenzivní péče v New Yorku i New Jersey a federální Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zařadila obézní lidi s BMI 40 a více (BMI – body mass index- poznámka redakce), tedy pacienty s tzv. morbidní obezitou, do skupiny s největším rizikem vážného průběhu onemocnění covid-19.  V USA se přitom nachází v této kategorii zhruba 9 procent dospělých!

Po několika dalších týdnech, kdy přibývalo hospitalizovaných a byla k dispozici další data o jejich složení, rozšířily federální úřady kritéria nejohroženější skupiny na lidi s BMI 30 a více (hranice „běžné“ obezity).

Tím se značně zvětšil okruh osob ohrožených vážným průběhem nemoci covid-19, a to až na 42,4 procenta dospělých Američanů (data byla publikována letos v únoru v rámci National Health and Nutrition Examination Survey).

Slabá imunitní odpověď

O obezitě je již dlouho známo, že je významným rizikovým faktorem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a rakovinu.

 Bádání v nově se rozvíjejícím oboru imunometabolismu ovšem ukázalo, že obezita také narušuje imunitní odpověď organismu, což vystavuje obézní jedince vyššímu riziku infekce patogeny, jako je virus chřipky či nový koronavirus.

 Je už ostatně také známo delší dobu, že obezita snižuje účinnost očkování dospělých proti chřipce. Otázkou, kterou si nyní vědci kladou, je, zda to platí také pro covid-19.

Tuková tkáň v břiše, játrech a dalších orgánech obsahuje specializované buňky, které produkují různé látky jako je například hormon leptin, o nichž vědci předpokládají, že vyvolávají stav mírného chronického zánětu. Přesný biologický mechanismus je stále předmětem zkoumání, ale zdá se, že právě chronický zánět narušuje imunitní odpověď na vakcíny a tedy způsobuje, že obézní lidé onemocní i když jsou očkování.

První důkazy o snížené imunitní odpovědi obézních lidí na běžné vakcíny se objevily v roce 1995 při očkování nemocničního personálu proti hepatitidě B.

U obézních zdravotníků byl zjištěn o 11 měsíců později statisticky významný pokles ochranného efektu, zatímco u neobézních nikoliv.

Výsledky byly zopakovány v následující studii, kdy byly k aplikaci vakcíny použity delší jehly proto, aby bylo jisté, že byla očkovací látka vpravena do svalu a nikoliv do podkožního tuku.

Podobný problém nastal i u vakcíny proti hepatitidě A. Další studie pak odhalily signifikantní pokles ochranné funkce protilátek obézních lidí v případě tetanu a vztekliny.

„Obezita je vážným globálním problémem a suboptimální imunitní odpověď po vakcinaci, pozorovanou u obézní populace, nelze ignorovat,“ upozorňovali vědci z vakcinační skupiny z Mayo Clinic ve své studii zveřejněné v časopise Vaccine v roce 2015.

Portál Keiser Health News poukazuje i na to, že se pozornost věnuje lidem starším 65 let, u nichž je také snížená imunitní odpověď na vakcinaci a jsou jim podávány vakcíny proti chřipce s vyšší koncentrací virových anitgenů.

Naproti tomu stejný problém u  obézních – dětí i dospělých – je prý ignorován. „Nejsem si úplně jistá, proč o účinnosti vakcíny v této populaci nemáme dost zpráv,“ řekla portálu docentka biologie  Catherine Andersenová z Fairfield University, která studuje obezitu a metabolická onemocnění.

„Je to promarněná příležitost k většímu zásahu do veřejného zdraví,“ dodala.

Pro obézní je přesto očkování přínosem

V roce 2017 vědci z UNC-Chapel Hill popsali limity očkování proti chřipce.

 V příspěvku zveřejněném v časopise International Journal of Obesity poprvé prokázali, že očkovaní obézní dospělí mají oproti zbytku populace dvojnásobně větší pravděpodobnost, že se u nich vyvine chřipka nebo chřipce podobné onemocnění.

Zajímavé bylo zjištění, že dospělí lidé trpící obezitou si dokázali po vakcinaci proti chřipce vytvořit dostatečnou, tedy ochrannou, hladinu protilátek, ale přesto byla jejich imunitní odpověď stále slabá.

 „To byla záhada,“ uvádí virolog Chad Petit, specializující se na chřipku na University of Alabama, ale zkoumající i  covid-19 u obézních pacientů. Jednou z hypotéz podle něj je, že obezita může vyvolat metabolickou dysregulaci T buněk. Míní ale současně, že takovou překážku by vědci mohli překonat.

„Můžeme navrhnout lepší vakcíny, které by mohly tento rozpor překonat,“ tvrdí Petit. Jenže to by musela být vakcína zkoušena také u obézních osob, což má svá úskalí. Lidé s vysokým BMI jsou totiž často vyloučeni z klinického hodnocení léčiv, protože obvykle trpí dalšími chronickými potížemi, které by mohly zkreslovat výsledky.

Budete mít zájem:  Cystoskopie – co je to a k čemu je dobrá?

Probíhající klinické hodnocení zaměřené na testování bezpečnosti a účinnosti vakcíny proti koronavirům nevylučují participanty s různým BMI a zahrnují i osoby s obezitou, ujistil portál doktor Larry Corey z výzkumného centra Fred Hutchinson Cancer Research Center, který dohlíží na studie fáze 3 sponzorované Národními ústavy zdraví (National Institutes of Health – NIH). Ačkoliv hodnocení není speciálně zaměřeno na obezitu a její potenciální komplikace, bude podle Coreyho zaznamenáno BMI účastníků a jejich výsledky zhodnoceny.

Důležité je ovšem zdůraznit, že pochybnosti o účinnosti vakcíny u lidí s vyšší váhou neznamenají, že by neměli být očkováni. Odborníci se shodují, že je pro obézní stále bezpečnější nechat se očkovat, než se vakcinaci vyhnout.

„Vakcína proti chřipce u pacientů s obezitou funguje, ale ne tak dobře. Stále chceme, aby se nechali očkovat,“ řekl portálu Keiser Health News doktor Timothy Garvey, endokrinolog a ředitel centra pro výzkum diabetu University of Alabama.

-cik-

Tuk funguje jako hnízdo pro koronavirus. Vědci pátrají, proč je covid taková hrozba pro obézní

Ale existují už také důkazy, že jen samotná obezita znamená vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19.

Ze studie, které se účastnilo 5200 nakažených, z nichž 35 procent bylo obézních, vyplynulo, že pravděpodobnost, že člověk skončí v nemocnici, byla větší u lidí s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI).

Bylo tomu tak i tehdy, když výzkumníci přihlédli k dalším zdravotním komplikacím, které pacienty zařadily do rizikové skupiny.

Obézní svět je zranitelný svět 

Vědci připomínají, že zřejmá souvislost mezi obezitou a těžkým průběhem covidu-19 je dalším příkladem toho, že současná pandemie ukázala palčivost některých přetrvávajících zdravotních problémů, s nimiž se svět potýká.

Obezita je zřejmě jedním z důvodů, proč některé země nebo skupiny obyvatelstva byly koronavirem zasaženy mimořádně tvrdě. Například ve Spojených státech podíl obézních lidí na celkové populaci už desítky let roste a nyní dosáhl 42 procent. Mezi Afroameričany a Hispánci je ještě vyšší.

Za obézního je považován člověk, jehož BMI se přehoupl přes třicet. U lidí s extrémní obezitou, kteří mají BMI 40 a vyšší, je nebezpečí těžkého průběhu covidu-19 ještě výraznější. BMI se vypočítává vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky v metrech.

Podle vědců pravděpodobně existuje celá řada faktorů, kvůli kterým se pacienti trpící obezitou hůře vypořádávají s koronavirovou infekcí, jež může poškodit plíce. Kilogramy navíc znamenají pro lidské tělo zátěž a nadbytečný tuk může omezit schopnost plic rozšiřovat se.

Dalším problémem je chronický zánět, který obezitu často provází. Zánět je přirozeným způsobem, jakým naše tělo bojuje proti škodlivým „vetřelcům“ jako viry. Ovšem dlouhotrvající zánětlivý stav rozhodně v pořádku není a může ohrozit obranyschopnost organismus v okamžiku, kdy se objeví skutečná hrozba.

Břišní tuk je největší hrozbou

Svoji roli může hrát i to, jak je tuk v těle rozložen. Autoři jedné studie zjistili, že covid-19 je nebezpečnější pro obézní pacienty, týká se to ovšem jen mužů.

To může souviset se skutečností, že mužům se častěji tuk více ukládá v oblasti břicha, říká odbornice na infekční nemoci Sara Tartofová, jedna z autorek studie.

Břišní tuk je spojován s produkcí hormonu, který může přispívat k závažnějšímu průběhu covidu-19, dodává Tartofová.

Vědci se rovněž snaží vyřešit otázku, zda je něco specifického na koronaviru jako takovém, kvůli čemu jsou obézní lidé náchylnější závažně onemocnět.

Virus napadá buňky tak, že se přichytí na receptory na povrchu určitých buněk. Na tukových buňkách se takové receptory vyskytují v hojném počtu, a vědci proto zkoumají, zda kvůli tomu fungují jako „dobré hnízdo pro virus“, vysvětluje François Pattou z univerzity ve francouzském Lille, který se podílí na výzkumu spojitosti mezi obezitou a těžkou formou covidu-19.

Koronavirus drtí obézní pacienty, hrozí jim dvakrát větší riziko nákazy

Obézním jedincům hrozí téměř dvakrát větší riziko, že se nakazí nemocí covid-19, než lidem s optimální hmotností. Vyplývá to ze srovnání nejnovějších studií, které zkoumaly vztah jedinců s obezitou k onemocnění covid-19 u 400 tisíc pacientů z Evropy, Asie i Ameriky.

Riziko, že pacient s koronavirem skončí v nemocnici, je u obézních o 113 % vyšší než u těch, kteří obézní nejsou. Vědci také očekávají, že u obézních lidí nebude dostatečně účinkovat ani vakcína proti koronaviru.

Praktičtí lékaři o tomto aktuálním a závažném tématu diskutovali na přesunuté Jarní interaktivní konferenci (JIK).

„Výsledky metaanalýzy 75 studií provedené týmem prof. Popkina z univerzity v Severní Karolíně jsou alarmující a v určitém smyslu převratné.

Obezita je odborníky i laiky většinou vnímána jako nemoc, u které se metabolické komplikace typu cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu projeví až s odstupem let. Pacienti tak mají falešný pocit dostatku času pro změnu svého životního stylu,“ říká MUDr.

Jozef Čupka, MPH, vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění při Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP a dodává: „Nové onemocnění covid-19 však jasně ukazuje, že není prakticky žádný čas na jakýkoli odklad změn v managmentu obezity a je nutné jednat ihned.

Nárůst hospitalizací na JIP je u obézních pacientů s koronavirem o 74 % vyšší než u neobézních a riziko úmrtí je až o 48 % větší než u neobézní populace.“

Podle dalších studií publikovaných již v květnu 2020 se obézní pacienti potýkají s horším průběhem infekcí covid-19 hned z několika důvodů. Obezita například omezuje plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy.

Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici – například zavedení plicní ventilace nebo i položení nemocného na břicho, aby se zvýšil objem jeho dechu.

„Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus,“ doplňuje MUDr. Čupka.

Obézní jedince před koronavirem neochrání zřejmě ani vakcína, kterou se nyní snaží vyvinout vědci po celém světě. Jejich imunita totiž na očkování, podle odhadů specialistů, nezvládne správně zareagovat. S podobným problémem se již potýkají i u očkování proti chřipce.

Budete mít zájem:  Léčba celulitidy: je třeba podpořit krevní oběh

„Vakcinace funguje na principu stimulace, kdy do těla zaneseme informace o povrchových antigenech (značkách) viru a ty nastartují imunitní buňky a začnou tvořit protilátky.

Spuštění protilátek a délka jejich fungování je u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší,” vysvětluje MUDr. Čupka.

Obezitě by měli lidé předcházet zdravým životním stylem s dostatkem pohybu. Ten právě nyní komplikuje koronavirová pandemie. Bezpečnostní opatření po celém světě omezily pohyb lidí a sociální kontakt. Lidé začali pracovat z domova, čímž z jejich dne zmizel přirozený pohyb jako chůze do práce, na oběd nebo na nákup. Počty obézních tak paradoxně pomalu rostou.

„Vidíme už nyní, že značná část lidí v první vlně pandemie přibrala cca 1–5 kg. Je to začarovaný kruh. Nemohli chodit ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšuje stres, který následně řešili přejídáním. Ručička na váze poté zákonitě stoupá nahoru,“ říká MUDr. Čupka. Důležité je podle něj nepropadat panice, jíst zdravě a nepřestat s pohybem úplně.

„V populaci máme 30 % neurotických lidí, které nejistá situace v čase pandemie přirozeně velmi stresuje. Cvičením se vyplavují hormony štěstí, které proti stresu bojují. Doporučuji chodit běhat, procházet se v přírodě alespoň 40 minut nebo cvičit doma.

Důležité je také komunikovat s ostatními a vytvořit si třeba jen úzkou skupinku lidí, se kterými je možné se potkávat, jelikož člověk je ze své podstaty tvor společenský,“ radí MUDr. Čupka.

Kromě úpravy životního stylu mohou pacientům s obezitou výrazně pomoci nastartovat a udržet proces hubnutí i účinné léky. Léčba dokáže v mozku stimulovat centra sytosti i odměny a současně také tlumit hlad. Momentálně na tyto léky užívané v celé Evropě ale české zdravotní pojišťovny finančně nepřispívají.

„Covid-19 jasně ukázal, že obezita rozhodně není pouze estetickou záležitostí, ale nemocí, kterou se zdravotní pojišťovny vzhledem k důkazům o aktuálních rizicích v ‚době kovidové‘ nezabývají dostatečně.

Řeší pouze zdravotní důsledky obezity a ne samotnou obezitu, která je příčinou dalších téměř 200 zdravotních komplikací s ní spojených.

Při zlepšení managementu obezity ve společnosti i při větším využívání léků na hubnutí by přitom výrazně klesly vysoké náklady na léčbu diabetu, hypertenze, vysokého cholesterolu i nádorových onemocnění. Zdravotní systém by ušetřil nemalé peníze i životy občanů,“ uzavírá MUDr. Čupka.

Očkujte nejdříve obézní, radí studie. Češi z ní nevycházejí dobře – Seznam Zprávy

Obezita je po věku druhým největším faktorem zhoršujícím průběh nemoci covid-19.

Velká většina úmrtí na koronavirus pochází ze zemí s vysokou mírou obezity, upozorňuje studie spojující obezitu populace s těžším průběhem covidu-19 a vyšší úmrtností.

Vědci ze Světové federace pro obezitu ve své studii zjistili, že celých 88 procent obětí nemoci covid-19 připadá na státy, které mají obézní více než polovinu obyvatel. Jako obézní jsou označováni lidé, jejichž index tělesné hmotnosti (BMI) přesahuje číslo 25.

Typickým příkladem jsou Spojené státy, kde už nemoci podlehlo přes 531 tisíc lidí. Organizace proto vyzvala vlády, aby při očkování, ale i testování dávaly přednost lidem trpícím obezitou.

Kromě USA mají více než 50 procent obézní populace i další země, na které udeřil virus zvlášť silně – například Velká Británie nebo Itálie. Naopak v zemích, které vykazují méně než polovinu obézních lidí, je riziko úmrtí radikálně nižší – studie dokonce mluví o jedné desetině oproti „hubeným“ zemím.

Vyšší hodnoty BMI jsou také spojeny se zvýšeným rizikem hospitalizace, přijetí na jednotku intenzivní péče a připojení na plicní ventilaci. Konkrétně v Británii připisují vědci 36 procent hospitalizací s koronavirem nedostatku pohybu a přílišné hmotnosti.

Na základní otázku, zda obezita zhoršuje průběh nemoci, odpovídá Světová federace pro obezitu poukazem na studie z 11 různých zemí.

Například Čínská akademie věd uvádí, že lidé s nadváhou mají o 84 procent vyšší riziko těžkého průběhu koronaviru, u lidí obézních je pak riziko vyšší dokonce o 240 procent.

Jedna ze španělských studií pak uvádí o 51 procent vyšší riziko úmrtí u obézních pacientů oproti zbytku populace.

Jak prokázaly i další studie, je právě obezita druhým nejvíce přitěžujícím faktorem při nemoci covid-19. Na prvním místě zůstává věk pacientů. Studie však odmítá teorii korelace mezi bohatstvím států (ty mají často větší podíl obézní populace) a vyšší úmrtností na koronavirus.

Studie poukazuje i na fakt, že nynější pandemie není první, u níž se prokázalo, že obezita zhoršuje průběh respiračních onemocnění. Podobné výsledky vědci zaznamenali i u epidemie SARS nebo chřipky H1N1.

Kromě přednostního testování a očkování studie doporučuje i další kroky: větší monitorování obezity, investování do trvale udržitelného potravinářství, do aktivní dopravy, ale i zajištění přístupu k pitné vodě – v některých státech světa jsou totiž nezdravé slazené nápoje dostupnější než obyčejná voda. V oblasti školství pak experti radí poskytovat výživově hodnotné obědy znevýhodněným školákům a pokračovat v tom i v případě, že se školy kvůli pandemii zavřou.

The data in this new report show the sad fact that countries in which over 50% of the adult population are overweight have had the highest death rates from COVID-19. https://t.co/gmQy2c6Lmy

— Sarah Aitken (@SarahAitken11) March 4, 2021

V závěru studie Světová federace pro obezitu připojila údaje k jednotlivým státům světa. Česko v tomto směru nevychází vůbec dobře – podle údajů z roku 2016 žije v zemi 62 procent lidí s nadváhou a 26 procent obyvatel je obézních.

Obezita má přitom podle organizace v příštích letech narůstat – pokud se nic nezmění, bude v Česku v roce 2025 32,5 procenta obézních mužů a 29 procent obézních žen. U dětí by obezita měla vzrůst na 13,4 procenta.

Nedostatečnou fyzickou aktivitu přisuzuje studie více než 31 procentům dospělé populace.

Vědci proto soudí, že ani úspěšné očkování nás před dalšími pandemiemi nezachrání, pokud výrazněji nezměníme stravování a životní styl. Po koronaviru mohou přijít další pandemie, v nichž bude obezita opět přitěžujícím faktorem.

Budete mít zájem:  Dětí ve školkách i 1. třídách přibývá

Obézní lidé mají až dvakrát větší riziko nákazy koronavirem

Obézní lidé mají podle lékařů téměř dvakrát vyšší riziko nákazy covidem-19. Vyšší o 113 procent je pravděpodobnost, že skončí s koronavirem v nemocnici, nemusí u nich dostatečně fungovat ani vakcína. Průměrný Čech má podle dat Českého statistického úřadu mírnou nadváhu. 

Větší riziko pro obézní podle lékařské společnosti prokazuje srovnání 75 studií na 400 000 pacientů z Evropy, Asie a Ameriky.

„Obezita je většinou vnímána jako nemoc, u které se metabolické komplikace typu cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu projeví až s odstupem let.

Pacienti tak mají falešný pocit dostatku času pro změnu svého životního stylu,“ uvedl vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění společnosti Jozef Čupka.

Pro covid-19 to ale podle něj neplatí. Nárůst obézních pacientů na jednotkách intenzivní péče je o 74 procent vyšší než u lidí s normální váhou a riziko úmrtí je vyšší o 48 procent.

Obezita podle lékařů omezuje plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy.

Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici, například zavedení plicní ventilace nebo položení  nemocného na břicho, aby se zvýšil objem jeho dechu.

„Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus,“ dodal.

Podle Čupky nemusí být pro obézní záchranou ani vakcína. I při očkování proti jiným nemocem lékaři pozorují, že jejich imunita nemusí vždy správně zareagovat.

„Vakcinace funguje na principu stimulace, kdy do těla zaneseme informace o povrchových antigenech viru a ty nastartují imunitní buňky a začnou tvořit protilátky.

Spuštění protilátek a délka jejich fungování je u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší,“ vysvětlil.

Předcházet nárůstu tělesné hmotnosti ale podle odborníků epidemie zrovna neusnadňuje. Bezpečnostní opatření po celém světě omezila pohyb lidí a sociální kontakt.

Lidé začali pracovat z domova, čímž omezili zbývající přirozený pohyb jako chůze do práce, na oběd nebo na nákup. „Značná část lidí v první vlně pandemie přibrala asi jeden až pět kilogramů.

Nemohli chodit ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšuje stres, který následně řešili přejídáním,“ uvedl. Naopak cvičení podle Čupky vyplavuje hormony, které stres snižují.

Data o tom, jestli nakažení, hospitalizovaní, lidé ve vážném stavu nebo zemřelí s koronavirem trpí obezitou, v Česku k dispozici nejsou. Odborníci ji ale uvádějí jako rizikový faktor, navíc často provází cukrovku, vysoký krevní tlak nebo další onemocnění. Ta jsou rizikovější než vyšší věk.

Patříte do koronavirem ohrožené skupiny? Jsou způsoby, jak své vyhlídky zlepšit

Nové je, že máte-li jednu nebo více těchto nemocí, máte také bez ohledu na věk vyšší riziko, že v případě onemocnění covid-19 bude u vás průběh komplikovanější a delší. Dá se tomu ale předejít.

Přečíst článek ›

O novém typu koronaviru SARS-CoV-2 toho stále nevíme dost, jisté však je, že vyvolává vysoce infekční onemocnění, svými příznaky podobné chřipce, které však může mít nejen u starších, ale též u obézních či chronicky nemocných osob velmi vážný průběh.

ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

„Nová chřipka“ tak zdaleka neohrožuje „jenom“ seniory, ale také, mimo jiné, „pacienty XXXL“, diabetiky a hypertoniky. Tedy statisíce až milion Čechů. Ti všichni podle dosavadních zkušeností epidemiologů a podle již provedených studií patří v souvislosti s nákazou koronavirem mezi rizikové skupiny. To je ta špatná zpráva. Dobrá je, že vlastním přičiněním můžeme rizika zmírnit.

Životní styl jako jed i lék

Jak diabetes 2. typu, tak obezita či vysoký tlak jsou v drtivé většině případů potíže, které si mnoho z nás způsobí dlouhodobě nevhodným životním stylem.

Česká společnost pro hypertenzi odhaduje, že vysoký tlak má u nás zhruba 2 miliony osob, diabetiků je v celé zemi asi milion a podle loňských průzkumů se obezita týká čtvrtiny českých žen a přibližně 20 procent mužů. Všechny tyto potíže prokazatelně zhoršují průběh nemoci Covid 19.

 Podle poslední britské studie obezita zdvojnásobuje riziko horšího průběhu nemoci, riziko úmrtí je dokonce o 37 procent vyšší.

Přečíst článek ›

„Obezita je nahromadění tuku v tukové tkáni, nejčastěji v oblasti břicha.

Tento tuk obaluje vnitřní orgány a působí i jako endokrinní tkáň, ovlivňuje hormonální systém a může být spouštěčem zánětlivé reakce,“ říká specialistka na zdravotní výživu a prevenci Margit Slimáková.

Platí, že čím vyšší hmotnost, respektive BMI, člověk má, tím horší vyhlídky jsou, zejména pokud se kila navíc zkombinují ještě s diabetem nebo s vysokým tlakem.

Zbavte se zátěže!

Jsou nemoci, jejichž vznik ovlivnit nelze a mnohdy ani neovlivníme jejich průběh. To ovšem neplatí pro diabetes II. typu, vysoký tlak a obezitu. Bez ohledu na to, jak moc jsme si tyhle obtíže „zavinili“, všechny můžeme zmírnit, některé i zcela vyléčit.

A nepotřebujeme k tomu ani zázračné pilulky, ani high-tech medicínu. Ve všech třech případech totiž platí, že zcela zásadní je zhubnout „do normálu“, hýbat se, nestresovat se a zdravě jíst. Snížení hmotnosti má vliv jak na snížení hodnoty krevního tlaku, tak na snížení hladiny glykemie v krvi.

Držet cukr pod kontrolou je přitom zásadní.

Přečíst článek ›

„Nedostatečně kompenzovaná cukrovka může být příčinou těžkého průběhu jakéhokoliv akutního onemocnění, tedy i COVID 19,“ říká MUDr. Johana Venerová z diabetologického centra Ústřední vojenské nemocnice v Praze a dodává, že v době pandemie proto doporučují diabetikům zaměřit se vedle všeobecných preventivních opatření i na to, aby měli glykémie co nejvyrovnanější.

„U pacientů s cukrovkou, kteří onemocní COVID19, se dá očekávat rozkolísání glykémií. Doporučujeme tedy časté samostatné měření glykémie (4-6x denně), dostatečný příjem neslazených tekutin a po konzultaci s ošetřujícím diabetologem upravit léčbu cukrovky tak, aby i v průběhu nemoci byla glykémie v cílovém rozmezí nejlépe 6-10 mmol/l,“ uzavírá MUDr. Venerová.

Praktické radyVyhlídky na zlepšení či vyléčení svých aktuálních nemocí a výrazné snížení rizika komplikovaného průběhu nákazy koronavirem zajistíme, když se aktivně a hned začneme starat o své zdraví. Jak na to?

1) Často se hýbejte, pokud možno na čerstvém vzduchu. Slunce vám dodá vitamin D, důležitý pro celkovou imunitu. Pořiďte si krokoměr a zkuste zvládnout denně 3000-6000 kroků.

2)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector