Čtvrtina národa je obézní. Pod její vahou úpí vyčerpaná státní kasa.
Ještě nedávno vypadal premiér Petr Nečas, kdysi celkem štíhlý chlapec, jako roztékající se sněhulák. A s ním i nejméně polovina jeho kolegů ve vládě a v Parlamentu. Masově se rozpínající tloušťka je přitom jedním z největších strašáků, nejen zdraví, ale i státních rozpočtů. Možná i tato hrozba přinutila šéfa „vlády rozpočtové odpovědnosti“, aby se svým tělem něco dělal.
Díky krabičkové dietě, kterou mu prý naordinovala jeho věrná souputnice Jana Nagyová, začal viditelně hubnout.
Mnoho následovníků ale zatím nemá.
Obezitou vyvolaná onemocnění trápí celkem jeden a půl milionu Čechů a Češek.
Tlustí lidé téměř třikrát častěji trpí cukrovkou a dvakrát častěji je ohrožuje vysoký krevní tlak než jejich spoluobčany. „Náklady na léčbu obézních pacientů se skokem zvyšují.
Stejně tak rostou i náklady sociálního systému.
Řada těchto lidí totiž přichází o práci a končí v invalidním důchodu,“ varuje poslanec Jiří Skalický (TOP 09), který koncem loňského roku uspořádal na toto téma seminář ve Sněmovně.
Na celém světě žije 1,6 miliardy osob s nadváhou, čtvrtina z nich je obézních. Výskyt této choroby již dosáhl pandemických rozměrů. Každé desáté úmrtí v Evropě jde na vrub tloušťky. Pětadvacetiletý tlouštík má desetkrát větší pravděpodobnost, že předčasně zemře než jeho štíhlý kamarád. V mnoha zemích trpí nadváhou polovina obyvatel, v USA je obezita jednou z nejdražších diagnóz.
Množí se Válečci
Jde o závažný rizikový faktor, který vede k rozvoji metabolických onemocnění, jako je například cukrovka nebo lupenka, přispívá k progresi dalších onemocnění pohybového aparátu, je spojen s rizikem kardiovaskulárních chorob. Právě tloušťka může za pětinu nádorových onemocnění. Všechny tyto choroby patří k chronickým, a tedy těm nejdražším. Je provázena řadou psychických problémů a ovlivňuje výkonnost.
Lidé s nadváhou mívají nižší příjmy a trpívají depresemi a sebepodceňováním. Ještě horší je, že prudce roste i počet tlustých dětí. Podle Národní zprávy o zdraví a životním stylu dětí a školáků trpí nadváhou či obezitou přibližně pětina chlapců a desetina dívek. Ještě v roce 1995 se léčilo pro obezitu jen necelých devět tisíc dětí. Loni jich bylo již třiapůlkrát více.
„Ve Velké Británii je tento problém úplně tragický. V Evropě je pozitivní vývoj jen ve Skandinávii. Díky dobře nastaveným preventivním programům počet tlustých dětí již neroste, ale stagnuje,“ upřesňuje profesor Martin Fried, přednosta obezitologického centra OB klinika. Dětská otylost je nebezpečná.
Nezpůsobuje sice tak výrazné zdravotní komplikace, ale s osmdesátiprocentní pravděpodobností budou tyto děti tlusté i v dospělosti.
Celkem v tuzemsku žije 21 procent obézních obyvatel. V produktivním věku se s obezitou druhého stupně (to je například člověk s hmotností 110 kilogramů při 175 cm výšky) potýká půl milionu lidí, dalších dvě stě tisíc s ještě vyšším stupněm tloušťky.
Tloustnoucí děti částečně vysvětlují, proč se od roku 2000 o tolik zvýšil počet korpulentních dospělých. Jednoduše Válečci vyrostli.
I když podíl otylých v posledním realizovaném průzkumu za rok 2010, který si u agentury Stem/Mark zadává Všeobecná zdravotní pojišťovna, mírně oproti roku 2008 poklesl. To ale nic nemění na faktu, že za posledních deset let armáda obézních nakynula o polovinu.
Postižení tloušťkou začínají přidruženými nemocemi trpět kolem pětačtyřiceti let věku. U těch, již jsou kypří od dětství, se komplikace objevují až o deset let dříve. V období, kdy by měli být na vrcholu sil.
„Průměrný český občan dostane cukrovku ve třiceti procentech případů. Ženy s BMI nad 35 už ale mají devadesátiprocentní pravděpodobnost, z mužů jsou to tři pětiny.
Lidé s ještě o pět bodů vyšším indexem mají diabetes zaručen vždy,“ upřesňuje profesor Štěpán Svačina z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
V kategorii produktivních lidí proto dramaticky rostou náklady na léčbu. Jsou také častěji nemocní, s čímž koreluje pokles pracovní aktivity. „Hrozí, že tento vývoj podřízne ekonomiku státu mnohem dříve než tolik diskutovaní senioři a jejich důchody,“ doplňuje Fried.
Nezřídka se obézní pacient dostane do smrtící spirály, kdy kvůli časté nemocnosti nejprve ztratí zaměstnání a zůstane na podpoře, čímž se sníží jeho příjmy. Postupně pozbude vůli se tloušťce bránit, ztrácí na hybnosti, což končí hospitalizací a někdy i definitivním vyloučením ze společnosti.
Sádlo operacím překáží
Ještě v 80. letech minulého století byli obezitologové raritou.
V následujícím desetiletí vztah většiny společnosti k onemocnění lapidárně shrnuje výkřik: Ať se tlustí tolik necpou! Až v posledních letech si začali odborníci i část veřejnosti nebezpečný fenomén uvědomovat.
I když stále mnoho z nich zavírá před neúprosnou realitou oči. Nejde ale jen o to, že obézní lidé rychleji umírají. I běžné nemoci, jako například infekce či úrazy, se u obézních komplikují a jejich léčba stojí více.
„Náklady na běžnou operaci jsou vyšší o čtvrtinu až třicet procent. U těch specializovaných se vžil termín diskriminace obezitou. Jde o ortopedické zákroky či transplantace. Tlustí pacienti se totiž hůře operují, hůře se hojí, operace jsou méně úspěšné. Proto je bohužel nepodstupují pokaždé, i když jsou na zákrok indikováni,“ vysvětluje profesor Fried.
Ze statistik států Evropské unie vyplývá, že přímé roční náklady na zdravotní péči o závažně obézní pacienty dosahují trojnásobku částky za léčbu osob s normální váhou a tvoří kolem desetiny z celkových zdravotnických výdajů. V Česku takový pacient vyjde zdravotní pojišťovnu v průměru na 115 tisíc korun ročně. Náklady ještě narůstají se zvyšujícím se počtem zdravotních komplikací, zejména diabetu 2. stupně.
Jen v Česku žije na 80 tisíc lidí, kteří jsou extrémně otylí. Ti už mají zdravotní obtíže vždy.
Za prudký rozvoj obezity může vedle neblahého životního stylu, kdy z denního programu lidí téměř vymizel pohyb, doplněného množstvím nevhodné kalorické stravy, také genetická predispozice. Nemyslí se tím jen korpulentní rodiče.
„Je to z dávných dob, kdy tuhé podmínky přežili jen ti silnější. A tuto genetickou informaci si neseme v sobě,“ vysvětluje profesor Fried.
Jak přiškrtit žaludek
Na druhou stranu, neblahý fenomén je i výzvou pro průmysl. Ani v sousedním Německu, k němuž jsme poslední desetiletí vzhlíželi jako ke vzoru welfare state, ještě před pár lety neměli k dispozici jediné CT, jehož pomocí by mohli vyšetřovat nadměrné pacienty.
Lékaři je proto vozili do výjimečně dobře vybavené zoo v Brémách, jež vlastnila uvedený přístroj v patřičných rozměrech, aby mohla zkoumat nemocná zvířata.
Spolu s tučněním společnosti se množí požadavky na zvláštní vybavení nemocnic, jako jsou vedle přístrojů vyztužené židle, operační stoly, speciální polohovací a vyšetřovací lůžka, výtahy s vyšší nosností, uzpůsobené nástroje a mnoho dalších.
Vedle technického a medicínského pokroku v léčbě obezity se také objevují všelijaké doplňky stravy, které mají údajně napomáhat k hubnutí, i když často zůstávají bez jakéhokoli efektu. „Je to obrovský kšeft.
Obezita je obtížně léčitelná a pacienti se dokola vracejí. Různé diety či potravinové doplňky jsou komerčně velmi úspěšné, protože ani medicíně se nedaří s tímto problémem zdárně bojovat.
Pacienti vydávají hodně peněz za přístupy zbytečné a nevědecké,“ vysvětluje profesor Štěpán Svačina.
Naopak dobře fungují tzv. bariatrické operace. Jedná se o zhruba deset typů výkonů v oblasti trávicího systému, které zmenšují objem žaludku nebo zkracují vstřebávací délku střeva. „Jsou vysoce efektivní. Nejenže vedou ke zhubnutí, ale vymizejí i zdravotní komplikace, které doprovázejí tloušťku,“ zdůrazňuje Svačina.
Cukrovka 2. typu, zvýšený krevní tlak, refluxní choroba či hyperlipidemie vymizejí ve více než 90 procentech případů. Stejně často přispívají tyto operace ke zlepšení srdeční činnosti, osteoartrózy, spánkového apnoe či stresové inkontinence. Prvotním impulzem k zákroku tedy nemá být hubnutí, ale nutnost vyléčit život ohrožující nemoci a návrat pacienta do nerizikové skupiny pacientů.
Čtyřiapadesátiletá pacientka, paní Martonová, měla problémy se žaludkem, trpěla cukrovkou a vysokým tlakem. Pravidelně užívala spoustu léků, chodila často na kontroly. Po poradě s lékaři před bezmála třemi lety podstoupila v pražské OB klinice operaci zvanou biliopankreatická diverze. Nyní je již více než rok absolutně bez cukrovky, nemá potíže s tlakem a jako bonus shodila 42 kilogramů.
„Je pravda, že operace je velice bolestivá, hlavně první dva měsíce jsou kruté. Ale zbavila jsem se mnohem větších problémů a i váhu mám pod kontrolou, i když dietu nedržím. Zákrok mě přiměl ke změně životního stylu, jím častěji menší porce a změnily se mi chutě.
Je to ale běh na dlouhou trať, a i když vám lékaři hodně pomohou, je to hlavně na vás,“ popisuje pacientka efekty léčby. Jedinou nevýhodou je nutnost doživotních kontrol, zda tělu nescházejí důležité živiny, a pravidelné užívání vitaminů.
„Pořád je to ale o sto procent menší zátěž než předtím,“ dodává Martonová.
Stop amatérské léčbě
Přesto jsou tyto operace poměrně raritně užívanou metodou. Zdravotní pojišťovny jsou ochotny je hradit pacientům s BMI nad 40 nebo nad 35, pokud trpí další chorobou.
Takových lidí v zemi žije několik set tisíc, ale ročně se jich operuje jen zhruba 1500. Průměrná cena zákroku dosahuje 70 až 90 tisíc korun. Což se podle odborníků pojišťovně vrátí nejpozději do tří let, u cukrovkářů o rok dříve. „Operovaných diabetiků je pět maximálně deset procent.
Přitom na lécích pro ně lze hodně ušetřit. Diabetes je nejdražší diagnóza na světě. Cukrovka by klidně mohla zcela vymizet, jenže lékaři jsou zafixováni na farmakologické léčbě. Buď na operaci vůbec nepomyslí, nebo ji pacientovi rozmluví, když přijde sám s tímto návrhem,“ upozorňuje Svačina.
I když v západoevropských zemích jsou bariatrické operace častější, například v sousedním Rakousku podstupují bariatrický zákrok ročně čtyři až pět tisíc lidí, ani tady zatím nepronikly ke všem pacientům. Dvě procenta evropské populace patří k těžce obézním, z nich se ovšem operuje pouhá jedna až dvě setiny.
Jak říká profesor Svačina, v Česku se navíc v mnoha případech léčí amatérsky, s pacientem se dostatečně nepracuje před zákrokem a po něm, část nemocných je k němu špatně indikováno.
Operovat by se ale mělo až poté, co se vyčerpají možnosti konzervativní léčby, a po shodě multidisciplinárního týmu, jehož součástí je vedle obezitologa gastroenterolog, nutriční terapeut i psycholog.
