Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
Re: Kuba nebo PospíšilOvšem. Třeba zavedení spolupracujícího svědka, jak dnes správně připomněla K. Peake. Nebo z jiného soudku: novelou zákona o veřejných zakázkách.
|
| |
Re: Kuba nebo PospíšilAnebo: omezením imunity poslanců, balíčkem návrhů na zrušení anonymních akcií … kde chce vidět konkrétní kroky, vidí je, kdo ne, neuvidí nikdy nic.
|
Re: Kuba nebo PospíšilDobře vysvětleno …
|
| |
Re: Kuba nebo Pospíšilto nikterak neovlivnuje držení nebo nedržení policie a sz na uzdě. Prostě udělali Rátha a spustii ´´ něco´´ co se jim vymstilo a ještě vymstí. Jinak akce Lessy, Pospíšil nasvědčují o opaku toho co tvrdíte.
|
| |
Re: Kuba nebo PospíšilAle samozřejmě, že to posiluje a osamostatňuje práci policie i SZ. To, že se tváříte, že to tak není, je jen vaše hloupost.
|
| |
Re: Kuba nebo Pospíšilsouhlas
|
| |
Re: Kuba nebo Pospíšilprvní akce proti pravici a všichni qičí jak prasata, ale zároven se bijí v hrud o zásluze vlády v nezávislosti justice a policie, která je dáná ústavou. Feřtková a nebudte vznětlivá , když vám ty kydy někdo nežere.
|
| |
Re: Kuba nebo Pospíšilbylo by vhodné učinit tak včas, ju? ´´To, že se tváříte, že to tak není, je jen vaše hloupost.´´
|
| |
Ten snímek je skvělejjako by říkal podle HLAVY XXII:…a nyní si nastavíme,seřídíme chronometry a velitelský čas a kvílet se tu nebude…:-)))
|
Kuba? Modrá huba?Je akorát agresivní a pojal celou akci, jako boj pro své nové koryto – premiéra. A také volební – v debatě s Moravcem pouze vytahoval na světlo staré ponožky – samozřejmě jiných stran, ne ODS.
|
Re: Kuba? Modrá huba?V OVM mluvil M. Kuba, jako jeden z mála, rozumně a věcně. Na rozdíl od pološíleného V. Bárty a veskrze pokryteckých pánu Sobotky a Filipa.
|
Jak jinak, pí Feřtková.)
|
Re: Jak jinak, pí Feřtková.)Ovšem. Však také B. Sobotka zčervenal až za ušima, když mu M. Kuba připomněl, jak ČSSD rozděluje trafiky.
|
Jistě, jak jinak pí Feřtková.)
|
Padne nepadneAť už padne nebo ne, čekají nás ještě další kola: Rittig a Janoušek. Pokud však policie odposlouchávala telefony Nagyové, jde i o Patrika Oulického, Alexandra Nováka, Pavla Dlouhého, Tomáše Hrdličku, o lidi jako je bývalý a současný ředitel ČEZ, tedy Martin Roman a Daniel Beneš, o lidi z Lesů ČR, z pražských firem a nemocnic, o Martina Kubu (ODS), o Petra Bendla (ODS) a další a další klíčová jména. – Za rok odposlouchávání Nagyové má policie v ruce atomovou bombu.Když premiér Nečas mluví o „mediální bramboračce“, ví, že lže. Ví, že to je kmotrovské pyré, ví, že nejde o tři uměle spojené kauzy, ale o kauzu jednu: kmotři a vláda, kmotři a jeho „Janička“. Kmotři a Petr Nečas.
|
|
|
|
|
Re: Šnajdr ve vazbě. Konečně opravdu velká rybahttp://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/iva-bezdekova.php?itemid=20221
|
CENDURO – Zprávy
| VÍTEJTE NA STRÁNKÁCH VĚNOVANÝCH CESTOVÁNÍ NA MOTORKÁCH, POBYTU V PŘÍRODĚ A MOTOCYKLŮM KATEGORIE CESTOVNÍ ENDURO – „CENDURO“. Základní představení webu naleznete v článku CENDURO PŘEDSTAVUJE – CENDURO 😉 Stránky jsou „otevřené“ – registrace na webu a členství je zdarma. |
|
| Poslední aktivní diskuze Fóra |
|
Přátelé, kamarádi, příznivci stránek Cenduro, přeji vám štěstí a zdraví na cestu rokem 2021! 
Ahoj, zvu vás na www.KOLAMADOLU.cz Kolama dolu je unikátní projekt pro všechny milovníky motorek, svobody, rychlosti a cestování. Více než 120 hodin rozhovorů s lidmi, kteří něco prožili a mají co říct. Aleš Poláček 
Srdečne Vás pozývam na „Myjafské kopanice“ kde organizujem v malebnom prostredí Bielych Karpát už 15. ročník Stretnutie mototuristov Stará Myjava 2020. Termín: 3. – 5. 7. 2020 V piatok od 15:00 budem Vás vítať a večer pri ohni Myjavské knižky budeme čítať. V sobotu máte možnosť absolvovať spoločný výjazd, pojazdíme pekné miesta, pokocháte sa krásami Kopaníc. Zastavíme sa na farme a následne i na obed. Koho už spoločné výjazdy omrzeli, bude k dispozícii itinerár podľa ktorého si odjazdíte výjazd samostatne, alebo vo vlastných skupinkách. Po výjazde možnosť okúpať sa v neďalekej priehrade.
Jak nastavit sedlo a řídítka jízdního kola? Jaká je správná pozice nohy na pedálu?
Jak jezdit na kole? Tato otázka zní úsměvně, vždyť stačí udržet rovnováhu, ale existuje celá řada drobností, které vám jízdu zpříjemní. Když budete mít kolo správně nastavené a budete používat správnou techniku, aktivita bude mnohem prospěšnější pro celé tělo.
Začněte u sedla. To by mělo být naprosto rovně. Jízda na zkoseném sedle je nepohodlná a navíc pak zapojujete svaly nohou jinak, než je potřeba ke šlapání. Špička sedla vzhůru je nebezpečná především pro muže, protože ohrožuje zdraví reprodukčních orgánů.
Výška sedla
Posaďte se na kolo, opřete se o zeď a jeden pedál šlápnutím vzad umístěte do nejspodnější polohy. Položte na něj patu nohy v cyklistické obuvi. Noha musí být velmi mírně ohnutá v koleni, ne zcela natažená, nebo pokrčená.
Podle toho si nastavte výšku sedla. Pokud budou nohy zcela napnuté, budete se při jízdě kymácet z jedné strany sedla na druhou, přílišné pokrčení je zase neefektivní při pohybu a neprospívá kolenům.
Pozice chodidla na pedálu
Chodidlo a pata by měly tvořit přímku ve směru jízdy. Osa pedálu musí probíhat pod největším kloubem palce. Zásadní chybou je šlapání patami nebo koncem palce nohy.
Nastavení řídítek
Je velmi individuální, záleží na tom, v jakém módu jezdíte. Sportovně ladění jezdci jsou na kole natažení kvůli dokonalé aerodynamice, naopak silnější jedinci mají posed více vzpřímený. Poloha těla by však neměla být příliš vzpřímená, jako na židli za kuchyňským stolem.
Obecně platí, že řídítka by měla být o kousek širší než ramena jezdce. Užší řídítka znemožňují dobré dýchání, naopak příliš široká ztěžují manipulaci s kolem.
Podstatná je orientace brzdových pák. Sedněte si na kolo, chytněte volně řídítka a natáhněte prsty. Páky brzd by měly být v ose natažených prstů. Pokud jsou výše, při brždění budete zbytečně vykrucovat zápěstí, níže položené páky jsou vhodné pro vášnivé sjezdaře, kteří při sjezdu stojí v pedálech.
Technika šlapání
Šlape se pouze nohama, nikoli celým tělem. Chybnou techniku často vidíme u lidí, kteří „klikují“ na řídítkách nebo poskakují na sedle. Pohyb nohou musí být čistě kruhový. U jezdců zvyklých na horská kola si můžeme někdy všimnout trhaného pohybu nohou, ten ale velmi snižuje efektivitu šlapání.
Pro nácvik správné techniky je ideální jezdit na lehký převod a soustředit se pouze na kruhový pohyb nohou, tělo zafixovat a nepustit ho do žádného pohybu.
Související příspěvky
Šlápnete do pedálů a začne vám pomáhat motor. Elektrokola se stávají hitem
Jak se obléct na kolo? Zapomeňte na bavlnu, funkční triko vždy poslouží lépe
Cyklisté vs. chodci a řidiči. Co můžete udělat, abyste se vyhnuli konfliktům?
NÁVOD NA CYKLISTIKU – seriál o všem, co patří k jízdě na kole. Připravuje Mária Pfeiferová, odborným garantem je Lukáš Martinek, bývalý profesionální cyklista, který nyní působí na Západočeské univerzitě v Plzni jako odborník na veřejné zdraví.
Všechny díly najdete zde.
Reportáž – BikeAndRide.cz"
Bláhově jsem si myslel, že bude konec sezóny poklidný, nakonec se ale v redakčním kalendáři s dozvuky babího léta vyrojilo nemálo zajímavých akcí. Jednou z nich byl výlet na Rychlebské stezky s lákadlem v podobě testování kol Pivot včetně novinky nejžhavější – Mach 6.
Pivot je poměrně mladou značkou, která se blíží vstupu do sedmého roku své existence.
Přitom ale nelze mluvit o žádném nováčkovství, jelikož lidé, kteří za Pivotem stojí, jsou s cyklistikou a stavbou kol spojeni již dlouhé roky.
Konkrétně Chris Cocalis, muž, který značku Pivot v roce 2007 založil, pracoval dříve pro Titus. Ale to není tématem dne – tím je naopak náš výlet na Rychlebské stezky.
Černá voda je daleko…
Na Rychleby je to daleko snad odevšad. Nakonec se ale ono nekonečné trmácení vždy vyplatí. Tentokrát se naše cesty na Rychlebky potkaly až v Zábřehu na Moravě, kam Kuba dojel vlakem a já ho zde naložil cestou autem z Brna.
Od rána bylo docela hezky, čím blíže jsme ale byli tajemnému severu – a obzvlášť při křižování Jeseníků – střídalo se zataženo s až trapně modrou oblohou.
Předpovědi ze všech možných zdrojů byly převážně pozitivní, oblečení nabalené v taškách snad adekvátně zvolené, proto nás nemohlo nic zastrašit ani překvapit.
Hurá, jsme tu sami!
Na místě jsme zjistili, že jsme jediní novináři, navíc takřka jediní nadšenci, kteří se na Rychlebky vypravili již ve čtvrtek.
Ono to tu bylo celé pojaté jako víkendová akce s názvem Pivot September Ride (název měsíce si s termínem nespojujte doslova, jde jen o orientační pojem odkazující na skutečnost, že se akce koná na konci sezóny).
Pracovní dny byly vyhrazeny zástupcům médií, tedy nám, dny volna pak šťastným majitelům Pivotů.
Když jsme tedy dorazili na místo, výzdoba ubikace se teprve připravovala. To ale ničemu nevadilo. Po chvíli bloudění napříč Černou Vodou jsme se ubytovali, poklábosili trochu s lidmi z Bikezone, skočili si na oběd, koukli na radar a byli překvapení, jak se ta mocná fronta od západu rozpadá na úrovni Kralického Sněžníku.
A teď už do akce
Pro první den jsme si vybrali zdánlivě nesourodou dvojici karbonových Pivotů – modely Mach 429 a Mach 5,7 Carbon.
Bystří čtenáři si jistě dali dvě a dvě dohromady a rozkódovali, že číselné označení modelu určuje primárně zdvih zadní stavby v palcích, u Machu 429 je pak ve jméně zakódován i průměr kol 29“.
Pět-sedmička je tedy lehčí endurko, či chcete-li výkonný trail-bike se zdvihem zadní stavby 145 mm. Vepředu může být vidlice s krokem 140-160 mm. V našem případě tam byla nižší stočtyřicítka.
Dvě strany jedné mince
Podobně všestranný je i Mach 429, jenž může být postaven v duchu maximální rychlosti čistě na 100 mm se superlehkými komponenty, případně jej lze posílit 120mm vidlicí vepředu a náležitou zbrojí. Pak se na něm dají jezdit i lehčí enduro závody. Ostatně na obálce katalogu roku 2014 je jezdec Pivotu při enduro závodech v integrálce a opancéřovaný chrániči na Machu 429!!!
Hurá na stezky, aneb zase nahoru!
Přes oběd se rozehnaly mraky, kola byla nachystána a my mohli vyrazit „s radostí“ střádat výškové metry. V sedle lehoučkých karbonových strojů to vlastně až takové utrpení nebylo.
Osobně jsem sedlal Mach 429 a zprvu se bál, že jeho dvouplacka s cirkulárkou vepředu na mě bude příliš těžká a budu ten den muset každý druhý kopec tlačit.
Nestalo se! Vyjel jsem naprosto vše, co jsem si vytkl za cíl.
Ne, že bych byl v tak dobré kondici, spíš to kolo bylo natolik dobré. Lehké, tuhé, zadek s DW-Linkem příkladně stabilní, přitom ale pomáhá s přítlakem je-li to třeba a do toho velká kola…nahoru jedna velká paráda!
Kudy z nudy?
Když jsme vyjeli Wiessnera, rozhodli jsme se pokračovat po Tajemném sledujícím lehčí svážnici. Sedla putovala preventivně dolů, ale jen kousek. Škoda, teleskop by bodnul.
Už od prvních velkých kamenů jsem se začal náramně bavit. Sice mě trochu štvala úzká řidítka, ale s tím se dalo žít.
Hlavní bylo, že se tahle devětadvacítka skoro nechovala jako devětadvacítka a už vůbec ne jako tupá závodní raketa.
Jízda se slepeckou holí
Ovladatelnost byla příkladná i s kratším klackem v ruce, krásně jsem se smýkal od kamene ke kameni a náramně se bavil. Občas nás sice zaskočilo, že trail dokonale zmizel pod vrstvou napadaného listí, obvykle jsme ho ale zase rychle našli. Jen párkrát jsme vyjeli ze stopy, naštěstí ale bez následků na těle či duši.
Tajemný byl boží!
Tajemný je podle nás – na tom jsme se s Kubou shodli – nejlepší z klasických kamenitých trailů v Rychlebech. Sice mě krapet limitovala pouze 100mm vidlice, nijak zásadně jsem ale netrpěl.
Alespoň jsem neměl potřebu zrychlovat více, než by bylo na mokrém listí zdrávo.
Zejména když bylo nutné mít oči vskutku na stopkách a sledovat bedlivě trail, nebo alespoň jeho stopy náhodně vykukující ze zlatavé peřiny podzimního listí.
Jen to trochu potunit…
Jediné, co mě trochu limitovalo, byl o něco delší posed, než bych na trailovém kole chtěl mít. Takto jsem měl někdy problém přitáhnout přední kolo dostatečně k tělu v případě zdolávání kamenných schodů (dropíků). V tempu to šlo jedna dvě, při rychlosti chůze jsem nějak necítil tu správnou páku. K nápravě by ale stačil lehký tuning kokpitu – kratší představec a širší řidítka.
Neviděl jsi tu někde velkou rybu?
Na konci Tajemného jsme se vyhoupli na lesní silnici, která tento trail kopíruje a vydali se po ní zpět nahoru. Kousek před dosažením začátku Tajemného jsme odbočili doleva s vidinou, že si dáme Velrybu a pak budeme pokračovat dále vzhůru k Walesu a SuperFlow. Nebylo to ale tak snadné, jak jsme si mysleli, zejména hledání stopy v moři spadaného listí.
Jeníčku, Mařenko, nevidíte světýlko?
Našli jsme cestu, která vede do místa, kde Biskupský chodník přechází ve Velrybu – její začátek jsme ale ne a neviděli. Narazili jsme párkrát na značení Rychlebského Endura a na chvíli se jím nechali zmást. Pak jsme se pokorně vraceli napříč lesem brodíc se místy až po náboje v listí. Nakonec se na nás štěstí usmálo, když se mezi stromy blýskl bílý podklad Biskupského chodníčku.
Balvan jako znamení
„Proč mě nenapadlo, že Velryba začíná velkým šutrem,“ podivil jsem se, když nás Biskup zavedl na rozcestí, které jsme před chvíli třikrát projeli, doposud jsme si ale začátku jednoho a konce druhého trailu vůbec nevšimli.
„Nevadí, hlavně že ji máme,“ zaradoval jsem se a vyrazil Velrybařit. Bohužel byl i tento trail z velké části zakryt pestrobarevnou podzimní peřinou, proto jsme chvílemi tápali, směr ale nakonec vždy našli.
Užili jsme si přejezdy balvanů, zhodnotili pár kritických míst, kde už se zřejmě pár lidí zapíchlo do země a pokračovali vesele dál.
Wales dnes?
V plánu bylo vyjet nahoru, dát transfer a pokračovat na začátek SuperFlow. Když jsme ale přijeli na odbočku s šipkou „Wales“, nešlo odolat. „Chtěl jsem si to nechat na zítra, ale když už jsme tady…“ Nehráli jsme si ale na hrdiny a nahoru k Walesu poctivě tlačili a kecali.
Wales byl, jak někdo říkal, tou dobou již oficiálně uzavřen, nakonec se ale jel a hledal snáz než třeba Velryba. V sedle Machu 429 jsem si i tenhle úsek užil skutečně naplno. Dal jsem vše – výjezd na vyhlídku, šutr, který za ní následuje a další libůstky.
Lehká hravá devětadvacítka byla na trialových skalkách jako doma.
Jak moc je tohle Super?
Pomalu se blížil „zlatý hřeb“ odpoledne. SuperFlow předchází taková pověst, že k němu člověk přistupuje již dopředu s náležitou úctou. Nebyli jsme tu poprvé, proto jsme nehýřili zbytečně vášní a energií a v klidu vyrazili na Sekci 1.
Listí tu nebylo málo, kameny vystupující z načechrané peřiny podzimu nás ale pokaždé nasměrovaly tam, kam bylo třeba.
První houpání bylo příjemné, i když jsem došel k poznání, že ačkoliv byla velká kola super na kamenech, v klopenkách se jejich výhody rychle ztrácí.
Teď je ze mě Super Floutek
Přejezd k Sekci 2 se zdá být nudný, v sedlech karbonových Pivotů ale ubíhal jedna dvě. Mach 429 byl i zde neskutečně rychlý – až jsem měl pocit, že šlapu jen pro pocit, jinak to jede samo.
Sekce 2 byla takřka prosta listí, proto jsme mohli pustit stavidla našich vášní naplno.
Opět jsem začal narážet na limity velkých kol a užších řídítek, po chvíli si ale na obojí zvykl a SuperFloutkování si náramně užíval.
Sviští to po listí
Sekce 3 s velkými klopenkami ale byla pro Mach 429 opět parádní disciplínou až na drobný detail – opět tu byla záplava listí, až jsme na pár místech vyjeli napřímo do lesa. Stane se. Další sekce ubíhaly jako nic a za chvíli jsme byli dole. Parádní zážitek, až mě pálily dlaně, jak jsem úpěnlivě svíral řidítka.