Kuřata plná vody putují zpět do Polska

PRAHA Státní veterinární správa (SVS) od konce května zkontrolovala 200 zásilek drůbežího masa. Zpět pa odesilateli vrátila celkem 46 tun masa. Ve všech případech do Polska.

Od poloviny května totiž v Česku platí nové vládní nařízení, které zpřísňuje dovozy živočišných produktů do země.

Na základě nového vládního nařízení musí dovozci potravin živočišného původu od poloviny května nejpozději 24 hodin před příchodem zboží do ČR o zásilce podrobně informovat dozorové orgány. Pokud tak neučiní, hrozí jim až milionová pokuta.

SVS proto zahájila kontrolu zaměřenou na dovozy drůbežího masa, které bývá označováno jako potencionálně nejrizikovější živočišná komodita.

Domácí drůbežáři přitom dlouhodobě upozorňují, že například jejich polští kolegové na rozdíl od nich nemusí chladit kuřecí maso vzduchem, ale vodou, což je levnější a znevýhodňuje tuzemské výrobce.

Chlazení vodou s sebou navíc nese větší riziko výskytu salmonel.

Zkažené maso, špatné balení nebo teplota „Během této kontroly se potvrdilo, že největší problém působí zásilky drůbežího masa z Polska,“ řekl novinářům Váňa. Ve dvou případech veterináři odhalili u celkem 43 tun polského separovaného drůbežího takzvané smyslové změny. „Dá se říci, že bylo zamraženo již maso zkažené,“ uvedl.

V dalším případě bylo u tří tun masa z Polska zjištěna nevyhovující teplota a balení. V prvních dvou případech bylo s dovozci zahájeno správní řízení a hrozí jim udělení pokuty.

Ani v jednom případě nezjistili veterináři, že by dovozce příchod zásilky dopředu nenahlásil. Kontrola potrvá do konce srpna. Dovozci od zpřísnění legislativy nahlásili příchod celkem 900 zásilek drůbežího.

Kromě druhu, množství a původu výrobku musí obchodník krajské veterinární správě včas sdělit i místo určení a fyzikální stav nebo způsob úpravy produktů. Informaci mohou úřadu předat v papírové podobě, nebo elektronicky.

Údaje podle šéfa SVS Milana Maleny pomohou lépe zaměřit následnou kontrolu, lépe půjde také dosledovat zboží putující do obchodní sítě.

Potraviny rostlinného původu přísné kontroly nemají „V duchu problémů, které vznikly v uplynulých měsících by bylo dobře, aby existovalo další vládní nařízení, které se nebude týkat pouze a jen potravin živočišného původu, ale je třeba se věnovat také potravinám rostlinného původu,“ poznamenal Malena.

Měl tím na mysli střevní epidemii šířenou bakterií enterohemoragická E. coli (EHEC), která si od poloviny letošního května vyžádala v Německu 50 obětí. Pravděpodobným původcem nákazy střevní bakterie EHEC v Evropě byla podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nejspíš semena pískavice dovážená z Egypta.

Stop jedům z Polska: Takhle se vyrábí kuřata v Česku!

Kuřecí maso prošpikované antibiotiky a dalšími svinstvy? Čeští výrobci ujišťují, že česká kuřata jsou 100% v pořádku.Jsou pod dlouhodobým veterinárním dohledem. Kontroloři proto vtrhli do podezřelých skladů a jatek, kam se mohlo dostat závadné maso z Polska. Jak se vyrábí české kuřecí? Blesk to zkoumal přímo v jedné z našich potravinářských firem.

Šéf obchodu společnosti Rabbit Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek tvrdí, že ryze česká firma má své výrobky pod kontrolou doslova od vidlí až po vidličku. „Zasejeme, sklidíme a z obilí vyrobíme vlastní krmné směsi. Těmi pak krmíme kuřata, a tudíž máme naprostou jistotu, že jejich maso je kvalitní,“ popisoval Blesku potravinář.

Polské maso nebrat

V Polsku existuji dotace na zpracovaní kuřecího masa a jeho export. „V praxi to znamená, že polská kuřata jsou u nás o 10% levnější,“ tvrdí Jandejsek. Kvalita přitom ceně vůbec neodpovídá.

Platíme za vodu

V Polsku se poražená kuřata na řadě jatek stale místo vzduchem chladí vodou. Je to levnější, ale pro zákazníka to přináší riziko siřeni chorob.

Když má jedno kuře salmonelu, při chlazeni se dostane do vody a v ní se okamžitě nakazi i všechna ostatní.

„Na kuřeci maso se navic čast vody važe, kuřata přiberou na váze a zákazník platí i za vodu, která v žádném z českých kuřat není,“ vysvětlil Zdeněk Jandejsek.

Proč kupovat české kuřecí

  • 100 % kuřat je původem z ČR od českých chovatelů
  • Chov a jejich zpracování je pod stálým veterinárním dozorem
  • Chov i případné léčení odpovídá českým i evropským normám
  • V případě použití jakýchkoliv léčiv musí uplynout ochranná lhůta, po kterou se kuřata nesmí přijímat na jatka

Putování kolem Dunaje. Vydejte se s námi fascinující krajinou evropského veletoku

Hned za Komárnem se Dunaj nápadně roztáhne do šířky a proud začínají štěpit ostrovy. Jeden od druhého je někde oddělují průlivy, jinde naopak spojují úzké kamenné kosy či linie vrb a bílých topolů.

Bující luh mění ostrovy v návrší vysokých korun tropického pralesa. Spleť ramen, mrtvých i průtočných, vytváří s hlavním tokem zvláštní vodní svět. Hotový ráj pro rybáře, ale také jeden z nejbohatších evropských biotopů.

Divoká příroda, nejenom ta rybí a ptačí, člověka obklopí a doslova podmaní.

Ne všechno jsou přísně chráněné rezervace, ale rozmanitostí druhů to tu překonává leckteré naše národní parky.

Co na slovenské straně zmizelo pod hladinou mamutího jezera Gabčíkovo, tady se naštěstí uchránilo.

Jak je dobře, že se před pětadvaceti lety Maďaři rozhodli nepostavit Nagymaros, druhý díl betonářského projektu. Zůstala živá řeka a láká k sobě na přírodní pláže nanesené a stále obnovované proudem.

Budete mít zájem:  Přírodní Léky Na Erekci?

Ostrovy uprostřed veletoku

Dunajské ostrovy jsou protáhlé, těžko poznat, kde začínají a kde končí. Lodě je obeplouvají jednou na naší, jinde na protilehlé straně. Za noci blikají středem toku zelená světla signalizace.

Někdy je to silnější než spánek a pak je třeba pozorovat a poslouchat: skoro neznatelně se blíží a zase vzdalují světla remorkérů a s nimi pleskání vln v obvyklém rytmu, občas zatroubí táhlé lodní klaksony. Dunaj je pro nás něco nezvyklého. Fenomén evropského veletoku přitahuje oči a mysl. Proudící živel, kterému pokles hladiny dodal bližší, lidské měřítko.

Zatímco severní, slovenský břeh je většinou zpevněný kamennou hrází, jižní má až na výjimky přirozený vzhled – štěrkové a písčité pláže střídají kolmé stěny s tisíci hnízd břehulí. Dunajský měkký luh je svérázná krajina na pomezí vody a souše, jiná, než známe kolem našich řek. Chůdovité kořeny vrb připomenou tropické mangrovy.

Na nich se zachycují splývavé vodní rostliny, v létě vyschlé jako rezavé ovčí rouno, ubíhající lem jen kousek nad klesající hladinou. Pod ním jde houpavé pobřeží, bahno, které ještě neztvrdlo.

Takový Tátský ostrov (Táti-sziget) vzbuzuje dojem dokonalé „modré laguny“, lesy rázu džungle s jezery mrtvých ramen a táhlé pobřeží, nekonečná pláž, občas štěrková kosa či vrbový ostrůvek.

Kilometry se dá procházet vyčištěným štěrkovým a písečným pruhem pevniny nad Dunajem.

Probuzená duše nomáda

Když v létě opadne voda, přijíždějí Maďaři k Dunaji. Putují podél řeky se stany a přívěsy, jako by se v nich u Dunaje probudila duše nomáda. Letní cestovatelé, ale také rybáři z blízkých i vzdálenějších měst.

Volně a spontánně se tu táboří na plážích, v leženích svítí ohně a opékají se ryby, v kotlících voní halászlé. Do toho se objeví místní s traktůrky, někdy i se stády koní či dobytka.

Dunajské pobřeží tak připomene kraje mnohem dál na východ a dobrodružný našinec tu nachází směsici Balkánu a Orientu doslova za humny.

Maďaři holdují jídlu. Slabostí pro pikniky a odpočinek v přírodě mají blíž k duši jižanů. Hús hentes áru, dobré maso od řezníka, stojí na poutači u nejednoho řeznictví… a výletníci nakupují. Třeba tradiční měkké klobásky, „sedm do páru“, žertuje před námi ve frontě copatý Maďar.

Čerstvě vynořené pobřeží samo vede kroky kilometry oblázků a vyvržených škeblí. O příliv a vlnky se postarají remorkéry. Iluze středoevropského moře není vůbec nadsazená. Ještě snad překonat chlad dunajských vod, ale to během pár srpnových dní svedou třicítky – a dlouhotrvající vedro tu není žádná zvláštnost.

Průlom Dunaje

Při cestě po proudu se najednou objevují první kopečky, zvedají se hned za jižním břehem, pak přibývají pořádné vrchy, až dosáhnou skoro středohorské výšky.

Překvapivý posun proti fádní rovině: vinice na úbočí těsně nad řekou, vlnobití hřebenů a na nich hradní zříceniny, stolová návrší s jizvami mramorových lomů.

To jsou dvě podunajská pohoří, nižší Gereče a vyšší Piliš, součást Dunajsko-ipeľského národního parku (Duna–Ipoly Nemzeti Park).

Ještě dál k východu se kopce přiblíží z obou stran, až řeku sevře zalesněné údolí. Z vyhlídky nad Ostřihomí, zvané příznačně Váskapu (Železná brána), a mnoha dalších míst uvidíte řeku jako na dlani.

Tady začíná nejatraktivnější úsek, ohbí Dunaje (Dunakanyar), v němž veletok naráží na oblouk Karpat.

Vstupuje tu do věnce vulkanických hor, jeho tok se vlní a po chvíli náhle lomí a vydává k jihu (a vydrží tak přes celou Dunajskou nížinu až do Vukovaru).

Římany osídlené kraje s řetězcem vojenských táborů a sídlišť si ponechaly antickostředomořského ducha, který se na sever od Dunaje náhle vytrácí. Ale Ostřihomsko až k Visegrádu (čti višegrád) a Budapešti patřilo kdysi k Velké Moravě (od r. 861) a žili tu Slované. Dodnes najdeme v horách Piliše slovenské vesnice.

Malé moře

Už pár kilometrů pod Visegrádem jsme z hor venku a Dunaj zase nabírá ztracenou šířku. Tok se rozděluje na dvě větve, které mezi sebou svírají táhlý ostrov – pětadvacet kilometrů dlouhý Szentendrei-sziget (ostrov sv. Ondřeje). Stačí přejet most přes užší z obou ramen, Szentendrejský Dunaj velikosti Váhu, a jsme v dunajském „vnitrozemí“, oáze divočiny.

Několik kilometrů nic než tropický baldachýn rozprostřených korun vysoko nad úzkou silnicí. Z lužních lesů vystupují louky a pastviny a na nich dlouhorohý maďarský skot, ale to největší překvapení má teprve přijít. Silnička končí, dál za vsí Kisoroszi musíme prašnou polňačkou k nejsevernějšímu cípu ostrova.

A tady to začíná: stovky aut a špalíry lidí, parkuje se improvizovaně na louce.

Divoký kemp obsadil lužní les na ideálním místě. Něco takového se hned tak nevidí. Dobrých 150 m daleko jde pláž od kraje měkkého luhu k dunajským vodám, které se tu přímo před očima dělí a zabírají tak celý horizont. Dunaj je takové malé moře.

Patří všem, rybářům i nudistům, vodákům i adrenalinovým výletníkům s celými rodinami – je to něco, brodit se do půli lýtek stovky metrů mělčinami romantické řeky, procházet se plážemi, které nemají konce.

A k tomu pohled vzhůru, vysoko do protějších kopců – vskutku „královské panoráma“ Visegrádu s palácem uherských králů.

Budete mít zájem:  Světové celebrity řeší své problémy pomocí hypnózy

V létě je Dunaj plný lidí, ale teprve tady nastává kosmopolitní hemžení, převažují mladí, z Budapešti, ale i ze Západu a často tu táboří celé týdny. Je v tom hodně živelnosti a improvizace.

Třeba Gábor, postavou připomíná zápasníka sumó, nastartuje gumový člun a zajede napříč řekou k protějšímu lužnímu lesu, zpátky ho veze plný suchých klád, div se s tím nákladem nepotopí. Dlouho do noci planou po břehu desítky ohňů.

Tady má Dunaj snad nejvíc ráz obydlené řeky, jakou byl i v dávnověku – migrační koridor, kterým lidé táhli pěšky a s povozy jako dnes auty a zrovna tak tábořili při ohních…

NEJVĚTŠÍ EVROPSKÁ RYBA

Rybaření je v Maďarsku snad ještě populárnější než u nás. S rybáři se setkáte na dunajských ramenech, ale také při břehu vlastní řeky. Koupit si můžete rybářský lístek na den dva, na týden i na měsíc. Pověstná bývala dunajská vyza.

Kdysi plula z Černého moře proti proudu, než ji zastavily novodobé přehrady. Dorůstala až pět šest metrů a do váhy jedné tuny, ale změřeny byly ještě větší kusy. Aby ji dokázali chytit, museli rybáři postavit improvizované přehrady napříč řekou.

Úlovky se vozily na ostřihomské arcibiskupství, a dokonce i na francouzský dvůr. Poslední kapitální kus pochází z konce 19. stol.

TIP NA VÝLET: JESKYNĚ NAD DUNAJEM

Odbočka ve městě Nyergesújfalu (čti něrgešújfalu) vás zavede do mramorového pohoří Gereče (Gerecse hegység; čti heďség). Kdysi bývalo dnem moře Tethys. Během bouřlivých třetihor se tu hromadily horké vody a páry ze sopečných výbuchů a vytvořily geotermální jeskyně.

Jankovichově jeskyni (Jankovich-barlang) musíte prudce vzhůru z vesnice Bajót s mocným geotermálním vývěrem. Jeskyně s obrovskou dvoranou je největší z mnoha dalších v okolí a díky propadlému stropu a barevným stěnám velmi fotogenická, z puklin a propastí jsou navíc cítit sirné výpary.

Ale krápníky tu nehledejme, není to krasová jeskyně, jaké známe u nás. I v létě ji obývá velká kolonie netopýrů. Několikahodinový výlet vrcholí mezi skalisky vápencového útesu Öreg Tó. Vyhlídka od Dunaje přes obě pohoří je odměnou za námahu.

Při troše štěstí tu můžete spatřit velká hejna štěbetajících vlh, pro nás stále exotické ptáky hrající všemi barvami.

OSTŘIHOM

Cestou podél Dunaje nelze minout historickou Ostřihom (Esztergom). Jedno z nejkrásnějších maďarských měst se ohlašuje už zdálky. Bazilika vysoko nad řekou s mostem Marie Valérie vytváří uprostřed lesnatých kopců nevídané panoráma. Původně antická Solva a posléze východofrancké, ale také slovanské sídlo se stalo na několik století maďarskou metropolí.

Už v r. 1001 bylo založeno arcibiskupství a množství památek přidaly i další epochy. Pod Ostřihomí dokončil polský král Sobieski porážku Turků.

Nebýt něj, byli by Maďaři možná dnes muslimy.

Ve zdejším muzeu můžete obdivovat, co se dochovalo z antického světa, a skrz skleněnou podlahu v areálu královského hradu uvidíte archeologickou výstavu nálezů za několik tisíciletí.

TIP NA VÝLET: RÁM SZAKADÉK

Z městečka Dömös vede pěší trasa do adrenalinového kaňonu s vodopády v pohoří Piliš, několik stovek metrů nad hladinou Dunaje. První zastávka je u poutní kapličky, kde r.

1885 došlo ke zjevení obrazu Panny Marie s Ježíškem. O mnoho metrů výš procházíme typickou karpatskou „tiesňavou“.

Nevznikla ovšem ve vápencích, ale ve vulkanických horninách, andezitech a vodopády tu přepadávají po lávových stupních, zatímco v měkkém tufu vymlela bystřina obří hrnce.

  • fotografií

Autor: Jiří Sladký

Moravské drůbežárny drtí polská konkurence

I když propad není tak výrazný jako u prasat, předsedu Agrární komory ČR Jana Velebu znepokojuje. „Život nám komplikují polští zemědělci. Díky výjimce, kterou si vyjednali u Evropské unie, mohou používat zastaralé postupy a metody chovu. Ty jsou samozřejmě mnohem levnější než moderní,“ uvedl Veleba.

Hlavní rozdíl ve výrobním postupu spočívá v konečné úpravě masa. „Nás předpisy nutí vychladit maso proudem mrazivého vzduchu, zatímco Poláci díky výjimce chladí kuřata ponořením do studené vody,“ vysvětlil předseda.

Takto upravené kuře je sice levnější, ale postup chlazení se podepíše na kvalitě jeho masa. „Obsahuje více vody než kuře chlazené vzduchem. Navíc jsme laboratorně potvrdili, že v takovém kuřeti jsou zárodky bakterie salmonely. Ty se samozřejmě tepelnou úpravou zničí,“ sdělil Veleba. Vyloučil, že by za úbytkem výroby kuřecího a jiného drůbežího masa mohl nedostatek krmiva.

„Stejně jako klesají chovy drůbeže, dlouhodobě klesají i chovy prasat a skotu. Kvůli tomu máme trvale přebytky obilí,“ zdůraznil. Doufá, že nepříznivý trend zvrátí podpůrný program na pomoc českým zemědělcům, který chce prosadit v Bruselu.

Provozovatelka jedné jihomoravské porážky kuřat a slepic souhlasí s tím, že proti levné polské konkurenci mají místní chovatelé malou šanci uspět. „Loni jsme dodávali chlazená i mražená kuřata do velkých obchodních řetězců. Letos nám ještě dobíhají smlouvy, ale dá se říct, že pomalu končíme,“ posteskla si žena, která nechtěla uvést své jméno kvůli konkurenčnímu boji.

Doplnila, že její společnost teď prodává drůbež převážně jen masokombinátům k dalšímu zpracování. Kuřata vylíhlá na jižní Moravě často na své cestě do prodejen putují přes Polsko. „Přes šedesát procent kuřat jde na export. Hlavně do Polska, Rumunska, pobaltských států, ale i na západ,“ řekl ředitel drůbeží pěstírny Integra v Žabčicích na Brněnsku Petr Krul.

Budete mít zájem:  Mezinárodní Klasifikace Funkčních Schopností, Disabilit A Zdraví?

Jeho společnost chová kuřata nosných slepic. „Vyprodukujeme asi devět milionů jednodenních kuřat ročně. Ty od nás vyvážíme čtyřiadvacet hodin po jejich vylíhnutí,“ upřesnil Krul.

Do Polska prodávala i pobočka Výkrmny Třebíč v Pánově na Hodonínsku. „Kromě Polska jsme vyváželi i na Slovensko. Teď už jsme ale skončili. Prodáváme jenom živá kuřata. Je o ně stále zájem, máme smlouvy na rok dopředu. Dodáváme hlavně firmám, jako jsou Vodňanské kuře nebo pro Albert,“ sdělil vedoucí pánovské pobočky Daniel Varga.

Kuřetomaty

Někteří podnikatelé hledají cesty, jak trh s kuřecím masem oživit. Například soukromý zemědělec z Jevišovic na Znojemsku Bohumír Rada se nechal inspirovat mlékomaty.

Plánuje automaty, kde by si lidé mohli koupit čerstvá kuřata.
„Ten nápad je stále živý, ale nyní mám na starosti jiné věci.

Do konce roku rozhodnu, co dál,“ uvedl Rada s tím, že myšlenkou na drůbeží automaty se zaobírá už dva roky, ale brzdí ho mimo jiné nedostatek peněz.

Někteří zemědělci na jižní Moravě jsou k jeho nápadu skeptičtí. „Nevěřím tomu, že by se to mělo podařit. Pochybuji, že se budou kuřata prodávat u čerpacích stanic a podobně. Snahy o mlékomaty se taky až tak neosvědčily,“ myslí si Ivo Kudrna, který stojí v čele společnosti, jež provozuje drůbeží farmy na Břeclavsku.

Ochránce zvířat Martin Hyťha o velkochovech a velkovýkrmnách drůbeže říká: Brno /ROZHOVOR/ – Jsou to zvířecí koncentráky, říkají ochránci zvířat o velkochovech drůbeže. „Mnohem důležitější než pár centimetrů prostoru navíc je přitom vypustit kuřata do volného výběhu a zrušit klecové chovy,“ říká ochránce zvířat spolupracující s Dětmi Země Martin Hyťha.

V čem jsou velkochovy pro zvířata nejhorší?
Jednoznačně v tom, že tam nemohou naplňovat svoje základní životní potřeby. Vše je totiž striktně podřízeno co nejvyšším hospodářským výnosům. To znamená, že zvířata v podstatě dostávají jen naprosté minimum, které potřebují, aby přežila. Ale zároveň aby zemědělcům poskytla co nejvíce užitku.

Jsou takto chovaná zvířata náchylnější k nemocem a zraněním?
Imunitní systém překrmovaných zvířat, která žijí bez dostatečného pohybu a ve stísněných podmínkách, vůbec není dobrý.

Zvířata trpí různými nemocemi, zraněními a mnoho jich hyne. Ovšem zemědělci raději nechají část zvířat uhynout, než aby jim zajistili dobré podmínky. Je to pro ně levnější.

Někteří experti přičítají průmyslovým velkochovům také nedávnou epidemii ptačí chřipky.

Zažívají tam zvířata velký stres?
Drůbež je přirozeně zvyklá žít v hejnech, která tvoří desítky jedinců. Ve velkovýkrmnách jsou ale v jedné hale tisíce kuřat. To jim samozřejmě působí nadměrný stres a vyvolává častější vážné konflikty mezi zvířaty.

Jaké má drůbež ve velkochovech krmivo? Je pravda, že dostává spoustu proteinů a látek pro nadměrný růst?
Krmivo má takové složení, aby přešlechtěná zvířata co nejrychleji přibývala na váze. Výsledkem je, že po šesti týdnech života mají brojleři mnohem víc svalové hmoty, než odpovídá jejich kostře a orgánům. To jim samozřejmě působí řadu problémů.

Chlazené vítězí nad mraženým

Řeznictví a masny na jižní Moravě se o zákazníky bát nemusí. Alespoň, co se týká zájemců o kuřecí maso. Řezníci se shodují na tom, že drůbeží jde dobře na odbyt a nemají strach, že se to v dohledné době změní. Potvrzují také to, o čem už dlouho mluví prodejci potravin a kuchaři: lidé v kraji stále více dbají na kvalitu surovin, které nakupují.

„Pomalu ale jistě přechází z mražených kuřat na chlazená. Navzdory tomu, že je to stojí více peněz,“ řekl provozovatel uzenářství Jan Vepřek z Brna. Kromě celých kuřat zákazníci často kupují i kuřecí čtvrtky, stehna, prsa, nebo droby do polévky. „Všechno chtějí chlazené, ne mražené. Taky se mnohem víc než dříve zajímají, odkud maso pochází.

My bereme od českého výrobce a díky tomu se nám i trochu zvedl obrat,“ podotkl Vepřek. Jeho zkušenosti potvrdil i řezník Petr Dohnálek z Blažovic na Brněnsku. „Lidi kupují víc chlazené, protože chtějí záruku čerstvosti. Chlazené maso se totiž musí prodat do tří dnů, zatímco u mraženého je lhůta výrazně delší,“ vysvětlil Dohnálek.

Navíc upozornil, že ne vždy se dá spolehnout na poctivost mrazíren. Někdy prý mražená kuřata po úpravě nabízí, i když jim vyprší minimální trvanlivost.
Dohnálek si všiml, že zákazníci kupují kuřecí na úkor hovězího nebo vepřového. Asi proto, že není tak drahé. „Nicméně kvůli tomuto se začíná cena kuřat mírně zvedat,“ upozornil Dohnálek.

Lidé kuřata upřednostňují nejen díky ceně, ale také díky rychlé a snadné přípravě. „Vlna největšího zájmu ale přijde až v létě, kdy naplno začne sezona zahradního grilování,“ podotkl řezník.

Kuřecí maso ráda nakupuje i Pavlína Veselá z Břeclavi. „Není tak tučné jako vepřové a tak drahé jako hovězí. Stačí ho nakrájet na nudličky, osmahnout se zeleninou a během deseti minut mám hotový oběd na asijský způsob,“ vysvětlila Veselá.

MICHAL FILÍPEK
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector