Hlavní strana > Byznys > Česko
07.09.2013 18:05
Češi milují český česnek, ovšem nedokážou ho rozpoznat od dovozového, což vítají podvodníci. Kilogram česneku z dovozu lze ve velkoobchodě koupit i za 49 korun, překupníci ho označí za český a prodají za dvě stovky.
Ve velkoobchodech Makro se v těchto dnech prodává kilogram španělského česneku odrůdy Morado za 49,90 koruny.
Česnek má příjemnou vůni a namodralou barvu, takže laikům může připadat podobný jako takzvaný moravský modrý paličák, což je oblíbená značka na trhu s domácím česnekem. A podvodníkům rychle došlo, jak na česneku zbohatnout.
Stačí španělský nebo čínský česnek vydávat za český. Jde to docela snadno, neboť znalosti zákazníků o morfologii (vnější stavbě) jednotlivých odrůd česneku jsou ubohé.
„Podvodů přibývá geometrickou řadou. Za český česnek se vydává prakticky cokoliv, na internetu, na tržnicích, u silnic a dokonce i na výstavách.
Často mě kontaktují nešťastní zákazníci, kteří dali třeba dvě stě korun za kilo údajně českého česneku, který je už ale po týdnu skladování nepoživatelný.
Když mi česnek ukážou, zjistím, že je to španělská odrůda, navíc z loňské sklizně. Drzost zlodějů nemá meze,“ říká největší český šlechtitel česnekové sadby Jan Kozák.
* Co by měl našinec vědět o česneku, aby nespadl do spárů česnekových podvodníků?
* Jaká je reálná cena čínského a španělského česneku? A proč je ten český o tolik dražší?
* Proč upadlo pěstování českého česneku, když ještě před patnácti lety bylo Česko v tomto směru plně soběstačné?
* Proč nám přestal chutnat čínský, španělský nebo italský česnek? Jsou to opravdu podřadné produkty, nebo jen odmítáme chuť jižních odrůd česneku, které obsahují málo silic?
* Jaký česnek používá do česnečky ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky najdete v nejnovějším čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 9. září 2013.
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
1
Český česnek
Český česnek se řadí mezi nejlepší na světěDíky své ostré chuti a neustálému ozdravování se české odrůdy česneku řadí ve světě mezi nejkvalitnější. Přesto je tento produkt těžko k dostání.
Paličáky tvoří pacibulky, jejich vysetí představuje další způsob rozmnožování – také vegetativního, stejně jako u množení vysazováním stroužků.
Český česnek je znám svou kvalitou. Některé české odrůdy mají natolik zvučné názvy, že jsou pod zkomolenými názvy prodávány i ve Spojených státech Amerických. Takto se můžeme setkat s odrůdami Lukak = Lukan, Vekak = Vekan, Jovak = Jovan, Blanak či Blanik jako český Blanin.
Český česnek je nedostatkovým zbožím, vinou čehož je pro mnoho lidí nedosažitelný. Do obchodní sítě se jej dodává výrazně menší množství, než jaká je po něm aktuální poptávka.
Vinu za současný nízký stav sadby má fakt, že zákazníci po mnoho let upřednostňovali výrazně levnější česnek dovážený z Číny. V Česku nebylo možné tuto zeleninu (ale tento problém se týká i jiných plodin) produkovat, neboť u nás, jak známo, panují úplně jiné poměry.
Poněkud humornou formou situaci z minulých let popisuje na svém blogu Jan Kozák mladší ve článku Český česnek snad raději nehledat aneb jak to bylo.
Mnoho lidí se snaží využít současné krize v českém česnekářství (popsané v článku Česnekománie na webu Ing.
Jana Kozáka), proto je daleko intenzívnější tlak podvodníků, kteří prodávají konzumní česnek a vydávají ho za sadbový nebo „vhodný k sázení“.
Je důležité si uvědomit, že zasazením konzumního česneku podstupujete poměrně velké riziko, že si půdu zaneřádili závažnými chorobami a škůdci, jako jsou vlnovník česnekový (roztoč), háďátko zhoubné (hlístice) či bílá sklerociová hniloba.
Na mnoha tržnicích či u silnic je nabízen český česnek. Ve valné většině případů se jedná o česneky ze Španělska, které nejrůznější spekulanti prodávají nelegálně pod českými názvy.
Tímto se sami vystavují riziku sankcí a poškozují tím pověst českému česneku, neboť je jasné, že pokud si někdo od nich španělský česnek (mnohdy rok starý) koupí v domění, že se jedná o českou produkci, nebude mít už o český česnek zájem.
Cena českého česneku je letos z důvodu nečekaného zájmu vyšší, než byla v minulých letech. S vyšší cenou přicházejí dvě negativa: 1) některé zákazníky může odradit vyšší cena v obchodech, a tak si místo kvalitní sadby koupí česnek neznámého původu, čímž se vystavují riziku zamoření půdy chorobami v těchto česnekách obsaženými.
2) Vyšší ceny využívají podvodníci, kteří pod označením „český česnek“ či „sadba česneku“ prodávají zboží pochybných kvalit i původu. Velký tlak na zákazníky pomocí reklamy způsobuje takto shazování pojmu „český česnek“. Bohužel se proti podobným podvodníkům bojuje poměrně obtížně.
Česká obchodní inspekce není dostatečně rychlá, aby postihla všechny obchodníky, kteří se objevili jako houby po dešti a stejně jako ony po pár dnech mizí.
Už několik let se v Buchlovicích koná Festival česneku na zámku. Je dostupné ohlédnutí za ročníkem 2011.
Zemědělci chtějí certifikovat český česnek. Aby se nezaměňoval za cizí
8. 3. 2013 09:12, autor: ac
Jižní Morava – Čeští a moravští zemědělci chystají novinku – certifikaci česneku. Ta by měla ochránit zákazníky zejména před tím, aby v domnění, že kupují český česnek, nekoupili méně kvalitní dovozní. Kromě česneku s původem od šlechtitelů by navíc certifikaci mohli získat i ti pěstitelé, kteří používají vlastní sadbu.
Samotná certifikace by podle místopředsedy sdružení Českomoravský česnek Miroslava Hrdého měla sloužit k tomu, aby se zprůhlednil trh, a zákazník si mohl být jistý, že kupuje opravdu česnek vypěstovaný na českých či moravských polích ze sadby garantované domácími producenty. „Na certifikátu by potom mělo stát, o jakého pěstitele jde, odkud má sadbu, jaký je to druh a sorta a také to, kde by měla být prodávána,“ vyjmenovává Hrdý.
INFOGRAFIKA: Mapa nejvýznamnějších světových producentů česneku
Dodává, že na certifikátu bude i odkaz na webovou adresu, na které si bude zákazník moci zkontrolovat, zda koupený česnek počtem stroužků či například tvarem odpovídá porovnávacímu vzorku.
Podle Hrdého by certifikáty pomohly i pěstitelům, kteří nenakupují sadbu vůbec, ale již několik let sázejí svou vlastní. „Nevidím důvod, proč by se takové krajové odrůdy neměly prosazovat,“ říká místopředseda česnekářů. I tito producenti si tak budou moci nechat vystavit vlastní certifikát o původu.
Telnický zemědělec Radek Kříž ukazuje sadbu česneku
Jedním ze zemědělců, kteří se spoléhají na vlastní sadbu, je i Radek Kříž z Telnice na Brněnsku. „Myslím, že certifikát by byla dobrá věc. Rozhodně do toho půjdu. Spotřebitel chce vědět, který česnek je náš, a měl by tak mít možnost bránit se před nepoctivci, kteří svůj česnek za český jen vydávají,“ říká Kříž, který pěstuje česnek už sedmadvacet let.
I podle něj se ty zahraniční s českým rovnat zdaleka nemohou. „Alespoň trochu dobrý bývá občas ten španělský, naopak čínský bych snad ani nenazýval česnekem,“ dodává s tím, že český česnek obsahuje ty správné silice, má chuť a správný zdravotní přínos.
Kvůli špatné sezoně je tu na příští rok nedostatek sadby
Do vlastní sadby neboli sázení stroužků česneku, který předtím sám vypěstoval, by se ale měl pouštět pouze zkušený zemědělec, který o svém česneku nemá pochyb. Pro ty ostatní tu existuje trojice registrovaných šlechtitelů. Ale ani u nich letos nebyla situace příznivá.
Například nyní již sadbu českého česneku koupit nelze. „Sklizeň byla hodně špatná.
Proto jsme třeba u nás veškerý sklizený česnek dali zpět do země,“ popisuje jeden ze šlechtitelů, Radek Aust ze společnosti Moravoseed, situaci, kdy šlechtitelé neprodávali žádný česnek spotřebitelům, ale všechen opět zasadili nebo prodali na sadbu dalším zemědělcům.
Sadby českého česneku. Odrůdy Dukát (vlevo) a Lumír
A právě taková situace podporuje prodejce česneku cizího původu. „Když je nedostatek pravé sadby, objevila se falešná.
Několik našich zákazníků se mi svěřilo, že u různých prodejců viděli sadbu, která se jim nepozdávala,“ dosvědčuje Aust a dodává, že sadba s neznámým původem může zemědělce ohrozit.
Takové stroužky mohou být napadeny chorobami a škůdci a mohou vyústit v dlouhodobý problém na pozemku.
Prodejci falšují i původ spotřebního česneku
Se zahraničním česnekem vydávaným za český se setkal i obchodník Petr Nepraš. „Sháněl jsem česnek a dal jsem si inzerát na internet. Ozvalo se mi hodně lidí s nabídkami a já se rozhodnul pro ten s nejnižší cenou. Nakoupil jsem celkem jednu tunu,“ popisuje začátek problému. V zápětí mu ho ale začali odmítat zákazníci s tím, že to český česnek v žádném případě není.
Nepraš se tedy rozhodl dát česnek na genetické testy. Ty ukázaly, že se o český opravdu nejedná. Na koupeném česneku tak tratil desetitisíce. Do budoucna si podle svých slov vezme Nepraš poučení v tom, že česnek bude nakupovat jen z důvěryhodných zdrojů.
Proč se vyplatí falšovat původ česneku je nasnadě. Cena toho českého totiž kolísá od 170 do 250 korun za kilogram. Španělský se pohybuje od 90 do 100 korun. „A čínský, ten je skoro zadarmo,“ dodává Nepraš k cenovému rozdílu.
Diskuse o česneku: Český česnek
26. 8. 2018 18:58 Zakladatel vlákna: Filounek Jaroslav
Dobrý podvečer všem česnekářům. Jsem dlouholetý čtenář časopisu Zahrádkář a též klient odběratel česneku od šlechtitelů Kozákových. V posledním čísle č.9 Zahrádkáře na str.
51 je inzerát jedné nejmenované firmy kde uvádí že, cituji: Český česnek podle legislativy je ten, který je vypěstován v České republice. Toto je nesprávný názor který klame čtenáře. protože český česnek je ten, který je vypěstován v Česku a hlavně je ČESKÉHO PŮVODU.
Mám pravdu pánové Kozáci?
Zařazeno: Český česnek, Prodej česneku
28. 8. 2018 9:01 Jan Kozák
Bohužel pravdu nemáte. Označení český česnek nemá ochrannou známku. Sice jsme se o ni snažili, ale nedokázali jsme český česnek jednoznačně definovat (u kmínu nebo máku to měli jednodušší).
Proto je český česnek každý, který byl vypěstovaný na území České republiky. Podobně jako třeba česká jablka. Znamená to tedy, že např.
česká odrůda vypěstovaná na Slovensku nemůže být označena jako český česnek.
28. 8. 2018 9:32 Jan Kozák
Na uvedeném inzerátu mi vadí něco jiného. Na plagiátorství jsem imunní. Konečně kde jinde mají brát moudra než u nás. Ale poznámka, že by si Francouzi pro svůj stůl nepěstovali nic špatného je zavádějící. Protože český a francouzský stůl nejsou totéž. Takže k podnadpisu inzerátu: ostatní česnek není špatný, ale je jiný a patří na stůl tam, kde je doma.
26. 8. 2017 16:05 Zakladatel vlákna: Libor Hejduk Krásný den přeji.
Teprve letošní rok jsem se začal pořádně zajímat o poctivý český česnek a někdy v první polovině srpna jsem si vzpomněl na certifikovanou sadbu. Pan Kozák sice už měl beznadějně vyprodáno, ale narazil jsem na eshop, kam dodává sadbu a ještě ji měli. Takže jsem prolezl velkou část diskuze, celé stránky, všechno kolem pěstování a odrůd, a na podzim se pustím do pěstování. Proč ale píši. Nemám momentálně dotaz, ale chci poreferovat o nabídce na výstavě Země Živitelka. Z celého výstaviště jsem našel jen jeden stánek, kde jsem cítil jistotu toho, že dostanu opravdový český česnek. Stánek prezentující kraj Vysočina nabízel odrůdy Vekan a Bjetin. Krátce jsem podiskutoval s obsluhou a také měli problém se suchem, proto měli malé cibule. U ostatních prodejců, myslím, že v lepším případě měli česnek vypěstovaný u nás z necertifikovaných odrůd, z cizího česneku, v horším česnek dovezený. Cibule měli celkem velké. Chápu, že „neodrůdový“ popř. krajová odrůda může být výborná, ale nikde nemáte jistotu toho, co kupujete. Ale s obsluhou stánku kraje Vysočina jsme se shodli, že nemůže jít o český česnek.
Děkuji
Zařazeno: Český česnek, Prodej česneku, Výstavy
26. 8. 2017 20:52 Jan Kozák
My jsme letos Zemi živitelku museli vynechat jako účastníci i jako návštěvníci. Třebaže jsem to neviděl, shodnul bych se s Vámi i obsluhou stánku z kraje Vysočina.
14. 8. 2017 20:13 Zakladatel vlákna: Seitl Jiří
Poznáte český česnek? Teď už ano… | CZ TEST
27.11.2020 | Nic není jako dřív a o česneku to platí dvojnásob. Česnečka z něj má daleko do té, co vařívala babička, a jeho chuti i vůni chybí potřebná intenzita. To proto, že tradiční českou plodinu z podstatné části nahradily levnější zahraniční odrůdy. Jak se stalo, že jsme se z původně česnekové velmoci stali zemí plné nekvalitních čínských a španělských variant?
Mnohými zatracovaný pro své nezaměnitelné aroma, v každém případě však vyzdvihovaný díky nezanedbatelným dopadům na naše zdraví. Řeč je o česneku, fenomenální potravině s mnoha pozitivními účinky na kondici lidského organismu.
Omluvíte-li nepříliš vábný dech, který zůstává jako „hmatatelný“ důkaz jeho konzumace, nebudou vám stačit prsty jedné ruky k tomu, abyste spočítali všechny jeho světlé stránky zejména v souvislosti s preventivními účinky na zdraví.
Afrodiziakum i výživa vojáků
Česnek kuchyňský s největší pravděpodobností pochází ze střední Asie – za jeho domovinu bývá považováno Mongolsko a Kyrgyzské stepi. Odtud se následně dostal do Číny. Hojně jej pěstovali také ve starověkém Egyptě – tady byl česnek považován za účinné afrodiziakum.
Řekové s Římany mu připisovali silně ozdravný efekt, včetně řešení problémů s impotencí. Posilovali jím také své vojáky, aby je udrželi v lepší kondici během válečných výprav. Starobylé herbáře zase česnek – pro jeho dráždivé účinky zvyšující sexuální apetit – nedoporučovaly těm, kteří se rozhodli pro askezi. Plodinu lze mimo jiné označit i za oblíbené koření Židů, protože právě v židovské kuchyni má své nezaměnitelné místo.Doma je v Asii, přesto…
Domovinou česneku je sice Asie, nicméně síla a nutriční hodnoty plodiny z východu se mohou s kvalitou českých odrůd jen sotva srovnávat. K naší velké škodě se však právě asijské varianty dnes běžně prodávají a sehnat kvalitní česnek od lokálních dodavatelů může být někdy trochu oříšek.
Česko bývalo česnekovou velmocí a kvalitě vyšlechtěných českých odrůd se mohl vyrovnat málokterý zahraniční konkurent. V devadesátých letech minulého století bylo našeho česneku všude dost, jen o něj tehdy nikdo moc nestál.
Ne že by opadla jeho kuchyňská popularita, jen se na pultech obchodů objevil výrazně levnější a uživatelsky „pohodlnější“ česnek z dovozu obsahující až patnáct od sebe snadno oddělitelných stroužků v jedné hlavě.
V rámci úspor i jisté pohodlnosti začali lidé čím dál častěji upřednostňovat nejčastější čínskou či španělskou variantu, otázka kvality se stala druhořadou. Kvalitní český česnek tak přestal být vůči levným zahraničním odrůdám konkurenceschopný.
Podle aktuálních údajů tvoří současná produkce českého česneku asi čtvrtinu z celkového množství, které se u nás ročně prodá.
Náš česnek je sice o poznání dražší než například čínský, nicméně spotřebitel ušetří jen zdánlivě. Ani náhodou tu totiž neplatí poměr 1:1 co do síly a aromatu při dochucování pokrmů.
Na co vám bude stačit jeden český stroužek, na to bude krátkých hned několik čínských, o nutričních hodnotách nemluvě.
Paradox prodej versus produkce
Poněkud paradoxní je skutečnost, že „českého česneku“ se u nás prodá výrazně více, než kolik se vyprodukuje. Ing. Václav Kozák, šlechtitel českého česneku (www.cesnek.cz) k česnekovému tomu říká: „Nejčastěji se u nás za český česnek vydává česnek ze Španělska.
To je i důvod, proč zájem o český česnek klesá, neboť zákazník v dobré víře nakoupí „český česnek“ ze Španělska a řekne si, že má vlastně stejné chuťové vlastnosti, jako ten výrazně levnější španělský česnek v supermarketech. Netuší však, že byl podveden.Dalším problémem těchto podvodů je, že snižují cenu konzumního česneku. Český pěstitel není z několika důvodů vůbec schopen vyprodukovat česnek za stejnou cenu, jako v zahraničí. Pokud tedy má konkurovat domnělému „českému česneku“, je to v posledních suchých letech velmi obtížné.
Mnoho pěstitelů proto s česnekem dočista skončilo.
Ing. Kozák dále uvádí, že české odrůdy česneku jsou velmi ceněny i v zahraničí kvůli své ostrosti a ušlechtilé chuti. V konečném důsledku nejde jen o ostrost jako takovou, ale i o další chuťové vlastnosti.
Čeští šlechtitelé se snaží produkovat odrůdy, které jsou bez dalších pachutí či nežádoucích příchutí. Mnoho spotřebitelů si např. u francouzských odrůd, které jsou v ČR velkopěstiteli často pěstovány, stěžují na nepříjemnou zemitou chuť.
Velmi výrazná pachuť je též u tzv. ruských česneků.
Zaostřeno na česnek
Jak uvádí tiskový mluvčí SZPI Mgr.
Pavel Kopřiva, na kontroly česneku se pravidelně a se zvýšenou pozorností zaměřuje právě Státní zemědělská a potravinářská inspekce, protože česnek je komoditou, u které hrozí, že vysoká poptávka spotřebitelů po česneku bude uspokojována česnekem ze zahraničí, který by mohl – pro zvýšení atraktivity – být označován jako česnek původem z České republiky. Při kontrolách je SZPI limitována možnostmi vyplývajícími jak z platné legislativy stanovující požadavky na česnek, tak z dostupných laboratorních metod, kterými by bylo možné prokázat odrůdovou pravost nebo geografický původ česneku.
„Česnek patří k zelenině, na kterou se vztahují požadavky uvedené v nařízení Komise (EU) č.
543/2011 ve všeobecné obchodní normě a z té vyplývá, že jediným povinným údajem v případě označování česneku je uvedení země původu. Všechny další údaje, včetně deklarace odrůdy jsou nepovinné, resp.
nejsou vyžadovány právními předpisy. Česnek vypěstovaný u nás musí být označen zemí původu Česká republika.
Česnek z dovozu se označí zemí původu, kde byl vypěstován. Jiné možnosti jsou nepřípustné. Při kontrole je nutné prokázat pravdivost deklarovaného údaje o zemi původu.
Označení země původu je zároveň hlavním ukazatelem, kterým se mohou spotřebitelé řídit při koupi,“ uvádí Mgr. Pavel Kopřiva. „SZPI zjišťuje klamání, kdy je česnek označen nesprávným názvem odrůdy.
Analytickou metodou jsou porovnávány vybrané úseky genu odebraného vzorku česneku s úseky genu se sekvencí deklarované odrůdy.
V případě nevyhovujícího zjištění, tedy uvedením klamavého názvu odrůdy, je porušeno ustanovení o označování potraviny dle nařízení (EU) č.1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Geografický původ česneku však není možné akreditovanou laboratorní metodu prokázat,“ dodává Mgr. Kopřiva.
Pro zajímavost informace o kontrolách česneku Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí v roce 2019 a 2020 (k 30. 9.) V roce 2019 bylo u 12 vzorků česneku konstatováno porušení právních předpisů.
Jednalo se v 6 případech o nedodržení minimálních požadavků na jakost a u 6 vzorků neoznačení země původu. V roce 2020 bylo doposud 8 nevyhovujících vzorků česneku, kdy se u 4 vzorků jednalo o nejakostní zeleninu a u dalších 4 vzorků nebyla označena země původu v souladu s požadavky obchodní normy.
V případě zjištěných nedostatků je s kontrolovanými osobami zahájeno správní řízení.
Za český česnek se u nás vydává česnek ze Španělska
Byť nepatří mezi nejzákladnější potraviny, velice často se o něm diskutuje i píše. Desetiletí se šlechtí, na výstavách vystavuje a pak se následně bouřlivě hodnotí jeho kvalita.
Česnek je totiž jedním z nejpoužívanějších koření a právě pro svou oblibu se tak často stává dovozním artiklem do České republiky, i když se mu dobře daří i u nás.
Proč je česnek z Číny a Španělska tak vyšeptalý, jsme se ptali odborníka nejpovolanějšího, Jana Kozáka, největšího producenta česnekové sadby v České republice, který vede server k-cesnek.cz. Prozradil, jak poznáme dovozový česnek, který se tváří jako český, i proč se nesmí sázet konzumní česnek.
- Vy česnek šlechtíte už dvacet šest let, mám si to vysvětlit tak, že je na něm stále co zlepšovat?
- Na všem se dá vždycky něco zlepšovat, na bramborách, na obilí… Každá odrůda má nějaké vlastnosti, a pokud přijdeme na to, že by se daly zlepšit, tak se o to pokusíme.
- Co na česneku aktuálně vylepšujete?
Hlavně se snažíme vyhovět zákazníkům. V současné době je trendem velkostroužkový česnek, což já osobně považuji za nesmysl, ovšem abychom poptávce vyhověli, nabízíme tři odrůdy – Jovan, Havran a novošlechtění LAN, které bude letos registrované.
Není to tím, že jsme líní loupat malé stroužky?
Možná je to i tím, ale pro přípravu v kuchyni se česnek obvykle vkládá do lisu, tak se tam přeci velký stroužek nevejde a stejně se musí přepůlit.
Pokud se zase velký stroužek sází, vemte si, že váží i dvacet gramů, při ceně dvě stě padesát korun za kilo, pak jeden jediný stroužek přijde na pětikorunu.
Podobný trend ale panuje i v Anglii, kde je například velmi populární i tzv. sloní česnek, který váží i čtyři sta gramů.
Jak se vlastně česnek šlechtí, zvládnu to doma, nebo je to vyšší dívčí?
S výjimkou křenu je šlechtění úplně speciální činnost. Nejde zde o křížení, kdy se tzv. vezme matka a otec a mají společně potomstvo, jedná se o vyhledávání mutací a jejich ustálení, případně indukce mutací.
Není to tak úplně jednoduché, často se například podaří najít mutaci, ale není stálá a vrací se zpátky.
Je to práce tak na deset let, navíc musíte počítat s tím, že z výchozího materiálu určitě devadesát procent vyhodíte.
Šlechtění česneku tedy probíhá metodou pokus omyl?
Ano, je to tak. Vy si česnekem třeba pět let hrajete a říkáte si, jaký to bude trhák, a ve finále zjistíte, že je to k ničemu.
Kolik už se vám podařilo vyšlechtit odrůd?
Když jsem to naposledy počítal, bylo jich dvacet jedna. V Evropské unii tohoto čísla ještě nikdo nedosáhl, držíme si primát.
Když jsme u těch čísel, kolik vůbec existuje odrůd česneku?
V EU je kolem sto deseti registrovaných odrůd. Ne všechny se ale množí, dá se předpokládat, že se množí kolem sedmdesáti odrůd.
Jaké známe česneky?
Podle základního kritéria se česnek dělí na paličák a nepaličák. Paličáky vytvářejí květní stvol, kdy nahoře vidíme palici s květenstvím a pacibulkami, nepaličáky tyto květní stvoly nevytvářejí. Další členění česneku, které se ale používá jen v našem pásmu, je podle odrůd na ozimé a jarní. Třeba Španělé ale tyto odrůdy vůbec nerozlišují.
Jaké jsou rozdíly mezi českým a čínským česnekem?
Zde je to jednoznačné, čínský česnek tady u nás nelze pěstovat, zásadní rozdíly jsou ale i ve způsobu uchování. Čínský česnek je sice hezký, je jeden jako druhý, ale chuťově je špatný, nemá žádnou sílu.
Proč nemá sílu?
Pravděpodobně je to odrůdou a pravděpodobně jim to takhle vyhovuje. My jsme zvyklí používat česnek jako koření, čínský česnek je spíše jako zeleninová hmota.
Dnes jsem v obchodě narazila na český česnek, tři cibule za 35 korun, na farmářském trhu přijdou tři české cibule česneku na šedesát – který bych si měla vybrat – resp. jak poznat ten silný?
Tím, že jsem ani jedno ani druhé neviděl, obecně bych řekl, že si nemáte vybrat ani jeden. Za český česnek se u nás v devadesáti procentech prodává česnek ze Španělska, které je největším producentem česneku v EU.
Mám šanci ten rozdíl nějak poznat?
Máte. Když se podíváte na česnek a je kalibrovaný, tzv. že jsou všechny cibule stejné, tak není z České republiky. To vám u nás není schopen nikdo zaručit, u nás se snažíme prodat to, co nám narostlo. Cibule tedy budou velikostně nevyrovnané. Ve Španělsku se totiž česnek kalibruje a všechno, co je pod sedm centimetrů, jde do past a do hotových výrobků.
Vyberu si vůbec kvalitní česnek – třeba i český – v běžném supermarketu?
Dost špatně, protože většina česneku z obchodních řetězců je od velkopěstitelů, kteří nakupují sadbu v zahraničí. Při šlechtění česneku se vychází z krajových odrůd, což je záležitost ne pěti, deseti let, to je záležitost staletí.
To jsou odrůdy, které se tu pěstovaly od Marie Terezie a ještě dřív, už tenkrát si lidé vybírali česnek, který jim dobře rostl a vyhovoval jim i chuťově. Ve Francii zas pěstovali česnek, který vyhovoval jim.
Když byl festival česneku v Buchlovicích, tak jsme ochutnávali francouzskou odrůdu Germidour a náš Anton a návštěvníci se shodli na tom, že by ten francouzský nejedli. Neznamená to, že by byl francouzský česnek chuťově podřadný, on vyhovuje způsobu kořenění ve Francii, ne našemu.
Máte zkušenosti s tím, že česnek, který je deklarovaný jako český, není vlastně původně český, jak jste se zmínil…?
Ano, říká se mu Ruský paličák. Jedná se o skupinu klonů, které pocházejí z různých částí bývalého SSSR. Je to velkostroužkový česnek, který má čtyři až šest, výjimečně osm stroužků. I já jsem měl kdysi přes dvě stě těchto klonů, ale všech jsem se zbavil. Mají zvláštní pachuť.
Má vyšeptaný česnek nějaké základní rysy, podle kterého jej už v obchodě poznáme, tak se mu vyhneme?
Musíte ho zmáčknout. Pokud je pevný, festovní, je v pořádku. Když je mu, jak já říkám, velká slupka, je špatný. Buď je starý, nebo je napadený roztočem, tím pádem jsou jeho chuťové vlastnosti narušené.
Ted nastává ideální čas k sázení česneku, jakou odrůdu byste doporučil k pěstování začátečníkům?
Jednak ta ideální doba ještě není, ta bude až za dva, tři měsíce. Do konce října totiž nemá česnek v zemi co dělat, je třeba počkat, až je chladná půda.
Mě se spousta lidí ptá, která odrůda je nejlepší a já říkám: Kdybych věděl, která je nejlepší, tak budu dělat jen tu jednu a ty ostatní dělat nebudu.
Pokud bych ale měl doporučit odrůdu někomu, kdo němá s pěstováním česneku žádné zkušenosti, volil bych paličák Bjetín, který nevadí žlučníkářům, nebo ať volí nepaličáky Lukan nebo Anton. Tam je úspěch zaručen, i co se týká chuti.
- A když budu chtít hodně silný česnek?
- Co se týká českého sortimentu, nejsilnější je určitě Stanik a novošlechtění LAN, které by se snad mělo jmenovat Havel, ale ještě to nemáme potvrzené.
- Lze sázet i konzumní česnek, nebo byste doporučil jen sadbový?
Vždycky varuji před sázením konzumního česneku. Zahraniční konzumní česneky vám vyrostou už na podzim, ale na jaře zaniknou.
S domácími konzumními česneky si hodně pěstitelů zatáhlo na svůj pozemek háďátko nebo bílou sklerociovou hnilobu, a tím se na mnoho let zbavili možnosti pěstovat česnek, cibuli, pažitku, pór… a v případě háďátka i jahod. Česnek označený jako „vhodný k sázení“ je ve skutečnosti k sázení nevhodný.
Sadba musí být jednoznačně deklarována, označena úřední visačkou s názvem odrůdy a dalšími údaji o jejím původu a vybavena potvrzením o kvalitě standardní sadby. Kde toto schází, tak je jen podvodně prodáván česnek konzumní.
Máte nějaký svůj oblíbený česnekový recept?
To je moje česneková polévka. Dáte do vody vařit hrst ovesných vloček a vaříte. Dvě hodiny jsou ale málo, alespoň tři hodiny na mírném ohni. Osolíte a nakonec přidáte utřený česnek. Můžete přidat i sádlo, ale důležité je opravdu velmi dlouhé vaření.
Český česnek podraží. Úroda je lepší než loni, pěstitelé ale kvůli suchu hlásí menší palice
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Ekonomika | Související témata: česnek Česko Španělsko Čína úroda sklizeň Sucho
„Počítám, že by tady mohlo být tako kolem 250 tun česneku. Loni jsme měli podstatně míň, něco kolem 180 tun,“ popisuje Radiožurnálu letošní úrodu majitele farmy Karel Dryák.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Poslechněte si celou reportáž Zuzany Švejdové.
Většina práce na poli je ruční. Pracovníci nejdříve česnek podryjí, očistí a pak ho vážou do svazků. „Náročné to moc není, člověk si za nějakou dobu zvykne. Akorát se to musí dělat v rukavicích, abych si nesedřel kůži z toho silonu. Denně svážu i přes sto svazků,“ popisuje brigádník Petr.
Po sklizni se česnek uchovává v třípatrové sýpce. „Ve třech patrech vyvěšujeme ty stvoly i s listy. Pomalu přirozeně to vysychá a česnek má pak lepší chuť, aroma. Dřív se to takhle dělalo, jenom jsme kopírovali naše předky,“ vysvětluje Dryák.
Českého česneku bude letos málo a podraží. Prodejci ho nahrazují produkty z Číny a ze Španělska
Číst článek
Pěstitelé letos očekávají výrazně lepší sklizeň než loni. Přesto se sucho a také jarní mrazy podepsaly třeba na menších palicích, vysvětluje zahradník Jan Kopřiva.
„Vím, že plno pěstitelů česneku letos plakalo nad svojí úrodou, protože ten česnek buď předčasně museli sklidit, nebo jim taky uhnil. Byť bylo řekněme sucho, tak zase byly vysoké teploty. A to zapříčinilo, že ten česnek se prakticky v té zemi zapařil,“ popisuje.
„Určitě na rekord ve velikosti letos nepojedeme, bojujeme se suchem. Rozumná cena českého česneku je kolem 130 korun, bych řekl,“ dodává Dryák.
Česko, Čína, Španělsko
Kromě českého česneku zákazníci v regálech obchodů nejčastěji seženou zboží z Číny nebo ze Španělska.
„Největší pěstitelské oblasti v Číně a v Evropě – Španělsko – mají sklizeno. Podle posledních informací, které mám, by se dalo usuzovat, že ceny v letošním roce budou mírně vyšší. A to zejména z důvodu nižší úrody, než měli Španělé v předešlém roce,“ vysvětluje nákupčí firmy Čeroz Frucht Miroslav Esterle.
Polovinu Česka zasáhlo extrémní sucho, do pátku se situace ještě zhorší
Číst článek
I přes zdražení je česnek z dovozu podle Esterleho dlouhodobě levnější než od českých pěstitelů.
„Český česnek se pěstuje při výrazně vyšších finančních nákladech – máme daleko dražší sadbu, daleko větší pracnost – ruční sklizeň a zároveň dosahujeme kvůli klimatickým podmínkám v naší republice výrazně nižších výnosů než dosahují kolegové u česneku dovozového. Proto cena logicky u českého česneku je výrazně vyšší než u česneku pěstovaného v zahraničí.“
Podle Českého statistického úřadu stálo ještě loni v červnu kilo česneku průměrných 108 korun. Letos se ceny zvedly už na 115 korun. Výjimkou ale nejsou ceny kolem 200 korun. A to i přesto, že se pole s česnekem v Česku rozrůstají.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Král a královna českého česneku jsou z Bělé. Pěstují i unikátního Rusáka
Hradecký se svojí životní partnerkou Alenou Mihulkovou nevítají hosty chlebem a solí, ale špekem a česnekem. Česnek na ochutnání a špek na zajedení.
Ten pravý český má totiž grády, na které hospodyňky pod záplavou španělských a čínských doveženin už zapomněly a slabším povahám vyhrknou slzy z očí.
„To, co se v obchodech stále nabízí jako český česnek, nemá s tím původním mnoho společného,“ zamýšlí se Mihulková. Podle ní by českým česnekem měl být označený jenom ten, který je vypěstovaný z českých odrůd a na území našeho státu.
Podobně jako víno, nebo maso by nesl označení odrůdy, pěstitele a místa, kde vyrostl. Dnes někteří zemědělci v honbě za ziskem dováží laciné sadby z Francie, či Španělska a vypěstovaný česnek vydávají za tuzemský. Ještě v horším je česnek dovezen v kamionu a dá se mu jen přídomek český, třeba tím, že ho přebalí.
Výpěstky si prodávají sami
„Sami jsme se už několikrát museli bránit proti tomu, že pod naším jménem obchodníci nabízeli dovoz,“ říká Mihulková, která se svým partnerem pěstuje aromatickou zeleninu už dvacet let.
Začali na malé záhumence u domu. Postupně se zájem o česnek navyšoval, a tak si životní partneři vzali zpět rodinné pozemky a navázali na tradici rodinného hospodaření v Krkonoších po dědovi.
Výpěstky si prodávají ze dvora sami. A pokud už někomu svoji úrodu svěří, zveřejní ho na svých webových stránkách. Jednoduše chtějí oddělit poctivé prodejce od podvodníků.
Hradecký s Mihulkovou dnes nabízejí osm tradičních českých odrůd. Takových, které výlučně vznikly v českém prostředí a jednu raritu, která se nedá pořídit nikde na světě.
Unikátní bělský Rusák
Bělský Rusák je mimořádně ostrý paličák, výtečný například do zabijačkových a krkonošských specialit. Pokud by se jim podařilo jeden rok úplně zničit jeho sadbu, nebude už ho možné nikdy vypěstovat.
Příběh partnerské dvojice zaujal porotu letošního ročníku soutěže Živnostník roku, že jim z 219 podnikatelů udělil druhé místo po novoborském restaurátorovi Jaroslavu Skuhravém, který se výrobě sklovitráží věnuje úctyhodných 42 let.
Hradecký s Mihulkovou, v civilním životě majitelé účetní firmy, mají do budoucna velké plány. U domku chtějí vybudovat technicky vyhovující skladové zázemí, takzvanou česnekovou chaloupku. Ta by sloužila jako prodejní místo a také jako muzeum česneku s osvětou produkce a českých odrůd.
Čtete rádi iDNES.cz? Podpořte nás svým hlasem v anketě Křišťálová lupa.
Mírná zima česneku neublížila, pěstitelé očekávají dobrou úrodu
Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat ČTK
Uherskohradišťsko – Průběh zimy potěšil pěstitele česneku, který se sází převážně na podzim.
Pole nepostihla katastrofa v podobě silných mrazů nebo vytrvalých dešťů, kvůli nimž by se ocitla dlouhodobě pod vodou.
Zemědělci tak opět očekávají velmi dobrou úrodu, řekl v Buchlovicích na semináři věnovaném česneku šlechtitel a pěstitel tohoto druhu zeleniny Jan Kozák z Poběžovic u Holic v Pardubickém kraji, který se zabývá česnekem více než 25 let.
Ilustrační foto | Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík
„My bychom i nějaké mrazy přivítali, protože by to trošku česneky proředilo. Zasazené španělské by totiž zmrzly. To se ale nestalo,“ uvedl s úsměvem zastánce českého česneku Kozák.
Podle něj mírná zima této oblíbené tuzemské zelenině přeje. „Od podzimu je dostatek vláhy, i když během zimy bylo vody minimálně, ale zem do hloubky nevysychá. Česnek velmi dobře zakořenil, má vytvořený mohutný kořenový systém.
Předpokládáme tak opět velmi dobrou úrodu,“ doplnil Kozák.
Loňská úroda byla podle něj výrazně nadprůměrná. Někteří česnekáři zaznamenali výnos kolem šesti i sedmi tun na hektar, což je podle Kozáka nejméně o pětinu více než v běžném roce.
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni profesionální pěstitelé sklidili ze 181 hektarů 732 tun česneku, což dává průměrný výnos 4,05 tuny na hektar. Při započtení domácností činil loňský výnos podle odhadu ČSÚ celkem 1792 tun.
Lidé a profesionální pěstitelé zasadili podle ČSÚ česnek na 368 hektarech.
Český česnek
Zájem o český česnek se zvyšuje, což se projevuje například na zvětšování ploch, kde je zasazen. Například ještě v roce 2002 ho v Česku profesionální pěstitelé pěstovali na pouhých 41 hektarech.
Spotřeba česneku v Česku se ročně pohybuje kolem 7000 až 8000 tun. Každý obyvatel České republiky sní ročně v průměru kolem 750 gramů česneku, podle pěstitelů to po započtení zahrádkářů mohou být až dva kilogramy.
Český česnek se také začíná prodávat v některých supermarketech, kde byl dříve zastoupen minimálně.
Přesto trhu stále dominuje česnek z dovozu, zejména z Číny, Španělska a Polska. Dovoz levného česneku z Číny ale v posledních letech klesá. Čeští pěstitelé ale stále nejsou schopni pokrýt veškerou tuzemskou spotřebu.
Navíc je ohrožují nepoctiví prodejci, kteří vydávají za český česnek ten, jenž nekoupili levně třeba ve Španělsku. „Takovým nejsme schopni cenou konkurovat. Kontrolní orgány tady bohužel selhávají,“ povzdechl si Kozák.
Pěstitele, ale i konzumenty, se snaží ochránit sdružení Českomoravský česnek, pod jehož záštitou se konal i úterní seminář. Druhým rokem zavádí certifikaci česneku. Držiteli potvrzuje, že prodává v tuzemsku a ze zdejších odrůd vypěstovaný česnek.
Podle zástupce sdružení Františka Hrni mělo loni certifikát 80 producentů.
Jeho rozšíření zatím brání fakt, že se o certifikaci stará místo profesionálů jen dobrovolnicky několik členů sdružení, kteří k popularizaci česneku pořádají v červenci v Buchlovicích i oblíbený festival.
Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
26.2.2014
- česnek,
- Jan Kozák,
- Buchlovice,
- Český statistický úřad,
- Pardubický kraj,
- Česko,
- kozák,
- Španělsko,
- Čína,
- zima,
- havárie,
- Kozáci
Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, nehavarované Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v CZ Mercedes-Benz E koupeno v D Audi A4 servisní knížka, koupeno v D, v záruce Ford Focus servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, koupeno v CZ Ford Mondeo první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D + PRODAT AUTO