Věřme, že ekonomové mají pravdu, přesto se nelze zbavit dojmu, že příslibem zpomalení inflace zametají pod koberec některé skutečnosti, které zůstávají nevysvětleny. K těm nevysvětleným faktům nepochybně patří cena másla, která se proti minulému roku zvýšila o 50 procent.
Aspoň o deset procent rostou i ceny ostatních mléčných výrobků a ovšem i rostlinných tuků. Zdražilo také maso a pečivo, tentokrát „jen“ o pět procent. Mírně zdražují některé náklady na bydlení, dražší jsou pohonné hmoty.
Samozřejmě, inflaci sdílíme s celou Evropou, otázka však zní, proč je u nás takřka nejvyšší, tedy s výjimkou dvou malých pobaltských států Estonska a Litvy. Otázka se ještě vyostří, když se vezme v úvahu, že česká měna za posledního půl roku posiluje nejsilněji ze všech evropských měn, proti široce sdílenému euru o plných pět procent.
Po započtení této okolnosti nemá zdejší růst cen obdobu. A to se ještě nesmí zapomínat, že v Česku nejrychleji rostou ceny bytů, ve druhém čtvrtletí to bylo meziročně o 13 procent. A nikdo se neodvažuje tvrdit, že růst těchto cen zpomalí.
Stojíme před celou řadou otázek, které by měly být zodpovězeny ještě před tím, že nad růstem cen mávneme rukou. Nehledě k tomu, že se ještě můžeme dočkat nemilých překvapení. Také u říjnové inflace připustili všichni analytici, že takové cenové zrychlení nečekali. Děje se něco zvláštního a měli bychom přece rozumět prostředí, ve kterém se pohybujeme.
Trh oddělen vlastní měnou
Důvodů bude nepochybně celá řada a nasnadě jsou z nich zvláště ty, které se týkají běžných pravidel tržního prostředí. Ekonomika prožívá už pátým rokem vzestup, to se postupně promítá v nižší nezaměstnanosti a zvyšování mezd. Mzdové náklady se pak přirozeně promítnou v cenách zboží.
Ke všemu platí, že v předchozích letech konkurence naopak tlačila ceny dolů. Konkrétně ceny mléka a másla byly loni na historicky nízké úrovni. Výrobci se tedy hlásí o svůj podíl na prosperitě a velmi razantně se k tomu přidává i stát.
Když z každé kostky másla inkasuje na dani z přidané hodnoty přes deset korun, tak se to někde musí projevit. Přísnější daňové regulace v podobě kontrolních hlášení a elektronických pokladen EET také přinutily obchodníky k investicím, které přeúčtovali zákazníkům.
Máslo do Vánoc nezdraží, mediální tlak srazil cenu, shodli se zástupci potravinářů a zemědělců
Číst článek
Něco v tom českém kapitalismu nehraje. Mohlo se nám líbit, když tvrdá konkurence držela několik let ceny dole. Teď už se hůře snáší, že z výnosů prosperující ekonomiky chce co nejvíc utrhnout každý, a zákazník je po výrobcích, obchodnících a státu nejslabším hráčem.
Za mimořádné zvyšování cen může nedokonalá konkurence, taková je celá pravda o inflaci. Pochopitelně jsou známy i cesty, jak kvalitu hospodářské soutěže vylepšit, například tím, že by se Česko stalo součástí širšího trhu, který nepřipouští významné výkyvy.
Zatím však vláda trvá na tom, že tuzemský trh zůstane oddělen vlastní měnou. Je možné, že i to se někomu líbí, v každém případě však je dobré vědět, že to má své náklady.
Vánoce v Česku ve znamení drahoty! Co všechno zdraží? – AHA.cz
„Všude v Evropě je velký nedostatek mléčných výrobků, vánoční poptávku vůbec nebude možné uspokojit,” varoval Peder Tuborgh, šéf jedněch z největších mlékáren v Dánsku. Nejen mléko, smetana či máslo, zdražit ještě víc má také šlehačka nebo jogurty.
„Loni byly kritické nízké výkupní ceny mléka. Krávy se tak prodaly do Holandska nebo Dánska, popřípadě se zabily,“ vysvětluje František Havlát, expert na zemědělství a venkov. „Je zapotřebí podporovat malé, regionální výrobce. Trh ale ovládají velcí hráči a ti se vždy domluví,“ dodává Havlát.
Pálit? Ale co?Hlavu v pejru mají teď také palírny: kde vzít základní suroviny?! Nejsou totiž meruňky, chybí švestky a také úroda jablek je asi třetinová. Nejdříve pěstitelům úrodu decimovaly mrazy, později zase sucha.
„Určitě bude švestek výrazně méně, dopad na zpracování to mít bude. V obchodech ovoce nahradil dovoz ze zahraničí, ale těžko půjde někdo nakoupit tři metráky švestek na zpracování do supermarketu,“ říká Ivo Pokorný, místopředsedy Ovocnářské unie. Vedle pálenky tak můžeme počítat i s dražší marmeládou.
Rohlík i bramboryNa možné zdražování však v Česku upozorňují i pekaři. Také u obilovin je letos úroda nižší, ještě větší roli ale hrají rostoucí výdaje na mzdy či energie.
Jako o podprůměrné pak mluví o letošní úrodě pěstitelé brambor. Zástupci bramborářského tvrdí, že brambory by se mohly prodávat až o dvě koruny na kile dráž.
To podle toho, jaké marže si nasadí obchodníci.
Proč zdraží pivoPrůměrná je i letošní úroda chmele. Zemědělci mluví o úrodě nižší až o desítky procent a milionových ztrátách. „Jestli pivo zdraží, tak ne kvůli chmelu. I tak by měl výnos 6000 tun stačit. Záležet bude na tom, jak jsou pivovary šikovné a zajistí si dodávky,“ tvrdí Luboš Hejda, šéf Svazu pěstitelů chmele.
Podle Martiny Ferencové ze Svazu pivovarů a sladoven je vliv chmele na ceny piva minimální, Roman Mazák ze sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek CBA CZ má ale jasno.
„Cena piva se odvíjí od cen Plzeňského Prazdroje. A ten každý rok zdražuje bez ohledu na úrodu chmele,“ míní Mazák.
Naposledy firma zdražovala svou produkci loni v říjnu zhruba o 3 procenta, její krok zpravidla kopírují ostatní velkovýrobci.
Dva pohledy na ceny:
Petr Havel, agrární analytik: Zlevní máslo i cukrCeny másla čeká obrat, po zdražování klesnou.
„Neodpovídají představě spotřebitelů, takže když by měly být ceny nadále takhle vysoké, lze očekávat pokles zájmu o máslo,“ vysvětluje Havel, který čeká pokles cen také u cukru.
„V celé Evropě je cukrovou řepou oseto meziročně téměř o pětinu více ploch, přičemž v říjnu letošního roku bude v EU ukončen systém cukerných kvót, které mimo jiné regulují export zemí EU i výrobu cukru.
Cukru tedy bude přebytek a navíc se tenčí poptávka, protože mnozí dnes nabádají ke snižování podílu cukru v potravinách,“ vysvětluje Havel. Ceny by mohly jít dolů také v případě exotického ovoce.
Petr Dufek, ekonom ČSOB: Zdražování nekončíPodle Petra Dufka je naopak naděje na levnější potraviny v nedohlednu. „Uvažovat alespoň o zpomalení růstu cen potravin na pultech obchodů je zatím velmi předčasné. O jejich poklesu ani nemluvě.
Ceny v zemědělství jsou aktuálně o 13 % vyšší než v loňském roce, přičemž nejvyšší nárůsty zaznamenávají ceny ovoce, zeleniny a masa. Ostatně potravinářský průmysl aktuálně prodává svoji produkci v průměru o 5 % dráže než loni. V případě mléčných výrobků s cenami o 16 % vyššími.“
Kolik stála kostka másla2001 22,30 Kč2002 22,76 Kč2003 23,50 Kč2004 27,75 Kč2005 26,83 Kč2006 25,72 Kč2007 27,76 Kč2008 28,45 Kč2009 23,45 Kč2010 30,78 Kč2011 34,83 Kč2012 31,97 Kč2013 38,82 Kč2014 39,70 Kč2015 37,76 Kč2016 36,02 Kč
2017 50,17 Kč
Socr.cz
Publikováno: 17. 10. 2016
I když v říjnu oproti září zlevnila více než polovina potravinových položek v souboru cen šetřených Českým statistickým úřadem, u některých významných potravin je patrný již několikaměsíční cenový růst. Cukr je dokonce o pětinu dražší než před rokem.
Srovnáme-li vývoj cen z letošního října proti stejnému měsíci roku 2015, zaznamenává nižší úroveň celkem 16 z 26 položek vzorku cen potravin sledovaných ČSÚ.
Naopak meziročně „vylétla“ především cena cukru (+20,4 %), přičemž zdražení dalších položek s nejvyššími nárůsty byly oproti cukru relativně mírnější (sýr Eidam +9,9 %, máslo +7,5 %, pivo +6,6 %, pomeranče +6 %, vepřová pečeně +5,6 % aj.
) I tak jde o nárůsty podstatně vyšší, než kolik za tu dobu činila u potravin v úhrnu spotřebitelská inflace (říjnové meziměsíční změny cen jsou patrné z grafu 1).
Navíc je již několik měsíců v trendu vidět soustavný meziměsíční přírůstek ceny u významných druhů potravin, které v první polovině roku cenově spíše jen kolísaly.
Zhruba od června až července tak stále rostou ceny sýru Eidam, vepřového (pečeně s kostí), másla (s výraznou akcelerací v říjnu proti září o 8,8 %, jak je patrné z grafu 2). Cukr soustavně zdražuje každý měsíc již od letošního března. Vývoj kopíruje pohyb ceny této komodity na světových trzích.
Přes vysokou rozkolísanost cen vajec, kde je velmi zřetelně vidět vliv akčních nabídek obchodních řetězců, se jejich cena přibližně od druhého čtvrtletí v trendu rovněž zvyšuje.
Na rostoucí marže v potravinářství lze soudit z faktu, že zatímco ceny mléka zůstávají v trendu už více než rok stejné, ceny mléčných výrobků (zejména másla a sýrů) narůstají.
Na největších meziměsíčních cenových poklesech se v říjnu u potravin podepsala sezónnost. Brambory po sklizni zlevnily o 15,2 % na 11,20 Kč (nejlevnější jsou v „bramborářském“ kraji Vysočina, tj. 10 Kč, nejdražší ve Středočeském kraji s 12,50 Kč).
Výrazně klesly i ceny rajčat (-14,6 %) a mrkve (-9,8 %). S letními měsíci a relativně teplým počasím v měsíci září, které tlačily ceny nápojů vzhůru, přišla v říjnu jejich korekce (přírodní voda jako zástupce nealko nápojů zlevnila o téměř 9 %, víno o necelé procento).
Cena piva však oproti září stoupla (+2,2 %).
Potraviny jsou ve spotřebním koši českých domácností zastoupeny necelou pětinou (18 %). Pohyb jejich cen tedy spotřebitelskou inflaci ovlivňuje, ale ve srovnání s výdaji spojenými s bydlením (25 %) mírněji.
I přes nepatrný zářijový výkyv tempa celkové inflace směrem dolů však lze s ohledem na vývoj jejích dalších položek – především zmírňování poklesu cen pohonných hmot vlivem statistické základny – předpokládat pozvolný nárůst indexu spotřebitelských cen v ČR směrem k definovanému inflačnímu cíli.
Graf 1: Meziměsíční změny cen potravin (vzorek podle šetření ČSÚ, 10/2016 proti 9/2016 v %)
Pramen: ČSÚ, vlstní propočty
Graf 2: Meziměsíční změny cen čerstvého másla (v %)
Pramen: ČSÚ, vlstní propočty
Inflace zrychlila. Nejvíce zdražily potraviny, pojištění a pohonné hmoty. Zlevnilo oblečení
Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil. Za růstem inflace stojí především vyšší ceny potravin, nealkoholických nápojů a dopravy.
Praha – Meziroční růst spotřebitelských cen v květnu zrychlil na 2,2 procenta z dubnových 1,9 procenta. Rostly především ceny pohonných hmot a potravin, dražší bylo například máslo, ovoce či zelenina. Ceny naopak meziročně klesly v telekomunikačních službách nebo u odívání. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Analytici podobný vývoj očekávali, inflace zrychlila již druhý měsíc v řadě. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o půl procenta.
„K růstu květnové inflace přispěly nejvíce ceny potravin a bydlení. Vzrostly také ceny pohonných hmot. Natural stál v květnu 32 korun, nafta 31,30 koruny. U obou se jedná o nejvyšší hodnoty od prázdnin 2015,“ uvedl Jiří Trexler z oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Ceny pohonných hmot a olejů vzrostly v květnu meziročně o 4,9 procenta, máslo zdražilo zhruba o pětinu, jogurty a vejce okolo 11 procent, ovoce o 5,4 procenta a zelenina o 2,5 procenta. V oddíle ostatní zboží a služby byly vyšší ceny výrobků a služeb osobní péče a ceny pojištění.
Meziroční růst cen naopak zpomalil u alkoholických nápojů. Největší vliv na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v květnu nadále ceny bydlení. Nájemné z bytu zdražilo o 2,9 procenta, cena vodného o 1,8 procenta, stočného o 1,3 procenta a elektřiny o 2,8 procenta.
Naopak dolů tlačily meziroční inflaci ceny telefonních a faxových služeb, které klesly o dvě procenta. Levnější byly i oděvy, a to o 2,6 procenta. Nižší byly i ceny zemního plynu a tepla a teplé vody.
V porovnání s dubnem zdražily vedle másla, ovoce, zeleniny a pohonných hmot také lihoviny a vína a tabákové výrobky, dražší byly i lázeňské pobyty. Naopak zlevnily oděvy a obuv, z potravin pak například trvanlivé polotučné mléko, vejce a cukr.
| Meziroční změny cen vybraných výrobků a služeb | |
| Máslo | 19 % |
| Jogurty | 11,6 % |
| Vejce | 11 % |
| Rostlinné tuky | 6,8 % |
| Ovoce | 5,4 % |
| Pojištění | 5 % |
| Alkoholické nápoje | 3,5 % |
| Nájemné | 2,9 % |
| Elektřina | 2,8 % |
| Zelenina | 2,5 % |
| Vodné | 1,8 % |
| Stočné | 1,3 % |
| Teplo a teplá voda | -0,1 % |
| Zemní plyn | -0,8 % |
| Pošta a telekomunikace | -2 % |
| Obuv | -2,6 % |
„Meziroční inflace sledovaná centrální bankou se po tříměsíční pauze opět dostává nad cíl ČNB v důsledku rychlejšího zdražování potravin a pohonných hmot reagujících na nedávné zdražení ropy na světových trzích, jejich negativní efekt navíc umocnilo oslabení koruny vůči americkému dolaru,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle něj ovšem hlavním inflačním faktorem podle očekávání zůstává zdražující bydlení (včetně energií), které přispívá k současné inflaci téměř z jedné třetiny. To, co v inflaci zatím příliš vidět není, jsou rychle rostoucí mzdy. Je to však jen otázkou času a nebude to vlastně už ani tak dlouho trvat.
Ostře sledované máslo: Státu v tržním hospodářství nepřísluší regulovat cenu, smiřme se s tím
Rostoucí ceny másla chce Bohuslav Sobotka rázně zastavit, inu, blíží se volby. Předseda vlády proto mj. vybídl ministra financí Ivana Pilného (nominant babišovského ANO), aby úředníci a úřednice MF ČR zjistili, zda se při prodeji másla neporušuje zákon o cenách.
Proč je máslo vlastně drahé?
Odbornou (nikoliv politickou) odpověď nabízí Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO): Ve stručnosti napsáno — výroba mléka v největších producentských zemích klesá, což dohromady se špatným počasím ve světě způsobuje, že světová cena másla poskočila letos v létě takřka na historický rekord. Pakliže je máslo dražší ve většině světa, logicky zdražuje i v našem Česku.
Dle údajů FAO naopak spotřeba másla nadále roste, respektive rostla do zmíněného zdražení. Proč vlastně v posledních letech opět stoupla obliba „staromilské potraviny“ zvané máslo? Proč zase začalo vytlačovat moderní zdravé „hipsterské“ margaríny?
Dle zemědělských analytiků zákazníci znovu svými peněženkami hlasují pro tzv. přírodní potraviny! Z toho přirozeně plyne větší zájem mj. o máslo, a naopak kdysi preferovaný margarín (posměšně také nazývaný jako „bílá voda“) nechávají ležet v obchodech.
Popularitě másla prý napomohly i nedávné odborné studie, které zpochybnily souvislost mezi máslem a kardiovaskulárními chorobami. Navíc mléko a máslo nadto znovu více nakupují také početní Číňané.
A je vymalováno, podhoubí pro růst cen másla jako vyšité. Tím nijak nepopírám známý fakt, že na globálním zdražování másla se snaží občas obohatit více, než je zdrávo, i někteří naši obchodníci.
Příležitost dělá vyšší zisky.
Jak již před časem v tisku trefně shrnula mladá pedagožka z ESF Masarykovy univerzity, též příležitostně přispívající do Reflexu, Hana Lipovská: Cena zboží na volném, neregulovaném trhu je určena poptávkou a nabídkou. Čím více zboží poptáváme a čím méně je ho na trhu, tím dražší bude. Základní poučka z učebnic ekonomie platí i v případě másla.
Dalším důvodem zvýšené ceny másla je částečně oslabené euro oproti dolaru. A protože se s máslem celosvětově obchoduje především v amerických dolarech, je o to evropské vzhledem k oslabenému euru ohromný zájem.
Zpět k Sobotkovým návrhům
Ačkoliv se mnohým zdají Sobotkovy aktivity na tomto úseku sympatické – leckdo by si asi řekl: Konečně se někdo stará o problémy obyčejných lidí, vláda se vážně zajímá, kolik stojí máslo… –, mám za to, že velké plody tato snaha, při znalosti základních ekonomických zákonitostí, nepřinese a ani z povahy věci přinést nemůže. V nadsázce řečeno, už zde pár let nemáme centrální plánování a řízení, proto jsem k výše citovaným premiérovým aktivitám v zásadě skeptický.
Asi ani největší zastánce regulací reálně nečeká, že vláda vydá nařízení, že máslo bude stát maximálně například 29 Kč, notabene by takový právní akt byl v rozporu s unijním právem, taktéž nemůže nikdo rozumný předpokládat, že česká vláda může nařídit omezení marže zrovna na máslo. Sečteno, ani vládě ČR, ani oslovenému ministerstvu financí ČR v tržním hospodářství nepřísluší regulovat cenu másla a nemají k tomu de facto ani relevantní právní nástroje.
Navíc do informační mozaiky je dobré dodat, že dnešní průměrná cena okolo 52 korun za kostku másla je sice historicky nejvyšší nominálně, ale reálně nikoliv. Jak již proběhlo i českým tiskem, v porovnání s padesátými či osmdesátými lety v tehdejším Československu (a zejména vzhledem k tehdejším mzdám a platům) je máslo dnes levnější.
Rada spotřebitelům na závěr – nekupujte máslo do zásoby! I studentovi druhého ročníku „ekonomky“ je jasné, že se tím vytváří tlak na další růst ceny. A to snad nechceme, ne?
Petr Havlíček: Víte, proč vám zdražili máslo?
Není to zase tak dlouho, co zemědělci demonstrativně vylévali mléko na pole, nebo do kanálu před budovou vlády, z důvodu nerentability jeho výroby. Zemědělci také vládě hrozili vybíjením stád. A tady se zřejmě skrývá zakopaný pes.
Na trhu je mléka stále přebytek, zemědělci ho vyrobí o 30% více, než je česká spotřeba, tudíž problém s jeho vzrůstající cenou netkví v jeho nedostatku, ale má kořeny nejen hluboko v hloupé dotační politice EU, ale také v překotném růstu mezd.
Přihlouplé socialistické přerozdělování
Stát, tak jako za bolševika, sype peníze formou dotací zemědělcům, aby vůbec mohli v této oblasti podnikat.
To nejhorší, co naši politici celá desetiletí páchají, je, že vezmou vybrané daňové prostředky z jiných prosperujících odvětví a prostřednictvím dotací je přerozdělí zemědělcům, aby mohli existovat. Stejný systém dotační politiky, a to mnohdy v položkách o řády vyšších, páchá celá Evropa.
Z jednoho prostého důvodu. Politici chtějí za každou cenu udržet potraviny na „nízkých cenách“, jen proto, aby je lid volil.
Ceny potravin jsou totiž všude ve světe citlivou třaskavou oblastí, které se politici bojí, jako čert kříže, a tak zneužívají svoji politickou moc ke křivení skutečných cen za pomoci dotací. Pamatuji si, že máslo stávalo deset korun, dnes je na 50-60 Kč a „odborníci“ hrozí, že bude stát až 80 Kč a prý je docela pravděpodobné, že v nepříliš vzdálené budoucnosti bude stát máslo rovnou stovku.
Direktivní zvyšování mezd
Tím, co ovlivňuje ze všeho nejvíce ceny všech produktů, je bezesporu výše mezd, které představují v nákladovém koláči drtivé většiny výrobků ten největší díl. Ve výrobním procesu se mzdy zvyšují plynule s růstem produktivity a následného zisku.
To, co ale předvádí populistické strany před volbami, kdy zvyšují opakovaně minimální mzdu výrobnímu procesu, dále všem státním zaměstnancům, důchodcům a hlavně sobě, roztáčí inflaci. Ta následně zákonitě zdraží všechno, co za politické inflační peníze kupujete.
Politici voličům mažou med kolem huby populistickým zvyšováním mezd a důchodů a zapomínají lidem říct, že toto jednání má přímý vliv na růst inflace a že rohlík bude o něco menší, lehčí a bude stát o těch deset – dvacet procent, které politici velkohubě před volbami slibují, více.
O čem politici mlčí
Za normálních okolností by cena másla zřejmě tak razantně nenarostla, ale rozhodnutí vlády o nákupu 3 500 tun sušeného plnotučného mléka z důvodu navýšení státních hmotných rezerv v této komoditě (které mimo jiné spravuje také Agrofert), zvedlo poptávku po mléce tak razantně, že z přebytku se rázem stalo velmi žádané zboží, kde je dokonce dlouhodobě výkup garantován státem. No a to je další důvod k růstu cen másla. Stát se bude muset, chtěj nechtěj, těmto cenám následně přizpůsobit a nakoupit sušené mléko dráž, i když vyšší poptávku, a tím i růst ceny, sám způsobil. Nabízí se otázka: kdopak na tom asi vydělal? Spotřebitel to zcela jistě není a nebude.
Dalším faktorem zdražení másla v tak krátkém horizontu o 45% je také jeho masivní vývoz do zahraničí, kde za něj vývozci dostanou lépe zaplaceno. Ona totiž cena másla roste z důvodu chybné dotační politiky v celé EU. Svádět vinu na obchodníky a snažit se o redukci jejich marží je návrat k řízenému komunistickému systému, o kterém ale všichni víme, že nefunguje.
Přelud zvaný inflace
Důvodem razantního zvyšování mezd populistickými politiky (podporovaným ze strany ne příliš chytrých odborářů) je touha po vašich hlasech, a až jim je v dobré vůli za jejich vstřícné (ale veskrze falešné) gesto ve volbách dáte, dostaví se ve velice krátké době vyrovnání pokřivené rovnováhy nákladové položky ve formě navýšení cen všeho. A máslem to rozhodně nekončí.
- A tak můžeme číst ve všech zprávách titulky typu: Ceny bytů se utrhly z řetězu Pekaři a cukráři z důvodů rostoucích cen másla zdražují svoje produkty Ceny benzínu i nafty podražily nejvíce za čtvrt roku Ceny potravin rostou nejrychleji za posledních deset let Dluhy domácností prudce stoupají, činí už 1,5 biliónu Kč
- Hypoteční úvěry se stavebníkům prodraží
Uvádím perličku, která ukazuje, jak to s cenou potravin je doopravdy: V obchodě mě zaujal svojí vizáží velikostí a váhou rohlík, který stál 6,50 Kč. Když jsem si ho dal ke svačině s vlašským salátem, připomněl mně mé mládí.
Přesně tak rohlíky vypadaly, chutnaly, i vážily. To, čím nás dnes nadnárodní řetězce krmí, je opravdová hrůza.
Receptury pekárny dostávají v rámci dodávek od nadnárodních řetězců nařízené a na jejich dodržování také nekompromisně trvají.
Příklad některých cen z roku 1900:
- 1 kg masa – 0,90–1,30 korun
- vejce 1 ks – 4 haléře
- 1 kg mouky – 26 hal.
- 1 kg cukru – 85 hal.
- 1 kg brambor – 5 hal.
Současné prudce rostoucí ceny jsou výsledkem podvodu zvaného inflace. Haléře už neexistují, deseti, dvaceti a dvaceti pěti haléře byly také postupně zrušeny, dále následovaly padesáti haléře, teď už je na řadě jen ta naše česká koruna. Už asi tušíte, proč některé politické strany prosazují zavedení eura.
On se totiž mílovými kroky blíží den, kdy základní hodnota naší měny, koruna, nebude mít už žádnou hodnotu. To, co lidem může skutečně prospět, není populistické zvyšování mezd, s následnou inflační degradací koruny, ale deflací sílící koruna, která zlevní vše a zvýší kupní sílu. Tomu se ale zuby nehty brání ČNB.
Lidé by se měli ptát proč.
Nenechte se obelhávat líbivým, ale přesto falešným, navyšováním mezd a důchodů politickým populismem, neboť vzápětí vám inflace, kterou nelze nijak zastavit, ukousne to, co vám politik dal, a ještě vám znehodnotí vaše rodinné úspory. Výsledkem bude např. máslo za stovku.
Petr Havlíček Pozitivní svět
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
autor: PV