Máslo je drahé, ale levnější než na Slovensku

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Máslo je drahé, ale levnější než na Slovensku Musí říkat, že máslo bude ještě dražší, protože dnes už na odbyt za ty peníze nejde. A když ho ještě zdraží, neprodají ho ani z poloviny tolik.
Máslo je drahé, ale levnější než na Slovensku Včera jsem koupil máslo 250 g MADETA v TESCU za 38,90 při koupi 2 ks. Zase je to jedna velká bublina, jako kdysi např. s kávou, mlékem atd. Akce platí od 13.9. – 17.9.2017.
Máslo je drahé, ale levnější než na Slovensku
Máslo je drahé, ale levnější než na Slovensku Vodné a stočné stálo 0,60 Kčs!
Máslo je drahé, ale levnější než na Slovensku
Máslo je drahé, ale levnější než na Slovensku Kolik lidi toho másla měsíčně spotřebují, že tak hystericky řeší jeho cenu? 20 kilo?
Máslo je drahé, ale levnější než na Slovensku Na pilskym „kvalitnim“ masle si urcite pochutnam:-(
Máslo je drahé, ale levnější než na Slovensku
Bohuzel cesky potraviny sou kolikrat i horsi
Komunističtí poslanci vykřikovali v poslanecké sněmovně dnes, že zatím co za nich nebyly banány dnes není máslo. Kalousek nelenil a vyběhl ze sněmovny a v prvním obchodě koupil dvě másla a daroval je komunistům. ji se zmohli jen na to že to máslo je ze Slovenska. Kalousek jim řekl. Ano a to je důvod a výhodnost společného trhu na Slovensku zase prodávají máslo od Madety. … Jednalo se o jednání o obchodní dohodě s Kanandou…. Co k tomu dodat!
Kováčik který se v tom angažoval je mladý smrad: on neví, že na počátku 60. let máslo nebylo a muselo se dovézt. Tehdy teda z Ruska. Bylo výborné.Ten mladý smrad taky nepamatuje, jak v 80. letech nebylo máslo v Rusku. Zato já si pamatuju: a pomohl jsem vystát frontu na máslo v Moskvě. Kočce chtěli prodat jen pro 1 rodinu. Postavil jsem se vedle, kočka řekla „ale my jsme 2“ a další rodina dostala svůj příděl.Ti komančští hňupi prd pamatují, a spoléhají se na to že ani ostatní nic nevědí. Ale měli by ještě tak 20 – 30 let počkat, až naše generace vymře.Mimochodem: ve Vrátné ve vrcholové knize na Velkém Rozsutci stálo v r. 1972: Kdo v létě 1972 vystoupí na vrchol Velkého Rozsutce, dočká se doby kdy Komunistická strana Československa bude prohlášena za zločineckou organizaci. Dodnes na to čekám !
Hlavněm že Kalousek cestou zase nezbil nějakého chlapce.
Kupuji máslo českých značek, polské nechci ani za dvacku.
Přičemž Polské je kvalitnější nebo stejné jako České, já bych zase nekoupil ani za dvacku máslo vyprodukované Agrofertem inspektore Klečko… Od Babiše nekupuji ze zásady, ne k vůli kvalitě. Nicméně jeden z testů ukázal že másla jsou všeobecně kvalitní, všechny vzorky tyto požadavky splnily, čtyři měly dokonce nad 85 % tuku: Máslo polského Laktopolu, Bio máslo Milko, Farmářské máslo Tatra a Dr. Halíř.Ze všech nejlepší kvalitu má máslo DR. Halíř to vyhrálo dokonce dvakrát za sebou.
rozdil je spis jak sou ty kravy krmeny, co kupujem obcas belgicky z penny tak to ma takovej stiplavej zapach jak kdyby to bylo smichany s ramou
To je zas nekdo politicky zasadovej…
Kvalita masla se neda merit jen obsahem tuku. Musite jeste zjistit, zda ten tuk je opravdu mlecny a pak udelat rozbory na hromadu skodlivin, ktere v masle musou byt, od hormonu, pres pesticidy, tezke kovy, atd.
Proč novináři řeší nějakou cenu másla? Naprosto triviální problém.Skutečné problémy téhle země jsou úplně někde jinde – deficit státního rozpočtu, přebujelá byrokracie (a v souvislosti s tím nesmyslně složitý právní systém), vymahatelnost práva, korupce, nekompetence státu při vyjednávání s EU, bezpečnost státu a neschopnost plnit závazky NATO.
Tak lépe je řešit máslo než svého majitele .
Všichni chceme větší platy, ne? No tak se holt musí zdražovat, aby na ně bylo. Co na tom není jasné?
Kolik by máslo stálo, kdyby tady měly všichni třeba ty Německý platy?
Jak tady čtu diskusi tak je vidět co je český národ zač. Alespoň ta část, co má potřebu se vyjadřovat k tomu čemu nerozumí!Za vše může EU, dotace a Kalousek.Tak vězte. Od šedesátých let na západě v různých formách byly kvóty na produkci mléka. Včetně různých pobídek nebo regulací na zemědělství. A světe div se na rozdíl od socialistického hospodářství to fungovalo. Po vzniku EU se se to přeneslo do tohoto společenství. EU kvóty na výrobu mléka tuším v roce 2015 zrušilo. Výsledek? Obrovská nadprodukce mléka, výkupní ceny na minimu, a vylévání mléka do kanálu! To bylo v roce 2016 EU na to zareagovala mimořádnou a jedinečnou dotací aby zabránila této nadprodukci. V roce 2017 na tohle žádné dotace nejsou!Na cenu másla tedy mají vliv dva aspekty. Ti co si mysleli jaký je byznys vyrábět mléko letos po loňské zkušenosti kdy ho vylévali produkci snížili. Navíc na tuky obsažené v mléce má vliv i letošní počasí.Tohle je realita a lehce dohledatelné informace. Co se týče dotací tak západ na nich taktéž vyrostl. A opět oproti socialistického hospodářství byl na tom mnohonásobně jinak. Pamětníci si zásobovanost pamatují a ti co měli možnost vycestovat k nám na západ to potvrdí!To že dotace ve velké míře zneužívají lidi jako je Babiš je věc České republiky ne EU!V EU se prosazují dotace pro malé a střední farmáře u nás je tomu naopak. Malí a střední na ně nedosáhnou díky administrativě. A když už se nějaká dotace pro malé a střední firmy vypíše zneužije oligarcha anonymní akcie a zase tu dotaci uloupí! Nakonec se dozvíme že celý jeho byznys stojí pa padá na dotacích a že na daních po veškerých úlevách které sám sobě jako ministr schválil a dotacích nezaplatil vůbec nic. Respektive zaplatil méně než ze systému vytáhl!Doporučuji shlédnout dokument Selský rozum a přečíst si knihu žlutý Baron. Tam se taky dovíte co takové zemědělství obnáší jaké nesmysly se po farmářích stát chce že ani úředníci neví přesně jak to funguje! Ale farmář veškeré nesmysly musí vědět !
Nevím, co děláte, ale bylo by fajn když toho tolik víte těm našim malým „farmářům“ pomoci při získání dotací od státu . Bylo by to jako dotace na zateplení . Viděl jsem to . Jednou se to vypíše a po několika kontrolách se to zkusí a když to vyjde, jsou ostatní žádosti jak přes kopírák a to za pěkné peníze . Já ale dotace nechci a nepotřebuji .
Dotace na zateplení je úplně něco jiného. Soused je zemědělec ,Brambory, Maso a dotace nemá, když zjistil jaká administrativa je s tím spojená tak se na to vykašlal. Vím jak dotace fundují na západě včetně celkovému přístupu k podnikatelům ale i občanům. Rozjet si firmu v Česku je věc v řádu roků, rozjet firmu v Německu do jednoho měsíce. A o tom to celé je. V dokumentu Selský rozum jeden úspěšný a ne malý zemědělec popsal státní byrokracii dosti přesně.
Na těch vašich dotacích a šíleném eurokomunistickém západě nefunguje naprosto nic, důkazem je naprostá neexistence trhu, nejdražší výroba potravin na planetě a totální zmar, který se ve vší kráse ukázala právě ted. EU okradla lidi , o stovky milionů Euro, které vyplatila svým kámošům za to že povražlili krávy čímž snížili produkci mléka jen za loňský rok o 1,4 milionu tun . Jinak řečeno šílení euro bolševici z našich peněz vyplatili cca 200 milionu Euro to je cca 5,5miliardy Kč za to aby bylo v Evropě vyvražděno cca 150.000 krav a nyní čumí jak husa do flašky že není mléko.Nejlepší ukázkou toho jak tento šílený systém nefunguje je vidět v ČR.V roce 1992 bylo v ČR 3,5 milionu hovězího dobytka dnes s šílenými dotacemi 1,4milionuSpotřeba hovězího masa klese 3.3x a spotřeba mléka o 1/4 , jinak řečeno přes šílené dotace si lidi nemohou dovolit ani to blbé mléko a u hovězího masa se na něj koukají max na obrázku. TO jsou faktaMísto mléka se dnes i do smetany a jogurtů cpe škrob a soudruh Babiš vyrábí masaprosté uzeniny, které se nedají žrá čehož je důkazem prvenství v žebříčku rakoviny tlustého střeva a nárust počtu diabetiků o 400% mezi lety 1980 a 2015
Budete mít zájem:  Kolik máme stoletých? Více než čtyři sta
Vás někdo navedl, přiznejte se.
Zjevně jste nepochopil to co jsem psal prve a důsledky! Chápat text je pro vá zjevně problém a opakujete dokola pořád stejné nesmysly! Tak se vraťte k socialismu a hospodářství jaký byl když se vám nelíbí ten západní! Že to fungovalo co se týče produkce mléka od šedesátých let a po zrušení kvót to přestalo fungovat je evidentní pro člověka který má všech pět pohromadě! TO jsou čisté data. Češi kteří stáli na ledvinky pod pultem a čuměli na prázdnotou zející reály v masně jsou teď největší mudrlanti a odborníci na zemědělství. Dnes jsem byl u soukromého řezníka, kde to překypovalo vím na co si vzpomenete!Ano soudruh Babiš vyrábí falza z odpadu z Německa a Polska dokazují to i testy! Ale to je problém Čechů ne EU že tohle kupují. Já bych to do huby nevzal!
zajímavé je že se mi ais před 7 lety dostala do ruky statistika spotřeby masa (v oborovém časopise Maso) a v roce 89 byla 90 kg na osobu (na západě v tu dobu 95 kg) a v 2010 kdy už 2 let přetékají půlty masem to bylo o 10 kg méně. Ale je fakt že separát se pro zničení svalové struktury do masa nezapočítává, takže je to hlavně temí bezmasými „masnými“ výrobky..
..kdy už 20 let přetékají pulty masem..
V9te, že v hovězím mase a mléku máme soběstačnost nad 100 %, tedy více vyvezeme než dovezeme?
protože je drahé, u nás v závodce (Praha,šírší centrum hlavní jídko za 70-80 Kč) nebylo v menu hovězí snad 2 roky, furt jen kuřecí a vepřové..
Tak to je spíš chyba té závodky. V běžných hospodách kde mají meníčko za těch 70-80 hovězí normálně bývá.
nějak si svou marži nahonit musí a vaření z levnějších surovin je jedna z cest. Btw proto tam už chodím málo a nerad ..Můj příspěvek je k tomu jak se ta soběstačnost projevuje..
koprovka s vejcem za 80,- mě totiž na to jak ji rád fakt nenadchne..
Před pár dny byla v tv nepřímo o tom debata mezi kuchařem Pohlrejchem, studenty jež k pravé práci nepřičichli, kuchařem, vedoucí kuchyně a ředitelem školy. – Tam vám tu vaši otázku náležitě zodpověděli.
Dnes řetězec Coop-máslo Jihočeské Kč 69,90 a náhražkaCréme Bonjour Roztíratelný směsný tuk Kč 35,90
Tady ten sajarjt Cream….. meli u nas v praznem regalu na misto masla. Cenovky byly jen pro dva druhy masel a pro tohle nebyla zadna. Hodnotil bych to jako klasicke klamani zakazniku.
Dneska Tesco Jihočeská Madeta za 45,90,-.
Připomíná mi to úryvek z „Návštěvních dnů“. „Nechci slevu za darmo“ Projedeme stovky, abychom ušetřili koruny.
Uživatel požádal o vymazání
To se ve vládních probruselských babišovo novinách nedozvíte:https://www.svobodni.cz/clanky/mach-proc-stoji-maslo-50-korun-kvuli-eu/
proč jste vy svobodní takový fanatici ? ten program je vcelku sympaticej až na pár zásadních bodu, ale vždycky když se najde nějaký jejich volič, tak bez diskuze odsoudí všechno a všechny a nenavrhne nikde žádný řešení.
No vidíte a pak se najdou fanatici co si myslí, že když se někomu líbí nějaký názor, tak že je hned jejich volič.Nejsem volič Svobodných, ale Okamury. Jen se mi ten článek líbil.
„No vidíte a pak se najdou fanatici co si myslí, že když se někomu líbí nějaký názor, tak že je hned jejich volič.“ Nepředvedl jste před chvílí totéž?
To je ten pán, který 3 roky tiše sedí v EP a pobírá tučné bruselské peníze a nyní, v době nadcházejících voleb do Sněmovny ČR si zkalkuloval, že by za dva roky v Bruselu skončil, tak se snaží uchytit v českém parlamentu?
Áno ten pán, ktorý dal hneď v prvý deň najavo ako bude reagovať na problém, otočiť sa chrbtom problému. Celé obdobie v europarlamente sa drží tohto „hesla“.
tak já jsem ho do europarlamentu volil. A v europarlamentu hájí a hájil dobře moje zájmy tím že hlasoval proti nebo nehlasoval vůbec. V EU jsem a platím daně a tak mám právo mít svého zástupce tak jako vy. I když s EU nesouhlasím.

Cukr bude levnější. Kvóty EU končí, české firmy si s nimi ale poradily skvěle

Letošní pečení vánočního cukroví se prodraží, nahoru poletí ceny másla i vajec. Jedna dobrá zpráva ale na hospodyňky čeká: další nezbytná ingredience by měla zlevnit. A sice cukr. Na začátku října totiž padly kvóty, jimiž Evropská unie hlídala, kolik cukru jednotlivé státy vyprodukují. Nyní tato omezení výroby, platná pro Česko od vstupu do unie v roce 2004, skončila.

Přečíst článek ›

A ceny letí dolů, tvrdí cukrovarníci. Podle šéfa obchodního oddělení Cukrovaru Vrbátky Tomáše Kovaříka od začátku měsíce spadly o více než 30 procent. A s jejich opětovným růstem nepočítá. „Pro rok 2018 očekáváme přebytek cukru, nízké ceny a z toho odpovídající vysokou konkurenci,“ říká Kovařík.

Extrémní drahota

Cukr nyní v obchodech přijde nakupujícího podle Českého statistického úřadu zhruba na dvacetikorunu. V akcích ho lze sehnat i za cenu mírně převyšující 12 korun. Nejdražší byl po vstupu do unie – v roce 2004 stál přes 25 korun za kilogram.

  • Když se ale přepočítá jeho historická cena vzhledem ke mzdám, nejhlouběji musely za posledních několik desetiletí hospodyňky sáhnout do kapsy v padesátých letech.
  • V přepočtu na dnešní platy tehdejších 11 korun za kilo vychází na zhruba 270 korun dnešních.
  • Máslo je drahé, ale levnější než na SlovenskuZdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř

Kvóty si přizpůsobili

Když se vrátíme do doby nedávno minulé, ukazuje se na tvrdých číslech, že čeští cukrovarníci bruselskými kvótami nijak zvlášť netrpěli.

„Vyrobeného cukru jsme již několik minulých let měli téměř dvakrát tolik, než činila naše kvóta,“ řekl Deníku Kovařík. K případnému vývozu cukru vyrobeného nad hodnotu kvóty si výrobci ovšem museli od EU obstarat povolení. Za získání této licence si sice museli připlatit, ale dostávali ji.

Přečíst článek ›

„Zájem o naše výrobky je dlouhodobě vysoký, zrušení kvót na tom nic nezměnilo,“ pochvaluje si Kovařík.

Jeho cukrovar dodává cukr jak do obchodních řetězců pro konečné spotřebitele, tak potravinářským firmám k dalšímu zpracování.

Malá část vyrobeného cukru se využívá také mimo potravinářství – přimíchává se například do tabáku v cigaretách. Cukr bývá rovněž součástí některých směsí používaných ve stavebnictví.

Úroda bude dobrá

Výrobci cukru využili poslední dny před ukončením kvót k prodeji skladových zásob. Prázdné sklady se však vzhledem k plánovanému zvýšení výroby zřejmě brzy zaplní – díky konci administrativních překážek i očekávané dobré úrodě.

Přečíst článek ›

„Pro nás to znamená, že zvýšíme výrobu zhruba o 20 procent,“ uvedl Jakub Hradiský ze společnosti Tereos TTD, které patří zejména cukrovar v Dobrovici a balicí centrum v Mělníku a jež vyrobí zhruba polovinu českého cukru. Čeští zemědělci nyní cukrovou řepu pěstují zhruba na 65 tisících hektarů při výnosu okolo 75 tun na hektar. Obsah cukru se od roku 1989 zvýšil o čtvrtinu na nynějších 18 procent.

Cukrovary padly

Do cukrovarů tak každý rok dodávají asi čtyři miliony tun řepy. Je to přibližně takové množství, jaké se v Česku pěstovalo na začátku 90. let. Tehdy je ovšem zpracovávalo přes pět desítek cukrovarů. „Teď je cukrovarů jen sedm, ale zpracovávají stejné množství cukrovky jako kdysi ty celé desítky továren,“ konstatoval Hradiský.

Přečíst článek ›

Důvodem je mnohem vyšší efektivita. Hradiský očekává, že se v letošní sezoně v České republice vyrobí kolem 600 tisíc tun cukru.

Lidem nadále chutná

O odbyt nemají tuzemští výrobci strach, přestože lékaři varují před vyšším výskytem cukrovky i rostoucí obezitou. Statistiky cukrovarníků ale nepotvrzují, že by se lidé ve větší míře cukru obávali.

Budete mít zájem:  Jak se vážit správně

„Na našem odbytu se to naštěstí nijak neprojevilo, také proto, že pro lidi je těžké si některé věci odepřít,“ pochvaluje si Hradiský. „Cukr není droga.

Není škodlivý – samozřejmě pokud se konzumuje ve vyrovnaném množství.

Všechno je to o rovnováze, stejně jako u ostatních potravin,“ míní. Také u zahraničních zákazníků má český cukr dobrý zvuk, a to z řady různých důvodů. Tím hlavním je letitá tradice a slavná historie.

„Spousta vynálezů v cukrovarnictví pochází z někdejšího Československa,“ dodal Hradiský. Cukr se v českých zemích vyráběl již od 18.

 století, zdejším vynálezem je třeba kostkový cukr, který byl poprvé vyroben před více než 170 lety v Dačicích.

Přečíst článek ›

Ekonom od Babiše zpražil Čechy: Máslo je levnější než v 90. letech

Cena másla je teď nižší než na počátku 90. let minulého století. Na základě přepočtu na průměrnou mzdu to uvedl ekonom fondu Quant Aleš Michl, který se odkázal na údaje Českého statistického úřadu.

Michl byl poradcem bývalého vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) na ministerstvu financí, Babiš ho už dříve představil jako člena Rady ekonomických poradců hnutí.

Ekonom ale připustil, že je teď máslo dražší než například v roce 2013. 

„Jestli někdy máslo bylo drahé, tak to bylo na počátku 90. let. Proti tomu je teď stále levné. Ale třeba proti roku 2013 je drahé,“ uvedl Michl.

Spotřeba másla v ČR podle údajů České statistického úřadu ale přesto dlouhodobě stále stoupá. Předloni činila 5,5 kilogramu na osobu, tedy o 1,8 čtvrtkilové kostky na osobu a měsíc více. Meziročně šlo téměř o osmiprocentní navýšení. V roce 2007 snědl průměrný Čech 4,2 kilogramu másla.

Podle Michla bylo v roce 1989 možné za průměrnou výplatu koupit 371 kostek másla, v roce 1991 to bylo jen 189 kostek a v roce 2013 již 698 kostek másla. Dnes si člověk může za průměrnou výplatu koupit 489 kostek.

V roce 1989 totiž byla průměrná mzda 3170 korun a máslo stálo desetikorunu. V roce 1991 pak průměrná mzda stoupla na 3792 korun a cena másla na zhruba 20 korun. V roce 2013 stálo máslo zhruba 40 korun a průměrná mzda byla 25 035 korun, zatímco v současnosti je cena másla kolem 60 korun a průměrná mzda je 29 346 korun.

Babiš viní z drahého másla Klause

U cen másla se pozastavil nedávno i Babiš. V rozhovoru pro Info.cz se opřel do bývalého prezidenta a premiéra: „Za drahé máslo může Klaus a tradiční politické strany, protože řekl, že vše dovezeme.“ Podle něj se Klaus se za dob, kdy vedl vládu, nestaral o české zemědělství.

Máslo v akci v Uherském Hradišti šlo rychle na odbyt:

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) souvisí rostoucí ceny másla s tím, že na globálním trhu se potkala vyšší poptávka s nedostatkem suroviny k výrobě másla. Na ukončení režimu mléčných kvót v EU navázala mléčná krize, kdy klesla výroba mléka v EU i Austrálii či na Novém Zélandu, což jsou hlavní světoví producenti. Naproti tomu Čína letos zvýšila poptávku po másle i mléčných výrobcích.

Jurečka versus retězce: Jak je to s cenou másla?

Jurečka uvedl, že za zvýšení ceny můžou částečně obchodní řetězce, které na něj dávají přirážku až 50 procent. Do tohoto výpočtu však započítává i daň z přidané hodnoty.

Podle ministerstva tvoří 17 až 24 procent z finální ceny pro zákazníka peníze pro zemědělce, 30 až 32 procent sumy jde potravinářům, zbytek pak obchodníkům. Bez započítání DPH je to podle úřadu 37 až 43 procent výsledné ceny.

Nemusí však jít pouze o obchodní řetězce, ale i o další přeprodej mezi mlékárnami a finálním prodejem.

Podle obchodníků ale řetězce za drahé máslo nemůžou. „Svaz si vyžádal od velkých obchodních řetězců, které jsou jeho členy, údaje týkající se marží právě na máslo. Z jednotlivých vyjádření vyplynulo, že se výše marží pohybuje od osmi do 20 procent, v průměru je to tedy 14 procent,“ řekla už dříve prezidentka svazu Marta Nováková.

V ČR se za letošních prvních šest měsíců výroba mléka snížila o 1,8 procenta na 1,495 miliardy litrů. Produkci kromě Vysočiny zvýšili už jen farmáři na jihu Moravy, v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Ceny potravin rostou. Nákup 60 nejběžnějších položek je o stovku dražší než loni a za rok bude hůř

Foto: MAFRA, Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Za šedesát položek potravin, které sleduje Český statistický úřad, byste letos v červenci zaplatili o stokorunu víc než před rokem.

Cibule stojí v obchodech dvojnásobek než loni. Zákazníci letos o prázdninách platí za kilogram 32,52 koruny, zatímco loni to bylo 15,40 koruny. V červenci přitom cibule zlevnila proti červnu o 6,50 koruny za kilogram.

O více než polovinu pak zdražily květák, brambory a zelí. Květák za rok zdražil o téměř 17 korun na průměrných 41,14 koruny, další dvě uvedené komodity jsou po roce dražší o více než polovinu.

Tyto údaje vyplývají z červencových průměrných cen zveřejněných Českým statistickým úřadem, který každý měsíc sleduje a zveřejňuje ceny šesti desítek potravin.

Pokud se ceny všech sledovaných výrobků sečtou jako obsah nákupního košíku, je celkový součet proti loňskému červenci vyšší o stokorunu.

Ze sledovaných druhů zeleniny zlevnila pouze mrkev. O více než třetinu jsou dražší okurky a papriky, o pětinu podražila rajčata.

Kromě zeleniny v porovnání s loňskem spotřebitelé platí více také za vepřové maso, pečivo a těstoviny. Zlevnily naopak máslo, vejce, cukr a ovoce.

Podle zjištění statistiků zdražuje také vepřové maso a v souvislosti s tím i šunka, sádlo, párky či paštika.

Různé druhy vepřového masa, jako je plec, bůček, kýta či krkovice, podražily proti loňsku o čtyři až osm procent, tedy o pět až sedm korun na kilogramu masa.

U hovězího masa nepatrně zlevnilo zadní bez kosti, ale nahoru šly ceny pravé svíčkové či předního bez kosti. Dražší jsou i kachny a kapři, naopak cena kuřat nepatrně klesla.

Naproti tomu výraznější zlevnění statistici zaznamenali u ovoce. Jablka jsou levnější o více než třetinu, citrony téměř o pětinu a pomeranče o osm procent. Ze sledovaných druhů ovoce zdražily proti loňskému létu pouze banány, a to o pětinu.

Za nižší cenu oproti loňsku nakupují lidé letos o prázdninách také máslo, jehož cena loni trhala rekordy. Letos cena pozvolna klesá a v létě stála čtvrtkilová kostka másla v obchodech v průměru zhruba 45 korun. Před rokem to ovšem bylo 53,60 Kč a na rekordních 55,80 koruny přišla loni v říjnu. Podobné je to i u vajec, které lze letos v obchodech pořídit levněji než loni.

Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy tlak na růst cen potravin nepolevuje a zejména kvůli stále nepříliš příznivému počasí ani nepoleví. „Růst cen potravin nadále zrychluje a v příštím roce bude ještě markantnější než letos,“ uvedl minulý týden Kovanda.

SATIRA: Chtějí vypadnout z divočiny a být trochu víc jako my: 5 důvodů, proč se zákeřní Slováci valí k nám do Prahy – G.cz

Zasedávají nám nejlepší místa v restauracích, prodlužují fronty v supermarketech a vykupují nám před nosem levné máslo v supermarketu. Ano, mluvíme o zákeřných Slovácích, kteří se bez našeho svolení přestěhovali do Prahy, aby s námi spolusdíleli náš blahobyt, což jim přece nemůžeme odpustit, protože se od nás odtrhli, aby mohli svobodně šplhat po Tatrách a plést korbáčíky. Proto přinášíme 5 exkluzivních důvodů, proč se Slováci přisírají do naší milované stověžaté Prahy, kterou máme rádi stejně jako Babiš Agrofert.

Slovenskou vysokou školu vystuduje kdejaká selka po sedmi letech na základce, takže až se nějaký Slovák bude vytahovat, že je inženýr, tak se ho zeptejte na školu, kterou studoval. Nejspíš studoval aplikovanou etiku nebo teologickou antropologii v Košicích.

Slováci s IQ nad 90 však vědí, že když se přihlásí na vysokou školu v Čechách, tak nemusí platit školné, takže je vzděláváme z našich daní.

V loňském roce u nás bezplatně studovalo přes 22 tisíc Slováků, ale ve skutečnosti jen zabírali parkovací místo v okolí vaší školy nebo snědli to nejlepší jídlo v denním menu vaší menzy.

Budete mít zájem:  Znojemští vinaři nabídnou na festivalu unikátní vína

2. Máme lepší trh práce

Slovenští ekonomičtí migranti tu zadarmo vystudují a po škole se rozhodnou, že tu zůstanou i pracovat, takže se připravte, že vaši pracovní pozici může ohrozit i někdo, kdo volil Kotlebu.

Češi jsou samozřejmě chytřejší a vzdělanější než Slováci, ale výhodou Slováků je, že jsou víc sebevědomí a hrdí, i když ve skutečnosti nemají na co. Často si však na trhu práce vybírají zaměstnání, kde by rádi vedli a motivovali jiné lidi.

Těmto lidem se říká bačové. Lidi jsou totiž ovce.

3. Praha je levnější než Blava

„Od tý doby, co se na Slovensku zavedlo euro, tak se to tam dost zvedlo.“ Ano, to je pravda. Co se týče cen, tak se to například v Bratislavě doopravdy zvedlo. Když tam dorazíte, připadáte si jako na Balkáně, jenže ceny tam jsou jako v Paříži. Za zvětralého Bažanta zaplatíte tolik, co za dvě orosené „plzničky“ z Lokálu a ještě vám zbyde na dýško.

4. Slováci chtějí být jako Češi, ale bohužel

Když se trochu zamyslíte, uvědomíte si, že Slováci nám v nitru duše v podstatě závidí. Proto se stěhují do Prahy, kde touží po tom žít si svůj pražský sen.

Po nějakém čase zkouší mluvit jako my a chovat se jako my, ale bohužel jim to moc nejde. Při rozhovoru s nimi si uvědomíte, že ti lidé ze Slovenska hovoří jako Babiš, z čehož slušného Čecha zamrazí.

Jednoho dne se může stát, že se probudíte a vaši firmu převezmou Slováci.

5. Slováci chtějí poznat chuť velkoměsta

Vzhledem k tomu, že Bratislava je něco jako Brno, ale mluví se zde ještě zprznělejším jazykem, tak se není čemu divit, že chtějí Slováci zažít metropoli. Když přijedete vlakem do Bratislavy, tak nádraží vypadá jako Makedonie v 90.

letech s tím rozdílem, že tu mají zdejší ženy chlupatější nohy a mohutnější kníry. Navíc po vás budou chtít centy na vlak do Nitry. Slovenští muži, které potkáte na bratislavském nádraží, zas místo parfému používají toluen.

Nedivme se pak, že ti moudřejší z nich chtějí poznat pořádný Sherwood, který máme v Praze.

A hlavně nezapomínejte, že Slovák je skoro jako Maďar, a jelikož díky nim máme skvělý guláš, tak bychom se k nim měli chovat s respektem.

A zde je 7 tipů, jak na dovolené v zahraničí poznáte Čecha.

PŘEHLEDNĚ: V Česku je draho. Vyplatí se nakoupit v zahraničí?

V Česku v posledních týdnech citelně zdražily některé potraviny. Výrazně stoupla cena především u ovoce a zeleniny, dražší je i med. Důvodů je více, například dražší elektrická energie, současná epidemie koronaviru, ale i počasí. Jaké jsou ceny v okolních zemích se podívejte v podrobném přehledu.

Za nákup, který obsahuje keříková rajčata, vepřovou plec, máslo, mouku, cukr a med dají zákazníci v Česku kolem 500 korun. Na Slovensku a Polsku ale vyjde stejný nákup levněji, naopak v Rakousku si lidé výrazně připlatí.

Polsko

Stejný nákup vyjde zákazníky v Polsku zhruba na 350 korun. Výrazně levnější je především med, který v Polsku stojí o více než sto korun méně. Zákazníky tam v akci vyjde v přepočtu na 80 korun.

Levnější je také máslo a vepřové. Zatímco v Česku stojí kostka másla v průměru 55 korun, v Polsku seženete máslo za 29 korun. Kilogram vepřového v Polsku vyjde na 100 korun, v Česku na zhruba 165 korun.

Naopak si v Polsku připlatíte za mouku a rajčata. Mouka stojí v Polsku 20 korun za kilo, v Česku polovinu. Za rajčata zaplatíte v Polsku 118 korun, v Česku vyjdou keříková rajčata na 70 korun za kilogram.

Slovensko

U východních sousedů vyjde stejný nákup také levněji než v Česku. Zákazníci za něj dají zhruba 440 korun. Levnější je hlavně vepřové maso a med. Vepřové stojí na Slovensku v průměru 132 korun za kilogram, zatímco v tuzemsku si zákazníci připlatí ještě 30 korun navíc. Na kilogramu medu ušetří nakupující na Slovensku téměř 50 korun.

Naopak více dají lidé na Slovensku za mouku a cukr. Kilo mouky vyjde dokonce na více než dvojnásobek.

Rakousko

V Rakousku vyjde stejný nákup nejdráž. Zákazníci v obchodě nechají v přepočtu 750 korun. Výrazně dražší je vepřové maso, rajčata a med. Kilo vepřového vyjde na zhruba 230 korun, což je více než dvojnásobek oproti Polsku. Za rajčata dají zákazníci v Rakousku 175 korun, v Česku přitom stojí 70 korun.

Levnější než v Česku je v Rakousku jenom máslo, které vyjde v přepočtu na 42 korun.

Z okolních zemí můžou Češi volně vyrazit na nákup jen do Polska a Německa, konkrétně do Saska a Bavorska. Na nákup v Polsku mají lidé 12 hodin, při cestě do Německa se musí vrátit do 24 hodin. Na Slovensko a do Rakouska mohou lidé vyrazit jen s negativním testem.

TN.cz

Jak je to sakra s tím máslem?

Prosím všechny ekonomy, všechny čtenáře s nějakým ekonomickým povědomím, a i amatérské zájemce o ekonomiku: Můžete mi prosím někdo vysvětlit, jak je to s tím máslem? Proč je na bohatém Západě vyrobené a prodávané máslo výrazně levnější než to na chudém Východě?

Diskusi kolem cen másla jsem, popravdě řečeno, nesledoval. Jako ekonomický negramot neumím přemýšlet o adekvátnosti cen spotřebního zboží, a jako negramot zemědělský nemohu přemýšlet o výrobních nákladech našich zemědělců.

Takže když kupuju nějakou potravinu typu máslo, někdy si sice všimnu nápadně vysoké ceny, ale rozhodně se k ní neumím vyjádřit.

Holt to tolik stojí, a já nepoznám, jestli mě normálně holej, nebo zda si kupuju za své peníze adekvátní hodnotu.  

Takže jsem tance kolem drahého másla zaznamenal jen okrajově, a měl jsem pochopení pro zemědělce, mlékaře i obchodníky. Všichni to určitě mají ekonomicky úplně nadoraz, a tak je máslo holt drahý.

No a pak nám zaslal náš čtenář Jiří Jandl (děkuji) fotografii másla z italského supermarketu. Za čtvrtku másla – 250 gramů z Německa v té Itálii stálo jeden a půl eura. Máslo bylo poctivé, 84 procent tuku. Prostě německá kvalita.

Přesto stálo na naše peníze třicet devět korun.

Pohledem na Internet jsem zjistil, že ceny másla se u nás pohybují podle modelu (či výrobce, nevím, jestli máslo má modely) od čtyřiceti sedmi korun do padesáti pěti korun za čtvrtku. Tedy o osm až šestnáct korun dráž než v té Itálii. A já se fakt zamyslel. 

Jaké jsou vlastně pro cenu důležité faktory? Především životní úroveň, jinak řečeno koupěschopnost obyvatelstva, kde prodávám.

Průměrná měsíční mzda v České republice je necelých třicet tisíc, to jest asi 1150 euro. Průměrná mzda v Itálii činí skoro sedmdesát tisíc korun.

Takže – přesně naopak k předpokladu, máslo je levnější tam, kde je vyšší kupní síla. Dalším faktorem tvorby cen jsou vstupy výroby a náklady na dopravu.

V Itálii je německé máslo (dovozené, tudíž bylo nutno zaplatit transport) levnější než v Česku máslo české. A konečně vstupy.

Zce nemám konkrétní čísla, pouze obecný trend: Ustájení, práce čeledínů, pronájem pozemků, cena žrádla pro krávy a všechny další představitelné vstupy jsou v Německu vyšší, či dokonce – jako práce – výrazně vyšší, než v České republice. Přesto zjevně dokážou Němci to máslo vyprodukovat levněji než tuzemští farmáři.

Jak je to sakra možné? Nevím – a prosím Vladimíra Pikoru či jiné ekonomické autority o vysvětlení. Protože na mne jako na laika z toho jde trochu dojem, že nás někdo hustě holí. Kdo to je? Zemědělci, mlékaři nebo obchodníci s potravinami? 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *