Použito v Ajurvédká medicína k léčbě nachlazení, chřipky, zadržování vody, špatného trávení, artritidy a nemoci je celerové emeno oučátí
Obsah:
Použito v Ajurvédská medicína k léčbě nachlazení, chřipky, zadržování vody, špatného trávení, artritidy a nemoci je celerové semeno součástí holistického zdraví po tisíce let. Na co se dnes používá? Běžně se používá k pomoci tělu odstranit vodu močí, léčit artritidu a dnu, omezit menstruační křeče, snížit zánět a snížit krevní tlak.
Toto malé zázračné semeno pochází přímo z a celer rostlina zvaná smallage, ale nelze ji sklízet až do druhého roku vývoje.
Celerová rostlina produkuje cenný éterický olej ze zelerového semene, který se často používá v parfémovém průmyslu – a který také obsahuje silnou chemickou sloučeninu zvanou apiole.
Celerová semena jsou ve vaření dobře známá jako koření, celé i mleté, což více než jen přidává chuť pokrmům – má také úžasné účinky na zdraví.
Můžete jíst celer? Výhody celeru
- Pomáhá regulovat krevní tlak
- Nabízí antiseptické vlastnosti, které pomáhají uchovat jídlo
- Může zmírnit příznaky artritidy a dna
- Nabízí antibakteriální výhody a bojuje s infekcí
- Může pomoci snížit bolest spojenou s menstruačními křečemi
1. Pomáhá regulovat krevní tlak
Podle studie provedené na Íránské univerzitě lékařských věd v Íránu provedené na potkanech mohou mít účinky různých výtažků z celeru na krevní tlak pozitivní výsledky.
Ve studii byl sledován krevní tlak a srdeční frekvence u potkanů, kterým byly podávány extrakty z celeru. Výsledky ukazují, že extrakt z řapíkatého celeru pomohl nižší krevní tlak.
Také zvyšuje srdeční frekvenci u hypertenzních potkanů.
Vědci nakonec dospěli k závěru, že výtažek z řapíkatého celeru má antihypertenzivní vlastnosti, a proto by mohl být přínosem pro ty, kdo bojují s regulací krevního tlaku. (1)
2. Nabízí antiseptické vlastnosti, které pomáhají uchovat jídlo
Pokud existuje přírodní přípravek, proč jej nepoužívat namísto nezdravých možností? Celerové semeno může být perfektní odpovědí. Indie je jednou zemí, která to ví velmi dobře, protože lidé v Indii používají toto koření mimo jiné po stovky, ne-li tisíce let k uchování jídla.
Katedra biochemie University College of Science v Indii analyzovala 35 běžných indických koření. Mezi zkoumanými kořeními byl celer, hřebíček, skořice, biskupský plevel, chilli, křen, kmín, tamarind, černý kmín, semena granátového jablka, muškátový oříšek, česnek, cibule a tejpat.
Výzkumníci zjistili, že tato běžná indická koření „mají silné antimikrobiální účinky proti testovacím organismům Bacillus subtilis (ATCC 6633), Escherichia coli (ATCC 10536) a Saccharomyces cerevisiae (ATCC 9763). Výsledky také prokazují tradiční používání koření jako potravinářských konzervantů, dezinfekčních prostředků a antiseptik. “ (2)
3. Může zmírnit příznaky artritidy a dna
Studie mimo Austrálii byla zaměřena na zjištění, zda by použití funkčního lékařství, jako je nutraceutikum, mohlo pomoci snížit zánět spojený s artritida a dna.
Krysám byl podáván extrakt z řapíkatého celeru z indického celeru a kombinován s mušlí zelenými rty na Novém Zélandu.
Výsledky zjistily, že je užitečné při snižování zánětu u potkanů s artritidou a dna. (3)
Podle jiné studie zveřejněné v roce 2007 Pokrok ve výzkumu léčivbylo zjištěno, že extrakt z řapíkatého celeru je stejně účinný jako ibuprofen a aspirin při snižování artritidy způsobující zánět.
Studie se navíc domnívá, že celerové semeno je pozitivní volbou, protože se nezdá, že by interagoval s žádnými existujícími drogami; proto může být velkým výběrem léčby u mnoha zánětlivých onemocnění.
(4)
4. Nabízí antibakteriální výhody a bojuje s infekcí
Semena celeru, vědecky známá jako Apium graveolens, byly používány stovky let kvůli jejich antibakteriálním výhodám.
Vědci z Centra biomedicínského výzkumu Sheffield Hallam University v USA zkoumali „surový alkoholický extrakt ze zelerových semen“, aby otestovali jeho účinky proti H. pylori a další bakterie.
Tyto laboratorní výsledky ukázaly, že extrakt vykazoval silné antibakteriální účinky, což vedlo vědce k závěru, že „může být vhodný pro další výzkum jako účinný prostředek k léčbě infekcí H. pylori“. (5)
5. Může pomoci snížit bolest spojenou s menstruačními křečemi
Celer semeno může pomoci s svalové křeče a PMS příznaky, jako jsou menstruační křeče. Nějaký výzkum ukazuje, že celer semeno, anýz a šafrán může pomoci zmírnit bolest a délku nepohodlí během menstruace. (6)
Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie zveřejněná v Journal of Midwifery & Health Health Women zkoumala účinky bylinného léčiva obsahujícího celer semena, šafránové a anýzové extrakty ve srovnání s kyselinou mefenamovou a kontrolou dysmenorey, což má za následek bolestivé menstruační křeče.
Zúčastnilo se jí 180 studentek z Isfahanské univerzity ve věku 18–27 let. Byly rozděleny náhodně do skupiny bylinných léků, kyseliny mefenamové nebo placeba.
Po prozkoumání výsledků po dvou až třech měsících se dospělo k závěru, že jak mefenamika, tak bylinné léčivo „účinně zmírňují menstruační bolest ve srovnání s placebem“, zatímco skupina léčená šafránem / celerem / extraktem anýzu významně snížila bolest než kyselina mefenamová. (7)
Výživa z celeru
Jedna polévková lžíce (asi šest gramů) celerového semínka obsahuje asi: (8)
- 25,5 kalorií
- 2,7 g sacharidů
- 1,2 g proteinu
- 1,6 gramu tuku
- Vlákno 0,8 gramu
- 0,5 miligramu mangan (25 procent DV)
- 2,9 miligramu železa (16 procent DV)
- 115 miligramů vápníku (11 procent DV)
- 28,6 miligramů hořčíku (7 procent DV)
- 35,6 miligramů fosforu (4% DV)
- 0,1 miligramu mědi (4% DV)
- 0,1 miligramu vitamínu B6 (3 procenta DV)
- 91 miligramů draslíku (3 procenta DV)
- 0,5 miligramu zinku (3% DV)
Celerové semeno také obsahuje trochu vitamínu C, niacinu a selenu.
Kde hledat a jak používat celerové semeno
Semínko zeler můžete najít online nebo nanejvýš s jakýmkoli obchodem s potravinami. Ekologické je důležité pro zajištění nejlepší kvality.
Rostlina celeru je štíhlá a stojí asi dvě až tři stopy vysoký se třemi až pěti segmentovanými listy a květy s malými bílými lístky. Semena se nacházejí uvnitř květů a jsou malá, pálená až tmavě hnědá a mají silnou, ale příjemnou vůni.
Jak je uvedeno, celerové semeno se běžně používá při vaření. Je to součást mnoha jídel od omáček až po okurky. Můžete jíst celer, ale u některých lidí může vyvolat alergickou reakci a není vhodný pro každého, kdo je těhotný nebo kojící. Pokud alergie není problémem, je to skvělá volba pro řadu pokrmů, omáček, polévek, dušených pokrmů a pro výrobu nakládané okurky.
Populární v čerstvých rajčatových a zeleninových šťávách, polévek a dušených pokrmech, okurkách, dresingech, slaměch, chlebech a dokonce i masech, jako jsou salámy a hovězí konzervy, je celer osivo skvělou možností, jak přidat lahodně výraznou chuť. Samozřejmě to bylo navždy populární v koktejlu Bloody Mary.
Curies, pickles a chutneys jsou populární jídla u severních Indů a Bengalisu obsahující celer. Směs používající kurkumu, šalvěj, kmín, zázvor a celer je skvělým kořením i na kuře.
Recepty celeru a možnosti celeru
Jak je uvedeno výše, koprové semínko je možnost, stejně jako nasekané celerové listy, pokud se chcete vyhnout celerovému semenu, ale pokud můžete toto úžasné semeno tolerovat, nemá v receptech dostatek možností. Zkuste tento:
Simple Garlicky Celery Seed Vinaigrette
- Slouží: 8
- Celkový čas: 15 minut
- SLOŽKY
- 2 malé stroužky česneku, mleté
- 1,5 čajové lžičky opékané půlky celeru
- 3 lžíce jablečného octa s matkou
- 1/8 šálku olivového oleje
- 1/8 šálku sezamového oleje
- ⅛ lžička mořské soli
- 2 hlávkový zelený listový salát, celkem asi 2 libry, roztrhané na malé kousky
- Tenký plátek syrového fenykl
- Čerstvé oranžové segmenty nasekané na malé kousky
POKYNY:
- Ve střední misce nasypejte česnek do pasty.
- Přidejte mořskou sůl, celer, olivový olej a sezamový olej.
- Rozšlehejte, dobře se mísí.
- Do mísy přidejte salát a fenykl a hodte na lehkou srst.
- Přidejte oranžové segmenty a jemně promíchejte.
- Podávejte okamžitě.
Zde je několik dalších receptů na celer, které můžete vyzkoušet:
- Zelený chřestová polévka s celerem a opečenými lískovými oříšky
- Obvaz z celeru
- Celer Seed Chicken
Dějiny
Samozřejmě nemůžete docela docela mluvit o historii celerového semene bez zmínky o celeru. Celer (Apium hrobáři) se považuje za stejnou rostlinu jako selinon, který byl zmíněn v Homerově „Odyssey“ v přibližně 850 ° C.
Pro nás to pochází z francouzštiny celeri. Jakmile se nazývá divoký celer nebo smallage, roste na mokrých místech po celé Evropě, ve Středomoří, Malé Asii, na Kavkaze a na jihovýchod směrem k Himalájím.
Předpokládá se, že pocházel ze Středomoří a je zaznamenán v čínských spisech po Kristu.
Smallage (Apium graveolens) je vlastně členem velké rodiny rostlin, která se obvykle nazývá rodina mrkve nebo petrželky (Umbelliferae nebo Apiaceae). Rovnoměrná mrkev a petržel, kopr, koriandr, fenykl a pastinák pochází z této rodiny. Semínko zeleru, které vaříme, se sklízí z tohoto typu celeru a většinou se pěstuje v Evropě a Indii, některé v Kalifornii.
Z toho, co můžeme říct, nejstarší záznam slova celeri Bylo zjištěnov básni devátého století napsané ve Francii nebo Itálii, odkazující na léčivá použití. (9, 10)
Opatření / vedlejší účinky celerových semen
Jsou celerová semena bezpečná k jídlu? Pro většinu ano, ale věděli jste, že nejsou daleko za citlivostí často způsobenou arašídy? Celer může způsobit některé docela závažné alergické reakce, takže buďte opatrní, pokud si myslíte, že můžete mít citlivost. Pro ty, kteří by mohli být ovlivněni, může způsobit potenciálně fatální anafylaktický šok.
Kořen celeru nebo celer může obsahovat více alergenů než stonek, ale semena obsahují nejvyšší obsah alergenů.
Alergická reakce může být také vyvolána konzumací potravin, které byly zpracovány na strojích, které dříve zpracovávaly celer.
Zdá se, že se jedná o větší problém v oblastech, které produkují celerové semeno, například ve střední Evropě, a musí tyto informace uvést na svých štítcích. (11)
Pokud jste těhotná nebo kojíte, podnikněte zvláštní opatření. Zatímco celer pro vás není špatný, některé části, například semeno, mohou být. Drž se dál od celerových semen; mohou způsobit krvácení z dělohy a možná kontrakce dříve, než si přejete.
Závěrečné myšlenky
- Používá se v ajurvédské medicíně k léčbě nachlazení, chřipky, zadržování vody, špatného trávení, artritidy a nemoci. Celerové semeno je součástí holistického zdraví po tisíce let.
- Výzkum ukazuje, že přínosy řapíkatého celeru zahrnují pomoc při regulaci krevního tlaku, poskytování antiseptických vlastností, které pomáhají uchovat potravu, zmírnění příznaků artritidy a dny, boj proti bakteriím a infekcím a potenciální snížení bolesti spojené s menstruačními křečemi.
- Celerové semínko můžete používat různými způsoby, od parfémů až po různé pokrmy, ale uvědomte si, že celerová semena mohou být pro určité lidi vysoce alergická a těhotné ženy by se jim měly vyhnout.
Čtěte dále: 9 výhod Chia Seeds + Vedlejší účinky
Zdravý celer
Celer je díky své výrazné chuti velmi kontroverzní rostlinou, jedni na něj nedají dopustit a druzí se jeho konzumaci vyhýbají jako čert kříži.
Tradice pěstování celeru je známá již z dob starého Egypta, kdy byl používán jako koření a především jako přírodní afrodiziakum.
V posledních letech se celer začíná stále více dostávat do povědomí lidí pro svůj blahodárný vliv na mužskou potenci. Neváhejte a vyzkoušejte, že je toto tvrzení pravdivé..
Miřík celer (Apium graveolens), známý spíše jen pod zkráceným názvem celer, patří do čeledi miříkovitých rostlin. Jedná se o dvouletou bylinu pěstovanou jako kořenovou zeleninu pro své bulvy a listy. Miřík celer znali již ve starém Egyptě, kde byl pěstován jako významné koření a přírodní afrodiziakum.
Celer byl v té době považován za symbol smrti a smutku, což souviselo s tím, že byl zasvěcen bohům podsvětí. Pojídal se na pohřebních hostinách a ve věncích se pokládal na hroby. Do Evropy se rozšířil až po třicetileté válce. V dnešní době se pěstuje téměř na celém světě.
Pěstují se tři druhy celeru – celer řapíkatý (Apium graveolens L. var. dulce), celer bulvový (Apium graveolens L. var. rapaceum) a celer listový (Apium graveolens L. var. secalinum nebo Apium graveolens L. var. silvestre).
Celery řapíkatý a listový se pěstují pro listy, z celeru bulvového se využívají bulvy i listy. Pro lepší chuť se občas přistupuje k bělení bulev a řapíků. Existují však i speciální hybridní odrůdy např. celer bulvový Albin, který se bělit nemusí. Dalším speciálně vyšlechtěným hybridem je celer bulvový asterix F1.
Klasickou pozdní odrůdou bulvového celeru je celer bulvový Maxim. Tato odrůda celeru je určená pro podzimní sklizeň, není náročná k vybíhaní do květu. Bulvy jsou při správném pěstování velké, kulovité. Dužnina je krémově bílá. Bulvy je možné konzumovat přímo, konzervovat i mrazit.
Odrůdou pěstovanou pro sklizeň listů je celer listový (naťový). Jedná se o velmi jemnou odrůdu naťového celeru vytvářejícího bohatší růžice plné jemné aromatických listů. Nať tohoto celeru se sklízí postupně od konce léta nebo jednorázově na podzim. Sklizená nať je vhodná k přímé spotřebě, k sušení i k mražení.
Celosvětově známou odrůdou řapíkatého celeru je celer řapíkatý Pascal. Tato odrůda vytváří silnější dlouhé listy. Daří se jí v písčitých půdách s vyšším obsahem živin a dostatkem vápníku. Nezbytná je pravidelná závlaha.
Pěstování celeru
Nejčastěji pěstovanou variantou je celer bulvový. Pěstování řapíkatého a naťového celeru není tak rozšířené. Základní pravidla pěstování jsou však pro všechny tři varianty stejné. Jelikož má miřík celer dlouhou vegetační dobu, je nutné provést výsev již v únoru, nejpozději začátkem března.
Výsev se provádí do výsevních misek. Semena klíčí při teplotě 15 °C cca za dva týdny. Asi po měsíci je nutné sazenice přepikýrovat na vzdálenost 5 x 5 cm. Po zesílení rostlin je dobré je znovu přepikýrovat, vhodné jsou například speciální sadbovače mini D 6 cm.
Na záhon sázejte rostliny přibližně v polovině května, v době, kdy již teploty neklesají pod bod mrazu do sponu 50 x 50 cm, aby rostliny měly dostatek prostoru pro vyvinutí velké bulvy. Vhodné je slunečné stanoviště se středně těžkou a dostatečně vlhkou půdou bohatou na humus.
Rostlinám se bude dařit na místě, kde byly v loňské sezóně vysazeny luskoviny, plodová zelenina nebo košťáloviny. Nevhodné je sázení do záhonu osázeného v minulé sezóně kořenovou zeleninou. Půda je vyčerpaná a zejména u bulvového celeru by došlo k výraznému snížení úrody. Sazeničky vysazujte opatrně, aby vegetační střed nebyl ‚utopený‘ v zemi.
Špatnou výsadbou může dojít k deformaci a místo bulvy se vytvoří jen množství dužnatých kořenů. Rostliny je třeba během vegetace přihnojovat vícesložkovým hnojivem např. NPK hnojivem s guánem. Menší bulvy celeru i listy můžete začít sklízet již červenci, jen dávejte pozor, aby na rostlině zůstal dostatek listů (provádějte pouze probírku listů).
Otrhávání okrajových listů je přínosné pro zvětšení bulvy. Na podzim bulvy vyryjte, očistěte, zkraťte kořeny a odstraňte nať (nechte pouze středové srdíčko). Očištěné bulvy uchovávejte v písku ve sklepě nebo ve skleníku, kde nemrzne.
Pěstování sazenic, výsadba i další ošetření je u řapíkatého celeru podobné jako v předchozím případě, ale pěstuje se jako naťová zelenina. Řapíkatý celer má být křehký s výraznou aromatickou chutí, čemuž přispívá tzv. bělení (chránění řapíků před sluncem).
Nejpoužívanějším způsobem bělení je metoda zabalení řapíku lepenkou nebo černou fólií na dobu cca 3 týdnů tak, aby zůstaly vidět pouze špičky listů. Toto opatření se provádí v době, kdy jsou řapíky vysoké asi 30 – 40 cm. Po bělení následuje sklizeň.
Skladování řapíkatého celeru je náročné, proto je spíše sezónní zeleninou.
Listový celer je málo rozšířeným typem a to i přesto, že se poměrně dobře rychlí a jeho pěstování není tak náročné jako u předchozích dvou druhů celeru. Listový celer má rád vlhčí, humózní i hlinité půdy.
Sazenice se vysazují ve sponu kolem 40 x 30 cm. Listy se sklízejí během celé vegetace. Kořen lze nechat přes zimu v zemi zakrytý slámou a v dalším roce znovu sklízet listy až do doby, než rostlina vyběhne do květu.
Sklizené listy jsou vhodné k přímé spotřebě, lze je však i sušit a zmrazit.
Choroby a škůdci na celeru
I celer mohou napadnou nějací škůdci či choroby. Nejčastěji se vyskytuje skvrnitost celerových listů, která se projevuje tak, že se na starší listech objevují žlutavé, později žlutohnědé skvrny. Listy zasychají a odumírají. Účinnou ochranou jsou preventivní chemické postřiky např. prostředkem Kuprikol 50 (přípravek).
Další chorobou je strupovitost celerových bulev. Na napadených bulvách se objevují hnědé skvrny, které se zvětšují, napadené pletivo kornatí a praská. Prevencí je nesázet celer na napadeném záhoně alespoň 3 roky. Škůdcem napadajícím celer je vrtule celerová.
Jedná se o dvoukřídlý hmyz, který při velkém výskytu může způsobit rozsáhlé škody. Larvy vrtule celerové tvoří v listech rostlin chodbičky, které jsou zpočátku bílé a postupně hnědnou a usychají. Dospělí jedinci jsou velcí cca 5 – 7 mm, žlutočerveného či žlutočerného zbarvení.
Kukly přezimují v horní vrstvě půdy a na jaře se objevují dospělci, kteří v krátkém čase nakladou vajíčka na spodní stranu listů. Larvy druhé generace vrtulí se objevují na podzim. Ochranou je ničení napadených listů a chemický postřik přípravkem na savý a žravý hmyz. Na kořenech (bulvě) může škodit pochmurnatka mrkvová.
Její výskyt se projevuje přítomností chodbičkových požerků a bulvy celeru se mají tendenci fialovět. Prevencí je každoroční změna stanoviště. Dospělé jedince lze odchytávat na lepové desky.
Celer je dobrý na mužskou potenci a k čemu ještě?
Celer má blahodárný vliv na mužskou potenci, ale to není všechno. Jeho léčebné účinky jsou daleko rozsáhlejší. Díky obsahu velkého množství éterických olejů, které jsou hlavním původcem jeho typického aroma, napomáhá konzumace celeru chránit lidský organismus před bakteriemi a plísněmi.
Po konzumaci se tyto látky uvolňují a působí na sliznice, v ústech, v žaludku i ve střevech. Desinfekční účinky mají i v ledvinách a močových cestách, kde zabíjejí původce různých infekcí. Uplatnění najde celer i v případě onemocnění dýchacích cest. Celerové silice pomáhají rozpouštět hleny a desinfikují sliznice.
Nejúčinnější je při nachlazení konzumace čerstvé šťávy z celeru. Množství vitamínů a minerálů v celeru také není zanedbatelné. Celer je považován za významný zdroj vitamínů skupiny B. Obsahuje všechny vitamíny z této skupiny ve vyváženém množství.
Vitamíny náležející do této skupiny jsou důležité pro zdravou kůži, nehty a vlasy, napomáhají ke správné funkci jater a střev a přispívají i k dušení rovnováze. V listech celeru je obsaženo více vitamínu C než v citrónu. Dalšími obsaženými vitamíny jsou A, K a E.
Kromě vitamínů je celer i zdrojem minerálů (draslík, hořčík, chróm, sodík, železo, vápník, zinek a jód). Celer podporuje tvorbu moči, působí tedy jako přírodní diuretikum. Pomáhá rozpouštět usazeniny a odplavuje je z těla, čistí tak lidský organismus.
Pravidelné užívání syrového celeru či celerové šťávy by mělo zmírnit problémy s revmatismem, dnou a artritidou. Celer by jistě neměl chybět na talíři diabetiků, protože látky v něm obsažené snižují hladinu cukru. Do jídelníčku by ho měly zařadit osoby trpící vysokým krevním tlakem a lidé s problémy s produkcí žluče a s žaludečními vředy.
Z celeru si můžete připravit výborný celerový salát s jablkem. Budete k tomu potřebovat následující ingredience:
- 30 dkg celeru
- 30 dkg jablek
- 3 lžíce olivového oleje
- sůl
- pepř
- bobkový list
- nové koření
- trošku cukru
- estragonový ocet (může být i obyčejný)
Celer nakrájejte na nudličky a povařte ho v osolené a okyselené vodě spolu s kořením. Po zchladnutí přidejte do salátu najemno nakrájená jablka, olej a podle chuti oslaďte.
Dobrou chuť! 🙂
Esenciální oleje jsou možná nová antibiotika
Danielle Fagan Esenciální oleje nejsou žádná novinka, protože se používaly už ve starém Egyptě, a to jako součást v průběhu mumifikačního procesu. Aromatické oleje také používali staří Řekové, Římané, Číňané a Indové k nejrůznějším účelům.
Dnes se éterické oleje vracejí na scénu, ve velkém stylu.
Příznivé zdravotní účinky esenciálních olejů prokázalo množství vědeckých výzkumů. Ukazuje se, že tyto přírodní prostředky mají potenciál pomáhat nám četnými a překvapivými způsoby.
Řešení problému, nejen jeho symptomu
Náš imunitní systém musí během života čelit milionům bakteriálních, virových a parazitických invazí. Kdykoli vezmete do ruky kliku u dveří, protřete si své oči nebo se dotknete svých úst, dostáváte se do kontaktu s velkým množstvím patogenů.
Váš imunitní systém je jako ochranná bariéra, která bez přestání, každou minutu vašeho života, odhaluje choroboplodné zárodky a likviduje je.
Pokud Vaše imunita nefunguje optimálně, chytáte každou chvíli různá nachlazení a virózy nebo se u vás rozvinou alergie.
Pak se člověk uchyluje k užívání různých prášků a sirupů, které bohužel neřeší problém jako celek, ale pouze jeho symptomy. Zásadním problémem je špatná funkce imunitního systému, symptom je například nachlazení.
Je tedy nutné věnovat hlavní pozornost imunitnímu systému, což je nejlepší zbraň proti jakémukoliv patogenu a symptomy (infekce, alergie) pak vymizí samy.
Některé vědecké studie prokázaly, že takovou péči mohou imunitnímu systému poskytnout esenciální oleje z oregana, skořice a chilli.
Představte si to jako budování ochranného valu kolem hradu, abychom zabránili vetřelcům vniknout dovnitř. Mohutný, silný val útočníky účinně odradí, přinejmenším většinu z nich.
Když jsme ve stresu, uvolňuje náš organismus kortizol a adrenalin.
Jakmile tyto látky zaplaví krevní řečiště, přestane se tělo starat o souboj s rýmou nebo o získávání nutričních látek z potravy. Začneme fungovat v režimu útok nebo úprk.Pokud se to tak děje delší dobu, začne se náš ochranný val kolem hradu bortit. Náhle v něm vzniknou trhliny, kudy se začne do organismu valit invaze nepřátel.
Zde přicházejí ke slovu esenciální oleje, které dokážou našim hradbám navrátit jejich pevnost. Typickým příkladem oleje, který efektivně podporuje správné fungování imunitního systému, je olej eukalyptový. Jedná se o přirozený antiseptický a protizánětlivý prostředek, který také pomáhá při vykašlávání hlenu z dýchacích cest. (zdroj)
To jsou velice dobré informace, protože to znamená, že se můžeme zaměřit na řešení problému, napravit jej a vést přirozenější, zdravější život. Když posílíme obranný systém svého organismu, nebudou nás tolik trápit nemoci.
Esenciální oleje versus moderní medicína
Je prokázáno, že esenciální oleje dokážou léčit tkáně napadené superbakteriemi, které vznikly kvůli nepřiměřenému používání chemických léčiv. Jsou to patogeny, které se adaptovaly na antibiotika, a tudíž jsou rezistentní k léčbě.
Esenciální oleje mohou s úspěchem vyřešit tento problém.
Esenciální oleje dokázaly likvidovat například MRSA, což je podle stránek CDC.gov „Staphylococcus aureus rezistentní vůči methicillinu, typ stafylokoka, který odolává působení mnoha antibiotik.
Ve zdravotnických zařízeních, jako jsou nemocnice a pečovatelské ústavy, může MRSA způsobovat vážné problémy, například otravu krve, zápal plic a infekce operačních ran.“ Jedna studie k tomuto problému prokázala, že určité esenciální oleje zabíjely MRSA a E.
Coli do dvou minut po kontaktu.
Prokázalo se také, že esenciální oleje vedle schopnosti posilovat imunitní systému a likvidovat superbakterie dokážou pomáhat lidem trpícím dlouhou řadou nemocí, například depresí, rakovinou (zdroj 1, 2, 3), úzkostí, problémy s trávením, migrénami, akné, PMS, špatnou pamětí, nespavostí a dalšími neduhy.
Spojení přírody s medicínou
Existuje jeden takový mýtus, že by se přírodní léky a moderní chemické léky neměly kombinovat. Ale po pravdě řečeno, mnoho dnešních léků původně pochází z přírodních surovin. Aspirin je kupříkladu chemickou náhradou účinné látky, jež se nachází ve vrbové kůře.
Vick’s VapoRub, oblíbená mast, která nechybí v téměř žádné americké domácnosti obsahuje eukalyptus, kafr, citronový a mátový olej. Morfium se vyrábí z máku. Kromoglykát, lék potlačující symptomy astmatu, se původně získával z mandragory. Vědci zjistili, že esenciální oleje a léky mohou fungovat jako jeden tým.
Jedním z mechanismů, díky nimž oleje fungují, je zeslabování buněčných stěn rezistentních baktérií, čímž jednak dochází k jejich poškození a tím ztrátě rezistence a k umožnění bezproblémového vstupu antibiotik. To je dobrá zpráva – zdá se, že kombinací moderních a přírodních přípravků lze za určitých podmínek dosahovat slibných výsledků.
Ačkoli je určitě potřeba další výzkum – minimálně proto, aby bylo možné stanovit účinné a přitom neškodné dávkování – je už teď zřejmé, že se vyplatí o esenciálních olejích diskutovat a začlenit je do každodenního života. Nadto se jedná o relativně levné zdroje, které jsou celkem snadno dostupné, přinejmenším v obchodech se zdravou výživou.
Máte-li zájem se dozvědět více informací o esenciálních olejích, které z nich vám mohou pomoci a jak je používat, klikněte na další níže publikované odkazy.
- 1. Descriptions and Uses for over 100 Different Essential Oils
- 2. My Favorite Place to Buy Essential Oils
- 3. Which Essential Oils to Use for Anxiety (plus other powerful tools)
Originál: https://www.collective-evolution.com
Celer – nejen pro muže
Na trhu si můžeme vybrat z několika druhů celeru. Jsou to především celer listový a hlíznatý, u kterých je možné používat listy, semena a bulvy.
Pak ještě celer řapíkatý, z kterého zpracováváme jen listy. V kuchyni je každý využívá po svém, a mnohdy netušíme, že nejen ochutí jídlo, ale také prospívají zdraví.
Nejznámější je asi efekt celeru jako přírodního afrodiziaka. Je toho ale mnohem víc.
- celer listový a hlíznatý – používáme listy, semena a bulvy
- celer řapíkatý – zpracováváme jen listy
Tato zelenina obsahuje vysoký podíl éterických olejů, které jí propůjčují nejen zajímavé aroma a chuť, ale i řadu léčivých účinků.
Celerové silice účinkují jako přírodní antibiotikum, zabíjí bakterie, plísně v ústech, v žaludku a střevech, léčí trávicí poruchy, nadýmání i průjmy. Celerová bulva rovněž zlepšuje střevní peristaltiku, zbavuje střeva ochablosti a zácpy.
Dále stimuluje žaludeční sliznice ke zvýšené tvorbě žaludečních šťáv. Můžeme ji používat i při chorobách ledvin, močového měchýře, celkově odvodňuje organismus a pomáhá i při hubnutí.
- přírodní antibiotikum
- působí na bakterie, plísně v ústech, v žaludku a střevech
- léčí trávicí poruchy, nadýmání i průjmy
- zlepšuje střevní peristaltiku, zbavuje střeva ochablosti a zácpy
- stimuluje žaludeční sliznice ke zvýšené tvorbě žaludečních šťáv.
- pomáhá při chorobách ledvin, močového měchýře, celkově odvodňuje organismus
- pomáhá i při hubnutí
Celerové listy jsou přírodní zásobárnou cenných látek
V listech této rostliny můžeme najít deset různých aminokyselin, dále vitamín C a vitamíny řady B. Listy celeru jsou silně močopudné, proto jsou vhodné při potížích s močovými kamínky.
Potřebujeme: 1 lžíci celerových listů, 1 lžíci čerstvé citronové šťávy, 1 dl mrkvové šťávy, 1 dl šťávy z červené řepy
Postup: Všechny uvedené ingredience rozmixujeme a můžeme popíjet. Tento šejk posiluje játra, ledviny a srdce.
Čerstvě vymačkaná celerová šťáva v množství 1 dl denně úžasně snižuje obsah cukru v krvi. Popíjíme ráno nalačno po dobu 6 týdnů.
Celer coby přírodní antibiotikum
Při konzumaci této zeleniny se při cestě trávicím traktem uvolňují aromatické silice a nemilosrdně likvidují všechny bakterie, viry a plísně.
Celer zatočí i s nachlazením a chřipkou. Antibakteriální účinky této zeleniny nachází své uplatnění i při běžných respiračních onemocněních i angíně. Celerová silice napomáhá rozpouštět hlen a zároveň dezinfikuje sliznice. Nejúčinnější forma aplikace je čerstvá celerová šťáva, a to v množství 2× denně 1 dl po dobu 7 dní.
Potřebujeme: 1 dl celerové šťávy, 1 dl citronové šťávy, 1 dl mrkvové šťávy, 1 lžíci listů lichořeřišnice
Postup: Všechny ingredience rozmixujeme a hotový nápoj popíjíme po douškách.
Celer je odpradávna známý jako velmi účinné mužské afrodiziakum. K tomuto účelu se používají všechny jeho části – semeno, nať i bulva. Nejúčinnější je především v syrovém stavu, takže nejlepším způsobem jeho užívání je pití čerstvě vylisované šťávy.
Návod na přípravu je jednoduchý: Bulvy celeru a hrubé části listů odšťavníme a pijeme mezi jídlem 2 dl denně, ale pouze 4 dny v týdnu, protože větší množství může mírně podráždit ledviny, tudíž platí známé pravidlo: všeho s mírou.
Přečtěte si: Mezi přírodními afrodiziaky vede „zelená viagra“
GALERIE: Kdy koupíte čerstvý český celer?
CELEROVÝ OLEJ, 100 ML
Až do hrobky samotného Tutanchamona
Vysoce aromatický celer listový se pro své obdivuhodné účinky,výraznou chuť a zajímavé aroma pěstuje už tisíce let. Pozůstatkyz celerových semínek byly dokonce nalezeny i v hrobce samotnéhoTutanchamona. Na základě této skutečnosti se předpokládá, že semínkaceleru listového se přidávala do směsí používaných přimumifikačních procesech.
A co na celerová semínka říká ájurvéda a čínskámedicína?
Tato silně hořká semínka si postupem času získala významné postavenív rámci různých medicínských systémů. Z poznatků prosluléájurvédy vyplývá, že se jedná o jeden z nejúčinnějšíchprostředků na mužskou potenci.
Představitelé čínskémedicíny nedají dopustit na pročišťující a odvodňujícívlastnosti ze semen lisovaného oleje.
I když silné aroma a hořká chuťtohoto žlutého oleje mohou být vnímány negativně, vzpomeňme si na jednoz hlavních pravidel čínské medicíny – co je hořké, to jeúčinné!
Složení a vlastnosti
Celerová semínka přirozeně obsahují esenciálnílátky, které v rámci procesu lisování přecházejí dovýsledného oleje. Dodávají mu jeho typickou hořkou chuť avýrazné aroma.
V čem je celerový olej unikátní
Celerový olej obsahuje široké spektrum v tuku rozpustnýchvitamínů, provitamínů, minerálů a dalších tělu prospěšnýchlátek. Ty se spolu s esenciálními látkami podílejí najeho unikátnosti.
Z hlediska obsažených mastných kyselin je celerový olej zdrojemesenciální omega-6 mastné kyseliny linolové. Ta jezastoupena z 46 %. Obsaženy jsou také kyselina olejováz 30 % a ze 7,5 % kyselina palmitová.
Původ a pěstování
Od zasetí semínka až po výsledný olej žluté barvy
Celer listový je známou dvouletou bylinou, která jepoměrně náročná na živiny a vyžaduje dostatečné množství slunečníhosvitu.
Zasetá semena celeru nejdříve vyklíčí v bohatou, jasně zelenourůžici, která poté vykvétá v zelenobílé květy. Po spadnutíposledního okvětního lístku se lůžka květů přemění v suchéplody uchovávající drobná semena oválného tvaru.
V období plné zralosti se semena sklízejí a následnělisují na výsledný olej žluté barvy.
Proces zpracování
Semínka se lisují za studena
Proces lisování za studena je jeden z nejšetrnějších způsobůzískávání oleje. Výchozí surovinou jsou semena celeru listového.Ta se zpracovávají pouze mechanickým procesem lisování bez tepelnéhozáhřevu. Díky tomu nedochází ke ztrátám tepelnělabilních látek a zbytečnému znehodnocování výsledného oleje.
Návod k použití
Nezaměnitelná esence chutí do zeleninových salátů, pomazáneka dipů
Celerový olej má lehce nažloutlou barvu, výrazné aroma a hořkouchuť. Pokud chcete dosáhnout jemnější chuti, můžetecelerový olej naředit jiným, méně výrazným olejem. Napříkladslunečnicovým.
Ať už čistým nebo naředěným olejem dochutíte zeleninovésaláty, pomazánky a různé dipy. Výborná je i kombinaces pečenou kořenovou zeleninou. Té dodá celerový olej opravdunezaměnitelnou chuť. Vhodný je také k přímé konzumaci, takzvaně „nalžičku“.
Skladováním při nižších teplotách může dojít k mírnému zakaleníoleje, které se ovšem po zvýšení skladovací teploty zcela vytratí. Jdeo přirozený jev, který nijak neovlivňuje kvalitu výrobku.
Na závěr
Skladujte v suchu, chraňte před teplem.
| Český botanický název | Celer listový |
| Latinský název | Apium Graveolens Seed Extract Oil |
| Země původu | Maďarsko |
| Alergeny | Celery / Celer |
Zdroje
[1] MOMIN, R. A. a M. G. NAIR, 2002. Antioxidant, cyclooxygenase andtopoisomerase inhibitory compounds from Apium graveolens Linn. seeds.Phytomedicine. 9(4), 312–318.
[2] DAS, Somenath et al., 2019. Antimicrobial activity, antiaflatoxigenicpotential and in situ efficacy of novel formulation comprising of Apiumgraveolens essential oil and its major component. Pesticide Biochemistry andPhysiology. 160, 102–111.
[3] SOHRABI, Farzaneh et al., 2020. The vasodilatory effect of Apiumgraveolens L (celery) seed in isolated rat aorta: The roles of endothelium,calcium and potassium channels. Journal of Phytomedicine. 1(1), 5–10.
[4] SIMO KAMDEM, Marguerite et al., 2015. Antiradical, Anti-inflammatory andAntifungal Activities of Essential Oils of Two Aromatic Plants: Apium graveolens(Apiaceae) and Thymus vulgaris (Lamiaceae). Journal of Life Sciences.9, 51–64
[5] A. MOMIN, Rafikali, Russel S. RAMSEWAK a Muraleedharan G. NAIR,2000. Bioactive Compounds and1,3-Di[(cis)-9-octadecenoyl]-2-[(cis,cis)-9,12-octadecadienoyl]glycerol fromApium Graveolens L. Seeds. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 48(9),3785–3788.
ø výživové údaje
| Energetická hodnota | 3367 kJ / 819 kcal |
| Tuky | 100 g |
| – z toho nasycené mastné kyseliny | 10 g |
| Sacharidy | 0 g |
| – z toho cukry | 0 g |
| Bílkoviny | 0 g |
| Sůl |
Lněný olej | Prameny zdraví
Lněný olej je zcela unikátní potravinou. Čistí cévy od tukových nánosů, zvyšuje imunitu, posiluje trávení, pomáhá při snižování váhy, kompenzuje škodlivé účinky jiných tuků, pomáhá odolávat nepříznivému záření. Jeho obliba ve světě stále vzrůstá a prodává se již běžně i v supermarketech.
Rubrika: Oleje a tuky | Typ článku: Články
Lněný olej byl v našich krajích kdysi velmi oblíbený. Hospodyně jej kupovaly přímo od prodavačů na ulici bezprostředně po vylisování, což mělo výhodu v tom, že bylo možné ho kupovat jenom tolik, kolik se během krátké doby spotřebovalo.
Čerstvý má vyloženě léčivé vlastnosti a chuť dobrou, zestárlý nebo špatně skladovaný však chutná nepříjemně a zdraví spíše škodí. Snad proto se upustilo od jeho používání, zvláště, když začaly být k dispozici jiné levné rostlinné oleje, které vydržely delší dobu bez znatelnějších změn.
Ukazuje se se však, že lněný olej má některé zcela unikátní vlastnosti, pro které se vyplatí po něm opět sáhnout. Je to zejména vysoký obsah omega-3 mastných kyselin.
Omega-3 mastné kyselinyJsou to stavební kameny některých tuků a mají pro nás mnohé vysloveně příznivé vlastnosti. Snižují hladinu tuků v krvi, zabraňují ucpávání cév, zvyšují tekutost krve, snižují krevní tlak a jsou tak prevencí oběhových chorob.
Tuky s obsahem omega-3 mastných kyselin jsou proto často přidávány do stravy lidí, kteří potřebují zbavit oběhový systém tukových nánosů a cholesterolu.
Omega-3 tedy nejenom minimalizují potíže oběhového systému, ale navíc podporují proudění krve i do takových míst organismu, které byly jejím nedostatečným zásobováním poškozeny.
Omega-3 mastné kyseliny jsou někdy přirovnávány k látkám, které jsou základem nemrznoucích kapalin, protože udržují krev relativně řídkou, takže oběhový systém pracuje dobře i za chladného počasí.
Omega-3 mastné kyseliny dále posilují chuť k jídlu. Byly úspěšně používány k obnovení mozkových funkcí a celkové regeneraci lidí, postižených dlouhodobým hladověním, kteří již nebyli schopni přijmout běžné jídlo a ztratili na ně i veškerou chuť.
V padesátých letech prokázal Max Gerson protirakovinné účinky omega-3 mastných kyselin. Od té doby se užívá lněný olej k posílení imunity. Nejenom že posiluje buněčné membrány zdravých buněk, ale současně ničí nádorové buňky. Imunizační vlastnosti omega-3 se využívají též při léčení AIDS, osteoporózy, revmatické artritidy a dalších potížích, spojených s nedostatečnou imunitou.
Jako doplněk se užívají při léčbě ledvinových onemocnění, vředového zánětu tlustého střeva, depresí, bronchiálního astmatu, kopřivky, lupénky, zvětšené prostaty, migrény. Tato užití souvisí s příznivým působením esenciálních mastných kyselin na hormonální systém.
Esenciální mastné kyseliny napomáhají též při obnově buněk, poškozených v důsledku škodlivého záření.
Zdroje omega-3 mastných kyselinVelké množství jich obsahují ryby – nejvíce losos, makrela a sardinky. Dostatečné množství by mělo pokrýt asi 200 až 300 gramů ryb týdně.
Dalším zdrojem omega-3 je alfa-linolenová kyselina, což je mastná kyselina, obsažená v tucích některých rostlin. Výhodou rostlinných tuků je, že jejich získávání není závislé na usmrcování jiných živých tvorů. Rostlinné tuky také obsahují méně znečišťujících látek, jako jsou například pesticidy nebo polychlorované bifenyly.
Jako zdroje alfa-linolenové kyseliny se doporučují lněná semena (53% jejich tuku je složeno z alfa-linolenové kyseliny), dýňová semena (15%) semena hroznů (10%), sójové boby a výrobky z nich (8%), vlašské ořechy (5%). V menším množství je obsažena v zelené listové zelenině, obilovinách, luštěninách, v mléce volně se pasoucích zvířat.
Plodiny, vypěstované v chladnějších podmínkách, obsahují více omega-3, než rostliny z teplejšího podnebí.
Lněný olej jako zdroj omega-3Nejbohatším rostlinným zdrojem cenných omega-3 mastných kyselin je lněný olej. Tento olej byl dříve běžnou součástí středoevropského jídelníčku a vzhledem k jeho oteplujícímu charakteru je vhodný pro zdejší chladnější klima.
Je možno říci, že vzhledem k účinku v něm obsažených omega-3 mastných kyselin, může přídavek lněného oleje v jídle do značné míry vyrovnávat nepříznivé působení živočišných tuků s obsahem cholesterolu. Musí však být dostatečně kvalitní a měl by být konzumován pravidelně.
Jak lněný olej užívatDoporučuje se užívat ve množství dvou až tří kávových lžiček denně k obohacení jídla. Bude-li se zdát zpočátku jeho chuť nezvyklá, je možné jej smíchat například s olivovým olejem nebo užívat spolu s máslem. Je možné si dopředu připravit směs másla a lněného oleje v poměru asi 1 : 1, čímž vznikne z másla dietně vyloženě přijatelná a prospěšná potravina.
Lněný olej se nesmí zahřívat, je třeba jej přidávat až po dokončení jídla, zahřívání by cenné omega-3 mastné kyseliny zničilo.
Je možné jej používat k maštění běžných jídel. Obzvlášť chutný je s rýží. Ve spojení s parbolizovanou rýží vzniká zcela nová, neobyčejně přitažlivá chuť, která ještě více vynikne, je-li jídlo posypáno špetkou syrové cibulky a používá-li se při přípravě mořská sůl.
Podobně se chuťové vlastnosti lněného oleje znásobí ve spojení s některými druhy zeleniny. Omastíme-li jím vařenou nebo dušenou mrkev, získáme vyloženě léčivé jídlo.
V každém případě je třeba si kombinace dopředu vyzkoušet, protože s některými potravinami chutná spíše hořce, zatímco s jinými se chuť celého jídla až nečekaně zlepší.
Důležitá je kvalitaLněný olej má velmi vysoký obsah polynenasycených mastných kyselin (asi 70%) a proto je velmi choulostivý k oxidaci. Za normální teploty se na vzduchu rychle kazí, což se projeví zhořknutím.
Takový olej se již nesmí používat, protože může zapříčinit tvorbu takzvaných volných radikálů v těle, což jsou velmi agresivní částice, které poškozují tělní tkáně, snižují imunitu a urychlují stárnutí. Proto by měl být lněný olej vždy co nejčerstvější, skladovaný v chladu a temnu.
Je dobré vyčkat, až přijde do obchodu čerstvá dodávka, koupit větší množství a uschovat doma v mrazícím boxu chladničky. K přímému použití si oddělíme jen malé množství a i to uchováváme v chladničce. Většina výrobců udává datum spotřeby asi 4-7 měsíců ode dne výroby, při skladování v chladnu a temnu.
Chceme-li však využít příznivých vlastností oleje k podpoře organismu, takto starý olej již radši nepoužíváme.
Neméně důležitou věcí je kvalita výroby. Je bezpodmínečně nutné, používat jenom olej za studena lisovaný. Oleje, které prošly při výrobě tepelným procesem, spíše zdraví poškozují, než prospívají.
Za studena lisované oleje poznáme snadno – na nálepce na lahvi je to vždy zřetelně uvedeno. Není-li tam doslova uvedeno ‚za studena lisovaný‘, tak takový olej nekupujeme. Olej by měl být dále ve tmavé skleněné láhvi.
Cena i těch nejkvalitnějších výrobků je poměrně přijatelná, za lněný olej nezaplatíme v zahraničí o mnoho více, než například za máslo.
Dočkáme se lněného oleje i na našem trhu?Téměř v každém větším německém obchodě s potravinami je lněný olej k dostání a lidé ho zde opravdu kupují.
Jistě by nebyl takový problém buď hotové výrobky dovézt, nebo vypěstovat dostatečné množství lněného semene a olej z něho vylisovat v našich podmínkách.
Nebo tomu brání naše zastaralé potravinářské předpisy, které s použitím lněného oleje k jídlu nepočítají? I to by snad bylo možné vyřešit, vyřešili jsme již obtížnější věci. Spíše se zdá, že důvodem je nedostatečná informovanost. I zde jsme tedy zatím pozadu za světem a nezbývá, než se snažit dohánět, co se dá.
Tomáš Štanzel
Počet přečtení: 72 456 Datum: 1. 1. 1970