Nejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo

Nejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo

Českou biopotravinou roku 2012 je kozí biomáslo společnosti AMALTHEA. Byla jsem v porotě, všechno jsem ochutnala a teď vám tu povím, co o tom vím.

Komise pro výběr biopotraviny roku zasedala v pondělí 17. září v kavárně budovy divadla Minor. Sešlo se nás osm, teda jich sedm se sešlo na čas a moje maličkost přispěchala se zpožděním a v závěsu se dvěma malými dětmi (a s báječným mužem, co ty děti celou dobu hlídal). Hodnocení už bylo v plném proudu.

Nejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo

Michal Hromas a členové komise Biopotravina roku 2012, foto Sylva Horáková

Rachad tedy Michal Hugo Hromas (Rozinky a mandle) nosil na stůl jeden produkt za druhým a my, tedy Tomáš Tesař – náměstek ministra životního prostředí, Martin Leibl z oddělení ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství ČR, Kateřina Nesrstová z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, chillijulie tedy Julie Kalodová (Nazeleno.cz), Eva Klánová – Retail Info, Jan Valeška z PRO-BIO Ligy a já tedy Věra Strnadová jsme ochutnávali a hodnotili. Celkem 52 VZORKŮ biopotravin. Uff, dovedete si to vůbec představit?

Nejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo

Nejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo

Naprosto báječný byl Cecilčin i Adélčin biodžem ze statku Tilia z Radešova (základem byla rebarbora, dýně a cuketa). Ten (statek) byl nakonec oceněn jako nejúspěšnější výrobce letošního klání. Jejich žitný chléb se slunečnicí jsme společně s Julií hrnuli do sebe namazaný úžasným kozím máslem. Tím, co dostalo první cenu. To byl za to dopoledne můj nejlepší chuťový zážitek.

Nejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo

Manželé Hrbkovi, foto Sylva Horáková

Pan Hrbek říká: „Kozí biomáslo je luxusní výrobek. K výrobě kozího biomásla je nutné získat potřebné množství smetany, což je v případě kozího mléka náročnější. Kozí biomáslo je jemnější a lépe stravitelné, vhodné i pro děti.“ Máslo je skutečně jemné a decentní, na nějakou kozí „pachuť“ tady zapomeňte.

Hned v závěsu mě bavila jehněčí klobása s hovězím masem z řeznictví U Kusáků. Jakože uzeniny moc nejím, tahle byla fakt dobrá.

Tady máme vítěze všech dílčích kategorií:


Mlýnské a pekárenské výrobky:

Statek Tilia, s. r. o. – Radešovský žitný chléb se slunečnicí

  • Maso a výrobky z masa:
  • Nápoje:
  • Výrobky z ovoce a zeleniny:
  • Pochutiny a ostatní výrobky:
  • Výrobky pro gastronomii:
  • Biovíno:

Řeznictví U Kusáků, s. r. o. – Jehněčí klobása s hovězím masem bio
Moštárna Hostětín, s. r. o. – Hostětínský mošt jablko&rakytník bio
Statek Tilia, s. r. o. – Cecilčin Bio Džem
Extrudo Bečice, s. r. o. – crispins kukuřičná bio tyčka
Statek Tilia, s. r. o. – císařské brambůrky
Gotberk, a. s. – Pálava 2011 výběr z hroznů

Pro mě to bylo náročné, ale produktivní dopoledne a celkem mě potěšila hojnost přihlášených výrobků. Pro to máslo a klobásu bych klidně jela světa kraj. Co vy, chcete taky ochutnat? Mimochodem, věděli jste, že Amalthea je posvátná koza starých Řeků, která odkojila svým mlékem boha Dia?

Kontakty:
AMALTHEA, s. r. o.
Statek Tilia, s. r. o.
Řeznictví U Kusáků, s. r. o.
Moštárna Hostětín, s. r. o.
Extrudo Bečice, s. r. o.
Gotberg, a.s.

Česká biopotravina

Nejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo

Harmonogram 19. ročníku soutěže o nejlepší tuzemskou biopotravinu:

  • Uzávěrka přihlášek: 14. srpna 2020
  • Dodání vzorků: 20. srpna 2020 (trvanlivé na centrálu Svazu), 25. srpna 2020 do 8 hodin ráno (čerstvé na zasedání poroty do Prahy)*
  • Termín zasedání poroty: 25. srpna 2020 v sídle Státní zemědělské a potravinářské inspekci
  • Vyhlášení výsledků:  v rámci kampaně Září – Měsíc biopotravin
  • Předání ocenění: září 2020
  • * Kategorie Biovíno je organizována ve spolupráci se Svazem vinařů České republiky, o. s., a uzávěrka přihlášek s předáním vzorků je 28. a 29. července 2020, přihlášky vyplňte on-line na elwis.cz. Hodnocení bio vín proběhne 10.8.2020 ve Valticích.

Kategorie:

  • BIOVÍNO
  • BIOPOTRAVINY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
  • BIOPOTRAVINY ROSTLINNÉHO PŮVODU
  • BIOVÝROBKY PRO GASTRONOMII, POCHUTINY A OSTATNÍ POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBKY
  • STEAKOVÁ BIOMASA

Soutěž Česká biopotravina – průběžné informace

Partneři soutěže

BIOFACH (PROveletrhy s.r.o.)

KEZ, o.p.s.

Mediální partneři: Zboží&Prodej, RetailNews, elektronický měsíčník BIO

Další partneři: lovime.bio, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, FÉR Potravina, Globus ČR, v.o.s.

Nejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo

Záštitu nad akcí převzal ministr zemědělství a ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce

Nejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo
Nejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo

Lidé v sobě mají geny zemědělců, které se začínají probouzet

Martin Hutař a Karel Matěj patří mezi průkopníky ekologického zemědělství a distribuce biopotravin u nás, první českou „biofirmu“ založili už v roce 1992.

Farmářské trhy, ekologické zemědělství, bio potraviny… To vše je u nás v současnosti velmi módní. Vnímáte to také tak?

Karel Matěj (KM): Často slýchávám, že biopotraviny a ekologické zemědělství jsou módní. Ale já si myslím, že biopotraviny jsou prostě jen normální a přirozené potraviny bez zbytečné chemie.

Stejně jako si myslím, že ekologické zemědělství je normální zemědělství příznivé pro životní prostředí.

Proč otravovat a devastovat přírodu a naše tělo chemickými látkami, které jsou mnohdy karcinogenní?

Martin Hutař (MH): Móda je pomíjivá. Podle mě je ekologické zemědělství moderní, ale zároveň trvanlivé. Lidé si uvědomují, že obory jako výživa, potravinářství a zemědělství potřebují změnu k lepšímu.

A to se jim snažíme nabídnout. Lidé v sobě mají geny zemědělců, ty se jen tak nevymažou.

Věřím, že si farmářské trhy prodělají dětské nemoci nakažené spekulanty a že se i u nás prosadí kvalitní a regionální biopotraviny.

Co je vaše nejoblíbenější jídlo?

KM: Nejsem úplně vyhraněný, mám rád spoustu jídel. Dám si vegetariánské jídlo jako třeba hustou zeleninovou polévku s červenou čočkou, mám rád tradiční kvasový chléb s biomáslem a zralým rajčetem z naší biofarmy. Z masa preferuji biojehněčí, nejlépe z naší farmy. Považuji ho za nejlepší české maso.

MH: Mám určitá období – špaldové, pohankové, cizrnové, fazolové, dvouzrnkové, jáhlové… Někdy je k těmto obilninám zelenina, někdy kousek biojehněčího. Nedávno jsem upekl úžasné a vyzrálé biohovězí, z něj potom uvařím cokoli podle fantazie.

Jak vnímala veřejnost vznik vaší firmy PRO-BIO v devadesátých letech, navíc v oblasti bývalých Sudet?

KM: Začátky byly velmi těžké. Myslím, že si hodně lidí v našem okolí myslelo, že to nemůže fungovat. Díky našemu nadšení, určité dávce naivity a velké vůli uvést v život dobrou myšlenku jsme ale postupně vybudovali firmu, která v regionu s vysokou mírou nezaměstnanosti dává práci stovce lidí.

Jak se za oněch dvacet pět let změnily stravovací návyky Čechů?

KM: Po revoluci zaplavila náš trh velká nabídka dovozového zboží včetně levných a nekvalitních potravin. Prodejci se předháněli v propagaci, akcích a výhodných cenách.

Po této euforii z levných nákupů začali lidé uvažovat a přišli na to, že čokoláda už není tak dobrá jak bývala, že špekáček uhasí oheň a že chleba je jakási gumová hmota, která se druhý den nedá jíst.

Podle mě dalo toto impuls vnímavým lidem, kteří zjistili, že je něco v nepořádku a začali se zajímat o složení potravin.

S jakými předsudky vůči stravování a zdravému životnímu stylu se nejčastěji setkáváte?

KM: S výmluvami a neznalostí. Lidé se neustále vymlouvají, že na to či ono nemají čas.

Že nemají čas číst si složení potravin, že nemají čas jít do přírody, do sauny, na kolo… Když se jich ale zeptám, jestli je něco trápí nebo jestli bývají nemocní, ukáže se, že mají spoustu problémů, které jim ubírají čas a výkonnost.

Právě tady se ale spousta času dá ušetřit. Protože když se budou dobře stravovat a dobře jíst, budou mít více energie, lepší náladu, budou výkonnější a nebudou tolik nemocní.

MH: V poslední době proběhlo mnoho článků o škodlivosti lepku pšenice. Tento problém je ale širší. Pšenice se šlechtí na vysoký obsah gliadinu jakožto hlavního parametru pro obrovské průmyslové pekárny a těstárny. Tím se narušil vyvážený poměr ostatních aminokyselin a nutričních látek.

Tělo si s tím nedokáže poradit a reaguje různými alergiemi – celiakií a podobně. Další problém je, že pšenice jako nejlevnější bílkovina nebo škrob, se používá jako náhražka snad do všeho. Takže máme přelepkováno! Výhodou biopotravin je, že mají vyvážený poměr všech nutričních látek a také různých aminokyselin.

Tudíž tak razantně nezatěžují zdravý organismus.

Budete mít zájem:  Bakterie, viry, plísně – jak souvisejí s lupénkou?

Jak se můžeme například na farmářských trzích přesvědčit o opravdové kvalitě zboží? Jak poznáme zdravou potravinu od náhražky?

KM: Nejasný původ, překupnické, občas nesezónní a dovozové potraviny jsou velkým problémem farmářských trhů, které nepodléhají žádné certifikované kontrole, která by například garantovala český původ potravin nebo jejich vyšší kvalitu.

Naproti tomu produkty ekologického zemědělství jsou dnes nejvíce kontrolovanými potravinami a státem garantovaná kontrola zaručuje, že v procesu produkce a výroby nebyly použity chemické látky jako herbicidy, pesticidy, barviva a dochucovadla.

Vhodnou cestou je tedy nakupovat na farmářských trzích certifikované biopotraviny a u konvenčních potravin si prostě číst složení.

Setkáváte se někdy také s odpůrci tohoto životního stylu?

KM: To víte, že ano. Jak z řad konvenčních zemědělců, kteří tvrdí, že bez chemie se nedá zemědělství dělat, tak od výrobců potravin, kteří si nedokáží představit svoji výrobu bez chemie, a od spotřebitelů, kteří prostě jen nevěří tomu, že to děláme poctivě. Že to jde, baví nás to a jsme v práci šťastní.

MH: Ekologické zemědělství se v Evropě rozvíjí od 50. let minulého století, není to jen móda současnosti. V naší firmě zpracujeme ročně zhruba 3 a půl milionů kilogramů bioproduktů a provedeme cca 3 600 rozborů. Na každých tisíc kilogramů děláme rozbor, to už je pro spotřebitele určitá záruka. Nemůžeme potraviny pančovat, a proto ani není potřeba je dochucovat, dobarvovat či konzervovat.

Kdy jste se k ekologickému zemědělství dostali?

KM: Přivedl mě k němu Martin Hutař v roce 1991. Požádal mě, jestli bych se s ním nejel podívat do Švýcarska na nějaký starý mlýn, který byl ke koupi. Jsem totiž vzděláním strojař. Mlýn jsme nekoupili, byl vhodný leda tak do muzea. Viděl jsem tam ale biofarmy, poznal jsem biofarmáře a jejich radost z dobré práce.

Nadchlo mě, s jakou lehkostí a jednoduchým selským rozumem na farmách hospodařili v souladu s přírodou. Nic nebyl problém, se vším si uměli poradit a nepotřebovali k tomu žádné berličky v podobě chemických hnojiv, herbicidů a pesticidů. Ekologické zemědělství mi přišlo tak logické, že pro mě bylo jasnou volbou.

MH: Po střední škole jsem chtěl studovat ochranu životního prostředí. Protože to ale byla výběrová škola, netroufl jsem si na ni a šel dělat vysokou školu zemědělskou. Moje diplomová práce se týkala integrované ochrany rostlin, při práci na ní jsem se dozvěděl o ekologickém zemědělství a tím to vše začalo. Když vidíte, že se zemědělství dělá šlendriánsky, snažíte se to napravit.

Mnoho lidí chce žít zdravě a bio, a přitom tráví většinu svého života ve „zrychleném“ velkoměstě. Pohybují se MHD, mají sedavé zaměstnání a v rámci životního stylu maximálně dochází do propocených fitness center bez doušku čerstvého vzduchu… Jak se na tento způsob díváte vy?

KM: Na zrychlený život a fitness centra se dívám tak, že to je pro lidi velká škoda, že námi neustále někdo manipuluje a tento tobogán se zrychluje. Sám musím občas pracovně do Prahy a pro mě je život ve městě nepředstavitelný. Osobně vnímám zdravý životní styl úplně jinak.

Vypadá asi tak, že si dám k snídani dobrou kaši z ovesných vloček nebo z dvouzrnky, pak se věnuji práci, která mě naplňuje. Po ní si udělám čas na procházku v přírodě, projedu se na kole nebo pokosím kus louky.

V mládí jsem také několikrát navštívil fitness centrum, ale tak jak říkáte, vadil mi ten vzduch a také energie vydaná bez užitku.

MH: Zdá se mi, že si mnoho lidí tento problém uvědomilo a snaží se ho změnit. Lidem možná něco chybí a začínají se v nás probouzet geny zemědělců, sběračů plodin a lovců. Hodně zdravé samo o sobě je ale i to, když je pospolu celá rodina, vaří spolu, jedí spolu a povídají si.

Vedete k ekologickému zemědělství také vaše děti? Máte mezi nimi svého následovníka?

KM: Mám dvaadvacetiletého syna Martina a osmnáctiletou dceru Veroniku. Od malička jsme je se ženou vychovávali na vesnici, obě děti vyrostly na kozím mléce od koz, které jsme chovali, a od malička volně běhaly kolem chalupy.

Budu rád, když budou ve firmě pracovat a pokračovat v naší práci, protože chceme aby PRO-BIO fungovalo i nadále ve Starém Městě. Stejně tak ale budu rád, když si vyberou nějakou jinou vlastní životní cestu.

Chci, aby se rozhodovaly svobodně a nejdůležitější je, aby byly v životě šťastní.

MH: Osmadvacetiletý syn Martin již v naší firmě pracuje a spoustu úkolů přebral. Starší Jan, kterému je třicet dva, pracuje jako ajťák. A ačkoli žije ve městě, je příkladným konzumentem bioproduktů. Jasný důkaz toho, že takzvané BIO je zejména o filozofii. O myšlení, zodpovědnosti, toleranci a pokoře.

Jaká světová země je pro vás v tomto ohledu vzorem? Kde se správně stravují a provozují správný způsob života?

KM: Nevím, jestli to je o zemi, je to spíše o samotných lidech. Ekologické zemědělství a biopotraviny jsou spojeny se zdravým selským rozumem. A ten je spojen se správným způsobem života.

MH: Pro mě například Švýcarsko, pro Švýcary se podle mě stalo BIO životní filozofií. Váží si všeho živého, umí se uskromnit, podporují se navzájem, upřednostňují veřejné zájmy… K tomu všemu ale lidé musí dospět a dozrát. Důležitá je samozřejmě také dlouhodobá výchova.

Musím ale říct, že jsem měl velmi příjemný pocit i z obyvatel nejchudších zemí Evropy, Moldávie a Arménie. V tamních podmínkách začínají velmi dobře ekologicky hospodařit a jejich stravování je velmi zdravé, protože využívají produkty, které přímo nasbírají, nebo vypěstují.

Co patří mezi nejprodávanější produkty vaší firmy?

KM: Produkty ze špaldy a z pohanky, například mouky nebo špaldová káva. Ale také polotovary jako ječné lívance, pohankové palačinky či bezlepkové polotovary. Například jahelník.

MH: Hodně si do budoucna slibuji od širokého sortimentu bezlepkových potravin.

Martin HutařNejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo– 

Narodil se 1. 10. 1959 v Šumperku.- Průkopník ekologického zemědělství v České republice, v roce 1992 založil firmu PRO-BIO, která byla a je prvním českým výrobcem a distributorem biopotravin.- V roce 2014 vyhrála jeho firma soutěž Top odpovědná firma Olomouckého kraje 2014.- S podnikáním v oblasti ekologického zemědělství začínal ve Starém Městě pod Sněžníkem, městečku v polském pohraničí.- Zasloužil se o opětovné pěstování a zpracovávání tzv. „zapomenutých plodin“ v ČR jako je pohanka či špalda, dvouzrnka a další.- Provozuje farmu ve Velkých Hostěrádkách.

Karel MatějNejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo– Narodil se 11. 10. 1963 v Zábřehu na Moravě 

spoluzakladatel firmy PRO-BIO a společník Martina Hutaře.- Ve firmě se zasloužil hlavně o rozvoj obchodu, marketingu, logistiky a zahraničního obchodu.- V současnosti pracuje na rozvoji nových odbytových možností a rozvoji služeb pro zákazníky.- V posledních dvou letech se zabývá také projekty na využití alternativních zdrojů energie.- Na farmě ve Velkých Hostěrádkách se podílí na projektu zaměřeného na osvětu a vzdělávání v ekologickém zemědělství.

Výživa a gastronomie

Hlavní strana » Výživa a gastronomie 17. 10. 2012

Najíst se zdravě v restauraci je dnes snazší, než před několika lety.
Saláty jako hlavní jídlo jsou součástí menu skoro ve dvou třetinách
restaurací, zatímco před třemi lety je nenabízela ani polovina.

Výrazně
vzrostl také počet stravovacích zařízení, kde lze k obědu dostat
alespoň jedno nesmažené zeleninové jídlo. Víc než padesát procent
restaurací má i poloviční porci přílohy a o poznání dostupnější
jsou i menší porce celých hlavních jídel.

Vyplývá to z rozsáhlého
srovnávacího průzkumu společnosti Edenred, vydavatele stravenek Ticket
Restaurant. Průzkumu se letos na jaře účastnilo 243 restaurací a
731 strávníků. Pomoci ke zdravějšímu způsobu stravování může také
nový web společnosti Edenred, a sice www.ticketka.cz.

Nabízí totiž každému
zdarma vedení tzv. Obědového deníku.

16. 10. 2012

Chcete zahnat hlad, přitom si pochutnat a navíc si nedělat výčitky, že
jste si dopřála něco sladkého? Vyzkoušejte lehký dezertní jogurt od
značky Yoplait. Výhodou jogurtů Yoplait LIGHT EXTRA je, kromě lehkého
složení, také vydatná porce šťavnatého ovoce nebo neodolatelné
čokolády, která zaplňuje téměř polovinu kelímku.

15. 10. 2012Nejlepší Českou biopotravinou roku 2021 je kozí biomáslo

Skutečně víte, co jíte? U výrobků Jaroměřické mlékárny se
žádných nepříjemných překvapení bát nemusíte. Její tvarohy, sýry a
pomazánková másla se vyrábějí tradičními postupy výhradně
z domácích surovin a přímo v Jaroměřicích nad Rokytnou. Neobsahují
„éčka“ a díky své mimořádné kvalitě získaly celou řadu
významných ocenění.

Budete mít zájem:  Co je ayahuasca a jaké má účinky?

12. 10. 2012

Skvělé lahodné čaje Ahmad Tea z celého světa poskytují širokou
nabídku jedinečných dárkových kazet, kterými můžete obdarovat své
blízké nebo přátele. Uvnitř naleznete čaje, které se hodí pro každou
příležitost i náladu. Ať už vybíráte dárek pro opravdového milovníka
a znalce, nebo pro svoje potěšení, v těchto výběrových balíčcích
naleznete čaje, které uspokojí každý šálek.

11. 10. 2012

Limetka, citrón, pomeranč, grep. Ve svém okolí najdete asi jen minimum
známých, kteří dosud neochutnali ovocná piva, hit letošního roku.
S jejich oblibou ale sílí i různé informace o jejich složení. Obsahují
éčka, aditiva, škodlivé chemické přídavky? „Čtěte informace na
obalech a zajímejte se o složení,“ radí Kristýna Kalinová,
respektovaná odbornice na stravování a výživu.

9. 10. 2012

Dopřejte si pestrou stravu, aby tak váš organismus získal optimální
množství a poměr základních živin – bílkovin, cukrů a tuků, ale
také vitaminů, minerálů a dalších potřebných látek. Sestavit si pestrý
jídelníček není vůbec složité.

Pravidelně zařazujte luštěniny
(vyzkoušejte například červenou čočku nebo sóju) a další zdroje
cenných vitaminů a minerálů, jako jsou jáhly nebo pohanka. Ostatně právě
konzumace produktů z obilovin a luštěnin by správně měly pokrýt zhruba
jednu třetinu celodenního energetického příjmu.

Navíc si ověříte, že
zdravé suroviny mohou být také dobré!

8. 10. 2012

Pokud patříte k lidem, kteří kvůli svému stravovacímu omezení
nemohou nakupovat konvenční potraviny, máte od půlky září 2012 zase
o něco širší výběr.

Privátní značka SPAR free from rozšířila své
portfolio o měkký tvaroh a smetanu ke šlehání, jež ocení především
lidé s nesnášenlivostí laktózy.

Mléčné produkty SPAR free from
eliminují tuto látku, ale zároveň obsahují všechny nezbytné živiny a
navíc dobře chutnají.

8. 10. 2012

Během podzimních týdnů můžete na portálu Czech Specials soutěžit
o atraktivní cenu, kterou je účast na exkluzivním kuchařském kurzu
s michelinským šéfkuchařem Pavlem Pospíšilem. Stačí vyplnit
interaktivní dotazník, který bude do neděle 9. prosince umístěn na
webových stránkách www.czechspeci­als.cz.

Každý týden
čeká na soutěžící jiná soutěžní otázka a každý týden bude
vylosován jeden výherce. Cílem soutěže je rozvinutí myšlenky projektu
Czech Specials aneb Ochutnejte Českou republiku, který se snaží podporovat
tradiční českou kuchyni v jejích regionálních podobách a krajových
rozdílech.

Snahou je také ukázat nový přístup k tradiční české
kuchyni, kdy kvalita surovin a jejich zpracování stojí na
prvním místě.

  • 159
  • 160
  • 161
  • 162
  • 163
  • 164
  • 165
  • 166
  • 167

Bio, eco, organic: Opravdu jsou bio potraviny zdravější?

Problematika bio versus potraviny zpracované konvenčním způsobem má více otazníků než odpovědí. Podle nejnovějších průzkumů Ministerstva zemědělství ČR nám stále více záleží na tom, co jíme. Mění se tak i naše nákupní chování.


Situace se pomalu zlepšuje, slevy však stále vedou. Není to otázka peněz, ale lidé se rádi nechávají manipulovat. Když se podívám v obchodě vedle zlevněného produktu na podobný, kolikrát najdu levnější balení ve srovnatelné kvalitě. Je potřeba číst etikety, protože prodejci mají povinnost zveřejnit složení potraviny.

Na bábovku, která vám v igelitu vydrží tři měsíce, chuť nemám, byť by byla sebelevnější. V současné době nastupuje trend dováženého, čerstvého jídla, kupování potravin přes internet, kde si už můžeme vybrat i biosortiment. Obrat biopotravin je každým rokem větší, takže bych řekla, že jsme snad na dobré cestě i ke změně myšlení o tom, co jíme,“ říká MUDr.

Marie Lukášová ze Spoluzdrave.cz.

Je potřeba zdůraznit, že brát ohled na přírodu v konzumaci je určitě krok správným směrem. Zároveň bychom ale měli zůstat ostražití, protože tlak na nákup ekologických produktů se neúměrně zvyšuje. Ve světovém měřítku jde o lukrativní byznys. Nakupujte, ať to stojí, co to stojí.

A když ne hodně, pak alespoň bio. Jenomže žádný extrém není dobrý. I tady platí, že by měl vyhrát zdravý rozum.

Kvalitu potravin u nás kontroluje hned několik institucí: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, krajské hygienické stanice, Státní veterinární správa ČR a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Čistě a pestře

Rostoucí zájem o produkty z ekologického zemědělství stoupá. Souvisí to s vyšší informovaností v otázkách životního prostředí a zdravého životního stylu.

„Pokud bychom vzali definici biopotravin a přeložili ji do neodborné řeči, pak jde o potraviny, jejichž surovina je pěstována (rostliny) nebo chována (zvířata) v prostředí bez chemických zásahů, to znamená, že nejsou při jejich výrobě a následně ani při dalším zpracování používány pesticidy, herbicidy, antibiotika, stabilizátory, barviva a jiná éčka nebo další chemické prostředky pro zlepšení jejich kvality, tedy aby déle vypadaly lépe. Takže teoreticky by v případě bioproduktů mělo jít o čisté potraviny, které v přiměřeném množství naše tělo dokáže zpracovat, aniž by to na něj mělo nějaký negativní dopad. V tomto by měly být biopotraviny skutečně lepší,“ vysvětluje MUDr. Marie Lukášová.

Myslete však na to, že jen samotné potraviny vás nespasí. „Bio opravdu pro zdravý životní styl nestačí. Mohlo by to totiž dopadnout tak, že si člověk dá bio salám, bio máslo a bio bílý chléb. A to se zdravou výživou nemá nic společného.

Proto za důležitější hledisko zdravého životního stylu považuju vyváženost ve stravě, to znamená zdravé zdroje tuků, kvalitní sacharidy s vysokým obsahem vlákniny, dostatek ovoce a zeleniny a kvalitní bílkoviny. A především pestrost,“ dodává výživová poradkyně Lada Nosková z Dietplan.

cz s tím, že pro nadměrný zájem o původ ztrácíme kontrolu nad tím, zda jíme dostatečně a jestli nejsme každý den v podvýživě.

Vyšší cena (ne)vadí

Jedním z nejsilnějších argumentů „antibio“ hlasů je vyšší cena ekologicky produkovaných surovin. Sami spotřebitelé si ale uvědomují, kolik práce s nejistým výsledkem musí ekologičtí zemědělci zastat. Nepoužívají umělá hnojiva ani pesticidy.

A při zpracování biopotravin je to také mnohem složitější a časově náročnější. Vzhled potravin pak nebývá tolik oslňující, ale i to už principy trhu srovnávají. Pomalu, ale přece. „Biopotraviny jsou dražší, nicméně cena se pomalu začíná srovnávat s běžnými cenami. Řekla bych, že je to i vyšší nabídkou biopotravin.

Dnes už hodně lidem není jedno, co konzumují, zákazník začíná mít větší slovo a výrobce se přizpůsobuje. Je více výrobců a větší konkurence. Samostatnou otázkou v cenotvorbě jsou zemědělské dotace.

Až bude prioritou zdraví lidí, pak i biopotraviny budou levnější,“ tvrdí lékařka Marie Lukášová s tím, že takové potraviny jsou u nás záležitostí malovýroby, která bude vždy dražší.

Avšak řada drobných zemědělců, kteří biokvalitu produkují, to dělá s viditelnou láskou a to je přidaná hodnota. Organické však nemusí být nutně dražší. Lokální producenti mnohdy musí cenu (navzdory nákladům) držet níž, aby produkty jednoduše prodali.

Na co vsadit

Jelikož doposud neexistují jednoznačně vyznívající vědecké výzkumy, které by potvrdily, nebo vyvrátily prospěšnost biopotravin pro naše zdraví, zůstává na zvážení, zda do nich investovat, a hlavně v jaké míře. „To si opravdu musí stanovit každý sám.

Já osobně si někdy kupuju maso, někdy vejce a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu téměř vůbec, protože se mi většinou nelíbí vzhledově. Myslím, že s velkým otazníkem je mouka a obiloviny – ty si nekupuju. Vím, že když nejsou vůbec chemicky ošetřeny, jsou náchylnější na škůdce, parazity a plísně.

A mě prostě nebaví pořád ve spíži hubit moly,“ odlehčuje téma Lada Nosková.

Zaměřte se na vyvážený jídelníček a podle něj nakupujte. „Ve své praxi doporučuji jako základ stravy vařit ze základních potravin a surovin, nepoužívat průmyslově zpracovanou stravu, kde je zátěž přídavných látek – éček – vyšší. Je to vždy otázka volby, možností a rozhodnutí, nakolik si člověk cení vlastního zdraví.

Pokud se klient rozhodne pro biopotraviny, je to samozřejmě lepší. Ještě lepší varianta jsou lokální biopotraviny,“ tvrdí Marie Lukášová s tím, že v biokvalitě by volila hlavně to, co kupujeme a jíme nejčastěji. Některé cizorodé látky se v těle kumulují (např. pesticidy nebo těžké kovy), takže čím delší zátěž, tím se mohou více podepisovat na našem zdraví.

Budete mít zájem:  Metoda Ludmily Mojžíšové – cviky na otěhotnění

„Pokud piju jednu kávu za čtrnáct dní, tam bych asi biokvalitu neřešila,“ uzavírá.

Jak poznat biokvalitu

Biozebra s popiskem produkt ekologického zemědělství: Označuje potraviny v biokvalitě vyrobené v České republice. Na obalu musí být také umístěn číselný kód kontrolní organizace (CZ-BIO-xxx).

Zelený list s hvězdičkami: Od roku 2010 jím musí být označeny všechny organické potraviny vyrobené v EU. Obal musí nést informaci o místě, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny.

Pro biopotraviny dovezené do EU z třetích zemí je však evropské logo dobrovolné. Bio pro zdravý životní styl nestačí. Bio salám, bio máslo a bio bílý chleba nemají se zdravou výživou nic společného.

Pokud nevíte, kde najít lokální biopotraviny, zkuste následující webové stránky:

Adresarfarmaru.cz – pokud chcete nakupovat přímo od výrobců a pohodlně najít ty ve svém nejbližším okolí.

Poznejsvehofarmare.cz – série poznávacích akcí, které mají za cíl propojit menší a střední farmáře s jejich potenciálními zákazníky. Ochutnejte výrobky přímo od výrobců, poznejte regionální potraviny a ty, kteří se jejich produkcí zabývají.

Kamprobio.cz – mapa, která vám ukáže, že producenty ekologického zemědělství máte hned za rohem. 

Mnohem více informací o zdravém životním stylu najdete v aktuálním čísle časopisu Dieta. Čeká vás mimo jiné i velký hubnoucí manuál pro letošní rok nebo rozhovor s Dianou Kobzanovou! 

Nestíháte zajít do trafiky? 
Objednejte si časopis v našem iKiosku. Poštovné je zdarma!

Česká biopotravina roku – Reálné zemědělství

Česká biopotravina roku je každoročně udělované ocenění pro nejlepší biopotravinu pocházející z České republiky. Vyhlašovateli do ročníku 2011 jsou Svaz ekologických zemědělců a Potravinářská komora České republiky, která od roku2007 nahradila Nadaci Partnerství. Od roku 2012 soutěž vyhlašuje již PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců samostatně.

Podmínky soutěže

Soutěže se mohou účastnit jen domácí výrobci biopotravin (právnické nebo fyzické osoby oprávněná k podnikání na územíČeské republiky).

Přihlášený výrobek mimo jiné musí[1]:

  • splňovat podmínky zákona č. 242/2000 Sb o ekologickém zemědělství a nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů;
  • být určený k přímé konzumaci;
  • být v roce podání přihlášky dodáván do maloobchodní síti v České republice nebo jinak uváděn na trh;
  • být vyroben na území České republiky.

);““>

Držitelé ocenění

Vítězné výrobky v absolutním hodnocení a v jednotlivých hodnocených kategoriích[2]:

RokCelkový vítězMlýnské a pekárenské výrobkyMléko a mléčné výrobkyMaso a výrobky z masaNápojeVýrobky z ovoce a zeleninyPochutiny a ostatní potravinářské výrobkyBiovýrobky pro gastronomiiVíno z ekologických hroznů
2012 kozí biomáslo společnosti AMALTHEA, s. r. o., z Hvozdu u Prostějova kozí biomáslo společnosti AMALTHEA, s. r. o., z Hvozdu u Prostějova Hostětínskýmošt jablko&rakytník BIOMoštárna Hostětín
2011 Ovčí biosýr Arnika[3]Horský statek Abertamy Bezlepkové bioperníčkyBiopekárna Zemanka Ovčí biosýr ArnikaHorský statek Abertamy Vinný mošt Veltlínské červené rané BIO 2011Pavel Binder Barunčin BIO džemStatek Tilia BIOLINIE Ječné lívancePRO-BIO, obchodní společnost s.r.o. Hibernal víno s přívlastkem pozdní sběr 2009Vinselekt Michlovský
2010 Kančí biolovečákBiofarma Sasov Chléb pšenično-žitný cereální s NopalemCountryLife s.r.o. Jogurt bílý 3 %Mlékárna Valašské Meziříčí s.r.o. Kančí biolovečákBiofarma Sasov Hrušková bioládaHana Němcová, Koldokol Bio LívanceExtrudo Bečice s.r.o. Malverína pozdní sběr 2007, suchéVinselekt Michlovský
2009 Švestkový biodžem[4]Heliavita s.r.o. Žitné chrupky s česnekem a solíAntonín Kolinger ASON AMÁLKA BIO smetana ke šlehání 33 % tukuLacrum Velké Meziříčí Biokuřecí masoBiopark s.r.o. Rakytníková šťáva 100%Miloslav Košek – EKOPLANET Švestkový biodžem vyráběný společností Heliavita NATURVIA Bio tofu StripsVETO ECO
2008 100% jablečná šťávaVitaminátor, Slavomír Soška Čoko-kokosky s fair trade kokosem a kakaem BioBiopekárna Zemanka BiomásloPolabské mlékárny Bio jehněčí na gril s rozmarýnemBiopark 100% jablečná šťávaVitaminátor, Slavomír Soška Višňový biodžemHamé Bio bramborový knedlíkBiofarma Sasov Bio brambory vařené vakuované, Biofarma Sasov
2007 Pošumavský bio medJan Pintíř Celozrnné špaldové krekry s dýňovým semínkem a česnekemBiopekárna Zemanka Bio kysaný nápoj jahodaMlékárna Valašské Meziříčí spol. s r.o.. Hostětínskýsirup z květů černého bezuTradice Bílých Karpat s.r.o. Pošumavský bio medJan Pintíř
2006 Bio kysaný nápojMlékárna Valašské Meziříčí
2005 Bio kváskový chléb a pečivo Albio s.r.o.
2004 Bio Uherák Biofarma Sasov
2003 mléčné kozí produktyPavel a Jitka Dobrovolní
2002 Bio Jablečný moštObčanské sdružení Tradice Bílých Karpat

Reference

Česká biopotravina roku – internetové stránky

Krávu porazit, maso vysušit. A je z toho biopotravina roku 2020 – Seznam Zprávy

Biopotravinu roku volila porota v čele s vydavatelem nezávislého průvodce po tuzemských restauracích Pavlem Maurerem.

Září je už pošestnácté Měsícem biopotravin. Zahájilo ho vyhlášení České biopotraviny roku 2020. Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství opakovaně vyhlásilo ministerstvo zemědělství.

Do devatenáctého ročníku soutěže Česká biopotravina se přihlásilo 150 bioproduktů, z nichž odborná porota zvolila za absolutního vítěze sušené hovězí maso z farmy Mitrovský dvůr na Žďársku.

Farma si zakládá na celoročně venku ustájeném stádu skotu plemene Aberdeen Angus. Býčky i jalovice chová od roku 2007 a plemeno si pochvaluje nejen kvůli tomu, že dobře snáší tuhé zimy, ale především má exlkuzivní maso. Momentálně stádo čítá 500 kusů a prohání se po ploše 550 hektarů ekologických pastvin. Vše podle Mitrovských spojují dvě zásadní slova: bez chemie.

To oceňují slavní šéfkuchaři. Gastro odborník Pavel Maurer, zakladatel a vydavatel nezávislého průvodce po tuzemských restauracích, usedl v čele poroty soutěže. Ta vyhlásila i vítěze jednotlivých kategorií.

Nejlepším bio vínem se stal Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2017, viniční trať Janův vrch od společnosti Víno Marcinčák. Biopotravinou rostlinného původu byla vyhlášena lahůdková chilli pasta z farmy Svobodný statek na soutoku.

V kategorii Bio výrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky oslovila porotu nejvíce kolekce bio bylinných čajů Květomluva – Zuzana a Radek Fryzelkovi.

Letošním vítězem kategorie Steaková biomasa byl zvolen jehněčí hřbet – hřebínek z Farmy Rudimov.

„Cílem soutěže Česká biopotravina je ocenit a podpořit české zemědělce a producenty biopotravin v jejich snažení a představit zákazníkům ty nejlepší produkty ekologického zemědělství za daný rok.

Stejně jako roste zájem zákazníků o lokální biopotraviny, tak roste snaha producentů uvádět na trh nové kvalitní produkty s označením bio,“ uvedla k výsledkům soutěže manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Kateřina Urbánková.

Vítězné sušené hovězí z farmy Mitrovský dvůr.

Český trh s biopotravinami je neustále na vzestupu. Jejich celková spotřeba se v roce 2018, ze kterého jsou poslední oficiální statistiky, pohybovala na úrovni 4,43 miliardy korun. Meziročně se tak navýšila o 33 procent. Roste také počet ekologických farem, aktuálně jich je téměř 5 800.

„K rozvoji výroby biopotravin a ekologického zemědělství přispívá ministerstvo zemědělství dotací na ekologicky obhospodařované plochy a bodovým zvýhodněním výrobců biopotravin v rámci Programu rozvoje venkova,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu.

Potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na pestrém osevním postupu a péči o půdu. Bez umělých hnojiv, pesticidů, geneticky modifikovaných organismů a chemických postřiků.

Vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti dodržující přesné legislativní zásady ekologické produkce. Minimálně jedenkrát za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou.

Dodal, že s ohledem na budoucí podobu Společné zemědělské politiky Evropské unie bude mít ekologické zemědělství své místo při naplňování cílů v oblasti ochrany životního prostředí stanovených Evropskou komisí. Česko podle něj podporuje například i výzkumné projekty a osvětovou a propagační činnost, což zahrnuje také akci Září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství.

Přestože zájem o ekologické zemědělství narůstá, informovanost o způsobech produkce, systému značení a kontrolách stále nedosahuje podle odborníků potřebné úrovně.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector