Když jsme vyjeli do Rudníku povídat si s místními o jejich vzpomínkách na povodně a diskutovat protipovodňovou příručku, vzali jsme s sebou i expertku na hygienu pitné vody, RNDr. Danu Baudišovou, Ph.D. ze Státního zdravotního ústavu. Přestože obyvatelé obce již několikrát povodně zažili a několik z přítomných patřilo i k dobrovolnému hasičskému sboru, na přednášce paní doktorky byli rádi za nové informace. Hygiena pitné vody možná nemusí být to nejzábavnější téma, v případě zasažených domácností však informovanost na toto téma může předejít mnoha problémům. Jak tedy postupovat, abyste se vyhnuli možným rizikům?
Jaká jsou největší rizika?
Voda ve studních, ale také voda, kterou s sebou přinesla povodeň, představuje značné zdravotní riziko pro lidi, kteří se vrací do svých domovů a pro ty, kteří jim pomáhají.
Majitelé studen to možná znají, jelikož podobné problémy také mohou nastat při velkých deštích. Soukromé studny totiž bývají často po povodních znečištěny jak chemicky, tak mikrobiologicky.
Může za to hlavně fekální znečištění, které je způsobeno nedostatečně čištěnými odpadními vodami či splachy z polí a pastvin.
Voda ve studních se v době povodní stává tedy nejen nepitná, ale rozhodně není vhodná ani například na mytí. Vysoké zdravotní riziko představuje také voda, kterou s sebou přinesla povodeň.
Pozor je třeba dávat na jakýkoliv kontakt s kontaminovanou vodou, zvláště pak na kontakt kontaminované vody s poraněnou kůží.
Třeba takový puchýř na chodidle v lehce proděravělé holínce může způsobit, že infekce se dostane velmi rychle přímo do krevního oběhu.
Mezi hlavní mikrobiologická rizika patří viry, bakterie či prvoci. Nakazit se mohou jak lidé, tak zvířata, např. domácí mazlíčci, hospodářská zvířata, která se mohou stát bacilonosičem. Kromě známé žloutenky mohou mezi takovými infekčními onemocněními být i úplavice, salmonelóza či leptospiróza.
Poslední zmíněné onemocnění patří mezi typická popovodňová rizika u osob, které odstraňují následky povodní. Přenáší se totiž pouze kontaktem pokožky s vodou, která byla kontaminována močí infikovaných hlodavců.
Stačí si tedy při odklízení infikovaných naplavenin narušenými rukavicemi promnout oko a člověk se již vystavuje riziku.
Mezi preventivní opatření pak samozřejmě patří očkování proti žloutence (především typu A) a tetanu. Při jakýchkoliv zdravotních potížích je vždy třeba navštívit lékaře a nahlásit styk se záplavovou vodou.
Základní pravidla hygieny při záplavách
Přestože se to může zdát jasné, mytí rukou stále patří mezi základní pravidla hygieny při povodních. Ruce myjte pitnou vodou z náhradního zásobování jako je např. cisterna či balenou vodou, dezinfikujte je (např.
dezinfekčními přípravky na bázi alkoholu) a utírejte je do papírových ubrousků.
Dávejte pozor na doteky obličeje kontaminovanou vodou a používejte neporušené ochranné pomůcky, jako jsou gumové rukavice, holínky, ale případně i ochranné roušky.
- Pravidlo – Kontrola potravin
Je zřejmé, že zaplavené potraviny se musí ihned po vstupu do domu zlikvidovat, ale co dělat například s úrodou na zahrádce? Ty plodiny, které nebyly zcela zaplaveny a dále rostou, můžete využívat, ale až po hygienické kontrole a nejdříve tři týdny po skončení záplav. Ovoce na stromech, které nebylo zaplaveno, pak stačí důkladně omýt pitnou vodou. Pokud máte nějaké potraviny v nepoškozených konzervách, které byly například jen částečně zaplaveny, lze konzervy řádně vydezinfikovat, omýt pitnou vodou a také použít.
- Pravidlo – Péče o pokožku
Veškeré i drobné poranění pokožky představuje možné riziko. Proto je třeba postupovat obezřetně. Používejte dezinfekční přípravky s protivirovou účinností a myjte se v pitné vodě z cisteren. Při odklízení škod či pohybu v zaplaveném území zejména v letním období je pak vhodné používat repelenty. Veškerá poranění pokožky je pak třeba konzultovat s lékařem.
- Pravidlo – Očištění oděvů
I když se na očištění oděvů občas zapomíná, je důležitým krokem v udržení hygieny po povodních. Oděvy vyperte na minimálně 10 minut při 90°C, případně předtím (pokud je to možné) vydezinfikujte roztokem Sava a vše vyžehlete.
Teplo ze žehličky totiž také pomáhá zmírnit rizika infekce. Pokud byste některé oděvy kartáčovali, dejte pozor na vdechnutí prachu – ten může být také kontaminovaný. Proto vždy radíme nasadit si ochrannou roušku.
Některé oděvy, jako jsou kabáty, lze nechat i profesionálně vyčistit.
Úklid domu je samozřejmý. Po povodních se větrá průvanem, vyklízí se poničený nábytek a odstraňuje se naplavená zemina, vytírá se a hlavně se vysušuje. Důležité je při úklidu domu nábytek, který v domácnosti zůstane, řádně umýt a pokud možno vydezinfikovat.
Pokud je studna zasažena, je třeba po opadnutí povodně i hladiny spodní vody provést kompletní sanaci (v případě vrtaných studní odbornou firmou). Podrobný postup sanace je podrobně rozebrán v doporučení SZÚ. Zkontrolovat studny však musí i majitelé, jejichž studny nebyly přímo zasaženy. Zkontrolovat by měli barvu, zákal či pach.
Pokud jsou patrné změny, je třeba studnu vyčistit, vodu je třeba zcela odčerpat, dokud se nevrátí do původního stavu a poté provést takzvanou šokovou dezinfekci chlórem s působením až 12 hodin. Do té doby voda ze studně není pitná a je možné ji použít až po pětiminutovém převaření.
V případě, že změny barvy, zákalu či pachu nejsou, je třeba prohlédnout zhlaví a obsyp studny a provést alespoň preventivní desinfekci.
Článek vznikl za přispění RNDr. Dany Baudišové, Ph.D. ze Státního zdravotního ústavu.
HYGIENA PO POVODNÍCH: Hlavní je mýt si často ruce a nekonzumovat zaplavené potraviny
Přinášíme základní pravidla hygieny, která je třeba dodržovat z hlediska ochrany zdraví v povodních zasažených oblastech. Jedná se o primární hygienická doporučení pro úklid zaplavených obydlí, použití potravin z těchto oblastí, pravidla pro likvidaci plísní, desinfekce oděvů a prádla apod.
ZÁKLADNÍ HYGIENICKÉ PRAVIDLO: Myjte si pečlivě a často ruce!
Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím a také před kouřením. Dále vždy než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC.
Ruce a obličej utírejte do papírových ubrousků. Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky pro jedno použití. Při styku s infekčním materiálem suché ruce dezinfikujte alkoholovými přípravky (např. Spitaderm, Sterilium, Promanum N, Spitacid).
K pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena! Při všech pracích užívejte ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou nepromokavou gumovou obuv!
Po vstupu do domu či bytu ihned zkontrolujte stav potravin!
Zaplavené potraviny:
Nejezte zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat. Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených zlikvidujte (uložte do označených kontejnerů).
Čištění konzerv:
Umyjte konzervu v čisté vodě se saponátem, poté v roztoku dezinfekčního prostředku a opláchněte pitnou vodou. Zlikvidujte konzervy, jestliže mají narušený nebo silně pomačkaný obal, silně znečištěný uzávěr!
- Zlikvidujte chlazené nebo mražené potraviny, jestliže chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou 6° C déle než 4 hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny.
- Zlikvidujte všechny následující potraviny vystavené zátopové vodě, jedná-li se o otevřená balení, která byla v kontaktu se záplavovou vodou, dále všechna i neotevřená papírová, sáčková, látková a celofánová balení a všechny potravin neuzavřené hermeticky.
- Nekonzumujte zaplavené zemědělské plodiny, je nutno považovat je za zdravotně závadné!
- Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav.
- Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou vodou.
Máte-li jakékoli pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji! V případě prvních příznaků onemocnění (bolení břicha a křeče v břichu, průjem, zvracení, teplotu, vyrážku) raději kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky!
- PO NÁVRATU JE NUTNO BYT VYSUŠIT, UKLIDIT a DEZINFIKOVAT!
- Větrat objekt průvanem.
- Odborně zkontrolovat statiku objektu a stanovit rozsah poškození a návrh postupu asanačních prací.
- Zprovoznit inženýrské sítě: elektřinu, plyn, telefon, vodu (před zapojením kontrolu provedou odborníci).
- Musí se odklidit všechny nečistoty, nánosy bahna, zeminy, zničené předměty a zařízení.
Vysoušet zdivo pomocí přístrojů, ale vždy za přístupu čerstvého vzduchu. Z místnosti vyklidit veškerý poškozený nábytek, koberce, předměty apod., postupovat od horních pater směrem dolů. Vždy při práci používat osobní ochranné pomůcky včetně gumových rukavic a nepromokavých bot.
- Nepoškozený nábytek a předměty dezinfikovat, dopravní prostředky nechat asanovat v servisu.
- Zabezpečit odvoz poškozených výrobků a jejich likvidaci.
- V okolí objektů zajistit trvalé a důsledné odvodňování (vyčištění kalů, odpadů, dešťovodů, kontrola komínů).
- Je nutno zlikvidovat všechny výrobky z nasákavých a porézních materiálů, které byly zasaženy záplavovou vodou nebo bahnem (papír, filtrační materiály, dřevo, folie z plastů).
Elektrická a strojní zařízení, kde je demontáž problematická a neodborný zásah či opětovné neodborné smontování výrobku by mohlo ohrozit uživatele či obsluhu, je nutné, aby po mechanické očistě tyto úkony provedla servisní služba nebo výrobce. Čistit a dezinfikovat je nutné všechny části výrobku včetně skrytých prostor a otvorů z vnější i vnitřní strany.
Pokud tato zařízení či výrobky přicházejí do přímého styku s potravinami a po provedené sanitaci vykazují viditelné změny (popraskání, poškrábání, odloupání povrchových vrstev, zrezivění apod.), nebo zapáchají, mění barvu a chuť, nelze je pro styk s potravinami použít. Totéž platí i pro keramické výrobky, plastové tenkostěnné obaly a plastové kanystry.
Výrobky, které jsou nasákavé a odolávají působení dezinfekčních a čisticích prostředků se očistí nejlépe tlakovou vodou, omyjí se roztoky detergentů, opláchnou pitnou vodou a dezinfikují (např.
chlorovými přípravky – Savo, Chloramin T v koncentracích a době působení doporučených výrobcem), opět se opláchnou pitnou vodou a osuší.
Lze použít i fyzikální postup dezinfekce (var po dobu 10 minut, horký suchý vzduch v troubě při teplotě 160 º C po dobu 60 min., myčky nádobí s dezinfekčním roztokem atd.).
Pravidla při likvidaci plísní v budovách a bytech
Na narostlou plíseň na stěnách je vhodné použít k prvnímu dezinfekčnímu zásahu přípravky s fungicidními (protiplísňovými) účinky. Podle rozsahu plísně je nutné volit vhodný aplikační postup – postřik, omytí, otření včetně různých kombinací těchto postupů, a dezinfekci provádět i opakovaně.
Mechanicky odstranit po dezinfekci zbytky plísně (dle individuální situace volit nejvhodnější způsob – škrábání, otlučení na omítku). Plíseň nikdy neodstraňovat za sucha před aplikací přípravku, aby nedošlo k rozptýlení zdraví škodlivých výtrusů. Při likvidaci plísně používat ochranné pracovní pomůcky a ochranu dýchacích cest.
Odstranit primární příčiny (stavební či teplotně vlhkostní poměry), které zajišťují vhodné podmínky pro rozvoj plísní.
Po dezinfekci a na zaschlé stěny je vhodné aplikovat přípravky k preventivní ochraně proti plísním ve formě nátěrů před malbou i přímo na omítku. Neprovádět jiné práce, dokud stěny nezaschnou.
- Zajistit vhodné proudění vzduchu (intenzivní a časté větrání).
- POKUD NEJSTE NAPOJENI NA VEŘEJNÝ VODOVOD, NEODEBÍREJTE VODU Z VLASTNÍHO ZDROJE, NENÍ-LI SANOVÁN A NENÍ-LI PROVEDEN ROZBOR KVALITY VODY S USPOKOJIVÝM VÝSLEDKEM!
- Postup při sanaci zatopených studní:
- Očista a dezinfekce studní se provádí za přítomnosti nejméně 3 osob, pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny.
- Základní postup:
- Mechanicky očistit vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravit poškozené části vnějšího krytu studny. Důkladně opláchnout čistou vodou, nejlépe tlakovou.
- Otevřít studnu a úplně vyčerpat vodu.
- Zjistit, zda se ve studni nevyskytují jedovaté plyny a zda je u dna dostatek kyslíku – nejjednodušší způsob kontroly je spuštění zapálené svíčky na dno studny. V případě bezkyslíkatého prostředí svíčka zhasne, v případě výskytu metanu dojde ke vzplanutí.
- Důkladně mechanicky (např. kartáčem nebo tlakovou vodou) očistit vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně opláchnout čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpat.
- Omýt vnitřní stěny studny 0,05% roztokem chlornanu sodného (pokud používáte přípravek Savo, získáte tento roztok nadávkováním 100 ml Sava do 10 litrů vody).
- Opláchnout stěny studny čistou vodou a vodu znovu vyčerpat.
- Odstranit stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek) a vyměnit za nový, případně za důkladně propraný starý.
- Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračovat v čerpání až do vymizení zákalu.
- Provést konečnou dezinfekci vody. Při provádění dezinfekce respektujte návod k použití daného výrobku. K tomu je vždy potřeba znát aspoň přibližně objem vody ve studni. V případě použití chlorového přípravku, použijete dávku odpovídající 1 mg aktivního chloru na litr vody (pokud používáte přípravek Savo, znamená to dávku 100 ml Sava na 1 m³ vody). Přípravek nalijte opatrně do studny a krátkým zapnutím čerpadla či jiným způsobem promíchejte. Nechte působit alespoň 8 hodin, je vhodné po 2 až 3 hodinách nasát dezinfikovanou vodou také do potrubí, kterým se voda ze studny čerpá do domu nebo na zahradu.
- Teprve po provedené dezinfekci a obměně vody za čerstvou je možno odebrat vzorek vody k provedení laboratorní kontroly.
- U vrtaných studní se doporučuje, aby vyčerpání a dezinfekci provedla odborná firma.
- Do doby, než lze vodou použít jako pitnou je nutné k pití, výplachu úst či vaření pokrmů používat výhradně vodu balenou. Vodu lze použít jako užitkovou k mytí, výjimečně ji lze pít pouze po 5 minutovém převaření.
- DEZINFEKCE ODPADNÍCH SIFONŮ A ŽUMP
- Provádět dezinfekci obsahu žump má smysl pouze před povodní, kdy se očekává její vyplavení (1 kg chlorového vápna na 1 m³ obsahu žumpy); k dezinfekci odpadních sifonů před povodní použijte 5% roztok Chloraminu T (20 vrchovatých polévkových lžic na 10 litrů vody) nebo zalijte odpad neředěným přípravkem Savo.
- NEZAPOMEŇTE OČISTIT A DEZINFIKOVAT ODĚVY A PRÁDLO!
- Silně znečištěné prádlo namočte na 4 hodiny do 3 % roztoku Chloraminu T (připravíte rozpuštěním 12 vrchovatých polévkových lžic prášku v 10 litrech studené vody) nebo na 8 hodin do roztoku Sava (připravíte nalitím 1 litru Sava do 9 litrů vody).
Méně znečištěné prádlo namočte po dobu 1 hodiny do 1% roztoku Chloraminu T (připravíte rozpouštění 4 vrchovatých polévkových lžic v 10 litrech vody) nebo do SAVA (1 litr SAVA nalijte do 9 litrů vody). Prádlo po dezinfekci vyperte obvyklým způsobem za použití pracího prášku. Pozor! Chloramin T a SAVO mají bělící účinky!
Cennější šatstvo, které nelze dezinfikovat, vysušte, vykartáčujte, nechte vyčistit v profesionální čistírně. Prádlo, které snese vyvářku, perte při teplotě nejméně 90° C nebo vyvařte po dobu 10 minut a následně vyperte. Prádlo vyžehlete. Je nutné zabránit kartáčování a prášení. Totéž platí pro polštáře a přikrývky.
PÉČE O POKOŽKU OSOB PO SKONČENÍ ÚKLIDOVÝCH PRACÍ
Po skončení úklidových prací ruce dezinfikujte přípravkem s virucidní (protivirovou) účinností, postupujte podle doporučení výrobce. Alkoholové přípravky nanášejte na suchou pokožku!
Po dezinfekci ruce umyjte pitnou vodou a mýdlem, osušte jednorázovým ubrouskem a ošetřete regeneračním krémem. Pokožku celého těla a vlasy umyjte vodou a šamponem případně s dezinfekčním účinkem (např. Octenisan), utřete a ošetřete regeneračním krémem.
Veškerá poranění pokožky, hnisání, vyrážky apod. konzultujte s lékařem. V případě zvýšeného výskytu bodavého hmyzu používejte repelenty.
RIZIKO INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
Při práci v zatopených prostorách a při jejich čištění jsou osoby vystaveny riziku infekce. Jedná se jednak o infekce přenášené vodou kontaminovanou lidskými výkaly pocházejícími z žump a čističek odpadních vod (např. bacilární úplavice) a vodou kontaminovanou výkaly zvířat v případě některých infekcí přenosných na člověka (např. leptospiróza či tularémie).
Jejich původci mohou vniknout do organismu člověka i nepatrně poškozenou kůží (např. oděrkami a záděrami). Snažte se tedy omezit styk vody a bláta s tělem pokud možno co nejvíce. Při práci používejte vždy holínky a gumové rukavice. Ruce si po skončení práce vždy řádně umyjte a dezinfikujte. Znečištěné prádlo ošetřete výše uvedeným způsobem.
Pokud zjistíte jakoukoliv odchylku od normálního zdravotního stavu (např. zvýšenou teplotu), ihned navštivte lékaře a informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí.
MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.Hlavní hygienik České republikyministr zdravotnictví České republiky
Povodně – Pravidla základní hygieny
|
MYTÍ RUKOU Myjte si pečlivě a často ruce! Toto jednoduché a základní hygienické pravidlo je jedním z nejdůležitějších hygienických opatření, které Vám umožní chránit své zdraví během obnovy Vašich domovů. Myjte si ruce zejména vždy po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem a pitím, vždy než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC. PITNÁ VODAK pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena. |
| VODA Z VLASTNÍ STUDNYPokud bydlíte v povodní zasažené oblasti a nejste napojeni na veřejný kontrolovaný vodovod, ale máte vlastní studnu, je třeba prověřit kvalitu vody v této studni provedením chemického a bakteriologického vyšetření, i když studna nebyla zatopena. Je totiž možné, že došlo ke kontaminaci spodních vod a kontrola je tedy nezbytná. Do doby prověření kvality vody by voda neměla být používána k pití. K pití je možno používat vodu z cisteren s označením „pitná voda“ tato by se měla převařovat po dobu 15 minut ), nebo vodu balenou. Pokud byla vaše studna přímo zatopena, nelze vodu z této studny rovněž používat jako pitnou, a to až do doby po provedené sanaci studny a zjištění vyhovujících výsledků rozboru vody. |
| Postup při sanaci zatopených studníSanaci zatopené studny je účelné provádět až po stabilizaci vodního režimu v postižené oblasti, úklidu okolí studny a jejím stavebně technickém zabezpečení. Očista a dezinfekce studní se provádí za přítomnosti nejméně 3 osob, pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny. Při sanaci by je potřeba provést následující kroky: |
|
| POTRAVINY (pokyny pro domácnost) |
| ZAPLAVENÉ ZEMĚDĚLSKÉ PLODINYVšechny zemědělské plodiny, které byly zaplaveny povodňovou vodou, kaly a bahnem, je nutné považovat za zdravotně závadné. Tyto plodiny v žádném případě nejezte. O použití ke krmení zvířat musí rozhodnout veterinární lékař. Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav. Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném omytí pitnou vodou. |
| ZAPLAVENÉ POTRAVINY Nejezte potraviny zaplavené povodňovou vodou, kalem a bahnem s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat (viz dále). Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených zlikvidujte uložte do označených kontejnerů). |
ČIŠTĚNÍ KONZERV:
|
ZLIKVIDUJTE KONZERVY JESTLIŽE:
|
ZLIKVIDUJTE CHLAZENÉ NEBO MRAŽENÉ POTRAVINY, JESTLIŽE:
|
ZLIKVIDUJTE VŠECHNY NÁSLEDUJÍCÍ POTRAVINY VYSTAVENÉ ZÁTOPOVÉ VODĚ:
Máte-li jakékoliv pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji !!! V případě prvních příznaků onemocnění (bolest břicha, průjem, teploty) kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky! |
| ZÁSADY LIKVIDACE NÁSLEDKŮ ZÁPLAV V POSTIŽENÝCH DOMECH A BYTECH |
ZÁSADY VYSOUŠENÍ DOMU NEBO BYTU:
|
ÚKLID A DEZINFEKCE DOMU NEBO BYTU:
|
ČIŠTĚNÍ A DEZINFEKCE ODĚVŮ A PRÁDLA:
|
DEZINFEKCE ODPADNÍCH SIFONŮ A ŽUMP:
|
Autor, zdroj: materiály MV ČR a HZS ČR
Veselí nadMoravou
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Jeřábkova 4, 602 00 Brno
tel. 518 398 611, fax. 518 398 612, e-mail : [email protected]
Hygienické zásady pro obyvatelstvo
k likvidaci negativních důsledků záplav
- POZOR
- Ø Často si důkladně myjte ruce za použití dezinfekčního prostředku – vždy po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem a pitím, vždy než se dotýkáte obličeje, sliznic apod.
- · dezinfekce rukou v 0,5 % roztoku Chloraminu B, po dobu 1 minuty. Roztok připravíte rozmícháním 5-ti polévkových lžic prášku v 10 litrech vody
- · dále je k dezinfekci rukou možno použít i alkoholové přípravky, které se po omytí vtírají do suchých rukou (např. BACTOSEPT E, DESMANOL, HOSPISEPT, KODAN, TINKTUR FORTE bezbarvý, MANOX, MIKASEPT A, SEPTODERM, SPITACID, SPITADERM, STERILIUM)
- Ø Při styku se záplavovou vodou nebo zaplavenými materiály zásadně používejte osobní ochranné pomůcky (gumové nebo latexové rukavice, holínky a pracovní oděv, který po zamokření vyměňte – použitý pracovní oděv vyperte vyvářkou, obuv a rukavice denně ošetřete dezinfekčními přípravky)
- Ø Nevstupovat zbytečně do záplavové vody, a to z důvodu možné kontaminace splaškovými vodami, těly uhynulých zvířat a toxickými látkami.
- Ø Nedotýkat se těl uhynulých zvířat – jejich výskyt ohlásit pracovníkům veterinární správy.
- ZÁSADY PRÁCE S DEZINFEKČNÍMI PROSTŘEDKY
Ø Při užívání dezinfekčních prostředků vždy striktně respektujte pokyny výrobce uvedené na etiketě (ředění resp. koncentrace, způsob aplikace, doba působení, používání osobních ochranných pomůcek apod.).
Ø příklady dezinfekčních prostředků
| ÚČEL POUŽITÍ | DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDEK |
| dezinfekce rukou | Chloramin B, Spitaderm, Sterilum |
| dezinfekce vody | Aquasteril, Chloramin B, chlornan sodný, PHAR-X-AQUA , SAGEN, SANOSIL D 10, SANOSIL DDW, SAVO, PRESEPT |
| dezinfekce omyvatelných povrchů (podlahy, stěny, povrchy) | Chloramin B, Savo |
| dezinfekce povrchů s protiplísňovým účinkem | Savo prim proti plísním, Savo proti plísním plus, Incidur, Desprej, dosilin |
ZÁSADY UŽÍVÁNÍ VODY
Ø K pitným účelům, k mytí úst, očí, obličeje, rukou před jídlem, intimních míst apod. používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena, tj. vodu balenou nebo vodu z přistavené cisterny(tato by se měla převařovat po dobu 15 minut).
- Ø K mytí a koupání zdravých osob lze v odůvodněných případech použít dle pokynů orgánů ochrany veřejného zdraví vodu převařenou.
- Ø K mytí novorozenců a kojenců použijte pouze vodu balenou nebo z cisterny.
- UŽÍVÁNÍ VODY Z VLASTNÍ STUDNY
- Varianta 1 : Studna nebyla zatopena
- Ø Je nutno prověřit kvalitu vody v této studni provedením chemického a bakteriologického vyšetření.
- Ø Do doby prověření kvality vody by voda neměla být používána k pití.
- Varianta 2 : Studna byla zatopena
- Ø Do doby provedení sanace studny a posouzení zdravotní nezávadnosti vody nelze vodu z této studny rovněž používat jako pitnou.
- Postup při sanaci zatopených studní:
- Ø Sanaci zatopené studny provádět až po stabilizaci vodního režimu v postižené oblasti (opadnutí povodňové vlny, pokles hladiny podzemních vod), po provedení úklidu okolí studny a jejím stavebně technickém zabezpečení.
- Ø Očista a dezinfekce studní se z bezpečnostních důvodů musí provádět za přítomnosti nejméně 3 osob.
- Ø Provést revizi zdroje a okolí a jednorázovou (šokovou) dezinfekci (viz dále).
- Ø Nejideálnější je svěřit sanaci studny odborné firmě.
- Ø Základní postup při sanaci šachtových studní
- Mechanicky očistíme vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravímpoškozené části vnějšího krytu studny. Důkladněopláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou.
- Odstraníme zákrytovou desku, otevřeme studnu.
- Instalujeme čerpací zařízení (kalové čerpadlo).
- Pokud jde o silně znečištěnou studnu, např. zaplavenou bahnem, vyčerpáme celý objem vody. Pokud jde o běžné čištění studny, pokračujeme podle bodu 9.
- Před vstupem do studnu pomocí detektoru nebo svíčky zjistíme, zda ve studni nejsou jedovaté plyny – pokud ano, odstraníme je vývěvou nebo kompresorem(v případě bezkyslíkatého prostředí svíčka zhasne, v případě výskytu methanu dojde ke vzplanutí). Při práci ve studni dodržujeme zásady bezpečnosti a hygieny práce (ochranné pomůcky).
- Důkladně mechanicky (např. kartáčem) očistíme vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně opláchneme čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpáme. Veškerou vyčerpanou vodu v průběhu asanace odvádíme do odpadu nebo dostatečně daleko od studny po sklonu terénu, aby se zabránilo druhotnému znečištění vody ve studni, ale i okolních studní! Není-li to možné nebo obsahuje-li vody vysokou koncentraci dezinfekčního přípravku, je nutné ji odvézt cisternou do čistírny odpadních vod, aby nedošlo k poškození vegetace a půdního prostředí.
- Omyjeme vnitřní stěny studny a čerpací zařízení koncentrovanějším roztokem dezinfekčního prostředku, který obsahuje chlor (chloramin 5-10%, chlornan sodný 5%, roztok chlorového vápna 10%). Pozor – pracujeme v gumových rukavicích! Pokud chlorový roztok nestačí důkladně umýt stěny, použijeme mýdlový roztok.
- Opláchneme čistou vodou a vodu vyčerpáme.
- U nezasažených studní odčerpáme vodu ze studny asi na 1 m výšky vodního sloupce. Přechlorujeme vodu dezinfekčním přípravkem (nejlépe na bázi chloru) a myjeme stěny zpětným proudem silně přechlorované vody. Úplně vyčerpáme vodu ze studny. Před vstupem do studny – viz bod 5.
- Odstraníme stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek). Vytěžíme kal a bahno ze dna studny okovem, odstraníme případné pevné součásti, pečlivě vyčistíme dno studny. Čistíme vtokové otvory na dně studny.
- Vyspravíme stěny studny podle druhu jejího zdiva – skruže, cihly, kameny. U skružových studní opravíme spárování mezi skružemi.
- Provedeme konečné mytí stěn a dna studny, vodu vyčerpáme.
- Vrátíme pokryv dna, nejlépe nový štěrk nebo hrubozrnný písek, v nouzi též důkladně propraný starý.
- Necháme studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračujeme v čerpání až do vymizení zákalu.
- Demontujeme čerpací zařízení včetně přípojky elektrického proudu.
- Přidáme prostředek pro dezinfekci vody podle návodu na použití. U chlorových preparátů udržujeme obsah volného chloru na 0,5 – 1 mg/l. Je možno též použít dezinfekční prostředky na bázi koloidního stříbra (Sagen). Dezinfekční prostředek musí působit nejméně 24 hodin v případě Sagenu 48 hodin. Vždy je nutno striktně dodržovat pokyny výrobce uvedené na etiketě. Po několika hodinách odpustíme trochu vody a tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodního potrubí.
- Uzavřeme studnu zákrytovou deskou. Asanujeme a upravíme okolí studny podle ČSN 75 5115.
- Asi za dva až tři týdny necháme provést základní rozbor pitné vody.
- Ø Základní postup při sanaci vrtaných studní
- · Svépomocně je možné maximálně studnu vyčerpat a dezinfikovat .
- · Další práce je nutné přenechat odborné firmě, která má možnost prohlédnout vrt pomocí speciální televizní kamery.
- ZÁSADY PRO PROVÁDĚNÍ ÚKLIDU V POSTIŽENÝCH DOMECH A BYTECH
- Ø při provádění úklidu a odstraňování plísní v zaplavených domech a bytech doporučujeme respektovat Zásady při odstraňování plísní z objektů po záplavách (Pařízková J., Zprávy CEM (SZÚ Praha) 2002,11(8) – viz příloha
- NAKLÁDÁNÍ S POTRAVINAMI – POKYNY PRO DOMÁCNOST
Zaplavené zemědělské plodiny
Ø Všechny zemědělské plodiny, které byly zaplaveny povodňovou vodou, kaly a bahnem, je nutné považovat za zdravotně závadné. Tyto plodiny v žádném případě nejezte. O použití ke krmení zvířat musí rozhodnout veterinární lékař.
- Ø Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou vodou.
- Zaplavené potraviny nehermeticky uzavřené
- Ø Zásadně nejezte potraviny zaplavené povodňovou vodou, kalem a bahnem s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy).
- Ø Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených zlikvidujte (uložte do označených kontejnerů).
- Zaplavené potraviny hermeticky uzavřené
- Ø Potraviny hermeticky balené ve skle a plechu (konzervy) je nutno před použitím očistit a dezinfikovat (viz dále)
- Ø Čištění obalů hermeticky balených potravin
- · odstraňte nálepku
- · umyjte konzervu v čisté vodě se saponátem
- · umyjte konzervu v roztoku dezinfekčního prostředku a poté opláchněte pitnou vodou
- Ø Zlikvidujete konzervy, jestliže:
- · obal konzervy (plech, sklo, uzávěr) byl narušen
- · suchý obsah je zvlhlý
- · obal je silně pomačkán – není jistota, zda je obal opravdu neporušen
- · znečištění uzávěru nelze odstranit očištěním a dezinfekcí
- Chlazené nebo mražené potraviny
- Ø zlikviduje, jestliže :
- chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou 6° C déle než 4 hodiny
- mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny
- jeví jakékoliv odchylky od standardní kvality (např. zapáchají) nebo přišly do styku se záplavovou vodou.
Ostatní potraviny vystavené zátopové vodě
Ø zlikvidujte
- otevřená balení, která byla v kontaktu se záplavovou vodou
- neotevřená balení potravin v papírovém obalu nebo s víčkem z voskovaného papíru, s netěsnícím plastovým víčkem zejména v případě, že obsahují majonézy a drezínky
- sáčková balení koření, bylin, čaje
- mouku, obiloviny, cukr, kávu v sáčcích a pytlích
- všechny potraviny v papírových, látkových a celofánových obalech, i když vypadají jako suché a neporušené (např. sůl, cereálie, těstoviny, rýže, sušenky, crackery, čokoláda, bonbóny aj.)
- všechny potraviny neuzavřené hermeticky (např. instantní kakao, směsi na pečeni aj.)
- balené nápoje, které nejsou hermeticky uzavřeny
Máte-li jakékoliv pochybností o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji ! V případě prvních příznaků onemocnění (bolení břicha, průjem, teploty) raději kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky!
- Čištění a dezinfekce oděvů a prádla
- Ø Pracujte zásadně v gumových nebo latexových rukavicích a v dobře větraném prostoru.
- Ø Silně znečištěné prádlo namočte na 4 hodiny do 3 % roztoku Chloraminu B (připravíte rozpuštěním 30-ti polévkových lžic prášku v 10 litrech studené vody) nebo na 8 hodin do roztoku SAVA (připravíte nalitím l litru SAVA do 10 litrů vody).
Ø Méně znečištěné prádlo namočte po dobu l hodiny do l % roztoku Chloraminu B (připravíte rozpuštěním 10-ti polévkových lžic v 10 litrech vody) nebo do SAVA (l litr SAVA nalijte do 10 litrů vody). Pozor! Chloramin B a SAVO mají bělící účinky.
Ø Po dezinfekci prádlo vyperte (nejlépe vyvařte) obvyklým způsobem za použití pracího prostředku.
Ø Nákladnější oblečení (např. kožichy), které nelze dezinfikovat, vysušte, vykartáčujte, odložte mimo dosah osob a co nejdříve nechejte vyčistit v profesionální čistírně.
Pravidla základní hygieny pro postup při čištění a dezinfekci hraček a výrobků určených pro děti ve věku do 3 let
Ø Vždy předpokládejte kontakt hraček a výrobků určených pro děti ve věku do 3 let, s ústy dítěte a citlivou dětskou pokožkou. Proto je nutno očistě těchto výrobků, které přišly do styku se záplavovou vodou, bahnem nebo kaly, věnovat zvýšenou pozornost.
- Ø Po kontaktu se záplavovou vodou (i při podezření na kontakt) z l i k v i d u j e t e :
- · textilní měkce vycpané hračky podobně jako dětské matrace, přikrývky, polštáře, vybavení do kočárků, kočárky ,
- · hračky a výrobky pro nejmenší děti z porézních materiálů jako jsou : kousátka, šidítka, savičky, chrastítka, pískací měkké hračky, duté hračky obtížně čistitelné,
- · dřevěné hračky a výrobky pro děti této věkové kategorie.
- Ø Omyvatelné hračky dezinfikujte a důkladně omyjte pitnou vodou.
Ø Dětský textil, např. ošacení, ložní prádlo, textilní pleny apod. vyperte několikrát ve studené vodě s přídavkem desinfekčního přípravku s obsahem chloru ( např. Savo). Barevné textilie je z důvodu možného odbarvení chlorovými preparáty vhodné desinfikovat prostředky na bázi aktivního kyslíku (peroxidy).
- Ø Po dezinfekci prádlo vymáchejte a několikrát vyperte s ohledem na složení výrobku při co nejvyšší teplotě s pracím práškem (nejvhodnějším způsobem ošetření prádla je vyvářka).
- Ø Prádlo důkladně vymáchejte ve zdravotně nezávadné vodě a důkladně vysušte.
- Dezinfekce odpadních sifonů a žump
- Ø Do odpadního sifonu vlejte 5 % roztok Chloraminu B (50 polévkových lžic na 10 litrů vody) nebo neředěný přípravek SAVO.
- Ø K dezinfekci obsahu žump použijte l kg chlorového vápna na l m3 obsahu žumpy.
- Použité podklady
· výňatek z článku MUDr. Františka Kožíška , CSc. „DEZINFEKCE SPOTŘEBNÍCH DÁVEK A INDIVIDUÁLNÍCH ZDROJŮ PITNÉ VODY ZA HAVARIJNÍCH SITUACÍ“ (vyšlo ve sborníku „Povodně 1997 – zkušenosti hygienické služby“, AHEM zvláštní číslo 1999, vydal Státní zdravotní ústav, Praha 1999, str. 92-99)
· materiály zveřejňované v průběhu záplav v r. 2002