Pátek 26. 1.
Přestože se moderní stomatologie snaží zubním kazům předcházet, patří zhotovování zubních výplní k běžné praxi.
Na základě nařízení EU se od letošního roku začalo ustupovat od nejlevnějších amalgámových plomb. Zubní lékaři je budou moci v omezené míře aplikovat až do roku 2030.
Tato informace vzbudila mezi lidmi pochybnosti o tom, zda jsou amalgámové plomby bezpečné. Jak tomu tedy doopravdy je?
Není důvod vyměňovat amalgámové plomby kvůli zdraví
V prvé řadě je třeba říci, že pacienti, kteří už mají amalgámové plomby, se nemají čeho obávat. Amalgám se ve stomatologii používá více než 150 let a má své výhody. Za bezpečný ho považují celosvětově uznávané instituce včetně amerického Úřadu pro potraviny a léky.
„Moderní stomatologie nemá důkaz o tom, že by amalgámové výplně byly pro pacienty toxické. Kdybychom takové důkazy měli, byl by amalgám zakázán ze dne na den a nikdo by si netroufl tyto výplně poskytovat,“ uklidňuje doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., prezident České stomatologické komory.
Pokud již máte amalgámové plomby a ty dobře drží, není třeba je měnit. Nejsou sice estetické, ale nemusíte se bát jejich škodlivosti.
Amalgám má oproti jiným výplním řadu výhod
Amalgám stále patří v ČR k nejčastějším zubním výplním. Jeho předností je především vysoká trvanlivost a široké užití. Zároveň snese i méně kvalitní zhotovení výplně.
„U mnoha pacientů odstranění kvalitní amalgámové výplně, kterou měl bez potíží mnoho let, a nahrazení méně kvalitně provedenou fotokompozitní výplní může znamenat i ohrožení zubu a nemalé finanční náklady,“ doplňuje docent Šmucler.
Výhody amalgámu
- Nepoškozuje zdraví pacientů
- Je neobyčejně mechanicky odolný
- Snese méně kvalitní zhotovení výplně
- Je dobře odolný proti působení bakterií v dutině ústní
Proč se tedy omezují amalgámové plomby?
Důvod omezení amalgámových plomb není zdravotní, ale ekologický. Amalgám obsahuje kromě jiného i rtuť, která je hlavní příčinou všech opatření.
Cílem je chránit životní prostředí před jejím únikem, ke kterému dochází, například ve stomatologických ordinacích při odvrtávání amalgámových plomb, nebo při spalování těl v krematoriu.
Amalgám jako takový jedovatý není, jedovatá není ani rtuť, ale jedovaté jsou sloučeniny a zejména páry rtuti.
Podívejte se na rozhovor doc. Šmuclera k tématu pro Události v České televizi.
Je amalgám bezpečný? Česká stomatologická komora vyvrací „zaručené“ informace
„Používáme zubní amalgám, protože je osvědčený materiálem, se kterým se dobře pracuje, je odolný, pevný, tlumí růst bakterií, nákladově efektivní a je možné jej přímo umístit do dutiny jakékoliv velikosti,“ tvrdí British Dental Association s tím, že zubní amalgám je ve stomatologii používán už 150 let, tedy jsou dostatečné zkušenosti s tím, že je bezpečný. Foto: Wikimedia
Parkinsonova choroba, reprodukční dysfunkce, choroby srdce a cév, onemocnění ledvin, autoimunitní poruchy, poruchy autistického spektra nebo třeba roztroušená skleróza a Alzheimerova choroba, to jsou jen některé zdravotní problémy, na jejichž vzniku či zhoršení se údajně podílejí amalgámové zubní výplně. Alespoň to tvrdí pražská zubní ordinace Yurmax, která tyto výplně označuje za „danajský dar od zdravotní pojišťovny“. „Věděli jste, že amalgámovou výplň tvoří z padesáti procent rtuť? Rtuť patří mezi toxické kovy, a i její nejmenší množství způsobuje závažné poškození lidského organismu. V zubní ordinaci Yurmax vám amalgámové výplně bezpečně a šetrně odstraníme,“ informují webové stránky ordinace. Současně tvrdí, že tato tvrzení potvrzují desítky vědeckých studií. Odkazy na konkrétní vědecké práce už ale chybí.
Tato ordinace, ač vedená lékařem, se tak v informacích, které poskytuje svým potenciálním klientům, příliš neliší od šarlatánů. Centrum zdravého životního stylu sídlící v obci Nepomuk v Plzeňském kraji, které vede „poradkyně“ Marcela Kalábová, pak na svém webu detoxikace-vyziva.
cz amalgámové výplně také spojuje se vznikem Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy, amyotrofické laterární sklerózy či Parkinsonovy choroby. K tomu přidává poruchy učení, plachost, poruchy vidění či nádory jater a ledvin a další.
„V současné době se diskutuje o vzniku infekčních nemocí jako reakci těla na zamoření rtutí, jako pokus organismu osvobodit se od tohoto těžkého kovu. Mnoho původců infekcí vážou jedovaté těžké kovy a dělají je tak pro tělo neškodnými.
K tomu patří: houby candida, stafylokoky (původci zánětu mandlí, bronchitidy, zánětu vedlejších nosních dutin, zánětu močového měchýře a prostaty), streptokoky (původci angíny, spály, růže), tyčinkovité baktérie (legionella, listerie, borelie), viry (např. herpes, varicella-zoster, HIV…) a jiní původci infekce.
Mnoho těchto nemocí se po vyvedení těžkých kovů z těla zásadně zlepší,“ tvrdí na webu centrum, které „náhodou“ nabízí různé formy „detoxikace“ a „program na vyloučení těžkých kovů“. Samotné doporučení detoxikačního programu vyjde na 150 Kč, jedna hodina konzultace a poradenství pak stojí 650 Kč.
Skrytá hrozba v ústech? Nikoliv
Přinejmenším zavádějící informace o amalgámových zubních výplních se na internetu šíří běžně. Často na různých webech zaměřených na zdravý životní styl, včetně webových stránek s ekologickou kosmetikou Biooo.cz.
„Podle zastánců alternativní medicíny mohou tyto zubní výplně za vznik chronických onemocnění nebo jiných zdravotních potíží,“ tvrdí opět bez uvedení zdroje či odkazu na konkrétní vědecké studie článek Plomby – skrytá hrozba ve vašich ústech.
Chronická otrava rtutí, jež údajně amalgámové výplně způsobují, se pak má projevovat „bolestí hlavy, žaludku, bezdůvodnou nervozitou, depresemi, narušenou imunitou a dalšími“.
V článku nechybí ani „psychosomatické souvislosti“: „Podle celostních přístupů k léčení je každý zub propojen s určitou oblastí našeho života a podle umístění kazů a jiných zubních onemocnění tak můžeme objevit případný emoční problém či oslabenou oblast.“
Portál Mojezdravi.cz, který spadá pod vydavatelství CNI podobně jako časopis Reflex nebo deník Blesk, se pak tématu věnuje v článku „Amalgámové plomby škodí zdraví. Budou zakázané“ z konce loňského roku.
„Na lidský organismus působí toxicky, ovlivňovat může zejména nervový systém, trávicí a imunitní systém nebo plíce,“ tvrdí článek a odvolává se pak na údajná tvrzení Světové zdravotnické organizace (WHO) o škodlivosti tohoto výplňového materiálu.
„U jedinců, kteří jsou na amalgám citlivější, se může projevit otrava řadou symptomů,“ tvrdí článek, který spojuje amalgámové výplně například s bolestmi hlavy, depresemi, nervozitou nebo žaludečními onemocněními. Tento web pak mimo jiné v dalším článku tvrdí, že se strachem ze zubaře mohou pomoci homeopatika.
Jenže rozhodnutí EU, které vede k postupnému zákazu používání amalgámových výplní, na něž se článek mimo jiné odvolává, nebylo přijato kvůli údajné zdravotní závadnosti tohoto materiálu. Evropská legislativa mění předpisy pro používání rtuti zejména v průmyslu a stomatologie se týká jen částečně, a to zejména z hlediska provozu ordinací.
„Amalgám odvrtaný z dutiny ústní není i přes odlučovače amalgámu v zubních křeslech, které mají velmi vysokou přesnost, zcela dostatečně zachycován a pokračuje do vod a ekologicky není zcela akceptovatelný, protože nebezpečné jsou zejména organické sloučeniny rtuti,“ vysvětluje docent Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory.
Nařízení EU je především ekologická, ne zdravotní norma
Amalgám je v Česku vůbec nejpoužívanějším výplňovým materiálem a zůstane jím i nadále. „Lékaři tuto výplň mohou aplikovat pacientům až do roku 2030.
Podmínkou ovšem je, že tato výplň již není míchaná v ordinaci z pilin a rtuti, což bylo nebezpečné zejména pro personál,“ vysvětluje prezident komory. Od 1. 1. 2019 používaný amalgám bude muset být tzv. dózovaný.
„To znamená míchaný v uzavřeném systému z přesně dávkovaného materiálu, což se mnoha studiemi prokázalo jako bezpečné jak pro pacienty, tak pro personál,“ dodává docent Šmucler. Podle ČLS tedy není medicínský důvod k tomu, aby pacienti, kteří mají amalgámové výplně, si je náhle nechávali odstranit.
Výplně se mění pouze tehdy, když například prasknou, vedle nich vznikne kaz a podobně. „Většina amalgámových výplní, které jsou jinak v pořádku, se mění na přání pacienta, a to z estetických důvodů,“ doplňuje prezident komory.
Česká stomatologická komora zastává stejné odborné stanovisko jako další zahraniční společnosti.
Například British Dental Association informuje na svém webu pacienty takto: „Používáme zubní amalgám, protože je osvědčený materiálem, se kterým se dobře pracuje, je odolný, pevný, tlumí růst bakterií, nákladově efektivní a je možné jej přímo umístit do dutiny jakékoliv velikosti.
“ Zubní amalgám je ve stomatologii používán už 150 let, tedy jsou dostatečné zkušenosti s tím, že je bezpečný. Podle British Dental Association se někteří pacienti mohou nesprávně domnívat, že ke změně evropské legislativy došlo právě z důvodu obav o lidské zdraví.
„Toto zařízení bylo přijato na základě znepokojení ohledně stavu životního prostředí a neexistuje žádný na důkazech postavený důvod, který by omezoval používání amalgámu u těchto skupin pacientů (pozn. redakce – jedná se o děti a mladistvé do 16 let a těhotné ženy, u nichž bylo používání amalgámových výplní zakázáno od začátku letošního roku).“ Ani britští stomatologičtí pacienti se tak nemusí obávat o své zdraví, pokud mají v ústech amalgámové výplně.
American Dental Association se pak ve svém stanovisku odvolává na celou řadu odborných doporučení, které konstatují, že amalgámové zubní výplně jsou pro pacienty bezpečné. „Zubní amalgám je považován za bezpečný, cenově dostupný a trvanlivý materiál, který byl použit k obnově zubů více než 100 milionů Američanů.
Obsahuje směs kovů je jako je stříbro, měď a cín, které spojuje rtuť ve tvrdou, stabilní a bezpečnou látku. Zubní amalgám byl rozsáhle studován a hodnocen z pohledu bezpečnosti a účinnosti,“ vysvětluje americká odborná společnost.
Například v roce 1999 byla ve vědeckém žurnálu Journal of the American Dental Association publikována studie, která konstatovala, že neexistuje žádná souvislost mezi používáním zubního amalgámu a vznikem Alzheimerovy choroby.
O čtyři roky později studie publikovaná v New England Journal of Medicine pak neprokázala žádnou souvislost mezi rozvojem degenerativních onemocnění a amalgámovými výplněmi v ústech pacientů.
Studie publikovaná v roce 2006 v prestižním Journal of the American Medical Association pak konstatovala, že nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi dětmi, které měly zubní kazy ošetřeny amalgámovými výplněmi a jiným materiálem z hlediska vývoje periferního nervového systému nebo ledvin. Tato práce také konstatovala, že by zubní amalgám měl i nadále zůstat mezi používanými materiály při ošetřování dětských zubních kazů.
Za bezpečný považuje zubní amalgám také americký úřad Food and Drug Administration, který dohlíží mimo jiné nad bezpečností léků a zdravotnických materiálů.
Podle FDA je tento materiál bezpečný pro dospělé a děti starší 6 let s tím, že dostatečné množství vědeckých studií nepřineslo důkaz o tom, že by existovala souvislost mezi používáním těchto zubních výplní a zdravotními problémy člověka.
K etice stomatologa patří správně informovat pacienta
Zásadní výhodou amalgámu je jeho mechanická odolnost, současně také snese méně kvalitní zhotovení výplně. Také je relativně odolní vůči působení bakterií v dutině ústní. „Na sociální široké užití je to stále materiál nepřekonatelný.
Moderní materiály ve špičkových ordinacích prokázaly velmi dlouho trvanlivost, ale v běžné klinické praxi, kde jsou lékaři tlačeni k tomu, aby pracovali co nejrychleji, je amalgám, co se týče trvanlivosti dosud nepřekonaný,“ je přesvědčený prezident České stomatologické komory.
Na druhé straně amalgám se neváže k zubním tkáním, a proto je potřeba otvor do zubu vytvořit větší, aby ztuhlá hmota mechanicky lépe držela. Dochází tak k větší ztrátě zubu, který se stává křehkým.
Česká stomatologická komora může ale vůči nepravdivým informacím ze strany některých stomatologů zasáhnout jen velmi omezeně.
Podle prezidenta komory jsou lékaři, kteří nezískali oprávnění pracovat v Česku, případně se zkouškám nebo povinné registraci vyhýbají.
„Pokud by ve snaze vydělat peníze nepravdivě informoval pacienty člen ČSK, byl by, pokud by proti němu byla podaná stížnost, disciplinárně řešen. K etice lékaře patří informovat pacienty správně a bez ohledu na svůj prospěch,“ uzavírá docent Šmucler.
Ludmila Hamplová
Nechat si zničit zuby je strašná škoda, říká stomatochirurg Roman Šmucler | Lidé
PRAHA „Nechat si zničit zuby, je strašná škoda,“ říká stomatochirurg Roman Šmucler, ředitel a majitel Kliniky a institutu estetické medicíny Asklepion, který se na podzim ujme vedení České stomatologické komory.
Takové entrée jsem si nevymyslela, ani si nepřála. Den před rozhovorem s docentem Romanem Šmuclerem mi vypadla stará amalgámová plomba. „Alespoň jste tematicky zaměřená“, poznamenal k mému přiznání stomatolog.
LN: Jste proti evropskému zákazu používání amalgámových výplní, který by měl platit od příštího roku?Zákaz by se měl týkat dětí do patnácti let, těhotných žen a kojících maminek. Z odborného hlediska k tomu není žádný důvod.
Kvůli rtuti, kterou amalgám obsahuje, zavedli v mnoha zemích odlučovače. V České republice je máme už deset, možná i více let. V některých i vyspělých státech se ale amalgám stále vypouští do kanalizace. Ty důvody jsou ekologické.
Podle mého názoru tak trochu i lobbistické, protože stomatologové budou nuceni používat na zubní výplně jiné materiály.
Amalgám jako každý materiál má svoje výhody a nevýhody. Jeho výhodou je, že je relativně levný. Nejsem fanda amalgámu, sám jej dlouho nepoužívám, byl jsem jeden z prvních, který u nás začal dělat kompozitní výplně, které na pohled nerozeznáte od vlastního zubu. Byla by ale chyba říkat pacientům, že je nebezpečný, aby se lekli, protože to není pravda.
LN: Máte sám amalgámovou plombu?Mám, a několik. Jsem s nimi spokojený, všechny mi drží přes dvacet let. Amalgám není krásný, ale je neuvěřitelně spolehlivý.
LN: Kdy jste byl naposledy u zubaře?Nejsem vzorný příklad. Jednou za čas poprosím kolegu, aby se na mne podíval a udělal mi rentgen. Dnes se zubní kaz zjišťuje hlavně rentgenem.
LN: Vrtal jste si sám zub. Proč?Tehdy jsem naopak nechtěl kolegy zbytečně obtěžovat. Ne, že bych jim nevěřil, ale mě baví zkoušet na sobě různé věci. Uraženou jedničku jsem si jednoduše opravil před zrcadlem.
LN: Stomatolog Jiří Šedivý tvrdí, že i zubařům a dentálním hygieničkám se tvoří malé množství zubního kazu.To je pravda. K dentální hygieničce ale nechodím, i když jsem si z profesních důvodů její péči také vyzkoušel.
Pokud si děláte dobře zubní hygienu a máte trochu štěstí, protože záleží i na tom, jakou vodu pijete, co jíte, a nemáte-li jiné záněty, genetické zatížení, tak ji nepotřebujete. Pro většinu naší populace je ale velmi potřebná.
LN: Zmínil jste genetické zatížení. Pamatuji si, jak Jiří Pekárek, první „polistopadový“ prezident České stomatologické komory, neustále opakoval, že se lidé, kteří mají zuby ve špatném stavu, vymlouvají na dědičnou náklonnost k zubním kazům namísto, aby si zuby dobře čistili.
Zubní kaz opravdu není dědičný. Když si dobře čistíte zuby, tak kazy nemáte. Samozřejmě existují vzácná onemocnění, člověk se například narodí se zuby bez skloviny, pak samozřejmě nemůže za tvorbu zubního kazu.
Zuby některých lidí, přestože jejich zubní hygiena není tak dokonalá, jsou k tvorbě kazu odolnější.
Lidé však „genetiku“ občas zaměňují za rodinnou zálibu v pojídání sladkých jídel. Ke snídani sní něco sladkého, v poledne si dají dortík a po večeři se odmění kouskem čokolády. Možná zapomínají na to, že o délce jejich života rozhoduje i stav jejich zubů.
Celý rozhovor s Romanem Šmuclerem si přečtěte v magazínu Esprit, který vychází jako příloha čtvrtečních Lidových novin.
Nové vakcíny dokáží trvale změnit vaše DNA aneb když si lékaři hrají na bohy
New York Times, 3. září 2015, článek nazvaný „Ochrana bez vakcíny“. Popisuje samé hranice lékařského výzkumu. Zde mají původ klíčové citace, které ilustrují použití syntetických genů k „ochraně proti onemocněním“, jehož vedlejším účinkem je změna genetického kódu člověka. Ne, bohužel to není sci-fi:„Vpichováním syntetických genů do svalů experimentálních opic vědci v podstatě přebudovávají zvířata tak, aby odolávali nemocem.“
„Není zde žádný limit,“ řekl Michael Farzan, imunobiolog ze Sripps a vedoucí autor této nové studie.
„První projekt na vývoj vakcíny založené na této strategii – nazvaný imunoprofylaxe přenosem genů, nebo I.G.T. (immunoprophylaxis by gene transfer) – je v plném proudu a je plánováno několik dalších.“ (Hovoří se o době téměř před dvěma lety.)
„I.G.T. se od tradičního očkování zcela liší. Jedná se formu genové terapie. Vědci izolují geny, které produkují silné protilátky proti určitým onemocněním a poté syntetizují jejich umělé verze. Geny jsou umístěny do virů a injekčně aplikovány do lidské tkáně, obvykle do svalů.“
A zde to máte černé na bílém: „Viry napadají lidské buňky svými ‚baťůžky‘ umělé DNA a syntetický gen je tak následně začleněn do vlastní DNA příjemce. Pokud vše půjde dobře, nové geny dají pokyn buňkám, aby začali vyrábět silnější protilátky.“
Přečtěte si to znovu: „syntetický gen je začleněn do vlastní DNA příjemce.“
V překladu tedy: změna skladby lidského genetického kódu.
Nejedná se o pouhou „návštěvu“ syntetických genů. Ale o jejich trvalé bydliště. A jakmile se změní DNA člověka, neznamená to, že přenese tuto změnu na další generaci dětí, na děti jejich dětí, a tak dále?
Článek Dr. Davida Baltimoreho z Times říká:
„Přesto, doktor Baltimore předpokládá, že někteří lidé by mohli mít určité pochyby, pokud jde o očkovací strategii, která by znamenala změnu vlastní DNA, i když může zabránit potenciálně smrtelným nemocem.“
Ano, někteří lidé mohou být na pochybách. Pokud mají alespoň dvě nebo tři funkční mozkové buňky.
Tohle je genetická ruleta s ostře nabitou zbraní.
A další rizika jsou snad všem jasná. Vakcíny mohou být zneužity elitou jako záštita pro injekce jakýchkoli a všech genů, jejichž skutečným účelem je přeměna lidí.
Vývoj této Frankensteinovy technologie je provázen velkým tlakem na to, aby byly vakcíny brzy snadno dostupné po celém světě a to jak pro děti, tak pro dospělé. Tento apel a propaganda se šíří celým světem.
Pokud chcete měnit lidskou DNA, například proto, aby většina byla poslušnější a slabší a vybraní jedinci naopak silnější, za účelem restrukturalizace společnosti, chcete mít všechny, jak se říká, pod jednou střechou. Žádná osvobození. Žádné výjimky.
Svoboda a právo vakcíny odmítnout byly vždy životně důležité. Teď jsou však důležitější než kdy jindy.
raja: Takže už i lidé budou GMO. Třeba nám nechají narůst ocas. Nebo druhou hlavu. Nejspíše to využijí k tomu, aby nás ještě více omezili, co se týče duchovních schopností nebo vůbec schopnosti myslet. Pak konečně zavládne ten správný Absurdistán. Howgh.
Překlad: raja, Zdroj: 1
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
Amalgám není nebezpečný, zákaz vyvolá paniku, říká prezident stomatologů Šmucler
Zubní lékaři budou od poloviny příštího roku u dětí, těhotných a kojících žen smět používat amalgám jedině takzvaný kapslový, který je předem přesně namíchaný. Podle Šmuclera je dobře, že je ručně míchaný amalgám zakázaný.
Ze všech studií, které se na světě dělaly víme, že amalgám nebezpečný není, ani pro těhotné, ani pro děti. Roman Šmucler
„Míchání v ordinacích je velmi ohrožující pro personál, který tam je. My ho v Čechách stále děláme, abychom měli co nejlevnější tu takzvanou sociální výplň, tohle považuji za rozumné opatření.
Co se týče zákazu u dětí a těhotných, to si myslím, že vyvolává paniku. Ze všech studií, které se na světě dělaly víme, že amalgám nebezpečný není, ani pro těhotné, ani pro děti.
Všechny významné organizace se na tom shodly, 99,9 procent stomatologů si myslí, že to toxické není,” myslí si Šmucler.
„Když se amalgám míchá v ruce, tak vám rtuť může třeba upadnout na zem. Rtuť sama o sobě nebezpečná není, ale jakmile se vypaří, tak už nebezpečná je. Když to používáte v zařízení, které je celé uzavřené, je nebezpečí nesmírně malé.
Jediná věc se rtutí, která je v České republice stále problematická, je fakt, že na krematoriích, ve kterých jsou spalována těla zesnulých, kteří mají v puse amalgámové výplně, nejsou speciální filtry.
Až se tam dodají, bude to úplně dokonalé,” tvrdí Šmucler.
Ryzí populismus
„U dětí a těhotných to není problém, můžeme jim dát něco, co vydrží kratší dobu. Rozhodnutí Evropské unie znamená, že místo toho, aby těhotné ženy dostaly amalgámovou výplň, zub jim někdo vyvrtá a ošetří něčím, co dlouho nevydrží. Až porodí, půjdou znovu na ošetření,” vysvětluje stomatolog.
Vztáhnutí zákazu na děti a těhotné je podle Šmuclera ryzí populismus, za kterým nestojí žádná odbornost. „Chápu, že v některých zemích, dokonce třeba ve Velké Británii, ničili přírodu rtutí.
Ale mají se chovat správně, ne to zakázat jen u některé skupiny obyvatel. Teď chodí pacienti i za mnou a chtějí „jedovaté” zubní výplně vyměnit. Tím jim vzniká ohromný finanční náklad, což je možná i cílem té věci.
Nevylučujeme, že si firmy, které vyrábějí dražší výplně, toto prolobovaly,” říká.
Pracovat s daty
Je to tak jednoduché, že kdyby se lidé lépe starali o svůj chrup, neměli by kazy? „To je vědecký fakt. Víme, že Švýcarsko před několika lety přestalo platit výplně, protože už dávno pochopili, že je to otázka hygieny. Peníze dávají do škol, aby se děti naučily čistit si zuby, pak už je to na nich, jestli celý život utrácí za zbytečné výplně, nebo jestli mají zdravé zuby,” odpovídá Šmucler.
Musíme pracovat s daty, to my Češi nemáme rádi, máme rádi emotivní diskuzi. Na opravdu čistém zubu se kaz udělat nemůže. Roman Šmucler
Citlivější sklovina nebo vyšší kazovost zubů u některých skupin obyvatelstva, například diabetiků, jsou podle Šmuclera mýtem. „Tak to není. Musíme pracovat s daty, to my Češi nemáme rádi, máme rádi emotivní diskuzi.
Na opravdu čistém zubu se kaz udělat nemůže. Diabetik při slušné hygieně může mít zánět dásní, je to dáno jeho onemocněním. Existuje promile pacientů, kteří se narodí bez skloviny, těm se zuby kazí.
O ty se musíme postarat, jde ale o tisícinu pacientů,” vysvětluje host.
Vyšší zdravotní pojištění pro kuřáky
„Problém českého zdravotnictví je, že dáváme strašně málo peněz do prevence, málo předcházíme chorobám. Dáváme je do prevence ve smyslu, že se v předtuše rakoviny proženou lidi strašně drahými přístroji.
To někdy má smysl, někdy je to zase velmi pochybné. Nedáváme peníze do toho, aby lidé zůstali zdraví. Měli bychom lidi nutit k zodpovědnosti, ať si čistí zuby, ať se nepřejídají.
Kuřáci by neměli platit daň státu, ale měli by platit vyšší zdravotní pojištění,” myslí si lékař.
Šmucler má připravený preventivní program přibližně za 40 milionů korun ročně. „Každému dítěti by umožnil výuku správné techniky čištění zubů. Jde mi zejména o děti, o romské děti, o děti v chudinských ghettech. Rodiče dětí v pražských výběrových školách mají úroveň hygieny dobrou, já chci pomoci dětem, jejichž rodiče si zuby dodnes nečistí,” říká podnikatel.
Související příspěvky
Miliardy se přesunuly ze stomatologie jinam, a teď chybí, říká Roman Šmucler
Prezidentem České stomatologické komory bude Roman Šmucler. Chce zvýšit prestiž zubařů
Europoslanci zakázali některé plomby z amalgámu. Obsahují jedovatou rtuť
Jaké plomby budou mít děti a těhotné? Odpovídá prezident Stomatologické komory Roman Šmucler
Datum publikace: 25.09.2017
Jen málokterý materiál používaný ve stomatologii je tak známý jako amalgám. A to nejen kvůli svému častému používání. V poslední době jeho „popularita“ vzrostla zejména v souvislosti se zákazem používání u dětí a těhotných žen. Přestože jde o nejpoužívanější výplňový materiál, u nás už mu zvoní hrana.
Amalgámové zubní plomby zná každý. Děti jim často říkaly hvězdičky v zubech. Z technologického pohledu je zubní amalgám slitina rtuti, stříbra, mědí a cínu v poměru 1 díl rtuti ku 1 dílu ostatních přítomných kovů. Jako první ho začal používat v roce 1826 francouzský zubař Auguste Taveau.
Spotřeba stomatologického amalgámu ve světě je velká a pohybuje se v řádu stovek tun ročně. Stomatologové s ním rádi pracují, protože rychle tvrdne. Ostatně doporučení dvě hodiny nejíst, zná většina z nás. To je doba, která je nezbytná k první fázi částečného tvrdnutí. Další fáze pokračuje po následujících 20-24 hodin.Výhodou je bezpochyby i jeho stálost.
Amalgámové plomby se v zubu neroztahují ani nesmršťují. Což je podstatné. Každé takové pnutí by znamenalo rozlomení zubu. Velkým plusem je i jeho odolnost vůči slinám, ovocným kyselinám, bakteriím, tepelným vlivům a mnoha dalším faktorům, které materiály v ústech mohou ovlivňovat.I tak došlo k částečnému zákazu jeho používání u nás.
Dětem do 16 let a těhotným a kojícím matkám ho nesmí stomatologové aplikovat od poloviny letošního roku, od 2019 se zákaz bude týkat všech pacientů.
Amalgámu ve stomatologických ordinacích odzvonilo na základě rozhodnutí Evropského parlamentu.
Kdo dostane do pusy amalgám?
„Problém mohl přestavovat ručně míchaný amalgám. Řešením by ale bylo používání dózovaného amalgámu, u kterého odpadá manipulace s jeho přípravou,“ říká docent MUDr. Roman Šmucler CSc., prezident České stomatologické komory.
Proč amalgám najednou vzbudil takovou nevoli, proč došlo k jeho omezení?
Nevíme, proč amalgám nedávat, není pro to žádný vědecký důkaz. Každý materiál má svá pro a proti. U amalgámu vadí, že se musí zpravidla odstranit více zubní tkáně při ošetření zubu a nevýhoda je i to, že není estetický. Což je pravda.
Na druhou stranu pro spoustu pacientů má tu obrovskou výhodu, že je nesmírně trvanlivý. Co se týká je omezení a následně zákazu používání ve stomatologické praxi, tento důvod je ekologický. Ve Francii neměli odlučovače amalgámu, které my máme, tak se pro jistotu zakázal amalgám úplně.
Cílem je omezení jakéhokoli užívání rtuti.
Často je diskutovaná otázka zdraví a amalgámu…
Do souvislosti s amalgámy je dávána celá řada zdravotních problémů od depresí, přes snížení imunity a vznik vážných autoimunitních problémů jako je roztroušená skleróza, alergie až po poruchu krvetvorby a podobně. Tyto problémy měly vznikat v důsledku uvolňování rtuti z výplní do organismu. Ovšem v množství, o jakém mluvíme u zubních výplní je toto nesmysl.
Navíc, pokud by tomu tak bylo, tak každý člověk s výplní by musel být vážně nemocen a naopak. Lidé, kteří by amalgámovou výplň neměli by byli zdraví.Co se týkalo zdraví a ekologie v souvislosti se stomatologickými amalgámy je možné jen diskutovat o rtuti jako o nezachyceném odpadu v malém množství. Tento odpad by časem mohl reagovat na toxické sloučeniny.
Otrava pacientů zubními výplněmi ale určitě nehrozí.
Jak to tedy je s amalgámovými výplněmi. Kdo je smí mít a kdo ne?
Je nesmyslně zakázán dětem do patnácti let, respektive dětem před dovršením šestnáctého roku a dále těhotným a kojícím matkám. Kdyby byl skutečně jedovatý, byl by zakázán u všech a ihned. Plošný zákaz je plánován od roku 2030.
A jak budou ošetřeny tyto skupiny pacientů, je nějaká alternativa?
Pojišťovny budou pravděpodobně hradit, dosud není „vše na papíře”, jiné cementy, zejména tzv. sklo-ionomerní. To jsou materiály velmi kvalitní, ale v porovnáním s amalgámem nevydrží tak dlouho, nejsou tak odolné.
Myslím, že si prostě mnoho lidí zaplatí ze svého fotokompozitní výplň, která je trvanlivější. Co se týká trvanlivosti, je amalgám s výjimkou zlatých výplní, jednička.
Na straně druhé, současné alternativy zubních výplní se barvou více blíží barvě zubu, což stříbrný amalgám samozřejmě nesvede. Ideální výplň zkrátka neexistuje.
U zubaře si lidé připlatí za plomby
|
Návštěvy zubaře se nejspíš pěkně prodraží. Hrozí totiž, že z českých zubních ordinací zmizí amalgámové plomby – tedy ty nejobyčejnější, které proplácí pojišťovny. Expertům Evropské unie vadí jedovatá rtuť, kterou zubní výplně obsahují.
O zákazu se má jednat tento týden. Návrh je součástí širších legislativních opatření, která mají omezit kontaminaci životního prostředí rtutí.
Pro zrušení amalgámových plomb je například i stomatolog Roman Šmucler. Podle něj je ostuda, že se ručně připravované amalgámové plomby ještě používají.
„Návrhu rozumím. Už nechtějí, aby sestry míchaly v ruce amalgám s rtutí, která třeba poškodí jejich vlasy, životní prostředí, ale aby se to míchalo bezpečným a ekologickým systémem,“ řekl Šmucler, který byl letos zvolen do funkce prezidenta České stomatologické komory.
Zubní lékař Vít Hrubecký ale namítá, že pokud se s amalgámovými plombami pracuje správně, tak žádné riziko nehrozí. „Navíc já tyto plomby používám jen minimálně,“ říká Hrubecký. Podle něj si dnes lidé na kvalitní plomby potrpí a sami si říkají o ty kvalitnější – například ty z takzvaného dózovaného amalgámu.
Zákaz nejlacinějších plomb si sice pochvalují také ekologové, ale pacientům se to líbit nebude. Amalgámová plomba stojí 270 korun a hradí ji pojišťovna. Pokud ji zakážou, nahradí ji nejspíš zmiňovaný dózovaný amalgám. Tyto plomby ale na seznamu zdravotních výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění nejsou.
V návrhu nařízení Evropské komise k používání amalgámu se píše, že od 1. ledna 2019 bude ve všech členských státech zakázáno používat nedózovaný amalgám a od roku 2021 budou muset být vybaveny všechny zubní ordinace odlučovači amalgámu.
„V tomto bodě je Česká republika ve značném předstihu, zubní ordinace jsou vybaveny odlučovači již více než deset let,“ říká Robert Houba, viceprezident České stomatologické komory.
Amalgámové plomby by měly časem zmizet. Kdyby se zakázaly i bílé, je to špatné, říká Šmucler
video
90’ ČT24 na téma stomatologická péče
Česko stejně jako ostatní evropské státy čeká změna v ošetřování zubních kazů a dotkne se nejčastějších amalgámových plomb. Evropská komise totiž používání míchané amalgámové výplně zubů zakázala.
Toto nařízení by mělo platit od poloviny příštího roku a bude se týkat dětí do 16 let a také těhotných a kojících žen. Časem by pak měly amalgámy zmizet nejlépe úplně. Důvodem zákazu je, že amalgámová výplň je sloučeninou stříbra, mědi, cínu a také jedovaté rtuti, která podle komise škodí lidskému zdraví a ničí životní prostředí.
Problém z hlediska životního prostředí podle Šmuclera jistě existuje, ale medicínský důvod, že by lidé byli otráveni, podle něj zatím nebyl prokázán. Amalgám by nicméně měl vymizet v roce 2030, dodal.
„Když to řeším s kolegy z Německa, je to debata dvou hluchých. My říkáme amalgámové výplně, Němci říkají, že se vám to chce dělat. Přecházejí totiž na robotické keramické výplně,“ přiblížil s tím, že ty jsou mnohem dražší než bílé plomby, výplň stojí deset tisíc korun. „To je mimo relace České republiky,“ míní Šmucler.
Další věc je ovšem to, že se objevují snahy zakázat i fotokompozitní, tedy bílé plomby. „Debata je relativně čerstvá, dlouho jsme brali jako věc, která se nikdy nemůže stát jako amalgám.
Ale ekologické hnutí proti bisfenolu je poměrně dramatické. My stomatologové jsme dost smutní. Máme jediný materiál, který je schopen nahradit amalgám, to je tepaná zlatá vyplň, to znám jenom ze Spojených států.
Kdyby nám zakázali i bílé plomby, tak je to špatné,“ řekl Šmucler.
„Abych pacienty neděsil, máme samozřejmě glasionomerní cementy,“ doplnil s tím, že právě ty by mohly posloužit jako hrazená náhrada u dětí a těhotných žen.
Každý rok přes pět milionů plomb
Ošetření zubního kazu patří mezi nejčastěji proplácené stomatologické úkony. Ročně zubaři udělají všech typů zubních výplní přes pět milionů, ze zdravotního pojištění se na ně ročně vydá asi 1,5 miliardy korun. Největší zdravotní pojišťovna VZP za minulý rok zaplatila za víc než 2,75 milionu amalgámových výplní a stály ji tři čtvrtě miliardy.
Mezi úkony, které si pacienti hradí sami, jednoznačně vedou bílé plomby. Často se zubním lékařům platí taky za implantáty. Ze statistik vyplývá, že lidé utrácí i za prevenci zubních kazů, tedy bělení nebo dentální hygienu.
„Péče je dnes hrazena tak, aby byla nejzákladnější možná, tedy aby nejchudší člověk, který nemůže nebo nechce dát žádné peníze, dostal nějakou péči, ale ta je na úrovni řekněme počátku osmdesátých let.“
Celkem pojišťovny minulý rok zaplatily za zubní péči 10,69 miliardy korun. Výdaje na ni přitom každoročně rostou. Podle České stomatologické komory je to ale stále nedostatečné. Ze všech výdajů na zdravotní péči v Česku jdou totiž na tu zubní asi 4,5 procenta. Ještě před dvaceti lety to přitom bylo 7,5 procenta.
Fakta
- Nejlevnější amalgámová vyjde na přibližně dvě stě až pět set korun. Tento typ výplně zatím stále hradí pojišťovna. Dvakrát víc si připlatí pacient, který zvolí výplň z přesně naváženého, dózovaného amalgamu. Cena ošetření se u tohoto typu odvíjí také od kraje a konkrétního stomatologa.
- Amalgámové plomby jsou odolné a pro zubaře jednodušší na zhotovení. Na pacienta také nekladou takový nárok na dentální hygienu. Kvůli jejich z velké části kovovému složení jsou ale neestetické. Způsobují také praskliny, které mohou vést až k vytrhnutí zubu. Zároveň nejsou příliš šetrné. Při plnění odvrtaného kazu musí totiž lékař často odstranit i zdravou tkáň.
- Bílé plomby se od těch amalgámových liší hlavně použitým materiálem a také cenou. Její zhotovení ovšem vyžaduje mnohem víc času a cena se tak může pohybovat od 700 korun až do 2,5 tisíce.
- Výhodou bílých plomb je hlavně estetika. Při zavádění jsou navíc šetrné k zubům a nezpůsobují praskliny. Od lékaře ale vyžadují vysokou pečlivost a mimo jiné mohou u tohoto typu plomby při aplikaci krvácet dásně.
- K aktuálním trendům patří keramické výplně. Na jejich výrobu se používá technologie CEREC. Nejprve se vytvoří 3D model výplně a ta se pak vyfrézuje z keramického bloku.
- Výhodou robotických keramických výplní je to, že pacientovi stačí navštívit ordinaci zubaře jen jednou. Nevýhodou je ale vysoká cena, v Německu se dá keramická výplň pořídit za zhruba 400 eur (asi 10 tisíc korun).
- Zdroj: ČT24, zuby.cz