Návod, jak vypěstovat nejdražší rajče na planetě

Návod, jak vypěstovat nejdražší rajče na planetě

Zmrzlé muže máme za sebou, zahradnictví
i tržnice
přetékají sazenicemi, takže už není moc na co čekat. Zelenému
pučení — zdar, zdar, zdar! 😉

Loni jsem si pro vás spolu s Kami (autorkou Celoroční kuchařky) připravil návod na miniaturní zahrádku na dvou
metrech. Letos bych vás chtěl uvrtat do pěstování ovoce a zeleniny
přímo na balkoně či terase.

Návod, jak vypěstovat nejdražší rajče na planetě

Nic složitého to totiž není a dá se to zmáknout skoro na každém
městském balkonu. Za pár let experimentování s takovým pěstováním (OK,
přesnější by bylo slovo klohnění 😉 mám pár tipů do čeho se pustit a
jak to i s minimální péčí zvládnout, aby to nebyla otrava.

Vybral jsem plodiny, které vás budou bavit, a kterým je navíc na
balkóně dobře. Pokud si nakoupíte pěkné sazeničky od zkušených
zahradníků a nebudete je nějak systematicky trápit — jste v pohodě.
Mrkněte se pak i na konec, kde přidávám pár praktikálií co a jak.

Rajčata

Návod, jak vypěstovat nejdražší rajče na planetě

Nejvděčnější balkónová zelenina co znám. Rajčata potřebují jen
dostatek slunce, dostatečně rozměrnou nádobu a semtam zalít. Můžete si
koupit dva druhy sazenic — buď zakrslé třešňové odrůdy speciálně na
balkon, nebo obyč tyčková rajčata v plné velikosti. S prvníma to jde
skoro samo, stačí i středně velká nádoba (20 cm průměr), základní
zahradnický substrát a jedete.

Návod, jak vypěstovat nejdražší rajče na planetě

Sám tyhle trpaslíky nemám moc rád, a proto sázím normální rajčata do
větších nádob (30 cm průměr, 30 cm hloubka, třeba i děravý kýbl).

K těm musíte dát navíc tyčku a ještě v průběhu růstu odlamovat
boční výhonky, které se tvoří v úžlabinách listů (když zapomenete,
udělá se vám z rajčete obří liána).

Práce navíc ale stojí za to, a
pokud rajčata i dobře pohnojíte, budou z vás rajčobaroni! Každý rok
nakoupím šest nebo osm sazenic, jednu dvě uzdeším, ale zbytek je zdrojem
radosti až do září.

Trvale plodící jahody

Návod, jak vypěstovat nejdražší rajče na planetě

Balkonová blbuvzrodnost! Měly by se správně sázet trochu dřív, ale
opakovaně jsem sezónu zaspal a nic zásadního se nestalo. Sazenice trvale
plodících jahod vám vydrží 2 až 3 sezóny za sebou. Já je pěstuji
v samozavlažovacím truhlíku, kde mám tři potvory na asi 80 cm široký
truhlík.

Návod, jak vypěstovat nejdražší rajče na planetě

Jahody můžete mít klasické (velké) nebo měsíční (pidi, lesní, voní
jinak). Sežeňte si určitě oboje, ať se nenudíte. Sklízet budete od konce
května až do září — jahoda sem, jahoda tam. Sazenice se prodávají ve
vaničkách po více kusech, proto k zahradníkovi vyrazte ve více lidech a
podělte se, ať ušetříte! 🙂

Papriky a chilli

Návod, jak vypěstovat nejdražší rajče na planetě

Vedle rajčat další teplomilnost, které se bude dařit pěkně na
sluníčku. Malinké chilli odrůdy jsou spíš na koukání a vejdou se i do
menších nádob (20 cm průměr). Klasické papriky jsou náročnější a
vyžadují i pravidelnou a dostatečnou zálivku. Papriky jsou na balkoně
něco jako rajčata, akorát to nejsou rajčata. Nic víc v tom není —
pusťte se do nich!

Bylinky

Návod, jak vypěstovat nejdražší rajče na planetě

Na začátku sezóny nakupte malé sazeničky tymiánu, majoránky,
rozmarýnu, máty (pokud chcete tu na mojito, tak mátu klasnatou), saturejky a
oregana (stačí fakt ty malinké okolo 20 korun). Přesaďte je do většího
truhlíku s lehčím substrátem pro bylinky a máte až do konce roku
vystaráno. Tymián a rozmarýn vemte dvakrát, při vaření děsně rychle
mizí. V průběhu sezóny pak vysévejte bazalku (klasickou a thajskou),
koriandr a perillu dle temperamentu.

Rychlé listy do salátu

Návod, jak vypěstovat nejdražší rajče na planetě

Bezva tip k výsevu – rychle rostoucí listí! Odzkoušeno v menších
nádobách i v obyčejném truhlíku. Hledejte rukolu, roketu, šruchu, mizunu
a mibunu. Postupujte podle návodu na pytlíku se semínky a za dva až tři
týdny sklízíte. Všechny tyhle mladé lístky jsou aromatické a lehce
nahořklé (šrucha je kyselá). Dají se otrhávat postupně, takže je
můžete skoro pořád trousit k jídlům a salátům jako zpestření.
Nejlepší vynález a faktická nutnost!

Brambory v pytli

Návod, jak vypěstovat nejdražší rajče na planetě

Zkouším letos poprvé, ale už mi to skoro přerůstá přes hlavu!
Sežeňte si brambory
na sadbu (ideálně nějakou pozdní odrůdu) a jutový pytel nebo velkou
nádobu (> 30 cm průměr, > 30 cm hloubka). Funguje to děsně
jednoduše  — na dno srolovaného pytle vysypete asi 10 cm vysokou vrstvu
substrátu, přidáte 3 brambory, lehce zasypete a čekáte. Jakmile brambory
vystrčí zelené růžky, tak postupně substrát přisypáváte do výšky co
to jen půjde.

Je to děsná rychlovka a v mém pokusném pytli i v nádobě to brambory
profičely děsným tempem. Brambory se sklízejí v momentě, kdy jim začne
uvadat a žloutnout nať. Nemůžu se dočkat! 🙂

Fazolky a hrášek

Obojí je děsná pohodovka! Hrášek se v pohodě vejde do truhlíku (dvě
řady, s mezerami 5 cm od sebe), fazole je o něco náročnější a je
lepší na ně mít větší nádobu (30 cm průměr pro 3 rostliny).

Hrášek
stačí vysít podle návodu od semenáře a v momentě, kdy rostlinky
vykouknou, tak ještě přidat tyčky, po kterých se budou šplhat.

Zkuste si
koupit hrášek dřeňový (jí se jen hrášek) i cukrový (jí se celé
lusky) a udělat jim závod.

Nic se nevyrovná čerstvému a supersladkému hrášku přímo ze
záhonku!

