Když se ozvou žaludeční vředy…

Žaludeční vřed je označení pro zánětlivé onemocnění, které postihuje sliznici trávicího ústrojí. Ta bývá poškozena působením kyseliny chlorovodíkové, která je běžnou součástí žaludečních šťáv. Ke vzniku vředů přispívají některé léky nebo špatné stravovací návyky. Onemocnění není radno podceňovat. Prasklý vřed může končit i smrtí.

Alespoň jednou v životě žaludeční vřed potrápí každého desátého Čecha, přičemž nejčastěji se vyskytuje na jaře a na podzim. Nejvíce ohroženi jsou pak ti, kteří mají onemocnění v rodině.

Jak už název napovídá, žaludeční vředy nejčastěji postihují sliznici žaludku či dvanáctníku, mohou se však objevit i v jícnu či tenkém střevě.

Zánětlivé onemocnění bývá často důsledkem působením kyseliny chlorovodíkové, která je součástí žaludečních šťáv a společně s enzymy slouží k trávení potravy.

Zdravá sliznice je proti působení kyseliny chráněna vrstvou hlenu, pokud však dojde jejímu narušení, žaludeční stěna se naleptá a vzniká již zmíněný vřed.

Na vzniku žaludečních vředů se podílí i bakterie zvaná Helicobacter pylori, která je schopná přežít v kyselém prostředí žaludku, vyvolat zánět a oslabit tak části sliznice. Ta se k tvorbě vředů následně stává náchylnější. Tato bakterie se vyskytuje až u poloviny české populace.

Žaludeční vřed může vznikat i vlivem některých léků, například Ibuprofenem či Ibalginem. Tyto přípravky oslabují odolnost žaludeční stěny a ta je pak náchylnější ke vzniku onemocnění. Podobným výsledkem může končit i nadměrný stres, kouření či pravidelná konzumace alkoholu. Vhodné prostředí pro tvorbu vředů zajišťují i špatné stravovací návyky.

Příznaky žaludečních vředů

Jak poznat žaludeční vřed? Podle bolesti. Ta totiž patří k nejčastějším a „nejspolehlivějším“ projevům onemocnění.

Nejčastěji se objevuje v nadbřišku a zpravidla se ozývá při jídle.

Pokud se však vřed nachází ve dvanáctníku, cítí pacient nepříjemnou bolest naopak nalačno a odeznívá s jídlem. Lidé, kteří mají takto postižený dvanáctník, proto zpravidla tloustnou.

Jaké další mohou mít žaludeční vředy příznaky?

  • Pálení v jícnu
  • Návaly kyselého a pálivého zpět do jícnu
  • Potřeba zvracet – někdy s příměsí krve
  • Přetrvávající bolest břicha
  • Průjem

Jak se projevují žaludeční vředy – tři stádia nemoci

  1. FÁZE: Zpočátku, kdy dochází k překyselení žaludku, pociťuje pacient nepříjemné pálení žáhy.

    Na rentgenovém snímku však ještě není nic patrné

  2. FÁZE: U pacienta se objevují pravidelné bolesti, které jsou závislé na lokaci vředu.

    Na snímku je vřed již patrný

  3. FÁZE: Ve stolici se začíná objevovat natrávená krev

Vyšetření a léčba

Pokud máte podezření na žaludeční vřed, příliš dlouho s návštěvou lékaře neotálejte. Vyhnete se tak velmi nepříjemným komplikacím. Jednou takovou může být třeba prasklý žaludeční vřed.

Pro lékaře jdou důležité hlavně informace týkající se natrávené krve ve stolici. Zpravidla pak následuje gastroskopie, což je vyšetření, při kterém se ústy do žaludku zavádí speciální optický přístroj, takzvaný endoskop, kterým lékaři zjistí případné nemoci jícnu, žaludku i části tenkého střeva.

Co se týče léčby, ničeho drastického se bát nemusíte, odborník vám pravděpodobně doporučí především změnu životního stylu, tedy méně stresu, žádné kouření a alkohol. A jak je to se stravovacími návyky? Vhodná je v boji s žaludečními vředy dieta, při které se vynechají dráždivé potraviny. Zakázaná jsou tak třeba kořeněná či ostrá jídla a ovocné džusy.

Během záchvatu bolesti se pak dají užívat léky, které snižují kyselost zažívacího prostředí. Obecně se léčba žaludečních vředů zaměřuje na posílení ochrany žaludeční či jícnové stěny. Pomocí medikamentů se rovněž odstraňuje bakteriální infekce. K operativním zákrokům se přistupuje pouze výjimečně.

Domácí léčba a babské rady

V případě žaludečních vředů může pomoci i přírodní léčba. Ta spočívá v konzumaci těch potravin, které pomáhají posílit přirozenou obranu sliznice. O jaké potraviny se jedná? Tvorbu potřebného hlenu podporují třeba lněná semínka vyluhovaná ve vlažné vodě. Nápomocný je i gel s aloe vera.

Dieta při žaludečních vředech

Pokud se u vás vyskytnou žaludeční vředy, určitě byste z jídelníčku měli vyřadit:

  • Kořeněné a aromatické potraviny
  • Kávu a silný čaj – zkrátka všechny kofeinové nápoje a potraviny (včetně čokolády), které zvyšují tvorbu žaludečních kyselin. Vynechat je nutné i bezkofeinovou kávu, jejíž složení dráždí sliznici
  • Alkohol! – doporučuje se vyloučit hlavně bílé víno, které okyseluje žaludek a dráždí sliznici. Přípustné je pivo a malé množství červeného vína
  • Cukry – slazená strava dokáže zvýšit kyselost žaludku za týden až o 20 %
  • Smažená jídla – hlavně pak na přepálených tucích, tedy hranolky, řízky, karbanátky či smažené sýry

Jako vhodné potraviny se naopak označují jáhly a brambory. A to hlavně kvůli obsahu vitamínu C a zásadité povaze. Pomáhají také mandle.

Dodržujete striktně lékařem stanovenou dietu?

Komplikace

Nejčastější komplikací je krvácení. Děje se tak v momentě, kdy vřed pronikne do cévy žaludeční stěny. Takovýto stav je pro pacienta vážný a rozhodně by ho neměl podceňovat. Může dojít ke zvracení krve či jejího natrávení. Nemocný pak následně pozoruje tmavou krev ve své stolici.

Potrápit pacienta umí i prasklý žaludeční vřed, který bývá důsledkem neléčené vředové choroby.

Projevuje prudkou bolestí břicha, která se nejprve projevuje v nadbřišku, ale kvůli následnému vytékání obsahu žaludku do dutiny břišní se přesunuje dolů k podbřišku.

Břišní stěna tuhne a je bolestivá na dotek. Rozvíjející se zánět pobřišnice pak vede k zastavení činnosti střev.

Pokud má pacient podezření na prasklý žaludeční vřed (či jiný vřed v trávicí soustavě), měl by okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

V tomto případě je totiž nutný neodkladný chirurgický zákrok. Postupně se zhoršující stav může vést až k otravě krve a stavu šoku, tedy poruše dýchání i oběhové soustavy.

Tento stav nakonec vyúsťuje ve smrt.

Prevence

Jelikož jsou vředy často způsobeny špatnou životosprávou, je prevencí hlavně zdravý životní styl. Základem je pravidelná a vyvážená strava, dostatečný pitný režim a spánek.

Ideálně by se ml člověk vyhýbat nadbytečnému stresu a omezit pití alkoholu na minimum. Vhodná nejsou ani příliš pálivá a kořeněná jídla, sycené nápoje a vysoký příjem kofeinu.

Vyvarovat by se měli lidé také kouření.

Příliš mnoho stresu při podnikání? Koledujete si o žaludeční vředy

Není to tak dávno, co se vznik žaludečního vředu spojoval primárně s nezdravým životním stylem. Ten skutečně může být jednou z příčin vzniku žaludečního vředu, respektive rizikovým faktorem, který může vést ke vzniku tohoto onemocnění.

Mezi rizikové faktory tak patří dlouhodobý stres, kouření a nadměrné pití kávy nebo alkoholu, hojnější užívání některých léků. Ale i genetické faktory, tedy dědičnost. Příčinou ovšem zpravidla bývá také bakterie, a to Helicobacter pylori.

Čtěte více o žaludečním vředu v katalogu nemocí na serveru Vitalia.cz: Žaludeční a dvanácterníkový vřed 

To potvrzuje Eva Pavlíková ze společnosti Nutric, která se zabývá zdravým životním stylem. Hlavní příčinou žaludečních vředů je onemocnění trávící soustavy, které je vyvoláno narušením sekrece mucinu.

Mucin je glykoprotein, který tvoří hlen a ten chrání sliznici trávící soustavy před kyselinou chlorovodíkovou, kterou obsahují žaludeční šťávy, uvádí pro business server Podnikatel.cz.

Tuto poruchu podle ní přímo ovlivňuje řada faktorů souvisejících s celkovým životním stylem – časté kouření a pití kávy či alkoholu, nadměrné užívání léků jako je aspirin, acylpyrin, nesteroidní antirevmatika a kortikosteroidy, tučná a příliš kořeněná strava.

Pokročilá medicína přišla na to, že další příčinou žaludečních vředu je infekční onemocnění bakterií Helicobacter pylori, dodává. Zmíněné rizikové faktory podle ní zhoršují zánětlivé onemocnění žaludku a dvanácterníku.

Podle Jaromíra Kabáta z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze je žaludeční vřed jedním z nejčastějších onemocnění žaludku. Zjednodušeně řečeno souvisí s nedostatečností ochranných mechanismů žaludeční sliznice. Kabát také doplňuje, že tzv.

stresový vřed může vzniknout i po prodělané rozsáhlejší operaci, v souvislosti s prodělaným šokem nebo třeba při popáleninách (zdroj: Jaromír Kabát: Chirurgie žaludku. Portál 1. lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze [online]. Dostupný z http://portal­.lf1.cuni.cz/cla­nek-512-chirurgie-zaludku). Během života u nás žaludečními vředy onemocní přibližně každý desátý člověk, dodává Ludmila Hamplová na serveru o zdravém životním stylu Vitalia.cz. Čtěte více na serveru Vitalia.cz: Když se ozvou žaludeční vředy…

Nezdravý životní styl = větší riziko

Hlavní rizikovou skupinou jsou tak podle Evy Pavlíkové lidé, kteří trpí stresem, špatným životním stylem a špatnými hygienickými návyky, které mohou vézt k infekčnímu onemocnění. Nejčastější ohrožení se také týká přenosu z matky na dítě a genetického zatížení.

Dalším rizikovým faktorem, který lidi ohrožuje, je strava bohatá na tuky, která zvyšuje celkovou aciditu (pozn. red. kyselost) žaludku, vypočítává Pavlíková.

Do rizikové skupiny tak mohou patřit právě manažeři nebo podnikatelé, kteří jsou dlouhodobě ve stresu a podceňují zdravý životní styl.

Avšak toto nemusí být hned hlavní příčina spojená s žaludečními vředy, dodává Eva Pavlíková, která také pochybuje o tom, že by čeští manažeři trpěli žaludečními vředy více než běžná populace.

  • Bakterie Helicobacter pylori.
  • Přispět mohou rizikové faktory jako stres, kouření, nepřiměřené pití alkoholu a kávy, strava, která zvyšuje kyselost žaludku apod. – souhrnně nezdravý životní styl.
  • Genetické zatížení.

Prevence existuje

I přes možný bakteriální původ vzniku žaludečního vředu zůstává nejspolehlivější prevencí zdravý životní styl (což ostatně platí také pro řadu dalších chorob).

Nejdůležitější jsou správné hygienické návyky a šetrný životní styl.

V momentě, kdy lékař identifikuje infekci, nasazují se antibiotika, avšak onemocnění se snadno vrací a trávící stěna se může velice rychle poškodit, míní Pavlíková.

Pokud již někdo žaludečními vředy onemocní (vyšetřují se endoskopicky), zřejmě se nevyhne dietě a užívání léků (proti Helicobacteru pylori zabírají antibiotika). Nevhodné je v tomto případě konzumovat alkohol, kávu, silný čaj, smažená nebo kořeněná jídla, ale také kouřit.

Eva Pavlíková doporučuje využívat i potravní doplňky, které mohou minimalizovat příznaky spojené s žaludečními vředy a stav již nemocného zlepšují – ať už je to vitamín C nebo karotenoidy podporující hojení poškozené trávící sliznice.

K užívání je vhodná také šťáva z Aloe vera, rostliny (sukulentu), jejíž léčivé vlastnosti jsou známé již tisíce let.

Zklidnit žaludeční sliznici mohou i byliny – to moc dobře věděly už (prapra)babičky.

Například známá bylinkářka Maria Treben doporučuje pití odvaru z kopřivy, slézu, měsíčku nebo rdesna ptačího, případně směs z kostivalu, měsíčku a rdesna ptačího (viz Zdravý život s Marií Treben, Žaludeční a střevní onemocnění, nakladatelství Práce, 1993).

Dále se doporučuje také třeba čaj heřmánkový, ibiškový nebo z tužebníku. Čtěte více v katalogu bylin a koření na serveru Vitalia.cz: Bylinky a koření

Žaludeční vředy – příznaky, léčba a prevence | EUC.cz

Žaludeční vředy jsou chronické vředové onemocnění s častým výskytem akutních obtíží, nejčastěji na jaře a na podzim. U druhotných vředů se sezónní závislost zpravidla nevyskytuje. Mezi hlavní příznaky žaludečních vředů patří bolesti břicha a žaludku, projevy překyselení, nechutenství a nevolnost.

Žaludeční vředy se také nazývají vředová choroba gastroduodenální.

Vředy totiž nemusí postihovat jen stěnu žaludku, ale i duodena (dvanáctníku), případně jícnu a okolí Meckelova divertiklu (vzácně se objevující výchlipka v tenkém střevě).

Peptické vředy je společné označení pro žaludeční a dvanáctníkové vředy. V běžné řeči se termínem žaludeční vředy označují všechny vředy s místem výskytu v trávicím traktu.

Žaludeční vředy jsou tedy zánětlivé onemocnění postihující oblasti trávicího traktu. Ve zkratce – vřed vzniká při porušení rovnováhy mezi ochrannými faktory (hlen na sliznici) a faktory agresivními (žaludeční šťáva s aktivním pepsinem). Takto obnažená sliznice je natrávena a vzniká vřed. Vředy mohou být způsobené jedním z následujících stavů:

  • infekcí bakterií Helicobacter pylori,
  • dlouhodobým užíváním nesteroidních protizánětlivých léků (např. Aspirin nebo Ibuprofen),
  • po těžkých operacích nebo popáleninách,
  • nadprodukcí žaludeční sekrece u Zollinger-Ellisonova syndromu.

Příznaky žaludečních vředů

Protože se v mnoha případech žaludeční vředy formují v organismu následkem infekce bakterie Helicobacter pylori, tak i příznaky žaludečních vředů a helikobaktera jsou podobné. Projevy se však liší podle lokalizace vředu a míry poškození. Za nejčitelnější známky přítomnosti žaludečních vředů však lze považovat:

  • bolest – hlavním projevem je pálení a bolest mezi hrudníkem a břichem ve střední čáře těla,
  • bolest břicha před jídlem – u dvanáctníkového vředu se bolest vyskytuje především nalačno, zmírní se po jídle,
  • bolest břicha po jídle – u žaludečního vředu vzniká bolest časně po jídle, může nastat i šíření bolesti vpravo pod žebra nebo do zad,
  • projevy překyselení – pálení žáhy nebo kyselé zvracení,
  • dyspeptické obtíže – především u žaludečních vředů může být přítomné nechutenství, říhání, nevolnost a s tím spojený váhový úbytek.

Bolest břicha je jedním ze základních projevů onemocnění. Foto: cottonbro, Pexels

Varovné příznaky vředů

Varovnými příznaky, které mohou značit krvácení z vředu, jsou černá stolice, zvracení čerstvé krve nebo chudokrevnost. Další vážnou komplikací je perforace vředu (prasknutí, proděravění). Příznačná je opravdu silná bolest břicha s rozvojem šoku.

Pokud trpíte příznaky vředů, informujte o tom neprodleně svého praktického lékaře. Po odběru anamnézy následuje endoskopické vyšetření, při kterém se může onemocnění potvrdit. Silná bolest břicha či krvácení ze zažívacího ústrojí vyžadují okamžitý nástup do nemocnice.

Zánět žaludku

Zánět žaludku (gastritida) se projevuje silnými bolestmi nebo křečemi v oblasti břišní dutiny.

Akutní zánět žaludku se může rozvinout do chronických komplikací, leckdy také do vzniku žaludečních vředů.

Právě proto je na místě všímat si již prvotních příznaků – pálení žaludku, pálení žáhy, nechutenství, ztráta chuti k jídlu, plynatost, nadýmání, pocit líného žaludku, bolesti v oblasti horní břišní dutiny.

Léčba žaludečních vředů

Léčba vředu se odvíjí od příčiny jeho vzniku. Většinou postačí léky na předpis, výjimečně je nutná léčba chirurgická.

Pokud je příčinou žaludečního vředu Helicobacter pylori, je nezbytná tzv. eradikační léčba.

Ta obvykle spočívá v podání 3 léčiv – 2 antibiotických léků a inhibitoru protonové pumpy (PPI), který snižuje kyselost žaludečního obsahu.

Inhibitory protonové pumpy zcela zásadně změnily léčbu vředů, proto je lékaři předepisují i samostatně. Nejznámějším zástupcem je Omeprazol.

Léky blokující H2 receptory zase snižují žaludeční sekreci a mají i minimum nežádoucích účinků. Díky nim se znatelně snížil počet operací, od kterých se v dnešní době ve většině případů upouští.

Dnes se žaludeční vředy léčí většinou bez chirurgického zásahu. Foto: JESHOOTS.com, Pexels

Domácí léčba vředů – dieta, léky a doplňky

Doporučuje se zdravá strava a dostatečné množství ovoce, zeleniny a vlákniny. Kromě toho je vhodné užívat také doplňky, které sníží škodlivý účinek Helicobacter pylori.

Jedná se zejména o probiotika v jogurtech a v acidofilním mléku, dále med a aminokyselina glutamin (kukuřice, rýže, vejce nebo tofu).

Tyto doplňky však nenahrazují léky na předpis ani jiný odborný léčebný plán.

Ke zmírnění obtíží dále pomáhají antacida (neutralizace žaludečních šťáv). Tyto léky jsou volně prodejné, nikoliv však vhodné k dlouhodobému užívání.

TIP: V boji se žaludeční bakterií vám pomohou i tyto rostliny – zelený čaj, tymián, vlaštovičník, květ měsíčku nebo syrová cibule.

Prevence je základ úspěchu

I vředům lze částečně předcházet. Doporučuje se strava bohatá na vlákninu, naopak se nedoporučuje požívat alkohol, kofein, kolové nápoje a kyselé ovocné šťávy. Dále pochopitelně neprospívá častý stres a kouření. Je prokázáno, že u kuřáků se vlivem horšího prokrvení vředy hojí o dost hůř.

„Žaludeční vředy jsou velmi časté onemocnění, které dokáže pacienty potrápit. Pro předcházení vzniku komplikací je důležité znát jejich příznaky. Pokud tedy nepomůže dodržování zdravé životosprávy ani domácí léčba, neváhejte vyhledat pomoc lékaře,“ upozorňuje MUDr. Martin Kalenda, praktický lékař pro dospělé a lékař služby Lékař online 24/7.

Sháníte praktického lékaře? Objednejte se k profesionálům v oboru na některé z našich pracovišť. Jsme největším poskytovatelem ambulantní lékařské péče v ČR, svěřte se do dobrých rukou.

Praktičtí lékaři EUC

Gastritida: příznaky, léčba (zánět žaludku)

Gastritida je onemocnění žaludku. Tento termín se
používá na popis skupiny stavů, charakterizovaných zánětem nebo
drážděním výstelky (sliznice) žaludku.

Gastritida se může objevit náhle (akutní gastritida),
nebo se může rozvinout pozvolna, v průběhu delší časové periody
(chronická gastritida).

Termín akutní znamená, že
příznaky se vyvinou rychle a trvají krátce (1-2 dny), ale nemusí být
bezpodmínečně těžké a závažné.

Chronická se rozvíjí pomalu a může
mít málo příznaků (symptomů), nebo vůbec žádné (asymptomatická
gastritida).

Příčiny vzniku gastritidy

Může být způsobená řadou faktorů zahrnujících bakteriální či
virovou infekci, stres, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, dlouhodobé
užívání některých léků, stavy po chirurgickém výkonu, úrazech,
případně spojená s autoimunitním onemocněním, návratem (refluxem)
žluče do žaludku.

Nadměrná konzumace alkoholu, kávy, kouření vede
k dráždění sliznice žaludku. Zvyšuje se náchylnost k účinkům
trávicích žaludečních šťáv.

Těžko stravitelná strava, hlavně živočišné tuky,
nevhodná a nezvyklá úprava, teplota jídla, koření, může vyvolat akutní
gastritidu. Potíže, které takto mohou vzniknout, se označují jako
syndrom čínského restaurantu.

Stres je další faktor uplatňující se v pozadí
gastritidy. Stresová gastritida je akutní gastritida vyvolaná stresem po
operačních zákrocích, úrazech, popáleních, či spojená se závažnými
infekcemi.

Přibližně 90% gastritid (převážně chronických) je vyvoláno
infekcí bakterií Helicobacter pylori. Je to
bakterie, která je přizpůsobená životu v kyselých podmínkách žaludku.
Udává se, že asi polovina lidské světové populace je infikovaná touto
bakterii, nejvíce v rozvojových zemích.

U většiny osob nakažených bakterií H. pylori se ale neprojeví žádné
příznaky. Důvod, proč tomu tak je, není zcela objasněn. Předpokládá se
vliv dědičnosti, ve smyslu zvýšené náchylnosti k této
infekci a také životní styl– alkohol, kouření, vysoká
zátěž stresem.

Gastritida vzniklá na podkladě infekce H. pylori se nazývá
Gastritida typu B (B=bakteriální). Má
úzký vztah ke vzniku žaludečního a dvanáctníkového
vředu.

Nesteroidní protizánětlivé léky proti bolesti typu
aspirin, ibuprofen, mohou při dlouhodobém
užívání vyvolat jak akutní, tak chronickou gastritidu. Mají dráždivý
účinek na žaludek.

Toto onemocnění žaludku může způsobit i návrat žlučových
šťáv
a jiných složek střevního sekretu do žaludku. Žluč je
tekutina, která nám pomáhá trávit tuky. Je tvořená játry a
uskladňována v žlučníku. Ze žlučníku se dostává do tenkého
střeva.

Za normálních okolností prstencovitý svěrač na přechodu mezi žaludkem
a tenkým střevem zabraňuje průniku žluče do žaludku, ale když svěrač
nefunguje jak má, nebo byl chirurgicky odstraněn z různých důvodů,
dostane se žluč do žaludku a může způsobit podráždění a zánět
žaludeční výstelky vedoucí k chronické gastritidě. Gastritida vyvolaná
chemickými látkami, např. refluxem žluče nebo léky se nazývá
Chemická gastritida, gastritida C.

Asi 3-6% případů chronických zánětů žaludku vzniká na podkladě
autoimunity- Autoimunitní gastritida, gastritida A. Lidské
tělo tvoří protilátky proti vlastnímu žaludku, hlavně proti tzv.
parietální buňkám. Postihuje tělo žaludku a způsobuje
zmenšení, ztenčení normálně vyvinuté sliznice (atrofii) s vymizením
parietálních buněk.

Tyto buňky tvoří HCl (kyselinu chlorovodíkovou), což je
základ kyselé žaludeční sekrece a dále tyto buňky produkují
vnitřní činitel (intrinsic faktor).

Je to látka
nepostrádatelná pro vstřebání vitaminu B12 v tenkém
střevě. Nedostatkem vitamínu B 12 vzniká chudokrevnost (perniciózní
anémie).

Vitamin B12 je totiž jednou z látek potřebných k správné
tvorbě červených krvinek (erytrocytů).

Nakonec je třeba zmínit gastritidy vznikající jako součást jiných
onemocnění, zahrnujících např. AIDS/HIV, Crohnovu chorobu, parazitární
infekce, onemocnění jater a ledvin.

Rizikové faktory gastritidy

Mezi rizikové faktory patří kromě výše zmíněných
(infekce H. pylori, autoimunitní onemocnění, alkohol, kouření, stres,
těžko stravitelná kořeněná jídla, některé léky, atd.)
věk.

Starší lidé jsou obecně více ohroženi zánětem
žaludku. Žaludeční výstelka má se stoupajícím věkem tendenci se
ztenčovat a také se zvyšuje pravděpodobnost nákazy Helicobacterem pylori,
nebo rozvinutí autoimunitních procesů.

Musíme zohlednit i individuální odolnost jedince, která
bývá ovlivňována onemocněním trávicího ústrojí, vlivy psychickými
(emoce, nálada, výchova) i celkovým stavem organizmu (období zotavování
se z nemoci-rekonvalescence, únava, jiná onemocnění).

Příznaky a projevy gastritidy

Patří k nim tlak až bolest v nadbřišku (epigastrium), nechutenství
až odpor k jídlu, říhání, pocit nevolnosti a nutkání ke zvracení
(nauzea), zvracení, nadmutí, plynatost (flatulence), břišní kolika,
průjem, tmavá stolice, úbytek hmotnosti. Když obtíže trvají týden nebo
i déle, měli byste navštívit svého lékaře.

akutní gastritidy trvají obtíže většinou krátce,
několik hodin až dnů s rychlým návratem k původnímu
stavu nebo pozvolným dozníváním příznaků.

Způsobuje spíše
nauzeu, pálivou bolest a pocit nepohodlí
v nadbřišku. Někdy mohou být přítomny i bolesti hlavy. Horečka
(tělesná teplota nad 38°C) nebývá.

Maximálně se mohou vyskytnout krátce
trvající zvýšené teploty mezi 37 °C a 38°C.

Chronická gastritida se rozvíjí postupně a způsobuje
spíše tupou bolest, pocit sytosti nebo ztrátu chuti
k jídlu.

Občas se může vyskytnout krvácení do žaludku. Je to
ale zřídka závažné krvácení, které se pak může projevit
zvracením krve, nebo odchodem černé dehtové
stolice
. V takovém případě je potřeba vyhledat ihned
lékařskou pomoc.

Vyšetření gastritidy

Definitivní diagnóza gastritidy je výlučně
histologická. To znamená, že kus tkáně ze žaludku musí
vidět patolog pod mikroskopem. Tento kus tkáně (bioptický vzorek) získá
lékař při endoskopickém vyšetření.

Při tomto vyšetřeni se pacientovi, který leží na boku, zavede skrz
ústa přes jícen až do první části tenkého střeva flexibilní,
trubicovitý, osvětlený optický přístroj (endoskop). Před zavedením
endoskopu se hrdlo pacienta většinou umrtví.

Lékař má přes endoskop
možnost prohlédnout si stav výstelky trávicích orgánů pacienta.
V případě, že tam vidí něco podezřelého, může pomocí speciálních
instrumentů zavedených přes endoskop odebrat vzorek tkáně a ten poslat do
laboratoře.

Odběr tkáně není bolestivý, neboť ve sliznici žaludku nejsou nervy
vedoucí bolest. Vyšetření trvá přibližně 20-30 minut, ale pacient by
neměl opustit lékařské zařízení dříve, než vyprchá účinek léků.
Rizika vyšetření jsou vzácná.

Převážná většina pacientů, kteří si
po výkonu stěžují na nějaké obtíže, pociťuje pouze mírnou přechodnou
bolest hrdla z polykání endoskopu, kdy může dojít k podráždění tohoto
místa při jeho vsouvání.

Vzácnou komplikací je krvácení nebo
proděravění stěny žaludku.

Rentgenové vyšetření žaludku- sledují se známky
zánětu, případně další změny na žaludku. Vyšetření se většinou
provádí s použitím kontrastní látky, která se polyká.

Na vyloučení infekce Helicobacterem pylori existují ještě i jiné
vyšetřovací metody.

Rychlý ureázový test– prokazuje enzym (ureázu), který
produkuje H. pylori pomocí speciálních barevných indikátorových proužků.
Provádí se přímo na odebraném vzorku tkáně žaludku.

Kultivace– vyžaduje speciální podmínky odběru
i transportu vzorku tkáně žaludku do laboratoře, kde se bakterie (pokud je
ve vzorku přítomná) vypěstuje.

Dechový test– provádí se nalačno. Po vypití označené
látky se sledují ve vydechovaném vzduchu zbytky podané látky, která byla
rozštěpena přítomným Helikobakterem. Test vyžaduje spolupráci
pacienta.

Stanovení H.pylori v stolici– za použití imunologických
metod se hledá přítomnost H. pylori v stolici. Test je vhodný pro
vyšetření dětí.

Vyšetření krve– v odebraném vzorku krve se hledají
protilátky proti H. pylori.

Léčba gastritidy

Vyléčení gastritidy závisí na odstranění (vyléčení) vlastní
konkrétní příčiny. Pokud jde např. o gastritidu vyvolánu léky nebo
alkoholem, doporučuje se omezit přísun těchto látek.

Vhodný postup u náhle vzniklých potíží, které si můžeme vyléčit
sami, bez pomoci léků, zahrnuje klid na lůžku a také
dietní režim, podle tíže stavu.

První 1-2 dny by se měly pít jenom tekutiny (dobrý je
vlažný černý neslazený čaj), popř. sníme dietní suchar. Na druhý den
můžeme sníst starší pečivo. Další den se přidávají obilninové
polévky ( krupková, rýžová, z ovesných vloček). Přechod na normální
stravu má probíhat pozvolna, asi za týden.

Při léčbě vážnějších stavů se uplatňuje použití některých
léků. Jsou to jednak léky proti bolesti, tzv.
spazmoanalgetika, případně léky proti
zvracení
a léky, které snižují kyselost žaludku za účelem
zmírnění příznaků a potíží a pomáhají urychlit proces hojení.

Podávají se antacida (př. Hydrogenuhličitan sodný-
soda bikarbona). Jsou na snížení kyselosti. Užívají se spíše
při mírnějších zánětech žaludku. Způsobují rychlou úlevu od bolesti.

Antagonisté H2 receptorů ( antihistaminika – ranitidin), nebo
inhibitory protonové pumpy (př.

omeprazol, Helicid) tlumí
nebo zabraňují tvorbě žaludeční kyseliny, na rozdíl od první skupiny-
antacida , které přítomnou kyselinu na sebe naváží a tím zabrání
jejímu dráždivému působení na zánětem změněnou stěnu žaludku.

Úspěšné může být i tradičně podávané živočišné
uhlí
.

Zvláštní případ představuje gastritida vyvolána bakterií Helicobacter
pylori. Odstranění bakterie může významně zlepšit až navrátit původní
stav výstelky žaludku. Když se H. pylori najde náhodně u pacienta bez
obtíží, není zvykem zahájit léčbu.

Ta se ale vždy zahajuje, když je již přítomný dvanáctníkový nebo
žaludeční vřed. Nejčastěji se používá tzv.
trojkombinace. Tvoří ji kombinace dvou
antibiotik
(př. amoxicilin, metronidazol) a jednoho inhibitoru
protonové pumpy
(omeprazol).

Někdy se přidávají ještě bizmutové přípravky (
De-Nol).

Léčba autoimunitní gastritidy není známa. Jelikož je u ní porušeno
vstřebávání vitaminu B12 ze žaludku (možnost vzniku
perniciózní anemie), vitamín se do těla dodává jinou formou (ve formě
injekcí).

Komplikace gastritidy

Neléčena gastritida, hlavně ta, která je způsobena infekcí Helicobacter
pylori, může vést ke vzniku žaludečních a dvanáctníkových
vředů
.

Další nebezpečí pak představuje riziko krvácení do
žaludku.

Některé gastritidy zvyšují riziko vzniku rakoviny
žaludku
. Jsou to většinou gastritidy, které trvají dlouho
(chronické, např.

autoimunní, helikobakterová) a vedou ke ztenčování
výstelky žaludku, s postupným vymizením typických žaludečních buněk a
jejich náhradou za buňky typické pro střevní výstelku (to se nazývá
intestinální metaplazie).

Vznik této přestavby je předstupněm
při vzniku žaludečního karcinomu.

Prevence gastritidy

Ačkoli je těžké předejít infekci Helikobakterem pylori, existuje
několik rad, které mohou snížit riziko vzniku gastritidy, nebo zmírnit
její příznaky. Patří mezi ně především dodržování správné
životosprávy
.

Vyhýbání se jídlům, které se nám zdají dráždivá, jako např.
hodně kořeněná, tučná, smažená, nebo kyselá jídla. Měli bychom jíst
pomalu, u jídla relaxovat a jíst menší porce, pravidelně vícekrát přes
den, abychom zabránili nadměrnému působení žaludečné kyseliny na
žaludek v době hladovění.

Udržovat si hmotnost, pravidelně cvičit a hlavně omezovat stres.

Omezení nadměrného pití alkoholu a kouření. Kouření nejen že
podporuje tvorbu žaludeční kyseliny, také poškozuje ochrannou vrstvu
výstelky žaludku, která ho v zdravém žaludku chrání před účinkem
kyselé šťávy. V neposlední řadě je kouření rizikovým faktorem pro
vznik rakoviny žaludku.

Pokud to jde, pokuste se nahradit užívání volně prodejných léků typu
aspirin, ibuprofen jinými. Třeba látkami s paracetamolem
(Paralen, Panadol).

Jak si mohu pomoci sám

Když už gastritidou trpíte a nemáte pocit, že léčba zabírá jak má,
nebo ani nebyla zahájená, je tady několik typů, které by mohli prospět.
Patří mezi ně např. praktikovaní dechových a jiných lehkých
cvičení např. procházky, plavání.

Lidé popisují úlevu po vypití šťávy z nastrouhaných
syrových brambor
(na lačno).

Můžete zkusit také kokosové mléko, rýžovou kaši, měsíčkový
čaj, mléko.

Diskuse

Další názvy: zánět žaludku, akutní gastritída, chronická gastritida, gastritis, bakteriální gastritida, chemická gastritida, autoimunitní gastritida

Žaludeční vřed je tikající bombou. Příznaky dokáží člověka srazit k zemi

„Bolest mě probudila uprostřed noci, kdy jsem vypila snad polovinu lahve s mlékem, abych nějak uhasila pálení žáhy nebo co to bylo. Zároveň mě bolel žaludek a střídavě mě v něm bodalo, a pak se mi chtělo zvracet.

Hned ráno jsem si dělala těhotenský test, i když jsem si byla téměř jistá, že pozitivní být nemůže, a taky že nebyl.

Když jsem se o týden později zhroutila v pražském metru, kdy jsem bolestí v žaludku zničehonic vykřikla, zeptala se mě nějaká starší paní, zda jsem v pořádku, a mně bylo jasné, že musím k doktorovi,“ začíná vyprávění Markéta. 

Přečíst článek ›

V nemocnici se dozvěděla, že nejspíše trpí vředy.

„Musela jsem podstoupit krevní testy, během kterých se zjišťovalo, jestli vředy způsobila bakterie Helicobacter pylori, což se nakonec potvrdilo, a stejně tak jsem byla na gastroskopickém vyšetření, kdy mi do žaludku zavedli ústy tenkou trubičku. Kromě standardní léčby, která zahrnovala antibiotika v kombinaci s blokátory protonové pumpy, jsem musela upravit jídelníček,“ vzpomíná Markéta. 

* Bakterie Helicobacter pylori se vyskytuje přibližně u 30–40 % lidí v České republice. * Výskyt žaludečních vředů je u mužů i u žen zhruba stejný.* Každý desátý Čech jednou za život prodělá žaludeční vředy.

* V roce 2017 bylo v nemocnicích s žaludečním vředem hospitalizováno 2935 osob.

„Chvíli mi trvalo přijít na to, co můžu sníst. Když jsem si vybrala špatně, zdálo se, že mi shoří žaludek, pokud jsem zvolila jídlo, které mu vyhovovalo, byla jsem odměněna krásným pocitem sytosti bez jakékoli bolesti.

Do chvíle, než jsem zase měla hlad. Pak znovu začínala „hra“, po čem mi snad nebude blbě. Zkoušela jsem taky nejíst, ale prázdný žaludek je snad ještě bolestivější, takže mě tyhle pokusy rychle přešly,“ popisuje Markéta.

 

Přečíst článek ›

Gastroenterologové jí obecně doporučovali vyhýbat se alkoholu, čemukoli s kofeinem a také kořeněným jídlům a jídlům s vysokým obsahem tuku. „Ale špatně mi bylo třeba i po arašídech. Je pravda, že jsem si často připadala jako pokusný králíček, ale léky brzy zabraly, takže jsem netrpěla tak dlouho,“ uzavírá Markéta. 

Informace o nemoci 

 * V žaludku se neustále tvoří kyselina chlorovodíková, kterou potřebujeme k trávení potravy a která je velmi agresivní. Žaludek před ní chrání vrstva hlenu, stejně tak zásobení stěn žaludku krví. Při snížené tvorbě hlenu nebo jeho zvýšeném odstraňování dochází k nerovnováze a podráždění sliznice, která může vyústit až ve vřed.

* Nejčastějším příznakem vředu žaludku je bolest v nadbřišku nebo za prsní kostí, pocit na zvracení či zvracení a nechutenství. Dále pacient může udávat pocit na zvracení či zvracení, nechutenství.

* Ke vzniku žaludečních vředů z největší části přispívá bakterie Helicobacter pylori.

Přečíst článek ›

  • * U žaludečních vředů se bolest nejčastěji projevuje do dvou hodin po jídle.
  • * U nemoci se mohou vyskytnout komplikace jako krvácení, pronikání vředu do hloubky nebo proděravění stěny žaludku.
  • * Časté jsou rovněž polékové vředy žaludku, které jsou důsledkem nadměrného užívání léků proti bolesti a protizánětlivých léků (například Aspirin, Ibuprofen, Nimesil a další).

NÁZOR ODBORNÍKA: MUDr. Marek Řehoř (Nemocnice Jablonec nad Nisou)Základem terapie peptického vředu je léčba farmakologická. Dříve zdůrazňovaná režimová a dietní opatření mají sice svoji roli, ale spíše jen roli podpůrnou. Zásadní skupinou léků v léčbě peptického vředu jsou tzv.

inhibitory protonové pumpy, či zkráceně PPI. Nejrozšířenějším zástupcem je pak preparát omeprazol. Tyto léky nevratně blokují buněčné žaludeční pumpy, jejichž úkolem je tvorba kyseliny chlorovodíkové, která je nutným agresorem v tvorbě peptického vředu.

PPI se podávají podle tíže onemocnění 1–2x denně, nejčastěji 2–8 týdnů. Je-li to nutné, je ovšem možné i dlouhodobé či doživotní podávání. V případě průkazu Helicobacter pylori se PPI kombinují s dvojkombinací antibiotik.

Cílem antibiotik není zhojení vředu, k tomu je zcela postačující PPI, nýbrž eliminace Helicobacter pylori a tudíž prevence rekurence vředu. Další možností v léčbě peptického vředu je léčba chirurgická, která ovšem s porozuměním mechanismů stojících za vředovou chorobou je dnes indikována zcela výjimečně.

K chirurgickému řešení, tj. částečné resekci žaludku, přistupujeme u vředů nereagujících na konzervativní terapii či vředů často recidivujících.

Dále k chirurgickému řešení přistupujeme u vředů komplikovaných. Vředová choroba může být komplikována krvácením, stenózou pyloru, perforací či penetrací vředu. Krvácení a stenóza pyloru lze ve většině případů řešit endoskopicky. Penetrace či perforace se naopak nejčastěji manifestuje jako náhlá příhoda břišní a je řešena chirurgicky.

Zdravý recept: Losos s bylinkami

Ingredience: 350 g lososa s kůží, 2 lžíce másla, čerstvý rozmarýn, čerstvá snítka tymiánu, citronová šťáva, sůl, pepř

Postup: Lososa nechte před smažením chvíli odpočinout v pokojové teplotě, pak ho osolte, opepřete a pokapejte citronovou šťávou. Na pánvičce rozpusťte máslo, přidejte nadrobno nasekaný rozmarýn a lístky tymiánu a na ně vložte lososa kůží dolů.

Lehce lososa opečte po obou stranách a pravidelně ho přelévejte rozpuštěným máslem s bylinkami. Jakmile bude osmahlý, dejte ho ještě dopéct na pár minut do trouby, kterou rozehřejte na 200 °C.

Jakmile bude losos hotový, podávejte ho s kouskem citronu a jako přílohu můžete zvolit vařené či pečené brambory se špenátem.

Přečíst článek ›

Tipy pro zdraví: Špatné užívání lékůMáte předepsané léky od několika lékařů a všechny je mícháte dohromady? Možná děláte chybu.

Řada lidí si neuvědomuje, že léčivé látky vzájemně působí a je potřeba kontrolovat, jestli neberete kombinace léků, klidně i volně prodejných, které vám místo pomoci škodí.

Vzájemné působení takových látek totiž může změnit jejich účinky a ve výsledku ohrozit váš život.

A nejsou to jen specializované léky. Velký problém tvoří nadužívání Ibalginu, Paralenu či Nalgesinu a dalších léků proti bolesti, které jsou volně prodejné v lékárnách a nemáme problém je „zobat“ ve velkém.

Ale právě tyhle léky mohou způsobovat žaludeční vředy.

Zkuste se proto pokaždé zamyslet, jestli tu další tabletu opravdu nutně potřebujete, anebo už ji berete ze zvyku, a zda by nebylo lepší změnit něco ve vašem životě, abyste ji už nepotřebovali…

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *