Infarkt myokardu vznikne následkem ucpání věnčitých tepen, které vyživují srdce. Jeho část se pak dostatečně neokysličuje a srdce nemůže fungovat, jak má.
Čím déle toto trvá, tím větší je poškození srdečního svalu a zvyšuje se riziko, že srdce úplně přestane bít. Ročně infarkt v Česku postihne asi čtyřicet tisíc lidí, čtvrtinu z nich se nepodaří zachránit.
I proto je potřeba vědět, jak ho poznat a jak s ním naložit.
Jak infarkt poznáte? „Typická je svíravá, palčivá či tlaková, nepřesně lokalizovaná bolest za hrudní kostí, která může vystřelovat do ramene, horních končetin, krku, do čelisti nebo do oblasti žaludku.
Stejně tak pokud bolest stále přetrvává a její intenzita není závislá na pohybu ani dýchání, může jít o příznak infarktu. Dalšími příznaky jsou dušnost, bledost, studené pocení a nevolnost.
Pacient také často cítí, že to nebude žádná legrace a začne mít strach o život,“ vyjmenovává mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.
Ovšem někdo nemá příznaky žádné nebo jen velmi mírné (to platí zejména u diabetiků), případně se projeví příznaky zcela atypické a pak je těžší infarkt správně rozeznat.
Může jít o neustupující, nepřetržitou bolest mezi lopatkami, která občas vystřeluje do krku (častá záměna za „zablokovaný krk“) nebo naopak bolest žaludku, spojená se zvracením (typické pro tzv.
spodní infarkt myokardu). Zpozorněte, pokud vás delší dobu trápí bolest na hrudi zhoršující se při námaze nebo se při námaze jen objevující.
Stejně tak pokud bolest trvá déle než čtvrt hodiny, může jít o příznak infarktu.
Při pomoci jde o každou minutu
Vzhledem k tomu, že každou minutou se zvětšuje poškození srdce, jde doslova o každou sekundu. Proto pokud máte podezření na infarkt, okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu. Pacienta posaďte, uvolněte mu těsné oblečení a nechte na něj proudit čerstvý vzduch.
Nenechte ho se moc hýbat, při fyzické námaze se poškození srdce ještě zhoršuje. Stejně tak ho nenuťte kašlat, jak se občas někde doporučuje. Opět by byl efekt opačný.
Pokud pacient užívá léky na srdce, můžete mu je podat, případně se poraďte na lince 155.
Mezi povolené léky patří acylpyrin (ale jen pokud nemá postižený alergii) – nechte ho rozkousat jednu tabletu, a také nitráty, což jsou léky roztahující cévy.
Avšak nikdy sami od sebe nepodávejte léky, které pacient nemá předepsané. Pokud pacient kolabuje, žádné léky nepodávejte a poraďte se na lince 155.
Když nemocný upadne do bezvědomí a nedýchá normálně, okamžitě začněte s resuscitací.
Jak na mozkovou mrtvici
V případě, že se ucpe céva přivádějící krev do mozku, dojde k cévní mozkové příhodě, neboli mrtvici. Další méně častou příčinou je krvácení do mozku. Mrtvice potká někoho na světě každé čtyři sekundy a každých 40 sekund na ni někdo zemře, je to také druhá nejčastější příčina úmrtí v Česku. Je proto zapotřebí ji umět včas rozpoznat, protože stejně jako u infarktu i tady jde o minuty.
| Mozkovou mrtvici může mít kdokoliv. Proto příznaky nepodceňujte ani u mladých lidí. |
Mozek je řídící orgán našeho těla. To, jaké příznaky bude mrtvice mít, závisí do velké míry na tom, které oblasti jsou zasažené. Postižený může vypadat všelijak. Na druhou stranu je několik symptomů, u kterých vás „trkne“.
Pokud máte pocit, že něco není v pořádku, podívejte se pořádně na tvář dotyčného. Požádejte ho, aby se usmál, vycenil zuby či vyplázl jazyk. Je tvář asymetrická? Značí to možnost mrtvice.
Dalším příznakem je nesymetrické držení rukou. Požádejte dotyčného, aby předpažil obě ruce a udržel je dlaněmi vzhůru asi deset sekund. Pokud jednu ruku nezvedne, případně ruka poklesne, je to symptom mozkové příhody.
Posledním příznakem, který je potřeba brát v potaz, je vyjadřování dotyčného. Mluví nesrozumitelně nebo říká nesmysly? Nerozumí tomu, co říkáte vy? Nepoužívá správná slova a mluví nesouvisle? Něco je v nepořádku a vy se proto ihned obraťte na linku 155.
|
Jednejte okamžitě
I v případě, že se objeví byť jen jeden příznak, opravdu všeho nechte a volejte pomoc. První mozkové buňky totiž odumírají už po pěti minutách a mrtvici je tedy potřeba začít léčit co nejrychleji. Pokud lékaři zahájí terapii do jedné hodiny od prvních příznaků, 70 procent nemocných se zcela zotaví.
Nesnažte se postiženého dostat k lékaři sami, sanitkou to bude vždy rychlejší. Záchranáři ho navíc odvezou rovnou na specializované pracoviště.
Pokud jsou příznaky mírné a samy odezní, nenechte se ukolébat a přesto vyhledejte pomoc. Symptomy se mohou vrátit v ještě větší míře.
Do příjezdu sanitky zůstaňte s nemocným, posaďte jej a hlídejte ho. Nepodávejte mu žádné jídlo ani pití, protože hrozí, že by je vdechnul. Nepodávejte také žádné léky, ani aspirin nebo acylpyrin, které ředí krev. Doma nepoznáte, jestli mozková příhoda vznikla kvůli ucpané cévě nebo krvácení. To by léky ještě zhoršily.
Jsou okolnosti, které zvyšují riziko infarktu nebo mrtvice, a vy je neovlivníte. Mezi ně patří věk (s přibývajícími roky riziko stoupá), pohlaví nebo rodinná zátěž. Další faktory ale ovlivnit můžete například správným jídelníčkem, změnou životního stylu nebo pomocí léků a správné terapie. Které to jsou?Poškozuje cévy, je spojené s aterosklerózou neboli kornatěním tepen, které vede k jejich zúžení.. Každý rok onemocnění cukrovkou zvyšuje riziko mrtvice nebo infarktu. Je proto potřeba správná léčba inzulinem a dodržování diety.
|
Komerční sdělení Výhra v soutěžním kvízu
Po čtyřdílném seriálu věnovaném první pomoci jsme pro vás na Zdraví iDNES.cz připravili soutěžní kvíz. Otázky se na webu objeví ve středu 18. srpna a po týdnu vylosujeme pět výherců, kteří získají masážní olej od firmy Dr.Nek.
Masážní olej měsíček lékařský
Obsahuje extrakt z měsíčku lékařského a je určen pro sportovní a rehabilitační masáže. Příznivě působí na poškozenou pokožku. Léčivé a regenerační účinky má díky extraktu měsíčku lékařského, který má vysoký obsah silic, karotenoidů a saponínů. Tento masážní parafínový olej je vhodný pro citlivou pleť, protože neobsahuje žádné barviva, parfémy a konzervační látky.
- využívá se na poškozenou pokožku – vhodný pro citlivou pleť
- má léčivé a regenerační účinky
- bez parfemace, barviv a konzervačních látek
- vhodný pro sportovní masáž
Infarkt myokardu
Infarkt myokardu (IM) je jedním z projevů ischemické choroby srdeční. Jedná se o ischemické ložiskové odumření části srdečního svalu, které vzniká při uzávěru nebo výrazném zúžení v povodí levé nebo pravé věnčité tepny.
Ve většině případů se jedná o uzávěr způsobený krevní sraženinou právě v místě zúžené věnčité tepny. Zcela vzácně může být toto postižení způsobeno zánětem tepny, vmetkem (embolem) nebo spasmem. Infarkt myokardu může postihovat levou i pravou komoru srdeční.
Velikost odumřelé srdeční svaloviny je různá podle místa a velikosti uzavřené věnčité tepny.
Klasifikace
Anatomicky podle postižení konkrétní věnčité tepny rozlišujeme infarkt přední, bočné, zadní nebo spodní stěny srdeční.
Dále je možno infarkty dělit podle stupně postižení srdeční stěny na transmurální (postihují celou tloušťku srdečního myokardu) a netransmurální (postihují srdeční sval jen do určité hloubky), další dělení se opírá o EKG obraz, kdy rozlišujeme infarkt bez nebo s elevacemi ST segmentu.
Komplikace
Důsledkem infarktu myokardu může být vznik srdeční nedostatečnosti při velkém odumřelém ložisku nebo při akutním vzniku nedomykavosti mitrální chlopně, krajním případem je rozvoj kardiogenního šoku.
Další komplikací může být prasknutí srdeční stěny vedoucí zpravidla k úmrtí a poruchy srdečního rytmu, které rovněž mohou být příčinou náhlé smrti nemocného.
Pozdním následkem proběhlého infarktu někdy bývá zánět osrdečníku.
Klinické projevy
Hlavním klinickým projevem infarktu myokardu je typicky klidová dlouhotrvající bolest na hrudníku, která se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin, může být v zádech nebo v oblasti břicha. U části nemocných proběhne infarkt myokardu jako klinicky němá příhoda bez jakýchkoliv příznaků.
Diagnostika
Diagnosa infarktu myokardu je potvrzena při prvním kontaktu s lékařem po natočení EKG křivky a na základě typických biochemických změn. Mezi další diagnostické metody patří echokardiografie a selektivní koronarografie, která kromě přesného zobrazení věnčitého řečiště umožní i jednoznačné rozhodnutí o další efektivní léčbě nemocného.
Léčba
Cílem léčby infarktu myokardu je co nejrychlejší (v řádu hodin) obnovení normálního průtoku v postižené věnčité tepně čili transport nemocného do specializovaného kardiocentra, které provádí katetrizaci srdce s následným provedením tzv. angioplastiky.
Ta se provádí přístupem (vpichem) přes stehenní tepnu a pomocí srdečních cévek a dalšího speciálního instrumentaria je možné zprůchodnění uzavřené nebo zúžené tepny, její rozšíření a ve většině případů zavedení koronárních stentů, které udržují průchodnost tepny.
Při včasném zákroku pak je možná záchrana nebo zmenšení infarktového ložiska srdečního svalu. U některých nemocných je pak odloženě na základě znalosti postižení dalších tepen indikována srdeční operace, která pomocí koronárních bypassů (přemostění) zlepší zásobení ostatního myokardu.
Někdy srdeční operaci indikujeme jako první metodu léčby při závažném nálezu a nemožnosti provedení angioplastiky. Nedílnou součástí léčby je samozřejmě léčba medikamentosní, která je zpravidla doživotní.
Rehabilitace a sekundární prevence
Rehabilitace po prodělaném infarktu je zaměřená hlavně na pohybové aktivity, k určení možného stupně zátěže doporučujeme lázeňský pobyt zaměřený právě tímto směrem.
Současně se zde nemocný dozví, co dělat pro omezení rizika vzniku další srdeční příhody (protisklerotická dieta, redukce hmotnosti, zákaz kouření, pohybová aktivita, důsledná léčba přidružené hypertenze, cukrovky, zvýšené hladiny cholesterolu).
Více o infarktu myokardu se můžete dozvědět zde.
Srdeční infarkt — neboj se pomoci!
Infarkt srdce je následek ucpání věnčitých tepen vyživujících srdce. Část srdce se nedokysličuje, čímž dochází k poruše její činnosti. (Infarkt myokardu) S prodlužující se dobou trvání infarktu se zvyšuje rozsah poškození srdce a riziko náhlé zástavy oběhu. Proto Neboj se pomoci! a nauč se, jak správně a rychle dotyčnému poskytnout první pomoc.
Bolest na hrudi a jiné příznaky infarktu
Nejzávažnější příčinou bolestí na hrudi je srdeční infarkt, který může vyústit v náhlou zástavu oběhu a vyžaduje neodkladné odborné ošetření. (Hasík, 2012) Rozlišení dalších příčin bolestí na hrudi nemá v první pomoci význam. Při každém podezření na infarkt přistupujte k dotyčnému tak, jako by ho opravdu měl.
Charakteristickým příznakem infarktu je svíravá, palčivá či tlaková bolest lokalizovaná za hrudní kostí. Může vyzařovat do horních končetin, krku, dolní čelisti či mezi lopatky.
Mezi další příznaky řadíme dušnost, bledost, opocenost, pocit na zvracení, zvracení a strach o život.
První pomoc aneb čas je srdce!
- Volejte 155. S každou minutou dochází k většímu poškození srdce, proto jednejte rychle a bez prodlevy volejte záchrannou službu.
- Nechte dotyčného zaujmout polohu v polosedě. Uvolněte tísnící oděv zejména kolem krku a pasu. Zajistěte přívod čerstvého vzduchu.
- Zabraňte dotyčnému v pohybu. Při zvyšující se fyzické námaze se poškození srdce jen zhoršuje.
Pokud jste někdy slyšeli o zázračném efektu kašle při probíhajícím infarktu, rychle na to zapomeňte. Kašel celou situaci jen zhorší. Více informací o tomto mýtu zde.
- Podejte potřebné léky. Zde je v první pomoci jedna z výjimek, kdy laik může podávat postiženému léky.
a) Nitráty — léky roztahující cévy
Někteří lidé tyto léky nosí při sobě, aktivně se po nich ptejte. Mají různé firemní názvy: Isoket, Nitromint, Nitrospray, Nitrangin, Cardiket, Dinisin. Nyní jsou hlavně ve formě sprejů, které se stříkají rovněž pod jazyk. Účinek se dostaví za 2–5 minut. Dávku lze 2–3× opakovat po pěti minutách. (Bolest na hrudi — podezření na infarkt, 2013)
b) Acylpyrin — lék ředící krev
Po dotazu, zda postižený nemá alergii na tento lék, nechte rozkousat 1 tbl Acylpyrinu.
- Nedávejte nic jíst ani pít.
- Poskytněte dotyčnému psychologickou podporu. Každý bude mít v takové situaci strach o život. Zkuste postiženého uklidnit tím, že pomoc už je na cestě.
- Buďte připraveni na nejhorší. Nejzávažnější komplikací srdečního infarktu je zástava srdce. Největší riziko náhlé srdeční zástavy je v prvních hodinách po začátku obtíží. (Bolest na hrudi — podezření na infarkt, 2013) Dotyčného pravidelně kontrolujte, zda je při vědomí a dýchá. Pokud ztratí vědomí a přestane dýchat normálně, zahajte resuscitaci.
Prožijte svůj infarkt a naučte se pomoci
Pokud se chcete opravdu vžít do člověka, který právě prodělává infarkt, doporučujeme zhlédnout velmi edukativní video. První pomoc u infarktu není složitá, ale zachovat si klidnou hlavu v takové situaci chce cvik. Pojďte si to vyzkoušet nanečisto na jeden ze zážitkových kurzů první pomoci.
Bibliografie
HASÍK, Juljo. 2012. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 83 s. ISBN 978-80-87729-00-7.
Infarkt myokardu (interna). 2016. Wikiskripta [online]. [cit. 2016-09-23]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Infarkt_myokardu_(interna)
Infarkt myokardu (srdeční mrtvice). První pomoc: Zásady první pomoci [online]. [cit. 2016-09-23]. Dostupné z: http://www.prvni-pomoc.com/infarkt-myokardu-srdecni-mrtvice
Bolest na hrudi – podezření na infarkt. 2013. Metodika ZDrSEM [online]. [cit. 2016-09-23]. Dostupné z: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?title=Bolest_na_hrudi_-_podez%C5%99en%C3%AD_na_infarkt
Lidé s srdečními obtížemi volají pomoc pozdě, tvrdí lékaři. 2014. Zdraví euro [online]. [cit. 2016-09-23]. Dostupné z: http://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-domova/lide-s-srdecnimi-obtizemi-volaji-pomoc-pozde-tvrdi-lekari-473756
Kardiovaskulárny systém. Egis [online]. [cit. 2016-09-23]. Dostupné z: http://www.egis.sk/index.php?confirm_doctor=true&m=77&cat=1
Infarkt myokardu – první pomoc
REKLAMA
Domů
- Domů
- První pomoc
- Náhlé změny stavu, úrazy
- Infarkt myokardu – první pomoc
Máte-li podezření na infarkt myokardu (srdeční infarkt), okamžitě volejte ZZS (tel. 155). Volejte i tehdy, pokud si nejste jisti, zda jsou příznaky opravdu vážné.
Jak vzniká infarkt:
- ucpáním některé z důležitých tepen vyživujících srdce,
- srdce se proto nemůže řádně okysličovat a chybí mu energie pro jeho práci,
- po určité době srdeční sval při nedostatku kyslíku odumírá,
- podkladem ucpání tepny je obvykle krevní sraženina v tepně postižené aterosklerózou,
- u nemocného člověka může dojít k infarktu při zvýšeném fyzickém nebo psychickém vypětí, ale i v klidu,
- infarkt je nejčastější u lidí starších 40 let,
- infarktu mohou předcházet varovné příznaky: přechodná bolest na hrudi při námaze nebo zhoršující se angina pectoris.
Infarkt myokardu:
- bezprostředně ohrožuje člověka na životě,
- může způsobit srdeční arytmii nebo zástavu,
- může způsobit takové poškození srdečního svalu, že srdce nemůže pokračovat v práci,
- může poškodit srdce natolik, že stěna srdce praskne a dojde k vykrvácení.
Typické příznaky infarktu myokardu
Může se objevit jeden nebo více následujících příznaků:
- bolest na hrudi (trvá obvykle déle než několik málo minut),
- tlak, pocit plnosti nebo stažení na hrudi,
- bolest se šíří do ramene, paže nebo krku,
- pocení, nevolnost, zvracení,
- poruchy vědomí, pocit úzkosti,
- obtížné dýchání.
Zásady první pomoci:
- ihned volejte ZZS (tel. 155),
- sledujte životní funkce postiženého (vědomí, dýchání), případně zahajte kardiopulmonální resuscitaci,
- pokud je postižený při vědomí, uložte ho do polosedu s pokrčenými koleny,
- uklidněte ho a zakažte mu pohyb,
- uvolněte tísnící oděv,
- můžete mu dát žvýkat tabletu Acylpyrinu (pokud na něj nemá alergii),
- podejte postiženému nitroglycerin, pokud jej má předepsaný od lékaře,
- vyčkejte na příjezdu ZZS.
Proč je třeba přivolat ZZS co nejrychleji:
- pokud se průtok krve neobnoví nejpozději do dvou hodin, postižená část srdce je nevratně poškozena,
- jako infarkt myokardu se mohou projevovat i jiná život ohrožující onemocnění,
- i když infarkt myokardu někdy probíhá jen s mírnými příznaky, nevratné poškození srdce může mít vážné následky.
Blíže viz samostatné zdravotní problémy: ischemická choroba srdeční (ICHS), infarkt myokardu (IM), cévní mozková příhoda (CMP, mrtvice) a další zde v projektu.
Zdroj: http://www.ulekare.cz/, http://www.mayoclinic.com/health/first-aid-heart-attack/FA00050, http://www.bbc.co.uk/health/treatments/first_aid/procedures/heartattack.shtml
|
|
- Seznam informačních zdrojů a odkazů
Infarkt myokardu: příznaky, léčba (infarkt)
Akutní infarkt myokardu (AIM) je jednou z akutních forem
ischemické choroby srdeční.
Obecně můžeme říci, že
ischemická choroba je takové onemocnění, při kterém dochází
k ucpání cévy sraženinou – trombem, embolem –
například v dolních končetinách (žilní trombóza dolní končetiny),
plicích (embolie plic), srdce (různé formy ischemické choroby srdeční) a
mozku (například cévní mozková příhoda).
Důsledkem ucpání cévy nemůže protékat okysličená krev a tím
vyživovat příslušnou tkáň nejdůležitější živinou – kyslíkem.
Tímto procesem dojde k odumření tkáně, která pak
nemůže správně pracovat dle své specializace.
Stejné je to i u infarktu myokardu. Srdce, jeden z nejdůležitějších
orgánů, si můžeme představit jako svazek cév vycházejících z pumpy.
Pokud se jedna ze srdečních (koronárních) tepen ucpe,
nejčastěji již zmiňovanou sraženinou, dojde k částečnému nebo
úplnému omezení průtoku krve.
Srdeční tkáň v postižené oblasti nemá
dostatek kyslíku a odumírá (ischémie) – vzniká
infarkt myokardu.
Nejčastěji k AIM dochází v levé komoře srdce.
U 95% případů předchází AIM kornatění srdečních
tepen (tzv. koronární ateroskleróza – zmenšení průsvitu
tepny, kdy se na její stěnu přichycují malé sraženinky, ty tvoří tuk a
další látky, které se postupem času úplně uzavřou).
Obecně můžeme
popsat mechanismus vzniku AIM v tomto sledu událostí: ateroskleróza (není
podmínkou) – uzavření srdeční tepny – nedostatek kyslíku v tkáni –
odumření tkáně (ischémie) – ztráta kontrakce srdeční svaloviny –
bolest – snížení průtoku okysličené krve celým tělem (hypotenze) –
až zastavení srdce – smrt.
Infarkt myokardu se rozděluje podle postižení stěny srdeční. Toto
rozdělení určuje však lékař podle křivky EKG
(elektrokardiogram). Prvním typem je transmurální
AIM, při kterém je postižena stěna srdce v celé své šířce.
Při netrasmurálním AIM je postižena pouze
její část.
Ze statistik vyplývá, že více případů AIM se vyskytuje
u mužů. Dalším faktorem je věk nad
50 let, ale ani to již není podmínkou. Stále častěji je možno
zaznamenat AIM u mladého člověka (od 25ti let), který je vystavován
častému stresu a nesprávné životosprávě. I přes velký vývoj
lékařské péče, diagnostiky a zkoumání tohoto onemocnění, je úmrtnost
okolo 25%.
Rizikové faktory infarktu myokardu
Rizikové faktory můžeme rozdělit na neovlivnitelné a ovlivnitelné.
Mezi neovlivnitelné faktory se řadí
věk, pohlaví a rodinné
dispozice. Jak je zmíněno výše, riziko je vyšší u mužů a
u pacientů nad 50 let.
Dále u lidí, u kterých se v rodině vyskytl
infarkt, ischemická choroba srdeční, koronární ateroskleróza či srdeční
vady.
Není podmínkou, že pokud splňujete některý z těchto bodů, že se
u Vás AIM vyskytne, ale měli byste snažit této chorobě předcházet.
Ovlivnit můžete hlavně svůj životní styl. Mezi hlavní
ovlivnitelné faktory řadíme: obezitu,
kouření, stres a sedavý způsob
života. Tyto faktory spolu velmi úzce souvisí a dávají za vznik
procesům, které mohou způsobit AIM.
- U 90% lidí trpících obezitou je zvýšená hladina
cholesterolu (hypercholesterolémie), která způsobuje zužování
cév (sklerotizace – ukládání tuku na stěnu cévy). - Dále s obezitou úzce souvisí i vysoký tlak
(hypertenze), který je dalším rizikovým faktorem pro AIM. - Sedavé zaměstnání či málo sportovní aktivity opět ovlivňuje celkové
procesy ve Vašem těle.
Měli byste se vyhýbat stresovým situacím a celkové stresové zátěži,
při které dochází k vyplavování hormonu adrenalinu. Ten
má celou řadu účinků, ale také způsobuje křečové stahy (spasmy),
kterými se může ze stěny uvolnit nahromaděný tuk a jinou cévu ucpat, nebo
může sám tento stah způsobit AIM.
Jako další rizikové faktory je možné uvést prodělaná nebo
stávající onemocnění jako je cukrovka (diabetes mellitus), AIM, angina
pectoris či jiná forma ischemické choroby srdeční, vysoký krevní tlak
(hypertenze), vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterolémie).
Prevence infarktu myokardu
Prevenci infarktu myokardu rozdělujeme na primární a sekundární.
Primární prevencí se myslí ovlivnění
rizikových faktorů, zvláště u pacientů s větší
pravděpodobností vzniku tohoto onemocnění (muži, nad 50 let, rodinné
dispozice atd.).
Snížení váhy u obézních lidí, léčba vysokého
krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu. Udržování fyzické
aktivity – u lidí nad 50 let se často doporučuje jízda na kole.
Přestat kouřit – je zjištěno, že již po roce od poslední cigarety je
riziko sníženo! Snažit se zvládat stresové situace a vyhýbat se jim.
Sekundární prevence nastává již po prodělaném prvním
infarktu, jelikož je velmi pravděpodobné že nastane další. Někteří
lidé mohou mít za sebou i sedm infarktů, ale nikdy se neví, kdy přijde ten
poslední! Proto je potřeba docházet na pravidelné kontroly
k lékaři a držet se jejich nařízení.
Doporučuje se ihned přestat kouřit – úmrtnost
u pacientů, kteří přestanou kouřit je dvakrát nižší. Dále se dbá na
snížení váhy, kdy se omezují hlavně živočišné tuky a zvyšuje se
podíl ovoce a zeleniny ve stravě.
A následně se dbá na farmakologickou prevenci, kdy se užívají
antiagregancia a antikoagulancia (léky,
které působí proti srážlivosti – nejčastěji užívaný je
Anopyrin – snižují riziko dalšího infarktu nebo smrti o 25%),
betablokátory (působí na vysoký krevní tlak a vysokou
tepovou frekvenci), hypolipidemika (léky na snížení hladiny
cholesterolu – během pěti let klesá riziko smrti o 30%) a další dle
zdravotního stavu pacienta.
Lékař stanoví i důležitou fyzickou aktivitu ve vhodné míře dle
stavu – rehabilitace, aerobní cvičení, jízdu na kole atd.
(Pozn.: Denní užívání léků obsahujících kyselinu
acetylsalicylovou – např.: Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin – nezabrání
vzniku infarktu myokardu, používá se jako sekundární prevence a při
kardiovaskulárních potížích a vždy se o jeho užívání poraďte
s lékařem!!!)
Příznaky a projevy infarktu myokardu
Příznaky vždy dělíme na dvě skupiny – subjektivní
(stav, který popisuje pacient) a objektivní (stav,
zjišťovaný přístroji a lékařem). Infarkt myokardu má velmi
charakteristické příznaky v obou skupinách. Výjimečně je infarkt bez
příznaků.
Na pohled je nemocný bledý až prošedlý (nedostatkem
kyslíku v oběhu), silně opocený, dušný
(hlavně u postižení levé komory srdeční) a drží se rukou na
hrudní kosti.
Pacient udává intenzivní bodavou bolest až pálení za hrudní
kostí (stenokardie), kterou lokalizuje pěstí nebo dlani – nikdy
pouze prstem.
Tato bolest může zasahovat až do zad, rukou (nejčastěji
levé), čelisti, horní části břicha. Bolest je stejná v každé poloze,
při nádechu i výdechu a trvá déle než 20 minut.
Bolest
neustupuje po podání nitroglycerinu a vzniká převážně
v klidu (odlišení od anginy pectoris).
Dále se objevuje nevolnost, zvracení, zmatenost, někdy i agresivita.
Pacient pociťuje úzkost a strach ze smrti, zvláště při
velké dušnosti.
Objektivní příznaky se určí po příjezdu záchranné služby či
v nemocnici natočením EKG. Na křivce EKG je přítomna
charakteristická Paardeho vlna, kterou na křivce EKG vidíme i rok po
infarktu – díky ní můžeme určit i toto onemocnění bez příznaků.
V laboratoři se po odebrání krve zjišťuje zvýšená
sedimentace, leukocyty (bílé krvinky) a srdeční enzymy.
Léčba infarktu myokardu
Akutní infarkt myokardu je nejčastější výzvou k výjezdu
záchranné služby, jelikož se v 70% vyskytuje mimo
zdravotnické zařízení.
Již po příjezdu záchranné služby začíná prvotní léčba.
Po
změření krevního tlaku, tepové frekvence, natočení EKG a po určení, že
jde o infarkt myokardu následuje farmakologická léčba a příprava na
rychlý transport do nemocnice.
Po celou dobu se monitorují základní
životní funkce, zajistí se žilní vstup (periferní žilní kanyla –
nejčastěji na rukou v oblasti loketní jamky) pro podávání
potřebných léků.
Do farmakoterapie řadíme analgosedaci (zmírnění bolesti
a uklidnění pacienta – Fentanyl, Morphin, Diazepam),
antiagregaci a antikoagulaci (zastavení
nárůstu či rozpuštění trombu – Heparin, Anopyrin, Aspirin) a další
dle stavu. Podávání kyslíku kyslíkovou maskou.
Po těchto základních úkonech se pacient urychleně transportuje do
nemocnice na koronární jednotku či jednotku
intenzivní péče (JIP) za stálého monitorování životních
funkcí, jelikož hrozí přechod pacienta do šokového stavu až náhlá
zástava srdce.
V nemocnici se pokračuje v monitorování stavu pacienta, kyslíkové
terapii, farmakoterapii a musí být dodržován absolutní klid na lůžku. Po
odeznění bolestí na hrudi se začíná s postupnou rehabilitací a
sekundární prevencí popsanou výše.
Při těžkém infarktu či komplikací může nastat chirurgická léčba
koronární angioplastikou (tzv.
PTCA =
v oblasti třísel se do stehenní tepny zavede trubička (katetr) na konci
s balónkem do srdeční tepny, kde se balónek nafoukne, zde se nechá
působit, po zákroku zůstane céva opět roztažená) nebo
by-pass (můžeme se si to představit jako objížďka
postižené tepny, kdy se propojí aorta – hlavní tepna v těle – a
jiná srdeční tepna).
Jak si mohu pomoci sám
Tuto otázku si můžeme položit z třech pohledů. Před onemocněním
infarktu myokardu, první pomocí při jeho vzniku a postupy při léčbě po
onemocnění.
V první řadě je důležité snažit se vyvarovat již zmíněným rizikovým
faktorům a tím snížit pravděpodobnost propuknutí onemocnění.
Pokud máte podezření, že u Vás infarkt probíhá či jste nablízku
osobě, která má charakteristické příznaky, neváhejte zavolat
záchrannou službu (155 nebo 112).
Postiženou osobu usaďte do polosedu, uvolněte jí
stahující oblečení z oblasti krku (například límeček od košile).
Nedovolte osobě přílišný pohyb, jelikož každá aktivita vyžaduje
zvýšení spotřeby kyslíku, kterého v tuto chvíli má nedostatek.
Pokud máte po ruce tabletu Aspirinu (Acylpyrinu, Anopyrinu)
dejte ji cucat postiženému, než dorazí zdravotnická pomoc. Vždy pozor, zda
osoba není alergická na kyselinu acetylsalicylovou, kterou obsahují. Tyto
léky mají protisrážlivé účinky, které mohou (ale nemusí ze 40% – dle
typu AIM) zapůsobit jako rychlá první pomoc.
Do příjezdu zdravotníků hlídejte postiženého, zda
dýchá, má puls a neupadá do šokového stavu. Při těžkém infarktu může
velmi rychle přejít do šoku, ze kterého je jedním krokem od bezvědomí a
možné zástavy srdce. Po příjezdu lékaře popište sled probíhajících
událostí.
Pokud jste již infarkt prodělali, je důležité se držet pokynů
lékaře. Tyto pokyny jsou sekundární prevencí (popsáno výše) před
vznikem dalšího infarktu myokardu.
Komplikace infarktu myokardu
Komplikací, které mohou nastat je celá řada, záleží na daném stavu
pacienta. Čím více je postižena levá komora, tím méně získávají
plíce okysličenou krev a může nastat otok plic (plicní
edém).
Změnou činnosti srdeční svaloviny může dojít k život ohrožujícím
arytmiím.
Tkáň po infarktu se hojí vazivovou jizvou, která se může
vyboulit (aneurysma) tlakem proudící krve.
Srdeční tkáň může prasknout (ruptura srdce). Krev se
vylévá do osrdečníku (vazivový obal srdce, perikard), kde srdce postupně
utlačuje, až dojde k srdeční zástavě.
Diskuse
Další názvy: infarkt, akutní infarkt myokardu, AIM, transmurální infarkt, netransmurální infarkt, Q- IM, nonQ- IM, Q infarkt, nonQ infarkt, srdeční mrtvice, ischemická choroba srdeční, ICHS
Akutní infarkt myokardu
První minuty a hodiny po nástupu infarktu
jsou pro pacientovu prognózu
rozhodující. Čím dříve je zahájena léčba, tím méně svalové tkáně
odumře a tím větší je pacientova šance na přežití.
Pouze rychlé zahájení léčby a obnovení průtoku krve do koronárních
cév zabrání rozsáhlejšímu poškození srdečního svalu a umožní pacientovi plné zotavení.
V ideálním případě by doba od tísňového volání na linku 155 nebo 112 do zprůchodnění koronárních tepen
neměla překročit dvě hodiny.
Nástup infarktu
je spojen s nástupem bolestmi, které mohou mít různou podobu.
- Silné bolesti: Bolesti často vyzařují ze srdce do jiných oblastí těla, např. do paží, horní části břicha, mezi lopatky, do zad, krku nebo čelistí a zubů
. - Pocit tíhy na hrudníku: Při infarktu myokardu
mohou být bolesti vnímány i jako tlak – pacienti často popisují pocit, „jako by jim někdo seděl na hrudi“. K tomu se mohou přidávat další nespecifické příznaky jako nevolnost, pocení, studený pot, úzkost (pocity opuštěnosti, bezmoci nebo strachu ze smrti). - Silné pálení: Někdy pociťují pacienti bolest při infarktu také jako silné „pálení“ na hrudi.
„Atypické“ příznaky u žen
Infarkt byl dlouho považován za typicky mužské onemocnění. To se však v posledních letech změnilo – zatímco u mužů výskyt onemocnění klesá, u žen naopak stoupá.
Jedním z důvodů je nárůst rizikových faktorů
, jejichž výskyt u žen v posledních desetiletích roste.
Kouření, zejména v kombinaci s nadváhou
, vysokou hladinou cholesterolu
, neléčeným vysokým krevním tlakem, nedostatkem pohybu a stresem jsou faktory, které mohou vznik infarktu výrazně usnadnit.
Mnoho žen by pravděpodobně poznalo infarkt u svého manžela snáze než u sebe sama. Typické příznaky infarktu u mužů jsou totiž dobře známy – bolest na hrudi
vyzařující do levé paže, čelisti nebo zad. Méně se již ví, že příznaky infarktu u žen často bývají výrazně odlišné.
Ženy totiž jen zřídkakdy pociťují tlak nebo bolest na hrudi. Mnohem častěji se u nich hrozící infarkt projevuje jako extrémní únava, poruchy spánku, pokles výkonnosti, dušnost
, závratě
, bolesti v horní části břicha nebo mezi lopatkami, ztráta chuti k jídlu, zvracení a nevolnost.
Známkou infarktu však mohou být i další, méně typické, obtíže jako hojné pocení nebo pocity strachu.
Dvě třetiny všech žen, které prodělaly akutní
infarkt, nikdy předtím neměly srdeční problémy. Příznaky jsou často opomíjeny a považovány za drobné obtíže, což vede ke ztrátě drahocenného času. Důsledkem je opožděná diagnóza a prodloužená doba od začátku infarktu do zahájení terapie (potažmo zprůchodnění cév).
Poznámka Je důležité, aby ženy braly výskyt výše popsaných příznaků vážně a co nejdříve zavolaly záchrannou službu (155 nebo 112).
Nejednoznačné příznaky
Infarkt může být doprovázen řadou příznaků. Mnohé z nich jsou nespecifické, ale mohou ukazovat na infarkt. Mezi takové symptomy
patří:
- Nevolnost, zvracení, dušnost a bolest v horní části břicha: tyto „nespecifické příznaky“ se vyskytují o něco častěji u žen než u mužů a je nutné brát je vážně. Především by měla být v případě, že se tyto obtíže vyskytnou v rozsahu, který nikdy předtím nebyl, vždy přivolána záchranná služba. Tyto obtíže totiž mohou signalizovat infarkt myokardu.
- Příznaky stresu (od úzkosti po strach ze smrti), pocení, bušení srdce, studená a bledá pokožka.
„Němý“ (také „tichý“) infarkt
Obzvlášť ohroženou skupinu představují diabetici
, protože jejich citlivost na bolest je významně snížena. To může vést k takzvanému „tichému“ infarktu, u nějž mohou všechny příznaky chybět nebo mohou být mnohem méně výrazné.
Vzhledem k časovému faktoru je u těchto pacientů ještě důležitější neváhat s kontaktováním záchranného systému.
Vzhledem k tomu, že většina komplikací
infarktu myokardu nastává během prvních minut (přestože se komplikace mohou vyvíjet až 48 hodin), měl by být transport proveden sanitkou, případně i vrtulníkem.
Pozor! Všichni pacienti s podezřením na srdeční infarkt
musí být okamžitě převezeni do nemocnice – vždy proto okamžitě volejte sanitku!
Co může udělat laik?
Při podezření na infarkt je důležité, aby typické příznaky infarktu rozpoznali i laici a okamžitě jednali. Nejvyšší priorita je vždy okamžitě volat tísňovou linku (155 nebo 112)! Poté, podle toho, zda je dotyčná osoba při vědomí, či nikoli, je třeba provést různá opatření první pomoci.
Postižený/postižená je při vědomí:
- Zvedněte pacientovi horní část těla: Toto jednoduché opatření do jisté míry snižuje průtok krve, a tím srdci ulevuje.
- Snižte pacientovu stresovou zátěž: Snažte se pacienta uklidnit.
- Uvolněte těsné oblečení, např. povolte kravatu.
- Pokud pacient náhle přestane dýchat, okamžitě zahajte resuscitaci!
Postižený/postižená je v bezvědomí
:
- Hlasitě pacienta oslovte; pokud nereaguje, zkuste jej probrat bolestivým stimulem (např. štípnutím).
- Zkontrolujte dýchání: Zvedněte pacientovi hlavu a poslechem, pohledem nebo hmatem se snažte alespoň po dobu 10 sekund zjistit, jestli pacient dýchá. Pokud ano, uložte jej do stabilizované polohy
na boku, zavolejte záchrannou službu na čísle 155 nebo 112 a kontrolujte, zda pacient dýchá; pokud nezaznamenáte známky dýchání, okamžitě volejte 155 nebo 112 a dále postupujte podle následujícího bodu. - Proveďte 30× stlačení hrudníku: Bod pro aplikaci tlaku najdete tak, že nahmatáte horní a dolní konec hrudní kosti (svislá kost uprostřed hrudníku, ke které se upínají žebra). Uprostřed hrudní kosti pak začněte oběma rukama stlačovat hrudník pacienta do hloubky 4–5 cm s frekvencí nejméně 100× za minutu.
- Poté dvakrát pacientovi vdechněte vzduch z úst do úst a opět 30× stlačte hrudník. To provádějte až do doby, kdy přijede záchranná služba. Pokud z jakýchkoliv důvodů nechcete provádět dýchání z úst do úst, můžete tuto část resuscitace
vynechat, masáž srdce je zásadnější. Pozor – výjimkou jsou děti, u kterých musí vždy být prováděno i dýchání z úst do úst!
Opatření prováděná lékařem první pomoci
Lékař první pomoci (případně záchranář) provede rychlé nouzové vyšetření (posoudí stav vědomí, tepovou frekvenci, dýchání, krevní tlak
, saturaci kyslíkem
v krvi). Poté, pokud existuje podezření na infarkt, okamžitě změří EKG
. Toto první EKG je pro další terapii velmi důležité. V každém případě pak pohotovostní lékař zajistí přístup do žíly
, aby bylo možné okamžitě zahájit léčbu.
Jakmile je možné pacienta přepravit, je okamžitě převezen do nejbližší nemocnice. Během převozu lékař nepřetržitě sleduje všechny oběhové parametry. Jelikož srdeční infarkt je často doprovázen komplikacemi, musí pohotovostní lékař kdykoli očekávat zhoršení stavu či zástavu dechu a být na něj připraven.
Po celou dobu jsou informace o pacientově stavu předávány i do cílové nemocnice.
Rozhodnutí, do které nemocnice bude pacient převezen, záleží na tom, jaké nemocnice jsou v dosahu, jaký je jejich typ (velká nemocnice, v níž se nachází angiolinka
, oproti malé nemocnici, kde lékaři nemají možnost provést srdeční katetrizaci), vzdálenosti nemocnic a stavu pacienta. U některých typů infarktu a delší dojezdové době ambulance může být reperfuzní terapie
zahájena již v sanitním voze.
Bližší informací najdete v článku Infarkt myokardu: léčba.