Fazole jsou zase buď tyčkové (budou se pnout po opoře) anebo
keříčkové (vytvoří keř a oporu nepotřebují), což můžete skvěle
využít pro ideální zaplnění balkonu do výšky. Pokud dáte tyčkovým
fazolím ke stěně mřížku nebo bambusové tyčky, vyplazí se klidně i dva
metry. Podle odrůdy se pak jí celé mladé lusky nebo zralé a vysušené
fazolky.

Praktikálie

Opravdu dobré rady pro pěstování dostanete nejlépe od zkušeného
zahradníka. Nebojte se s nimi dát do řeči. Tady jen něco málo
na cestu.

Nádoby

Na balkon berte plast. Je lehký, takže se s ním nepropadnete k sousedům
a mimo sezónu se dobře skladuje. Při nákupu nádob bacha — dá se při
tom utratit hodně zbytečných peněz.

Pokud máte co, recyklujte!
U truhlíků doporučuji i ty úplně obyčejné a nejlevnější (na
samozavlažovací se vyprdněte). Před nákupem si balkón proměřte a mějte
pro nákup plán, jinak jste předem ztraceni (např.

3 velké 30 cm,
3 střední 20 cm, 2 truhlíky 100 cm, misky a hotovo).

Hnojení

Tady je nutné si uvědomit, že při pěstování v nádobách se
nemůžete spolehnout na přirozený cyklus živin v půdě. V truhlíku se
vám nepasou krávy, nemáte tam žížaly ani stejné spektrum mikrobů jako
v plnohodnotné půdě.

Zároveň z toho ale není potřeba nijak šílet a
rvát si vlasy. Pro malý balkon a nízkoúdržbové ambice doporučuji
univerzální tekuté hnojivo, které se přidává po kalíšcích do zálivky.

Pokud se pak u rajčat, paprik nebo jahod chcete pouštět dál, tak
samozřejmě můžete. I to se vyplatí… 😉

Hlína

Čili substrát. Kupujte ho v co největším množství najednou, jinak se
nedoplatíte. Substrát v nádobách se postupem času znehodnocuje
(zaléváním vodou z vodovodu a vyčerpáním živin), takže počítejte se
ztrátami.

Jsou to ale ztráty užitečné! 😉 Krom kupovaného substrátu se
vyplatí pořídit si jako doplňek i písek (nebo perlit) a kompost. Písek
substrát odlehčí, kompost jej zase obohatí o živiny.

Na takové to malé
první pěstování ale netřeba zbytečně prožívat.

Výsadba sazenic

Každá nádoba na pěstování musí mít otvor, kterým odteče
přebytečná voda do misky pod květináčem.

Na otvor se dává střep
(kamínek), na něj lehká vrstva drenáže (písek, kamínky, střepy, perlit)
do výše okraje misky a pak teprve substrát. Rostlinky přesazujte vždy
večer a po přesazení je zalijte.

Pak je den dva nechte vzpamatovat mimo
přímé slunce a nakonec je usaďte na stálé místo, které už
neměňte.

Semínka

Semínka vysévejte vždy podle návodu na obalu (hloubka a rozestupy).
Zhruba ovšem platí, že se semínka dávají do hloubky, která odpovídá cca
pětinásobku rozměru semene (bazalka povrchově, hrášek hluboko). Semínka
mají ráda vlhko a teplo. Z počátku zalévejte rosením a ne obřím proudem
z konve, který je vyplaví.

Zalévání

Pokud můžete, zalévejte dešťovou vodou. Pokud ji nemáte, zalévejte
vodou z vodovodu, kterou necháte vždy předem odstát. 90 % problémů se
zaléváním plyne z toho, že se zálivka přežene a rostliny trpí
přemokřením. Tak bacha.

Využití prostoru

Prostor balkónu zaplňujte i s ohledem na výšku, abyste zaplnili co
nejvíce místa. Zkuste si udělat vždy alespoň dvě patra — velké
květináče ke stěně, ty menší před ně.

Použijte stoličku (na rajče,
pod to bylinky), police a schůdky (pro truhlíky), nebo cokoliv, co vám
pomůže lézt do výšky! Truhlíky a vysoká rajčata vždy dobře
zajistěte před převrácením od větru, ať vám nic neulítne (a nezabije
nebohého souseda v přízemí). Využijte stěny i zábradlí. Buďte
horolezci. Sápejte se vertikálně!

Ztráty a nepodarky

Určitě budou, tak se nelekněte a nenechte se odradit. Sám prosazuji na
zahrádce přístup — více je více. To jest vždycky si toho vyseju
o něco víc, pořídím si různé odrůdy, jednu až dvě sazenice navíc a
všechno ještě rozkládám v čase. Takže když se nedaří, nebo se něco
podělá, tak ztráty oplákávám jen krátce a jdu dál. Optimismus
podložený dostatečnými rezervami! 🙂

Máte tip na osvědčenou jedlou plodinu na balkon? Přidejte ji prosím
do komentářů, ať se všichni poučíme. Jsem děsně zvědavý, v čem
jedete! 😉

Noo, rajčata bych pro ušetření místa zavěsila do vzduchu, daří se jim
tam moc dobře, nelámou se a ještě stíní 🙂

Chystám se na to už druhým rokem, jenže mám balkón v mezipatře a
ještě do dvora na sever. Sluníčko jedině dopoledne, tak nevím co na to
rajčata a jahody budou říkat. Nějaká zkušenost?

Pěkné pozdravení, zahradníci. Sami nedostatek prostoru pro sázení a
pěstování neřešíme, dovedu si ale celkem klidně představit, že bych
v domácích podmínkách v šikovné mělčí obdélníkové nádobě
zvládla pěstovat třebas ředkvičky.

Jinak k jahodám a kombinaci měsíční a klasické pohromadě na malém
prostoru – nejsem si jistá, zda ty klasické pak „nezvlčí“ a nestanou
se z nich takové paskvily, něco mezi. Hlavně ale ztratí velikost plodů a
mají jen malé jahůdky. Možná ne první, ale následné roky se nám to při
kombinaci obou typů na zahradě stávalo.

A poslední poznámka pro autora – v odstavečku „Výsadba sazenic“
je několik písmenkových přežbleptů 🙂

Pěkný den, lucie

Já zkouším kedlubny a cuketu v truhlíku na balkoně

Tak já letos zkouším maliny, ostružiny a angrešt. Uvidíme co z toho
vzejde… 🙂 Loni jsme měli i ředkvičky a byly výborné 🙂 Jahody jsou
samozřejmostí, stejně tak i bylinky.
Všem ať se daří pěstování!

Libeček. Již 3 roky vydržel na balkoně i celou zimu a stříhám ho
již od začátku dubna. Hezký den

↪ 2 Lištice: Sever
je pro tyhle slunomily blbej, ale jestli vám tam svítí dopoledne, tak to
máte alespoň trochu východně 🙂 Rajčata, papriky, jahody asi moc
nepofrčí.

Co jsem hledal, tak ve stínu by mohly uspět následující rostliny:

  • listová petržel
  • pažitka, obyč i česneková
  • špenát, saláty
  • měsíčníi jahody
  • listový celer
  • máta (je sice slunomilná, ale zase superodolná), perilla
  • mangold, kadeřávek
  • lichořeřišnice
  • listová hořčice (Brassica juncea)
  • šťovík
  • mařinka vonná (svízel)
  • medvědí česnek (a všechny další podivné česneky)
  • rukola
  • hrášek a fazolky (alespoň při troše přímého sluníčka)
  • meduňka
  • jahodka indická
Budete mít zájem:  Každé druhé ženě hrozí cukrovka. Nejste to právě vy?

Více vám určitě poradí i v zahradnictví. Chce to jen nenechat se
odradit tradičními tipy (kapradí etc.) a pořádně zapátrat 🙂

↪ 4 David: Kedluby jsem
zkoušel loni, ale měl jsem z toho spíš takové bonzaje 🙂 Cuketu
(s lilkem) ale letos zkouším taky, 30cm kontejnery tak uvidíme!

↪ 5 Tetris: ↪
3 lucianka: JJ, ředkvičky jdou naprosto v pohodě 🙂 Ad jahody —
zajímavé, musím si zjsiti víc. Díky 🙂

Na samozavlažovací truhlíky se vyprdněte, pokud hodně necestujete, jinak
je to nutnost.

↪ 9 Alenka: Záleží
na jak dlouho jezdíte pryč 🙂 Mám odzkoušeno, že i bez samozavlažovacího
to rostliny přežijou 3–5 dní. Týden a více už je ale i tak spíše na
zálivku sousedkou 🙂

Letos zkouším z bylinek poprvé citronovou trávu a smil italský (voní
jako maggi), zatím se jim na slunci evidentně líbí 🙂

Super tipy, ahhh ty brambory jsem měla zkusit taky.

Chystám se vytvořit samozavlažování přes barel s vodou.
Jinak tenhle rok testuju hrášek.


12 Anonymní: Na brambory je ještě stále čas, sadbové se prodávají
cca do konce května 🙂 Ať se daří!

↪ 10 pan
Cuketka: mám balkon na který svítí sluníčko od jedné hodiny až do
zapadnutí, myslím, že i když nikam nejedu je samozavlažovací truhlík
super, jinak jsem musela zalévat ráno i večer a vždycky se modlila, aby se
mi rostlinky vzpamatovaly

Pokud mate nestineny balkon orientovany na jih, tak samozavlazovaci truhliky
berte jako nutnost. Jinak sazejte jenom suchomilne rostliny a skalnicky…

↪ 15 marie: ↪
14 Anonymní: Já mám zrovna ten balkon na jih a bez samozavlažovacích
to jde naprosto v pohodě. Ani ty 2 zálivky denně jsem nikdy nedělal.
Nechci jim určitě brát funkčnost, na druhou stranu se zase někdy děsně
přeceňují 🙂

My letos zkusíme vypěstovat v pytli kromě normálních brambor
i batáty. Už mi tu šplhají po okně, ven se je zatím dát bojím. Jeden
jsem zasadila mezi petunie jako okrasnou kytku (inspirace Pinterestem) a do
týdne bylo po něm. Chce fakt teplo…

↪ 17 Pájuša:
A jako normálně z obchodu nebo se kupuje nějak speciálně? Žebych taky
zkusil 🙂

My na zahradě pěstujeme kanadské a kamčatské borůvky. Plodí celé
léto a stačí pilně zalévat a je jich spoustu 🙂 letos jsme přikoupili
angrešt tak se uvidí 🙂

↪ 18 pan
Cuketka: Koupila jsem normálně v zelenině dva batáty, rozpůlila je,
křížem je propíchla špejlema, posadila na kelímky od jogurtu s vodou tak,
aby byly tím řezem ponořený. Pak se dlouho nic nedělo, až asi 3 týdnech
pustily klíčky.

Teď už se jich docela bojím, držej mi závěs v kuchyni a
lezou po cuketách a dýních, co mám zatím taky na parapetu 🙂
Není to můj nápad, náhodou jsem na něj narazila na Pinterestu.

Na fotkách
to vypadalo na pěknou úrodičku, tak jsem zvědavá 🙂

Mel bych dva dotazy.Neni uz na papricky pozde? A pak…ma tu nekdo tip jak
vypestovat pekne velkou koriandovou nat? diky

Na balkon na jih jsem letos nasadil samozavlazovaci truhlik a je super.
Dolevam po trech dnech 5 l vody, obcas s hnojivem – na bylinky zasadne jen
organicke! Tymian mam bokem v kvetinaci, je to suchomilna bylinka.
Koriandr roste jako divy, ale uz jsme ho dost otrhali, zkratili tak 5–10 cm
nad zemi. Jak ho omladit, proste jen pod soucasny nasypat seminka a doroste
novy?

Stejne tak s bazalkou? U te mi vloni fungoval list ve vode, zakorenil, ale
seminka by byla jednodussi.

Mirek: Koriandr jsem koupil jako sazenicku na trhu, ze seminek se mi
nedari – trva to dlouho a na te trose pudy co jsem mel za oknem jsem prvni
zeleny vyhonek hned ususil. V samozavlazovacim supliku sazenicka vyrostla za
mesic na pul metru! Asi zkusim sit rovnou do truhliku, teplo na to snad
uz bude.

Snažím se v paneláku zahradničit od loňského roku. Něco se daří,
něco ne. Ale letos jsem si všimla u souseda, že má na balkoně ve velkém
květináči třešeň. Žádného trpaslíka, už má tak 150 cm a normálně
plodí. Bomba. 😀

Rézi, prosím, kolik potřebují borůvky světla? Mám sice dobře
orientovaný balkon, ale v zábradlí nemám sklo a těsně u něj se mi nic
nedaří, protože se tam moc sluníčka nedostane. Tak přemýšlím, co
jiného tam pěstovat.

A ještě jedna otázka. Jak na přezimování jahod. Mě letos zašly,
protože jsem o ně měla strach a dala na mezipatro v chodbě paneláku.
Nejspíš jsem je ulila. Bylo by lepší je nechat na balkoně? Radil mi to
jeden zahradník.

Jak pěstovat rajčata

Nejčastější otázky, které dostávám od jara až do počátku podzimu se týkají právě správného pěstování rajčat (semena rajčat) a toho, jak napravit nebo se vyhnout problémům s pěstováním spojeným.

 Všichni rádi pěstujeme rajčata, ale i ony mají své mouchy. Dal jsem tedy dohromady komplexní článek, kde popořadě odpovídám na všechny možné otázky a poradím všem, jak vypěstovat různé typy rajčat úspěšně, sebejistě, ale hlavně jednoduše.

  Obsah: 

  • podnebí a půda
  • semena rajčat
  • zalévání rajčat
  • problémy s rajčaty
  • odrůdy odolné proti nákazám
  • sklizeň

Už jste asi připraveni začít, tak tedy pojďme kopat!

Podnebí a půda

Rajčata mají rády příjemné teplé místo na plném slunci a potřebují 8 hodin slunečního světla denně, jinak mohou být slabé a produkují málo plodů.

Ideální pH půdy pro pěstování rajčat by mělo mít hodnotu mezi 5,5 a 6,8. Půda by měla být úrodná, hluboká, dobře odvodněná a bohatá na organickou hmotu.

Jestliže půda zůstává mokrá v místech, kam chceme sadit, je třeba vybudovat vyvýšený záhon. Je důležité, aby půda držela vodu co nejrovnoměrněji, protože nerovnoměrný příjem vody může rajčatům způsobit různé problémy.

Mezi nejčastější patří: opadávání květů, popraskání plodů a vyhnívání.

Chcete-li vytvořit pro svá rajčata co nejvhodnější prostředí, je důležité dobré množství kompostu nebo organické hmoty. Obecně se doporučuje 7,6 cm organických látek do horních 15,2 cm půdy. Můžete si také vypěstovat krycí plodinu na pomoc při vytváření půdy. Nechte si vyrůst obilí nebo luštěniny, pokácejte je a přidejte do půdy. Tento způsob bývá nazýván zelené hnojení.

Jaký je rozdíl mezi nehybridními a hybridními odrůdami?

  • Nehybridní volně definované jako volně opylované odrůdy, které byly objeveny před mnoha generacemi a měly takovou hodnotu, že byly uloženy, zachovány a vydány. Je obecně dohodnuto, že za nehybridní odrůdy nemohou být považovány žádné geneticky modifikované rostliny. Nehybridní odrůdy často nejsou tak produktivní jako hybridy, ale většinou chutnají lépe a můžete uchovat jejich semena z jednoho období do dalšího, případně vypěstovat odrůdu, která se výborně hodí pro vaše podmínky. Většina nehybridních odrůd jsou tyčkového typu, což znamená, že vyrostou v dlouhé, protáhlé, popínavé rostliny a produkují rajčata dlouho průběžně během sezóny.
  • Na druhé straně hybridy jsou rajčata, jejichž šlechtění bylo kontrolováno a organizováno ze zvláštních důvodů. Například jsou šlechtěny, aby měly větší odolnost vůči chorobám. Ta právě u dědičných odrůd chybí. Ve skutečnosti hybridní odrůdy rajčat mají mnoho výhod oproti volně opylovaným odrůdám. Hybridy obvykle více plodí a dozrávají dříve a stejnoměrně. Jejich plody bývají kvalitnější.
  • Je to opravdu jen na vás, jakou odrůdu chcete pěstovat. Jestliže se chcete vyhnout hybridům a pěstovat pouze nehybridní odrůdy, musíte sledovat značení. Pro hybridy se obvykle požívání označení „F1“. Pokud potřebujete nebo chcete rajčata odolná proti nákazám, musíte si pořídit hybridy. Například VFFNTA znamená, že rostlina je odolná proti vadnutí Verticillium, Fusarium 1 a 2, háďátkům kořenovým Nematodes, mozaikovým virům Tobacco a nákaze stonků Alternaria. Rostlina označená VFFNTA je vhodnou volbou, pokud již v minulosti vaše rajčata postihly tyto nákazy.

Semena rajčat

V oblastech s dlouhou sezonou mohou být rajčata sazena přímo na zahradu, ale většina lidí začíná jejich setbu v místnosti 5 – 6 týdnů před posledním jarním mrazem, teprve poté zasejí sazenice na zahradu. Hlavní výhodou sázení rajčat od semen je obrovská škála druhů, které můžete pěstovat, protože nejste závislí na tom, zda daná odrůda bude na skladě v zahradním centru nebo zahradnictví. 

Výsadba a hnojení

Já jsem vždy položil malé množství vyvážených organických hnojiv jako 5-5-5 a přimíchal je do půdy těsně před sadbou.

 Obecně platí, že se to s hnojením nemá přehánět, pokud se rostlina dobře ujala a je v plném květu, protože příliš dusíku vytváří hodně listů, ale méně plodů.

Zjistil jsem však, že pokládání malého množství vyváženého hnojiva dává rostlinám dobrý, zdravý začátek.

Když příště budete chtít hnojit, tak až jak rajčata začnou kvést. Také postřik rostliny roztokem z chaluhy dvakrát nebo třikrát za sezónu zvyšuje sílu, což pomáhá popínavým rostlinám orážet onemocnění.

Tip: Rajčata sázejte vždy hluboko, položeny na stranu. 

Vykopejte mělký záhon. Odstraňte spodní stonky a větve z rajčat, nechejte pouze horní listy. Položte celou rostlinu stranou do záhonu a pokryjte půdou. Měly by být vidět pouze horní listy. Nebojte se, pokud listy směřují do strany, mělo by se to samo upravit a růst vzpřímeně za několik dnů.

Já sadím rajčata položené na stranu, protože celý stonek, který je nyní zahrabaný, vytvoří kořeny, což dává rostlině nejlepší základ, aby byla schopna lépe absorbovat živiny a vodu.

Navíc rozlehlejší soustava kořenů blízko k povrchu půdy způsobí, že rostlina bude mít k dispozici více tepla a vyprodukuje více rajčat.. 

 

Zalévání a mulčování rajčat

Při zalévání vždy udržujte vodu kolem spodní části rostliny a listy nechejte suché. Rajčata se mohou nakazit z výtrusů, které poletují ve vzduchu a přistanou na mokré rostlině, proto nikdy nepoužívejte postřikovače na horní části rostlin.

 Samozřejmě, že pokud prší, nic s tím nenaděláme, ale jinak se snažte udržet rostliny suché. 

Zalévejte pravidelně, ale umožněte půdě, aby trochu mezi jednotlivým zaléváním uschla.

Je žádoucí, aby rajčata měla pravidelný přísun vody bez toho, aby byla rozmočená.

V oblastech s vysokými teplotami, budete možná muset mulčovat kolem spodní části rostlin, aby se kořeny nevysušily a zároveň jako pomoc při udržování vlhkosti.

To, že jsou rajčata příliš promočená nebo naopak příliš suchá, způsobuje začátek jejich problémů. Takže se snažte udržet půdu vlhkou, ale ne mokrou.

 Vím, že je mezi těmito pojmy velmi tenká hranice, proto zalévejte podle potřeb rostliny. Jestliže potřebují být zalévány každé ráno, protože během léta u vás teploty stoupají i pře 38°C, pak je to v pořádku.

Pokud žijete v oblastech, kde je poměrně chladno celý den, potom stačí zalévat každé 2 – 3 dny. 

Jen buďte pozorní a časem sami poznáte, kdy vaše rostliny potřebují zalít a budete to skvěle zvládat.

Tak jaké jste se rozhodli pěstovat?

To vše záleží na odrůdě, kterou chcete mít. Není to tak, že by jedna byla lepší a druhá horší, jsou prostě jen jinak zvyklé růst. Označení na balíčku od semen nebo sazenic vám řekne, co máte. 

Keříčková rajčata nemusíte dávat ke kleci nebo mřížce, ale na druhou stranu, to nemusíte ani u tyčkových odrůd.  Jestli používáte klece nebo ne, je jen vaše volba a záleží samozřejmě na velikosti vaší zahrady. Já jsem vypěstoval oba typy rajčat a nezáleží na tom, jaký druh to je, nechal jsem je plazit po zemi. V místech, kde žiji, jsou jen velmi malé problémy se škůdci a nákazami, mé rostliny dobře prospívají. 

Budete mít zájem:  Jak větrat zdravě a nepřijít o teplo: ventilačka v zimě je chyba

Pokud však žijete ve vlhkých oblastech, kde mohou být problémem škůdci jako jsou slimáci a hlemýždi nebo máte omezený prostor na práci, pak ve svém zájmu rajčata nechte růst po tyči a snažte se je dostat dál od země.

 Jestli jste se rozhodli připojit své rostliny ke kolíku, kleci nebo mřížce, udělejte to, když jsou ještě malé, tak nepoškodíte větve nebo kořeny.  Pro přivázání rostliny ke kleci použijte nějaký tenký plátěný pásek nebo pásek z přírodních materiálů.

Nepoužívejte cokoli, čím se dá rostlina k tyči připevnit. Nevhodné jsou například dráty nebo řetězy.

Přistřihávat šlahouny nebo ne?

Někteří zahrádkáři redukují rajčata tím, že přistřihnou přízemní výhonky, tzv. šlahouny nebo výhonky listů, které rostou z axilu listů. Axil je “véčko“ mezi hlavním kmenem (stonkem) a bočními větvemi.

Výhonky můžete nechat na rostlině, pokud chcete. Ničím jí neubližují. Zaleží na vás, jak chcete, aby vaše rajčata rostla. Můžete nechat své rostliny plazit se po zemi, jako to dělám já.

Vůbec nikdy jsem neodstraňoval výhonky.  Jestliže se nemůžete rozhodnout, zkuste přistřihnout jednu rostlinu a druhou ne. Sami uvidíte, jak se obě budou vyvíjet.

Tak budete jistě vědět, jaká technika je pro vás nejlepší.

 Víte o tom, že se rajčata dají pěstovat i v pytlích? Nejvhodnější jsou silné pytle a doporučuje se jim vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat voda pryč.  

 

Běžné problémy při pěstování

  • Kočičí hlavy –Jsou to nepravidelné tvary a linie, zejména v horní části rajčat, způsobené  teplotními změnami a neúplným opýlením v chladném počasí v období květu. S tímto nelze nic dělat. Rajčata budou stále chutnat skvěle. Příště nesaďte rostliny tak brzy nebo vyberte takovou odrůdu, která je proti kočičím hlavám odolná.
  • Vyhnívání – Tento problém je způsoben špatným vstřebáváním vápníku kvůli nestabilní vlhkosti. Jestliže vás trápí právě tohle, odstraňte všechna shnilá nebo napadená rajčata, zajistěte stálou vlhkost a udržujte vrstvu mulče na půdě. Pokud žijete ve velmi horkých oblastech, je třeba mulčovat kolem vašich rajčat, aby nevysychaly. Mají rády vlhkost.
  • Spálení sluncem – Toto může nastat pokaždé, když teploty prudce stoupnou. Jestliže jsou rajčata už skoro zralá, je pravděpodobné, že celé plody shnijí. Odstraňte poškozená rajčata.
  • Rozštěp nebo popraskání slupky – Tento jev nastává, pokud se rostlinám zrychleně natáhne slupka, což může být způsobeno náhlým zvýšením vlhkosti po suchých dnech, stejně jako letní deště po období sucha. K napravení zajistěte rajčatům stálou vlhkost nebo si vyhledejte odrůdu odolnou proti popraskání. Dalším důvodem popraskání plodů může být jejich přezrálost. Což není nic špatného, jsou skvělé k jídlu. Klidně je sesbírejte. Mnoho Cherry rajčátek popraská i při sebemenších změnách teplot. Po silných deštích s tím už nic nenaděláte. Pokud můžete, skliďte zralé plody ještě před deštěm.
  • Květy se utvoří, ale plody se z něj vyvinou jen v malém množství nebo žádné – Květy rajčat opadají předčasně při náhlých změnách počasí, když je velká zima nebo naopak velké horko nebo když je půda příliš suchá. Zlepšete podmínky pro růst. Mulčujte, abyste udrželi půdu vlhkou.  Použijte Set pro květy, což je čistě přírodní produkt, šetrný k životnímu prostředí. Je to přirozený rostlinný hormon, který pomáhá květům vytvořit plody navzdory špatnému počasí a produkovat větší masitější rajčata s menším množstvím semínek. Použijte jej na začátku sezóny a vaše rajčata budou zralá až o tři týdny dříve. Až budou květy v plném rozkvětu, pravidelně je stříkejte a budete mít větší sklizeň po celou sezónu. Je možné jej použít také pro větší plodnost okurek, melounů, lilků, jahod a paprik. 
  • Zelená ramena – Některá rajčata jsou neupravované původní odrůdy a končí se “zelenými rameny“. Je to dáno způsobem, jak rostou a nelze s tím nic dělat.
  • Silná, tvrdá slupka na plodech – Důvodů může být několik.
    • Rozdíly v odrůdách – Spousta z nejběžnějších hybridů má vyšlechtěnou tvrdší slupku pro účely přepravy. Odrůdy jako Roma nebo Plum mají genově tvrdou slupku. 
    • Počasí – Suchá nebo velmi horká léta zapříčiňují to, že rajčata se plodí s tvrdou slupkou kvůli extrémním výkyvům teploty. I když zaléváte zahradu pravidelně, teplejší slunce a vítr během dne může mít za následek silnější slupku, díky které si rostliny zachovávají vlhkost.  
    • Housenky “rajčatového“ amerického lišaje 
    • Raná plíseň – Je způsobena plísní, která přežívá během zimy na starých popínavých rostlinách. K nápravě je nutné odstranit všechny nakažené listy. V budoucnu se vyhněte příliš hustého osázení a saďte rostliny dále od sebe a prořezávejte výhonky pro dobrou cirkulaci vzduchu. Je dobré taky střídat rajčata s jinými nepříbuznými rostlinami jako jsou kukuřice, fazole nebo salát.
    • Pozdní plíseň Je způsobena plísní, která má ráda teplé počasí. Její výtrusy se šíří velkou vzdáleností a mohou nakazit rozlehlé oblasti. Opět je třeba se vyhnout příliš hustému osázení a pokud je nákaza příliš vážná a rozsáhlá, odstraňte a zničte všechny napadené rostliny.

Houby Fusarium a Verticillium způsobují, že části rostlin vadnou a mohou je v průběhu času skolit úplně. Vadnutí Fusarium způsobuje, že listy na jedné větvi nakažené rostliny žloutnou. Vadnutí Verticillium se nejprve objeví jako žloutnutí mezi hlavními žílami na zralých listech. Abyste se vyvarovali těmto problémům, vyhledejte odolné odrůdy a střídejte sadbu s nepříbuznými plodinami, jako jsou kukuřice, fazole nebo salát. 

    • Háďátko kořenové – Toto je způsobeno mikroskopickými červy, kteří žijí v půdě. V budoucnu nasaďte odolné odrůdy a zkuste střídání rajčat s měsíčkem. Vyberte si nějakou z francouzských odrůd  měsíčku jako jsou “Nema-gone“, “Golden Guardian“, nebo “Tangerine“. Hustě posázejte po celé postižené oblasti a nechte je růst nejméně tři měsíce. Po třech měsících je zorejte do půdy.

Předcházejte nákazám od počátku – Vypěstování zdravých rajčat je opravdu velmi snadné, ale musíte mít na paměti několik důležitých věcí. 

Solarizace vaší půdy

Nechte vaši půdu ozářit sluncem pro regulaci háďátek a plevele. Je to také účinná ochrana před jinými škůdci a choroboplodnými zárodky. Zvlhčete půdu a pokryjte ji pevnou plastovou plachtou. Aby byl tento postup účinný, musí plachta zůstat na místě nejméně tři až čtyři týdny během nejteplejších dnů léta.

Vysaďte měsíček

Pavoučí roztoči milují měsíček, jeho vysazení přiláká škůdce do vaší zahrady, což není tak skvělé. 

Na druhou stranu může být měsíček použit, aby pomohl půdě zbavit se problémů s háďátky, pokud pracuje, jak má. Měli byste si vybrat francouzskou odrůdu, jako jsou “Nema-gone“, “Golden Guardian“, nebo “Tangerine“. 

Dříve než tuto metodu vyzkoušíte, zvažte všechny její výhody a nevýhody.

Střídejte zeleninu, kterou pěstujete

Abyste se vyhnuli půdním nákazám, vytvořte si na zahradě tříletý harmonogram střídání sadby a zasaďte na ni vaše rajčata a obměňujte je s nepříbuznými plodinami, jako jsou kukuřice, fazole nebo salát nebo zde vypěstujte krycí plodinu. To vám umožní osvítit půdu sluncem a přerušit cyklus nákazy.

Ujistěte se, že nesadíte rajčata na stejné místo, kde jiné druhy rostlin ze stejné čeledi (papriky, lilky a brambory) rostly v předchozích dvou letech. To pomůže k zachování jejich zdraví. Jestliže to není možné, pěstujte rostliny odolné proti nákaze, pokud si myslíte, že je vaše půda nakažena vadnutím Fusarium nebo Verticillium.

Zbavte se nakažených rostlin

Nikdy nekompostuje nakažené rostliny, protože tím riskujete rozšíření nákazy do zbytku vaší zahrady. Raději nakažené rostliny a veškerý zahradní odpad jako kompost nebo plevel, který s nimi přišel do kontaktu, vyhoďte nebo spalte.

·      Pěstujte odrůdy odolné proti nákazám

  • Celebrit – Je odrůda odolná proti nákaze stonků Alternaria, Fusarium 1 a 2, háďátkům, šedým tečkám na listech, rajčatovému mozaikovému viru a vadnutí Verticillium.
  • Italian Gold – Je odolnější proti uhnívání.
  • La Rossa – Je odolná proti Verticillium a Fusarium 1 a 2.
  • Neptune – Vysoká teplotní tolerance a odolnost vůči bakteriálnímu hnití. Tato odrůda je také odolná vůči vadnutí Fusarium 1 a 2, hnití Verticillium 1 a šedým tečkám na listech.
  • Rutgers VFA – Je známá pro svou odolnost vůči Verticillium a Fusarium.
  • Ildi žluté – Je odolná proti Verticillium a Fusarium, Tobacco mozaikovému viru a nákaze stonků Alternaria.
  • Stupické – Velmi brzy produkuje a je odolná vůči chladu.
  • Sunmaster – Velmi odolná vůči teplu. Může být opylována v teplotách mezi 31 až 36°C. Také je velmi rezistentní vůči Verticillium a Fusarium  1 a 2 a Alternaria.

Sklizeň

Plody sbírejte, když jsou celé barevné (červené, žluté atd.), ale stále pevné, a to směrem od shora dolů. Sbírejte je často. Ve skutečnosti, může být nutné je sklízet každý den nebo obden. Sledujte, jak se plody vyvíjejí.

Také chladno může snížit chuť rajčat. Proto je neskladujte v lednici, ale na kuchyňské lince, kde jsou teploty vyšší než 10°C.

RAJČATA: Jak vypěstovat elixír mládí a udělat domácí kečup nebo džem

RAJČATA: Jak vypěstovat elixír mládí a udělat domácí kečup Proč složitě pěstovat rajčata na zahradě nebo na balkoně, když jich jsou pořád plné obchody? Vůně, chuť, barva i radost z vlastní úrody bez chemie – to jsou ty hlavní argumenty. Nové i staré odrůdy rajčat mají tak širokou paletu chutí, že se možná budete i divit, jak může rajče chutnat, fakt! Rajčata jsou ohromně zdravá, například přirozeně zpomalují stárnutí a pomohou zlepšit náladu při hubnutí. V neposlední řadě jsou velmi oblíbenou potravinou, se kterou se dají děla kulinářské zázraky, můžete vyzkoušet některý z našich receptů. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Rajče jedlé (Solanum lycopersicum) obsahuje vitaminy skupiny B, C, E, K a provitamin A, z minerálních látek vápník, fosfor, železo, jód, draslík, hořčík, dále vlákninu, betakaroten a lykopen rostlinné barvivo, které patří k nejúčinnějším antioxidantům, a pokud je součástí stravy, je přirozenou prevencí před rakovinou. Rajčata mají detoxikační účinky, posilují obranyschopnost a zpomalují stárnutí. Jsou účinnými pomocníky při zánětu močových cest a prostaty, snižují hladinu cholesterolu, preventivně působí proti srdečním chorobám, jsou vhodná při křečových žilách a ateroskleróze, skvěle upravují trávení. Koupel z nati snižuje krevní tlak. Pravidelná konzumace rajčat přispívá k pohodě a klidné mysli, zvyšuje schopnost soustředění. A protože rajčata obsahují jen minimum kalorií, můžeme si jimi zlepšit náladu i při redukčních dietách. Nejzdravější jsou rajčata v syrovém stavu. Z jídelníčku bychom měli rajčata ale vynechat, pokud trpíme dnou anebo artritidou.

RAJČATA: Převislá třešňová rajčátka Tumbling Tom jsou v závěsných nádobách jak doma

Budete mít zájem:  Očkování proti rakovině děložního čípku nyní pouze dvěma dávkami

12 pravidel pěstování rajčat

  1.  Rajče patří mezi teplomilné rostliny, a proto mu musíme na zahradě nebo na balkoně dopřát slunné, před větrem chráněné místo a kvalitní hlinitopísčitou půdu. Záhon, kde chceme pěstovat rajčata bychom měli už na podzim dobře pohnojit rozleženou chlévskou mrvou. Pokud to nestihneme, na jaře před výsadbou zapravíme do hloubky zhruba 40 cm kvalitní kompost.

  2. Rajčata nevysazujeme na záhon po bramborách, paprikách, lilku a především opakovaně po rajčatech – nejméně 3 roky. Výhodné společenství je s celerem a bazalkou. Mezi rostlinky můžeme rozhodit na široko semínka heřmánku a měsíčku. Rajčata se nesnášejí s červenou řepou a hrachem, nesvědčí jim ani sousedství brambor, cuket a dýní.

  3. Nejobvyklejší doba pro vysazení sadby rajčat na záhony je polovina května po zmrzlých mužích, kdy už nehrozí noční a ranní mrazíky. Sazeničky rajčat můžeme koupit v zahradnictví nebo si je předpěstovat doma. Vyplatí se pěstovat několik různých odrůd. Základem jsou kvalitní sazenice. Musí být zdravé, nízkého vzrůstu a nejlépe by už měly mít první květní pupeny.

    Při nákupu se vyplatí prohlédnout listy z rubu, zda nejsou napadeny mšicemi nebo jinými škůdci.

  4. Semena je vhodné před výsevem máčet přes noc v česnekovém macerátu. Asi 100 g česneku vylisujeme, zalijeme 1 l studené převařené vody, po 90 minutách scedíme a nalijeme na semínka rajčat. Druhý den je vysejeme do truhlíků či rašelinových tablet.

    Česnekové mořidlo chrání rostlinky proti hnilobě a plísním. Semena rajčat vyséváme 6–8 týdnů před předpokládaným termínem výsadby do navlhčených výsevních substrátů, přibližně 1 semeno na 1 cm2, hloubka 0,5 až 1 cm. Na správný růst stačí teplota asi 18 ˚C. Mladé rostlinky potřebují hodně světla.

     Podle rychlosti růstu je můžeme ještě jednou přesadit do větších nádob tak, aby na každou sazenici připadlo 40–80 cm2.

  5. Nejobvyklejší doba pro vysazení sadby rajčat je polovina května po zmrzlých mužích, kdy už nehrozí noční a ranní mrazíky. Vzdálenost sponu při výsadbě rajčat záleží na typu a odrůdě rajčete.

    Obecně pro tyčková počítejme s dvěma až třemi sazenicemi na metr čtvereční, u keříčkových se čtyřmi až pěti na metr čtvereční. Rajčata mají hlubší a silnější kořenový systém, díky tomu jsou schopna opatřit si živiny a vláhu z větší hloubky a z větší plochy.

  6. Rajčata vysazujeme tzv. na vodu.

    Vykopeme jámu hlubší, než je délka kořenů sazenice, nalijeme do ní odstátou vodu s teplotou podobnou půdě a počkáme až vsákne. Do jámy položíme šikmo sazenici a zahrneme jámu do dvou třetin zeminou. Zalijeme ještě jednou případně dvakrát podle vlhkosti půdy. Po vsáknutí vody zasypeme jámu suchou zeminou. Už nezaléváme.

    Vrchní suchá vrstva zeminy zabrání vypařování a rostliny, které mají kořeny ve vlhku, se rychle ujmou. Sazenice zasadíme šikmo tak, že ještě asi 15 cm stonku zahrneme zeminou. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vláhy. K tyčkovým rajčatům dáme hned při výsadbě oporu, spirálové tyčky usnadňují vyvazování.

  7. Optimální teplota pro růst rajčat se pohybuje kolem 22 °C. U teplot klesajících pod 12 °C se růst zastaví a stejně nevhodná jsou i horka nad 35 °C.
  8. Rajčata zaléváme zásadně ke kořenům (podmokem), snažíme se nepotřísnit listy a plody. Zaléváme ráno, slunce přes den vysuší případně zamokřené listy.

    Zajistíme pravidelnou vydatnou zálivku v delších časových intervalech. Největší potřeba vody nastává v době tvorby plodů, menší potřeba vody je při zrání plodů. Zaléváme vždy po sklizni, abychom snížili nebezpečí praskání plodů. 

  9. Půdu kolem rajčat udržujeme kyprou a bez plevele, osvědčené je mulčování posekanou trávou, přihnojujeme organickými hnojivy.

    Pozor na dusík, aby rostlina netvořila listy na úkor plodů. Vyrobit si můžeme domácí hnojivo z droždí: 20 g sušených kvasnic a 7 lžic cukru zalijeme 8 l vlažné vody, necháme přes noc, ráno dobře promícháme.

  10. Vylamování bočních výhonů z úžlabí listů podporuje u tyčkových rajčat násadu a velikost plodů. Vylamujeme je rukou, když jsou křehké a mají velikost 5 až 10 cm.

    Při odřezávání nožem je vysoké riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu. Když rostlina nasadí plody, odstraníme spodní listy, zajistíme tak prosvětlení a provzdušnění rostliny. U keříčkových rajčat postranní výhony neodstraňujeme, zaštípnutím však podpoříme větvení.

  11. Na balkonech a malých zahrádkách můžeme pěstovat rajčata v plastových pytlích.

    Vhodné jsou velké silné pytle, u kterých musíme ustřihnout roh nebo udělat otvory, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníme kvalitním substrátem, rostliny zasadíme stejně jako na záhon a během růstu je vyvazujeme k opoře. Během vegetace je nutné přihnojovat vápenatými hnojivy.

  12. Pěstování v květináčích a truhlících se využívá na balkonech a okenních parapetech a je vhodné pro stále oblíbenější divoká rajčata, drobnoplodé a převislé odrůdy, kterým se v omezeném prostoru dobře daří. Při výsadbě nezapomeneme vysypat dno nádoby drenážní vrstvou, která poslouží k lepšímu odvodu přebytečné vody a provzdušnění kořenového balu. Rajčatům se daří v samozavlažovacích nádobách.

RAJČATA: základem úspěšného pěstování jsou kvalitní zdravé sazenice

Co asi děláme špatně, že nám rajče chřadne

Listy i stonky rajčat hnědnou a usychají, skvrny se objevují i na plodech 

Rajče napadla plíseň bramborová neboli fytoftora.Na nadzemních částech rostliny se začnou vytvářet nevzhledné šedozelené vodnaté skvrny. Ty ale působením slunce velmi brzy hnědou a mají jakoby spálenou barvu.

Za vlhka se na spodní straně listů také začíná vytvářet bělavý porost. Plíseň způsobuje houba Phytophthora infestans, která doslova miluje vlhkost. Pokud nastane vlhko a teplo, tak jsou pro plíseň vytvořeny ty nejlepší podmínky.

Problém je v tom, že vlhko a teplo potřebují ke svému růstu všechny rostliny. 

Plíseň patří mezi velmi zákeřné nemoci rajčat a umí potrápit i zkušeného zahradníka. Základem předcházení plísni je pochopitelně prevence. Rajčata musí být zasazena v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby se případná nákaza šířila co nejpomaleji. Rajčata zaléváme výhradně tzv.

podmokem pod rostlinu a ne na listy! Jinak je také třeba rostlinu správně uvázat k opoře a důsledně ji zaštipovat. Výhodné je pěstování rajčat u zdi, kde jsou chráněna před deštěm. Přibližně od druhé poloviny června rostliny pravidelně důkladně prohlížíme.

Napadené rostliny musíme odstranit a spálit! Chemickou ochranu aplikujeme až při zjištění prvních příznaků choroby, jako prevence je zbytečná. Pro prevenci je možné použít i přírodní přípravky na bázi olejů.

RAJČATA napadla plíseň bramborová.Listy i stonky rajčat hnědnou a usychají, skvrny se objevují i na plodech

Rajčata v kuchyni

Rajčata jsou velmi oblíbenou potravinou, se kterou se dají dělat doslova kulinářské zázraky. Nejchutnější (i nejzdravější) jsou ve studené kuchyni, ale skvělá jsou i po tepelné úpravě.

Rajčata se využívají v syrovém stavu jako příloha k hlavním jídlům nebo do salátů zeleninových či těstovinových i luštěninových. Z rajčat se vaří vynikající polévky, omáčky, domácí kečupy, protlaky i džemy.

Dají se zapékat, péct, plnit, nakládat, využívají se při různých úpravách masa, těstovin, luštěnin, rýže, uplatní se při pečení slaného pečiva. Zcela nezastupitelnou roli hrají rajčata v italské, řecké, španělské či mexické kuchyni.

Z rajčat lze získat i rajčatovou šťávu, která je základem osvěžujících nápojů a koktejlů. Zkusit si můžeme udělat domácí sušená rajčata nebo je naložit. Sušená rajčata jsou základem mnoha pokrmů.

RAJČATA jsou nejlepší i nejzdravější ve studené kuchyni, ale skvělá jsou i po tepelné úpravě

Doporučené odrůdy rajčat keříčkových i tyčkových

Rajče keříčkové Diana

Velmi raná odrůda pro těžší a vlhčí půdy. Plody jsou menší, kulovité, vyrovnané ve tvaru a velikosti, středně pevné. Tato odrůda vyniká vysokou odolností vůči plísni bramborové.

Rajče keříčkové Darinka F1

Velmi raný hybrid s pevnými, téměř nepraskajícími plody. Vyznačuje se velmi rychlou dynamikou zrání, a proto je určen pro nejranější sklizně.

Rajče keříčkové odrůda Darinka F1

Rajče keříčkové Karla

Středně raná odrůda s velmi kompaktním keřem určená pro balkony a malé zahrádky. Plody jsou ploše kulovité, velké, velmi pevné s vynikající barvou dužiny. Je vhodná i na výrobu domácích kečupů a protlaků.

Rajče keříčkové Minigold

Třešňová odrůda s bohatými hrozny drobných žlutých plodů příjemné, lahodné chuti. Je nenáročná na půdu.

Rajče keříčkové odrůda Minigold

Rajče keříčkové Pavlína

Středně raná odrůda mohutnějšího vzrůstu s kulovitými, velmi pevnými a sladkými plody. Po sběru plodů probírkou hned po zčervenání se dá skladovat 2–3 týdny.

Rajče keříčkové Tumbling Tom

Červená odrůda převislých třešňových rajčátek určených pro pěstování v závěsných nádobách nebo samozavlažovacích truhlících. Pravidelné přihnojování zvýší násadu plodů.

Výrazně větví a někdy vyžaduje částečné prosvětlování – odstraňování částí výhonů tak, aby zbytečně nezahušťovaly.

Odrůda je ve dvou barevných variantách – Tumbling Tom Red s červenými plody a Tumbling Tom Yellow s plody žlutými.

Rajče keříčkové odrůdy Tumbling Tom Red s červenými plody a Tumbling Tom Yellow s plody žlutými

Tyčkové rajče Torino F1

Rychle rostoucí rajče do nepohody. Tvoří pevné, zploštělé plody střední velikosti (80–100 g), které téměř nepraskají. Skladovatelnost plodů je 10–14 dnů.

Rajče tyčkové Sunchocola F1

Nová hybridní odrůda – atraktivní rajče z japonského šlechtění malé velikosti o průměru okolo 2 cm s čokoládovou barvou a výtečnou sladkou chutí. Plody jsou odolné k praskání s delší dobou skladovatelnosti.

Odrůda je vhodná pro pěstování na záhoně či ve skleníku, ale i v dostatečně velké nádobě o minimálním objemu 8 litrů nám poskytne slušný výnos lahůdkových plodů.

Samozřejmě je při takovém způsobu pěstování nutná odpovídající výživa.

Rajče tyčkové odrůda Sunchocola F1

Rajče tyčkové Jahodo

Název této rané odrůdy vychází z tvaru a velikosti jeho plodů. Ten je opravdu jahodový s typickým žebrováním. Plody o hmotnosti 16–20 g jsou výjimečně sladké. Jedná se o výnosné rajče, které netrpí předčasným opadem plodů.

Rajče tyčkové Směs barev Cherry

Atraktivní směs barevných a chutných malých třešňových rajčat.

Směs je složená ze čtyř barevných hybridních odrůd: Sungreen F1 má zelené plody, vyrovnané nasazování plodů a je tolerantní k chladu, Sungold F1 je rajče žluté barvy, velmi raná odrůda Supeach F1 má narůžovělé plody s odlišnou rajčatovou chutí, raná odrůda Sunlemon F1 poskytuje jemně žluté plody, vytváří členěný hrozen s vysokou násadou plodů.

Rajče tyčkové Směs barev Cherry

Rajče tyčkové Oxheart

Starší oblíbená středně raná až pozdní odrůda s velkými červenorůžovými plody tvaru býčího srdce, plody mají vynikající sladkou chuť, mohou dorůstat i 300 g.

Rajče tyčkové Tornádo F1

Oblíbené rajče s univerzálním použitím. Má měkčí plody a vyžaduje vyrovnaný vláhový režim, aby se předešlo jejich praskání. Plody jsou kulovité, až plošně kulovité, hladké, ve zralosti tmavočervené, aromatické a chutné.

Rajče tyčkové odrůda Tornádo F1

Rajče tyčkové Bejbino F1

Koktejlové rajče, které vyniká mimořádnou chutí s vyváženým poměrem cukrů a kyselin a výrazným aroma. Rostlina nese bohaté hrozny malých a pevných plodů o průměru 2–3 cm a hmotnosti 30–40 g. Odrůda vyniká tolerancí k plísni bramborové.

Rajče tyčkové odrůda Bejbino F1

Rajče tyčkové Datlo

Odrůda s plody datlového tvaru, které zrají do žluté barvy, mají hmotnost 16–20 g, jsou atraktivní na vzhled a velice chutné.

O rajčatech by vás ještě mohlo zajímat:

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *