Rakovina prsu patří mezi českými ženami k nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním. Lékaři u nás každý rok diagnostikují 6 000 nových případů, více než 2 000 pacientek pak na toto onemocnění zemře. Nádor prsu se vytváří z abnormálních rakovinných buněk, které ztratily svou původní funkci a vymkly se kontrole. Může se také šířit do okolních uzlin a vytvářet metastáze.
Hned po rakovině kůže je karcinom prsu nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním, vyskytuje se hlavně ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky. Nejvíce ohrožené jsou ženy po čtyřicítce, rakovina se však nevyhýbá ani mladším pacientkám.
Největší nebezpečí této nemoci spočítá v tom, že v počátečních stádiích nádor nevykazuje žádné na první pohled viditelné příznaky a nemusíte si ho proto vůbec všimnout. Včasná diagnóza je však velmi důležitá, protože výrazně zvyšuje šanci úspěšné léčby. Pokud nádor odhalíte příliš pozdě, může mezitím rozšířit své zhoubné buňky i do vzdálenějších orgánů.
Rakovina prsu a její příčiny
Stejně jako u dalších druhů rakoviny nejsou příčiny karcinomu prsu zatím přesně známé. Existuje ovšem řada rizikových faktorů, které pravděpodobnost tohoto onemocnění výrazně zvyšují. Jejich rozpoznání lékařům pomáhá určit rizikové skupiny žen a díky úspěšné léčbě snížit úmrtnost.
Hlavním rizikovým faktorem je věk. Čím starší totiž žena je, tím větší riziko rakoviny prsu u ní hrozí. Důležitou roli hraje i výskyt rakoviny v rodině, zhruba 5-10 % nádorů se projeví na základě dědičné dispozice. Pokud karcinom prsu zjistili u vaší matky, sestry či dcery, riziko onemocnění je u vás dvakrát větší než u ostatních.
Další rizikové faktory:
- Časná menstruace (před 12. rokem)
- Pozdní menopauza (po 55. roku)
- Porod prvního dítěte po třicítce
- Bezdětnost
- Nadváha
- Ukládání tuku v oblasti pasu
- Výskyt dalších nádorů v rodině
- Dlouhodobé užívání hormonální substituční terapie
- Konzumace většího množství alkoholu
Rakovina prsu u mužů
V naprosté většině případů postihuje rakovina prsu ženy, ani muži se však tomuto onemocnění zcela nevyhnou. Tvoří ovšem pouze 1 % postižených, na jednoho muže totiž připadá zhruba 100 žen s diagnózou prsního karcinomu.
Nejvíce zasaženi jsou muži ve věku 60‒70 let, onemocnět můžete však prakticky v jakémkoliv věku. Známé jsou i případy, kdy se rakovina prsu objevila u malých chlapců.
Rizikové faktory u mužů:
- Vysoká hladina estrogenu v krvi
- Cirhóza jater
- Radioterapie při léčbě jiného nádorového onemocnění
- Genové mutace
- Výskyt rakoviny prsu v rodině
Příznaky rakoviny prsu
Když se řekne rakovina prsu, většina lidí si vybaví hlavně bulku v prsu, která je pro toto onemocnění typická. Existuje ale celá řada dalších příznaků, na které by si žena měla dávat dobrý pozor. Jak rakovinu prsu poznáte?
Rozdílná velikost prsů
U některých žen jsou asymetrická prsa normální, drobné odchylky v tvaru a velikosti mají již od dospívání. Pokud ovšem pozorujete, že se jeden váš prs zvětšuje a tuhne, neodkladně vyhledejte lékaře.
Nepravidelnosti bradavky
Nádor může způsobit také zploštění nebo vtažení bradavky. Někdy to může být patrné na první pohled, jindy si toho můžete všimnout při souhybech nebo v kontrastu s druhou bradavkou, která je volná a pravidelná.
Pomerančová kůže
Když nádorové buňky zaplní drobné lymfatické cévy, na prsu můžete pozorovat takzvanou pomerančovou kůži. Tento efekt je viditelný trvale nebo při stisku.
Výtok z bradavky
Rakovinu prsu může signalizovat zaschlý sekret okolo bradavky nebo také změny připomínající ekzém. Pokud vám z bradavky začne vytékat zabarvená tekutina nebo i krev, okamžitě vyhledejte lékaře.
Bulka
Pokud si nahmatáte v prsu jakoukoliv bulku nebo jiný tuhý útvar, návštěva lékaře je nezbytně nutná. Jen díky mamografickému vyšetření (případně i ultrazvuku) se totiž můžete přesvědčit o tom, zda se jedná pouze o nezhoubnou cystu, nebo zda jde o rakovinu prsu.
Vtažení prsní tkáně a důlkovatění
Kůže na zdravém prsu by měla být volná a hladká. Pokud se však objeví bulka, je v prsu fixovaná a při zvednutí horních končetin odolává pohybu. To se projeví vtažením kůže a následně vznikají na prsou také důlky.
Zarudlá kůže
Rudá teplá kůže na prsu může být pouze příznakem zánětu. V některých případech ale signalizuje i zánětlivý karcinom.
Rozšířená spleť žilek a bolesti
Bolest prsou může být způsobena například hormonálními změnami, cvičením nebo namáhavou prací. Není však vyloučeno, že může jít i o předzvěst rakoviny prsu. To samé platí i o viditelné spleti žilek.
U pacientky se může projevit kombinace těchto příznaků, někdy se ale vyskytují i samostatně. Pokud u sebe některý z těchto symptomů objevíte, nepanikařte. Nemusí se nutně jednat o rakovinu prsu, ale pro jistotu co nejrychleji navštivte svého lékaře.
Rakovina prsu a metastáze
Karcinom prsu nejčastěji metastazuje do plic, jater, kostí a měkkých tkání (kůže nebo mízní uzliny). K projevům rakoviny prsu se poté přidají i další symptomy. U metastáz na plicích se jedná o dušnost, kašel či opakované plicní infekce. Jaterní metastáze jsou spojené s trávicími potížemi, žloutenkou nebo bolestí pod pravým žeberním obloukem.
Pokud jde o kostní metastáze, ty se projevují bolestmi v oblasti páteře nebo končetin. Metastáze měkkých tkání pak poznáte podle bulky nebo specifického otoku kůže. Jestliže u sebe pozorujete některé z těch příznaků, neprodleně kontaktujte svého onkologa.
Jak se rakovina prsu diagnostikuje?
Rakovinu prsu můžete odhalit různě. Hlavní diagnostické metody zahrnují:
Každá žena by měla provádět minimálně jednou měsíčně samovyšetření obou prsů. Důležité je postupovat pomalu a důkladně prozkoumat, zda se u vás nevyskytují některé příznaky popsané výše. Každá žena starší než 15 let má také právo jednou ročně zajít na kontrolu ke svému gynekologovi, který provádí vyšetření pohledem a pohmatem.
Ženy nad 45 let mají každé dva roky nárok na bezplatné mamografické vyšetření. Jedná se o rentgenování obou prsů slabým paprskem. Pokud však rakovinou prsu onemocněl někdo z rodiny, měly by tuto možnost využít i ženy mladší. S výběrem centra, kde vyšetření proběhne, vám může pomoci gynekolog či praktický lékař.
Pokud existuje podezření na karcinom prsu, lékaři pro potvrzení nebo vyloučení diagnózy obvykle volí další vyšetření, mezi které patří diagnostické mamografické vyšetření, magnetická rezonance prsu nebo cílená biopsie z hmatné léze.
Rakovina prsu a možnosti léčby
Pokud je rakovina prsu odhalena včas, existuje velká naděje na kompletní uzdravení. U pokročilejších stádií, kde je prognóza obvykle horší, je pak důležité naplánovat vhodný léčebný postup, který se bude soustředit především na zmírnění symptomů a prodloužení života pacientek.
Možnosti léčby jsou dnes velmi pokročilé, postupuje se dle doporučení celého týmu lékařů, kteří při výběru vhodného způsobu berou v úvahu všechna specifika pacientovy situace. Mezi nejčastější metody patří chirurgická léčba, biologická léčba či chemoterapie. Po léčbě mají pacientky nárok také na lázně.
Operace prsu
V případě, že je nádor operovatelný a nebyla prokázána přítomnost vzdálených metastáz, se většinou volí jeho chirurgické odstranění. Lékaři se v dnešní době snaží provádět tento zákrok v co nejmenší možné míře, protože pro ženu taková operace představuje velmi radikální krok.
Podle velikosti a umístění nádoru lékaři zvolí vhodný typ operace:
- Lumpektomie – z prsu se vyjme pouze nádor s centimetrovým okrajem zdravé tkáně
- Částečná mastektomie – odstraní se čtvrtina nebo větší část prsu, která obsahuje nádor
- Úplná mastektomie – odstraní se celý prs včetně bradavky
- Radikální mastektomie – odstraní se celý prs, malý prsní sval i podpažní uzliny
Chemoterapie
Chemoterapie představuje systémovou metodu léčby rakoviny. Využívají se cytostatika, což jsou chemické preparáty, které zastavují růst a množení zhoubných buněk. Zasahují ovšem i zdravé buňky a mají řadu nežádoucích účinků. Aplikace chemické léčby probíhá ve dvou až čtyřtýdenních cyklech po dobu 3‒6 měsíců, mezi jednotlivými dávkami se dělají přestávky.
Radioterapie
Ozařování způsobuje, že nádorové buňky zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Využívá se jako doplněk operace, samo o sobě totiž není schopné rakovinu vyléčit. Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně po dobu 5‒7 týdnů, celá tato procedura je nebolestivá.
Hormonální léčba
Hormonální léčba představuje dlouhodobou záležitost, často se aplikuje samostatně nebo po chemoterapii a trvá několik let. Její účinnost je podmíněna především přítomností hormonálních receptorů v nádorové tkáni, které jsou znakem toho, že nádor je závislý na hormonálních podnětech. Pokud se v buňkách nevyskytují, tato léčba nemá smysl.
Biologická léčba
Nejnovějším způsobem léčby rakoviny prsu je biologická léčba. Na rozdíl od chemoterapie tyto preparáty působí na molekuly a pochody specifické pouze pro nádorové buňky. Právě proto mají minimální vedlejší účinky.
Léky se podávají buď nitrožilně nebo ve formě tablet. Taková léčba je sice nákladná, ale pokud pacientka prokáže, že se u ní jedná o typ nádoru, na který biologická léčba účinkuje, plně ji hradí zdravotní pojišťovna.
Rakovina prsu v těhotenství
Pokud se u těhotné ženy potvrdí diagnóza rakoviny prsu, v dnešní době to již neznamená, že musí těhotenství ukončit. Léčba je ovšem komplikovanější, protože je nutné brát ohledy také na vyvíjející se plod.
Na výběr vhodné léčby má vliv pokročilost těhotenství a také stádium rakoviny. Pokud karcinom není ještě příliš rozvinutý, doporučuje se chirurgické odstranění nádoru. Nevhodná je naopak hormonální léčba.
Chemoterapie v prvním trimestru ohrožuje vývoj dítěte, pacientce v pokročilém stádiu rakoviny tak může být doporučeno i ukončení těhotenství. Podle novějších studií některé druhy chemoterapie nevedou v pozdějších fázích těhotenství ke spontánním potratům ani k poškození plodu, mohou ale zapříčinit předčasný porod.
Prevence
Jako prevence se doporučuje především samovyšetření prsu. Ženy starší než 20 let by se měly nechat vyšetřit ultrazvukem u specialisty, po čtyřicítce jsou vhodná pravidelná vyšetření na mamografu. Snížit riziko rakoviny prsu je možné také díky zdravému životnímu stylu a pravidelnému cvičení.
Další doporučení:
- Omezte tučná jídla
- Hlídejte si svou váhu (obezita patří k rizikovým faktorům)
- Omezte pití alkoholu
- Omezte kouření
- První těhotenství by mělo přijít do 30. roku
- Kojení by mělo trvat alespoň 6 měsíců
Jak se s nemocí vyrovnat?
Po sdělení diagnózy je o každou ženu postaráno a lékaři jí zpravidla navrhnou optimální léčebný postup. Významnou pomocí pro pacientky jsou různá sdružení a organizace, které poskytují nejen poradenství, ale také psychologickou pomoc a skupinovou terapii (HELP, Amélie, Žapka).
Edukaci pro veřejnost i onkologické pacientky poskytuje Aliance žen s rakovinou prsu, známé jsou také celosvětové pochody proti rakovině prsu, kde statisíce lidí vyjadřují podporu nemocným ženám a jejich rodinám.
Rakovina prsu – příznaky, příčiny a léčba
Rakovina prsu je nejčastějším závažným nádorovým onemocněním u žen a její výskyt stále stoupá.
Většina případů s odhalením karcinomu v raném stádiu má díky současným léčebným postupům vysokou šanci na úplné vyléčení, proto je u rakoviny prsu včasná diagnostika naprosto stěžejní.
V článku se dočtete o příčinách, příznacích, možnostech léčby a diagnostiky pro včasný záchyt nemoci.
Až 90 % žen, u kterých je nádor diagnostikován včas, se může zcela vyléčit.
Po rakovině kůže je rakovina prsu nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním. Představuje zhruba 17 až 20 % všech maligních (zhoubných) nádorů u žen. Nádor prsu se vytváří z abnormálních rakovinných buněk, které ztratily svou původní funkci a vymkly se kontrole. Hrozí také šíření do okolních uzlin a následný vznik metastáz.
Rakovina prsu má řadu typů a různé systémy klasifikace, které obvykle obsahují přes 2 až 3 desítky různých prsních karcinomů. Invazivní formy karcinomu se dělí na duktální (ty jsou nejčastější) a lobulární.
Příčiny nádorového onemocnění prsu
„Jednoznačná příčina rakoviny prsu není známá, jisté však je, že ženy postihuje mnohem častěji než muže.
Vzniku rakoviny prsu nelze zcela zabránit, ovšem včasnou diagnostikou (screeningová mamografie) je možné nádor odhalit v brzkém stádiu a zajistit tak velmi vysokou šanci na úplné uzdravení,“ říká MUDr. Petr Váša, primář RDG oddělení a vedoucí lékař radiodiagnostiky EUC Kliniky Ústí nad Labem.
Lehce zvýšené riziko je u žen, které začaly menstruovat velmi brzy (cca 12 let věku), menstruaci ukončily v pozdějším věku (cca 55 let věku), případně dlouhodobě užívají hormonální substituci, tzn. různorodé skupiny léčiv používané k vyrovnání estrogenního deficitu.
Dalším rizikovým faktorem je věk – nejvíce ohrožené jsou ženy starší 40 let. Mírně zvýšené riziko výskytu je také u žen, které absolvovaly hormonální stimulaci kvůli umělému oplodnění.
Rizikovými faktory jsou však i obezita, alkoholismus a nezdravý životní styl.
Zdravý životní styl a vyrovnaná hormonální hladina mají pozitivní vliv na snížení pravděpodobnosti výskytu rakoviny prsu. Foto: Marcus Aurelius, Pexels
Zhruba 90 % případů je zřejmě zapříčiněno působením jednoho nebo více rizikových faktorů. Ačkoliv není znám jednoznačný činitel onemocnění, pravdou je, že zdravým životním stylem lze velkou část nebezpečných okolností eliminovat. U 10 až 15 % žen nádor způsobuje genová mutace a u nositelek těchto genů se onemocnění může objevit už v mladém věku.
Příznaky rakoviny prsu
Největší nebezpečí karcinomu prsu je, že v počátečních stádiích nádor nijak nebolí ani nevykazuje žádné zjevné příznaky, tudíž může být snadno přehlédnut.
Včasná diagnóza je však stěžejní a značně zvyšuje šanci na úspěšné vyléčení. Je-li nádor odhalen pozdě, může stihnout rozšířit své zhoubné buňky i do vzdálenějších orgánů (metastáze, více níže).
Mezi nejčastější pozorovatelné příznaky rakoviny prsu patří:
- Bulka v prsu – jakákoliv (většinou nebolestivá) bulka či tvrdý útvar v prsu.
- Viditelné změny na prsu – změna tvaru nebo velikosti prsu.
- Výtok z bradavky – zejména pak krvavý výtok či dlouhodobé mokvání bradavky.
- Změny na bradavce – různé deformace nebo vtahování bradavky.
- Změny na kůži – vtažení, podráždění či zarudnutí, různé změny barvy kůže.
- Bolestivost – a to u bradavky, její části, případně u celého prsu.
- Otok – projevuje se většinou otokem celého prsu.
- Změny v podpaží – může se objevit zduření, případně bulka v podpaží.
TIP: Zaregistrujete-li některý z výše uvedených symptomů, netřeba hned panikařit. Rozhodně však neprodleně navštivte svého gynekologa a nález s ním konzultujte.
Samovyšetření aneb Jak nahmatat bulku v prsu
Samovyšetření je jednou z metod, která může být nápomocná při odhalení nádoru prsu. Lze objevit nádor od velikosti cca 15 mm, spíše však až při dosažení velikosti 20 mm. Pravidelné pohmatové vyšetření je velmi důležité, ale nenahrazuje odborné mamografické nebo ultrazvukové vyšetření.
Při prvním samovyšetření by prsy měly být cca 1 měsíc kontrolovány denně – jedině tak se je žena naučí zmapovat.
Ideální je se samovyšetřením začít bezprostředně po negativním vyšetření na mamografu či ultrazvuku, hmatově prsy poznat a následně s kontrolou pokračovat každý měsíc.
A to nejlépe těsně po menstruaci, kdy jsou prsy měkčí a nejsou tak citlivé. Správný postup je následující:
- Svlékněte se a před zrcadlem zkontrolujte jakékoliv změny. Při kontrole také zvedněte ruce nad hlavu.
- Všímejte si změn tvaru a velikosti prsou, změn barvy kůže i její struktury.
- Prohmatání provádějte konečky prstů – nejprve prsa prohmatejte povrchově, potom důkladněji. Nezapomeňte na podpaží a oblast klíční kosti.
- Prsa vyšetřujte krouživými pohyby, pravou rukou levé prso a naopak. Postup zopakujte vsedě/vestoje i na boku vleže.
- Nezapomeňte zkontrolovat bradavky – sledujte změny jejich tvaru, možný výtok či vtáhnutí bradavky do prsu.
- Samovyšetření opakujte pravidelně každý měsíc, ideálně v 5. až 10. dni cyklu.
Pravidelné samovyšetření pomáhá odhalit rakovinu prsu včas. Foto: National Cancer Institute, Unsplash
Nahmatáte-li kdekoliv v prsu či v podpaží bulku s nepravidelnými okraji, zpozorujete-li zarudnutí připomínající pomerančovou kůru, důlkovatění, otok kůže, mokvání, nehojící se vřed, vtažení bradavky nebo výtok, nepropadejte panice. Rozhodně však neprodleně navštivte svého gynekologa a nález s ním konzultujte.
Nádor prsu nejčastěji metastazuje do plic, jater, kostí a měkkých tkání (kůže, mízní uzliny). V takovém případě se k projevům rakoviny prsu přidají další symptomy. U metastáz na plicích dušnost, kašel nebo opakované plicní infekce.
Jaterní metastázy jsou spojené s trávicími potížemi, žloutenkou nebo bolestí pod pravým žeberním obloukem. V případě kostní metastázy se objevují bolesti v oblasti páteře či končetin.
Metastázy měkkých tkání se projevují bulkou nebo specifickým otokem kůže.
Možnosti léčby rakoviny prsu
Je-li rakovina prsu odhalena včas, šance na kompletní uzdravení je vysoká, v pokročilejších stádiích je prognóza obvykle horší. Zde je nutné naplánovat vhodný léčebný postup cílící především na zmírnění symptomů a prodloužení života pacientky.
Možnosti léčby jsou dnes velmi vyspělé a při výběru vhodného způsobu se berou v potaz všechna specifika jednotlivých případů. Mezi nejčastější metody patří chirurgická léčba, biologická léčba či chemoterapie.
- Operace prsu – chirurgické odstranění nádoru se obvykle volí tehdy, je-li nádor operovatelný a není-li prokázána přítomnost vzdálených metastází. Dle velikosti a lokalizace nádoru lékaři volí vhodný typ operace, nejčastěji částečné či kompletní odstranění prsu, zpravidla doplněné o vyšetření tzv. sentinelové (strážní) uzliny.
- Chemoterapie – představuje systémovou metodu léčby rakoviny. Využívají se zde cytostatika (chemické preparáty zastavující růst a množení zhoubných buněk). Ty však zasahují i zdravé buňky a mají řadu nežádoucích účinků.
- Radioterapie – takové ozařování způsobuje zánik nádorových buněk, případně ztrátu schopnosti nekonečného množení. Využívá se jako doplnění operace, radioterapie sama o sobě nezvládne rakovinu vyléčit.
- Hormonální léčba – představuje dlouhodobou záležitost, často se aplikuje samostatně či po chemoterapii a trvá několik let. Její účinnost závisí hlavně na přítomnosti hormonálních receptorů v nádorové tkáni – ty značí, že je nádor závislý na hormonálních podnětech. Pokud se v buňkách nevyskytují, nemá taková léčba smysl.
- Biologická léčba – nejnovější způsob léčby karcinomu prsu, kdy preparáty na rozdíl od chemoterapie působí na molekuly a pochody typické výhradně pro nádorové buňky, díky čemuž mají minimální vedlejší účinky. Léky se podávají injekčně, nebo ve formě tablet. Biologická léčba je velmi nákladná, ale je-li prokázáno, že jde o typ nádoru, na nějž biologická léčba účinkuje, je plně hrazena zdravotní pojišťovnou.
Moderní metody léčby rakoviny prsu poskytují vysokou šanci pro uzdravení (u nádorů odhalených včas). Foto: National Cancer Institute, Unsplash
Rakovina prsu v těhotenství
Diagnóza rakoviny prsu v těhotenství už dnes neznamená nutnost ukončení těhotenství. Léčba je zde pochopitelně komplikovanější, jelikož je třeba brát ohledy také na vyvíjející se plod.
Při výběru léčby hraje důležitou roli pokročilost těhotenství a stádium rakoviny. Není-li karcinom příliš rozvinutý, doporučuje se chirurgické odstranění. Hormonální léčba je zde nevhodná. Chemoterapie v 1.
trimestru ohrožuje vývoj dítěte, proto může být pacientce v pokročilém stádiu rakoviny doporučeno i přerušení těhotenství.
Novější studie prokázala, že některé druhy chemoterapie nevedou v pozdějších fázích těhotenství ke spontánním potratům ani k poškození plodu, mohou však způsobit předčasný porod.
Rakovina prsu u mužů
Rakovina prsu se sice považuje za typicky ženské onemocnění, ale postihuje i muže. Nejohroženější jsou muži ve věku 60 až 70 let, přičemž mezi rizikové faktory nádorového bujení prsu patří:
- radioterapie při léčbě jiných nádorových onemocnění v oblasti hrudníku,
- cirhóza jater,
- vysoké hladiny estrogenu v krvi,
- genové mutace a výskyt rakoviny prsu v rodině.
Příznaky rakoviny prsu u mužů
Nejčastějším příznakem karcinomu prsu u mužů je hmatatelná nebolestivá bulka v prsu, někdy se však hmatný útvar může objevit i v podpaží.
Zpravidla mívá nerovný povrch, nepravidelný tvar a tvrdší konzistenci. Dalším příznakem může být vtažení bradavky, případně krvavý výtok.
Ke stanovení diagnózy slouží kombinace mamografie a vyšetření ultrazvukem (s ohledem na věk klienta).
Rakovina prsu v číslech
V ČR rakovinou prsu každý rok onemocní cca 6 000 žen. Na karcinom prsu v letech 1990 až 2006 ročně zemřelo až 2 000 žen, od roku 2007 pak necelých 1 700. Na snižování úmrtnosti se podílí také účinná léčba, zejména chemoterapie v kombinaci s ostatními léčebnými metodami.
Až 90 % žen, u kterých je nádor diagnostikován včas, se může zcela vyléčit.
„Nejúčinnější cestou pro záchyt nádoru v raném stádiu je pravidelné preventivní mamografické vyšetření, přičemž k včasnému odhalení výrazně přispívá také pravidelné samovyšetření prsu,“ dodává MUDr. Petr Váša.
Potřebujete mamografické vyšetření? Můžete se objednat do některého z mamocenter sítě EUC:
Mamocentra EUC
Rakovina prsu: příznaky, léčba (karcinom prsu) – Vitalion.cz
Karcinom prsu je v České republice nejčastějším zhoubným
nádorem žen. Ročně jím u nás onemocní kolem 100 ze 100 000
žen.
Podobná situace je však i v ostatních vyspělých zemích, kde si
rakovina prsu udržuje také své přední místo vedle rakoviny
plic, která je zase dominantní naopak u mužů.
Během roku se na
celém světě diagnostikuje několik milionů nových případů.
Podařilo se zlepšit léčitelnost této rakoviny hlavně díky zvýšenému
záchytu v jejích časných stádiích v souvislosti s prevencí, která je
pro ženy nad 45 let povinná (85% pacientek je ve věku nad 45 let). Čím
dál tím častěji se však setkáváme i s mladšími nemocnými, proto se
diskutuje o možnosti zavést povinný screening žen od
40 let.
Dalším pokrokem jsou nové možnosti léčby. Týká se to především
stále zdokonalované hormonální terapie a velice
perspektivní se zdá i uplatnění biologické léčby.
Zajímavé je, že se karcinom prsu může velmi vzácně vyskytnout
i u mužů (méně než 1%).
Rizikové faktory a prevence rakoviny prsu
Existuje řada faktorů, které jsou spojeny se zvýšeným rizikem vzniku
karcinomu prsu u žen. Patří sem faktory genetické,
hormonální, nutriční a faktory
zevního prostředí.
Nejzávažnějším rizikovým faktorem je však věk.
Zatímco ve věku nad 25 let se tyto nádory vyskytují ojediněle, jejich
incidence začíná výrazně stoupat v období kolem 30. roku a nádory
objevující se ve věku nad 45 let představují valnou většinu.
U 75 % žen není identifikován kromě věku žádný jiný známý
rizikový faktor. Z tohoto důvodu se tedy věnuje pozornost ženám, kterým
je nad 45 let a jejich lékař je posílá každé dva roky na
mamografické vyšetření.
Je to veliký úspěch v preventivních opatřeních hrazených
pojišťovnou, neboť většina jiných nádorů žádnou podobnou prevenci
nemá. Samozřejmě v tom hraje roli tak vysoká četnost nádoru prsu, ale
také jeho dobrá léčitelnost, pokud se na něj přijde včas.
Ženy středního věku by tedy neměly podceňovat možnost tohoto
nádorového bujení a na mamografické kontoly chodit. Jde vlastně jen
o rentgenové vyšetření, které nebolí a není nikterak
náročné.
Ženy mladšího věku pokud mají podezření (například nahmatají si
sami bulku v prsu nebo mají vysoký výskyt nádorů v rodině) mohou též
lékaře požádat, aby je na vyšetření poslal a je to jenom dobře. V tomto
případě se však doporučuje spíše ultrazvuk, protože
není vyloučené že by žena takového věku nemohla být těhotná a posléze
by jí mohlo rentgenové záření uškodit.
Z těch dalších faktorů, které můžeme zjistit tedy u zbývajících
25% žen se jedná například o dlouhodobé působení ženských pohlavních
hormonů – estrogenů – na prsní žlázu.
Především
jsou ohroženy ženy, které po menopauze nebo po operaci dělohy či
vaječníků (tedy předčasná menopauza) užívají hormonální
substituci, protože jejich pohlavní orgány přestanou produkovat
estrogeny, které jsou důležité pro řadu jiných funkcí v těle,
například zabraňují osteoporóze.
Ženy po menopauze užívají hormonální substituci také pro lepší
psychické naladění a duševní pohodu. Na druhou stranu je hormonální
substituční léčba nevýhodná z hlediska rizika karcinomu prsu a trombózy.
Samotné estrogeny by také mohly zapříčinit vznik karcinomu dělohy, proto
se do hormonální substituce dávají i progestiny, které toto riziko
snižují a na dělohu působí příznivě.
Bohužel nebyl jednoznačně
prokázán podobný efekt v případě karcinomu prsu.
Obecně se doporučuje hormonální substituční léčbu nepoužívat
u rizikových žen, které mají ještě některé z dále uvedených
faktorů.
Ve vývoji karcinomu prsu se uplatňuje jako u většiny ostatních
nádorových onemocněních dědičnost. Tyto nádory bývají
velice často oboustranné (čili na obou prsech).
Zvýšené riziko je hlavně u přímých příbuzných
ženského pohlaví (matka, sestra, dcera) nebo v rodinách, kde se kumulují
různé druhy nádorů v rámci tzv.
syndromů (Li-Fraumeni syndrom, Cowdenův
syndrom apod.
) Tam jde o to, že lidská DNA je postižena zrovna
v klíčových oblastech, kde leží důležité geny pro opravy
DNA nebo spuštění buněčné smrti.
Tyto funkce genů jsou velmi užitečné, protože kdyby došlo
k jakémukoliv postižení DNA v jiných úsecích, tyto geny je dokážou
opravit a nedojde tudíž k nádorovému bujení. Stejně tak je důležitá
i buněčná smrt, ačkoliv se vám to může zdát podivuhodné.
Když už
vznikne nějaký nádor, je přece žádoucí, aby tyto nádorové buňky
umíraly a nádor tak „vymizel“. Pokud je však postižen gen, který má
buněčnou smrt na starosti, naopak tím dá vlastně možnost nádorovým
buňkám se dál množit a být v podstatě nesmrtelnými. Proto má
poškození těchto genů takový význam.
Tímto způsobem může vzniknout
rakovina prsu i řada jiných zhoubných nádorů.
Další geny, které v současné době hrají svou roli nejen při vzniku
rakoviny prsu, ale díky tom právě i v její diagnostice, jsou geny
BRCA 1 a BRCA 2.
Poškození genu BRCA 1 se
zvýšeně objevuje právě u karcinomu prsu, vaječníků a v menší míře
též u mužů s karcinomem prostaty. Přenašečky mají celoživotní
riziko, že dostanou karcinom prsu (55-85%) nebo karcinom vaječníků (15-45%).
Porucha genu BCRA 2 je spojená obvykle z horší prognózou.
Testování na BRCA 1 a BRCA 2 se dělá u žen, které
už karcinom prsu nebo vaječníků mají a je jim méně než 35 let, dále
u mužů s karcinomem prsu, u žen, které mají jak karcinom prsu, tak
vaječníku, kde nezáleží na věku, u žen, u nichž se karcinom prsu
objevil na obou dvou prsech nebo u žen, které mají zvláštní druh
karcinomu (medulární karcinom prsu). Pak ještě u nemocných žen, které
mají v rodině další nemocné ženy s karcinomem prsu nebo vaječníků
(sestru, matku).
Tím se zjistí, zda nemocná žena je přenašečkou a mohla by tak ohrozit
své děti (ženského, ale i mužského pohlaví), které pak jako dospělé
též podstoupí toto testování. Stejně tak se ho zúčastní i zdravé
osoby, v jejichž rodině už někdo byl pozitivně testován, protože
i když jsou zdravé, mohou být přenašečkami (riziko, že přenašečka
dostane nádor je do 85%, tedy ne 100%!).
Nemusíte se však bát, že pokud máte karcinom psu, bude ho mít
automaticky vaše dcera. Tyto dědičné formy nádorů prsu se vyskytují pouze
v 5-7% všech prsních karcinomů. Je ale samozřejmě dobré tento screening
udělat ve výše uvedených případech, neboť tam je
pravděpodobnost větší.
K rizikovým faktorům patří také obezita a
nadbytek tuků v potravě (hlavně nasycené mastné kyseliny,
které jsou obsaženy například v másle, živočišných tucích, tučných
sýrech, majonéze apod.). Dalšími klasickými faktory jsou
kouření a nedostatek pohybu.
Některé hormonální a genetické změny jsou zodpovědné také za
některá benigní (nezhoubné, čili ne za karcinom) onemocnění prsu jako
jsou cysty (fibroepiteliální cystická dysplazie). Tato
dysplazie je přednádorovým stavem s výrazně vyšším rizikem vzniku
karcinomu. Ale pozor, ne všechny cysty na prsou patří do kategorie
fibroepiteliální cystická dysplazie!
Méně významnými, avšak pro lékaře někdy upozorňujícími faktory
jsou: časná menstruace, pozdní menopauza, bezdětná žena (tedy žena,
která nikdy nerodila), vyšší věk při prvním porodu, užívání
hormonální antikoncepce a nadměrná zátěž ionizujícím zářením
(rentgenové, záření gama).
Z uvedeného tedy vyplývá, že plno predispozic ovlivnit nemůžeme jako
je tomu především u věku, u dědičných nádorů nebo u nádorů, které
se vyskytnou bez předchozí zátěže některými dalšími rizikovými
faktory.
Pokud chcete udělat maximum pro vaši prevenci, dbejte pravidelných
mamografických kontrol, případně přijďte za lékařem i dříve, pokud
vám není ještě 45 let a máte podezření, že by jste mohla být nemocná.
Sama si alespoň jednou měsíčně zkontrolujte prsa, zda
nenahmatáte nějaký útvar (samovyšetřování prsů). Otázku hormonální
substituční léčby řešte se svým gynekologem.
Ostatní faktory jsou předmětem vašeho životního stylu, takže když
budete jíst zdravě a provozovat rekreačně nějaký sport, případně
nebudete kouřit, určitě vám to prospěje i v řadě dalších směrů
vašeho zdraví.
Samovyšetřování prsů
Žena by ho měla provádět každý měsíc, pokud ještě menstruuje tak
nejlépe mezi 7. až 8. dnem po skončení menstruace. Při
vyšetření si lehněte na záda a prs vyšetřujte prsty protilehlé ruky tak,
že prsní žlázu tlačíte proti stěně hrudní a krouživým pohyb
zjišťujete, zda nenarazíte na přítomnost nějaké rezistence (odporu)
pod prsty.
Postupujte od bradavky k okrajům prsu a postupně jej tak vyšetřete
celý. Totéž opakujte u druhého prsu. Když byste nahmatala cokoliv
podezřelého, zajděte raději co nejdříve ke svému lékaři nebo do
speciální poradny pro nemoci prsu.
Příznaky a projevy rakoviny prsu
Nejčastějším projevem je nebolestivá bulka, kterou si
pacientka nahmatá sama při samovyšetřování nebo je zjištěna lékařem
při vyšetřování (a to nejen na gynekologii, ale i jako náhodný nález
při vyšetření za jiným účelem). Tato bulka je prvním příznakem asi u
� nemocných.
Z hlediska dostupné léčby je optimální, pokud se jako první objeví
nehmatné ložisko při mamografickém vyšetření, čili nádor, který je
v počátečním stádiu a ještě se klinicky neprojevuje. Toho lze dosáhnout
jen pravidelnými mamografickými kontrolami, ale i tak pokud by se nádor
objevil například brzy po kontrole, může růst necelé dva roky do další
kontroly a už se u pacientky i projeví.
Takže ne vždy by se včasný záchyt podaří, stejně tak u mladších
nemocných, pro které ještě není screening určen. Nicméně je statisticky
dokázáno, že se zavedením screeningu a snad větší osvětou se časný
záchyt nádoru prsu zvýšil a tím se zlepšila samozřejmě
jeho léčba.
Mezi další ale méně časté (jak uvádějí samotná procenta) příznaky
onemocnění patří bolest prsu (5%), zvětšení
prsu (1%), vtažení kůže nebo bradavky (5%),
výtok z bradavky (2%) nebo povrchové změny
na bradavce, například šupinatění (1%).
Zvětšení uzlin v podpaží nebo nad klíční kostí je
už projevem šíření nádoru. Méně než 10% onemocnění se manifestuje
příznaky již vzdálených metastáz, tedy příznaky v jiných orgánech
(například bolestmi zad při metastázách do kostí).
Léčba rakoviny prsu
Po stanovení diagnózy na základě mamografie, případně
dopněné ultrazvukem, kdy už je tedy jisté, že pacientka
má karcinom prsu, se dělá histologické vyšetření, aby se
mohl určit správný postup léčby. Na histologii se pošle vzorek vaší
tkáně z tzv. biopsie, která se provádí velmi tenkou
jehlou.
Histologie prokáže, zda se jedná o lobulární karcinom,
který je méně škodlivý (neinvazivní) nebo duktální
karcinom, který naopak narůstá do větších rozměrů, ale zase může být
díky tomu snadněji diagnostikován. Škodlivost spočívá v jeho šíření
do okolí.
Rozhodující pro léčbu také je, zda má nebo nemá pacientka
metastázu v uzlinách, nebo i ve vzdálených orgánech.
K tomu slouží další vyšetření daných orgánů – např. ultrazvuk
(sono) jater, rentgen hrudníku a scintigrafie (vyšetření na oddělení
nukleární medicíny) kostí.
Pomocí ultrazvuku se vyšetřují i uzliny, do kterých se nádor šíří
jako první (v podpaží a nad klíčkem).
Dělá se i biochemické vyšetření (z krevního
odběru) na stanovení nádorových markerů, což jsou dalo by
se říci molekuly specifické pro daný nádor, který je vylučuje do krve
(u karcinomu prsu je to hlavně CEA).
Další věc, která se
z biochemie určuje je přítomnost některých receptorů,
které jsou důležité pro hormonální léčbu, aby se látka, kterou podáme
ve formě tablety, na daný receptor vůbec navázala.
Některé nádory prsu
tyto receptory nemají, proto je pak nelze léčit hormonální terapií, ale
musí se zvolit jiný postup.
Volba léčebné strategie závisí tedy na věku, hormonálním stavu
(přítomnost/nepřítomnost receptorů), celkové kondici a na přítomnosti a
počtu metastáz.
Základní metodou léčby časných karcinomů je chirurgický
výkon, kdy se odebere buď celý prs nebo jeho část (v tomto
případě následuje většinou ještě ozáření). Pro zbavení se nádoru je
také lepší odebrat i lymfatické uzliny v podpaží, protože v mnoha
případech se tam již nádor rozšířil a nemusí být ještě nijak
prokazatelné.
V současné době již však existuje možnost udělat během operace
scintigrafické vyšetření (aplikace radioizotopu)
tzv. sentinelové uzliny, která je vlastně první uzlinou,
jež by mohla být postižena a když by bylo toto vyšetření negativní,
nemusely by se uzliny vůbec odstraňovat, protože nádor do nich ještě
naštěstí nedorazil.
Po operaci je u nemocných, které měly zasaženy nádorem i uzliny,
podávána chemoterapie. Je to kvůli tomu, že při operaci
mohlo dojít k tzv. mikrometastázám, tedy rozsevu třeba jen pár
nádorových buněk do krve, tak aby byly tyto buňky zničeny a nádor tak
zcela zlikvidován.
Pokud nemá pacientka postižené uzliny, ale má další zvýšená rizika
nádorového rozsevu (nádor je příliš veliký, nejsou přítomny
estrogenové receptory, nebo je povaha nádorových buněk histologicky velmi
závažná), tak se také doporučuje chemoterapie. Záleží samozřejmě i na
věku, protože u starších nemocněných, by mohla být chemoterapie
zbytečně zatěžující.
U žen po menopauze s pozitivitou estrogenových receptorů se po operaci
dává dlouhodobě tamoxifen (Tamoxifen, Tamoplex, Nolvadex,
Tamifen, Zitazonium), který má tu výhodu, že v některých tkáních
působí proti estrogenu (v prsu) a v jiných podporuje estrogen
(v kostech – brání osteoporóze, v metabolismu lipisů – příznivě
ovlivňuje hladinu cholesterolu). V jedné tkáni, kde také podporuje
estrogen, je to však nepříznivé – v děloze, kde také může vzniknout
nádor. Toto riziko je však vzhledem ke stávajícímu onemocnění až
druhořadé.
Léčba tamoxifenem snížila výskyt recidiv (dalšího vzplanutí nádoru)
o 47%. Je to právě díky úplnému vymícení nádorových buněk, které
mohou vstoupit do krevního oběhu při operaci a které mají estrogenové
receptory, což je vůbec podmínkou celé hormonální léčby.
Dnes se do popředí hormonální léčby dostávají i jiné preparáty
než tamoxifen. Je to anastrazol (Arimidex),
letrozol (Femara) nebo formestan. Jsou to
látky blokující tvorbu estrogenů v nadledvině a ve vaječníku.
Novou léčebnou možností jsou protilátky proti receptoru
HER2 u HER2 pozitivních nádorů.
Jedná se o biologickou
léčbu, která je velmi cíleně zaměřená proti určité
molekulární struktuře v nádoru a může tedy velice účinně zapůsobit
bez toho aniž by vyvolala mnoho jiných vedlejších efektů.
Je očekáván
její účinek především u nádorů, které mají sklon k většímu
množení buněk a metastazování (tedy u těch, které mají horší
prognózu).
Nádory, které jsou středně pokročilé (tedy ne časné, ale zároveň
ještě nemetastazují), je lepší nejdříve „zmenšit“ tím, že lékař
zvolí některý z chemoterapeutických postupů, než se přistoupí
k operaci. Jedná se totiž už přeci jen o nádor větších rozměrů.
Když se zmenší díky chemoterapii, je pak větší pravděpodobnost, že
operace dobře dopadne. To vše ale za předpokladu, že chemoterapie opravdu
zabere a prokáže se zmenšení nádoru.
Když by se totiž nádor nepodařilo
zmenšit, znamená to, že je už na chirurgický výkon pozdě a je lepší
nádor ozářit a znovu zkusit chemoterapii.
Po zdařené operaci se dává opět doplňující chemoterapie nebo
hormonální léčba kvůli mikrometastázám.
Léčba metastazujícího karcinomu je již svízelná. V podstatě nejde
karcinom vyléčit, ale jen zmenšit a zmenšit tím i obtíže, které již
mohou být i v jiných orgánech díky metastázám.
Pacientkám se dává
chemoterapie nebo hormonální léčba
tamoxifenem.
Ta je zase upřednostňována u nemocných, které mají
estrogenové receptory a zabírá zejména pokud jsou metastázy v kostech nebo
měkkých tkáních.
Za těchto okolností je dobré také ozařování (na
metastázy v kostech, které se projevují těžkými bolestmi zad, nebo na
metastázy v mozku). Chemoterapie je vyhrazena pro pacientky s metastázami do
jater, s rychlým šířením nádoru a pro ty, které nemají estrogenové
receptory.
Celkově lze shrnout, že lepší vyhlídky na vyléčení mají nádory prsu
s co nejnižším počtem postižením uzlin (ideálně nulovým) a ty které
mají pozitivní estrogenové receptory a dají se tudíž léčit hormonální
terapií. Dalším ukazatelem jsou různé histologické formy nádoru a také
podle novějších poznatků protein HER2 (spojen s horší prognózou), proti
jehož receptoru byla ale nalezena protilátka (nazvaná trastuzumab).
Nádory prsu jsou velmi různorodé a u každé pacientky se může situace
značně lišit. Nejde tedy bohužel zaškatulkovat, kdo se určitě vyléčí a
u koho se nemoc i po operaci za několik let vrátí. Léčitelnost je však
oproti jiným zhoubným nádorům velmi nadějná.
Diskuse
Další názvy: karcinom prsu, zhoubný nádor prsu, maligní nádor prsu, karcinom mammy