Jóga smíchu nerozlišuje mezi předstíraným a skutečným smíchem

Tohle jsou pro nás zásadní otázky v životě… Jasně, každý může namítnout, že se přece směje každý rád.

Ale opravdu to děláme?

Pamatuji si, jak jednou na výcviku konstelací jsem dostala 3 hodinový záchvat smíchu, který naprosto nešel zastavit. Začalo to o přestávce, kdy mě kamarád přečetl řetezovou zprávu na emailu.

Naprosto nesnáším řetězové zprávy! Emaily typu pošli to 20 lidem a stane se… když to nepošleš stane se neštěstí… tyhle emaily rovnou mažu! Email co mi četl kamarád byl trochu jiný v tom, že tam bylo, když to pošleš v pondělí, stane se … když to pošleš v úterý, stane se… atd. No zkrátka taky úplná blbost, ale rozesmálo mě to tak, že jsem se prosmála celou přestávkou a ani si nevšimla, že kamarád už odešel.

Začínal odpolední program a já se stále smála… byla jsem ve stavu, kdy kdokoliv řekne cokoliv třeba: „pes“ tak já se řechtám… Naši lektoři konstelací Kalyani Sofie a Pavel Veselý byli smíchu velmi vstřícní a viděli jak se smích rozšířil do celé skupiny a jak krásné bylo některé lidi, se smát. Speciálně ty, kteří nikdy moc neprojevovali svoje emoce.

Ptali se mně čemu se směji a já přes ten smích ani nebyla schopná vyslovit souvislou větu.

No, ale byli jsme na výcviku a muselo se pracovat. Kalyani Sofie mi řekla, že si smích mám vzít jako součást cvičení.  Musím říct, že to nebylo jednoduché. Měla jsem po vlastní konstelaci a vnímala jsem jak smích byl vlastně součást katarze. Opravdu jsem i přes namožené břicho ze smíchu cítila velkou úlevu.

Možná si říkáte: „Ano, rád/a se směji. Ale když onemocním, tak mi žádný smích nepomůže.“ Budete se divit! Dobrá nálada, humor, radost a pozitivní pocity jsou největším lékem.

Pak možná další vaše námitka bude: „Jak se mám smát, když mi vůbec do smíchu není?“ I na to je řešení.

Ano. Existuje způsob jak se smát bez důvodu a je to velmi léčivé

Jóga smíchu!

Zakladatelem „jógy smíchu“ je indický lékař Madan Kataria a jeho žena Madhuri. Propojili smích s jógou a jógovými dechovými cvičeními (pranajámou). Zjistili, že naše tělo nerozlišuje mezi skutečným a předstíraným smíchem. Oba produkují stejný koktejl chemických látek pocitu štěstí.

U nás je velmi známý Dr. Karel Nešpor, který jógu smíchu využívá hlavně při léčbě závislostí. Napsal knihu „Léčivá moc smíchu“.

Jóga smíchu nerozlišuje mezi předstíraným a skutečným smíchemJá osobně moc ráda provázím smíchovým seminářem S-mějme se rádi, kde používám různé sebepoznávací i meditační techniky a díky Petrovi Fridrichovi, který mě do jógy smíchu zasvětil, ji nyní ve svých seminářích používám. Určitě bude další seminář, takže pokud vás to zajímá a chcete více informací, tak je najdete zde >>.

Od Petra mám také spoustu informací o lidech, kteří se věnovali smíchu ať už z osobních, vědeckých nebo terapeutických důvodů s velmi pozitivními výsledky. Ráda bych zmínila aspoň pár osobností co mě zaujali.

  • V roce 1979 Norman Cousins – spisovatel, vydal knihu Anatomie smíchu, ve které popisuje svůj boj s vážnou a bolestivou nemocí. Využíval smích, humor a pozitivní emoce. Zjistil, že 10 minut srdečného intenzivního smíchu mu umožnilo 2 hodiny spánku bez bolestí. Stal se inspirací pro mnoho vědců a tenhle jeho příběh spustil celou řadu výzkumů na toto téma.
  • Inspiroval i Dr. Lee Berka a jeho tým z oblasti psychoneuroimunologie (PNI), kde zkoumali fyzický efekt srdečného smíchu. Jedna ze studií se zaměřila na pacienty s infarktem. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin, přičemž jedna skupina měla standartní lékařskou péči a druhá sledovala každý den po dobu 30 minut humorná a veselá videa.

Jak to dopadlo? Po jednom roce měla „humorná skupina“ výrazně menší počet srdečních arytmií, nižší tlak, nižší úroveň stresových hormonů a potřebovali i menší množství medikamentů. Skupina „bez humoru“ zaznamenala 2,5x více opakovaných srdečných příhod. Jak překvapivé, že?

  • Nebo psychiatr ze Standfordské univerzity Dr. William F. Fry začal na konci 60 – tých let 20. století zkoumal fyziologické účinky smíchu a je považován za otce „gelotologie“, tedy „vědě o účincích smíchu“. Ověřil, že srdečný smích je skvělým fyzickým cvičením a může snížit pravděpodobnost respiračních onemocnění. Navíc vědecky dokázal, že smích navozuje v těle stav, který pomáhá k produkci endorfinů, které přirozenou cestou potlačují bolest a navozují v naší mysli a těle pocit štěstí.
  • Jóga smíchu nerozlišuje mezi předstíraným a skutečným smíchemMojí velmi oblíbenou terapeutkou je Dr. Annette Goodheart, která začala využívat smích ve svých terapiích jako katarzní nástroj.
  • Další známou osobností v terapeutickém smíchu je Dr. Hunter (Patch) Adams, který přivedl do nemocnic smích, radost a princip, že léčení má být založeno na láskyplné interakci. Byl to on, kdo přišel s myšlenkou „zdravotních klaunů“, což se rozšířilo i do České republiky.
  • Zakladatel provokativní terapie je Dr. Frank Farrelly, který při terapii hraje „ďáblova advokáta“, kde pracuje s negativní částí. Souhlasí s temnými pocity a postoji klienta a nabádá ho, aby v nich pokračoval a ještě je zesílil. Účelem této terapie je, aby sám klient pochopil a změnil svůj postoj a přesvědčení díky absurdnímu humoru, který terapeut používá.

Věřím, že teď už nemáte nejmenší pochybnosti o tom, že smích léčí a uzdravuje. Smích má totiž takovou hlavní schopnost. Když se smějeme, tak jsme v totální přítomnosti. Zapomenete na starosti, stres a špatnou náladu.

I Osho říkal, že smích je „absolutní vyjádření přítomnosti a hluboký smích je vlastně meditační stav, stav ne-mysli“.

Jóga smíchu nerozlišuje mezi předstíraným a skutečným smíchemSmích je také hodně podporující ve vztazích. Je dokázané, že vztahy, kde se často společně smějete, jsou mnohem hlubší a déle vydrží. Záleží jen na vás. Jen vy sami se rozhodujete, zda se opravdu chcete smát. Navíc svým smíchem a dobrou náladou můžete nakazit i ostatní. A to je pak jízda… ????

Pokud je vaše rozhodnutí ANO – CHCI SE SMÁT, přidejte se na seminář, kde můžete rozvíjet vaše smíchové buňky. ????

Jóga smíchu

Jóga smíchu je cvičením, ve kterém se kombinuje nepodmíněný smích s jógovým dýcháním. To přináší více kyslíku do našeho těla a mozku, což zlepšuje naše zdraví a dodává energii.

V józe smíchu vycházíme z toho, že každý z nás se může smát bez důvodu, bez humoru, vtipů nebo komedie, prostě „jen tak“.

Tím, že je smích nepodmíněný, obchází naše intelektuální procesy, kterými jsme obvykle zatížení, a které jsou obvykle „brzdou“ přirozeného smíchu. Smích nás také vede k prožívání přítomnosti, zážitku „teď a tady“.

Smích vyvoláváme prostřednictvím kombinace cvičení založených na smíchu ve skupině, tzv. smíchocviků, očního kontaktu a dětské hravosti, což prolamuje naše zábrany a po určité době obvykle vede k přirozenému a nakažlivému smíchu, tzv. „endorfinové vlně“.

Koncept jógy smíchu je založen na vědecky ověřeném faktu, že naše tělo nedokáže rozlišit mezi „předstíraným“ a„skutečným“ přirozeným smíchem, pokud se smějeme dobrovolně na základě našeho rozhodnutí se smát.

Jóga smíchu nerozlišuje mezi předstíraným a skutečným smíchemSmích má kromě mnoha pozitivních vlivů na naše tělesné zdraví i schopnost zvyšovat naši odolnost vůči negativním myšlenkám a emocím a vede nás ke spirituální přirozenosti. Pomáhá nám rozvíjet takové postoje jako odpuštění, velkorysost, mírumilovnost, soucit, vzájemné ocenění a vstřícnost.

Budete mít zájem:  Hamaka: Zavěste se v síti na aerojóze

Jóga smíchu je obzvláště vhodná pro všechny, kteří jsou ve fyzickém, mentálním nebo emocionálním stresu či jsou ohroženi syndromem vyhoření.

Dalajlama: Proč se směji

Jóga smíchu nerozlišuje mezi předstíraným a skutečným smíchem„I am a Professional Laugher. I have been confronted with many difficulties throughout the course of my life, and my country is going through a critical period. But I laugh often, and my laughter is contagious. When people ask me how I find the strength to laugh now, I reply that I am a professional laugher!“
Full Article: The Dalai Lama on Laughter and Compassion http://www.thedailybeast.com/blogs-and-stories/2010-10-24/dalai-lama-on-laughter-and-compassion

Zocelit imunitu jde i smíchem. Jak ale na to, když se nám smát nechce?

Nikdo z nás se ho nemusí učit. Už novorozenci tento specifický mimický projev umějí, i když je to u nich jen reflex, objevuje se na jejich tváři bez vnější příčiny.

Ten pravý úsměv, na nějž všichni rodiče nedočkavě čekají a pak ho oslavují, přichází ale už ve třech týdnech života: miminko tak reaguje na něčí přítomnost, hlas nebo předmět.

A ve třech, čtyřech měsících se kojenec nahlas směje na blízké tváře.

Již v tomto věku chápe, že když se usměje na mámu, ona se usměje na něj. Vyzývá tak ke hře a dovádění. Vnímá, že jeho úsměv vyvolává pozitivní reakci a že je prostě dobré smát se co nejvíc.

Přečíst článek ›

Jenže jak stárneme, stáváme se vážnějšími a vážnějšími a na všechno to, co jsme o smíchu věděli už jako prckové, zapomínáme. Uvádí se, že děti se smějí 400krát denně, zato dospělí v průměru jen 20krát, ti šťastnější 40-50krát. Slušný rozdíl!

Zatím léky nenahradí. Ale kdoví?

Přitom odborníci potvrzují mnohé z toho, co se o tomto projevu veselí traduje. Například že s úsměvem jde všechno líp. Smích totiž spouští uvolňování endorfinů, tzv. hormonů štěstí, které vyvolávají dobrou náladu.

Nejsilnější partnerské vztahy mají podle studií lidé, kteří se smějí spolu a stejným věcem. Mnohá přátelství i vážnější vztahy začnou tak, že se prostě dva jedinci začnou chechtat v jeden okamžik.

Člověk, jenž se směje, nám navíc připadá přitažlivější, než bručoun.

Také se říká, že smích léčí, že veselá mysl je půl zdraví nebo že minuta intenzivního smíchu prodlouží život o hodinu.

Vědci se již delší dobu snaží tyto výroky potvrdit – a mnohé výzkumy naznačují, že je na nich minimálně krapet pravdy. Například američtí vědci z Univerzity Loma Linda udělali zajímavý experiment: pacienty s cukrovkou rozdělili na dvě skupiny, přičemž jedna kromě normální léčby podstupovala tzv.

smíchovou terapii. Ta spočívala v tom, že lidé půl hodiny denně povinně sledovali vystoupení komiků, které si vybrali.

Po roce se ukázaly nezpochybnitelné rozdíly: nemocní, co podstoupili smíchovou terapii, byli ve výrazně lepším zdravotním stavu a téměř všechny důležité hodnoty u nich byly také optimističtější.

Přečíst článek ›

„Teprve velmi podrobný výzkum účinků smíchu na lidský organismus umožní jeho využití jako skutečné léčebné metody,“ naznačil šéf výzkumu Lee Berk, že bádání je stále na začátku.

Michael Miller, ředitel centra preventivní kardiologie na Marylandské univerzitě, zase zkoumá, zda smích dokáže odvrátit infarkt a pomáhá lidem kteří trpí srdečními onemocněními. Dobrovolníkům pouští střídavě vážné filmy a komedie a sleduje vliv pohyblivých obrázků na jejich zdraví.

„Velká změna, kterou jsme viděli během smíchu, je srovnatelná s tím, jak by tělo reagovalo na lekci aerobiku nebo dokonce na dávku léků na bázi statinů. Z dostupných studií už víme, že statiny pomáhají při prevenci. Smích ale účinkuje i u nemocných lidí.

Otázka pro další výzkum tedy je, zda se dá načasovaným smíchem zabránit dalšímu infarktu u lidí, kteří už jeden či více v minulosti měli,“ prohlásil lékař, který zatím smíchovou terapii bere jako doplněk léčby, jímž se nedá nic zkazit.

Češi neztratili humor ani během pandemie koronaviru:

Klaun ho probral z kómatu

Vědecké potvrzení účinků smíchu asi nepotřebují ti, kteří se setkají s činností dobročinné organizace Zdravotní klaun, o. p. s.

Ta u nás už bezmála 20 let přináší dobrou náladu do prostředí, kde se jí nedostává – tedy do nemocnic, léčeben a hospiců.

V současné době 86 profesionálních Zdravotních klaunů pravidelně zavítá do více než 70 zdravotnických zařízení po celé zemi. Každá návštěva trvá zhruba 3 hodiny a do roka se jich uskuteční přes 4000.

„Během jedné návštěvy se dítko probralo z kómatu. Při jiné se ke zpěvu Zdravotních klaunů přidal senior, který po mozkové příhodě týdny nepromluvil,“ vyjmenovává namátkou některé úspěchy, jimž říká malé zázraky, manažerka komunikace této organizace Kateřina Procházková.

Prý již obdrželi tisíce pozitivních zpětných vazeb na práci klaunů. „Nezapomenutelné jsou také momenty z programu NOS!, který představuje doprovod dětí a rodičů předoperačním procesem. Ti přicházejí do nemocnice s vědomím zákroku a obavy jsou nedílnou součástí těchto chvil.

Hned u vchodu je však přivítá Zdravotní klaun a strach vystřídá smích.“

Přečíst článek ›

Její slova potvrzuje Mgr. Zuzana Kocábová, primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Motol, jež má dlouholeté zkušenosti s působením klaunů na dětské pacienty. „Klaun, který doprovází dítě celým procesem přípravy k zákroku až do operačního předsálí, vnáší do tíživého čekání humor a hravost.

Děti pak mohou alespoň na chvíli zapomenout na to, kde jsou, a na svůj strach,“ říká s tím, že v této pražské nemocnici vytvořili Zdravotní klauni nový projekt nazvaný Dítě pro chronicky nemocné děti, které jsou opakovaně hospitalizovány. Tyto malé pacienty provázejí celým pobytem dva klauni, pravidelně je navštěvují dvakrát týdně.

„Díky tomu se u řady dětí snižuje úzkost z opakovaných hospitalizací.“

Tento program úspěšně využívají pro malé pacienty po transplantaci ledviny. „Díky klaunům lépe zvládají delší hospitalizaci a nezřídka slyšíme, že se k nám budou těšit, protože zase uvidí klauna.

Někteří se dokonce chtějí před propuštěním s klaunem rozloučit a jsou rozhodnuti neodejít, dokud ještě jednou nepřijde,“ usmívá se Zuzana Kocábová a zmiňuje i skutečnost, že rodiče často děkují, když po dlouhé době viděli zase se smát svoje dítě, které téměř nekomunikovalo a stáhlo se do sebe.

Výzkumy stále přibývají

Zdravotní klauni fungují v mnoha zemích. Například v Itálii zkoumali jejich vliv na pacienty dětského chirurgického oddělení v jedné římské nemocnici. Jeho závěr dává velkou naději: postoperační stres se díky klaunům a smíchu výrazně snížil, navíc se hospitalizace v nemocnici zkrátila.

„Asi nedokážu jednoznačně říct, že klaunská intervence zkracuje hospitalizaci,“ reaguje Zuzana Kocábová na dotaz, zda tento efekt vidí i na českých pacientech.

„Mohu se však podělit o zkušenost, že při dlouhé hospitalizaci klauni dokážou děti povzbudit, rozveselit a třeba i odvést pozornost při nepříjemných zákrocích. Dítě pak lépe spolupracuje s personálem.

