Je 5:00 a nám zvoní budík. Znamená to jediné, jedeme na víkendový výlet. Tentokrát jsme se rozhodli prozkoumat krásy Libereckého a Ústeckého kraje a stanovat v kempu Česká brána. A co jsme za víkend všechno stihli?
Sobota
Odjezd z Plzně
Budíček v 5:00 a v 5:20 už jedeme po D5 směr Praha. Po cestě se stavíme v “Mekáči” na míchaná vajíčka a jedeme dál. Cesta ubíhá dobře a tak jsme už v 8:00 na parkovišti pod Ještědem.
Vzhůru na Ještěd
Zaparkujeme na P1 a po zelené se dereme na vrchol Ještědu. Cestu zvládneme za 50 minut a před devátou se tak kocháme výhledy na krásy Severních Čech. Prohlédneme si Rohanský kámen, dítě z Marsu, uděláme několik fotek a výšlap spláchneme točenou malinovkou. Pak už je čas na cestu zpět na parkovišti, tentokrát po modré.
Dobrý oběd je třeba
Blíží se 11. hodina, tedy pro nás čas na oběd. Nemáme dopředu vybranou restauraci a tak koukáme z okénka naší Cupry a čekáme na místo, které nás zaujme.
Nakonec vybíráme restauraci Lemberk, kde mají pěkné denní menu. Ani si nestačíme vybrat a už nám jídlo nesou. Paráda to byla rychlost, tak frčíme dál.
Pekelné doly
Při cestě do Pekelných dolů nás trochu zdrží objížďka, ale i tak jsme na místě v 12:15. Koupíme si vstupenku a jdeme dovnitř. Zrovna se tady koná svatba a tak je tu snad stovka motorkářů.
Projdeme dolem, zase uděláme několik fotek a pokračujeme v naší víkendové jízdě.
Sloup v Čechách – turistický okruh a hrad
Auto zaparkujeme na parkovišti u Sedmi trpaslíků a jdeme k Lesnímu divadlu. Odtud pak po červené na rozhlednu na Stráži a dál až k okruhu Bílé paní. Modrá turistická stezka není moc udržovaná a tak nás trochu zklame, ale nic si z toho neděláme a přejdeme na zelenou stezku do skalního města.
Vydrápeme se na vrchol skal a užíváme si pěkných vyhlídek.
Po prohlídce skal zamíříme na hrad Sloup, je zde ale nově udělaný semafor a tak se čeká docela dlouhá fronta. Hrad tedy navštívíme jindy a raději si dáme dobrou točenou zmrzlinu.
Panská skála – Kamenický Šenov
Je 16:00 a my dorazíme na naši poslední zastávku – Panskou skálu, kde se natáčela Pyšná princezna. Ke skále je to kousek a tak nám návštěva tohoto místa zabere jen asi 20 minut.
Stanujeme v kempu Česká brána
Kolem 17. hodiny se ubytujeme v kempu Česká brána. Na recepci vše proběhne hladce a tak už za 15 minut stojí náš stan z Decathlonu. Zajdeme do sprch, než je obsadí zbytek návštěvníků a je pomalu čas na večeři.
V restauraci Hawai posedíme asi do 8 hodin a pak už jdeme relaxovat do našeho stanu.
Neděle
Buďme upřímní, ve stanu se rozhodně nespí tak dobře jako doma a tak se budíme někdy po 4. hodině. Musíme ale počkat abysme nerušili noční klid a tak ležíme až do 6:30. ????
Následuje cesta do umývárny a ranní očista.
V restauraci v obci je malý obchod se základními potravinami a tak si ke snídani koupíme čerstvé koláčky, které sníme u místního Olešského rybníka. Prostě snídaně na jedničku.
Zabalíme stan a v 8 už jsme na cestě na naše další dobrodružství.
Tiské stěny
Tiské stěny otevírají v 9 hodin a my už jsme na značkách. Kupujeme vstupenku, dostaneme mapu a jdeme na velký okruh skalami. Po cestě vidíme zajímavé skalní útvary jako Napoleonovu botu, obrysy Afriky, Slona nebo Starostu.
Celý okruh nám zabere necelou hodinu, byli bysme tady i delší dobu ale vyžene nás déšť.
Cesta domů do Plzně
Déšť přišel akorát včas, ze svého bucket listu pro víkend jsme stihli všechno a tak se v 10 hodin vydáváme na cestu domů do Plzně. Tentokrát to bereme přes Ústí nad Labem.
Oběd si dáváme již klasicky v IKEA a kolem 14. hodiny už vybalujeme věci u nás doma.
- Celkem hodin: 32
- Celkem kroků: 40 000
- Převýšení: Přes 250 pater
- Ušlých kilometrů: 30
- Navštívených míst: 7
Přečtěte si více
Česko pod návalem turistů. Přijíždějí sem jen na skok, fronty stojí i na přírodu
Česko ročně navštíví miliony turistů z celého světa. V průměru zde stráví tři až čtyři dny a utratí necelé dva tisíce korun za den.
Stejně jako v jiných částech Evropy i v tuzemsku lze najít místa, která zasáhl fenomén takzvaného overtourismu neboli přetíženosti návštěvníky. On-line deník Aktuálně.
cz proto připravil speciál, který poukazuje na pozitivní i negativní aspekty cestovatelského trendu.
Suverénně nejnavštěvovanějším městem v Česku je Praha. Ročně do české metropole zavítá okolo sedmi milionů turistů. Fronty u nejznámějších památek a oblíbených míst jsou běžné, místním také častokrát vadí nevhodné chování turistů. S nadměrným počtem návštěvníků v určité časy během roku i dne se však potýkají i další místa, jako je Český Krumlov či Adršpach.
Prohlédněte si mapu, která ukazuje poměr započítaných návštěvníků vybraných míst za rok k počtu obyvatel. Červená barva označuje velmi vysoký počet návštěvníků na počet obyvatel, modrá naopak značí, že poměr návštěvníků vůči obyvatelům je nízký.
Vývoj turistického ruchu v Česku
Z dat Českého statistického úřadu za posledních sedm let vyplývá, že počet turistů v Česku roste, zároveň zde ale tráví čím dál méně času.
201215 098 817
Hosté hromadných ubytovacích zařízeních
Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, kempy, turistické ubytovny, chatové osady a další oficiálně zřízená místa pro ubytování hostů.
Do celkových čísel však nejsou započtena přespání prostřednictvím alternativních zařízení, kam patří také například nabídky platformy Airbnb.
Alternativy pro přespání využívá v Česku zhruba desetina zahraničních turistů. Jenom v Praze je okolo šesti tisíc nabídek.
Na spoustu míst v Česku však jezdí jednodenní návštěvníci. Obce pak častokrát řeší nedostatek parkovacích míst a přehuštěnost v určité dny a časy. Právě průtoková turistika je podle umělkyně Kateřiny Šedé, zabývající se dlouhodobě turistickým ruchem, problém, který místním vadí, jak je tomu například v Českém Krumlově.
„Myslím si, že místní nejvíc deptá průtoková turistika, s turisty nemají žádný bližší kontakt a připadají si určitým způsobem zneužití. A nikdo neví, co jiného s nimi vlastně dělat. Snažili jsme se je vloni v ulicích zastavit, ale oni se ani nechtějí zastavit.
Mají striktní plán – několik měst za tři dny, nechtějí být ničím překvapení a na první pohled netouží po větším sociálním kontaktu,“ popsala v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Počet nocí v hromadných ubytovacích zařízeních
Agentura CzechTourism se vloni zabývala složením turistů v Česku i jejich preferencemi. Z jejich dat vyplynulo, že nejvíce turistů a jednodenních návštěvníků tvoří Češi, Němci a Poláci. Utratí v průměru 1838 korun za den a nejčastěji míří za kulturními památkami, gastronomií a společenským životem. Do Česka přijíždí především autem nebo na motorce.
0 Kč
Češi 922 KčCizinci 2401 Kč
 |
62 % |
 |
18 % |
 |
9 % |
 |
8 % |
 |
1 % |
| Kulturní památky | 47 % |
| Gastronomie | 26 % |
| Společenský život | 23 % |
| Přírodní památky | 20 % |
| Péče o kondici | 15 % |
| Návštěvy kulturních akcí | 13 % |
Podívejte se na reportáže a rozhovory o turismu v Česku, které na Aktuálně.cz dosud vyšly.
Zdroje: CzechTourism | Český statistický úřad
Fotografie: Tomáš Vocelka | Jakub Plíhal | Magdaléna Daňková
Turistické regiony a oblasti | ČSÚ v Liberci
Česká republika se z pohledu cestovního ruchu dělí na turistické regiony. Ty jsou definovány jako území, pro něž je typický určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů.
Hlavní myšlenkou vzniku turistických regionů je možnost ucelené prezentace té které oblasti, a to nejen ve vztahu k zahraničí. Výsledkem jednání v regionech v letech 1998 – 1999 bylo území České republiky rozčleněno na 15 turistických regionů. Tyto regiony se mohou dále členit na turistické oblasti, které tvoří nižší územní celky.
Turistické regiony ani oblasti pak většinou nekorespondují s územněsprávním členěním státu.
Území Libereckého kraje zasahuje do tří turistických regionů (Český sever, Český ráj, Krkonoše). Podstatnou část rozlohy (73,1 %) tvoří samostatný turistický region Český sever.
Následně 12,6 % rozlohy Libereckého kraje spadá do turistického regionu Český ráj, jehož území dotváří rovněž obce Královehradeckého a Středočeského kraje. Tento turistický region je tvořen z 35,5 % územím Libereckého kraje, 44,2 % územím Královéhradeckého kraje a z 19,3 % územím Středočeského kraje.
Více než 14 % území kraje spoluvytváří turistický region Krkonoše, který je z 38,6 % tvořen územím Libereckého kraje a z 61,4 % územím Královéhradeckého kraje.
Centrála cestovního ruchu CzechTurism na základě návrhu Libereckého kraje rozdělila jeho území do sedmi oblastí: Máchův kraj, Lužické hory a Ještědský hřbet, Frýdlansko, Jizerské hory, Český ráj, Krkonoše západ a Krkonoše střed.
Český sever
Turistický region Český sever se dělí do čtyř turistických oblastí: Máchův kraj, Lužické hory a Ještědský hřbet, Frýdlantsko a Jizerské hory. Celá oblast je neobyčejně turisticky aktraktivní, návštěvníky upoutají zejména její přírodní krásy, ale též kulturně-historické památky. Mezi nejvýznamnější turistické cíle patří Máchovo jezero, Lužické hory, Jizerské hory.
Jizerské hory – turistická oblast Jizerské hory zaujímá většinu území okresu Jablonec nad Nisou a širší okolí města Liberec, rozprostírá se na rozloze 494,0 km2 a zahrnuje 40 obcí. V charakteristice vybavenosti a doprovodnou turistickou infrastrukturou je nejvýznamnější ze všech turistických oblastí Libereckého kraje.
Pro tuto oblast je charakteristické intenzivní celoroční turistické a rekreační využití s převahou zimní sezóny. Jizerské hory jsou charakteristické řadou vrchů s výškou kolem 1 000 m, což je zárukou příhodných podmínek pro zimní sporty, zejména běžecké lyžování. Tzv. Jizerská magistrála představuje 75 km upravených běžeckých tratí.
Od roku 1968 se zde pořádá dálkový běh Jizerská padesátka, která patří k největším závodům svého druhu. Turisty „nelyžaře“ zaujmou např. rašeliniště dobře dostupná propojenými naučnými stezkami. Nejvyšším vrcholem české části Jizerských hor je Smrk (1 124 m).
V roce 1968 byla na území hor vyhlášena Chráněná krajinná oblast Jizerské hory.
Lužické hory a Ještědský hřbet – oblast s 35 obcemi se rozkládá na rozloze 603,3 km2 a je tak druhou největší turistickou oblastí na území Libereckého kraje. Pro tuto oblast je charakteristické celoroční využití s převážně letní sezónou.
Lužické hory jsou velice zajímavé z pohledu pěší turistiky či cykloturistiky, což je zapříčiněno velkým množstvím lesních silnic a cyklistických tras. Krajina samotná je členitá, tvořena typickými kuželovitými a kupovitými vrchy, z nichž nejvyšším je Luž (793 m). Jedná se tedy o nepříliš vysoké horské pásmo. V roce 1976 byla na území hor vyhlášena Chráněná krajinná oblast Lužické hory.
Nejvyšší horou Ještědského hřbetu je Ještěd (1 012 m), na jehož vrcholu stojí od roku 1973 moderní věž hyperbolického tvaru – dominanta Liberecka.
Máchův kraj – rozlohou (867,2 km2) největší turistická oblast zahrnuje 42 obcí českolipského okresu. Se známým Máchovým jezerem a hradem Bezděz patří mezi atraktivity letní turistiky, kde zimní sezóna z hlediska cestovního ruchu nemá význam.
Jedná se o zajímavou krajinu romantického rázu s množstvím lesů a rybníků. Pahorkatina, místy s vrchovitým nádechem, je proložena atraktivními přírodními prvky, z nichž mnohé jsou vyhledávanými turistickými atrakcemi.
Tou nejznámější je již zmíněné Máchovo jezero, nelze však opomenout ani soustavu tzv. Holanských rybníků či Hradčanské rybníky, Břehyňský rybník, Vodní dílo Stráž pod Ralskem a další zajímavé vodní plochy.
Nejvyšším bodem oblasti je kuželovitý vrch Ralsko (696 m), dalším významným vrcholem je Bezděz (604 m) s dominantou regionu – gotickým hradem stejného jména.
Frýdlantsko – Frýdlantsko se rozkládá v nejsevernější části Libereckého kraje a vyplňuje celý Frýdlantský výběžek. Frýdlant je nejznámějším a největším městem i místem v této oblasti. Hrad a zámek patří k architektonickým zajímavostem. Oblast je tvořena územím 18 obcí o celkové rozloze 349,0 km2.
Kvalitou životního prostředí představuje jednu z nejvýše hodnocených turistických oblastí. Pro tuto oblast je charakteristické celoroční turistické využití s převahou letní sezóny.
Frýdlantsko je jednou z nejmenších turistických oblastí nejen v rámci turistického regionu Český sever, nýbrž i mezi ostatními turistickými oblastmi České republiky.
Český ráj
Turistickým regionem a současně i turistickou oblastí je Český ráj. Do Libereckého kraje zasahuje pouze svou severní částí, na východě tato malebná oblast přechází v Podkrkonoší a na severu je ohraničena pásem Jizerských hor a Krkonoš. V této oblasti, ležící na středním toku Jizery, se kombinuje rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami, zejména hrady a zámky. Zřejmě právě proto začali v 19. století hosté lázní Sedmihorky tuto část země nazývat Český ráj. Oblast Českého ráje s celkovou rozlohou 1 091 km2 se rozkládá na území tří krajů – Královéhradeckého (482 km2, 63 obcí), Libereckého (399 km2, 51 obcí) a Středočeského (210 km2, 12 obcí). Známými středisky ve vztahu k Libereckému kraji jsou zejména Turnov, Malá Skála, Hrubá Skála, Karlovice, Železný Brod a s nimi související atrakce – Hruboskalské skalní město, čedičová vyvřelina Trosky se zříceninou středověkého hradu, která již od 14. století patří k symbolům Českého ráje, zámek Sychrov a další. Dominující rekreační funkcí Českého ráje je především poznávací turistika, rekreace, městská a venkovská turistika, cykloturistika, chataření a chalupaření. Výjimečná krajina se spoustou rostlinných a živočišných společenstev byla v roce 1955 hlavním důvodem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice. Od 5. října 2005 se Český ráj stal součástí evropské sítě geoparků – a zároveň geoparkem UNESCO.
Krkonoše
Krkonoše mají v rámci střední Evropy výhodnou geografickou polohu, velmi příznivou nejen pro české turisty. Nacházejí se na hranicích mezi Českou republikou a Polskem, zároveň však nejsou příliš vzdáleny od Německa. V Libereckém kraji se rozprostírají v severní části okresu Semily. Jedná se o oblast s vhodnými podmínkami pro letní i zimní turistiku.
Celá oblast je turisticky často využívána, Krkonoše jsou přitažlivé v každé roční době, a to jak pro lyžaře, tak i pro vyznavače pěší turistiky. Uspokojí nejen náročného rekreanta ve špičkově vybavených střediscích, ale i rodiny s dětmi hledající klidné formy rekreace. Najdeme zde mnoho vleků a lanovek.
Z hlediska turistických oblastí je významnější oblast Krkonoše – západ, která zaujímá podstatně větší plochu kraje než oblast Krkonoše – střed. Nejvyšším vrcholem Krkonoš v rámci Libereckého kraje je hora Kotel (1 435 m). Vyšší části Krkonoš jsou pokryty sněhovou pokrývkou průměrně 7 měsíců v roce.
Cestovní ruch však v silně turisticky exponovaných oblastech nemusí mít vždy pouze pozitivní efekt. Vzhledem k vysokému rekreačnímu potenciálu krajiny a na druhé straně k nutnosti ochrany přírodního bohatství je zřejmé, že existují konflikty mezi cestovním ruchem a omezujícími opatřeními.
Jedná se o nadměrné využívání území pro potřeby turistického ruchu, který se pak dostává do konfliktu s ochranou přírody, hlavně vody a lesů. V roce 1963 byl na území Krkonoš vyhlášen Krkonošský národní park (KRNAP).
Krkonoše západ – turistická oblast na rozloze 382 km2 s významnými středisky Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Kořenov má nejvyšší koncentraci ubytovacích zařízení a lůžkové kapacity. Je charakteristická celoročním turistickým a rekreačním využitím s převahou zimní sezóny.
Krkonoše střed – z Libereckého kraje do této oblasti spadají pouze 3 obce (Vítkovice, Benecko, Horní Branná), jejichž celková rozloha je 69 km2. Podstatnou část spoluvytváří obce Královehradeckého kraje. I pro tuto oblast je charakteristické celoroční turistické a rekreační využití s převahou zimní sezóny.
Tiskové zprávy
Nový jízdní řád 2021 v Ústeckém kraji
9.12.2020 – 11:14
V neděli 13. prosince 2020 začne na železnici platit nový jízdní řád. Rozsah regionální dopravy zajišťované Českými drahami v Ústeckém kraji zůstane na podobné úrovni jako v současném jízdním řádu. Vlaky ČD ujedou v jízdním řádu na základě objednávky ústeckého, středočeského a libereckého krajského úřadu celkem 6,087 mil. vlakokilometrů.
ČD budou nově zajišťovat provoz osobních vlaků na nové lince U9 mezi Rybništěm a Varnsdorfem. Turisté budou moci i v příští letní sezóně využít cyklovlaky Českých drah v úsecích Děčín – Mikulášovice dol.n., Mikulášovice dol.n. – Rumburk a Rumburk – Děčín a v nabídce i nadále zůstanou vlaky linky RE 20 z Ústí nad Labem do Drážďan a zpět. Nový jízdní řád bude platit do 11.
prosince 2021.
Regionální vlaky Českých drah na území Ústeckého kraje ujedou v období platnosti jízdního řádu 2021 celkem 6,087 mil. vlakokilometrů, denně 16 667 vlakokilometrů.
Regionem v roce 2021 projede průměrně 891 vlaků Českých drah denně, z toho 16 vlaků kategorie EC, railjet a Ex, dále 85 rychlíků, 29 spěšných vlaků a 761 osobních vlaků.
Objednaný dopravní výkon je v zásadě stejný jako v minulém roce.
Hlavní změny v regionální dopravě Českých drah v Ústeckém kraji
- České dráhy budou nově zajišťovat provoz osobních vlaků na lince U9 Rybniště – Varnsdorf. V tabulkových jízdních řádech je tento úsek nově označen jako trať 085. V ranní špičce bude zajištěn hodinový interval, mimo špičku a o víkendech pak bude interval dvouhodinový (časy nebudou přesně v taktu).
- Sezonní cyklovlaky v úseku Děčín – Mikulášovice dol.n., Mikulášovice dol.n. – Rumburk a Rumburk – Děčín budou zachované i v novém jízdním řádu 2021 a pojedou v období turistické sezony, která bude v Ústeckém kraji od 2. dubna do 31. října 2021.
- Cyklovlak v úseku Mikulášovice dol.n. – Rumburk pojede mimo stanici Krásná Lípa (nově jako Os 26002).
- V nabídce spojení se i nadále počítá s přímou linkou RE 20 Ústí nad Labem – Drážďany. V období od 2. dubna do 31. října 2021 pojede o víkendech a státem uznaných svátcích vlak „Letní kometa“, o adventních víkendech příštího roku pak „Vánoční kometa“. O letošních adventních víkendech tento vlak v souvislosti s epidemiologickými opatřeními v Sasku a v koordinaci s DB Regio nejede.
- Přehled změn v regionální dopravě Českých drah v Ústeckém kraji
- Na základě požadavku Ústeckého kraje dojde u regionálních vlaků Českých drah k následujícím změnám:
- Trať 084 Rumburk – Panský – Mikulášovice, Rumburk – Krásná Lípa – Panský
Kromě ČD bude zajišťovat vlakovou dopravu o víkendech v období turistické sezony (2. dubna – 31. října 2021) také společnost KŽC Doprava a společnost Die Länderbahn. Některé vlaky, které zajišťovaly ČD v turistické sezoně o víkendech a v období letních prázdnin denně, budou nově v provozu v období letních prázdnin jen v pracovní dny.
- Trať 085 Rybniště – Varnsdorf
- ČD budou nově zajišťovat provoz osobních vlaků v úseku Rybniště – Varnsdorf, linka dostane nové označení U9.
- Trať 090 (Praha –) Kralupy nad Vltavou – Ústí nad Labem (– Děčín)
- Na žádost Ústeckého kraje dojde na této trati k menším úpravám:
- směr (Praha –) Hněvice – Ústí nad Labem (– Děčín)
Vlak s pravidelným příjezdem do Ústí nad Labem ve 23:30 (Os 6928) bude v pondělí až čtvrtek nově končit už v Lovosicích, v pátek a v neděli pojede do Ústí nad Labem a dále jako vlak Os 6968 do stanice Děčín hl.n. V sobotu jede v úseku Ústí nad Labem – Děčín osobní vlak Os 6932 s odjezdem z Ústí nad Labem ve 23:57.
směr (Děčín –) Ústí nad Labem – Hněvice (– Praha)
V úseku Děčín hl.n. – Lovosice pojedou dva původní spěšné vlaky (Sp 1993 v pracovní dny a sobotu a nedělní Sp 1995) nově jako jediný vlak Sp 1977 jedoucí denně. Ze stanice Děčín bude odjíždět v 0:20, od úterý do pátku ho zajistí souprava od R 674, v pondělí a o víkendu elektrická jednotka 471 CityElefant.
První ranní vlak Os 6901 pojede v pracovní dny již z Ústí nad Labem, odjezd v 04:01.
Vlak Os 6903 (dosud jezdil z Ústí nad Labem do Prahy Mas.n.) bude zkrácen a nově bude začínat v Lovosicích (odj. ve 4:34). V úseku Lovosice – Roudnice nad Labem nově pojede jen o víkendu. V pracovní dny pojede v úseku Lovosice – Hněvice nový vlak Os 6931 s odjezdem z Lovosic ve 4:46.
- Původní spěšný vlak Sp 1975 Ústí nad Labem (23:08) – Roudnice nad Labem (23:43) nově pojede jako Os 6959 a v úseku z Lovosic do Roudnice nad Labem bude zastavovat ve všech stanicích a zastávkách.
- Vlak Os 6957 s odjezdem z Ústí nad Labem ve 22:11 do Roudnice nad Labem nepojede, v jeho čase pojede v úseku Ústí nad Labem – Lovosice osobní vlak dopravce AŽD Praha.
- Trať 095 Vraňany – Zlonice
Na žádost Středočeského kraje nově nepojede vlak Os 12381 v úseku Zlonice – Straškov s pravidelným odjezdem ze stanice Zlonice v 6:51. V opačném směru nepojede v úseku Straškov – Zlonice vlak Os 12380 s pravidelným odjezdem ze stanice Straškov ve 14:40.
Trať 096 Roudnice nad Labem – Bříza
Na žádost Ústeckého kraje nově nepojedou vlaky Os 19633 s odjezdem ze stanice Bříza obec ve 22:17 a Os 19364 s odjezdem ze stanice Roudnice nad Labem ve 23:02. Dále bude posunutý odjezd večerního spoje Os 19632. Dosud odjížděl ze stanice Roudnice nad Labem ve 21:46, nově bude odjíždět ve 22:37.
Trať 097 Lovosice – Teplice v Čechách
V úseku Lovosice – Radejčín je i nadále zajištěna náhradní autobusová doprava (NAD). Do doby odstranění následků mimořádné události ze dne 28.
září 2020 ve stanici Úpořiny je z technologických důvodů nutný přestup u všech vlaků do jiné soupravy (není možný průjezd souprav), a to s výjimkou posledních večerních vlaků (odjezd ze stanice Úpořiny v 19:01).
Název Zastávka NAD v Lovosicích bude nově pojmenována „Lovosice, centrum“ místo původního názvu „Lovosice, ÚNZ“.
- Trať 114 Lovosice – Postoloprty
- Osobní vlaky 26700 – 26731, které jedou v úseku Louny – Postoloprty, budou nově označené jako nová linka U15.
- Trať 130 Děčín – Kadaň-Prunéřov
Na této trati bude zaveden nový páteční vlak Os 6962 v úseku Ústí nad Labem – Děčín hl.n. s odjezdem z Ústí n. L. hl.n. ve 22:01. Nový bude také půlnoční vlak Os 6968 s odjezdem z Ústí nad Labem do Děčína ve 23:52. Tento vlak bude z Ústí nad Labem odjíždět denně kromě soboty a vybraných svátků.
Na ostatních tratích nedochází k podstatným změnám.