Nezbytnou podmínkou úspěšné operace je zkušený bariatrický chirurg a anesteziolog.
Nejde přitom o to, aby se každý korpulentní pacient hned řezal. Nejprve musí držet dietu, začít se pohybovat a podstoupit kognitivněbehaviorální terapii. Až když tyto nástroje včetně vhodné farmakoterapie selžou, má se volit radikálnější metoda. Profesor Fried odhaduje, že operování pěti až osmi tisíc pacientů ročně by v Česku zastavilo neustálý růst počtu nemocných.
Pouhá bariatrická chirurgie tedy společenský problém nevyřeší. Pacienta je nutno sledovat komplexně. Zároveň je prokázáno, že není možné efektivní péči o obézní zajišťovat plošně.
Vybavit nemocnici přizpůsobeným nábytkem, nástroji, přístroji a vyškolit personál a lékaře pro péči o nadměrné pacienty představuje náklady v desítkách milionů korun. Jen například operační stůl, který unese dvousetkilového člověka, stojí přes tři miliony korun.
Obezitologové proto razí koncept, aby v zemi vzniklo pět až osm XXL center.
Mělo by jít o multidisciplinární zdravotnická zařízení, která budou odborně, technicky a organizačně vybavena pro poskytování péče obézním. Pokud by se tyto zdravotní služby koncentrovaly, měly by se ekonomicky zefektivnit a zároveň by se péče standardizovala.
„Pacient by měl zajištěnu péči obezitologickou, bariatrickou a v léčbě přidružených chorob, jako je diabetes či vysoký tlak, ale i v dalších oborech, v gynekologii, ortopedii, očním. Operační týmy v těchto jiných diagnózách by za nimi jezdily,“ vysvětluje Martin Fried.
Právě jím řízená OB klinika je v zemi téměř ojedinělým zařízením, které tyto nároky splňuje. I pro nemocné je koncentrace do center příjemnější. Kvitují s povděkem, že nejsou centrem pozornosti jako v běžných nemocnicích, že personál je na péči o ně připraven, že si mohou bez obav sednout na židli či použít toaletu.
Pojišťovny ale zatím nejsou projektem příliš nadšeny. „Bylo by to dobré, ovšem jen v případě, že by se péče o tyto pacienty skutečně přesunula do XXL center.
Ale po zkušenostech s onkologickými centry, v nichž prudce narostly náklady, ale jinde neubyly, či se vznikem dialyzační péče v lázních, kdy se opět náklady nepřeskupily, tomu nevěřím.
Praktičtí lékaři například získali speciální kód erudice diabetika, takže se u nich zvedly úhrady, což se ale v jiném segmentu neprojevilo poklesem. Z medicínského hlediska mají obezitologové pravdu, ale ekonomický efekt je sporný,“ míní ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Jaromír Gajdáček.
Na sportování nezbylo Bohužel dosud neexistuje ani žádná ucelená koncepce pro léčbu obezity a předcházení jejím škodlivým efektům. „V USA je to již tématem, u nás nikoli,“ podotýká Svačina.
Prevence obezity má prý všechny předpoklady, aby byla účinná. „Problém je zaprvé vnímán jako závažný.
Zadruhé jsou známy faktory nemoci a stejně tak jsou známy cesty, jak obezitu zastavit,“ vysvětluje hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.
Za tloušťku vedle již uvedené genetické predispozice může neadekvátní výživa, nedostatek pohybu a atraktivní podněty k nezdravému životnímu stylu.
Právě pohyb je nejdůležitějším faktorem.
Mnohem důležitějším než kult hubenosti.
Na účinnější a dražší lék si počkejte… až vás raní mrtvice — HlídacíPes.org
Drahá léčba je vždy sázka na nejistotu: na koho se dostane, a na koho ne.
Rozpočty zdravotních pojišťoven nejsou nafukovací, a tak je v případě úhrady inovativní, účinné a často nákladné léčby vždy potřeba udělat dělící čáru a rozhodnout, kterým pacientům pojišťovny daný lék z veřejných peněz uhradí, a kterým ne.
Vede to i k absurdním závěrům, jako je pokyn pojišťoven, že u většiny pacientů lze nasadit moderní léky na ředění krve, jen když pacienta postihne cévní mozková příhoda.
Zdeněk K. (74) se již 17 let léčí s fibrilací síní, která je jednou z nejčastějších poruch srdečního rytmu.
V důsledku této vady dochází k hromadění krve a vzniku sraženin v srdci a u pacientů se tím pětinásobně zvyšuje riziko mrtvice. Těmto závažným a často smrtelným komplikacím má zabránit takzvaná antikoagulační léčba. Zdeněk K.
proto už od počátku užívá warfarin, lék ze skupiny tradičních léků na ředění krve, který je na trhu už několik desítek let.
Problém je, že jde o přípravek s častými nežádoucími účinky. Pacientovi se opakovaně zrychluje tep, což je v jeho případě nebezpečný stav, který snižuje čerpání krve srdečním svalem a může mít závažné důsledky. U řady dalších pacientů se objevuje i časté krvácení, lék nelze kombinovat s běžnými léky na bolest a záněty a je nutné vynechat různé druhy zeleniny a ovoce.
Už několik let jsou na trhu sice dražší, ovšem účinnější a šetrnější léky, tzv. NOAC (nová orální antikoagulancia). Když se ovšem pacient ptal na změnu léčby, lékař mu sdělil, že dle kritérií zdravotní pojišťovny na ni nemá nárok.
Nejdřív mrtvice, pak léky
Podmínky pro předepsání léků jsou velmi přísné.
Ze zápisu z jednání mezi několika odbornými lékařskými společnostmi a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), který je na internetu volně k nahlédnutí, plyne, že „při léčbě warfarinem lze akceptovat jako důvod pro převedení pacienta na NOAC krvácení do CNS (centrální nervové soustavy), stejně jako ischemickou CMP“. Přeloženo: nárok na účinnější léčbu pacient získá, až když ho postihne mrtvice.
V současnosti užívá v Česku tuto lepší léčbu pouze 24 % pacientů s fibrilací síní.
Podle farmakoekonoma a lékaře Tomáše Doležala přitom tyto léky v období 2010 až 2018 předešly 784 akutním stavům cévní mozkové příhody nebo infarktu a pokud by je užívali všichni potřební pacienti, nedošlo by dokonce k 4300 případům.
„Každý takový případ mrtvice nebo infarktu zdravotnictví stojí řádově stovky tisíc korun,“ dodává Doležal. Finanční dopad je obrovský i do sociálního systému vzhledem k tomu, že mrtvice i infarkt řadu pacientů často vyřadí z pracovního života, v horším případě vede k předčasné smrti.
Léky proti srážlivosti krve nejsou jediné, u nichž lze najít paradoxní klíč pro úhradu z veřejných peněz. Patří sem i moderní hormonální léky na cukrovku, takzvané analoga GLP-1.
Diabetologové si tato léčiva pochvalují.
Podle lékařky Evy Račické časné nasazení těchto léků nejen snižuje hladinu krevního cukru, ale také snižuje chuť k jídlu a tak i hmotnost pacientů, jejich krevní tlak a má i potenciál předejít rozvoji dlouhodobých kardiovaskulárních komplikací, tedy opět infarktu a mrtvici. Jenže lékaři je smí svým pacientům předepisovat jen v omezené míře. Má-li léky hradit pojišťovna kompletně, musí pacient nejdříve vyzkoušet tři jiná léčiva bez většího účinku a také musí být výrazně obézní.
Podle diabetoložky Račické je to špatný přístup. „Nutností vyčerpat potenciál minimálně tří skupin léků, než je možno k moderní léčbě přistoupit, ztrácíme čas pro prevenci vývoje kardiovaskulárních komplikací,“ říká a zároveň dodává: „Další nevhodnou limitací pro zahájení léčby je vysoká hmotnost, protože léky jsou průkazně účinné i při nižší hmotnosti pacienta.“
Peníze i zkostnatělá praxe
O podmínkách úhrady léků v ČR rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na návrh zdravotních pojišťoven, respektive výrobců či distributorů léků (farmaceutických firem). Za nelogičností rozhodnutí ze strany SÚKL může v některých případech rigidní způsob interpretace zákona č. 48/1997 Sb.
o veřejném zdravotním pojištění, respektive zastaralý zákon jako takový. Ale především jde o peníze.
Jak nedávno uvedla v případě léků kategorie NOAC pro deník Právo mluvčí SÚKL Barbora Peterová, pokud by stát hradil tato moderní antikoagulancia všem pacientům místo warfarinu, zatížilo by to státní rozpočet až miliardou korun ročně navíc.
Léky pro jednotlivce sice až tak drahé nejsou, v případě NOAC se cena pohybuje okolo 20 000 korun ročně, u analog GLP-1 jde zhruba o 36 000 korun ročně, ale pacientů v obou skupinách je velké množství. Těch s fibrilací síní je odhadem až půl milionu, s cukrovkou dokonce více než jeden milion (byť určitě ne všichni patří mezi kandidáty na tuto léčbu).
Podle ředitelky neziskové organizace Průvodce pacienta Ivany Plechaté mají kromě SÚKL zodpovědnost i zdravotní pojišťovny. Vysoké náklady na moderní léčiva lze totiž řešit například sofistikovanějšími nástroji pro sdílení úhrady.
„Pojišťovny dostatečně nevyužívají například takzvané outcome based kontrakty – tedy dohody s výrobci léků, kdy pojišťovna platí léčbu konkrétním pacientům jen do doby, než se jejich stav zhorší, například u onkologických pacientů.
Zbytek by pak platila farmaceutická firma,“ říká Ivana Plechatá.
Zcela vyvinit v případě NOAC (u té části pacientů, kde je možné moderní léčbu předepsat) nelze ani lékaře a jejich konzervativní praxi. „Klinická praxe tíhne k tomu, co lékaři dobře znají a mají vyzkoušené. A warfarin se předepisuje už několik desítek let,“ doplňuje ředitelka Průvodce pacienta.
Propojit zdravotní a sociální rozpočet
Farmakoekonomové i další odborníci napříč zdravotní politikou již řadu let upozorňují, že nelogičnost v dostupnosti inovativní léčby je dána i tím, že stát má oddělené rozpočty zdravotního a sociálního systému.
Tento problém dobře ilustruje přístup státu k onkologickým pacientům ve velmi pokročilém stadiu. Tito nemocní už mají akutní léčbu za sebou a obvykle mají vyčerpané nemocenské dávky. Vzhledem k tomu, že většina z nich buď není schopna pracovat vůbec, anebo jen velmi omezeně (problém se netýká starobních důchodců), žádají o invalidní důchod. Jenže ne všichni se jej dočkají.
„Pokud tito pacienti nemají metastázy již zachytitelné formou zobrazovacích metod jako je CT (počítačová tomografie), RTG, nemají nárok na invalidní důchod 3. stupně, ale obvykle na 1.
stupeň a musí obvykle pracovat na více než poloviční úvazek.
Třetí stupeň získají až v momentě, kdy metastatický nález potvrdí i tyto metody,“ vysvětluje předsedkyně pacientské organizace Amelie Šárka Slavíková.
Jenže jak potvrzují onkologové, pokud už se pacientovi jednou objeví vzdálené metastázy, je ve velmi rizikové skupině. Pak už není rozhodující, zda po léčbě metastázy zcela nebo částečně zmizely a zda jsou zjistitelné zobrazovacími metodami.
Nemocný by se měl šetřit a vyvarovat se přílišného stresu a vyčerpání.
„Skoro bych řekla, z pohledu posuzování invalidního důchodu je pro tyto pacienty lepší model, když nádor na zobrazovacích metodách alespoň trochu zůstane, třeba je zapouzdřený, ale viditelný,“ říká Slavíková.
V opačném případě totiž sociální systém pacientovi výrazně sníží důchod, on je pak nucen pracovat více, než je v jeho stavu žádoucí, a tím se může urychlit návrat metastáz.
Pacienti do boje
Podle Ivany Plechaté je potřeba, aby proti podobným pravidlům aktivněji vystupovali zejména samotní pacienti a pacientské organizace. „Myslím, že mají nezastupitelnou úlohu v autenticitě znalostí konkrétního onemocnění a znalostí příběhů lidí.
Vědí, co nemoc s člověkem udělá, že přijde o práci, takže neodvádí daně, nemůže se starat o děti atd. Pacientské organizace musí zvýšit povědomí o těchto otázkách i nemocech samotných mezi laickou veřejností, ukázat příběhy pacientů. A pak musí umět lobbovat.
I když se mi to osobně nelíbí a systémově je to špatně, zatím to bývá tak, že kdo křičí, ten si vykřičí,“ říká Plechatá.
Zabodovat v obdobných kauzách se například podařilo pacientům s revmatoidní artritidou. U nich dlouho platilo, že účinnou biologickou léčbu dostali až jedinci v nejvážnějším stadiu onemocnění. Tedy až poté, co měli část kloubů nevratně poškozených a jejich hybnost byla významně omezena. Řada pacientů se tím zbytečně ocitla v částečném nebo úplném invalidním důchodu.
Změnilo se to až po velkém tlaku farmakoekonomů, České revmatologické společnosti ČLS JEP a pacientské společnosti Revma liga. Nyní už mohou pacienti dostat moderní léčbu již ve středním stadiu nemoci.
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu…Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč
Obezita polyká peníze na léčbu | Noviny
Léčba nemocí souvisejících s obezitou vyžaduje obrovské sumy. Politici s tím nic nedělají, tvrdí lékaři
PRAHA Náklady na léčbu obézních lidí dramaticky rostou. I v Česku se proto začíná diskutovat o zavedení spotřebních daní na některé vysoce kalorické potraviny.
Takzvaná hamburgerová či cukrová daň se objevila v programu Strany zelených. Tématu se hned (z opačné strany) chopil místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, který proti tomu intenzivně brojí. Velké strany se k tomuto nápadu nehlásí.
Na politický stůl se každopádně pomalu dostává téma, o kterém se zatím mluvilo mezi odborníky na obezitu a ve zdravotních pojišťovnách. To, že náklady na léčbu nemocí spojených s obezitou stoupají, zaznamenala Všeobecná zdravotní pojišťovna.
„Jejich přesné vyčíslení je ale obtížné, protože obezita je bezprostřední příčinou různorodé škály onemocnění.
Je ale možné konstatovat, že výdaje na léčbu onemocnění souvisejících s obezitou dosahují ročně stovek milionů korun,“ uvádí Jiří Rod, mluvčí VZP.
Prevence se každopádně vyplatí. V pojišťovnách se dostává obezita mezi priority. „Z resortu zdravotnictví jde v roce 2010 na boj proti obezitě 5,5 milionu korun v rámci národního programu zdraví,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Podle odborníků má však stát pořád rezervy. „Co ale chceme od politické reprezentace? Když se nedokáže vypořádat s kouřením ve společnosti, jak se asi chce vypořádat s obezitou. Lobbing firem je hrozný,“ posteskl si před časem v deníku Právo Vojtěch Hainer, ředitel Endokrinologického ústavu.
I mezi odborníky na obezitu jsou názory na možné zdanění nezdravých potravin různé. „Myslím, že na to dojde.
Není to v zájmu jen těch nemocných, ale i ostatních, kteří budou potřebovat peníze ze zdravotního pojištění na něco jiného. Obávám se ale, že se něco přijme bez diskuse,“ řekl Petr Sucharda, primář 3.
interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nárůst počtu obézních by se podle něj mohlo podařit zastavit.
Naproti tomu Štěpán Svačina, přednosta stejné kliniky, je k efektu takové motivace spíš skeptický.
Roční náklady na léčbu těžce obézního pacienta jsou přes 100 tisíc korun. Takových pacientů je u nás přes 200 tisíc. Potíž s jasnějšími odhady nákladů na léčbu obezity je ale v tom, že se jasně podílí na vzniku řady jiných nemocí. Podle některých odhadů může nadměrná hmotnost odhadem za čtvrtinu rakoviny ledvin.
Až 90 procentům onemocnění cukrovkou druhého typu se dá vyhnout správným životním stylem. Pojišťovny přitom někdy ani nezjistí, že například pacient s cukrovkou je obézní. „Ve vykazování pro zdravotní pojišťovnu je udána hlavní diagnóza, pro kterou se pacient léčil.
Obezita nemusí být vůbec uvedena, ačkoliv byla původní a hlavní příčinou nemoci,“ vysvětluje Lydie Fojtíková z České průmyslové zdravotní pojišťovny.
Nápadů, jak motivovat lidi držet hmotnost v normálu, starat se o své zdraví a dodržovat zdravý životní styl, je více. „Chtěli bychom jim, pokud nám to zákon umožní, nabízet velmi výhodné bonusy. Šetří peníze nejen nám, ale celému českému zdravotnictví,“ uved Petr Malý, generální ředitel nové pojišťovny Média.
***
„Co ale chceme od politické reprezentace? Když se nedokáže vypořádat s kouřením, jak se chce vypořádat s obezitou. Lobbing firem je hrozný.“
Rizika obezity Podle údajů z průzkumu v roce 2008 má příliš velkou hmotnost 55 procent dospělých Čechů. Konkrétně 30 procent Čechů trpí nadváhou a 25 procent obezitou. Za předchozí tři roky přibylo podle průzkumu pět procent obézních, tedy zhruba 425 tisíc lidí. Mezi nejčastější komplikace obezity patří především cukrovka 2. typu. Kvůli vyšší hladině tuků v krvi hrozí kornatění cév.
Pro lidi s obezitou se zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční, infarktu, mozková mrtvice, ale také onemocnění kloubů jako artróza. Pochybné je i tvrzení, které se traduje, že jsou kulatější lidé spokojení. Obezita totiž podle statistik může znamenat vyšší riziko depresí. Podle odhadů může obezita za 5 až 10 procent všech případů zhoubných nádorů.
U rakoviny ledvin se udává, že obezitě lze přičíst čtvrtinu těchto nádorů. Zvyšování počtu lidí s obezitou nebo nadváhou znamená rizika i pro další generace. Výskyt obezity u dětí je významně vyšší v rodinách, kde mají rodiče vyšší index BMI.
BMI (Body mass index) je podíl hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech (hmotnost/výška2) Podle tabulek trpí podváhou ten, kdo má BMI nižší než 18,5. Do hodnoty 25 je pásmo normální váhy. Nadváha se udává do BMI 30, následuje pásmo obezity 1. stupně (do BMI 35), 2. stupně (do BMI 40) a 3. stupně. Zdravotní rizika stoupají už od hranice nadváhy.
Výrazně ostrý je tento nárůst rizik od BMI 27. Obezita třetího stupně je závažné onemocnění, při kterém se většina pacientů nedožije věku šedesáti let. Ke snížení rizik a zlepšení zdravotního stavu podle odborníků přispěje i malé snížení hmotnosti.
léčba obezity – lázně – VZP ČR
Je možno léčit obezitu v lázních?
Obezitu dospělých nikoli, obezitu dětí ano. Nemoci, u kterých lze lázeňskou léčebně rehabilitační péči poskytnout a hradit z veřejného zdravotního pojištění, stanoví zákon o veřejném zdravotním pojištění, resp. jeho příloha č. 5 Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Vyhláškou MZ ČR č. 2/2015 Sb.
jsou pak stanoveny indikační předpoklady, kontraindikace, odborná kritéria pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, obory specializace doporučujících lékařů, indikační zaměření lázeňských míst atd. Těmito dvěma normami se musí doporučující a navrhující lékaři řídit, stejně jako revizní lékaři, kteří návrhy na lázně potvrzují.
Indikační seznam umožňuje lázeňskou léčbu obezity pouze u dětí. Příslušná indikační skupina má název „Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita“; v ní pak je indikace XXIV/2 – Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory.
Adekvátní indikační skupina u dospělých se nazývá jen „Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí“ a indikaci „obezita“ vůbec neuvádí (můžeme doplnit, že stejně tomu bylo i v předchozím indikačním seznamu, tj. v legislativní normě č. 267/2012 Sb.).
To znamená, že lázeňské léčení obezity u dospělých nemůže být hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Pobyty cílené na redukci nadváhy ale řada lázeňských zařízení nabízí jako samoplátecké.
U indikace XXIV/2 – Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory se lázeňská léčebně rehabilitační péče dětem poskytuje jako péče komplexní, v délce trvání 28 dnů a s možností prodloužení (na základě lékařské indikace a schválení revizním lékařem). Lázeňský pobyt se může při prokázaném efektu předchozího pobytu i opakovat (opět jako komplexní a na 28 dnů), a to do 36 měsíců od začátku základního pobytu a 1x v průběhu kalendářního roku.
Lázeňskou léčbu pro danou indikaci může dítěti doporučit lékař odbornosti dětská endokrinologie a diabetologie, dětské lékařství, endokrinologie a diabetologie, praktické lékařství pro děti a dorost nebo rehabilitační a fyzikální medicína.
Návrh vždy podává zdravotní pojišťovně registrující praktický lékař dítěte (nebo ošetřující lékař při hospitalizaci).Léčbu obezity mohou klienti VZP absolvovat v lázeňských místech Bludov, Janské Lázně, Jeseník, Karlovy Vary, Klimkovice, Lázně Kynžvart, Luhačovice, Poděbrady, Teplice, Teplice nad Bečvou.
V roce 2009 bylo na tuto indikaci odléčeno 661 dětských klientů VZP, následně 578 a 602, v roce 2012 to bylo 504 dětí, poté 393 a v roce 2014 počet stoupl na 481.
Více informací k lázeňské léčbě najdete na www.vzp.cz/lazne.
Mimo péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění nabízí VZP svým klientům od letoška jako benefit také příspěvky na snížení nadváhy a obezity. Příspěvek může dosáhnout výše až 500 korun a čerpat ho mohou jak děti, tak dospělí. Přesné podmínky pro čerpání všech benefitů, které VZP nabízí, najdete na stránkách Klubu pevného zdraví.
Obezita: výpočet BMI, zdravotní rizika, léčba, zahrada jako prevence
27. 01. 2016 | Doba čtení 14 minut
Na planetě Zemi je spousta míst, kde lidé ještě umírají hlady. Obyvatele evropských zemí, Severní a Jižní Ameriky však trápí opačný problém — nadváha a obezita.
Nadváhou trpí 1,6 miliardy lidí starších patnácti let, celkem 400 milionů lidí se pak potýká s obezitou. Prognózy říkají, že v roce 2015 by mohlo být na světě už 2,3 miliardy dospělých s nadváhou a více než 700 milionů lidí trpících obezitou! Situace začíná být vážná i u dětí: s nadváhou se potýká přinejmenším 20 milionů dětí starších pěti let.
Ani Česko není výjimkou, nadbytečné kilogramy trápí podle průzkumu Všeobecné zdravotní pojišťovny každého třetího Čecha, každý pátý je pak obézní.
Definice obezity
Obezita je onemocnění, charakteristické zvýšeným množstvím tukové tkáně v organismu. Hodnocena je dle tzv. BMI, čili Body Mass Indexu.
- Vypočteme jej tak, že vydělíme hmotnost v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech.
Obezita se nevyhýbá ani čechům Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Tělesná hmotnost se zvyšuje především kvůli nerovnováze mezi energií přijímanou a vydávanou. Nevyužitá energie se v těle ukládá v tukových buňkách, a pokud tato nerovnováha přetrvává delší dobu, člověk začne tloustnout.
Nerovnováha v příjmu a výdeji energie může být způsobena přejídáním, konzumováním přemíry tuků, nedostatkem pohybu v kombinaci s určitým podílem genetických vloh.
Hmotnost rozdělujeme podle BMI takto:
- Podváha: BMI nižší než 18,5
- Normální tělesná hmotnost: 18,5—24,9
- Nadváha: 25,0—29,9
- Obezita 1. stupně: 30,0—34,9
- Obezita 2. stupně: 35,0—39,9
- Obezita 3. stupně: více než 40,0
Zdravotní komplikace obezity
S ručičkou na váze se zvyšuje i zdravotní zátěž pro celý organismus, s obezitou pak úzce souvisí řada onemocnění. Záleží přitom na stupni obezity, tedy na množství tuku, a na způsobu, jakým je tuk v těle rozložen.
Vyšší riziko vzniku metabolických a oběhových komplikací obezity mají osoby s rozložením tuku převážně v oblasti břicha. Nebezpečný přitom není viditelný (podkožní) tuk, který můžeme nahmatat.
Mnohem zákeřnější je tuk vnitřní, tzv. viscerální. Usazuje se kolem orgánů a uvolňuje do těla škodlivé látky, které podporují rozvoj cukrovky a nemoci srdce.
diabetes – měření cukru v krvy Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Cukrovka
Obezita je jednou z hlavních příčin jejího vzniku. Nadváha je totiž hlavním důvodem nedostatečné citlivosti těla na inzulin a tedy vzestupu cukru v krvi. Riziko vzniku cukrovky 2.
typu je u obézního člověka 53x vyšší, než u normálně vážícího člověka.
U většiny případů obézních lidí nemocných cukrovkou postačí snížení nadváhy o 10 % k tomu, aby mohl být snížen příjem léků nebo injekcí inzulinu.
Prevencí proti vzniku cukrovky a součástí léčby cukrovky je tedy snížení hmotnosti a pravidelný pohyb. I mírné snížení hmotnosti se projevuje zřetelným snížením inzulinové rezistence a celkového metabolismu.
Tělesná aktivita poskytuje dvojí užitek — hraje klíčovou roli při kontrole hmotnosti, ale také zlepšuje citlivost na inzulin a správné využívání glukózy, především ve svalech.
Metabolické a oběhové choroby
Mezi nejčastější komplikace obezity patří i závažné choroby, jako jsou ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu, ateroskleróza mozkových tepen a cévní příhoda mozková, ateroskleróza končetinových tepen nebo jiné projevy aterosklerózy a dna.
Obézní lidé mívají zvýšený krevní tlak, zvýšené hladiny nebezpečného cholesterolu v krvi a nízkou hladinu „ochranného“ HDL cholesterolu, zvýšené hladiny triglyceridů a kyseliny močové.
vysoký krevní tlak Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Vysoká hladina tuků v krvi vede ke kornatění cév, které postihuje všechny tepny v těle, ale nejdůležitější jsou důsledky postižení srdečních a mozkových cév. Pokud se uzavře aterosklerotická věnčitá tepna, následuje infarkt (odumření) části srdečního svalu. Obézní lidé musí počítat s tím, že často bez varování přichází také mrtvice, která se nemusí dopředu nijak projevit.
Pokud ovšem obézní pacienti zhubnou, mohou počítat s příznivým účinkem, který se projeví nejenom snížením potřebné dávky léků, ale v mnoha případech i prodloužením délky života. Výrazně se sníží také riziko vzniku komplikací vyplývajících z aterosklerotických změn cév.
Problémy pohybového aparátu
Obezita významně ovlivňuje i stav pohybového aparátu.
I když nebylo prokázáno, že by nadváha přímo způsobovala degenerativní onemocnění kloubů, je jednoznačně dokázáno, že pokud se toto postižení rozvine, obezita je významně zhoršuje, přičemž rychlost změn na postiženém kloubu je obvykle přímo úměrná míře nadváhy postiženého. Jinými slovy, čím je člověk obéznější, tím rychleji u něj dojde ke zničení kloubu, který v počátku byl jen minimálně postižen a jehož stav by se u člověka bez nadváhy tak rapidně nezhoršoval.
V dnešní době je sice tento problém poměrně spolehlivě řešitelný kloubní náhradou, jako každá operace je však spojen s určitou mírou rizika pooperačních komplikací. U obézních pacientů je toto riziko ve srovnání s pacienty s normální váhou až desetinásobně vyšší.
problémy s pohybovým aparátem Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Obézní pacienti jsou tak při těchto operacích daleko více ohroženi rizikem vzniku krevních sraženin v dolních končetinách (které mohou skončit nebezpečnou plicní embolií), proleženin, zápalu plic, infekcí močových cest a dalšími problémy. U obézních pacientů také dochází ke komplikacím při hojení pooperačních ran, jejichž konečným důsledkem může být rozvoj infekce totální endoprotézy, která může vést až k trvalému upoutání na invalidní vozík.
Onkologická onemocnění
U lidí s nadváhou a obezitou se prokázalo zvýšené riziko rakoviny konečníku a střev, rakoviny prsu u žen po menopauze, agresivních forem karcinomu prostaty a dalších zhoubných nádorů, například jícnu, slinivky, žlučníku nebo dělohy. Odhaduje se, že 5—10 % všech nádorů je způsobeno nadváhou a obezitou, pacienti s nadváhou a obezitou mají navíc vyšší riziko závažných komplikací při chirurgickém výkonu, chemoterapii nebo radioterapii.
Zatím se nepodařilo zcela objasnit, proč nadváha a obezita zvyšují riziko nádorů. Jisté je, že následkem nadváhy narůstá produkce inzulinu a některých dalších hormonů. Ty působí jako růstové faktory pro nádorové buňky, tedy podporují jejich růst a množení.
Dalším důvodem ke zvýšení rizika nádorů u lidí s nadváhou je zvýšená konzumace rizikových potravin, jako jsou uzeniny, živočišné tuky a smažená jídla, a naopak menší zastoupení čerstvého ovoce a zeleniny ve stravě.
Jak se bránit zdravotním rizikům?
Lidský organismus je uzpůsoben tak, aby šetřil energií a uschovával si její nadbytek na horší časy. Ovšem dnes horší časy nepřicházejí, a tak trpíme nadváhou a obezitou, která má výše zmíněné významné zdravotní dopady.
Aby žaludek nebyl odpadním košem Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Jelikož množství a složení stravy má zásadní vliv na naše zdraví, je důležité zajímat se o to, co, kdy, v jaké kvalitě a kolik sníme. Neměli bychom přitom podléhat módním trendům nebo populárním dietám, nýbrž používat zdravý rozum. Snížením množství jídla snížíme i příjem energie, měli bychom se však také zaměřit na kvalitu toho, co jíme.
Je poctivé přiznat, že zdravější alternativy jednotlivých druhů potravin jsou ve většině případů dražší. Ovšem v levnějších, méně kvalitních potravinách přijímáme velké množství „prázdné“ energie. Navíc nižší cena potraviny je vykoupena jejím horším složením a složky, které nahrazují chybějící živiny i kvalitu potraviny, nepřinášejí našemu zdraví nic pozitivního.
Náhradou za bílkoviny jsou v nich použity mouka a tuk, kvalitnější máslo nebo sádlo pak suplují podřadné oleje, místo vhodného kořenění je pro výrobce snazší a levnější produkt přesolit…
Jak ven z tohoto bludného kruhu? Odborníci na výživu doporučují:
- Kupujte méně potravin, ale o to kvalitnější, soustřeďte svou pozornost zejména na maso a masné výrobky. To samé platí pro mléko, mléčné výrobky a cereálie. Kvalitnější rozhodně neznamená jen potraviny zahraniční, případně bio.
- Kupujete zeleninu vypěstovanou blízko vašeho bydliště, nikoliv převážnou přes půl Evropy nebo z druhého konce světa. Vraťte se k potravinám, které se pěstují v tuzemských klimatických podmínkách. Mrkev, jablka nebo ředkvičky pomohou doplnit potřebné vitaminy a v sezoně nebývají drahé.
- Neutrácejte bez rozmyslu za balené vody nebo slazené limonády. Ve většině míst České republiky teče z kohoutku kvalitní voda, kterou stačí ochutit citronem nebo ovocnou šťávou.
Dobrá zpráva pro všechny zahrádkáře
Pokud chcete zhubnout, měli byste nejen snížit příjem energie, ale také se více hýbat. Pokud nepatříte k příznivcům běhu nebo zdvihání činek v posilovně, máme pro vás dobrou zprávu!
Podle studie, kterou zveřejnil na svých internetových stránkách britský Journal of Sports Medicine, prospívají zdraví lidského srdce takové aktivní koníčky, jako jsou práce okolo domu a zahrádkaření. Jejich přínos lze srovnat s návštěvou tělocvičny. Starší lidé s těmito zálibami mají prokazatelně nižší riziko infarktu a dokonce o 30 % nižší riziko úmrtí.
Důležité je co člověk jí Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Lékaři sledovali 4000 osob starších 60 let po dobu 12,5 roku. Během tohoto období se účastníci studie podrobovali nejrůznějším testům a zkouškám, které zkoumaly zdraví jejich srdce, hladinu krevního cukru a další parametry.
Součástí výzkumu bylo i dotazování se na jejich stravu, kouření, konzumaci alkoholu a pohybové návyky.
Již od počátku studie bylo zřejmé, že ti, jejichž přirozená pohybová aktivita byla vysoká (a nemuselo jít právě o fanatické návštěvníky tělocvičny), měli nejmenší riziko srdečních potíží.
Měli užší pas, nižší hladinu cukru v krvi i krevních tuků. Podobně na tom byli ti, kteří udávali vysoké množství formálního cvičení.
Během studie utrpělo 476 účastníků první infarkt a 383 z nich z nejrůznějších příčin zemřelo. Výsledky prokázaly, že lidé s nejvyšší pohybovou aktivitou měli riziko vzniku infarktu nižší o 27 % a riziko úmrtí dokonce o 30 % nižší než ti, kteří se hýbali nejméně. Co z toho vyplývá?
Pokud jste starší dospělý, mohou dvě hodiny práce okolo domu nebo na zahradě nahradit hodinu intenzivního cvičení podle kardio DVD. Znamená to tedy, že se nemusíte trápit v tělocvičně, pokud zůstanete přirozeně aktivní.
Závěry studie jsou vynikající zprávou pro všechny, kdo chtějí zůstat zdraví i ve vyšším věku, ale nechtějí kvůli tomu chodit do posilovny, do bazénu nebo běhat — přirozená každodenní aktivita, jako je například zahradničení, má totiž zcela srovnatelné účinky.
Na léčbu obezity vynakládá ČPZP ročně až 40 milionů korun
Ostrava, 22. ledna 2019 – Nadbytečná kila, která nás asi nejvíce trápí po vánočním hodování, nejsou jen estetický problém. Mohou znamenat i vážné zdravotní potíže.
Obezita totiž mimo jiné zvyšuje riziko infarktu, cévní mozkové příhody nebo riziko vzniku cukrovky.
Na léčbu pacientů s diagnózou obezity vynakládá Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) téměř 40 milionů korun za rok.
„Náklady na léčbu obezity narůstají. Je to dáno jednak vzrůstajícím počtem obézních lidí, jednak změnou postoje společnosti k obezitě a nadváze, tedy štíhlý rovná se perspektivní, což může být motivací pro léčbu.
Vliv na růst nákladů mají také nové možnosti léčby,“ konstatuje tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová s tím, že zatímco v roce 2013 evidovala ČPZP více než 6 300 obézních pojištěnců, v roce 2018 jich bylo již téměř 7 000.
Počty pojištěnců s diagnózou obezita a náklady na jejich léčbu
| Rok | Počet pojištěnců | Náklady v Kč |
| 2013 | 6 348 | 31 681 086 |
| 2017 | 6 827 | 39 819 362 |
| 2018* | 6 929 | 37 819 362 |
*Jedná o předběžné údaje
Vyčíslení této léčby však není jednoduché vzhledem k tomu, že pacient nemusí být cíleně léčen pro obezitu, ale léčí se s diagnózami diabetes, onemocnění srdce, hypertenze, cévního či maligního onemocnění, na jejichž vzniku se obezita podílí.
„Ve vykazování pro zdravotní pojišťovnu je vykázána hlavní diagnóza, pro kterou se pacient léčil. Obezita nemusí být vůbec uvedena, ačkoliv byla původní a hlavní příčinou nemoci,“ vysvětluje tisková mluvčí ČPZP.
Výsledná čísla tak mohou být ještě vyšší.
Příspěvek 700 Kč na pravidelné sportování
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna má v nabídce preventivní programy, které mohou lidem s úpravou hmotnosti pomoci. Svým pojištěncům například přispívá 700 Kč na permanentku na pravidelné sportovní aktivity a podpoří je také v plavání.
Na jaře a na podzim poskytuje ve vybraných bazénech po celé České republice plavání zdarma nebo se slevou. Právě pohyb ve vodě je velmi vhodnou variantou pro osoby s vyšší hmotností a nadváhou, neboť se při něm méně namáhají klouby a páteř.
Zdravotní pojišťovnu je možné změnit právě teď
Tyto a mnohé další benefity nabízí ČPZP stávajícím i novým klientům bez rozdílu. Změna pojišťovny je možná jedenkrát ročně.
Pokud o přeregistraci požádáte do konce března, klientem nové pojišťovny se stanete již od letošního července.
K ČPZP, která se počtem téměř 1,3 milionu klientů řadí mezi tři největší zdravotní pojišťovny, se můžete rychle a jednoduše zaregistrovat i online na www.cpzp.cz.