Jak se dnes vyznat ve složení potravin a rozluštit nebezpečnost éček? Nejlépe nijak 🙂 Spoustu starostí i času nám totiž ušetří návrat k nákupu základních potravin obsahující jen 1 surovinu (100 % mrkev, 100 % čočka, 100 % vejce).
Uvádím zde jednoduchý popis, co je opravdové a pro tělo přirozené jídlo, která dieta je ta nejlepší a vysvětlení, zda leží zdravotní problémy v lepku, laktóze nebo v jiné hodnotě potravin.
Jak poznat opravdové jídlo
1) JÍDLO tvoří ZÁLADNÍ POTRAVINY, které pochází z přírody – zelenina, ovoce, ořechy, (pseudo)obiloviny, luštěniny, vejce, maso či mléčné výrobky od zvířat z volného chovu.
Jídlo se nevyrábí v továrnách, netvoří jej margaríny, instantní kaše, extrudované chlebíčky, chipsy, koblihy, agávový sirup (koncentrovaná fruktóza toxická pro játra), bílá mouka, rafinované rostlinné oleje v plastech, nízkotučné nebo ‚zdravé‘ bezlepkové sušenky – zdravé díky tomu, že byly „slazeny medem‘ *(o medu čtěte ještě na závěr článku).
2) JÍDLO pochází z PŘIROZENÉHO PROSTŘEDÍ. Zdravé živočišné výrobky (maso, máslo, vejce, mléko i ryby) jsou od zvířat z volného chovu či lovu krmené jejich přirozenou stravou – tedy ne GMO krmivy ze sóji a kukuřice.
Maso a mléko od zvířat z velkochovu nebo vejce z nosnic v klecích mají snížené množství vitamínů, minerálů a protizánětlivých omega-3 kyselin, naopak zvýšený podíl pro-zánětlivých omega-6 tuků. Např.
důležitý vitamín K2 pro zdraví cév, kostí i funkci mozku se nachází pouze potravinách od zvířat pasených na trávě. Vyhledávání kvalitních zdrojů není moderní, ale velmi opodstatněné.
3) JÍDLO je ve své PŘIROZENÉ, CELISTVÉ PODOBĚ – nebylo rafinováno nebo odtučněno.
Jde o plnotučné výrobky (třeba plnotučný domácí kefír), celozrnné obiloviny, přírodní neloupanou rýži různých druhů, panenský (za studena lisovaný) olej.
Opravdové jídlo netvoří bílá mouka, nízkotučné produkty, bílá rýže, cukr, rafinované rostlinné oleje (v bílých plastech).
4) JÍDLO lze VYROBIT DOMA. Vyrobíte si máslo a přepuštěné máslo? Bez problémů. Vyrobíte si doma margarín? Rozhodně ne. Zvládnete si vyrobit olivový olej? Ano, stačí je pořádně zmáčknout. Stejně tak snadno získáte panenský kokosový olej.
5) Jídlo je BEZ GMO A BEZ CHEMIE. GMO potraviny jsou uzpůsobeny, aby přežily vysoké dávky chemických postřiků – herbicidů, pesticidů, které se v nich ukládají (např.
karcinogen Roundup) a my je následně konzumujeme (jsou v celé potravině, omývání smyje pouze povrchové nečistoty, bakterie).
Opravdové jídlo je v BIO kvalitě, neobsahuje dochucovadla, konzervanty, barviva, emulgátory (podněcují syndrom zvýšené střevní propustnosti!) a jiná aditiva.
6) JÍDLO je ČERSTVÉ a připravuje se v KUCHYNI. Jídlo není třeba konzervovat a uměle mu prodlužovat trvanlivost. Proces konzervace je s námi od dob války, kdy konzervované potraviny sloužily zejména pro vojáky a jako rezerva v době ohrožení.
My jsme však celoročně obklopeni čerstvými potravinami, obchody máme na každém kroku.
Ideální je konzumovat lokální potraviny, které si na zimu zpracujeme tradičními postupy, které zahrnují nakládání, fermentaci (kvašení) nebo zamražení, případně moderní šetrnou lyofilizaci (tu sice doma neprovedeme, ale jde o šetrnou technologii, která je v pořádku). Nepotřebujeme polotovary, ‚zdravé‘ musli tyčinky a jiné zpracované potraviny. V kuchyni si plnohodnotné jídlo vytvoříme během pár minut, stačí nám zelenina (čerstvá, nakládaná, kvašená, v zime zamražená), vejce/maso/čočka, kvalitní tuk, příloha od brambor, batátů, přes pohanku, jáhly až po kváskový chléb. Na zahnání rychlého hladu nejsou třeba tyčinky – stačí ovoce, ořechy, ať už celé nebo ve formě smoothie nebo v chia pudingu. Polotovary šetří možná čas, který si ale vaše tělo vezme zpět při nemoci. Když vaříte, připravte si jídla více, dejte do krabičky do ledničky nebo do mrazáku.
Recept: Ovocný chia dezert z kokosového kefíru
7) JÍDLO NENÍ SÓJOVÝ ani PŠENIČNÝ (VEGE) VÝROBEK. Sójové ‚maso‘, párek, sójové mléko, sójový jogurt, veganský ‚sýr‘ (složený z řady průmyslových složek) a různé napodobeniny nejsou zdravou potravinou.
Tyto produkty jsou často směs mouky, emulgátorů a navíc nefermentovaná sója obsahuje vysoké množství antinutrientů, které je třeba rozložit správnu přípravou, tedy fermentací.
Fermentovaná BIO sója (jako je miso, natto, tempeh a fermentované sójové omáčky) je OK a může být zajímavým zpestřením jídelníčku.
8) JÍDLO NENÍ BEZ KALORIÍ. Bez kalorií je voda. Umělá sladidla a různé náhražky cukru zdravé nejsou. Řada umělých sladidel je již prokázanými karcinogeny.
Špetička stévie vás nezabije, ale lepší je si smlsnout na něčem přislazeným (sušeným) ovocem (banány, datle, hrušky, meruňky, švestky, rozinky) nebo si dát trochu medu* či javorového sirupu.
Pokud chci nebo potřebuji být cukrfree, nehledám náhražky, ale omezuji cukr úplně.
9) JÍDLO CHUTNÁ A LÉČÍ, nevytváří ortorexii (nové označení psychického onemocnění poruchy příjmu potravin definováno jako posedlost zdravou stravou a strach z požití nezdravého jídla). Naopak zájem opravdové a kvalitní jídlo naopak buduje zdravý vztah hlavy s tělem, kdy poznáme, co nám dělá dobře a co ne.
Nemoci, které nás v dnešní době trápí, pochází z našeho stravování a životního stylu.
Vědomé rozhodování o tom, co jíme, nesouvisí s ortorexií, ale staráním se o své zdraví jinak, než polykáním ‚léků‘ (které neléčí, protože neřeší příčinu nemoci a vedlejších účinků mají ažaž – včetně negativního dopadu na střevní mikrobiom).
Recept: Smoothie z vodního kefíru a červené řepy
Nezaměňujte zdravý životní styl a terapeutické diety
Která dieta je ta správná? Paleo, nízkosacharidová, ketogenní…? Žádná. Dieta každého z nás je zcela individuální záležitost, která se mění v průběhu našeho života. Podmínkou zdravé stravy jsou přirozené potraviny.
Různé typy diet pak mohou složit jako terapeutický nástroj – např. nízkosacharidová (ketogenní) dieta pro léčbu diabetu, eliminační diety (bezlepkové, bezmléčné, bezvaječné) u různých intolerancí, zvýšené střevní propustnosti, chronických a autoimunitních onemocnění.
Každý jsme jiný 🙂
Někdy nemusíme hledat viníka mikroskopem a zjišťovat, zda nám vadí lepek či laktóza – naopak je potřeba poodstoupit a podívat se ne celý obrázek – na původ a způsob zpracování potravin.
Kolikrát nám neškodí typ potraviny, ale chemie (pesticidy,…), kterými byly ošetřovány, nebo prostředí, z jakého pochází (maso z velkochovu).
Někdy nejsme alergičtí na dané ovoce, ale na chemii, kterou bylo ošetřeno či na vodu ze studně (do spodních vod prosakují pesticidy atd.), kterou jsme ovoce omyli. Hledejte kvalitu.
Zdravotní problém nemusí vytvářet lepek, ale fakt, že se jedná o pečivo z kvasnic namísto kvásku, který by pečivo učinil snáze stravitelným. Kvasnice nechají pečivo nakynout během pár hodin, zatímco kvásek pracuje dva i více dní.
Díky tomu se pro nás špatně stravitelné složky obilovin rozloží. Jinak se budeme cítit po moderních odrůdách pšenice a jinak třeba po kamutu (dřívější odrůda pšenice, mj. obsahuje méně lepku, jak ta moderní). Také nám může menší problém způsobovat žito jak pšenice.
Jinak nám bude po mléce z konvenčního chovu a po nepasterizovaném mléce z bio chovu, ve kterém tepelným ošetřením nebyly zničeny enzymy a prospěšné bakterie napomáhající rozklad laktózy.
A bezlepkové diety mají také své odpodstatnění kvůli působení lepku na zvyšování střevní propustnosti.
Recept: Fermentovaná jablečná přesnídávka pro děti
BIO potraviny, co nejméně zpracované a připravované poctivě po staru (např. kvásek místo kvasnic), budou snášeny lépe, než běžné moderní potraviny.
Jinak se můžeme cítit po čerstvě připraveném jídle a po tom, co už několik dní leží v lednici. Skladováním stoupá v jídle množství histaminu, na který může být řada z nás citlivá. V čerstvém je i více mikroživin.
A jinak se budeme cítit po jídle snězeném v klidu a po zhltnutém obědu z plastové krabičky ve stoje. Vážení jídla a počítání kalorií je strašný nesmysl.
Když u jídla nesledujeme seriály, jíme pomalu a důkladně žvýkáme a zkoumáme, jak jídlo chutná, víme, kolik máme sníst.
Když vydržíme „přechodný detox‘ z junk food na opravdové jídlo, naše tělo, resp. střeva a náš střevní mikrobiom přestane vysílat signály, že chceme nezdravé jídlo typu pizza, zákusky, sušenky, sladké limonády nebo chipsy.
Zdravý střevní mikrobiom tato jídla nechce, má zájem o kvalitní, výživné jídlo, třeba rybu, ořechy, kokos, jablko, vývar či pečenou zeleninu.
A dobrou chuť vytváří koření, bylinky a přirozeně se vyskytující tuk, ne cukr nebo levný olej.
Kvalitní potraviny prospějí nejen zažívání, pleti a imunitě, ale celému prostředí, ve kterém žijeme.
Volba potravin má dalekosáhlejší dopad, než jen na naše zdraví – utváří naši krajinu a druh zemědělství, který kolem sebe uvidíme.
Může to být vysychající pole, zachemizované moderní druhy obilí, týraná zvířata nebo čistější krajina, původní odrůdy a políčka s remízami, které vodu naopak zadržují a fungují jako úkryt pro divoká zvířata, třeba srnčí mláďata, která jinak končí pod mlátičkou kombajnu.
BIO potraviny jsou drahé? No, možná ano. Ale kvůli dotacím na pšenici, kukuřici a sóju máme zkreslenou představu o tom, kolik opravdové jídlo stojí. Dotace vytváří tyto levné potraviny a z nich se pak tvoří nezdravé levné produkty.
Pěstování opravdového jídla stojí hodně usílí, znalostí, času, péče a práce. Navíc zbavit se kolem sebe té chemie a vypěstovat bio potravinu není v dnešní době už vůbec jednoduché.
A čím déle bude konvenční zemědělství trvat, tím hůř to půjde, tím kvalitní potraviny budou dražší a krajina i naše zdraví bude chřadnout. Ale jde to jinak. Stačí si vědomě vybírat to, co nakupujeme 🙂
A samozřejmě – u BIO potravin nejde o drahou certifikaci, ale o to, že potraviny byly pěstovány bez chemie šetrně k našemu tělu i životnímu prostředí. A ano, bohužel se i zde najdou švindlíři. Proto se zajímajte, poznávejte své pěstitele jídla a podporuje ty poctivé. Vytvářejte svět, ve kterém chcete žít. Bude vám víc chutnat.
Pokaždé, když vytáhneme peněženku, vybíráme si, v jakém světě chceme žít
Článek: Fermentované ovesné vločky jako posilovač imunitního systému
* U medu, prosím, pozor. Kupované výrobky doslazované medem jsou slazené sirupem z Číny, označeným jako ‚med‘. Čína je hlavním výrobcem falešného medu, který se pak různě maskuje, aby na to laboratoře nepřišly hned, dováží se také pod nálepkou jiné země původu (stále je to však Asie). Kvalitní med od známého včelaře je v pořádku 🙂
** Cholesterol ze stravy nebyl a není viníkem kardiovaskulárních onemocnění, neucpává cévy. Při poškození cévy má cholesterol za úkol cévu zacelit. Je tedy na tom stejně, jako bychom vinili hasiče ze založení požáru.
U kardiovaskulárních onemoncění je problém zánětlivé prostředí v těle a aterogenní efekt průmyslově zpracovaného tuku a cukru – ve stravě se musíme vyhýbat průmyslově zpracovaným (prozánětlivým) potravinám a obecně jídlu bohatému na cukr a nekvalitní tuk (rafinovaný řepkový, slunečnicový, sójový,… oleje v průhledném plastu).
Reference:
Leaky Gut As a Danger Signal for Autoimmune Diseases: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5440529/
Intestinal permeability defects: Is it time to treat? https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3758766/
Kniha Sally Fallon – Nourishing Traditions
Vitamin K2 and brain function: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24108469
Nízkosacharidová dieta v léčbě obezity a cukrovky: http://www.cukrpodkontrolou.cz/
K2 and brain function: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24108469
Jak se vyhnout útlumu po jídle? Dejte si pozor na těchto 6 potravin
I když si to často neuvědomujete, výživa má podstatný dopad na vaši produktivitu během dne.
Stačí si dát na oběd méně vhodné jídlo a na velkou část odpoledne jste absolutně nepoužitelní a vůbec vám to nemyslí. Přitom stačí málo, více si všímat složení i velikosti pokrmu na vašem talíři.
Jaké typy jídel jsou tedy zabijáky vaší produktivity a měli byste se jim v náročných pracovních dnech raději vyhnout?
6 druhů jídel, které vás spolehlivě utlumí
1. Příliš tučná jídla
Žaludek je první část trávicího traktu, ve které dochází k významnějšímu trávení živin, především proteinů. Konkrétní živiny přítomné v žaludku ovlivňují, jak rychle bude jeho natrávený obsah postupovat dále do tenkého střeva.
Nejrychleji žaludek opouští sacharidy, o něco pomaleji bílkoviny a jako poslední tuky. Vysoký obsah tuků v pokrmu však výrazně zpomalí vyprazdňování žaludkujako celku a ovlivní všechny přítomné živiny, takže se po jídle bohatém na tuky můžete cítit plní a těžcí.
To vaší výkonnosti rozhodně nepřidá.
Mezi taková jídla patří typicky česká kuchyně jako např vepřo knedlo zelo, tučné druhy masa, těžké smetanové omáčky (co naplat, i svíčková), řízek nebo tukem nasáklé smažené přílohy. Negativní vliv jídla s vysokým obsahem tuků a konkrétně nasycených mastných kyselin na naši psychickou výkonnost dokonce prokázala i nedávná studie, kterou ve svém článku rozebrala kolegyně Markéta Tesařová.
Co s tím?
Volte spíše lehčí jídla s nižším obsahem tuků, jako je libové maso, vhodná sacharidová příloha (celozrnné obiloviny jako vařená rýže, těstoviny, brambory a luštěniny) a zelenina. Na druhou stranu se tuků v jídle také nemusíte přehnaně obávat. Zbytečně to s nimi ale nepřehánějte. A kolik? Zhruba 10–20 g tuků v jednom jídle je podle mě v naprosto pohodě.
2. Příliš velké porce jídel
Objemné jídlo klade vyšší nároky na naše trávení. Jedno vysvětlení říká, že trávicí trakt tak potřebuje pro svoji práci více kyslíku a živin.
Do celé oblasti trávicího traktu proto začíná proudit cévami více krve, aby byly tyto požadavky zajištěny.
Tato krev však někde ‚chybí‘ a pomyslně se jí nemusí optimálně dostávat právě do oblasti mozku, což může vést ke snížené psychické výkonnosti. Podle některých odborníků však tento důvod nemusí být pravdivý.
Možná lepším vysvětlením je prostý fakt, že se po jídle aktivuje část autonomního nervového systému zvaná parasympatikus. Ta celkově přispívá k uvolnění, relaxaci a také k vyšší aktivitě trávicího traktu. Jednoduše tak od svého mozku po jídle nemůžete čekat zázraky, když se váš organismus zabývá něčím jiným, co mu pro tuto chvíli připadá důležitější.
Co s tím?
Uberte na velikosti svých porcí, aby vás oběd či jiné denní jídlo ‚nezabilo‘. Často pomůže jíst menší až střední porce pravidelně vícekrát za den než velké porce nárazově. Kvůli vyšší aktivitě parasympatiku se však mírnému snížení výkonu ihned po jídle prostě nevyhnete.
3. Jídla s obrovskou sacharidovou přílohou
Vysoký příjem sacharidů vede k vyššímu vylučování hormonu inzulinu. Ten svým působením především snižuje hladinu krevního cukru (glykémie). Pokud tak dojde k rychlému vyplavení inzulinu na velký příjem sacharidů, glykémie vám prudce klesne, což může způsobit únavu, ale také hlad. Pak je tu ale ještě jedno vysvětlení.
Inzulin totiž nemá vliv pouze na krevní cukr, ale také na koncentraci aminokyselin. Kvůli vyloučení inzulinu se jedna z aminokyselin – tryptofan dokáže ve větším množství dostat do mozkových buněk.
Vyšší dostupnost tryptofanu v mozku tak poté může vést ke zvýšené tvorbě dvou hormonů – serotoninu a melatoninu, které navozují pocit únavy a ospalosti.
Vyšší koncentrace těchto hormonů po jídle tak může být spoluzodpovědná za náš snížený výkon a potřebu dát si šlofíka.
Co s tím?
Raději než kupu špaget nebo rýžových nudlí volte jednoduše kvalitní a vyvážené jídlo, které nebude až příliš založené na sacharidech. Vzorem by mohl být zdravý talíř.
Na vašem talíři by tak sacharidy měly zaujímat zhruba ⅓, u aktivnějších lidí s potřebou většího energetického příjmu až ½. Volte ty pomaleji vstřebatelné (celozrnné varianty, luštěniny) a vhodně je doplňte zeleninou. Taková kombinace nepovede k prudkým výkyvům glykémie a inzulinu.
Snížení rychlosti trávení sacharidů a stabilizace glykemie docílíte i přidáním kvalitního zdroje bílkovin a tuků.
obrázek zdravého talíře z Harvard University
4. Jídla z fast foodu
Typické jídlo z fast foodu “splňuje” všechny tři vlastnosti, které jsme si uvedli. Zaprvé obsahuje hodně tuku. Vzpomeňte si třeba jen na hranolky, hambáč nebo nudle smažené na oleji. Jídlo dále stojí pár korun, takže typická porce bude velká. No a když k tomu ještě přidáte slazený nápoj, na velký pracovní výkon to odpoledne už moc nevypadá.
Co s tím?
Návštěvě “mekáče” a podobných míst se snažte raději vyhnout, případně buďte velmi obezřetní a vybírejte si chytře.
5. Vysoce průmyslově zpracované potraviny
Různé polotovary, instantní jídla, sladkosti, smažené lupínky, uzeniny, “zdravé” snídaňové cereálie a slazené nápoje. Třeba právě těmto potravinám průmyslové zpracování vtisklo řadu vlastností, které pro vás nejsou z hlediska psychické výkonnosti dvakrát výhodné.
Jsou vysoce chutné a hůře navozují pocit sytosti, takže se jich lehce přejíte a sníte velkou porci. Zpravidla obsahují hodně tuků nebo jednoduchých sacharidů (často současně), které jsou navíc lehce stravitelné. To s vámi může celkově pěkně zamávat a vaše koncentrace je pryč.
Co s tím?
Obecně by váš jídelníček z hlediska celkového zdraví měl těchto potravin obsahovat co nejméně a platí to i v případě vaší bystré mysli. Volte naopak čerstvé a minimálně zpracované potraviny, a pokud už na nějaký fast food či zpracovanou potravinu dostanete chuť, řídit se můžete pravidlem 80/20, samozřejmě v souladu s potřebami na psychickou výkonnost.
6. Sladké pokrmy jako hlavní chod
Kdo by pohrdl takovými českými buchtami plněnými povidly nebo tvarohem, škubánky, šiškami s mákem nebo buchtičkami se šodó? Proč ne, ale má to jeden háček.
Jsou to jídla s vysokým obsahem jednoduchých sacharidů takřka bez vlákniny, která mohou vést ke známému “sacharidovému kóma”, tedy únavě, ospalosti a celkové nevýkonnosti.
Navíc vám neposkytnou téměř žádné bílkoviny a rychle po takovém jídle budete mít hlad.
Co s tím?
Pokud si ho už budete chtít dát, myslete prostě na to, že po něm tyto nepříjemné stavy zkrátka mohou nastat. Proto si ho pro jistotu dejte třeba tehdy, když víte, že tento den máte v práci poněkud volněji nebo vás ten den čeká nějaká náročnější fyzická aktivita a sacharidy navíc se budou hodit.
[Instagram]
Co si z toho vzít?
Jídlo je někdy věda. Dokonce do takové míry, že může podstatně ovlivnit vaši pracovní výkonnost. I nad jídlem je nutné přemýšlet a při jeho výběru byste tohle měli brát v potaz. Aby vám to v práci pěkně pálilo i odpoledne, na oběd se vyvarujte pokrmům s příliš vysokým množstvím sacharidů i tuků, což často souvisí s celkovou velikostí porce.
Na oběd si zvolte vyvážené jídlo z kvalitních surovin, které bude obsahovat všechny základní živiny a zároveň vám poskytne vhodný energetický příjem. Každému vyhovuje trochu něco jiného, takže na ideální polední menu pro odpolední produktivitu si každý musí přijít sám, vodítka v článku by vám ale měla výrazně pomoci.
Bazar, K.A., Yun, A.J. & Lee, P.Y. (2004) Debunking a myth: neurohormonal and vagal modulation of sleep centers, not redistribution of blood flow, may account for postprandial somnolence. Medical Hypotheses. [Online] 63 (5), 778–782. Available from: doi:10.1016/j.mehy.2004.04.015.
Herrera, C.P., Smith, K., Atkinson, F., Ruell, P., et al. (2011) High-glycaemic index and -glycaemic load meals increase the availability of tryptophan in healthy volunteers. The British Journal of Nutrition. [Online] 105 (11), 1601–1606. Available from: doi:10.1017/S0007114510005192.
McCorry, L.K. (2007) Physiology of the Autonomic Nervous System. American Journal of Pharmaceutical Education. [Online] 71 (4). Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov… [Accessed: 18 June 2020].
Wurtman, R.J., Wurtman, J.J., Regan, M.M., McDermott, J.M., et al. (2003) Effects of normal meals rich in carbohydrates or proteins on plasma tryptophan and tyrosine ratios. The American Journal of Clinical Nutrition. [Online] 77 (1), 128–132. Available from: doi:10.1093/ajcn/77.1.128.
Na co si dát pozor při nákupu jídla? Sledujte pečlivě etikety!
Víme-li, že výrobci přesolují potraviny kvůli lepší chuti, delší trvanlivosti a lákavému vzhledu, snáze v nepřeberné nabídce identifikujeme ty škodlivé.
Ani nepotřebujeme znát přesná čísla, mít v hlavě kalkulačku a v kapse lupu, abychom přečetli mrňavé údaje o obsahu soli na etiketách, neboť si vystačíme se zdravým selským rozumem.
Nicméně vám nabízíme malý „tahák“ a zároveň návod, jak při nákupu přemýšlet.
Konzervované maso, zelenina v nálevu
Sůl je odvěký konzervant, brání růstu bakterií a prodlužuje trvanlivost výrobku. Ale nežijeme ve středověku – máme chladničky a možnost denního nákupu čerstvého masa a zeleniny.
Kořenicí směsi se solí
Nápis „bez soli“ na obale je oblíbený marketingový tah. Jestliže výrobce nepřidává sůl do svých směsí, určitě vám to nezatají. Pokud přidává, je jí tam někdy i 50 %. Dost drahá sůl, uvážíme-li, že kilo čisté kamenné soli stojí 4 Kč, zatímco půlkilový sáček populární kořenicí směsi 90 Kč.
Pečivo a chléb
Sůl zlepšuje vazké vlastnosti lepku. Rozpékají-li se v supermarketech chléb a pečivo ze zmrazených polotovarů, opět je třeba „dohánět“ chuť. Vysoce podezřelé jsou rohlíky, housky a chleby s viditelnými krystaly soli na povrchu.
„Nechali jsme otestovat dvacet běžných druhů pekařských výrobků, například toastové chleby, rohlíky, kaiserky, pšenično-žitné či žitné bochníky, a pouze jedenáct vzorků splnilo limit Světové zdravotnické organizace pro obsah soli v pekařských výrobcích, kterým je 1,2 gramu na 100 gramů výrobku,“ říká Jiří Brát, člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju.
„Obsah soli v nejhůře hodnoceném vzorku (bílý tukový rohlík posypaný solí) dosáhl 1,83 gramu, zatímco nejlépe hodnocený (regionální výrobek – chléb Ličenský Kardík z Pekárny Lično v Královéhradeckém kraji) měl ve 100 gramech jen 0,71 gramu soli. Jeho výrobce použil solicí směs s nižším obsahem sodíku,“ doplňuje Jiří Brát.
Šunky a další masné výrobky
Lepší soudržnost, pěkná růžová barva a zamezení růstu bakterií jsou důvody, proč šunky, měkké i trvanlivé salámy, párky, uzená masa, slanina atd. patří doslova k sodíkovým bombám. Ve 100 g šunky běžně bývá 1,8 až 2 g soli, v párcích až 6 g. Na podílu svalových bílkovin (tedy „masa“), který u masných produktů Češi s oblibou sledují, tady opravdu nezáleží.
U jakých dalších potravin byste měli hlídat složení, se dozvíte na webu Mojezdravi.cz
Hubnutí po padesátce: Co jíst a jak často a jak intenzivně cvičit?
Hubnutí po padesátce mají mnozí zafixováno jako téměř nemožnou věc. Je pravda, že v těle se odehrává řada změn, které mají vliv na metabolismus a ukládání tuku. To ale neznamená, že nemůžete shodit nadbytečná kila. Jde to, jen potřebujete správnou taktiku!
Průměrná žena prodělá podle výzkumu Mayo Clinic menopauzu v 51 letech. Během přechodu dochází ke snižování hladiny ženského hormonu estrogenu a k dalším hormonálním změnám, které ovlivňují celý organismus. Klasickým projevem tak bývá úbytek kostní a svalové hmoty a také nárůst hmotnosti. V padesáti letech tak má žena v průměru o dvacet procent svalové hmoty méně než ve dvaceti.
A protože je sval metabolicky aktivní, čím více jich máte, tím lépe spalujete. Kromě formování svalů se také zaměřte na správnou stravu. Co tedy jíst a jak cvičit?
Nehladovte
Řada lidí si v obavě před tloustnutím sníží kalorický příjem, a to není dobré. Strava je vaším důležitým spojencem. Hladovění vede ke zpomalování metabolismu a ukládání tuků. Správně složená strava naopak dokáže tvorbu svalů a redukci tuků podpořit.
Hlídejte cukry, nevynechávejte sacharidy
Caroline Cederquist, autorka knihy The MD Factor Diet, uvádí, že důležité je sledovat podíl sacharidů ve stravě. „V určitém věku tělo ztrácí schopnost využívat glukózu – náš primární zdroj energie – tak efektivně,“ říká.
„Pokud ji nevyužijí buňky pro svou činnost, tělo ji musí uložit do tukových zásob.“ Po padesátce tedy snižte příjem jednoduchých cukrů a vyměňte ho raději za složitější sacharidy.
Více o tom, které to jsou a jak v těle fungují, čtěte zde.
Jezte bílkoviny a fytoestrogeny
Určitě myslete také na konzumaci bílkovin a zdravých tuků. Bílkoviny pomáhají s budováním svalů, zasytí na delší dobu a pomáhají regulovat krevní cukr. Více o tom, kolik bílkovin naše tělo potřebuje, čtěte zde. A zařaďte do jídelníčku jídla bohatá na fytoestrogeny. Ty by mohly zmírnit příznaky klimakteria. Patří mezi ně pohanka, jáhly, celozrnná rýže.
Budujte svaly
Budování svalů nutně neznamená jen návštěvy posilovny. Určitě najdete takový pohyb, který vám vyhovuje. Jógu, plavání, chůzi, běh nebo tanec.
„Protože ale hrozí vyšší riziko zranění kostí, je důležité tomu trénink přizpůsobit,“ říká Caroline Apovian, autorka knihy „The Age-Defying Diet: Outsmart Your Metabolism to Lose Weight“.
A pokud s pohybem hodláte teď začít, určitě se alespoň na začátku poraďte s lékařem nebo trenérem.
Neřešte jen problémové partie
Nezaměřujte se pouze na určité problematické partie. Budování svalů berte jako komplexní záležitost, protože ve chvíli, kdy některé svaly opomenete, může dojít k tomu, že postava nebude rovnoměrná a mohou vzniknout určité disbalance. Mělo by se dbát také na zádové svaly a hluboký stabilizační systém, neboť ochabnutí těchto svalů může vést k bolestem a zdravotním problémům.
Nezapomeňte na strečink
Rozehřátí svalů před cvičením a protažení po něm by měly být v tomto věku samozřejmostí. Pár cviků na zahřátí před tréninkem najdete zde a návod na protažení čtěte tady.
Pijte
Čím jsou lidé starší, tím menší pocit žízně mají, a tak je velmi důležité myslet na pitný režim. Dostatek vody je velmi důležitý, tělo se zbaví toxinů, budete mít menší hlad i chutě a v neposlední řadě to ocení i vaše pleť. Můžete začít ráno vodou s citronem, nebude za vás sice hubnout, ale je to z mnoha důvodů skvělý začátek zdravého dne.
Velikonoční cukrovinky: Dejte si u nich pozor na tato umělá barviva!
Děti milují všechno, co je barevné. A to platí i u cukrovinek. Výrobci potravin to moc dobře vědí a moc rádi jim vyhoví. Třeba takový velikonoční perníček ve tvaru zajíčka s polevou vypadá možná na první pohled nevinně, ale často v sobě skrývá chemické látky, které jsou pro děti nevhodné, ba dokonce nebezpečné. Které to jsou?
Polevy, cukrová sypání, jedlé dekorace, jedlý papír s potiskem, potahové hmoty… Na tyto všechny ozdoby nejen velikonočních cukrovinek se používají umělá barviva, která obsahují mnoho syntetických látek vyvolávající v těle mnoho problémů a tzv. koktejlový efekt. Je vhodné se jim vyhnout nebo alespoň výrazně omezit – obzvlášť u dětí.
„Výrobci jsou experty na produkci a prodej, nikoli na výživu. Vyrábějí to, co nejvíce láká,co se prodává. V laboratořích vymýšlejí složení, jejich hlavním cílem je však prodat.Nejlépe opakovaně,“ vysvětluje používání výrazných barviv specialistka na zdravotníprevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková.
- Dovedou sytě a stabilně obarvit nápoje i potraviny.
- Obsahují je potahové hmoty na dorty, barevný posyp, potisk jedlého papíru, potravinářská barviva.
- U dětí vyvolávají poruchy pozornosti, tzv. ADHD (v Americe bere každé ráno 6-7 milionů školáků psychofarmaka, aby se „lépe chovali“).
- Výrobci mají povinnost informovat spotřebitele o rizicích na obale výrobku: „může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí.“
- K azobarvivům patří: žluť SY (E 110), chinolinová žluť SY (E 104), azorubin (E 122), červeň allura (E 129), tartrazin (E 102) a ponceau (neboli košenilová červeň A, E 124).
Karmín a kyselina karmínová (košenila, košenilový extrakt)
- Sytě červené barvivo (E120).
- Získává se z vysušených těl oplodněných samiček parazitického hmyzu červce nopálového pocházejícího z Mexika. Tito broučci se nejdříve usmrtí ponořením do horké vody nebo páry a vysuší se v pecích nebo na slunci. Pak se hmyz rozemele a vaří v roztoku amoniaku nebo uhličitanu sodného. Na 1 kg tohoto barviva je třeba 140 tisíc kusů hmyzu.
- Využívá se při barvení uzenin, mléčných výrobků, limonád, džemů nebo cukrovinek (např. marcipánová hmota, cukrové posypy, cukrové polevy), ale také rtěnek a kosmetiky.
- Obsahuje potenciálně alergenní složky. U citlivých osob a dětí může způsobit vyrážky nebo vyvolat anafylaktický šok nebo astmatický záchvat.
- Přestože je košenila přírodní barvivo, patří do skupiny antrachinonů, které zvyšují riziko vzniku rakoviny. Také je nejspíše příčinou hyperaktivity u dětí, tj. ADHD.
Oxid titaničitý
- Barví potraviny na bílo.
- Jsou jím potahovány například žvýkačky nebo bonbóny, může být součástí kupované bílé zdobicí polevy na perníčky.
- Nanočástice oxidu titaničitého mohou podle studie francouzského Národního institutu pro zemědělský výzkum (INRA) v těle způsobovat předrakovinné stavy.
Brilantní modř FCF
- Brilantní modř FCF (E 133) se používá při barvení cukrovinek pro děti a do limonád.
- Narazíte na ni v podstatě ve všech typech cukrářských dekorací, kde je zapotřebí modré barvy.
- Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) po poslední revizi snížil tolerovatelný denní příjem brilantní modři z 10 na 6 mg/kg tělesné hmotnosti denně.
Patentní modř V
- Patentní modř V (E 131) čelí podezření, že může u citlivých jedinců způsobovat alergické reakce.
- EFSA stanovila tolerovatelný denní příjem barviva na 5 mg/kg tělesné hmotnosti denně.
Konzervační látky
- Podle francouzských zjištění může benzoan stát za alergickými reakcemi, v kombinaci s azobarvivy (i sámo sobě) pak může posilovat hyperaktivitu dětí (způsobovat ADHD).
- Sorban draselný slouží také jako konzervant. EFSA jej klasifikuje jako přídatnou látku s maximálním tolerovatelným denním příjmem 3 mg/kg tělesné hmotnosti.
Jíme Jinak radí:
zdroj: dtest.cz