Zpracované potraviny jsou nezdravé – jsou spojeny se zvýšeným rizikem rakoviny

Zdravotní prospěšnost, nebo naopak škodlivost některých potravin je často předmětem diskuze.

My vám zde přinášíme seznam dvaceti potravin, které jsou obecně považovány za velmi nezdravé a jejichž konzumaci byste měli výrazně omezit, zvláště pokud se pokoušíte zhubnout nebo se chcete vyhnout chronickým onemocněním. Nejlepším řešením je zcela je z jídelníčku vypustit a nahradit je vhodnějšími alternativami.

1. Většina druhů pizzy

Nikoho jistě nepřekvapí, že vzhledem ke své výborné chuti a snadné dostupnosti, je pizza jedním z nejoblíbenějších „nezdravých“ jídel na světě. Hlavním problémem pizzy je používání velmi nezdravých přísad při její průmyslové výrobě a extrémně vysoký počet kalorií.

Alternativa: Pizza z kvalitních zdravých ingrediencí. Zdravou pizzu si můžete připravit také doma, kde můžete ohlídat kvalitu použitých surovin.

2. Bílé pečivo

Bílé pečivo je nejčastěji vyrobeno z bílé pšeničné mouky s vysokým obsahem lepku a je zcela nevhodné pro lidi trpící celiakií nebo přecitlivělostí na lepek.

Většina komerčního pečiva je nicméně nezdravá také pro všechny ostatní, kteří citlivostí na lepek netrpí.

K jeho výrobě je často použita modifikovaná odrůda přenice ochuzená o nutričně hodnotné látky a výrobek se tak stává jen zdrojem prázdných kalorií způsobující výkyvy cukru v krvi.

Alternativa: V případě dobré snášenlivosti lepku může být vhodnou volbou kvalitní pečivo s obsahem více druhů obilovin nebo pečivo celozrnné. Pokud je lepek zdrojem problémů, je možné připravit domácí pečivo také z bezlepkové mouky.

3. Bezlepkové výrobky

Bezlepková strava je novodobým trendem a až třetina Američanů se snaží konzumaci potravin s obsahem glutenu vyhýbat.

Problémem bezlepkové diety je nahrazování potravin s obsahem glutenu uměle vyrobenými bezlepkovými variantami, které mohou obsahovat vysoký podíl cukru, nezdravé tuky a rafinované obiloviny jako kukuřičný nebo tapiokový škrob.

Rafinované škroby jsou zodpovědné za výkyvy hladiny krevního cukru a nejsou zdrojem prakticky žádných nutričně hodnotných látek.

Alternativa: Pokud se vyhýbáte potravinám s obsahem glutenu, vybírejte mezi přirozeně bezlepkovými potravinami jako je nezpracované ovoce, zelenina nebo živočišné produkty. Bezlepkové neznamená automaticky zdravé.

4. Nízkotučný jogurt

Jogurty mohou být pro vaše zdraví velmi prospěšné. To se bohužel netýká většiny z těch, které naleznete v běžné prodejně potravin.

Jedná se často o produkty se sníženým obsahem tuku a přemírou cukru pro vykompenzování ztráty chuti v důsledku odtučnění. Přírodní mléčné tuky byly jednoduše uměle odstraněny a nahrazeny něčím mnohem horším.

Mnoho z těchto výrobků neobsahuje ani probiotické bakterie, které jsou zničeny během pasterizace po proběhlé fermentaci.

Alternativa: Dávejte přednost plnotučným jogurtům s obsahem živých kultur (probiotik) a pokud máte tu možnost, vyzkoušejte jogurt vyrobený z mléka trávou krmených krav.

5. Nízkosacharidové výrobky

Také nízkokalorická dieta se několik posledních desetiletí těší značné oblibě. Existuje přitom opravdu velké množství přírodních potravin přirozeně obsahujících nízký počet sacharidům a tyto potraviny mohou být samozřejmě velmi zdravé.

To se ovšem nedá říci o nízkosacharidových náhražkách běžného jídla, jako jsou nízkosacharidové tyčinky nebo dietní koktejly.

Ty jsou často značně průmyslově zpracované a obsahují jen velmi málo skutečně výživných látek na rozdíl od hromady umělých přísad smíchaných dohromady a vydávaných za jídlo.

Alternativa: Pokud se řídíte zásadami nízkosacharidové diety, dejte přednost potravinám přirozeně obsahujícím nízké množství sacharidů. Opět platí, že nízkosacharidové neznamená automaticky zdravé.

6. Čokoládové tyčinky

Čokoládové tyčinky jsou až neuvěřitelně nezdravé. Obsahují nejen vysoké množství cukrů, ale i rafinované mouky a ztužených tuků. Zároveň nejsou zdrojem téměř žádných nutričně hodnotných živin.

Průmyslově zpracované potraviny, jako jsou právě čokoládové tyčinky, jsou vyrobeny tak, aby chutnaly téměř neodolatelně (sníte jich tak více) a bylo co nejjednodušší je rychle zakousnout.

Mohou sice skvěle chutnat a přinést krátkodobé uspokojení, jakmile je ale s jejich zpracováním váš metabolismus hotov, nastává rychlý nástup pocitu hladu.

Alternativa: Vhodnou náhradou je kus ovoce nebo kousek čokolády s vysokým obsahem kakaa.

7. Zpracované maso

Ačkoli maso samo o sobě může být zdravé a výživné, není to případ upravených a zpracovaných masných výrobků.

Podle některých výzkumů, může mít konzumace zpracovaného masa za následek zvýšení rizika výskytu některých závažných onemocnění, jako je rakovina střev, cukrovka II. typu a onemocnění srdce.

Většina těchto výzkumů je založena na pozorování, a není možné vliv konzumace zpracovaného masa na vzniku onemocnění přímo dokázat. Statistiky ale jasně ukazují na možnou souvislost.

Alternativa: Pokud si nedokážete svůj život představit bez slaniny, párků, pepperoni a jiného zpracovaného masa, vybírejte pečlivě a pokuste se je nakupovat u lokálních farmářů, kteří do nich nepřidávají umělé přísady. Nezanedbatelnou roli hraje i zkonzumované množství.

8. Sýrové výrobky

Sýr je sám o sobě zdravý a plný nutričně hodnotných látek. Plátek sýra může dokonce zaručit stejný nutriční přínos jako sklenice vypitého mléka. Sýrové výrobky ale s opravdovým sýrem nemají co dělat.

Obvykle jsou plné umělých náhražek a speciálně upravovány tak, aby opravdový sýr alespoň připomínaly. Sýr je zkrátka zdravý, ale sýrové výrobky už ne.

Doporučujeme číst údaje na obalech a nekupovat sýrové náhražky.

Alternativa: Místo sýrových náhražek si dopřejte opravdový sýr.

9. Jídlo z rychlého občerstvení

Klasické řetězce rychlého občerstvení nepodávají nic jiného než nezdravá jídla. Většina je výsledkem masové výroby s velmi malým obsahem skutečně výživných látek. Stravovat se v rychlém občerstvení je sice obvykle levné, ale s jistotou zaplatíte později újmou na vašem zdraví. Za každou ušetřenou korunu riskujete pozdější mnohonásobně vyšší výdaje spojené se zdravotními následky.

Alternativa: Naštěstí se začínají objevovat alternativy v podobě zdravého rychlého občerstvení.

10. Vysokokalorické „kávové“ nápoje

Káva bývá neprávem „haněnou“ potravinou, která je ve skutečnosti bohatá na antioxidanty a může být zdraví prospěšná. Výzkumy například potvrzují, že pití kávy snižuje riziko výskytu závažných onemocnění, jako je cukrovka II.

typu a Parkinsonova nemoc. Do kávy jsou ale často bohužel přidány přísady, které změní prospěšný nápoj ve zdraví škodlivý.

Přidané náhražky smetany a cukr jsou spojeny s konzumací prázdných kalorií a jsou stejně nezdravé, jako ostatní slazené nápoje.

Alternativa: Místo umělých kávových nápojů si dejte opravdovou kávu. Nejlepší je samozřejmě černá káva, ale ani malé množství pravé smetany nebo plnotučného mléka vašemu zdraví neublíží.

11. Potraviny s vysokým obsahem cukru, mouky a rafinovaných tuků

• Jednou z nejdůležitějších věcí, které můžete pro zdraví svého těla udělat, je sledovat informace na obalech potravin a vyhnout se následujícím přísadám:
• • Přidaný cukr (a glukózo-fruktózový sirup)
• • Rafinované obiloviny (zejména bílá mouka)
• • Průmyslově zpracované rostlinné oleje
• • Umělé trans mastné kyseliny

Uvedené přísady jsou extrémně nezdravé, ale zároveň také nejrozšířenější v moderním jídelníčku. Čtení etiket by tak nemělo být podceňováno ani pokud jste přesvědčení, že se jedná o zdravé jídlo.

12. Většina průmyslově zpracovaného jídla

Nejjednodušší cestou, jak jíst zdravě a zhubnout, je zcela se vyhnout konzumaci průmyslově zpracovaných potravin. Můžete se například řídit jednoduchým pravidlem, podle kterého jídlo, které vypadá, že mohlo být vyrobeno v továrně, není zpravidla pro vaše zdraví vhodné. Opravdové jídlo nepotřebuje seznam ingrediencí, je tou nejlepší ingrediencí samo o sobě.

zdroj: https://authoritynutrition.com/

12 potravin, které škodí zdraví: Vyhněte se jim! was last modified: 28 března, 2018 by Kateřina Fišerová

Které potraviny jsou prozánětlivé? Tady je 6 nejhorších potravin, které způsobují zánět v těle!

Zánětlivý proces může být prospěšný či škodlivý, v závislosti na konkrétní situaci. Na jednu stranu se jedná o přirozený způsob, kterým tělo chrání sebe samotné při zranění či nemoci.

Zánět pomáhá tělu bránit se proti cizorodým činitelům a vede ke stimulaci procesu hojení. Na druhou stranu, zánětlivý proces probíhající dlouhodobě (tzv. chronický zánět) představuje proces pro tělo škodlivý.

Takový proces je spojen se zvýšeným rizikem vzniku cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, obezity a mnoha dalších zdravotních problémů (1, 2, 3).

Zajímavá je skutečnost, že zásadní roli v otázce zánětu hrají konzumované potraviny. V článku uvádíme šest prozánětlivých potravin, které v těle podporují vzniku zánětu a jejichž konzumaci byste měli raději omezit.

Cukr a fruktózový sirup

Cukr sacharóza a ovocný cukr fruktóza představují dva hlavní typy cukru přijímaného stravou. Cukr je tvořen z 50% glukózou a 50% fruktózou, zatímco vysoce fruktózový kukuřičný sirup obsahuje přibližně 55% fruktózy a 45% glukózy.

• Jedním z nežádoucích účinků uměle přidávaných cukrů a sladidel ve stravě je zvýšení rizika vzniku zánětu, který následně může vést ke vzniku závažnějších onemocnění (4, 5, 6, 7, 8).
• Jedna z klinických studií vyšetřovala myši, které byly krmeny stravou s vysokým obsahem sacharózy, přičemž u těchto myší došlo ke vzniku rakoviny prsu s následným rozšířením ložisek (metastázováním) do plic.
• V další studii došlo u myší krmených stravou s vysokým obsahem sacharózy k potlačení protizánětlivého působení omega-3 mastných kyselin (7).
• Jiná randomizovaná klinická studie, ve které byli pacienti vyšetřovaného souboru rozřazeni do skupin (pijící sodu pravidelně, dietní sodu, mléko, či vodu).
• U skupiny pacientů, kteří pravidelně konzumovali sodu, došlo ke zvýšení hladiny kyseliny močové, což vede ke zvýšení rizika vzniku zánětu a podporuje vznik inzulinové rezistence (tedy situace, kdy buněčné receptory nejsou schopny adekvátně a správně reagovat na hormon inzulín, což je jednou z hlavních příčin diabetu – cukrovky druhého typu) (8).

Sacharóza patří mezi prozánětlivé potraviny

Zvýšený příjem fruktózy také může vést ke zvýšení zdravotních obtíží. Zatímco malé množství fruktózy přijímané ve formě ovoce a zeleniny je zdraví prospěšné, konzumace velkého množství je pro organizmus škodlivá (zvýšený příjem fruktózy je spojen s obezitou, vznikem inzulinové rezistence a diabetu, nádorových onemocnění a chronického onemocnění ledvin) (9, 10, 11, 12, 13, 14, 15).

Vědecké studie rovněž prokázaly, že fruktóza způsobuje zánětlivé poškození endotelových buněk tvořících stěny krevních cév (

Vysoký příjem fruktózy prokazatelně zvyšuje hladiny zánětlivých ukazatelů v krvi u lidí i myší (10, 17, 18, 13, 19, 20).

Shrnutí: Konzumace stravy s vysokým obsahem cukru (a vysokým obsahem fruktózy) vede ke vzniku zánětlivého procesu podporujícího rozvoj různých onemocnění. Fruktóza také může působit proti příznivým účinkům omega-3 mastných kyselin.

Je všeobecně známo, že tzv. trans-mastné kyseliny jsou řazeny mezi nejvíce nezdravé tuky. Struktura trans formy se liší přidáním vodíku na nenasycené mastné kyseliny, které jsou kapalné, s cílem zajistit větší stabilitu sloučeniny. Trans-mastné kyseliny bývají na etiketách výrobků často označovány jako „částečně ztužené“ tuky.

1. Trans-mastné kyseliny jsou obsaženy ve většině margarínů, cílem jejich přídání je prodloužení trvanlivosti potraviny.
2. Trans kyseliny se mohou přirozeně vyskytovat v mléčných výrobcích či mase, naopak umělé trans-mastné kyseliny se vyznačují prozánětlivou aktivitou (prokazatelně zvyšují riziko vzniku dalších onemocnění) (21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29).
3. Mezi jejich nepříznivé účinky patří snížení HDL cholesterolu („hodného), dále mají nepříznivý vliv na endotelové buňky tvořící stěnu cév (26).
4. Pokud se chcete o cholesterolu a jeho snižování dozvědět více, přečtěte si tento článek.
5. Umělé trans-mastné kyseliny také zvyšují krevní hladiny zánětlivých markerů- interleukinu 6 (IL-6), tumor nekrotizující faktoru (TNF) a C-reaktivního proteinu (CRP – jeden z ukazatelů, který signalizuje, že v těle probíhá zánět).
6. V jedné velké studii s názvem Nurses Health Study bylo prokázáno, že u 78% žen s vysokým příjmem trans-mastných kyselin ve stravě, došlo ke zvýšení hladiny CRP (26).
7. V randomizované kontrolované studii, při které byl vyšetřen soubor starších žen s nadváhou, bylo prokázáno, že konzumace hydrogenovaného sojového oleje vedla ke vzniku zánětlivých změn podstatně větší měrou než při konzumaci palmového či slunečnicového oleje (27).

Výzkumný soubor v dalších studiích byl složen ze skupiny zdravých mužů a skupiny mužů se zvýšenou hladinou cholesterolu, přičemž byly zkoumány změny hladiny zánětlivých markerů v závislosti na konzumaci trans- mastných kyselin. Hladiny zánětlivých markerů se mezi skupinami nelišily (byly u obou skupin přibližně stejně zvýšené) (28, 29).

Shrnutí: Konzumace umělých trans-mastných kyselin zvyšuje riziko vzniku zánětu a dalších onemocnění, včetně kardiovaskulárních chorob.

Přestože se názory na problematiku druhů konzumovaných olejů různí, v poslední době je zastáván názor, že konzumace rostlinných olejů není zrovna nejzdravější.

Na rozdíl od panenského olivového oleje a kokosového oleje, jsou průmyslově zpracovávané rostlinné oleje často extrahovány za použití rozpouštědel, např. hexan (součást benzínu).

Mezi rostlinné oleje vyrobené tímto způsobem patří tyto zdroje: kukuřice, světlice barvířská, slunečnice, řepka, arašídy, sezam a sója.

V průběhu 20. století se spotřeba rostlinných olejů celosvětově zvýšila o 130%.

Díky struktuře (složení z polynenasycených mastných kyselin) jsou tyto oleje velmi náchylné k oxidačnímu poškození. Tyto oleje navíc podporují vznik zánětu vzhledem k vysokému obsahu omega-6 mastných kyselin (30, 31, 32, 33).

Přestože některé z omega-6 mastných kyselin jsou pro tělo nezbytné, typická západní strava obsahuje mnohem větší množství těchto látek, než je třeba.

Naproti tomu je velice důležité zvýšit příjem potravin s obsahem omega-3 mastných kyselin (např. tučné ryby), abychom vylepšili poměr mezi omega 3 a 6 mastných kyselin a mohli těžit z protizánětlivých účinků omega-3 mastných kyselin.

V jedné z klinických studiích, která se zabývala výzkumem potkanů, bylo prokázáno, že potkani konzumující omega 6 a omega 3 mastné kyseliny v poměru 20:1, reagovali mnohem vyšší hladinou zánětlivých markerů v porovnání s těmi potkany, kteří konzumovali uvedené kyseliny v poměru 1:1 či 5:1 (33).

Shrnutí: Rostlinné a semenné oleje, pokud jsou konzumovány ve velkém množství, zvyšují riziko vzniku zánětu vzhledem k vysokému obsahu omega-6 mastných kyselin v těchto olejích.

Sacharidy obecně se spíše řadí k látkám ne příliš prospěšným. Pravdou ovšem je, že ne všechny sacharidy vedou ke vzniku zdravotních komplikací.

• Naši předkové konzumovali především sacharidy s vysokým obsahem vlákniny ve formě trav, kořínků rostlin a ovoce (34).
• Konzumace rafinovaných rychlých cukrů však může vést ke vzniku zánětu a následně rozvoje řady onemocnění (34, 35, 36, 37, 38).
• Rafinované cukry neobsahují téměř žádnou vlákninu (jejíž konzumace vyvolává pocit nasycení, stabilizuje hladinu krevního cukru a slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie).
• Výzkumy uvádějí, že rafinované cukry obsažené v naší stravě v poměrně velké míře podporují růst škodlivých střevních bakterií, které mohou zvýšit riziko vzniku obezity a zánětlivých střevních onemocnění, včetně Crohnovy choroby (34, 36).

Rafinované cukry mají vyšší glykemický index (GI) v porovnání s nezpracovanými sacharidy (polysacharidy). Potraviny s vyšším glykemickým indexem zvyšují hladinu krevního cukru mnohem rychleji než potraviny s nízkým glykemickým indexem.

Výzkumná studie s vyšetřovaným souborem starších pacientů, kteří často konzumovali potraviny s vysokým glykemickým indexem, měli 2,9 x vyšší pravděpodobnost úmrtí na některé ze zánětlivých onemocnění, jako je například chronická obstrukční plicní nemoc (37).

V kontrolované studii mladých zdravých mužů, kteří konzumovali 50 g rafinovaných cukrů denně (ve formě bílého chleba), byly prokázány vyšší hladiny krevního cukru a zvýšení zánětlivého markeru NF-kB (38).

Shrnutí: Sacharidy s vysokým podílem vlákniny jsou velmi prospěšné. Naproti tomu rafinované rychlé cukry mají řadu nežádoucích účinků, zvyšují hladinu krevního cukru a podporují vznik zánětlivých změn, které mohou vést k rozvoji dalších onemocnění.

Konzumace alkoholických nápojů v malém množství má pozitivní účinky na zdraví. Konzumace většího množství alkoholických nápojů však může vést k vážným zdravotním problémům.

Jedna z klinických studií prokázala vzestup zánětlivého markeru CRP u lidí, kteří byly pod vlivem alkoholu. Vzestup hladiny CRP byl přímo úměrný vypitému množství alkoholu (39).

Lidé, kteří často konzumují alkoholické nápoje, si mohou zadělat na četné zdravotní problémy.

Jedním z nich je narušení střevní mikroflóry (bakterie se následně dostávají ze střeva do dalších částí těla, což vede k rozšíření zánětu a poškození dalších tělních systémů a tkání). Tomuto stavu se říká syndrom děravého (prosakujícího) střeva (40, 41)

Abychom předešli případným zdravotním komplikacích, příjem alkoholických nápojů by měl být co nejnižší, v každém případě je doporučeno omezení denní konzumace na max. dvě skleničky u mužů (zhruba jedna láhev piva denně nebo jeden panák tvrdého alkoholu denně nebo 2 sklenky = 4 dcl vína denně) a max. jedna sklenka (2 dcl) u žen.

1. Shrnutí: Nadměrná konzumace alkoholických nápojů zvyšuje riziko vzniku zánětlivého procesu a vede k šíření střevních bakterií do dalších částí těla a k jejich následnému poškození.
2. Konzumace zpracovaného masa je spojena se zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, nádorového onemocnění žaludku a tlustého střeva (42, 43, 44).
3. Mezi tyto produkty řadíme: klobásy, slanina, šunka, uzené maso, sekaná, apod.
4. Tyto produkty obsahují glykované proteiny a pokročilé produkty glykace (AGEs) ve větší míře, než je tomu u většiny ostatních druhů libového masa.
5. Pokročilé produkty glykace vznikají během procesu vaření a přípravy masa a některých dalších potravin při vysokých teplotách a vedou ke vzniku zánětlivých změn, které mohou vyvolat závažné onemocnění (45, 46).
6. Ze všech onemocnění, které se pojí s konzumací nezdravých zpracovaných masových produktů, nejčastěji vzniká nádorové onemocnění tlustého střeva.
7. Ačkoli ke vzniku tohoto onemocnění přispívá celá řada faktorů, častá konzumace červeného masa a masových zpracovaných výrobků představuje významný rizikový faktor (47).

Shrnutí: Průmyslově zpracované masné výrobky obsahují vysoké množství škodlivých látek přispívajících k rozvoji zánětlivých procesů (např. produkty pokročilé glykace). Konzumace těchto potravin má silnou vazbu ke vzniku nádorového onemocnění tlustého střeva.

Příčiny vzniku zánětlivého procesu jsou nesmírně rozmanité. V některém případě vzniká zánětlivý proces jako reakce na nějakou událost- zranění či onemocnění. Cílem takové zánětlivé reakce je obrana organismu před cizorodými činiteli.

Doporučujeme věnovat pozornost konzumovaným potravinám, neboť je známo, že některé z nich významně přispívají ke vzniku zánětlivého procesu v těle. Dodržujte prevenci, snažte se tedy dodržovat zdravý životní styl s konzumací co největšího množství zdravých potravin, rovněž nezapomínejte na pravidelnou fyzickou aktivitu.

P.S. Pokud vás naopak zajímá co jíst, abyste tělu pomohli vypořádat se s chronickým zánětem, tady je seznam potravin s protizánětlivými účinky.

Velké studie varují před průmyslově zpracovanými potravinami. Problém může být zmrzlina, pizza i toastový chléb

Španělská studie sledovala 19 899 lidí po dobu deseti let. Během té doby zemřelo 335 účastníků výzkumu. Ukázalo se, že u lidí, kteří jedli častěji průmyslově zpracované potraviny, byla pravděpodobnost úmrtí výrazně vyšší než u těch, kdo konzumovali jiné druhy potravy.

Francouzská studie sledovala 105 159 osob po dobu pěti let. Našla u konzumentů problematických potravin větší pravděpodobnost onemocnění srdečními chorobami. Jedna z autorek práce, Mathilde Touvierová, shrnula výsledky takto: „Rychlý nárůst konzumace průmyslově zpracovaných potravin se může v dalších desetiletích stát podstatným zdrojem kardiovaskulárních problémů.“

Podle Touvierové přibývá důkazů o nebezpečnosti těchto potravin, a to z mnoha nezávislých studií. Profesorka Bes-Rastrollová si je osobně jejich negativním dopadem jistá. Mezi nezávislými výzkumy, které na problém upozornily, byla například loňská práce, jejíž autoři dospěli k výsledku, že průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko vzniku rakoviny. 

Vědci přes všechny tyto indicie ovšem nejsou schopní říci se stoprocentní jistotou jasnou zprávu. Hlavní příčinou je fakt, že lidé, kteří nejčastěji konzumují terciárně zpracované potraviny, mají také mnoho dalších nezdravých návyků – například kuřáctví. Je tedy zapotřebí problém studovat na ještě větším vzorku osob, s lepšími metodikami, které dokážou oddělit vliv dalších faktorů.

V čem může být riziko průmyslově zpracovaných potravin?

Základní složky těchto pokrmů jsou stejné jako u klasického základního jídla, takže by neměl být důvod, aby způsobovaly něco negativního. Také aditiva jsou schválená a hlídaná, takže ani v nich by neměl být problém.

Vědci se domnívají, že hlavním rizikem terciárně zpracovaných potravin je to, že vedou ke zvýšené konzumaci – a tím způsobují nadváhu, která je výrazným negativním faktorem.

To potvrzuje například výzkum expertů z amerického National Institutes of Health. Sledovali skupiny dobrovolníků a jejich jídelníček.

Ukázalo se, že pokud konzumují průmyslově zpracované potraviny, sní o 500 kalorií denně více, než kdyby se stravovali „klasicky“.

Další možná rizika

Experti také upozorňují, že tato potrava je sice energeticky vydatná, ale mnohdy v ní chybí vlákniny a živiny. Přídatné látky jsou sice kontrolované, ale může být nezdravé konzumovat množství aditiv z různých zdrojů – také tento předpoklad je ale potřeba teprve potvrdit.

Ze studií vyplývá, že průmyslově zpracované potraviny jsou snadno připravitelné, levné a chutné a že nahrazují zdravější stravu. Zjednodušeně řečeno, proč jíst jablko, když si člověk může dát zmrzlinu.

Deset potravin, které mohou zvyšovat riziko rakoviny

Statistiky totiž hovoří jasně. Každý třetí obyvatel České republiky v průběhu svého života onemocní rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Podle odborného serveru Linkos každoročně onemocní v České republice rakovinou více než 77 tisíc lidí a přes 27 tisíc jich ročně této nemoci podlehne.

Příčinou rakoviny může být kromě genetických dispozic nebo špatného životního prostředí také nevhodné stravování. Server naturalon.com dal dohromady seznam potravin, které pravděpodobně každý den jíte a které mohou přispívat ke vzniku rakoviny.

Ovoce a zelenina, které nebyly vypěstovány v rámci ekologického zemědělství, mohou obsahovat velmi nebezpečné pesticidy, jako jsou atrazin, thiodicarb a organofosfáty stejně jako vysoce dusíkatá hnojiva.

Pesticid a herbicid atrazin je v zemích Evropské unie zakázaný, ale ve Spojených státech se stále široce využívá. Tento zabiják plevele způsobuje problémy hlavně v reprodukční oblasti, podle studií dokáže dokonce změnit žabí samečky na samičky. Ve studii z roku 2009 bylo zjištěno, že těhotné ženy, které pily vodu kontaminovanou atrazinem, porodily děti s menší tělesnou hmotností.

Tradičně pěstované ovoce a zelenina obsahují velké množství chemikálií a hormonů. Při testování vyšla nejhůře jablka, kdy vědci zjistili pesticidy na více než 98 procentech testovaných jablek. Mezi ovoce s vysokým obsahem pesticidů patřily také pomeranče, jahody a hroznové víno. Ani důkladné umytí ovoce bohužel všechny zbytky chemických látek neodstraní.

Rajčata v konzervě

Nejen rajčata, ale všechny potraviny v konzervě jsou hrozbou pro zdraví kvůli vnitřnímu ochrannému povrchu konzerv. Ta obsahuje nebezpečnou chemikálii bisfenol A (BPA), toxickou látku, která narušuje funkci hormonů. Konkrétně napodobuje v organismu působení ženských pohlavních hormonů. 

Škodlivostí BPA se dlouhodobě zabývá i společnost Greenpeace, která vede za podpory řady vědců a lékařů kampaň proti používání bisfenolu A v produktech pro děti a výrobcích přicházejících do styku s potravinami.

Ukázalo se, že vystavení i nízkým dávkám BPA může hrát roli při vzniku vážných onemocnění, jako jsou cukrovka či rakovina prsu, varlat a prostaty. Největší obavy však vzbuzuje působení BPA na zdraví novorozenců a malých dětí, jejichž organismus není schopen odstranit BPA z těla stejně rychle jako u dospělých.

‚Epoxidové laky konzervových plechovek mohou skutečně obsahovat bisfenol A či jeho deriváty. Vzhledem k ´aférám´ z počátku devadesátých let především s kontaminací olejovek, jsou obsahy těchto látek v konzervových lacích a úrovně jejich možné migrace důsledně kontrolovány a musí vyhovovat hygienickým předpisům.

Z tohoto pohledu jsou v současnosti používané laky bezpečné, o čemž svědčí i fakt, že již dlouhou dobu nebyly zaznamenány případy, kdy by bylo nutné stahovat zboží balené v plechovkách z důvodu nadměrné kontaminace bisfenoly,‘ uvedl pro iDNES.

cz docent Jaroslav Dobiáš z Ústavu konzervace potravin Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze.

A dodal, že bisfenoly jsou látky, které mají nesporně nepříznivý vliv na zdraví člověka. Jejich karcinogenní účinek však doposud nebyl prokázán.

Pokud se BPA obáváte, vybírejte si raději rajčata čerstvá, nebo zavařená ve sklenici.

Masné produkty

Dlouhý seznam nezdravých výrobků z masa zahrnuje párky, klobásy, salámy či slaninu. Všechny masné produkty obsahují chemické látky a konzervanty včetně dusičnanu sodného. Nejhorší jsou uzeniny, jelikož obsahují dehet z kouře.

Vědci v časopise BMC Medicine uvedli, že nadměrné množství solí a chemikálií, které se používají při výrobě podobných výrobků, poškozuje zdraví.

Jejich studie trvala téměř třináct let a zúčastnili se jí lidé z deseti evropských zemí.

Během výzkumu jeden z každý sedmnáctý účastník studie zemřel a u těch, co konzumovali 160 a více gramů masných produktů, se během dvanácti let zvýšilo riziko rané smrti až o 44 procent oproti těm, co jedli jen 20 gramů a méně.

‚Masné výrobky obecně jsou významným zdrojem skrytých tuků, dále mnoha přídatných látek (éček), které například ve výrobku zlepšují barvu, zvýrazňují chuť či zadržují vodu. Uzenářské výrobky navíc obsahují malé množství dioxinů a polycyklických aromatických uhlovodíků vznikajících při uzení.

Dalším tématem u masných výrobků je podíl masa a dalších složek, jako je sádlo, vnitřnosti, strojově oddělené maso či kůže apod. Při výběru masných výrobků bychom se proto měli držet ceny, to znamená, čím levnější výrobek, tím méně kvalitní a zdraví prospěšný,‘ řekla pro iDNES.

cz odbornice na výživu Lucie Marečková z poradny pro redukci váhy Nutriella.

Bramborové lupínky

Křupavá pochoutka je levná a skvěle chutná, ale za ten negativní účinek na naše tělo ta trocha potěšení nestojí. Brambůrky obsahují velké množství tuků a hodně kalorií, což prakticky zaručuje nárůst hmotnosti.

Studie publikovaná v New England Journal of Medicine zjistila, že konzumace asi 30 gramů bramborových lupínků denně může v průměru za jeden kilogram nárůstu hmotnosti za jeden rok.

Kromě toho, že jsou plné trans-tuků, které zvyšují hladiny „špatného“ LDL-cholesterolu a naopak snižují množství „hodného“ HDL-cholesterolu, a přispívají tak ke vzniku aterosklerózy a cukrovky II. typu.

, obsahují také velké množství soli, což může u mnoha lidí vést ke zvýšení krevního tlaku. A to ještě není vše.

Bramborové lupínky většinou obsahují konzervanty a barviva, které naše tělo rozhodně nepotřebuje. Aby se dosáhlo jejich křupavosti, smaží se při vysoké teplotě, při které však vzniká známý karcinogen akrylamid.

Ztužené (hydrogenované) tuky

Ztužené tuky se vyrábějí chemickým procesem zvaným hydrogenace, kdy je do rostlinného tuku přidáván vodík.

Tím vznikne tuhá konzistence, a původní převážně nenasycené mastné kyseliny se tak přemění na převážně nasycené.

Ztužené tuky jsou tak zdrojem zdraví škodlivých transnenasycených mastných kyselin, jejichž nadměrná konzumace může způsobovat například srdeční onemocnění a zvyšovat riziko rakoviny.

Ztužené tuky se používají v potravinářském průmyslu k zakonzervování potravin, aby vypadaly lákavě co možná nejdelší dobu. Ztužený tuk je levný na výrobu a dlouho vydrží, proto se s ním často setkáte ve smažených či předsmažených pokrmech, jako jsou například hranolky, ale také v koláčích, sušenkách, v náhražkách čokolády a v polevách.

‚Tuky dělíme podle původu na rostlinné a živočišné. Pro lidské zdraví jsou prospěšné tuky rostlinné, jelikož neobsahují cholesterol. Naopak tuky živočišné cholesterol obsahují ve významném množství. U tuků je vždy důležitý poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin. Čím více je v potravině nenasycených, tím lépe pro naše zdraví,‘ uvedla výživová poradkyně Lucie Marečková.

A dodala, že dobrý poměr těchto kyselin najdeme například v oleji olivovém a řepkovém, ale neplatí to např. pro máslo, sádlo, lůj apod. V současné době je moderní přidávat do potravinářských výrobků palmový, kokosový a palmojádrový olej.

Tyto tuky ovšem obsahují velké množství nasycených mastných kyselin, které mají vliv na výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Potravinářské firmy tyto oleje používají k výrobě pečiva, oplatek, krekrů, brambůrků, krémů apod.

Proto bychom se těmto potravinám měli vyhýbat.

Bílá mouka

Většina z vás už slyšela, že bílá mouka není nic dobrého, ale možná nemáte jasnou představu, jak moc je špatná pro vaše zdraví. Rafinací zrna se zničí přírodní živiny a odstraní se většina vlákniny.

Bělost mouky je navíc dosažena pomocí chlorového plynu. Tento nebezpečný iritant může být ve větším množství smrtelný.

Chlor ve formě plynu má velmi silně dráždivé účinky na sliznice, při větších koncentracích dochází k poleptání plicních tkání.

Bílá mouka číhá v mnoha potravinách, nejen v pečivu a těstovinách. Vysoký glykemický index bílé mouky rychle zvyšuje hladiny krevního cukru a hladiny inzulínu, což může být přímou příčinou cukrovky. Navíc podle některých odborníků může konzumace potravin z bílé mouky urychlovat šíření rakovinových buněk.

Geneticky modifikované potraviny

Otázka geneticky modifikovaných potravin (GMO) patří ke kontroverzním tématům, která mají spoustu zastánců i odpůrců. GMO je potravina a krmivo, které obsahuje geneticky modifikované organismy, sestává z nich, nebo je z nich vyrobena. V zemích EU jsou na trhu produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy.

V České republice se nejčastěji setkáme s rostlinnými oleji (sójové, řepkové) vyrobenými z geneticky modifikovaných rostlin. Zastánci GMO tvrdí, že geneticky upravené potraviny mají vyšší nutriční hodnoty a příznivější obsah vitaminů, plodiny jsou díky genové manipulaci odolnější, chutnější a větší.

Některé studie však již zaznamenaly negativní vlivy na krysy krmené GMO jako zpomalení vývoje či vážné poškození imunitního systému. Ve studii doktora Pusztaie z Rowett Institutu ve Skotsku bylo u krys krmených GMO potravinami, zvláště bramborami, zjištěno poškození imunitního systému, růst rakovinových buněk a zmenšení mozku a jater jen za deset dnů výzkumu.

Existují také obavy ze zvýšeného výskytu alergií. Alergie je totiž imunitní reakcí na určitou cizorodou bílkovinu a nové bílkoviny by mohly tyto reakce vyvolat.

Rafinovaný cukr

Bílý rafinovaný cukr nejenže zvyšuje hladinu inzulínu, ale také je nejvýživnější potravou pro rakovinové buňky, takže podporuje jejich růst. Tento fakt je známý už mnoho let.

Laureát Nobelovy ceny za medicínu Němec Otto Warburg už v roce 1931 jako první objevil, že nádory využívají cukry, aby se ‚krmily‘ a zvětšovaly.

Zdá se, že rakovinové buňky upřednostňují sladidla s vysokým obsahem fruktózy, jako je kukuřičný sirup.

Kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy výrazně přispívá ke vzniku nadváhy a obezity. Zejména v USA, ale také v Evropě se kukuřičným sirupem ochucují nealkoholické nápoje, sladkosti, pečivo, jogurty, omáčky, pizza a mnoho dalších potravin. Tento levný ovocný cukr se vyrábí z kukuřičného škrobu, je stejně sladký jako cukr a prodlužuje trvanlivost výrobků (více o tomto tématu čtěte zde).

Alkohol

Američtí vědci v rozsáhlé čtrnáctileté studii sledovali stravování a životní styl více než 200 tisíc žen a zjistili, že u žen po menopauze, které pily nanejvýš jeden alkoholický nápoj denně, bylo o téměř 30 procent vyšší riziko rakoviny prsu v porovnání se ženami, které nepily vůbec.

Alkohol je hned po tabáku druhou hlavní příčinou vzniku rakoviny. Nadměrné pití alkoholu také způsobuje srdeční selhání, mrtvici a náhlou smrt.

V roce 2007 odborníci z World Health Organizations International Agency for Research on Cancer prozkoumali vědecké poznatky vztahující se k rakovině a alkoholu ze 27 odlišných studií. Nakonec objevili dostatek důkazů, aby mohli oznámit, že nadměrné užívání alkoholu je hlavní příčinou rakoviny úst, jícnu, jater, tlustého střeva, konečníku a prsu.

Červené maso

• Mnoho výzkumů dokázalo, že mezi nadměrnou konzumací tučného červeného masa, uzenin, masových polotovarů a rozvojem rakoviny existuje souvislost.
• Každodenní konzumace červeného masa dokonce i v malém množství zvyšuje riziko úmrtí na rakovinu u mužů o 22 procent a u žen o 20 procent.
• Spotřeba velkého množství červeného masa zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, rakoviny prsu či prostaty.

Konzumace průmyslově zpracovaných potravin zvyšuje riziko úmrtí, tvrdí studie

Dnešní potraviny jsou plné chemikálií a škodlivých látek. Něco takového slýcháváme dnes a denně. Z čistě nezaujatého hlediska se ale nestravujeme o nic hůře než naši prarodiče. (Otázka přejídání v kombinaci s nezdravým životního stylem je věc druhá).

Tak proč se všude objevuje tolik varování? Vysvětlení není složité: současné technologie a pokrok nám v našich pokrmech umožňují rozpoznat i přítomnost sebenepatrnějšího množství nebezpečných látek. Řeč je například o sacharinech, cyklamátech, dusitanu sodném a mnohých jiných přísadách.

Je nicméně pravdou, že se v poslední době do našich jídelníčků nemalou měrou „vkradly“ tzv. ultra-zpracované potraviny („ultra-processed food“).

Tyto pokrmy jsou vytvořeny zdlouhavými průmyslovými procesy, během nichž jsou použité suroviny výrazně upraveny a obohaceny o značné množství dalších ingrediencí. Průmyslově zpracované potraviny máte doma pravděpodobně i vy.

Můžeme si vyjmenovat ty nejčastější jako například čokoládové tyčinky, sladkosti, perlivé vody, smažené lupínky, rychlé občerstvení, hotová jídla či masné polotovary. A právě na tuhle „hříšnou“ skupinu se zaměřili vědci z Pařížské univerzity, jejichž závěry nejsou vůbec příznivé.

Podle zjištěného se ultra-zpracované potraviny pravděpodobně podílejí na vyšším riziku úmrtí.

ilustrační foto

Smrt z jídla?

Že konzumace takto upravených pokrmů našemu zdraví neprospívá, již dávno víme. Může vést například k obezitě, vysokému krevnímu tlaku a vzniku rakoviny. Navíc prokazatelně vede k nárůstu civilizačních onemocnění.

Až dosud se však nikdo nezaobíral otázkou, jakou měrou se pojídání průmyslově zpracovaných potravin podílí na míře úmrtnosti. Z tohoto důvodu odborníci z Francie zkoumali příjem stravy u 44 551 dospělých Francouzů.

Průměrný věk účastníků se pohyboval kolem 57 let a téměř 72 % z nich byly ženy.

Drobnohled zahrnoval veškerou jejich stravu a každých 6 měsíců se vedly doplňující dotazníky, které mimo jiné zahrnovaly indexaci tělesné hmotnosti, fyzické aktivity a sociodemografické informace. V průběhu výzkumu zemřelo 602 sledovaných dobrovolníků.

Konečné výsledky nakonec dospěly k závěru, že zvýšení podílu spotřeby ultra-zpracovaných potravin o 10 % je spojeno s o 14 % vyšším rizikem mortality. Jak ale sami vědci zdůrazňují, jejich studie byla pozorovací, tudíž kauzální efekt nelze zcela prokázat.

„Neměli bychom panikařit nebo říkat, že jíst balené jídlo zvyšuje o 15 % šanci na úmrtí,“ řekla pro AFP spoluautorka studie Mathilda Touvier. Nicméně i přesto této statisticky významné asociaci věří. Francouzský výzkum však trpí dosti velkým neduhem.

Zapojení tak velkého počtu účastníků totiž logicky zahrnuje obrovské množství potravin různých kategorií. „Některé faktory mohou být škodlivější více nebo méně než jiné. Je to opravdu složité,“ vysvětlila vědkyně Laura Schnabel z Pařížské univerzity.

Nezdravé nám chutná

Spotřeba „rychlých“ pokrmů se za poslední desetiletí znásobila. Mezi jejich největší konzumenty patří obyvatelé Spojeného království (63 %), těsně za nimi se umísťují Kanaďané (62 %) a na třetím místě s 61 % se objevili strávníci ze Spojených států. Jak je tedy vidno, zdravé stravování stále mnoho lidí neřeší.

Na druhou stranu se ale není čemu divit. Tyto potraviny jsou totiž pro naše chuťové smysly velmi atraktivní. Obsahují vysoké množství cukru, soli a nasycených tuků. Navíc šetří i naši peněženku, neboť jsou cenově dostupné a příprava zabere jenom krátkou chvíli.

K novým závěrům se pro CNN vyjádřil také Nurgul Fitzgerald, který na americké Rutgers University působí jako docent zabývající se výživou: „Žijeme v rychlém světě a lidé hledají pohodlná řešení. Lidé hledají rychlé řešení, rychlé jídlo.“ Fitzgerald doporučuje, aby si lidé před koupí hotových jídel alespoň nastudovali všechny dostupné informace na obalu.

Ideální je koupit potravinu s co nejmenším množstvím ingrediencí. A pokud už nějaké na obalu vyčteme, měli bychom je alespoň znát.

Text: Petr Smejkal