Klimatizace a zdraví dětí – jak to dělat dobře a bezpečně?

Z mnoha článků a studií se dozvídáme o škodlivém vlivu klimatizace na naše zdraví. Mnohým z Vás jistě klimatizace vadí, bolí z ní hlava, za krkem, nebo jste z klimatizace nastydlí.

Ano, toto vše je možné, pokud se dopustíte několika chyb, které jsou spojené s instalací, používáním, ale i následnou údržbou klimatizace.

V tomto článku se Vám pokusím nastínit, jak těmto problémům lze předejít, a naopak klimatizaci využít pro zlepšení životní pohody.

Místo instalace

Pokud se rozhodnete pro instalaci klimatizace do domu, bytu, nebo kanceláře, je velice důležité zvolit vhodný typ a její umístění.

Z tohoto důvodu je nejlepší, aby ještě před vytvořením cenové nabídky přijel technik osobně na místo instalace a prošel s Vámi prostory, které chcete klimatizovat.

Klimatizace by se měla instalovat tak, aby nikdy nefoukala studený vzduch přímo na Vás. Typů klimatizací je několik a vždy se dá najít řešení, jak to lze udělat.

Nastavení a regulace klimatizace

Teplota v místnosti by nikdy neměla být nižší o více než 5 stupňů, než je venkovní teplota ve stínu. Klimatizaci nevypínejte, nechte jí běžet celý den.

Prudké ochlazení a následné vypnutí klimatizace Vám neušetří energii a ještě Vám hrozí právě výše zmíněné zdravotní problémy. Ideální je správně nastavená teplota a nejmenší otáčky ventilátoru.

Tímto dosáhnete komfortní a stálé teploty bez nepříjemného „ofukování“.

Klimatizace je vhodná i pro alergiky a astmatiky

Klimatizace nasává vzduch z místnosti přes filtr, u některých jednotek je i ionizátor, tento vzduch upraví teplotně, a následně fouká zpět do místnosti vzduch čistý a upravený.

Je potřeba ale zdůraznit, že stejně jako musíme jezdit s autem do servisu, tak i klimatizace potřebuje pravidelnou údržbu. Při pravidelném servisu se kontrolují mechanické části klimatizace, čistí se filtry, ale hlavně se desinfekčními prostředky čistí výparníky.

Tím zabráníte možnému tvoření bakterií. Pokud se o svou klimatizaci takto nepostaráte, je možné, že za pár let používání bude zapáchat a bude Vám vytvářet zdravotní problémy. Většina klimatizací nemá přívod čerstvého vzduchu, takže i tak je dobré jednou za čas místnost vyvětrat.

Ideálně tím způsobem, že otevřete okna a dveře, rychle vyvětráte, a zase zavřete. Existují i klimatizace napojené na přívod čerstvého vzduchu.

Klimatizace je ekologické řešení

V dnešní době je hodně zmiňovaná spotřeba energií. Klimatizace je v podstatě tepelné čerpadlo na principu vzduch – vzduch.

Za nízkou vstupní energii získáte až čtyřnásobně vyšší tepelný zisk. V praxi to znamená, že pokud budete chtít klimatizací přitápět, tak je to jedna z nejlevnějších variant.

Dnes už 99% klimatizací umí topit i chladit. Místnost je tak díky přenosu tepla do vzduchu vytopená velice rychle oproti klasickému topení do vody, kdy nejdříve musíte ohřát vodu, ta ohřeje radiátor, a ten následně sálavým teplem ohřeje místnost.

Firem, které montují klimatizace, je dnes opravdu hodně, důležité ale je, aby firma poskytovala i následný pravidelný, záruční i pozáruční servis. Také je vhodné vybírat firmu z okolí instalace.

Nikdo v Praze nebude chtít čekat týden ve vedru na technika z Brna. Toto si ovšem často lidé uvědomí, až když mají problém.

Během vybírání vhodného dodavatele je většinou rozhodující cena, i tak je ale dobré zvážit všechny okolnosti a potřeby do budoucna.

Ne vždy je nejlevnější nabídka ta nejlepší. Nabídky od prodejců, kteří je dělají od stolu, bývají dost často velice vzdálené od skutečné finální ceny.

Dobrou volbu při výběru klimatizace.

Karel Šebek

Klimatizace uleví, ale může i škodit

Ne vždy představuje klimatizace jen výhody. Může dokonce škodit zdraví, hlavně když není kvalitní, dobře nastavená nebo ji nepoužíváme správně. Málokdo totiž dodržuje doporučení lékařů, podle kterých by rozdíl mezi venkovní teplotou a vzduchem v klimatizované místnosti měl být maximálně sedm stupňů.

Klimatizace nám poskytuje určitý komfort, který nám doma, na pracovišti nebo v autě umožňuje, bychom se cítili příjemně i v parném létě.

Horko totiž velmi zatěžuje organismus. Tělo na něj reaguje zrychlením krevního oběhu, zvýšením tlaku a pocením. Potem člověk ztratí až litr vody za den, krev houstne a to je pro organismus nebezpečné.

Srdce musí k zachování krevního oběhu vynaložit větší množství energie, které se pak nedostává pro výkon duševních funkcí. Horko také snižuje soustředění a schopnost přesně vnímat, zpomaluje rozhodování a reakce.

I to jsou důvody, pro které je čím dál více interiérů a automobilů vybaveno klimatizací.

Dobře nastavená klimatizace by měla zajistit zhruba o pět stupňů nižší teplotu, než je venku. Pak je pobyt v místnosti nebo v autě příjemný. Pokud ale proudí z klimatizace příliš studený vzduch, lidé nachladnou a postihnou je letní angíny.

Problémy místo osvěžení může způsobit i větrák, který žene vzduch přímo na člověka. Vysušuje pokožku a způsobuje pálení očí. Některým lidem vadí i to, že klimatizace a větráky hučí a že si v klimatizované místnosti nemohou otevřít okno.

Správné nastavení

I když je teplota kolem dvaceti stupňů ideální pokojovou teplotou, v letních měsících to neplatí. Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota.

Jestliže tedy máme venku 35°C, pak by na termostatu mělo být nastaveno maximálně 29. Ve skutečnosti by teplota měla být ještě o dva nebo tři stupně vyšší. To proto aby organismus neutrpěl šok v důsledku příliš velkých tepelných rozdílů.

Nejcitlivější jsou v tomto ohledu děti a starší lidé.

Pokud je klimatizace nastavena na příliš nízkou teplotu, měl by člověk, než se vydá z chladné kanceláře do horkých ulic, chvíli setrvat na neklimatizované chodbě a napít se minerálky. Předejde tak teplotnímu šoku.

Cestujete-li autem, nikdy si nenastavujte klimatizaci na maximum. Pokud venku panují horka, může u vás při vystupování nastat dokonce kolaps oběhového systému.

Pro použití klimatizace v autě platí dokonce přísnější pravidla než pro tu domácí. Maximální rozdíl mezi teplotou ve voze a mimo něj by v žádném případě neměl překračovat šest stupňů, radí lékaři.

Jen když víme, že ve voze bez přestávek strávíme třeba několik hodin, můžeme rozdíl teplot o něco zvýšit. Teplota ve voze by však nikdy neměla klesat pod 21 stupňů.

Několik desítek minut před plánovaným ukončením jízdy je potřeba začít s postupným srovnáváním teploty uvnitř auta s okolím.

Vlhkost vzduchu

Klimatizace nám však nezajistí příliv čerstvého vzduchu, zejména v horkých dnech. Možná jste si také všimli, že v klimatizovaných prostorách člověk nemá takovou žízeň jako při pobytu na slunci.

A protože samotná klimatizační jednotka často také vysušuje vzduch, je potřeba pamatovat na pitný režim, ale pokud možno i zvlhčovat místnost. Ideální k tomu jsou dobře zalité květiny nebo malá fontánka.

Některé moderní přístroje už mají zvlhčovače, a dokonce i vysoušeče vzduchu v sobě zabudovány.

Ideální vlhkost v místnosti by se měla pohybovat mezi čtyřiceti až padesáti procenty. Když je vlhkost stoprocentní, je vzduch vodní párou zcela nasycen. Vysoké hodnoty samozřejmě naměříme za deště, nebo když je venku sníh. V přetopených místnostech vlhkost vzduchu prudce klesá.

Již hranice pod čtyřicet procent se považuje za zdraví nebezpečnou. V panelákových bytech, kde si lidé sami nemohou regulovat topení, se mnohdy vlhkost pohybuje i pod dvaceti procenty. Ani vyšší vlhkost vzduchu není žádnou výhrou.

Je ideální pro množení roztočů, plísní a dalších mikroorganismů, které způsobují infekce.

Odborníci považují za nejkvalitnější parní zvlhčovače vzduchu. Voda se v nich nejprve zahřeje na bod varu a pak se odpařuje. V takto upravené vodě se spolehlivě zničí všechny choroboplodné zárodky. Některé dražší zvlhčovače jsou vybaveny vlhkoměrem. Když vlhkost dosáhne požadované hodnoty, automaticky se vypnou. Některé zvlhčovače čistí i vzduch.

Oblíbenými zvlhčovači jsou pokojové květiny, různé fontánky nebo akvária. Pro zdravého člověka nepředstavují žádné riziko, ale alergikům se nedoporučují. Ne každá rostlina má schopnost zvlhčovat vzduch.

Na kaktusy, sukulenty a další suchomilné rostliny zapomeňte. Vybírejte mezi druhy, které mají velké listy a spotřebují hodně vody. Ale ani tak ještě nemáte vyhráno.

Některé rostliny se totiž suchému vzduchu brání tak, že zcela uzavřou listy, ve kterých si uchovávají vláhu.

„Klimatizační“ potíže

Ze všeho nejčastěji můžete v klimatizovaných prostorech ochraptět nebo cítit škrábání v krku. Nízká teplota totiž ochromí pohyb řasinkového epitelu dolních dýchacích cest. V oblasti hrtanu a hlasivek se začne hromadit hlen a člověk po čase ochraptí. V létě tyto potíže vyvolá teplotní šok, který organismu způsobíte, když z klimatizovaných prostor vyjdete na ulici.

Dalšími častými potížemi jsou rýma nebo katar horních cest dýchacích. Mohou je doprovázet bolesti hlavy, únava a problémy s koncentrací.

Odborníci se domnívají, že v některých případech může být klimatizace i příčinou rozvoje alergie. To proto, že v uzavřeném okruhu cirkulují kromě bakterií i prach, roztoči nebo plísně. Ale i s těmito zdravotními potížemi si dnes dokáže klimatizace poradit.

Pro alergiky nabízejí výrobci produkty s filtry, na nichž se zachytávají miniaturní částice mechanického charakteru. Speciální plazmové filtry zvládnou zastavit i bakterie nebo částečky plísní. Nepříjemné pachy ve vzduchu dokáží chemickou reakcí zlikvidovat ionizátory. Ionizátor obohacuje vzduch o biologicky příznivé lehké záporné ionty.

Nezdravý vzduch v našich bytech mívá obvykle více iontů s kladným nábojem. Záporné je nutné dodávat zejména proto, že likvidují prach a pach.

Odborníci ale přesto radí, aby se lidé s alergií na plísně či roztoče vyhýbali delšímu pobytu v malých klimatizovaných prostorech.

Správný výběr

Ty nejlepší klimatizace kromě chlazení umožňují i větrání, vytápění, zvlhčování a odvlhčování, ale také filtraci nebo čištění vzduchu. Při výběru klimatizace je důležité vycházet z toho, jak veliké prostory chceme klimatizovat a jak výkonné zařízení budeme k tomu potřebovat.. Kromě velikosti prostoru rozhoduje i počet oken, jejich kvalita nebo orientace místnosti. Není tedy zrovna jednoduché spočítat si, jak výkonnou klimatizaci budete potřebovat.

Servis klimatizace v autě: čištění, dezinfekce a další údržba

Venku se otepluje, spousta řidičů vyráží na dovolenou nebo na výlety s rodinou. V létě je více než kdy jindy důležité, aby klimatizace vašeho vozu byla v perfektním stavu a pomáhala vám tyto cesty autem zvládnout v pohodlí a v příjemné teplotě. Zjistěte, jak si poradit s pravidelnou údržbou a čištěním klimatizace.

Jak funguje klimatizace v autě

Nejprve pro vás máme trochu technických detailů.

Klimatizace v autě je složená z několika částí: kompresoru, který se roztáčí za pomoci motoru; kondenzátoru, kde se plynné médium proměňuje na kapalinu; a výparníků, kde dochází ke snižování tlaku a rychlému ochlazení kapaliny. O tento výparník se poté ochlazuje vzduch nasátý zvenku nebo v interiéru vozu. Pak už stačí jen poslední – vehnat ochlazený vzduch zpět do interiéru.

Údržba a čištění klimatizace

O klimatizaci je třeba pravidelně pečovat, jinak může dojít k různým nepříjemnostem. Ideální je si vždy před sezonou naplánovat kontrolu klimatizace: vyčistit ji, doplnit chladivo a zkontrolovat, zda vše správně těsní.

Pravidelná servisní kontrola klimatizace se doporučuje provádět každé dva roky.

Výrobci aut také doporučují pravidelně zapínat klimatizaci v autě, a to alespoň jednou za dva týdny, aby se kompresor promazal a v budoucnu se nezadrhával. To platí i v zimě.

Vyčištění klimatizace vlastními silami můžete zvládnout za pomoci speciálního spreje, který má za úkol vyčistit vydezinfikovat klimatizaci a systém cirkulace vzduchu ve voze.

Stačí umístit sprej do auta na místo, které je specifikováno v návodu k použití, zapnout motor, upravit nastavení ventilace tak, aby docházelo pouze k recirkulaci vzduchu uvnitř vozu, a samotný systém se postará o zbytek.

Vždy si dobře přečtěte pokyny pro použití, mohou se lišit podle výrobce a typu spreje.

Vlastními silami také můžete kontrolovat a vyměňovat kabinový filtr a čistotu průduchů a výparníků klimatizace.

O kontrolu a vyčištění klimatizace se vám rádi postarají naši servisní pracovníci v rámci autorizovaného servisu vozů ŠKODA a Volkswagen.

Klimatizace nefunguje

Co dělat, když vaše klimatizace nechladí tak, jako dřív? Je možné, že některá část systém netěsní a nedochází tak k dostatečnému ochlazování. V případě, že přijedete do servisu na preventivní prohlídku klimatizace, bude zkontrolováno také množství chladicího média, které může kvůli netěsnostem postupně unikat.

Tyto úniky poté mají za vinu sníženou efektivitu klimatizace. Kontrola úniku se provádí za pomoci fluorescenčních přípravků, které ihned ukážou, kudy tekutina uniká. Pokud klimatizace nechladí vůbec, je možné, že je závada na kompresoru.

V takovém případě sami problém nevyřešíte a doporučujeme návštěvu našeho servisu, který závadu identifikuje a odstraní.

Zápach klimatizace

Pokud se v klimatizaci nahromadí různé mikroby a plísně, vycházející vzduch může zapáchat. Takto zanesená klimatizace může ohrožovat i zdraví pasažérů, který může způsobit dýchací problémy.

Zápach klimatizace většinou značí, že je třeba vyměnit kabinový filtr, který čistí vzduch od částic, jako je pyl nebo prach. Měl by se měnit cca každých 15 tisíc kilometrů (závisí na znečištění vzduchu, kde se s vozem pohybujete).

Druhou možností v případě zápachu je, že se ucpal odtok pro kondenzát a je třeba jej vyčistit.

Moderní funkce klimatizace

Jelikož je klimatizace důležitou součástí moderního vozu, i samotní výrobce aut neustále vymýšlí, jak systém vylepšit, aby ještě lépe sloužil všem pasažérům ve voze.

Téměř všechny nové vozy ŠKODA už disponují dvouzónovou nebo dokonce třízónovou klimatizací, která umožňuje nastavit odlišnou teplotu pro různé části vozu.

Pohodlnému cestování napomáhá také systém Air Care, který například automaticky zamezí přísun znečištěného vzduchu v prašném prostředí. Moderní klimatizace v automatickém režimu kontroluje různé faktory a podle toho nastavuje svou funkci tak, aby byl její přínos maximální.

Vozy již umí sledovat teplotu a vlhkost uvnitř i venku, tlak v systému, nastavení kompresoru i intenzitu a směr slunečních paprsků. Zároveň vás systém upozorní, pokud je někde v klimatizaci problém, kterému je třeba se věnovat. Vy se tak můžete plně věnovat řízení.

O AUTOROVI AUTO-OPAT

Jsme autorizovaný dealer značek ŠKODA a Volkswagen. Podívejte se na naši nabídku nových vozů nebo ojetých vozů, případně můžete využít služeb autorizovaného servisu v Praze.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT

• Dálniční známka 2021
• Jak vyčistit auto od pylu zvenku i zevnitř?
• Auto a mráz: co dělat, když zamrznou dveře, okna či nafta
• Bezpečná přeprava dětí: vše o sezení, poutání a jízdě v autě

Aby v létě uvnitř auta nebylo vedro a smrad. Jak se správně starat o klimatizaci?

Klimatizace je už běžnou výbavou nejen nových, ale i většiny ojetých aut. Bez údržby se ale rozhodně neobejde, i když v povinných servisních úkonech důkladná péče o ni chybí. Přitom řadu základních úkonů zvládne svépomocí každý.

Možnost pustit v horkých letních dnech do interiéru chladný vzduch je žádaná a dnes ji považujeme v podstatě za standard. Aby ale klimatizace správně fungovala, je potřeba se o ni řádně starat a nezanedbávat údržbu.

Základ je klimatizaci používat pravidelně, i když k tomu není zjevný důvod. Jen tak se zajistí, že kompresor klimatizace zůstane funkční a nezadře se.

Jeho výměna je dle typu auta oprava klidně za 20 i více tisíc.

Něco se dá ušetřit použitím repasovaného kompresoru, ale i tak je to úplně zbytečný výdaj, když se mu dá snadno předejít občasným stisknutím tlačítka se sněhovou vločkou nebo nápisem „AC“.

Zrovna tak jen pravidelným používáním klimatizace můžete zjistit, že nefunguje dostatečně účinně. Někdy za to mohou nečistoty, jindy vážnější závada, často ale taky nedostatek náplně. A u aut s neznámou servisní historií může být důvodem i přeplnění klimatizace, kdy chladivo nedokáže v okruhu klimatizace cirkulovat a měnit skupenství.

Čistota půl zdravíPrimární příčinou neúčinnosti klimatizace nebo zápachu jsou potíže na vstupu vzduchu.

Výměna pylového filtru (označovaný též jako kabinový) je obvykle předepsaná po dvou letech, přičemž je to společně s všeobecnou kontrolou funkčnosti jediný předepsaný úkon týkající se automobilové klimatizace.

Vzhledem k tomu, že filtr je položkou za pár stokorun a výměnu zvládne každý doma sám, je rozhodně lepší jej měnit častěji – přinejmenším každé jaro.

Stejně důležitá je vnější očista. Nánosy špíny, nejprve listí a později „kašičky“ z rozkládajících se zbytků, rozhodně nemají zvenku pod čelním sklem co dělat.

Právě tudy ventilace nasává vzduch zvenčí, a když je vstup špinavý, těžko může klimatizace fungovat spolehlivě a bezpečně. Prostor pod plastovými kryty u základny čelního skla (tzv.

torpédo) je také potřeba nejméně jednou za pár let vyčistit, nejlépe po demontáži příslušných dílů.

Nečistoty se usazují také na výparníku, přes který proudí studený vzduch do kabiny. Výparník je proto také potřeba čistit a dezinfikovat, stejně jako odtok kondenzátu od něj. Tyto úkony je ale bez předchozích zkušeností už lepší svěřit odbornému servisu – autorizovanému na daný typ auta nebo specializovanému na údržbu klimatizací.

Ozón je základ, důležitá je i dezinfekceKoronavirové období zvýšilo povědomí o ozónové dezinfekci. Sloučenina O3, tzv. trikyslík (na rozdíl od vzdušného kyslíku obsahuje molekula o jeden atom kyslíku víc), proniká buněčnými stěnami a je spolehlivým likvidátorem mikroorganismů, zničí jich až 95 %. Jako okamžitá dezinfekce kabiny a ventilace nemá konkurenci.

Ozón se aplikuje postupným uvolňováním do uzavřené kabiny při zapnuté vnitřní cirkulaci vzduchu skrz všechny výdechy. Kvůli schopnosti narušovat buňky je ale zdraví nebezpečný, a proto musí dezinfekci ozónem následovat důkladné vyvětrání interiéru auta. Jinak ten samý prostředek, který má zničit bakterie, budete vdechovat do plic.

Z principu věci jde ale o řešení aktuální situace, nikoliv o odstranění příčin. K tomu slouží speciální pěnové přípravky, které mají dezinfekční účinky a přitom nejsou příliš agresivní – to aby nepoškodily plastové a kovové součásti ventilace. Pěnu je vhodné nanést i do obalu kabinového filtru, naopak při jejím vstřikování do samotných výdechů je vhodná skromnost a obezřetnost.

Důvody shrnuje Aleš Matušek z webu RNews.cz, který publikuje praktické zkušenosti pro majitele vozů Renault: „Vedení vzduchu v palubní desce není tvořeno jedním dílcem, ale bývá složeno z různých částí.

Ty jsou spojeny pouze skrz molitanové těsnění. Vzduch tak neprofukuje, kde nemá, ale tekutiny těmito spoji protečou. Jakmile pěna začne kapalnit, malér je na světě.

Tekutina nateče do útrob palubní desky, kde bývají u moderních vozidel uloženy řídicí jednotky.“

Doplnění chladiva se jednou za čas nevyhneteI kdybyste to vše zvládli svépomocí, jednou za pár let je beztak potřeba navštívit profesionální servis.

Chladiva totiž v okruhu klimatizace postupně přirozeně ubývá, a to zhruba o 10 % ročně.

Před první návštěvou STK tak může mít čtyřleté auto klimatizaci naplněnou jen ze dvou třetin s jasnými důsledky pro účinnost systému i namáhání kompresoru.

Nechat klimatizaci zkontrolovat a vyčistit je obzvlášť letos mimořádně žádoucí. Mít všechny části čisté a v dobrém stavu je totiž tím nejdůležitějším preventivním opatřením, jak v autě minimalizovat riziko přenosu koronaviru, ale i dalších vzduchem šířených nemocí.

Pouze souhra výměny kabinového filtru, vyčistění vstupů vzduchu, dezinfekce ventilace pěnou a aplikace ozónové dezinfekce zajistí kompletní očistu. Vynecháním některého z těchto úkonů sice klimatizaci taky vyčistíte a okamžitě se zbavíte zápachu, jde ale o polovičaté řešení, jehož účinnost je časově omezená.

Nepodceňujte údržbu klimatizace, riskujete tak zdraví a životnost celého klimatizačního systému!

Stejně jako ostatní systémy v autě, vyžaduje i klimatizace pravidelnou péči.

Vyčištění klimatizace včetně výměny kabinového filtru doporučujeme provádět pravidelně každého půl roku, kontrolu oleje a chladiva nejméně jednou za rok.

Prodloužíte tak životnost celého systému, snížíte riziko poruchy, zbavíte se nepříjemného zápachu a ochráníte zdraví všech cestujících před škodlivými mikroorganismy nebo plísněmi.

Protože systém klimatizace v osobních autech nelze považovat za hermeticky uzavřený systém, existuje mnoho důvodů (situací), kdy chladivo ze systému samovolně uniká. Za jeden rok může ze systému klimatizace uniknout až 50 g chladiva.

Proto je nutné nechat si klimatizaci v servisu odborně zkontrolovat a provádět pravidelnou údržbu. Nedostatek chladiva totiž snižuje minimální účinnost funkce chlazení.

Pro správnou funkci klimatizace je také zapotřebí dostatečné množství oleje v systému, který na sebe váže olej, jež putuje v okruhu (systémem) a je důležitý pro pohybující se součásti, jako je kompresor.

Autoservis proto během pravidelné údržby, která se má provádět alespoň jednou ročně, částečné vymění a doplní i olej. Pokud by se tato prevence zanedbala, hrozí poškození kompresoru a jeho oprava je velmi nákladná.

V intervalu 2-3 let je také nutné měnit filtr s vysoušečem. Neméně důležitou součástí údržbových prací je také kontrola těsnosti klimatizačního systému. Navíc tím, že zamezíme úniku chladiva (pro vozidla s chladivem r134a) z vozidla do atmosféry, přispějeme k ochraně životního prostředí.

Součástí klimatizačního systému je mimo jiné výparník, který je zabudován uvnitř přístrojového panelu. Výparník slouží k výměně tepla, na kterém se usazuje vlhkost, což je ideální prostředí pro vznik bakterií a plísní. Jestliže se systém pravidelně nečistí, putují tyto částice spolu se vzduchem přímo do kabiny.

V rámci údržby systému se mění kabinový filtr minimálně jednou za rok v závislosti na provozu vašeho auta. Dezinfekci si můžete provést bez problémů sami a doporučuje se ji udělat alespoň dvakrát ročně – před začátkem sezony (jaro) a po konci sezony (podzim).

K vyčistění si pořiďte set pro dezinfekci a čištění klimatizace přes ventilaci. Použití setu je velmi snadné a rychlé.

Oba specializované přípravky seženete například v Auto Kelly a přijdou vás dohromady v průměru na tři sta korun, cena setu je pak o stokorunu výhodnější.

Dezinfekci lze provádět také dezinfekčním (ultrazvukovým) přístrojem, který ultrazvukovým rozprašovačem vytváří z chemického roztoku velmi jemnou mlhu. Dalším velmi efektivním řešením, je ozonmaker – zařízení, které vytváří ozon (tento typ se používá například i ve zdravotnictví). Zjistěte si, zda ho ve vašem servisu mají, nebo si ho můžete pořídit například i v Auto Kelly.

• Jak správně použít antibakteriální čistič klimatizace:
• Uvnitř auta otevřete všechny větrací prostory, které chcete vydezinfikovat.
• Zavřete dveře a zapněte klimatizaci na nejnižší teplotu, maximální výkon a přepněte na vnitřní recirkulaci vzduchu.
• Protřepejte a umístěte čistič klimatizace a interiéru do svislé polohy před dozadu zasunuté sedadlo spolujezdce a jemným stisknutím ventilu spusťte rozprašování dezinfekce.
• Opusťte automobil a zavřete dveře.
• Čekejte 10-15 minut, během kterých dezinfekce interiéru proběhne.

Dezinfekční sprej se rozšířil do klimatizace, a tím zničil škodlivé bakterie a plísně. Po vyčištění klimatizace automobil důkladně vyvětrejte.

1.  Jak použít čistič ventilace:
2. Před použitím sprej důkladně protřepejte.
3. Vyjměte kabinový filtr.
4. Při plně puštěném ventilátoru nastříkejte obsah spreje do ventilačního systému.
5. Poté doporučujeme vždy vyměnit kabinový filtr za nový.

Pokud v létě pouštíte klimatizaci často, tak je dobré použít dezinfekci jedenkrát za dva měsíce. Doporučujeme také výměnu kabinového (pylového) filtru a kontrolu a vyčištění kondenzátoru čisticím prostředkem přímo na čistění kondenzátoru.

Správnému fungování a životnosti klimatizace můžete pomoci také tím, že ji alespoň jednou za čtrnáct dní zapnete za jakéhokoli počasí. Roztočený kompresor tak zajistí promazání všech těsnicích prvků. Dobré je také nenechávat klimatizaci běžet až do cíle cesty.

Pokud ji vypnete dříve, před vypnutím motoru, výparník se stihne vysušit, čímž dochází k minimalizaci tvorby bakterií.

Projekt Dopravní jednička je realizován za přispění finančních prostředků z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. 

Maximální a minimální povolená teplota na pracovišti podle zákona

Řada z nás se v horkých letních, ale také chladných zimních měsících potýká se stíženými pracovními podmínkami. Jsme vystaveni buď nadměrnému horku nebo nadměrné zimě.

Na tuto skutečnost ale naštěstí myslí zákony, které ukládají zaměstnavatelům povinnosti se v takových případech o své zaměstnance postarat.

V tomto článku si řekneme, jaká je maximální a minimální povolená teplota na pracovišti a jaké mají zaměstnavatelé dle zákona konkrétní povinnosti.

Zákoník práce a Nařízení vlády o teplotě na pracovišti

V první řadě je třeba vědět, že každý zaměstnavatel má základní povinnost, a to vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a neustále vyhledávat a zároveň odstraňovat potenciální rizika, za které považujeme samozřejmě také mikroklimatické podmínky, tedy vysoké a nízké teploty na pracovišti.

Nárok na ochranné nápoje

Další povinností zaměstnavatele je též zajistit přístup k pitné kohoutkové vodě, která může sloužit také pro případ poskytnutí první pomoci zraněné osoby. V případě nevyhovujících mikroklimatických podmínek na pracovišti je zaměstnavatel dle § 104 odst. 3 zákona č.

262/2006 Sb. zákoník práce povinen zaměstnancům poskytnou na jeho náklady ochranné nápoje. Více informací o ochranných nápojích a pitném režimu se dozvíte v předchozím článku Pitný režim zaměstnanců a ochranné nápoje na pracovišti.

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů a co říká zákon?

Snížení teploty

I přesto, že povinností zaměstnavatele je, aby v případě velké tepelné zátěže na pracovišti zajistil co nejvíce teplotu snížit a umožnit tak zaměstnancům kvalitní a příznivé mikroklimatické podmínky, v žádném zákoně už není stanoveno, jak konkrétně to má udělat, z čehož plyne, že je to pouze na jeho uvážení a možnostech.

Podmínky při klimatizaci

Pokud se ale na pracovišti nachází klimatizace, je zaměstnavatel povinen dodržovat nařízení vlády, které se touto skutečností zabývá.

V případě používání klimatizace je důležité, aby se dodržoval rozdíl vnějších a vnitřních klimatizovaných teplot, který by neměl překročit rozdíl 5 – 6 °C. Pokud je rozdíl větší, může dojít u náchylnějších osob při přechodu mezi jednotlivými prostředími k nachlazení.

Více informací o přípustných hodnotách nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa se dozvíte v tabulce č. 3 v části A nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Rizikové faktory

Konkrétní podmínky pro ochranu zdraví při práci, kde se vyskytují rizikové faktory mikroklimatických podmínek, se zabývá Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví konkrétní podmínky.

Posouzení, zda je práce vykonávána v teplotním riziku, nebo ne, se provádí měřením teploty na pracovišti za pomoci kulového teploměru.

Zaměstnanci jsou pak též na základě tohoto nařízení zařazeni do jedné z osmi kategorií tříd podle druhu vykonávané práce a podle jejich průměrného a celkového energetického výdeje (fyzická zátěž).

Tyto druhy tříd zařazení jsou ale pouze orientační, proto si musí zaměstnavatel dle vlastního uvážení zařadit zaměstnance do vhodné a reálně odpovídající kategorie. Dle těchto tříd se pak určuje pitný režim, střídání práce, přestávky nebo případné zkrácení pracovní doby.

Tabulka dle třídy práce

Tabulku s třídami práce a hodnotami, které souvisejí s rizikovými faktory, které jsou důsledkem nepříznivých mikroklimatických podmínek naleznete v části A nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Maximální povolená teplota na pracovišti

Bavíme-li se o maximální povolené teplotě na pracovišti, které je zařazeno do jedné z osmi uvedených tříd (I, IIa, IIb, IIIa, IIIb, IVa, IVb, V), které se nenachází venku (nevenkovní pracoviště), hodnotí se dodržování přípustných hodnot podle tabulky č. 2 v části A nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Výtah z tabulky č. 2

Třída práce	Druh práce	Max. teplota
I	Vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou – kancelářské a administrativní práce apod.	27 °C
IIa	Převážně vsedě s lehkou manuální prací rukou a paží – řízení osobního vozidla, přesouvání lehkých břemen apod.	26 °C
IIb	Řízení nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje apod.	32 °C
IIIa	Vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze – údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví apod.	30 °C
IIIb	Vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením apod.	26 °C
IVa	Práce s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze apod.	24 °C
IVb	Práce s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce na pracovištích hlubinných dolů – ražba, těžba, doprava, práce v lomech apod.	20 °C
V	Práce s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva apod.	20 °C

Výjimku ale tvoří teplotní limity u tříd I a IIa

Třída I je práce prováděná vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou – nejčastěji se jedná o kancelářské administrativní a laboratorní práce. U této třídy je maximální povolená teplota na pracovišti 27 °C.

Třída IIa je práce prováděná převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží – nejčastěji se jedná o řízení osobního vozidla, přesouvání lehkých břemen apod. U této třídy je maximální povolená teplota na pracovišti 26 °C.

Při překročení obou zmiňovaných maximálních teplot ale nedochází k tak vysokému zatížení organizmu, že by to vyžadovalo zvláštní režim nebo poskytnutí ochranného nápoje. Maximální požadované teploty na pracovišti s tímto druhem práce, jsou práce s malým energetickým výdejem, ale zároveň jsou spojené s požadavkem na soustředění.

Tuto práci tedy lze provádět bez přijímání větších opatření k ochraně zdraví při práci. Jedná se sice o obtěžující faktor, který může částečně omezit výkonnost práce, avšak nemá tak zásadní a bezprostřední vliv na lidské zdraví.

Vliv na zdraví člověka to může mít až tehdy, kdy dojde ke ztrátě jeho tělních tekutin o více jak 1,25 l za osmihodinovou směnu, což u pracovní třídy I nastává až při teplotě 31 °C a u třídy IIa už při teplotě 27 °C.

Opatření k ochraně zdraví zaměstnance je nezbytné poskytnou v případě, že teplota vzduchu na nevenkovním pracovišti přesáhne 36 °C. Pak je nutné zavést režimová opatření a poskytovat ochranné nápoje.

Minimální povolená teplota na pracovišti

Co se týče minimální povolené teploty na pracovišti, je zátěž chladem upravena v

V otázkách týkajících se chladných mikroklimatických podmínek tyto zákony řeší především poskytování ochranných pracovních prostředků a oděvů, bezpečnostní přestávky a poskytování ochranných nápojů pro případ zátěže chladem.

Sama na dovolené? Deset pravidel, jak si to bezpečně užít!

Toužíte zažít atmosféru cestování o samotě bez partnera či kamarádek? Směle do toho! Zážitkům spojeným s tímto druhem putování se často nic nevyrovná. Možná rizika minimalizujete díky našim následujícím praktickým radám.

Při cestování sólo platí víc než kdykoliv jindy pravidlo selského rozumu – tedy být praktická, dbát na bezpečnost a vyhodnocovat vše, co se děje okolo. Následujících rady se vám mohou hodit jak při několikatýdenní dovolené, na kterou se vydáte úplně samy, ale také při jednodenním výletu. 

1. Plánujte. Zjistěte si co nejvíce informací o místech, kam se chystáte. Týká se to bezpečnostní situace, kulturních zvyklostí i podmínek pro ubytování.
2. Jeďte nalehko. Cestujte s co nejméně věcmi a zavazadly, abyste se nestaly snadným cílem pouličních zlodějů, nebo dokonce nebyly přepadeny. Snažte se mít vždy jednu ruku volnou.
3. Pojistěte se. Vyhodnoťte možná zdravotní rizika podle typu a délky cesty a na celou dobu pobytu v cizině uzavřete kvalitní cestovní pojištění. Mělo by pokrývat ošetření, hospitalizaci i případný převoz domů. Při sólo cestování je obzvlášť důležitá asistenční služba, se kterou můžete řešit neočekávané situace.
4. Buďte v kontaktu. Naskenujte si všechny doklady, letenky či rezervace do e-mailu, abyste se k nim v případě potřeby kdykoliv dostaly. Kopie nechte uložené i u někoho blízkého doma. Během cesty o sobě dávejte průběžně vědět rodině či přátelům.
5. Nevyčnívejte. Snažte se splynout s davem. Chování i oblečení přizpůsobte danému prostředí. Pokud se ztratíte, rozbalte si mapu na klidném místě nebo třeba v kavárně, namísto rušné pěší zóny.
6. Nelákejte zloděje. Neukazujte na veřejnosti drahou elektroniku, opatrné buďte i při vyndavání dokladů a používání platebních karet. Minimalizujete tak riziko okradení. Pokud budete platit v hotovosti, nikdy nevyndavejte všechny peníze, které máte. Vyplatí se mít je rozdělené na několik menších částek.
7. Cestujte bezpečně. Jste zvyklá s partnerem ve dvojici stopovat? Tentokrát autostop radši vynechte. Pro přesuny volte veřejnou dopravu nebo spolehlivé taxíky.
8. Braňte se. Dostaly jste se do nepříjemné situace, nebo dokonce přímého ohrožení? Nebojte se začít křičet nebo na sebe jinak upozornit. Útočníka či zloděje se vám může podařit vylekat a odradit. Vždy ale vyhodnoťte konkrétní situaci a místo, kde se nacházíte.
9. Neriskujte s ubytováním. Vybírejte pečlivě místa, kde budete bydlet. Pokud na vás hostel nebo kemp nepůsobí bezpečně, raději zkuste najít jiné ubytování.
10. Chovejte se podle pravidel. V některých kulturách fungují kontakty mezi mužem a ženou jinak, než je zvykem v Evropě. V takových zemích se vyplatí vyhýbat přímému očnímu kontaktu a nebýt iniciátorem rozhovoru. Místní muži by si to mohli vyložit jinak než jen jako zdvořilost či přátelskost.

I přes různá rizika, kterým coby žena cestující sama můžete čelit, si tento druh cestování bezpochyby užijete. Poznávání nových míst budete o samotě vnímat intenzivněji a program přizpůsobíte jen svému tempu i preferencím. V rámci zkoumání nových míst, lidí i zvyků ale nikdy nezapomínejte na vlastní bezpečnost.

(pak)

Zdroj: https://travel.gc.ca/travelling/publications/her-own-way

Další článek

Líbí se Vám tento článek?

• Dovolená příští rok? Vybírejte podle tipů Lonely Planet!
• Dovolená se zážitkem: Láká vás sexuální turistika?
• Dovolená v Egyptě – krása doprovázená riziky
• Egypt: krásy a rizika země faraonů
• Ekoturistika jako naděje pro budoucí generace?
• Exotické nemoci v Evropě? Blíže, než jste čekali!
• Extrémní dovolená? Zážitek (ne)jen pro drsňáky!
• Hit současné dovolené? Obytné vozy a karavany!
• Horečka dengue ohrožuje Čechy! Počet nákaz roste
• Horečka při cestování v zahraničí. Víte, jak správně postupovat?
• Horečnatá infekce – nechtěný suvenýr z dalekých krajin
• Horská turistika: zahraniční velikány pokořujte jen s dobrým pojištěním
• Hroch – nejnebezpečnější zvíře Afriky
• Hygiena na cestách. Na co běžně nemyslíme?
• I při cestách po Evropě nás ohrožují závažné infekce
• I s astmatem se dá cestovat, chce to ale důkladnou přípravu!
• Indonésie bez rizika: myslete na zdraví i osobní věci
• Itálie, Španělsko, Řecko: víte, co musíte udělat před dovolenou?
• Jak se při cestování po velkoměstech nenechat napálit
• Jak se vyhnout nákaze z vody? Dodržujte 5 jednoduchých pravidel
• Jak ve zdraví zvládnout pobyt v Tatrách
• Jak zvládnout návrat z teplých krajin zpátky do zimy?
• Jedete na dovolenou autem? Nezapomeňte se připravit!
• Jet lag neboli nemoc z časového posunu
• Kam na Blízký východ aneb Nejdůležitější je bezpečí
• Kam za polární září aneb Podívaná nejen pro romantiky
• Kam za teplem? Nejoblíbenější destinace českých cestovatelů
• Když začnou v zahraničí zlobit zuby…
• Klimatizace sice přináší zdravotní rizika, má však i své výhody
• Klíšťata – hrozba doma i na cestách
• Koupání ve sladkých vodách: pozor na skrytá nebezpečí
• Koupání ve volné přírodě má i své stinné stránky, buďte raději o krok napřed
• Krásy a rizika zlatého trojúhelníku: Barma, Thajsko, Laos
• Kuba má své kouzlo – ale i dobře skrytá rizika
• Kulinářská turistika: jak si nepřivézt „nákazu z talíře“
• Kulinářská turistika: jak si nepřivézt „nákazu z talíře“
• Láká vás Indie? Bez pojištění a očkování necestujte!
• Láká vás poušť? Nezapomeňte na teplé oblečení!
• Láká vás sexuální turistika? Pozor na nechtěný „dárek“ s následky na celý život
• Láká vás vyzkoušet vodní dýmku? Pak pozor nejen na infekce!
• Lékárnička na cesty: co s sebou vzít do kufru
• Letištní salonky: cestování na křídlech luxusu
• Letíte na dovolenou? Pozor na velikost zavazadel!
• Lyžování v cizině: znáte pravidla a dodržujete je?
• Maghreb: vyjeďte do zemí zapadajícího slunce
• Malárie by měla být vymýcena do roku 2030
• Medvědí destinace: jen se sprejem a dobrým pojištěním
• Mexiko: nebezpečná země plná lákadel
• Milovníci hlubin, kryjte si při potápění záda!
• Moderní trendy v cestování. Které jsou nejvíce v kurzu?
• Mořská nemoc: jak se vyhnout strašákovi lodního cestování?
• Na cestovatelské střevní potíže zabírá nejlépe prevence!
• Na která jídla si dát při cestování pozor? Některá vás možná překvapí!
• Návštěva deštného pralesa: na co si dát pozor?
• Návštěva USA? Zjistěte vše o lékařské péči za velkou louží
• Nebaví vás mrazivé počasí? Vyrazte za teplem!
• Nebezpečí číhající v hotelových pokojích
• Nebezpečí o dovolené: Na co si dát pozor v hotelech?
• Nebezpečí pro cestovatele: V ČR je už osm nakažených virem Zika
• Nebezpečná setkání: jedovatí hadi a pavouci
• Nejčastější mýty o cestovní medicíně. Znáte je?
• Nejcennějším vybavením na cesty jsou informace
• Nejkrásnější pláže světa: i na ně se vydávejte jen dobře vybavení
• Nejnebezpečnější zvíře Austrálie? Překvapivě včela!
• Nejužitečnější aplikace pro cestování. Máte je v mobilu?
• Nemoc z letadla? Klimatizace viníkem nebude!
• Nevíte, kam na dovolenou? Vydejte se do zemí bývalého Sovětského svazu!
• Nezkazte si dovolenou žloutenkou
• Ochrana před dotěrným hmyzem: jak se ubránit malým parazitům
• Očkování před cestou: lepší v poslední chvíli než vůbec!
• Očkování proti žluté zimnici: kam je aktuálně potřeba?
• Odjíždíte na dovolenou? Čtyři tipy, jak odradit zloděje

• Okradli vás v zahraničí? Tady je návod, jak postupovat
• Olympiáda v Riu se blíží: 7 tipů pro vaše bezpečí
• Osm pravidel pro bezpečné opalování
• Paraziti: Kde všude na ně narazíte a co vám udělají
• Parazitická infekce: pomoci může jen odborník!
• Pásmová nemoc? Raději buďte o krok před ní!
• Pět kritérií při výběru správné cestovní postýlky
• Pět rad na cestu do muslimských zemí
• Pět stravovacích přešlapů, které mohou zkazit dovolenou
• Plánujete exotickou dovolenou s dětmi? Pozor si dejte hlavně na infekce a úrazy
• Plně vybavená lékárnička – pro turistu to nejdůležitější!
• Plnou parou vpřed aneb Karibikem na luxusním parníku
• Pochoutky, kterým je lepší se na cestách vyhnout
• Polévka s vůní orientu: jak si připravit domácí Pho Bo
• Poranění od zvířat: nevyzpytatelná rizika cestování
• Poznejte USA i z jiné perspektivy. Našli jsme utajené zajímavosti
• Připojení k elektrické síti: Do zahraničí raději vozte adaptér
• Průvodce po místech, kam míří jen ti odvážní
• První exotická dovolená s dětmi: deset praktických rad na cestu
• Putování po Srí Lance: nutné doklady i očkování zařiďte včas!
• Rádi cestujete na vlastní pěst? Pak nezapomeňte přibalit krabičku „přežití“
• Rádi surfujete? Pak pozor nejen na žraloky!
• Rizika potápění aneb hlubiny plné nebezpečí
• Rok 2018 ve znamení festivalů. Víme, kam vyrazit
• Rozhovor s odborníkem na cestovní medicínu
• Rozzlobené slunce: v Austrálii pálí nejsilněji na světě
• Rozzlobené slunce: v Austrálii pálí nejsilněji na světě
• S udičkou do zahraničí? Jen po pečlivé přípravě!
• Sedm důvodů, proč si zamilovat cestování mimo sezónu
• Sedm tipů, jak si golf v zahraničí užít bez stresu a nepříjemností
• Šest rad pro klidnou dovolenou v Thajsku
• Šest tipů, jak při volbě dovolené nesáhnout vedle
• Setkání s exotickými zvířaty – nebezpečí představují živá i ta na talíři!
• Stali jste se obětí trestného činu v zahraničí? Víme, jak postupovat!
• Stres z cestování na vás může zanechat trvalé následky
• Střevní potíže po návratu z dovolené nepřehlížejte!
• Svatojakubská cesta: po stopách dávných poutníků
• Svrab: svědivá památka na zahraniční dovolenou
• Těšíte se na safari? Pojistěte si návrat domů!
• Tipy pro digitální nomády aneb Do světa za prací i zábavou
• Top 5 afrických destinací
• Top destinace pro rok 2019. Kam se letos vydat?
• Transsibiřská magistrála aneb Dobrodružství na kolejích
• Trápí vás dlouhé mezipřistání? Vyplňte čas rychlým výletem!
• Tunisko: (ne)bezpečná exotika na dosah
• Turecko: aktuální doporučení před cestou do země půlměsíce
• Turistický průvodce aneb Co zabalit na cestu do Asie
• Už máte dost horka a davů turistů? Vyrazte na sever!
• Už vás nebaví mrazivé počasí? Vyrazte za teplem do exotiky!
• Úžeh a úpal, nechtěný doprovod našich dovolených
• Vánoce na pláži začněte připravovat včas!
• Vánoce v zahraničí: kam vyrazit za netradiční oslavou svátků?
• Vánoční trhy v Evropě lákají. Kam letos vyrazit?
• Varování: blíží se epidemie na léky nereagujícího břišního tyfu!
• Vietnam – nedoceněná perla Asie
• Virus zika – hrozba současného cestování
• Všechno, co potřebujete vědět o žloutence, než odjedete na dovolenou
• Vybavte se na cesty novou mobilní aplikací
• Vybírejte chytře. Rozdíly v cenách letenek mohou být značné!
• Vydat se na dovolenou bez cestovního pojištění je hazard
• Vyrážíte na dovolenou za hranice? Seznamte se s nejčastějšími infekcemi v okolí ČR!
• Vyrážíte za sluncem? Tipy, jak předejít nebezpečným spáleninám
• Výšková nemoc: neviditelný postrach horské turistiky
• Vzhůru do evropských metropolí! Tallinn je neokoukaný a Vídeň za humny
• Vzhůru na střechu světa Aneb cestování po Nepálu
• Z banality se může na dovolené stát velký problém
• Zácpa na dovolené? To se vás už týkat nebude
• Zdravotní rizika cestování: nejčastější úrazy na cestách
• Známé i méně známé ostrovy Evropy. Na který z nich vyrazíte?
• Zpestření dovolené aneb zvířata na dosah ruky
• Zvíře „na palubě“ – společné výlety bez stresu a v pohodě