Proč lidé s diabetem 2. typu mají vyšší riziko zlomenin kostí?

Česká republika se řadí mezi země s největším počtem diabetiků v Evropě. Za posledních 20 let u nás vzrostl počet cukrovkářů o 68 %. Onemocnění je spojeno zejména se životním stylem. Patříte do skupiny potenciálních pacientů? Poradíme vám, jak diabetes rozpoznat a účinně s ním bojovat.

Proč lidé s diabetem 2. typu mají vyšší riziko zlomenin kostí?

Proč diabetes vzniká?

Diabetes mellitus je souhrnný název pro skupinu onemocnění, která se projevují zvýšenou hladinou cukru v krvi neboli hyperglykemií. Hladinu cukru v krvi reguluje hormon inzulin. Pokud máme inzulinu málo, nemohou buňky našeho těla cukr z krve získávat a využít jej jako zdroj energie – cukr zůstane v krvi nevyužit.

Cukrovku dělíme na dva základní typy – diabetes 1. typu a diabetes 2. typu.

První typ cukrovky se řadí mezi autoimunitní choroby, kterým lze jen těžko zabránit, a vzniká proto, že jsou vlastním imunitním systémem člověka ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin.

Pacient je pak celoživotně odkázán na podávání inzulinu injekčně či pomocí pera. Tento typ diabetu se u lidí objevuje nejčastěji kolem 15. roku života, onemocnět jím však mohou i novorozenci nebo starší lidé.

Druhý typ cukrovky vzniká většinou až v dospělém věku a bohužel si ho způsobujeme my sami. Jeho hlavní příčinou je totiž zejména nezdravý životní styl. V případě diabetu 2.

typu je organismus schopen produkovat jen minimální množství inzulinu, anebo nedokáže inzulin efektivně využít.

Tímto typem cukrovky u nás trpí 92 % procent pacientů, kdežto životním stylem nezpůsobenými typy jen 8 %.

Proč lidé s diabetem 2. typu mají vyšší riziko zlomenin kostí?

Mějme se na pozoru

Nezdravá nepravidelná strava plná tuků a cukrů, minimum pohybu, žádná životospráva, stres, nedostatek relaxace… Sedí to i na vás? Pokud u vás cukrovka 2. typu ještě diagnostikována nebyla, změňte včas svůj životní styl. Ze zmíněných příčin totiž trpí diabetem až 10 % tuzemské populace!

Podle údajů Diabetické asociace ČR se s cukrovkou léčí na 860 000 osob. Z výsledků studie však vyplývá, že dalších zhruba 250 000 osob o svém onemocnění vůbec neví.

Diabetes je v současné době nevyléčitelný. Cílem léčby diabetu je proto bránit vzniku komplikací a umožnit tak zkvalitnění a prodloužení života pacientů. A jak tedy cukrovku rozpoznáme?

Příznaky diabetu 2. typu

Ne nadarmo se říká, že cukrovka nebolí. Její příznaky proto lidé často nevnímají nebo jim nepřikládají dostatečný důraz. Jenže neléčený diabetes dokáže s naším organismem nadělat pořádnou paseku.

Na zdravotní komplikace spojené s diabetem zemře každý rok více než 20 000 pacientů. Přitom včasná léčba dokáže tuto zákeřnou nemoc utlumit.

K úspěchu léčby je však zapotřebí odhalit cukrovku již v jejím raném stádiu.

Pociťujete nesnesitelnou až neuhasitelnou žízeň a malátnost? Chce se vám často na toaletu a překvapuje vás vydatné močení? Cítíte, že máte zamlžené vidění a trápí vás svědění pokožky těla? Jste pořád unaveni? Na nic nečekejte a co nejrychleji navštivte svého lékaře. Tyto symptomy totiž mohou signalizovat, že má vaše tělo problém s inzulinem.

Zejména ukrutná žízeň a velmi časté močení jsou typickým příznakem cukrovkového stavu. Když se totiž zvyšuje hladina cukru v krvi, ledviny nedovedou cukr udržet a propouštějí jej do moči – přebytky glukózy s sebou strhávají molekuly vody. Čím je vyšší hladina glykemie, tím větší množství moči tělo vyprodukuje.

Proto je pak člověk nucen hodně pít a nápadně často „chodit na malou“.

Braňte se včas

Patříte mezi ty, kteří mají cukrovku v rodině a říkají si, že s tím tak „holt musí počítat“? V „diabetických“ rodinách je skutečně pravděpodobnost onemocnění vyšší, avšak při dodržení zásad zdravého životního stylu není vůbec nutné, aby se diabetes objevil i ve vaší generaci. V rodině totiž cukrovku máme i díky tomu, jak vypadá ono rodinné stravování. Zeleninu si dopřáváme maximálně v podobě dušeného zelí ke kachně, jako smažený květák, sterilované okurky anebo třeba v bramborovém salátu plném majonézy. Tyto rodinné recepty a stravovací zvyklosti se dědí a s nimi se dědí také sklon k diabetu 2. typu. Obezitou dnes trpí nejen starší osoby, které už mají méně pohybu, ale i děti a lidé v produktivním věku. Pokud však včas zasáhnete, můžete cukrovku ze své rodiny klidně vyhnat.

Prevence diabetu

Jak se chovat, aby na vás cukrovka nemohla? Není jiné rady, než změnit životní styl. Prvním krokem je proto samozřejmě strava. S nadsázkou lze říci, že diabetes 2. typu a obezita jsou spojené nádoby.

Většina „cukrovkářů“ je obézních a zase naopak – většina obézních lidí má cukrovku 2. typu, anebo k ní spěje. Dříve byl tento typ cukrovky označován jako „stařecká cukrovka“, ale to už dávno neplatí.

Choroba se u lidí s nezdravým stylem života objevuje nejčastěji kolem čtyřicítky, největší výskyt pak bývá v rozmezí 55 až 65 let. Abychom se cukrovce vyvarovali, měla by se nám na talíři objevovat nejčastěji čerstvá zelenina a ovoce, libové maso, oříšky, cereálie.

Naopak smažené pokrmy, dezerty, jídla z fast foodů a tučná jídla bychom si měli dopřávat opravdu svátečně. Myslete i na přísun vitamínů. Třeba ty od MedPharma přispívají k udržení normální hladiny cukru v krvi.

Proč lidé s diabetem 2. typu mají vyšší riziko zlomenin kostí?

Zdravá strava je prvním krokem v prevenci diabetu.

Změnili jste jídelníček? Výborně. Teď přidejte pohyb. Nemusí jít nutně o zvedání činek v posilně. Stačí aktivita přiměřená věku a kondici. Zkuste vyměnit dojíždění autem, pokud to není nezbytně nutné, a projděte se na zastávku. Místo eskalátoru jděte po schodech. Sobotní „televizní večer“ vyměňte za hodinku plavání a následný odpočinek v sauně.

Zdravý životní styl nemusí nutně znamenat desítky uběhnutých kilometrů denně. Myslete však na to, že pohyb zlepšuje schopnost průniku cukru do buněk. Nedostatečný pohyb má za následek snížení citlivosti inzulínových receptorů o třetinu až polovinu. Naopak delší kontinuální pohybová zátěž střední intenzity tuto citlivost až o polovinu zvyšuje. Ideální je tak „aktivní hodinka“.

Nezapomínejte na prohlídky

Zhruba od 40 až 45 let je potřeba kontrolovat hladinu cukru v krvi při běžných kontrolách a odběrech krve u praktického lékaře. Včasným zjištěním cukrovky můžete předejít závažným zdravotním komplikacím, mezi které patří například poškození nervů, srdce a cév. Poškození těchto orgánů může skončit až srdečním infarktem a mrtvicí.

Výskyt infarktu myokardu je u lidí s cukrovkou až pětinásobně vyšší než v běžné populaci.

„Cukrovkáři“ trpí také selháváním ledvin, jehož důsledkem je nutná dialýza (přes 97 000 českých diabetiků má chronické postižení ledvin). Častým následkem cukrovky bývá také nevratné poškození zraku.

Více jak 100 600 českých diabetiků má kvůli své nemoci postižený zrak a 2 200 z nich dokonce osleplo. V neposlední řadě může diabetes skončit i amputací nohy (tzv.

diabetická noha, kterou trpí na 40 tisíc pacientů).

Naštěstí dnes existují léky, které dokážou hrozbám souvisejícím s cukrovkou zabránit. Je však nutné dodržovat předepsanou léčbu a nespoléhat jen na medikamenty. Ačkoliv už u vás diabetes 2.

typu propukl, myslete na pohyb a vhodnou stravu. Ideální je regulované stravování, což znamená přibližně stejný přísun sacharidů a energie v jednotlivých jídlech.

V obchodech dnes najdete speciální oddělení pro pacienty s cukrovkou, kde pořídíte desítky DIA potravin.

Buďte fit a nedejte cukrovce šanci

Bude se procento „cukrovkářů“ v naší populaci zvyšovat? Dá se říci, že co se týče diabetu 2. typu, je to jen na nás.

Zásah do životního stylu si prevence cukrovky žádá ráznější, ale vzhledem k tomu, jakým zdravotním komplikacím se tak dá vyvarovat – stojí to za to. Začněte žít zdravěji ještě dnes a nedejte diabetu příležitost.

Pomůžete nejen sobě, ale i svým dětem, které budou od malička jíst zdravé a plnohodnotné potraviny.

Jste diabetik?

Osteoporóza – řídnutí kostí, fakta a doporučená léčba

Osteoporóza nastane, když se hustota kostí sníží a tělo přestane produkovat tolik kostní hmoty, jak tomu bylo dříve.

To může ovlivnit jak muže tak ženy, ale je nejvíce pravděpodobné, že nastane u žen po menopauze, protože dochází k náhlému poklesu estrogenu, hormonu, který normálně chrání před osteoporózou.

Jak kosti slábnou, tam je vyšší riziko zlomeniny během pádu nebo dokonce i při menším klopítnutí.

Osteoporóza v současné době postihuje více než 53 milionů lidí v USA.

Fakta o osteoporóze

Zde jsou některé klíčové body o osteoporóze.

  • Osteoporóza ovlivňuje strukturu a sílu kostí a zvyšuje pravděpodobnost zlomenin, zejména v oblasti páteře, kyčlí a zápěstí.
  • To je nejvíce obyčejné u žen po menopauze, ale kouření a chudá strava zvyšují riziko.
  • Často se nevyskytují žádné jasné vnější příznaky, ale oslabení páteře může vést k předklonu a může dojít k bolesti kostí.
  • Pro diagnostiku se používá speciální rentgenový sken, známý jako DEXA.
  • Léčbu zahrnují léky na prevenci nebo zpomalení úbytku kostní hmoty, cvičení a úprava diety, včetně zvýšení příjmu vápníku, hořčíku, vitamínu D a kloubní výživu.

Co je osteoporóza?

Osteoporóza“ znamená doslova „porézní kosti„. Kosti jsou slabší a zvyšují riziko zlomenin, zejména v kyčlích, páteřních obratlích a zápěstí.

Kostní tkáň se neustále obnovuje a nová tkáň nahradí starou, poškozenou. Tímto způsobem tělo udržuje hustotu kostí a integritu jejích krystalů a struktury.

Vrchol hustoty kostí nastává v pozdních 20 letech. Po věku 35 let kosti začínají postupně slábnout. Jak stárneme, kost se rozpadá rychleji, než se vytváří. Pokud k tomu dochází v nadměrné míře, dochází k osteoporóze.

Co způsobuje osteoporózu?

Některé rizikové faktory mohou způsobit úbytek kostní hmoty a osteoporózu. Některé z těchto věcí nemůžete změnit, a jiné zase můžete.

Mezi rizikové faktory, které nemůžete změnit, patří:

  • Stáří. Vaše šance na získání osteoporózy se zvyšují, jak stárnete.
  • Etnická příslušnost. Europoidní a asijské ženy mají větší pravděpodobnost vzniku osteoporózy. Afroameričanky a hispánské ženy mají menší šanci na onemocnění.
  • Rodinná historie. Osteoporóza má tendenci se vyskytovat v rodinách. Pokud má člen vaší rodiny osteoporózu nebo si následkem zlomí kost, je zde větší šance, že budete také postiženi.
  • Pohlaví. Máte větší šanci na osteoporózu, pokud jste žena. Ženy mají menší kosti než muži a ztrácejí kostní hmotu rychleji než muži kvůli hormonálním změnám, ke kterým dochází po menopauze.

Mezi rizikové faktory, které můžete změnit, patří:

  • Příliš mnoho alkoholu může způsobit úbytek kostí a jejich lámavost.
  • Příliš málo vápníku a vitamínu D může zvýšit vaše šance na získání osteoporózy.
  • Nízké hladiny estrogenů způsobené chybějícími menstruačními obdobími nebo menopauzou mohou způsobit osteoporózu u žen. Nízké hladiny testosteronu mohou vyvolat naopak osteoporózu u mužů.
  • Léky. Některé léky mohou způsobit úbytek kostní hmoty.
  • Fyzická aktivita. Necvičit a nebýt aktivní po dlouhou dobu může zvýšit vaše šance na získání osteoporózy. Stejně jako se svaly, kosti jsou silnější a zůstávají pevnější s pravidelným cvičením.
  • Kouření. Cigarety mohou omezit vstřebání vápníku vaším tělem. Také ženy, které kouří, procházejí menopauzou dříve než ti, co nekouří.
  • Tělesná hmotnost. Být příliš hubený zvyšuje pravděpodobnost osteoporózy.

Příklady zdravotních stavů, které jsou rizikovými faktory pro osteoporózu, zahrnují:

  • Rakovina prsu nebo prostaty
  • Diabetes / cukrovka
  • Hyperparatyreóza nebo hypertyreóza
  • Cushingův syndrom
  • Zánětlivé onemocnění střev
  • Autoimunitní onemocnění včetně revmatoidní artritidy (RA), lupusu, roztroušené sklerózy nebo ankylozující spondylitidy
  • Parkinsonova choroba
  • Tyreotoxikóza
  • Hematologické poruchy krve
  • Nepravidelná / nepřítomná nebo předčasná menopauza
  • AIDS / HIV
  • Chronická obstrukční plicní choroba (CHOPN), včetně emfyzému
  • Chronické onemocnění ledvin
  • Onemocnění jater, včetně biliární cirhózy
  • Transplantace orgánů
  • Syndrom obrny a post-obrny
  • Skolióza
  • Poranění míchy

Test a diagnostika osteoporózy

Test kostní minerální hustoty je nejlepším způsobem, jak zkontrolovat zdraví kostí. Tento test může:

  • Diagnostikovat osteoporózu a zjistit, zda si můžte pravděpodobně zlomit kost.
  • Zkontroluje sílu kostí.
  • Ujistit se, že léčba napomáhá vaše kosti dělat silnější a pevnější.

Lékař zváží anamnézu pacienta a jeho rizikové faktory. Pokud lékaři mají podezření na osteoporózu, požádají o vyšetření, aby se změřila kostní denzita (BMD). Skenování hustoty kostní tkáně používá typ rentgenové technologie známé jako duální energetická rentgenová absorpce (DEXA)[1] a kostní denzitometrie.

V kombinaci s rizikovými faktory pacienta může DEXA ukázat pravděpodobnost výskytu zlomenin způsobených osteoporózou. Může také pomoci monitorovat reakci na léčbu.

Skenování DEXA mohou provádět dva typy zařízení:

  • Centrální zařízení: skenování provedené v nemocnici měří hustotu minerálů kyčle a páteře, zatímco pacient leží na stole.
  • Periferní zařízení: mobilní stroj, který testuje kosti v zápěstí, patě nebo prstu.

Výsledky testu DEXA

Výsledky testu jsou uvedeny jako T-skóre DEXA nebo Z-skóre.

T-skóre porovnává kostní hmotu pacienta s maximální kostní hmotou mladší osoby.

  • -1,0 nebo vyšší je normální
  • od -1,0 do -2,5 svědčí o mírném úbytku kostní hmoty
  • -2,5 nebo nižší označuje osteoporózu

Z-skóre srovnává kostní hmotu pacienta s hmotou ostatních lidí s podobným stavem a věkem. Zkouška se obvykle opakuje každé 2 roky, což umožňuje srovnání výsledků.

VFA (Vertebral Fracture Assesment)

Další testy, které mohou pomoci potvrdit diagnózu, zahrnují vyšetření pacientovy anamnézy, provedení fyzického vyšetření, vyšetření moči a krve pro diagnostiku základních stavů, testy biochemických markerů, rentgenové snímky a VFA. Jedním z důvodů, proč by Váš lékař mohl mít podezření, že jste ztratili kostní hmotu, je snížení vaší výšky, protože se to obvykle děje v důsledku drobných zlomenin v páteři.

Léčba a prevence osteoporózy

Léčba osteoporózy zahrnuje:

  • vyvážená strava bohatá na vápník a vitamín D
  • plán cvičení
  • zdravý životní styl
  • léky na prevenci a léčbu onemocnění.

Cílem léčby je:

  • zpomalit nebo zabránit rozvoji osteoporózy
  • udržujet zdravou minerální hustotu kostí a kostní hmotu
  • zabránit zlomeninám
  • snížit bolest
  • maximalizovat schopnost osoby pokračovat ve svém každodenním životě.

To se provádí pomocí preventivního měření životního stylu a používání doplňků stravy a některých léků.

Konvenční léčba osteoporózy

Léky, které mohou pomoci předcházet osteoporóze a léčit ji, zahrnují:

  • Bisfosfonáty: jedná se o antiresorpční léky, které zpomalují úbytek kostí a snižují riziko zlomenin.
  • Estrogenové agonisty nebo antagonisty, také známé jako (selektivní modulátory estrogen-receptorů, SERMS), například raloxifen: tyto látky mohou snížit riziko zlomenin páteře u žen po menopauze.
  • Calcitonin (Calcimar, Miacalcin): to pomáhá předcházet zlomeninám páteře u postmenopauzálních žen a může pomoci zvládnout bolest v případě zlomeniny.
  • Paratyroidní hormon, například teriparatid: tento přípravek je schválen pro osoby s vysokým rizikem zlomeniny, protože stimuluje tvorbu kostí.
  • Monoklonální protilátky (denosumab, romosozumab): Jedná se o imunitní terapie podávané některým postmenopauzálním ženám s osteoporózou. Romosuzumab nese upozornění na černou skříňku kvůli možným nepříznivým účinkům.

Budoucnost léčby osteoporózy?

V budoucnu může léčba zahrnovat terapii kmenovými buňkami. V roce 2016 vědci zjistili[2], že injekce určitého druhu kmenových buněk u myší zvrátila osteoporózu a úbytek kostí způsobem, který by mohl být potenciálně přínosem i pro lidi.

Zjištění publikovaná v roce 2015 naznačila, že růstový hormon (GH) užívaný s doplňky vápníku a vitamínu D může dlouhodobě snížit riziko zlomenin.

V roce 2015 také vědci ve Spojeném království (UK) zjistili, že dieta obsahující sójový protein a isoflavony může nabídnout ochranu před úbytkem kostní hmoty a osteoporózou během menopauzy.

Vědci se domnívají, že až 75% kostní denzity (hustoty) je určeno genetickými faktory. Výzkumníci zkoumají, které geny jsou zodpovědné za tvorbu a ztrátu kostí, v naději, že by to mohlo nabídnout nové způsoby prevence osteoporózy v budoucnosti.

Prevence osteoporózy

Některé změny životního stylu mohou snížit riziko osteoporózy.

Vápník a vitamín D

Vápník je nezbytný pro kosti a je důležité zajistit odpovídající příjem vápníku. Dospělí ve věku 19 let a starší by měli konzumovat 1 000 miligramů (mg) denně. Ženy ve věku 51 let a starší a jedinci od 71 let by měli mít denní příjem 1200 mg.

Preferovány jsou dietní zdroje zahrnující:

  • mléčné výrobky, jako je mléko, sýr a jogurt
  • zelená listová zelenina, jako je kapusta a brokolice
  • ryby s měkkými kostmi, jako je např. konzervovaný losos a tuňák
  • obohacené snídaňové cereálie

Pokud není příjem potravy dostačující, doplňky stravy jsou další možností.

Vitamin D hraje klíčovou roli, protože pomáhá tělu vstřebávat vápník. Dietní zdroje zahrnují obohacené potraviny, ryby a játra. Nicméně, většina vitamínu D nepochází z potravin, ale z vystavení slunečnímu záření, takže je doporučeno pravidelné vystavení slunečnímu záření.

Doplňky stravy při osteoporóze

  • Hořčík (500 mg denně) – pro správný metabolismus vápníku je zapotřebí hořčík.[3]
  • Vápník (1000 mg denně) – zvolte citrát vápenatý, který se nejlépe vstřebává.[4]
  • Vitamin D3 (5 000 IU denně) – vitamin D pomáhá zlepšit vstřebávání vápníku.[5]
  • Vitamin K2 (100 mcg denně) – potřebný k vytvoření proteinu, který je kritický pro tvorbu kostí.[6]
  • Stroncium (680 mg denně) – kovový prvek, který může pomoci zlepšit hustotu kostí. Přirozeně se vyskytuje v mořské vodě, půdě bohaté na živiny a některých potravinách, ale většina lidí jej musí doplnit.[7]

Úprava životního stylu

Další způsoby minimalizace rizika jsou:

  • kouření, protože to může snížit růst nové kosti a snížení hladiny estrogenů u žen
  • omezit příjem alkoholu, podpořit zdravé kosti a zabránit pádům
  • pravidelné cvičení, jako je chůze, protože to podporuje zdravou kost a posiluje podporu svalů
  • dělat cvičení na podporu flexibility a rovnováhy, jako je jóga, protože mohou snížit riziko pádů a zlomenin

Pro lidi, kteří již mají osteoporózu, výživu, cvičení a prevenci pádu, hraje klíčovou roli při snižování rizik a úbytku kostní hmoty.

Klíčové poznatky k osteoporóze

  • Osteoporóza je onemocnění kostí, ke kterému dochází, když tělo ztrácí příliš mnoho kostní hmoty, vytváří příliš malo kostní hmoty nebo obojí. To má za následek slabé kosti a zvyšuje riziko zlomenin.
  • Příčiny osteoporózy zahrnují: stárnutí, špatná strava, nedostatek pohybu, hormonální změny, prudké omezení kalorií, určité léky a řadu zdravotních stavů, včetně rakoviny, diabetu a autoimunitních onemocnění.
  • Léčba osteoporózy obvykle zahrnuje cvičení, zdravou dietu, doplňky stravy a někdy i léky.
  • Chcete-li pomoci zvládnout příznaky osteoporózy, ujistěte se, že jíte stravu bohatou na minerály a bílkoviny, snažte se zabránit pádům, cvičte a posilujte svaly denně, pravidelně vycházejte na slunce a vystavujte se dostatek slunečnímu světlu, abyste získali vitamin D.
  • [1] Radiology Info – Bone Densitometry (DEXA, DXA)
  • [2] Systemic Mesenchymal Stromal Cell Transplantation Prevents Functional Bone Loss in a Mouse Model of Age-Related Osteoporosis.
  • [3] The American Journal of Clinical Nutrition – Effect of Magnesium on Calcium Metabolism in Man
  • [4] Meta-Analysis of Calcium Supplementation for the Prevention of Postmenopausal Osteoporosis
  • [5] Intestinal Calcium Absorption and Serum Vitamin D Metabolites in Normal Subjects and Osteoporotic Patients
  • [6] Vitamin K2 (Menatetrenone) Effectively Prevents Fractures and Sustains Lumbar Bone Mineral Density in Osteoporosis
  • [7] Strontium ranelate: dose-dependent effects in established postmenopausal vertebral osteoporosis–a 2-year randomized placebo controlled trial.

Osteoporóza

Kosti jsou ukryté v našem těle, a tak těžko můžeme pozorovat, jak se mění. Jejich oslabení nijak necítíme, přesto k němu dochází. Na ubývání kostní hmoty bývají upozorňovány hlavně ženy, které dosáhly menopauzy.

Proč právě kosti nezůstávají v takovém stavu, jak nám narostly? Osteoporóza přichází zejména s nedostatkem vápníku a vitaminu D, když se málo hýbeme, kouříme a konzumujeme alkohol, podstatný vliv má také dědičnost.

U žen se bohužel přičítá obvyklý spouštěcí faktor v podobě poklesu hladiny estrogenů.

Slovo osteoporóza se skládá z řeckých základů „osteo“ (kost) a „poróza“ (řidnutí). Všeobecně je známo, že u každého člověka se s postupujícím věkem stále prohlubují degenerativní procesy, tedy procesy chátrání. Zdravý člověk přijde mezi 40. a 70.

rokem života asi o třetinu kostní hmoty. U stárnoucího člověka činí ztráta kostní hmoty přibližně jedno procento ročně. To je normální ztráta podmíněná stárnutím. Když však dojde ke zvýšenému úbytku kostní hmoty, máme co dělat s klinickým obrazem osteoporózy.

Ta postihuje 80 % žen, ale trpí jí také stále více mužů. U osteoporózy bohužel neexistují žádné včasné výstražné symptomy a nemoc je často diagnostikována až ve chvíli, kdy dojde k první zlomenině.

Pokud jste si tedy v minulosti zlomili kost, aniž došlo k výraznému těžkému pádu, je na místě vyhledat lékaře.

Osteoporóza je „podceňovanou nemocí“, protože v počátku nebolí a výrazný podíl má podceňování choroby a jejího nebezpečí. A to jak pacienty či ohroženými skupinami, tak i mnoha lékaři. Osteoporóza patří k chorobám s vyšším výskytem v pokročilejším věku, ale není nezbytným průvodcem stáří.

Česká republika patří mezi země s vysokým rizikem vzniku choroby a bohužel přitom k zemím, kdy je léčen jen malý podíl nemocných. Základem je na riziko osteoporózy vůbec myslet.

Existuje řada rizikových faktorů – od dědičnosti (především v ženské linii) přes poruchy vstřebávání a trávení, nedostatek pohlavních hormonů (například po operačním odstranění vaječníků), kostní hmotu okrádají chronické zánětlivé procesy, revmatoidní artritida, dlouhodobé užívání kortikoidů a mnohé další skutečnosti. Obecně lze také říci, že velmi hubené ženy jsou ve vyšším riziku, především ve vyšším věku.

Stejně jako cukrovka patří osteoporóza k nemocem látkové výměny. Osteoporóza je onemocnění charakterizované nízkou kostní hmotou a zhoršením mikroarchitektury kostní tkáně. To způsobuje vyšší lámavost kostí a větší riziko zlomenin.

Onemocnění se zjišťuje na základě výsledků měření hustoty kostí. O skutečnou osteoporózu jde třeba v případě, kdy je u ženy nebo muže hustota kostního minerálu dvaapůlkrát nižší, než činí střední hodnota u zdravé ženy před menopauzou.

Díky takovému měření lze včas učinit opatření předcházející zlomeninám.

Formy onemocnění

Obecně rozlišujeme mezi lokalizovanou a generalizovanou formou osteoporózy. U lokalizované formy dochází ke ztrátě kostní hmoty v přesně vymezené oblasti. Generalizovaná forma se vyskytuje mnohem častěji a ke snížení kostní hmoty při ní dochází v celém kosterním systému.

Podle vzniku rozlišujeme primární a sekundární osteoporózu. U primární osteoporózy tkví příčina jejího vzniku v samotné látkové výměně kostí, což je případ 95 % onemocnění. Odborná literatura rozlišuje u primární osteoporózy typ 1 a typ 2.

Osteoporóza prvního typu se označuje jako  postmenopauzální osteoporóza a postihuje ženy během přechodu (kolem 50. roku věku). Příčinou je úbytek nebo nedostatek pohlavních hormonů, zvláště pak estrogenu. Jde o nejčastější formu osteoporózy.

Osteoporóza druhého typu je označována také jako senilní osteoporóza. Vyskytuje se až v pozdějším věku a postihuje stejnou měrou muže jako ženy. U sekundární osteoporózy není třeba hledat příčinu primárně v látkové výměně kosti.

Za její vznik odpovídají často chronické choroby ledvin, trávicího ústrojí nebo jater. Dysfunkce těchto důležitých orgánů narušuje výměnu minerálních látek (vápníku atd.) a zpracování vitaminů.

Vznik sekundární osteoporózy mohou zapříčinit také onemocnění štítné žlázy a cukrovka.

Stavba kosti

Zatížitelnost kosti závisí nejen na její hustotě, ale také na vyvážené architektuře. Ta musí být na jedné straně odolná a na druhé pružná. Například kyčelní kloub musí unést zátěž více než 250 kg. Kost kyčelního kloubu musí odolávat zkroucením a nárazům a odpružovat je. Proto musí mít elastické složky. K vrcholnému zatížení dochází třeba při volejbalu nebo lyžování.

Kost je pružná díky pojivovým (kolagenním) látkám. Ty jsou uspořádány lamelovitě jako lana a spojují je jako jakýsi cement krystaly kalcia a fosfátu. Pevnosti pojiva slouží také jiné stopové prvky.

Vitaminy pomáhají nepřetržitě probíhajícím procesům výstavby a odbourávání kostní hmoty. Můžeme říci, že kosti propůjčuje její mimořádné vlastnosti správná směs všech pružných, pevných a tuhých komponent.

Stavba kosti se dá snáze pochopit pomocí rentgenových snímků. Takzvaná kortikální kost se podobá duté rouře nebo tyči. Kortikální je například stehenní kost. Je kompaktní, tvrdá a snese vysokou zátěž.Páteřní obratle nejsou duté, mají houbovitou výplň. Nazývá se spongiózní.

Když si prohlédneme kost pod mikroskopem, zjistíme, že se její stavební linie přizpůsobuje momentálnímu zátěžovému profilu kosti. Kost neustále mění stavbu, aby byla zatížitelná, a přece flexibilní. Tyto procesy výstavby a odbourávání kostní hmoty probíhají současně. Povrch kostních můstků tak představuje obrovskou plochu pro procesy přestavby. Ve spongiální kosti (např.

u páteře) probíhají tyto procesy až desetkrát rychleji než v kortikální (např. krček stehenní kosti).

Příčin vzniku onemocnění je více

Dnes už víme, že existuje mnoho geneticky daných i získaných rizikových faktorů, které mohou za vznik osteoporózy. Projevy těchto rizikových faktorů a jejich vzájemná kombinace zvyšují pravděpodobnost vzniku osteoporózy.

Na jedné straně jsou faktory, které jsou vrozené, a proto je nelze ovlivnit. Na druhé straně se vykytují rizika vzniku osteoporózy, za něž odpovídáme sami. Ne vždy se zjistí pouze jedna příčina vzniku osteoporózy.

V takovém případě hovoříme o idiopatické osteoporóze.

Výzkumy bylo zjištěno, že zvýšené riziko hrozí Severoevropankám, ženám se světlou pletí nebo ženám se všeobecným dědičným zatížením, tedy těm, v jejichž rodinách bylo zachyceno už několik případů tohoto onemocnění.U rodového zatížení je třeba mít na zřeteli skutečnost, že dcera dědí nemoc po matce.

Jestliže matka trpí častými zlomeninami, jestliže se podstatně snížila její tělesná výška nebo si přivodila zlomeninu krčku stehenní kosti, je její dcera velmi pravděpodobně riziková pacientka a měla by se podrobit příslušnému vyšetření.

V zásadě je prokázáno, že jak maximální hustota kostí, tak pozdější řídnutí kostí jsou geneticky předem naprogramované.

Nedá se z větší části ovlivnit, jak intenzivně a jak rychle postupuje geneticky podmíněný úbytek kostní hmoty. Výstavba kostí převažuje u žen a mužů do 30. roku věku. Mezi 30. a 35. rokem se přestavba kostí nachází v rovnováze.

Po menopauze a s ní spojeným úbytkem estrogenu dochází u žen ke značnému zvýšení počtu zlomenin. U mužů naproti tomu značně stoupá riziko zlomenin až po 75. roku věku. Úbytek kostní hmoty probíhá v zásadě rychleji u ženy než u muže.

Dříve byla osteoporóza považována za osudové onemocnění starých lidí.

Dnes už známe rizikové faktory vedoucí ke vzniku onemocnění, proto máme možnosti, jak tyto faktory oslabit a zabránit vzniku choroby. Z rizikových faktorů stojí na prvním místě chronický nedostatek pohybu.

Když nedochází k pohybové aktivitě, látková výměna kostí se sníží natolik, že i u mladých pacientů upoutaných na lůžko hrozí zvýšené riziko vzniku zlomeniny.

Je prokázáno, že při inaktivitě, způsobené třeba dlouhodobější nemocí, se během několika málo měsíců zmenší kostní hmota až o 30 %.

Přidat pohyb

Není nejmenší pochybnosti o souvislosti mezi pohybem a výstavbou kostí, popř. mezi nedostatkem pohybu a úbytkem kostní hmoty.Aby se mohly do kostní struktury zabudovat potřebné materiály, musí se lidské tělo pravidelně hýbat.

Při pohybu přenášejí svaly a šlachy pozitivní vzruchy na kosti a povzbudí je, aby budovaly kostní hmotu a byly schopny odolat zátěži. Kosti a svaly tvoří symbiotický systém. Kdo má dobrou kondici, může bezpečně chodit, bez problémů se shýbat. Zdravý člověk nemívá sklon k závratím, což automaticky zabraňuje pádu.

Navíc se prokázalo, že u pravidelně trénujících osob se znatelně lépe hojí zlomeniny a jiná zranění.

Zapomeňte na nikotin

Vůbec si neuvědomujeme, jak významně ovlivňuje kouření látkovou výměnu kostí. Na jedné straně dochází ke zúžení cév a tím ke zhoršení regenerační schopnosti a výstavby kostí. Na druhé straně škodí kouření především játrům, což vede ke snížené aktivitě důležitého vitaminu D. Kvůli kouření se v kostech ukládají škodlivé látky kadmium a olovo.

Kouření navíc snižuje funkci plic a příjem kyslíku, což se negativně projevuje na výstavbě kostní hmoty. Mladé kuřačce hrozí stejné riziko, že onemocní osteoporózou, jako ženě po přechodu. Vyšetření prokázala, že kuřačky mají v průměru o 5 až 10 % kostní hmoty méně než nekuřačky. Dvacet procent všech zlomenin krčku stehenní kosti lze odůvodnit kouřením.

Vznik osteoporózy mohou po letech způsobit chronická onemocnění zažívacího traktu, plic nebo také chronické revmatické choroby. Důvodem je dlouhodobé užívání kortizonových preparátů, podmíněné nemocí.

Ohroženi jsou zvláště pacienti trpící revmatickými chorobami, a to kvůli snižující se hybnosti kombinované s užíváním uvedených preparátů.

Vzniku onemocnění napomáhají nebo negativně ovlivňují jeho průběh také léky, které užívají pacienti trpící určitými plicními onemocněními (např. chronickou bronchitidou).

Důvody, proč se nechat vyšetřit

Mnoho lidí své problémy mylně pokládá za přirozený projev stárnutí.

Zakulacující se záda, snížení výšky postavy i o tři centimetry, bolesti páteře a dlouhých kostí nebo potíže při hlubokém nádechu do břicha nepovažují za podstatné a přehlížejí je.

Včasná diagnostika přitom výrazně napomáhá zpomalit nebo zastavit progres nemoci. Jak již bylo řečeno, rozvoj osteoporózy může sekundárně způsobovat i dlouhodobé užívání léků ovlivňujících metabolismus vápníku, jako jsou například glukokortikoidy.

Osteoporóza je onemocněním, které nedoprovázejí varovné signály. Proto by měl každý člověk kromě preventivních vyšetření absolvovat také kostní testy. Měření hustoty kostí je jediná možnost, jak rozpoznat osteoporózu v raném stadiu.

Jako u většiny onemocnění rozhoduje také u osteoporózy včasné rozpoznání a prevence. Je jasné, že je snazší předejít zlomeninám než vyléčit zlomenou kost.

Současné běžně používané diagnostické postupy měření hustoty kostí pacienta téměř nezatěžují.

Hustota kostí

Hustota kostí se měří na různých místech kostry. Naměřené hodnoty umožňují lékaři zjistit, kde může později případně dojít ke zlomenině kosti. Měření hustoty kostí je nejlepší možnost, jak rozpoznat osteoporózu pokud možno dřív, než dojde ke zlomenině. Toto vyšetření je také rozhodující pro posouzení průběhu nemoci a ověření účinnosti podávaných léků.

Za nejbezpečnější a nejlepší metodu měření hustoty kostí je všeobecně považována tzv. metoda DXA, někdy nazývána rovněž metoda Dexa. Jde o zkratku výrazu dual energy x-ray absorption. Pomocí této metody se měří, kolik paprsků kost propustí. Čím má kost větší denzitu, tím méně paprsků propustí.

Měří se především v místech, kde hrozí velké riziko zlomeniny, na bederní páteři a kyčelním kloubu. Zatížení zářením je nepatrné, a proto se tato metoda hodí také pro kontrolní vyšetření v dalším průběhu nemoci. Měření není pro pacienta nepříjemné – podle toho, zda se měří odstupy obratlů a nebo kyčelních kostí, trvá vyšetření zpravidla dvacet až třicet minut.

Při kontrolních vyšetřeních je třeba dbát na to, aby je prováděl stejný lékař na stejném zařízení.

Druhou metodou měření hustoty kostí je tzv. kvantitativní počítačová tomografie. U této metody dochází k většímu zatížení pacientů zářením, a proto se nehodí pro častá kontrolní vyšetření.Další metodou měření hustoty kostí je ultrazvukové vyšetření. Výhody tohoto vyšetření spočívají v tom, že nikoho nezatěžuje zářením, a v jednoduché manipulaci.

Protože se osteoporóza může vyskytnout na více částech kostry, je třeba měřit hustotu kostí také na různých jejích částech. Bederní páteř a kyčelní kloub je třeba vyšetřit velmi důkladně, neboť právě tam dochází k nejzávažnějším zlomeninám.

A právě tam je rovněž nutné provádět následně  kontrolní vyšetření.Protože k potížím způsobeným pokročilou osteoporózou patří bolesti v zádech a kříži, lze počítat k povinnému vyšetření i nadále rentgen bederní a hrudní páteře na dvou úrovních.

Na rentgenových snímcích lze rozeznat prolomeniny plotének, ale jak už bylo řečeno, pouze v pokročilém stadiu. Pokud je na základě rentgenových snímků třeba ještě něco objasnit, měl by lékař přistoupit k dalším vyšetřením.

Na běžných rentgenových snímcích lze rozpoznat osteoporózu, pokud ubylo už 30 až 40 % kostní hmoty. Proto včasnou diagnózu nelze stanovit pouze rentgenovým vyšetřením.

Protože se často neobjeví žádná varovná znamení, má rozhodující význam zjištění dřívějších prolomenin plotének nebo ostatních částí kostry, podmíněných osteoporózou. Dále je důležité rentgenové vyšetření pro získání předběžného přehledu o kostní hmotě. Osteoporóza je často diagnostikována při rutinním vyšetření bolestivých zad.

Jak už bylo zmíněno, stará kost se neustále odbourává a tvoří se kost nová. Odpadní produkty, zvláště pak kolagen, lze prokázat vyšetřením moči a krve. Lze tak zjistit rychlost výstavby a odbourávání kostní hmoty. Osteoporózu nelze těmito diagnostikovat.

Z jiných krevních hodnot, jako např. z alakalické kostní fosfatázy, lze zjistit informace o tvorbě nových kostí.

Další krevní parametry jako množství kalciumfosfátu nebo také vitaminu D by měly být zjišťovány rutinně, aby bylo možné stanovit spolehlivou diagnózu.

Při biopsii kosti se odebere vzorek kostní tkáně a odešle se k mikroskopickému vyšetření. Toto vyšetření by se mělo provést tehdy, když nejsou zcela nebo jsou jen nedostatečně zjištěny zjevné příčiny, zvláště pak u mladých pacientů. Zákrok se provádí ambulantně pomocí duté jehly.

Vhodný jídelníček

Při skladbě potravin dbejte na správnou regulaci acidobazické rovnováhy. Hodnotu pH si lze naměřit v ranní moči praktickými pomůckami, které koupíte v lékárně. Hodnota sedm je normální, méně než 7 znamená kyselost a více než 7 zásaditost. Pokud se hodnota pH nachází v rozmezí  6,5 až 7, je organismus dostatečně nasycen zásadami. Pokud je nižší, měli byste navštívit lékaře.

Jezte převážně potraviny bohaté na zásady, tedy zeleninu a rýži – hlavní zdroj zásaditých látek. Co se týká vápníku přijímaného v potravě, není rozhodující, kolik ho organismus přijme, ale kolik ho v důsledku chybných stravovacích návyků ztratí. Dopřejte si hodně zeleniny. Je důležitá nejen pro acidobazickou rovnováhu ale zároveň je to náš největší dodavatel minerálů.

Velmi důležité jsou také lehce stravitelné mléčné produkty (jogurt, kyselé mléko, tvaroh). Naopak nejezte příliš mnoho bílkovin, a když už, tak jezte bílkoviny obsažené v rybách a sýru. Pozor si dejte na potraviny obsahující fosfor, jako např. uzeniny, maso a nepijte téměř vůbec sladké nápoje.

Studie umazují, že vysoká konzumace cukru je zodpovědná za vznik mnoha degenerativních onemocnění, jako například diabetu nebo artritidy, ale také přispívá ke vzniku osteoporózy. Cukr dodává mnoho kalorií, ale žádné hodnotné živiny. Zpracování cukru odebírá organismu cenné vitaminy a minerální látky.

Cukr navíc brání vstřebávání vápníku ve střevě, a je tak nebezpečným nepřítelem zdravých kostí, zvláště pak ve spojení s kofeinem. Když jíte málo cukru, máte nejen zdravé šlachy, ale také pevné kosti.

Solte s mírou. Sůl je často v hojném množství obsažena v uzeninách a sýrech. Snižte konzumaci těchto produktů na nejnutnější minimum. Ani potom nemusí být strava mdlá. Kořeňte jídla čerstvými bylinkami. Vyhýbejte se hotovým jídlům, jsou většinou plná nezdravých přídavných látek.

Také nízkokalorické margaríny obsahují často kyseliny, které nám prokazatelně škodí.Aby se v lidském organismu spustily biochemické procesy, je zapotřebí určitých látek, které získáváme z potravy: vitaminy a minerály. Ty společně s enzymy a hormony tvoří základní kostru každé látkové výměny.

Je-li organismus těmito látkami zásobován nedostatečně, vytvoří se v něm nerovnováha. Platí to přirozeně pro látkovou výměnu kostí. U zdravého člověka existuje rovnováha vápníku v kostech a zásob vápníku. Kalcium se vstřebává střevem a vylučuje se ledvinami.

Tato rovnováha je určována především vitaminem D3, parathormonem a kalcitoninem.

10 důvodů proč užívat vitamin D

Jisté americké web stránky věnují ohromné úsilí tomu, aby šířily informace o významu užívání vitaminu D. A zcela právem.

Mnohé klinické studie prokázaly úzkou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D v krvi a mnoha nemocemi, mezi které lze vyčíst diabetes, sklerózu multiplex, onemocnění srdce a cév, psychické potíže a deprese a mnoho dalších. Jeho užívání dokonce pomáhá při hubnutí a podporuje zdravý vývoj kostí.

Farmaceutické firmy však význam tohoto vitaminu podstatně zlehčují a prezentují raději drahé léky. Přestože vitamin D nelze považovat za všelék, už teď je jasné, že může pomoci při řešení mnoha potíží. Podívejme se nyní na to, jak ho můžeme využít ve prospěch našeho zdraví.

Fakta o vitaminu D

Tělo si produkuje vlastní vitamin D vlivem působení slunečného záření, které dopadá na pokožku. Ačkoli je slunce hlavním zdrojem vitaminu D, pro mnoho lidí je zcela nedostačující. Lidem se světlou pletí stačí pobývat na slunci zhruba 10 – 20 minut denně a mají o potřebnou zásobu postaráno.

Problém nastává hlavně v zimních měsících a chmurných dnech, kdy je slunečního svitu jen omezeně. Podobně ochranné prostředky, nezbytné jako ochrana před rakovinou kůže, zasahují do vlastní produkce tohoto vitaminu. Starší lidé a lidé s tmavší barvou pleti však potřebují více vitaminu D, slunce jako zdroj nestačí.

Podle expertů je vhodnou alternativou složení stravy a doplňky stravy o nichž se zmíníme níže.

Vitamin D posiluje zdraví kostí

Vitamin D je naprosto nezbytný pro zdraví kostí od kojeneckého věku až po stáří. Podílí se na tvorbě kostní hmoty a při mineralizaci kostí.

Pomáhá tělu absorbovat vápník ze stravy, proto hlavně ve vyšším věku je denní příjem tohoto vitaminu nezbytný. Předejdeme tak zlomeninám a křehkým kostem.

Děti potřebují vitamin D pro prevenci vůči křivici, příčiny křivých nohou slabých kostí. Přidávání vitaminu D do mléka v roce 1930 pomohlo téměř eliminovat různé nemoci.

Vitamin D a skleróza multiplex

Skleróza multiplex se vyskytuje mnohem častěji u národů žijících vzdáleně od rovníku. Již roky experti sázeli na souvislost mezi slunečním svitem, úrovní vitaminu D a touto autoimunní chorobou, která postihuje nervový systém.

Nové vodítko se objevilo se studií vzácného genového defektu, které současně vedlo k nízké hladině vitaminu D a vyššího rizika sklerózy multiplex.

Přesto zatím nejsou žádná konkrétní data potvrzující skutečnost, že užívání vitaminu D, může být považováno za prevenci vůči tomuto onemocnění.

Vitamin D a diabetes

Některé studie poukazují na souvislost mezi nízkou hladinou vitaminu D a diabetem typu 2. Můžeme tedy pravidelným užíváním předejít tomuto onemocnění? Lékaři argumentují, že pro obecné doporučení k užívání vitaminu D jako prevenci proti diabetu, není dostatek důkazů, avšak už nyní se ví, že přemíra tělesného tuku a současně nízká hladina vitaminu D hrají podstatnou roli.

Vitamin D a hubnutí

Studie poukazují na fakt, že obézní lidé mají nízkou krevní hladinu vitaminu D. Tělesný tuk bohužel navazuje vitamin D a ten se pak dál v organizmu nevstřebává.

Prozatím není jasné, jestli přímo obezita stojí za nízkou hladinou vitaminu D v krvi, anebo se na tomto stavu podílí jiné související faktory.

Jedna ze studií však uvádí, že suplementace vitaminem D u obézních lidí společně s omezením příjmu kalorií, může vést ke snazšímu hubnutí. Faktem ale je, že sluneční svit hubnutí podporuje.

Nízká hladina vitaminu „D“ a deprese

Vitamin D hraje důležitou roli na vývoj mozku a jeho funkce. Jedna se slibných studií uvádí, že doplnění vitaminu D může velmi významně pomoci lidem se středně závažnou depresí. Jiná studie však dospěla k různým výsledkům. Za těchto okolností je proto lepší konzultovat užívání vitaminu D s Vaším ošetřujícím lékařem.

Vitamin D a rakovina tlustého střeva

Rakovina tlustého střeva patří mezi nejčastější typy rakoviny v ČR. Na všeobecné závěry je příliš brzo a rozhodně nelze ustanovit vitamin D za univerzální zbraň proti tomuto onemocnění. Novější typy studií však potvrzují, že lidé s vyšším obsahem vitaminu D v krvi, mají podstatně nižší riziko rakoviny tlustého střeva.

Vitamin D a rakovina

Mnoho závěrů odborných prací dospělo k tomu, že vitamin D hraje podstatnou roli v prevenci rakoviny prsu a rakoviny prostaty. Přesto tady balancujeme mezi dvěma tábory.

Někteří odborníci říkají, že pro podporu tohoto odvážného tvrzení nejsou k dispozici dostatečné údaje.

Druhé pole vědců však tvrdí, že pravda o vitaminu D je záměrně zamlčována farmaceutickými společnostmi a stojí si za tím, že užívání vitaminu D snižuje riziko onemocnění rakovinou.

Vitamin D a kardiovaskulární systém

Nízká hladina vitaminu D je často spojována s vyšším rizikem onemocnění srdce a infarktem. Zatím ale stále není jasné, kolik vitaminu D by bylo potřeba pro snížení rizika chorob srdce a cév. Příliš vysoké množství vitaminu D v krvi totiž může poškodit cévy a srdce tím, že se zvýší množství vápníku v krevním oběhu.

A faktor demence?

Starší lidé mají obecně nižší úroveň vitaminu D v krvi. Výzkumníci zjistili, že starší lidé s deficitem vitaminu D, dopadli hůř v testech na paměť a pozornost. Výsledky se srovnávali s jedinci, kteří měli hladinu vitaminu D v normě. Aby se však tato hypotéza potvrdila, je potřeba uskutečnit další výzkumy.

Vitamin D a imunita

Nedávné výzkumy provedené na univerzitě v Kodani potvrdily, že vitamin D hraje zásadní roli při aktivaci našeho imunitního systému (tzv. T buněk) vůči virům a bakteriím. Lidé, kteří zemřeli na virus H1N1, měli chronický nedostatek vitamínu D.

Vzhledem k tomu, že neměli žádnou odpověď vlastního imunitního systému, byly snadným cílem pro tento typ viru. Většina nemocných tráví mnoho času v kancelářích bez přístupu slunce.

U těchto osob se doporučuje užívání vitaminu D preventivně a poslouží zajisté lépe, než některé bylinné či „multivitaminové“ preparáty.

Načerpejte vitamin D

Hned na začátku jsme se zmínili o tom, že vitamin D získáváme především ze slunečního svitu. V zimě a brzo na jaře ho však máme nedostatek, alternativou je proto strava a doplňky stravy.

Vybírejte moudře: potraviny s obsahem vitaminu D

Kdysi se vitamin D přidával do mléka a některých potravin, v současné době je však potřeba tyto potraviny aktivně hledat. Bohaté na vitamin D jsou losos, makrela nebo mečoun.

Jiné druhy mastných ryb – tuňák, sardiny – obsahují vitamin D, ale v o mnoho menším množství. Malé množství je obsaženo i ve vaječném žloutku, hovězích játrech, cereáliích a v mléce.

Sýry obvykle vitamin D neobsahují.

Etikety potravin uvádějí, jestli jsou v nich přidané vitaminy a pokud ano, výrobci se tím rádi pochlubí. Obvykle se vitamin D přidává do mléka (i do sojového), cereálií, jogurtů, pomerančového džusu nebo chleba. Začněte den tím, že zvážíte výběr vhodných potravin s obsahem tohoto zdravého přídavku.

Vitamin D – doplňky stravy

Vitamin D můžeme hlavně v zimě doplňovat užíváním doplňků stravy. Existují 2 formy: D2 (ergocalciferol) forma, která se nachází v jídle a D3 (cholecalciferol), forma, kterou si vyrábí tělo ze slunečního svitu. Oba druhy se produkují rozdílně, podstatné je, že hladinu vitaminu D v krvi zvednou oba. Většina multivitaminových preparátů obsahuje cca 400 IU vitaminu D.

Zjistěte, jestli máte nedostatek vitaminu D

Doktor Richard Kremer z Centra zdraví univerzity v McGill publikoval studii v časopise Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism (březen 2012), která informuje, že až 59 % populace má nedostatek vitaminu D a z toho celých 25 % má extrémně nízkou hladinu. Ví se, že nízké úrovně vitaminu D souvisí s mnoha závažnými chorobami, včetně cukrovky, rakoviny, osteoporózy, kardiovaskulárními chorobami a oslabeným imunitním systémem.  Patříte mezi rizikové skupiny?

Věk nad 50 let
Tmavá kůže
Bydlení na severní straně
Nadváha, obezita, potíže s trávicím systémem
Onemocnění kardiovaskulárního systému
Alergie na mléko a laktózová intolerance
Onemocnění jater

Onemocnění trávicího systému např. Crohnova nemoc, celiakie

Symptomy nedostatku vitamínu D

Většina lidí nepocítí žádné konkrétní symptomy nízké hladiny vitaminu D, pouze ojediněle se u dospělých zjistí křehké kosti či nespecifické bolesti kostí anebo svalová slabost. U dětí nedostatek vitaminu D může vést ke křivici, která se však v dnešní době téměř nevyskytuje.

Jak zjistíme hladinu vitaminu D?

Hladina vitaminu D se zjišťuje jednoduchým krevním testem. Existují dvě formy vitaminu – D2 a D3, v krvi mohou být vyšetřeny obě formy:

Vitamin D2 je forma vyskytující se v potravinách rostlinného původu a ve většině doplňků stravy, najdeme ho často pod názvem ergokalciferol.

Vitamin D3 je forma vytvářená v těle, využívána například k léčbě závažných stavů nedostatku vitaminu D. Vitamin D3 je živočišného původu a je označován jako cholekalciferol. V letních měsících většina vitaminu D3 vzniká v kůži z cholesterolu působením ultrafialových paprsků.

Obě formy – tedy vitamin D2 a D3 – jsou konvertovány na 25-hydroxyvitamin D a poté na 1,25-dihydroxyvitamin D. Mnohé testy na vitamin D nerozlišují mezi formou D2 a D3 a uvádějí výsledek jako celkový vitamin D. Novější metody stanovení však umí tyto formy rozlišit. Hladina vitaminu D by se měla pohybovat od 20 – 30 nanogramů na mililitr (ng /mL).

Kolik vitaminu D potřebujeme?

Mezinárodně stanovená hranice pro vitamin D se nachází na úrovni 600 IU na den pro dospělé do 70 let. Lidé ve věku 71 let a výše by měli přijmout 800 IU. Některé studie doporučují ještě vyšší množství, ale nadmíra vitaminu D je škodlivá. Maximální horní hranice je stanovena na 4000 IU denně pro dospělé osoby, u dětí na 400 IU denně.

Předávkování vitaminem D

Někteří odborníci doporučují mnohem vyšší množství vitaminu D než 600 IU, ale předávkování může být nebezpečné. Vysoké množství vitaminu D může zvýšit obsah vápníku v cévách, srdci a játrech.

Institute of Medicine stanovil hranici na maximální toleranci 4000 IU denně. Tělo si produkuje vlastní vitamin D ze slunce a pokud ho má dost, pozastaví jeho produkci. Sluncem se předávkovat nelze.

Vitamin D pro kojence a děti

Mateřské mléko je nejlepším zdrojem vitaminu D, ale bohužel ho příliš neobsahuje. Kojené děti by měli přijmout asi 400 IU denně až do doby, než přejdou na jinou stravu. Zhruba 1 litr mléka pokryje denní potřebnou dávku vitaminu D. Od věku jednoho roku pak děti už nepotřebují žádnou suplementaci.

Buďte však opatrní, předávkování vitaminem D způsobuje nechutenství, žaludeční nevolnost, zvracení, velkou žízeň, bolesti svalů a další symptomy. Mnoho dětí však nepřijímá dostatek vitaminu D, protože odmítají mléko. Denní dávka pro děti představuje zhruba 400 IU – 600 IU.

Alternativou jsou proto dětské multivitaminy a nebo doplněk stravy s obsahem čistého vitaminu D.  Děti s chronickými nemocemi jako např. cystická fibróza, mají sklony k nedostatku vitaminu D, jejich rodiče by proto měli konzultovat případnou suplementaci s lékařem.

Obvykle se pro kojence a starší děti používá lék Vigantol (olej s obsahem vitaminu D3), případně doplněk stravy Avita Vitamin D (kapsle s obsahem vitaminu D3 a některých minerálních látek).

Léky v interakci s vitaminem D

Některé léky mohou způsobit, že se vitamin D nevstřebává v dostatečném množství. Patří sem: laxativa, steroidy, statiny a jiné léky na snížení cholesterolu, dále léky proti křečím, záchvatům a epilepsii. Rovněž pokud užíváte dioxin, léky na srdce, konzultuje užívání vitaminu D s lékařem.

Autor: JK, zdroj informací:

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18290718

http://www.naturalnews.com/…_breast.html

http://www.naturalnews.com/…vention.html

http://www.vitamindcouncil.org/

56 Comments on 10 důvodů proč užívat vitamin D

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector