Kvůli aktuálnímu výskytu ptačí chřipky je nutné vybít tisíce ptáků chovaných v zajetí. Lidé se ale této nákazy bát nemusí. Chřipkový podtyp H5N8 není pro člověka nebezpečný.
Neohrožuje ani další savce. Svým způsobem Chřipkové viry jsou fascinující hříčkou přírody. Dokážou měnit část své struktury, a tak útočit znovu a znovu. Proto také lidé mohou onemocnět chřipkou několikrát, a to dokonce i v rámci jedné chřipkové sezóny.
I když člověk chřipku prodělá, může se objevit trochu odlišný virus, proti kterému už jedinec není odolný, a tak onemocní znovu. Kvůli tomu je právě chřipka nejvýznamnějším epidemicky se šířícím lidským onemocněním.
Chřipkou však mohou onemocnět také zvířata, a to nejen ptáci a prasata, ale třeba také koně, velryby, norci nebo tuleni.
V Česku oficiálně začala chřipková epidemie, která zasahuje lidi. A současně se téměř po deseti letech znovu objevila také ptačí chřipka. Tato rychle se šířící infekce je nebezpečná pro volně žijící ptáky a pro chovy drůbeže.
Konkrétně se v České republice objevil podtyp ptačí chřipky H5N8. Virus byl současně prokázán u divokých ptáků nebo domestikované drůbeže v několika evropských zemí, včetně států sousedících s Českem.
Jeho výskyt u nás tak není přílišným překvapením.
Vysoce nakažlivou ptačí chřipku běžně přenášejí volně žijící ptáci, jako například kachny nebo racci, a kontaktem s nimi nebo s jejich trusem se pak nakazí v zajetí chované slepice, kachny, husy, krůty nebo třeba holubi, pštrosi či papoušci.
Proto také k opatřením, která jako preventivní doporučuje Státní veterinární správa ČR, patří zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky nebo kontaminaci vody, krmiva či podestýlky jejich trusem.
Přesto se lidé viru ptačí chřipky, který se nyní objevil, nemusí obávat. „U tohoto typu chřipky nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka.
I tak jsou však lidé, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými kusy, pod kontrolou krajské hygienické stanice a svých registrujících lékařů.
Budou zdravotně sledováni tak, aby nedošlo k možnému podcenění příznaků,“ uklidňuje veřejnost hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
Současná forma viru je sice vysoce nebezpečná pro ptáky, pravděpodobnost přenosu na člověka je nicméně velmi nízká a zatím žádný takový případ nebyl na světě zjištěn. „Jde o ptačí formu chřipkových virů, ke kterým není člověk jako savec moc vnímavý.
Rizikem je zde možná mutace viru, která by následně mohla ohrozit zdraví lidí,“ popisuje Petr Pejchal, mluvčí Státní veterinární správy.
Podrobnější informace o aktuálním výskytu ptačí chřipky, včetně toho, jak se zachovat, když se objeví podezření na tuto infekci v chovu ptáků, jsou pak k dispozici na webových stránkách této instituce.
Není chřipka jako chřipka
Chřipka není jen lidským onemocněním, což je mimochodem jeden z důvodů, proč se jí lidstvo jen tak nezbaví. I kdyby se čistě teoreticky podařilo naočkovat celou lidskou populaci, stále tu budou zvířata, která mohou chřipkou onemocnět a přenášet ji dál.
Schopnost chřipkových virů měnit se vede k tomu, že dokážou napadat různé živočišné druhy, včetně člověka. Například některé ptačí chřipkové viry patřící do skupiny A způsobují hromadná onemocnění jen určitých druhů zvířat, například prasat, koní, tuleňů, norků, velryb a také drůbeže.
Divoce žijící kachny, které infekci často přenášejí, se dokázaly chřipce přizpůsobit natolik, že u nich může proběhnout bezpříznakově, přitom ale virus šíří dál. Navíc virus dokáže přežít ve vodě a například v ptačím trusu je infekční při teplotě 4 °C dokonce celý měsíc. Některé ptačí viry se pak mohou přenášet i na savce, včetně člověka.
Podle informací agentury Reuters byly v Hongkongu potvrzeny tři případy infekce ptačí chřipkou – konkrétně viru H7N9 – u lidí. Dva lidé nemoci podlehli. Další případy této infekce hlásí také Čína, Japonsko a Jižní Korea. Virus H7N9 vyskytující se v Asii je ale odlišný od typu H5N8, který byl potvrzen v Česku a jenž se na člověka nepřenáší.
Poměrně častá je chřipka u prasat, u nichž má i podobné příznaky jako u člověka. Nemocná zvířata mají postižené dýchací cesty, které jsou citlivé jak na lidské, tak na ptačí chřipkové viry. Proto je pravděpodobné, že právě prasata jsou pro chřipkové viry „mostem“mezi ptáky a člověkem.
Nejspíš u prasat dochází k tomu, že chřipkové viry změní svou strukturu, mohou se dále šířit a začnou napadat i lidi. Je také možné, že se zvířecí viry adaptují přímo na člověka.
Jak ale uvádí publikace Chřipka od profesorů Jiřího Berana a Jiřího Havlíka, k takové adaptaci dochází velmi zřídka.
Ptačí chřipka v Žatci: Strach není na místě, krmit labutě a kachny je bezpečné
Laboratorní testy ptačí chřipku odhalily u uhynulé labuti nad jezem na Ohři v Žatci, konkrétně jde o vir typu A(H5N8). K jeho přenosu na člověka v Evropě nikdy nedošlo, lidé se tak nemusejí bát procházek či sportování u řeky.
Při dodržení základních hygienických pravidel není nebezpečné ani krmení labutí či kachen, což je na zimovišti vodního ptactva ve městě oblíbená činnost hlavně rodin s dětmi. Pokud lidé najdou další uhynulé ptáky, měli by to oznámit.
Daleko větší nebezpečí hrozí chovatelům drůbeže v Žatci a okolí. Pokud by se nákaza u nich potvrdila, vyvstala by nutnost zlikvidovat celý chov. Ve městě a blízkém okolí je patnáct velkokapacitních odchovů s desítkami tisíc kusů drůbeže a celá řada drobných chovatelů.
Zatím naposledy se v regionu kvůli ptačí chřipce vybíjela zvířata v roce 2017 u chovatele na hranici Chomutovska a Žatecka. „Informovali jsme chovatele, že musí dodržovat biologickou ochranu svých chovů.
Pokud by se u nich výskyt nákazy projevil, byl by to velký problém, musel by se celý chov zlikvidovat a prostory vydezinfikovat,“ sdělil ředitel ústecké pobočky Státní veterinární správy Petr Pilous.
Podle jeho slov se ale v daleko větší míře vybíjejí chovy drůbeže kvůli výskytu salmonely. Její nebezpečí pro zdraví člověka spočívá ve špatně upravených vejcích nebo kuřecím mase.
Přečíst článek ›
Oslovení velkochovatelé drůbeže v Žatci a okolí se snaží dodržovat ochranu svých provozů bez ohledu na současný výskyt ptačí chřipky u jedné uhynulé labutě.
„Přísná opatření máme nastavená dlouhodobě, snažíme se je dodržovat pořád a všude,“ sdělil vedoucí provozu rodičovských chovů drůbeže společnosti Xaverov Dušan Kaňa. Firma patří k významným producentům vajec a brojlerů v ČR, v Žatci má farmu v lokalitě na Astře.
„Shodou okolností je nyní prázdná, haly v Žatci budeme naskladňovat drůbeží na přelomu dubna a května,“ dodal.
Obezřetní by měli být rovněž drobní chovatelé. „Drůbež by měli krmit a napájet v místě, kam se nedostanou volně žijící ptáci. Při chovu kachen a hus by měli dbát na to, aby se třeba na vodní ploše nedostaly do kontaktu s těmi divokými,“ doporučil Petr Pilous.
Jedním z chovatelů drůbeže v Žatci je Růžena Kubešová. „Zprávu o výskytu ptačí chřipky u labutě v Žatci jsem zaznamenala. Žádné úpravy chovů jsem nedělala, krmítka mám uzpůsobená tak, aby se k nim volně žijící ptáci nedostali,“ sdělila.
Přečíst článek ›
Řada Žatečanů využívá oblast řeky Ohře k procházkám a sportování. Že mohou narazit na další uhynulé ptáky, dokládá zkušenost Kamily ze Žatce.
„Viděla jsem v minulých dnech jednu mrtvou labuť a dvě kachny kousek od železného mostu na pravém břehu Ohře,“ řekla. Podobné nálezy by měli lidé oznámit městské policii, na žateckou radnici nebo veterinářům.
„Platí, že by se mrtvých ptáků neměli dotýkat,“ dodal Pilous. Podle jeho slov je výskyt ptačí chřipky u vodních ptáků celkem běžný, ne pro všechny je smrtelná.
V únoru přišla z Ruska zpráva, že tamní zdravotníci zaznamenali první přenos kmene viru ptačí chřipky A(H5N8) na člověka ve světě. Na konci loňského roku se nakazilo sedm pracovníků drůbeží farmy na jihu země. K přenosu viru z nakaženého člověka na jiného člověka nedošlo.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že přenos viru A(H5N8) z ptáků na člověka nelze vyloučit, ale pravděpodobnost, že se tak stane, je podle ní nízká. „V Evropě žádný takový případ zaznamenám nebyl. Lidé se nemusí bát kolem Ohře chodit, nemusí se ani bát u řeky krmit labutě nebo kachny,“ sdělil Petr Pilous.
Připomněl ale, že by lidé měli věnovat pozornost tomu, čím vodní ptáky krmí. Čerstvé nebo plesnivé pečivo je může zabít.
Ptačí chřipku způsobuje několik virů. V minulosti se jich objevila celá řada, k těm nejnebezpečnějším zřejmě patří H5N1, který se rozšířil v roce 1997 v Asii.
Epidemiolog o koronaviru: Do dvou metrů od nakaženého jste v ohrožení. Máme se bát?
Co je koronavirus?
„Takto se označují viry obsažené v podčeledi Coronavirinae. Název viru je odvozen od toho, jak vypadá v elektronovém mikroskopu, jak jsou uspořádány povrchové struktury na okraji jeho obalu. Tedy podobnost s tvarem sluneční koróny, zářícího okolí Slunce.“
Způsobuje »wu-chanský « koronavirus primárně onemocnění zvířat?
„Ano, je to respirační virus způsobující především onemocnění zvířat. Ostatně dvě třetiny onemocnění, která se vyskytují u zvířat, jsou přenosné na člověka. Proto se dnes hovoří o tzv. komplexu jedno zdraví (One Health), zahrnující jak zvířata, tak lidi. Na Zemi totiž nežijeme izolovaně, ale současně vedle sebe. Takže řada chorob, které postihují zvířata, se vyskytuje i u lidí.“
Z jakých zvířat se konkrétně koronaviry na lidi přenášejí?
„Tento virus z Číny byl nejpravděpodobněji přenesen z netopýrů, obdobně jako to bylo u onemocnění MERS. U MERS byl také zaznamenán přenos koronavirů na člověka z velblouda a u SARS, což byla další nebezpečná choroba způsobená koronavirem, z cibetek.“
Jaké jsou hlavní příznaky onemocnění koronavirem 2019-nCoV u lidí?
„Je to respirační nákaza, onemocnění dýchacího aparátu člověka. Postihuje sliznici horních, případně dolních cest dýchacích, a z toho plynou i obtíže: kašel, dušnost, schvácenost a horečka.“
Onemocnění asi nemá u každého pacienta stejnou intenzitu, závažnost?
„Ano, může to být relativně mírné onemocnění, ale i lokalizované onemocnění plic, nebo závažné onemocnění s komplikacemi, na které řada lidí umírá. A největší riziko je u chronicky nemocných osob. V této souvislosti je vhodné dodat, že infekční onemocnění mají průběh od asymptomatického po smrtící, takže i mladý a zdravý člověk může mít závažný průběh onemocnění.“
Úmrtnost je kolem čtyř, zatímco u SARS to bylo až 15 procent. Znamená to, že nový koronavirus není tak nebezpečný?
„Epidemiologové používají termín smrtnost, což znamená počet zemřelých z těch, co onemocněli. Čtyři procenta nejsou tak vysoké číslo, a mohlo by se zdát, že nynější virus není tak nebezpečný.
Nebyl bych ale tak optimistický, protože případů onemocnění je docela dost a počet stále narůstá. U SARS, kde smrtnost byla kolem 10, v některých skupinách až k 15 procentům, to bylo závažnější, ale počet nakažených se podařilo udržet na relativně nižších číslech.
Nemám dost dat, abych to vyhodnotil. Zda to třeba v Číně podcenili a nechali viru čas k rozšíření. Nevím. Čas ukáže.“
Jak říkáte, alarmující jsou hlavně počty infikovaných, v aglomeraci Wu-chan prý může být nakaženo až 250 tisíc lidí!
„To je pravda, na druhou stranu zatím nemáme žádné dramatické druhotné případy, tedy nákazy mimo Čínu. Třeba v Evropě zatím nemáme zástupy druhotně nakažených.
To se ale může i změnit, vzhledem k delší inkubační době choroby a tomu, že i lidé v inkubační době, u kterých se ještě choroba neprojevila, mohou nakazit další lidi.
Zatím to vede ke spekulacím, že se situace v původním místě výskytu možná podcenila, lehce zanedbala, těžko říct.“
Hrají tady roli odlišné stravovací a hygienické návyky?
„V případě prvotní nákazy, přenosu ze zvířat na lidi, samozřejmě. Respirační hygiena v asijských skupinách obyvatelstva nefunguje tak, jak jsme na to třeba v Evropě zvyklí, a pak hraje roli způsob stravování.
Myslím tím třeba živé trhy a s tím související zvyklosti. Některé národy a skupiny obyvatel pijí třeba krev zvířat, tak se šířila ptačí chřipka.
Tyto způsoby chování nejsou v Evropě zažité, zdrojem bývá proto obvykle Asie.“
Má tato nová virová nákaza potenciál pandemie, tedy smrtící epidemie celosvětového rozsahu?
„To ukáže čas, jakékoliv spekulace nyní nejsou na místě. Každopádně je potřeba být ve střehu a provádět preventivní opatření. Ale charakter nové nemoci mě neopravňuje k tomu, abych řekl, že z toho bude v nejbližší době nějaká pandemie. Uvidíme za několik týdnů, jak se to bude vyvíjet. Pokud by se jednalo o takto rozšířené onemocnění novým virem chřipky, tak tam bych rozhodně hovořil jinak!“
Že by mohlo dojít k pandemii?
„Ano, tam by byla pandemie hodně pravděpodobná. U tohoto nového viru se zdráhám takového vyjádření, ale může se to změnit, jak jsem řekl. Pokud budou dodržována karanténní opatření, nevidím zatím k takovým obavám důvod.“
Viry jak chřipkové, tak nynější »wuchanské«, se šíří nikoliv volně vzduchem, ale kapénkově, je to tak?
„Ano, mluvíme o kapénkové infekci. Vedou se samozřejmě akademické debaty o dosahu, rozptylu kapének. Laicky řečeno, kam až člověk kapénky při kašli »doprskne«. Mluví se nejčastěji o dosahu dvou metrů v okolí kašlající osoby.
Pokud se v tom prostoru vyskytují další lidé, tak tyto kapénky vdechnou. A pak záleží na tom, jakou dávku virů člověk vdechl, zda je schopna vyvolat u zasaženého chorobu.
Druhá možnost nákazy je samozřejmě přes kontaminované povrchy.“
Třeba madlo v autobuse nebo kliku u dveří?
„Ano, cokoliv, na co sahal nakažený člověk, přenašeč viru. Proto je tak důležitá hygiena, důkladné umývání rukou. Jen tato důslednost bez dalších opatření může snížit pravděpodobnost nákazy až o 15 procent.“
Z obchodů a lékáren v celém Česku mizí obličejové roušky, mohou lidi ochránit před nákazou novým virem?
„Stoprocentně určitě ne. V každém případě ale snižují možnost nákazy. Má to smysl, a je to pozitivní i pro dobrý pocit člověka. Obecně by měl roušku nosit hlavně ten, kdo kašle, aby kapénky nešířil do svého okolí. To je primární účel roušky. Každopádně není důvod k panice, i kdyby roušky dočasně nebyly na trhu. Tak účinné rozhodně nejsou, aby zastavily nový virus.“
A speciální respirátory?
„Ty mají samozřejmě význam pro zdravotníky, kteří pečují o nemocné. Pro běžného člověka to není zrovna příjemné v takovém respirátoru fungovat. Vyzkoušejte si to, jsou to takové masky, které by vás omezovaly v provozu, nelze v nich normálně dýchat. Efekt je vysoký, ale jsou v praxi těžko použitelné.“
Takže představa, že by lidé začali nakupovat speciální respirátory a celé ochranné obleky…
„To by musela nastat úplně jiná situace, aby toto bylo na místě. V tuto chvíli pro to není důvod.“
Na chorobu způsobenou novým virem ještě není lék?
„Není, a protože je to virové onemocnění, antibiotika na něj nezabírají. Vědci na vývoji léku i vakcíny pracují a doufáme, že uspějí, stejně jako se podařilo vyrobit třeba antivirotika proti chřipce. Kromě toho se testují existující antivirotika, zda by eventuálně neúčinkovala i na nový koronavirus.“
Ani ta ale nejsou účinná na všechny chřipkové viry…
„Nejsou, některé nové mutace virů jsou rezistentní, právě to je třeba důvod, proč se musí očkování proti chřipce každý rok opakovat. Protože cirkulují stále odlišné viry.“
- Jak se nyní tedy nová choroba léčí?
- „Symptomaticky, léčíme projevy té nemoci, cílený lék ale zatím není k dispozici, jak jsem řekl.“
- Jak dlouhý je průběh nemoci u pacienta, který se vyléčí?
„Podle všeho to bude stejné jako u normální chřipky, ale na to ještě nemáme dostatek dat. Celá řada respiračních onemocnění má relativně podobný průběh z hlediska délky, takže jeden, dva týdny.“
Jak by se měl člověk bránit nákaze?
„Aktuálně bychom se měli vyvarovat cestování do Y – postižených oblastí, to v každém případě. Ale třeba necestovat po Evropě, pro to nevidím žádný důvod. A dále bych doporučoval dodržovat základní hygienická opatření, o kterých jsme už mluvili.“
A když člověk přesto onemocní?
„Když se někdo vrátí z postižené oblasti a do 14 dní po návratu onemocní a domnívá se, že má chřipkové příznaky, měl by neprodleně telefonicky informovat svého lékaře. Ne jít mezi pacienty do čekárny! Případně ve vážnějším případě zavolat rychlou záchrannou službu a po telefonu popsat svůj problém. A upozornit, že byl v Číně v daných oblastech.“
V Česku je dost čínských turistů, máme se bát nákazy od nich?
„Čína je obrovská země s téměř 1,4 miliardy obyvatel, takže obecně určitě nemůžeme každého čínského turistu považovat za potenciálně nebezpečného přenašeče viru. Navíc v postižené oblasti jsou uplatňována karanténní opatření, takže se sem tito lidé nedostanou. V jiných evropských zemích není nijak dramatický výskyt viru, tak můžeme být relativně střízlivě optimističtí. Ale ostražití!“
Myslíte si, že Česká republika je na případné zavlečení koronaviru připravena?
„Jsem o tom přesvědčen, žiju tady rád, cítím se bezpečně. Nemám obavy, že bychom to nezvládli. Troufnu si říct, že vzhledem k historickým systémům opatření v epidemiologii jsme na velmi slušné světové úrovni. Nemusíme se v tomto směru bát ani stydět. Jsme vyspělá země.“
Ptačí chřipka v ČR
2021
Nařízení Státní veterinární správy – MVO pro ČR ze dne 4. 2. 2021
Nařízení Státní veterinární správy – mimořádná veterinární opatření (MVO) pro ČR ze dne 26. 1. 2021
Tabulka č. 1: Ohniska vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) v chovech drůbeže v ČR od 1. 1. 2021
| Datum potvrzení | Referenční číslo | Subtyp HPAI | Kategorie a množství drůbeže | Kraj/okres | Ochranné pásmo a pásmo dozoru |
| 22. 1. 2021 | 2021/1 | H5N8 | Malochov drůbeže (32 ks) | Jihočeský kraj/Tábor (Dlouhá Lhota) |
UKONČENO 22. 2. 2021 Jihočeský kraj |
| 2. 2. 2021 | 2021/2 | H5N8 | Malochov drůbeže (53 ks) | Středočeský kraj/Benešov (Podolí u Jankova) |
UKONČENO 5. 3. 2021 Středočeský kraj Jihočeský kraj |
| 3. 2. 2021 | 2021/3 | H5N8 | Malochov drůbeže (61 ks) | Pardubický kraj/Chrudim (Ronov nad Doubravou) |
UKONČENO 8. 3. 2021
|
| 10. 2. 2021 | 2021/4 | H5N8 | Malochov (61 ks) | Jihočeský kraj/Strakonice (Katovice) |
UKONČENO 15. 3. 2021 Jihočeský kraj Plzeňský kraj |
| 12. 2. 2021 | 2021/5 | H5N8 | Malochov drůbeže (21 ks) | Plzeňský kraj/Plzeň-jih (Bzí) |
UKONČENO 15. 3. 2021 Plzeňský kraj |
| 19. 2. 2021 | 2021/6 | H5N8 | Smíšený chov drůbeže (443 ks) | Vysočina/Pelhřimov (Horní Cerekev) | Kraj Vysočina |
| 25. 2. 2021 | 2021/7 | H5N8 | Malochov drůbeže (17 ks) | Jihočeský/Strakonice (Rojice) | Jihočeský kraj |
| 27. 2. 2021 | 2021/8 | H5N8 | Malochov drůbeže (51 ks) | Plzeňský/Plzeň-sever (Hněvnice) | Plzeňský kraj |
| 6. 3. 2021 | 2021/9 | H5N8 | Malochov drůbeže (103 ks) | Moravskoslezský/Opava (Velké Hoštice) | Moravskoslezský kraj |
| 6. 3. 2021 | 2021/10 | H5N8 | Malochov drůbeže (22 ks) | Středočeský/Mladá Boleslav (Březno) |
Středočeský kraj Královéhradecký kraj |
| 10. 3. 2021 | 2021/11 | H5N8 | Malochov drůbeže (35 ks) | Středočeský/Příbram (Počaply) |
Středočeský kraj Jihočeský kraj |
| Zřízení ochranného pásma a pásma dozoru na území ČR z důvodu výskytu ohniska HPAI na území Polska (2021/27) – u hranice s ČR, v Równe, vojvodství Opolské | Moravskoslezský kraj | ||||
| 13. 3. 2021 | 2021/12 | H5N8 | Smíšený chov drůbeže (406 ks) | Zlínský/Uherské Hradiště (Osvětimany) |
Zlínský kraj Jihomoravský kraj |
| 17. 3. 2021 | 2021/13 | H5N8 | Malochov drůbeže (40 ks) | Jihočeský/Strakonice (Blatná) |
Jihočeský kraj Plzeňský kraj |
| 19. 3. 2021 | 2021/14 | H5N8 | Komerční chov plemenných kachen (26 814 ks) | Královéhradecký/Hradec Králové (Dobřenice) |
Královéhradecký kraj Pardubický kraj |
| 19. 3. 2021 | 2021/15 | H5N8 | Komerční chov plemenných kachen (14 437 ks) | Královéhradecký/Hradec Králové (Nový Bydžov – Zábědov) |
Královéhradecký kraj Středočeský kraj |
| 19. 3. 2021 | 2021/16 | AI H5N8 | Komerční chov kachen (cca 9 000 ks) | Královéhradecký/Hradec Králové (Chudonice) | Královéhradecký kraj |
| 19. 3. 2021 | 2021/17 | AI H5N8 | Komerční chov kachen (2 966 ks) | Středočeský/Nymburk (Vinice) |
Středočeský kraj Královéhradecký kraj |
| 19. 3. 2021 | 2021/18 | AI H5N8 | Komerční chov kachen (2 818 ks) | Pardubický/Pardubice (Vápno) |
|
Tabulka č. 2: Případy HPAI u volně žijících ptáků v ČR od 1. 1. 2021
| Datum potvrzení | Referenční číslo | Subtyp HPAI | Druh | Kraj/okres |
| 21. 1. 2021 | 2021/1 | H5N8 | 2x labuť velká | Jihočeský/Písek (Zlivický rybník) |
| 25. 1. 2021 | 2021/2 | H5N8 | 1x labuť velká, 5x kachna divoká | Jihočeský/České Budějovice (Starohaklovský rybník) |
| 25. 1. 2021 | 2021/3 | H5N8 | 1x labuť velká | Jihočeský/Písek (řeka Otava) |
| 4. 2. 2021 | 2021/4 | H5N8 | 1x labuť velká | Jihočeský/Strakonice (řeka Otava) |
| 5. 2. 2021 | 2021/5 | H5N8 | 2x labuť velká | Jihočeský/Tábor (rybník Starý u Soběslavi) |
| 16. 2. 2021 | 2021/6 | H5N8 | 5x labuť velká | Liberecký/Liberec (Velký Písečák) |
| 22. 2. 2021 | 2021/7 | H5N8 | 1x labuť velká | Středočeský/Nymburk (Nymburk – řeka Labe) |
| 26. 2. 2021 | 2021/8 | H5N8 | 1x labuť velká | Středočeský/Praha-východ (Květnice) |
| 3. 3. 2021 | 2021/9 | H5N8 | 2x kachna divoká | Zlínský/Zlín (Pasecký potok) |
| 3. 3. 2021 | 2021/10 | H5N5 | 1x labuť velká | Zlínský/Kroměříž (Kvasice) |
| 3. 3. 2021 | 2021/11 | H5N8 | 1x labuť velká | Olomoucký/Jeseník (Javorník-ves) |
| 3. 3. 2021 | 2021/12 | H5N8 | 2x labuť velká | Praha/Praha-město (Císařská louka) |
| 4. 3. 2021 | 2021/13 | H5N8 | 1x labuť velká | Středočeský/Mladá Boleslav (Boseň – rybník Ohrada) |
| 4. 3. 2021 | 2021/14 | H5N8 | 5x labuť velká | Středočeský/Mladá Boleslav (Kněžmost – rybník Brodek) |
| 4. 3. 2021 | 2021/15 | H5N8 | 1x labuť velká | Ústecký kraj/Louny (Žatec) |
| 10. 3. 2021 | 2021/16 | H5N8 | 1x labuť velká | Olomoucký kraj/Olomouc (Hynkov) |
| 10. 3. 2021 | 2021/17 | H5N8 | 2x labuť velká | Olomoucký kraj/Olomouc (Chomutovské jezero) |
| 10. 3. 2021 | 2021/18 | H5N8 | 1x labuť velká | Zlínský/Uherské Hradiště (Ostrožská jezera) |
| 12. 3. 2021 | 2021/19 | H5N8 | 1x labuť velká | Moravskoslezský/Opava (Kateřinky u Opavy) |
Mapa výskytu vysoce patogenní ptačí chřipky v ČR od 1. 1. 2021