“ Paní primářka je součástí výzkumného týmu, který má objektivně změřit vliv Zdravotního klauna a obecně humoru na dětskou psychiku před operací. Výsledky by měly být známy letos na podzim.

I bez nich si ale Zuzana Kocábová stojí za přesvědčením, že humor a hravost pacientům pomáhají. „Je jedno, zda přichází od klaunů, nebo profesionálů.

Ale musí se umět správně načasovat a umět hlídat hranici mezi znevážením, které je hravé, a znevážením, které je jen ztrapněním. A právě to umí klauni skvěle.

Přináší tak do tíhy lehkost, která dětem (a nejen jim) umožňuje na chvíli zapomenout a jen si hrát, aby se těžkosti nemoci lépe nesly,“ shrnuje svůj názor, že v tomto ohledu smích opravdu „léčí“.

Budete mít zájem:  Při porodu zemřou dva miliony dětí ročně

Stačí chtít

Velkým propagátorem smíchu u nás je MUDr. Karel Nešpor, CSc., psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí a autor knihy Léčivá moc smíchu. Smích považuje za důležitou součást psychoterapeutických postupů a jeho účinků vidí přehršel.

„Kromě pocitů libosti se tak mírní hněv, úzkosti i deprese, zvyšuje se sebedůvěra a pocit, že je člověk schopen své záležitosti ovlivňovat. Smích také zvyšuje tvořivost, schopnost řešit problémy a odolnost. Často působí jako katarze a uvolňuje nahromaděné napětí, vnitřní bloky a potlačené emoce.

Díky smíchu také člověk dokáže vnímat své problémy z jiné stránky a s vitálním nadhledem,“ popisuje ve zmíněné knize dopad smíchu na naše psychické rozpoložení. Nevadí, že se nemáte čemu smát. Každý se může smát jen tak.

Na tomto principu je také postavena jóga smíchu – jedinečný koncept cvičení, během něhož se smích vyvolává pomocí speciálních cviků zvaných smíchocviky.

Přečíst článek ›

„Existuje mnoho cviků, kterými lze uvolnit bránici i celé tělo a postupně se začít smát bez důvodu. Je to jednoduché,“ říká David Zahradník, lektor jógy smíchu, který šíří osvětu o této metodě, a dodává: „Je vědecky dokázané, že z pohledu fyziologie těla není rozdíl mezi spontánním a předstíraným smíchem. Účinky jsou shodné.“

Během hodiny jógy funguje i přirozená lidská schopnost zrcadlit emoce, ovšem cvičení ve vás může podle Davida Zahradníka probudit schopnost smát se „z bránice“ a stát se otevřenějšími dětské hravosti a spontánnosti. „Doma už to pak lze jen rozšiřovat,“ říká muž, který věří, že smích skutečně léčí.

„Největším přínosem však není samotné uzdravení, ale celkový posun v oblasti mezilidských vztahů. Když se smějeme, měníme se, a když se měníme, mění se i svět kolem nás,“ zdůrazňuje a přiznává, že ani jemu není pořád do smíchu, že i on má smutné chvilky.

„Ale dnes už vím, že to vždy pomine, nebo jak k tomu přistupovat z pohledu jógy smíchu a jak si zlepšit během chvilky náladu, když se mi nechce být ve splínu moc dlouho.“Každý si můžeme najít svou cestu k tomu, abychom aspoň vyloudili na tváři úsměv.

Určitě se to vyplatí.

Jak na to, když se nám smát nechce1. Pusťte si komedii, o níž víte, že vás zaručeně rozesměje. Nebo se začtěte do knihy vtipů či jiné humorné beletrie.2.

Na ulici nebo v kanceláři si představujte něco legračního o lidech kolem sebe.3. řed zrcadlem se snažte vyvolat smích – zaručeně se vám to po chvíli povede.4.

Zapisujte si do notýsku všechny veselé situace, které jste zažili, a občas jím listujte.

5. Myslete na to, že na všechno se dá dívat z humorné stránky.

Všeho s mírou!

Ne vždy je smích žádoucí a léčivý. Může být i na obtíž a také ublížit!

Pseudobulbární afekt (PBA), jemuž se také výstižně říká emocionální inkontinence, se do širšího povědomí dostal loni díky filmovému trháku Joker, v němž Joaquin Phoenix geniálně ztvárnil komika trpícího tímto neurologickým onemocněním.

To se projevuje nekontrolovatelným pláčem a smíchem, nepředvídatelnými záchvaty, které se opakují i několikrát denně a trvají klidně i desítky minut. Po úspěchu amerického filmu přinesla tamní média příběh muže, jenž touto poruchou trpí.

„Stalo se mi, že mě v restauraci neobsloužili a místo toho poslali domů, protože moje chování bylo pro zaměstnance nepříjemné.

Mnohdy, když jsem venku na skleničce s kamarády, se stane, že se najde někdo s nízkým sebevědomím a je přesvědčen, že se směju jemu. Pak se se mnou chce bít,” líčí Scott Lotan (47) trable, které mu nemoc přináší.

Nejhorší ale podle něj je, že záchvat smíchu ho vyčerpává až bolí a je velmi obtížné se během něj nadechnout.

Přečíst článek ›

Vědci z Oxfordské univerzity poukazují na to, že záchvat smíchu může být i nebezpečný.

Na základě analýzy zdravotních záznamů od roku 1946 zjistili, že řada oslabených a nemocných jedinců měla po takovém záchvatu vážné zdravotní komplikace.

V nejtěžších známých případech došlo k prasklině na srdci či protržení jícnu. Může také vyvolat inkontinenci a u rizikových pacientů vede k vytvoření či zhoršení kýly.

„Nicméně smích skutečně léčí. Snižuje tuhost tepen, což uvolňuje napětí a krevní tlak, takže dochází ke snížení rizika srdečního infarktu,“ uvedli britští vědci pro deník The Telegraph. „Naše studie nechce smích očernit nebo z něj učinit něco nezdravého, jen chce poukázat na to, že ačkoli je smích skvělou medicínou, i u něj platí, že vše se musí užívat se správnou mírou, jinak škodí.“

Věděli jste, že…Skupina lidí kolem psychologa Patrika Procházky založila Církev smíchu (Ecclesia Risorum), aby se lidé nemuseli bát smát a mohli se tak projevovat s odvoláním na náboženskou svobodu i v situacích, kdy to není akceptované? Vyprovokoval je k tomu fakt, že na fotografii na úředním dokladu se nesmíme usmívat. Ministerstvo kultury loni žádost o registraci zamítlo, představitelé církve podali proti tomuto rozhodnutí rozklad.5. října slavíme Mezinárodní den úsměvu? Mezinárodní den smutku připadá na 27. dubna.

Jóga smíchu nerozlišuje mezi předstíraným a skutečným smíchemZdroj: ShutterstockKlaun do bytu

Dobročinná organizace Zdravotní klaun, o. p. s., má s nemocnicemi, domovy seniorů a hospici uzavřenu smlouvu a stanoven pevný harmonogram návštěv. Je tak předem jasné, ve který den a v kolik hodin klauni přijdou. Mimo tyto hodiny si klauna pro pacienta a do jiných zařízení objednat nelze.„Na principu ‚objednání‘ Zdravotních klaunů je založen pouze program Přezůvky máme!, jenž je určen dětem v domácí paliativní péči. Po dohodě s lékařem přijíždí klauni k rodině domů. Návštěva probíhá za přítomnosti rodičů i sourozenců a chvíle radosti si tak užijí všichni. To je moc důležité, protože vážná nemoc dopadá na psychiku celé rodiny,“ objasňuje Kateřina Procházková, manažerka komunikace.

Více informací včetně rozpisu návštěv Zdravotních klaunů a možností, jak jejich činnost podpořit, najdete na webu: www.zdravotniklaun.cz

Jóga smíchu

Samotný název jóga smíchu může
vyvolat představu krkolomných jógových pozic, při nichž by člověk měl ze sebe
v rámci zbytků sil vyloudit ještě navíc úsměv. Ale nebojte se!  Jóga klasická i jóga smíchu mají kromě správně
provedeného dechu společnou jen jednu jedinou věc – zdravotní přínos.

Jak to začalo

Smích má neoddiskutovatelné příznivé
účinky na naše zdraví – ať již fyzické, či psychické. Určitě si vybavíme
situace, kdy jsme se cítili fajn už jen dík tomu, že jsme se zasmáli, ať již u
komedie, nebo v příjemné a veselé
společnosti.

Psychologické dopady smíchu souvisí s redukcí stresových
hormonů (např. kortizolu a adrenalinu) a naopak zvýšením vylučováním hormonů
štěstí (např. dopaminu nebo endorfinu).

Tento chemický koktejl, který mícháme
díky smíchu, pomáhá snižovat napětí, stres, úzkosti a pomáhá uvolnit
potlačované emoce. Takže proč to nevyužít?

To si uvědomil v devadesátých letech minulého století indický lékař Dr. Madan Kataria, který se rozhodl vyzkoušet příznivé účinky smíchu na sobě a svých přátelích. Slovo dalo slovo, a tak se s partou svých nejbližších známých vydal do parku a založil první klub smíchu.  Jeho hlavním posláním bylo – jak již název napovídá – smát se.

Budete mít zájem:  Katecholaminy

Skupinka se vzájemně bavila vtipy a hlasitě se smála, což neuniklo pozornosti kolemjdoucích, kteří se postupem času začali přidávat. Z počátečních pár nadšenců se během několika dní vytvořila početná skupina „stoupenců“, kteří se navzájem rozesmávali historkami a vtipy. Všichni se pak cítili uvolněně a plní energie po celý zbytek dne.

 

Po dvou týdnech se však situace změnila. Historky a vtipy byly vyčerpány, jednotliví účastníci ztráceli podněty k smíchu a začaly se objevovat vtipy negativní a nemravné. Počet členů ve skupině začal klesat a logicky se otevřela otázka, zda má smysl za těchto podmínek pokračovat.

Jenže doktor Kataria v rámci
svého výzkumu smíchu a jeho dopadu na lidský organismus zjistil, že naše tělo
nerozlišuje mezi skutečným a předstíraným smíchem a spouští stejné hormonální
reakce. Z toho důvodu se rozhodl dát existenci klubu ještě jednu šanci.
Požádal zbývající členy, aby se spolu jen tak bez důvodu smáli po dobu jedné minuty.

 Stejně jako virová onemocnění je i smích
nakažlivý, a tak skupina zbývajících členů nejdříve smích předstírala. Po
chvíli se ale začali smát přirozeně – skutečným smíchem. A ten nakonec trval
podstatně déle než původně zamýšlenou minutu.  Na základě této zkušenosti se začaly vytvářet
základy jógy smíchu, v níž se uplatňují tzv.

smíchocviky – cviky
podporující přirozený smích.

"Ha, ha, he, he" třikrát denně. To je recept jógy smíchu

Hromadně poskakují, tleskají a mají záchvaty smíchu. Nejsou to blázni, nýbrž účastníci jogínské seance.

Praha/Varšava – Lidé se málo smějí a říkají: Proč se smát, když k tomu není důvod? Jenže smích je léčivý a smát se dá i bezdůvodně. Světem se proto šíří tzv. jóga smíchu. V Česku je jejím velkým propagátorem psychiatr Karel Nešpor.

„Smích vyvoláváme prostřednictvím kombinace cvičení založených na smíchu ve skupině, očního kontaktu a dětské hravosti, což po určité době obvykle vede k přirozenému a nakažlivému smíchu,“ píše se na stránkách Smíchologie, pojednávající právě o této józe.

Naše tělo totiž nedokáže rozlišit předstíraný smích od skutečného.

Když se veselé popadání se za břicho spojí s typickým „jógovým“ dýcháním, vede to podle tohoto webu k blahodárnému přílivu kyslíku do těla a do mozku, což navozuje pocit zdraví a energie. V neposlední řadě to přináší úlevu.

Také jóga smíchu vznikla v Indii, téměř před 20 lety. V Evropě začala být populární až v posledních několika letech.

  • Postupně vzniklo přes 10 tisíc klubů smíchu ve více jak 65 zemích světa.
  • V Česku tuto aktivitu zpopularizoval psychiatr Karel Nešpor, autor knihy Léčivá moc smíchu i instruktážních videí na YouTube, která vám ukážou, jak se máte smát jako veverka, veselá kachna či mýval.
  • Ha,ha, ha! řičí slepec, státní úřednice i důchodkyně

Jednou, dvakrát týdně se v polských parcích, kulturních střediscích či suterénech domů pořádají nezvyklé workshopy. „Ha, ha, he, he, he,“ opakují při nich účastníci, zatímco pobíhají kolem a tleskají rukama. A pak si procvičují smích různé intenzity. Od tlumeného, který se dá provozovat doma v době, když všichni spí, až po nevázaný chechot, napsal list Gazeta Wyborcza.

Tentokrát se na workshopu sešlo pět účastníků. Dvaapadesátiletá Diana je vystudovaná ekonomka a před rokem opustila práci ve velké firmě.

Jednatřicetiletý Tomek na sobě má tričko s nápisem: „Nevidím překážky“ a v ruce bílou hůl. Pak je tu osmatřicetiletá Anna, grafička na volné noze a lyžařská instruktorka, a pětašedesátiletá důchodkyně Henryka.

A nakonec je tu osmatřicetiletá Barbara ze státní finanční rady.

Jak se smát ve výtahu?

Po krátké pauze se od smíchu workshop soustřeďuje na příklady. Jak se smát ve veřejné dopravě? A co ve výtahu? To jsou složité situace, protože smích na veřejných místech Poláky občas šokuje.

A pak pět účastníků pokračuje napodobováním zvířat: slepice kladoucí vejce, kráva, která potřebuje podojit, tučňáci a – to vypadá skutečně šíleně – divocí koně ženoucí se prérií.

Nemohou se přestat smát. Někteří se smějí, když ukazují na části svého těla, které je už bolí od přemíry smíchu. Jiní se mohou potrhat smíchy, protože na něco zapomněli nebo je lidé špatně pochopili. Ukazují si účty, aby zjistili, kdo je má nejvyšší, a pak o nich žertují a na důkaz převracejí prázdné kapsy. Je to nejlepší volba, pokud člověk nechce plakat, říkají.

„Jógu smíchu vymyslel před 19 lety indický lékař Madan Kataria,“ říká Diana, která jógu smíchu v Polsku propaguje. Kataria prostudoval řadu pramenů o léčivé síle humoru a smíchu a založil první Klub smíchu, když si uvědomil, že se lidé kolem něj příliš nesmějí.

Pojďte si říkat vtipy přesvědčoval zakladatel 200 lidí. Šli čtyři

Rozhodl se dát dohromady skupinu, jejíž členové se budou scházet, vyprávět si vtipy a společně se smát. Toho dne šel do parku a zkusil přesvědčit asi 200 lidí, aby se k němu přidali. Souhlasili čtyři.

Začali se scházet každý den. Brzy skupina získala další účastníky. Ale pak najednou zábava skončila. Bavili se, ale došly jim vtipy. A v tu chvíli se doktor Kataria začal poohlížet po alternativě. Provedl další výzkum a zjistil, že naše mysl nerozlišuje mezi přirozeným a umělým smíchem. „A tím to všechno začalo,“ říká Diana.

O dítě se starala vzorně, ale přestala se smát

„Když jsem se poprvé doslechla o józe smíchu, myslela jsem si, že je to moc umělé,“ vzpomíná účastnice Barbara. „Koneckonců lidé se smějí, když k tomu mají důvod.“ Názor změnila, když odešla na mateřskou dovolenou. „Když si někdo myslí, že není připravený založit rodinu, pak má naprostou pravdu,“ říká se smíchem.

Zůstala doma, snažila se být dokonalá matka a mít všechno pod kontrolou. A začalo jí to přerůstat přes hlavu. Postupně se přestala smát. „Dívala jsem se na komedii, moje hlava zaznamenala, že padl vtip, ale vůbec jsem na něj nereagovala.“ Propadla se do depresí a obviňovala z nich všechno a všechny kolem sebe.

V jednom podmračeném dni se přinutila do hry s vlastním synem. „Dělala jsem na něj: 'Ha, ha, he, he, he', a on odpověděl čistým, upřímným smíchem.“ A ten večer sedla Barbara k počítači, našla si online informace o józe smíchu a zapsala se na workshop.

„Smích vám okysličuje tělo, zvyšuje energii a otevíráte se,“ říká Diana. Lidé ztrácejí schopnost se smát, když se příliš uzavírají ve vlastní hlavě, dodává. A také se bojí ztráty sebekontroly. „Ale když se jim podaří otevřít se, přináší to úlevu, i když někdy končí v slzách,“ dodává.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector