Prevence stařecké demence – jak na ni?

Zdálo by se, že problematika Alzheimerovy choroby, anebo přímo demence, je velmi neradostná,že se nedá najít příliš mnoho optimistických momentů.

Je to pochopitelné – aktuálně předpokládáme, že v ČR žije s nějakou formou demence (Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence) pravděpodobně 150 000 lidí, navíc stejný výpočet nás vede k předpokladu, že se počet lidí s demencí za dvacet let zdvojnásobí (!).

Zároveň má demence opravdu neblahý vliv na život jednotlivců – od počátečního zapomínání, které „jenom“ obtěžuje, přes neschopnost se o sebe postarat až po to, že je nemocný zcela závislý na pomoci někoho jiného a často bývá upoután na lůžko.

Demence proto neovlivňuje pouze život nemocného, demencí bývá zasažena celá rodina. Stále navíc není k dispozici léčba, která by Alzheimerovu chorobu zastavila, vědci si totiž ani dnes nejsou zcela jisti, co Alzheimerovu nemoc způsobuje. 

Je přesto možné najít něco pozitivního?

Vědci si sice nejsou zcela jisti mechanismem vzniku Alzheimerovy choroby, předpokládají ale, že za jejím vznikem stojí jak vliv dědičnosti, tak vliv prostředí a životního stylu.

A zde přichází ta dobrá zpráva – životní styl je možné ovlivnit! Co tedy vědci doporučují? Jednoduché věci – myslet na zdraví srdce, protože „co je zdravé pro srdce, prospívá i mozku“, na vyvážený jídelníček, na pohyb, společenskou aktivitu a procvičování mozku.

Všechny tyto faktory mohou působit preventivně a jsou podstatné i v případě, že člověk bojuje s prvními příznaky Alzheimerovy choroby, kdy se u něj projevuje takzvaný kognitivní deficit. Tedy dochází ke „snížení výkonu“ některé z kognitivních funkcí. 

Co jsou kognitivní funkce?

Kognitivní (poznávací) funkce nám umožňují smysluplně vnímat okolní prostředí, svět kolem nás a zároveň i naše vnitřní psychické stavy. Kognitivní funkce používáme kdykoli, když přemýšlíme nebo se učíme.

Pod pojmem kognitivní funkce dále rozumíme myšlení, novopaměť, časovou a prostorovou orientaci, logické a abstraktní myšlení, řešení problémů, řeč, pozornost, zrakově prostorové schopnosti nebo funkce exekutivní (například plánování a organizování).

Kognitivní funkce také řídí naše jednání, ovlivňují náš citový život a naše hodnoty, umožňují vést samostatný život.

Pokud dochází k poruše kognitivních funkcí, nejčastěji k zapomínání, je třeba zpozornět. Je totiž možné, že se začíná projevovat například Alzheimerova choroba. Příčiny zapomínání však mohou být i jiné (únava, bolest, stres, některá onemocnění, léky, deprese, úzkost a další).

Odlišit, jestli se jedná o „normální“ zapomínání, anebo je už třeba vyhledat lékaře, pomohou vyšetření paměti, která pořádá Česká alzheimerovská společnost ve všech krajích ČR (adresář na webu www.alzheimer.cz, informace je možné získat také po telefonu na čísle 283 880 346).

 

Proč rozlišovat, jaké funkce jsou postiženy?

Na tomto vyšetření – provádíme jej v rámci projektu Dny paměti – je také možné získat informace, které kognitivní funkce jsou postiženy.

Tato informace je důležitá také pro další diagnostiku, kterou provede lékař (pokud mají lidé problém se zrakově prostorovými schopnostmi, je často příčinou demence s Lewyho tělísky, pokud je kognitivní deficit patrný ve všech funkcích, jedná se pravděpodobně o vaskulární demenci atd.). Vyšetřený ale zároveň dostane informace o tom, jaké funkce procvičovat.

Jak je možné procvičovat mozek?

Různými způsoby. Pro procvičování konkrétních kognitivních funkcí připravila Česká alzheimerovská společnost pracovní sešity – Sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí I-X.

Ty jsou rozděleny do pěti okruhů podle toho, jaká kognitivní funkce je převážně procvičována. Jedná se o moduly: krátkodobá paměť, pozornost, zrakově prostorové schopnosti, schopnost plánovat a rozhodovat a řeč a slovní zásoba.

K dispozici jsou dvě varianty obtížnosti, obtížnost 1 pro osoby s počátečním až středním stupněm demence, obtížnost 2 pak pro osoby s počátečním stupněm demence, popřípadě s mírnou kognitivní poruchou.

Sešity již nejsou vhodné pro osoby s pokročilým stupněm demence, u nich se snažíme využívat spíše jiné přístupy podporující zbytek zachovalých schopností a podporující také důstojnost.

   

Jak často je třeba trénovat? Na co je třeba dále myslet?

Co nejčastěji – nejlépe denně či obden nebo alespoň dvakrát týdně. Podstatná je délka procvičování. Čas, který věnujeme procvičování, by neměl přesáhnout únosnou dobu, po kterou je člověk s demencí schopen se na práci soustředit.

Při řešení úkolů je třeba myslet také na to, jestli člověk, který pracuje se Sešitem, nemá problém se zrakem či sluchem. V takovém případě je nutné použít brýle, popřípadě naslouchadla.

Procvičování by mělo probíhat v klidném prostředí bez jakýchkoliv rušivých vlivů, které negativně působí na schopnost soustředění. Na člověka s kognitivní poruchou při procvičování nepospícháme.

Důležitá je také motivace k procvičování – procvičování má být zábavné a příjemné. Cvičení je samozřejmě možné obměňovat či různě kombinovat. Nezapomínejme ani na to, že nikdo nemá rád častý neúspěch. Pokud nebude člověk s kognitivní poruchou cvičení zvládat, může se procvičování vyhýbat, proto je třeba přemýšlet nad výběrem úkolů.

Příspěvek na nákup pomůcek

Procvičovat mozek má v každém případě smysl. Pokud marně hledáte inspiraci, jak na to, podívejte se na Sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí.

Sešity jsou k dispozici nejen v e-shopu České alzheimerovské společnosti, ale také v síti Moje lékárna.

 Dobrá zpráva závěrem je, že vybrané zdravotní pojišťovny přispívají až do výše 500 Kč na nákup pomůcek pro trénink paměti a kognitivní trénink. 

Kognitivní pomůcky doporučené Českou alzheimerovskou společností:

Sada pro kognitivní trénink

Sešit I. + XI. pro trénink krátkodobé paměti 1

Sešit II. + XII. pro trénink krátkodobé paměti 2

Sešit III. + XIII. pro trénink schopnosti plánovat 1

Sešit IV. + XIV. pro trénink schopnosti plánovat 2

Sešit IX. + XIX. procvičování pozornosti 1

Sešit X. + XX. procvičování pozornosti 2

Sešit V. + XV. procvičování zraku 1

Sešit VI. + XVI. procvičování zraku 2

Sešit XVII. procvičování řeči 1

Sešit VIII. + XVIII. procvičování řeči 2

VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA (VZP) 111

• Finanční příspěvek pro seniory nad 65 let       

V rámci prevence poruch duševního zdraví můžete ve věku nad 65 let využít příspěvek: až 500 Kč na kognitivní pomůcky doporučené Českou alzheimerovskou společností pro trénink paměti pojištěncům nad 65 let. 

Jak získat příspěvek?  Předložte do 30. 11. 2019 doklad o zaplacení dané aktivity (ne starší než 3 měsíce) na kterékoli pobočce VZP nebo jej můžete zaslat poštou spolu se Žádostí o příspěvek z fondu prevence.

REVÍRNÍ BRATRSKÁ POKLADNA (RBP) 213

• Finanční příspěvek pro seniory nad 60 let       

Příspěvek do 500 Kč pro lepší paměť:  Na prevenci poruch duševního zdraví (kurzy tréninku paměti, kognitivní pomůcky pro trénink paměti doporučené Českou alzheimerovskou společností, vyšetření paměti u psychologa nebo psychiatra). 

Jak získat příspěvek?  Předložte do 30. 11. 2019 doklad o zaplacení dané aktivity (ne starší než 2 měsíce) na kterékoli pobočce RBP nebo jej můžete zaslat poštou spolu se Žádostí o příspěvek a kopií výpisu z bankovního účtu, na který požadujete peníze zaslat.

OBOROVÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA (OZP) 207

• Finanční příspěvek pro pojištěnce ve věku 40 let včetně a více. 

Prevence Alzheimerovy nemoci – co tento program nabízí?

• Vyhodnocení testů na vyšetření paměti a ostatních kognitivních funkcí (až 60 minut). V případě výsledků testů s nutností dodatečného vyšetření nasměruje pracovník kontaktního centra klienta zdarma do sítě neurologů a dalších specialistů prostřednictvím Asistenta zdraví OZP
• Každý pojištěnec obdrží dárek v podobě „Sešitu pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí“

Podrobný seznam kontaktních míst České alzheimerovské společnosti naleznete www.ozp.cz/web/files/zdrav_prog/. Objednat se můžete na uvedených telefonních číslech případně osobně na místě.

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA MINISTERSTVA VNITRA (ZPMV) 211

Prevence civilizačních onemocnění

Pojištěnec může čerpat příspěvek až do max. výše 500 Kč na ostatní vyšetření kognitivních funkcí / paměti.

ČESKÁ PRŮMYSLOVÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA (ČPZP) 205

• Finanční příspěvek pro seniory nad 60 let

Prevence poruch paměti

ČPZP přispívá částkou až 300 Kč na preventivní vyšetření poruch paměti/kognitivních funkcí. Jedná se o cílené psychiatrické/psychologické vyšetření dotazníky – MMSE, AKT, MoCA.

Nejlepší prevencí Alzheimerovy choroby je aktivita

Alzheimerova choroba je devastující smrtelné onemocnění, které postihuje mnoho lidí. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění, při kterém dochází k nevratným změnám na mozku a poklesu kognitivních funkcí, jako jsou myšlení, paměť a úsudek. Někdy se klasická demence zaměňuje s Alzheimerovou chorobou.

Alzheimerovou chorobou trpí stále více lidí a s tím souvisí i četná nová sociální zařízení, která pro takto postižené pacienty vznikají. Důvod propuknutí není znám. Zatím se nepotvrdilo, že by se mohlo jednat o genetický problém a o příčinách se pouze spekuluje. Bohužel se onemocnění netýká pouze starších občanů nad 80 let. Stále častěji onemocní Alzheimerovou chorobou mladší lidé.

Rozeznat počínající Alzheimerovu chorobu od stařecké demence je obtížné

Pojmy se často prolínají, ale v konečných důsledcích postižení není rozdíl mezi klasickou demencí a onemocněním Alzheimerovou chorobou. Onemocnění Alzheimerovou chorobou je ale velmi progresivní. Pokud na svém rodinném příslušníkovi pozorujete, že není takový, jaký býval, je potřeba zbystřit pozornost.

Prvním varovným příznakem onemocnění jsou poruchy paměti. Především se značně začne zhoršovat krátkodobá paměť. Zapomínáme, co jsme měli k obědu nebo k večeři, nepamatujeme si, jestli jsme si vzali léky, nepamatujeme si, koho jsme potkali před chvílí, zapomeneme vypnout vodu. To jsou první příznaky.

Ovšem postupně přichází i změna nálad i psychiky a postupně se začíná objevovat změna struktury osobnosti i charakteru.

Demence jako plíživý had

Demence je plíživý had, který se vkrádá do našeho myšlení, takže si na to zvykáme. Pokud jsme s postiženým člověkem stále, hned si ani neuvědomíme, že se něco děje.

Mladší lidé by přesto měli být se svými rodiči a prarodiči velmi trpěliví a vstřícní. Postižení lidé potřebují pomoc. I když mohou být i agresivní, jsou uvnitř velmi zranitelní.

Nemocní lidé si to neuvědomují, protože Alzheimerovou chorobou došlo ke změnám v jejich povaze.

Zatím není lék, přesto můžeme postup zbrzdit

Naštěstí dnes již existují léky, které mohou tuto chorobu zpomalit. Pokud máte pocit, že se onemocnění může týkat někoho z rodiny nebo z vašich blízkých, snažte se s ním zajít za praktickým lékařem, který mu dá doporučení na psychiatrii nebo neurologii.

To jsou jediné odbornosti, které mohou po předchozím vyšetření na tuto chorobu předepsat léky.

Je potřeba u pacienta udělat i důkladné neurologické vyšetření, aby se vyloučilo, že se za změnou chování a jako příčina zapomínání neskrývá něco jiného – třeba nádor na mozku nebo cévní problém.

Lidé, kteří do vysokého věku nutí mozek, aby pracoval, nejsou Alzheimerovou chorobou tak ohroženi. Výhodu mají ti, kteří nutí svůj mozek pracovat, luští křížovky, hrají sudoku, píší vědecké články nebo cokoliv vymýšlí. Pomoci mohou i preparáty na zlepšení prokrvení mozku, především ty které obsahují výtažky ginkgo biloby.

Jaké jsou příznaky stařecké demence? Více na TENA

• Home
• Péče o naše nejbližší
• Inkontinence a související otázky
• Novinky

jpg “ width=“1168″ src=“https://tena-images.essity.com/images-c5/258/106258/original/1600×500-pregnant.jpg?w=1600&h=10000&imPolicy=dynamic“>

Stařecká demence je závažné duševní onemocnění, při kterém dochází k degenerativním změnám mozkové tkáně. A patří k velkým strašákům i v dnešní době.

Příčiny vzniku demence jsou různé. Mezi nejčastější patří Alzheimerova, Huntingtonova či Creutzfeldt-Jakobova choroba. Dalšími onemocněními, která mohou demenci způsobit, jsou například syfilis, AIDS, heredopatie a frontotemprální lobární degenerace. V některých případech je demence důsledkem mozkového nádoru.

Při demenci dochází k snižování intelektu, které je způsobeno poruchami v paměťových centrech. Navíc se k ní často připojuje deprese. Zejména v počátečních fázích si nemocný často uvědomuje zhoršování svého stavu, ale přesto se snaží tento fakt popírat. Nezřídka odmítá spolupracovat s lékaři i svými blízkými a mnohdy sabotuje léčbu.

Při demenci dochází k potlačení rozumových schopností, snižování kognitivních funkcí a změnám chování. Postižený nejprve ztrácí krátkodobou a posléze i dlouhodobou paměť, objevují se poruchy pozornosti a úsudku. Omezuje se schopnost komunikace, logického myšlení a zhoršují se rozpoznávací funkce.

Postupně dochází k celkovému rozpadu osobnosti. Člověk přestává být schopen vykonávat běžné každodenní činnosti, nedokáže se orientovat ve známém prostředí včetně vlastního domova. Objevují se stavy zmatenosti a afektivní poruchy od úzkosti a apatie přes euforii a mánie až po psychózy.

U dementních osob se tak můžeme setkat s paranoidními stavy, halucinacemi i deliriem.

Důležité je správné stravování, ve kterém by neměly chybět ryby či špenát, a dostatek fyzických i duševních činností. Nezbytná je konzumace všech potřebných vitamínů, vhodné je omezit požívání alkoholu a návykových látek.

Demence sice není vyléčitelná, ale její nástup lze oddálit. Pomáhá zvýšení aktivity, při které jsou kladeny nároky na mozkovou činnost, dodávání vitamínu B a psychoterapie.

Demencí jsou nejvíce ohroženi lidé starší šedesáti let, může se ale objevit i v nižším věku. Demence tedy může nemile překvapit každého, nejčastěji se s ní ale setkáváme u nejstarších členů rodiny. Vyšší pravděpodobnost vzniku demence je u těch, mezi jejichž předky se vyskytla.

Dementní člověk potřebuje pomoc svého okolí. Je třeba počítat s tím, že nemocný ztrácí pojem o čase i orientaci v prostoru, může propadat agresivitě, utíkat z domova, ztrácet se na procházkách.

Často netrefí na známá místa, dokonce nenajde ani cestu domů. Nemocný vyžaduje péči ve všech sférách běžného života, mívá problémy s osobní hygienou, časté je i pomočování. Je tedy vhodné zajistit mu inkontinenční vložky.

Ty lze pořídit u firmyTENA.

Rodina a přátelé se s onemocněním svého blízkého obvykle vyrovnávají těžko. Ten totiž postupně přestává poznávat známé tváře a mnohdy vytváří komplikované situace. Je třeba uvědomit si, že vše je způsobeno záludnou chorobu.

Objednejte si vzorek zdarma

Chat: Odborníci a tvůrci dokumentu na téma Alzheimerova choroba — Život s Alzheimerem — Česká televize

Martin: „Dobrý večer, maminka má zatím lehkou formu Alzheimera, ale prognóza není příznivá. JAK poznat, že nastal čas k umístění do Domu se zvláštním režimem? Děkuji.“

Martin Vališ: „Záleží na celkových okolnostech a zázemí, v zásadě je potřeba toto připravovat již v tomto stadiu, vzhledem k omezeným možnostem zdravotního systému. Když již péči nebudete zvládat, tak je vhodný čas.“

Denisa: „Dobry vecer, diagnosticke kriteria pre Alzheimerovu demenciu u pacientov vo Vasom filme boli prosim rovnake? Neslo o rozne druhy demencie?“

Martin Vališ: „Kritéria jsou stejná, ale šlo o rozdílné druhy.“

SK: „AK – Kdo všechno Vám pomáhá v péči o manžela s Alzheimerem?“

Alena Kastelic: „Dobrý den, pomáhají mi moje rodiče, manželova rodina vůbec ne. Mně osobně pomáhají nejvíc děti, byť to zní zvláštně, ale jsou moje největší motivace, pak moji rodiče, různé neziskové organizace a kamarádi.“

Jarmila: „Maminka byla nemocná s Alzheimerem. Jak velká je pravděpodobnost, že onemocním také touto nemocí? Lze v dnešní době vyšetřením (kromě psychologických testů) zjistit, zda se nemoc rozvíjí? Děkuji.“

Martin Vališ: „Určitě máte vyšší riziko vzniku a při podobných obtíží navštivte neprodleně neurologa specializovaného na tuto oblast.“

Hana: „Mojí teď už neslyšící mamince (82 r.) se poslední dobou zhoršuje demence, je velmi podezíravá, má dojem, že ji všichni křivdí. Říká nám věci, které nejsou pravdivé. Nechce jít k žádnému lékaři.

Nebydlíme spolu, odmítá k nám jít bydlet, odmítá dovoz obědu či pečovatelku. Snažím se jí pomáhat, ale nemohu si z existenčních důvodů dovolit přestat chodit do práce. Prosím o radu, jak lze takovou situaci řešit.

Děkuji.“

Martin Vališ: „Musíte navštívit s maminkou neurologa či psychiatra.“

SK: „AK – Kde čerpáte sílu ohledně péče o manžela s Alzheimerem?“

Alena Kastelic: „Dobrý večer, je to zákeřná nemoc, která postihuje hlavu, nikoliv tělo, což u mladého člověka je o to těžší…“

• ANTI: „AK – Je podle Vás Alzheimer ta nejhorší nemoc vůbec?“
• Alena Kastelic: „Dobrý večer, nedokážu posoudit, nemám zkušenosti s dalšími chorobami, ale jako zákeřné mi přijde fakt, že hlava přestane fungovat, ale tělo funguje dál.“
• SK: „JP – Kde jste čerpala sílu těch 12 let péče o maminku s Alzheimerem?“

Jitka Pogranová: „V modlitbě, ve vztazích s rodinou, s přáteli, při procházkách v přírodě, v umění – na koncertech a v galeriích, v poslouchání audioknih. Také sauna mi dělala velmi dobře.“

Steinmetzová: „Dobrý večer. Ráda bych se zeptala na hygienu. Manžel se nemyje, nekoupe, nepřevléká, zkratka nic co se toho týče. Nevíme si s nim rady, je silný a dá se říct zdravý, ještě pořád v síle. Prát se s ním nemůžeme, je potom zlý. Kdo mi prosím pomůže? Děkuji.“

Daniel Hudeček: „Je třeba tuto situaci řešit s ošetřujícím lékařem, který by Vám mohl poradit určité ošetřovatelské a komunikační techniky, které by umožnily hygienické úkony s manželem provést. V krajních případech silného odporu a negativismu je někdy nutná i zklidňující medikace.“

Hynek Šrenk: „Dobrý den, žiji s mámou /73/ v jednom domě, každý ve svém bytě. Vidím, jak je „zmatená“ a často i agresivní na okolí a na mě. Běžné věci už také nezvládá, jako třeba dopočítat hodnotu vrácených peněz, ovládat mobil /pro seniory/, zorientovat se v televizních programech /čas, datum…/.

Obviňuje z toho mě, že ji věci špatně vysvětlím a okolí, že jsou zlí… Má doma velkou sumu peněz a nyní by chtěla vybrat její úspory z účtu domů, abych je já nebo někdo na poště nevzal. Nedokáži ji přimět, ať jde k lékaři, protože ten na ni byl prý také zlý /ne jeden, všeobecně/. Mám obavu o ni, ale i o nás, aby třeba nezapomněla vypnout plyn atd….

Jak mám postupovat, když ona sama nikam nechce jít ? Děkuji.“

Martin Vališ: „V tomto případě navrhuji kontaktovat Vašeho praktického lékaře, který Vám poradí nejlepší postup. Třeba preventivní prohlídku, kde se udělají či objednají potřebná vyšetření.“

ANTIMONY: „NS – Měla jste někdy nějakou osobní zkušenost s Alzheimerem přímo vy?“

Nataša Slavíková: „Přeji dobrý den, ano, maminka měla tuto nemoc, starala jsem se o ni se svými syny 7 let. Bylo to náročné, ale podařilo se nám to zvládnout, což mohu říct, že člověk dopředu nikdy neví, zda to dokáže.“

SK: „JP – Je podle Vás Alzheimer ta nejhorší choroba vůbec?“

Jitka Pogranová: „Ne, nemyslím si.“

Marek: „Můžou děti dostat Alzheimerovu chorobu? A co přesně je Alzheimerova choroba?“

1. Martin Vališ: „Ne a všechny základní informace jsou zcela volně dostupné na internetu.“
2. SK: „MV Co se o Alzheimeru ještě vše neví?“
3. Martin Vališ: „Zcela jistě více než doposud víme.“
4. ANTI: „NS Plánujete natočit nějaké pokračování, nějaká pokračování, dokumentu Život s Alzheimerem?“

Nataša Slavíková: „Připravujeme hraný film, kde téma Alzheimerovy nemoci hraje významnou roli. Měl by tam hrát Karel Roden a Regina Rázlová v hlavních rolích. Téma dokumentu nebylo určitě vyčerpáno, ale není jednoduché získat pečující, aby se účastnili natáčení.“

Lukáš: „Dobrý den, babička mé ženy zemřela na Alzheimerovu chorobu. Jaká je možnost, že jí může dostat moje žena? Je třeba udělat něco pro to, aby jí nedostala? Na co si dát pozor a čeho se vyvarovat? Děkuji za odpověď.“

Daniel Hudeček: „Dobrý den, nejedná se o přímého příbuzného, tudíž riziko není velké, znepokojoval bych se až když by nemocí trpěl přímý příbuzný – rodič, sourozenec.

V současné době je jistě vhodná strategie včasného záchytu – tedy podstoupení neuropsychologického vyšetření v případě prvních potíží s pamětí.

A samozřejmě zejména preventivní strategie – zdravý životní styl, dostatek pohybu, středomořská strava, minimalizace stresu, dostatek spánku, důsledná kontrola krevního tlaku, hladiny cholesterolu atd.“

Petr: „Dobrý večer, do jaké míry se dnes diskutuje možnost, že Alzheimer je způsoben požíváním fluoridových past, nebo osmdesátých letech fluoridací pitné vody, či plošným rozdáváním fluoridových tablet proti kazivosti chrupu? Díky za odpověď.“

Martin Vališ: „Vyloučeno a zcela zcestná hypotéza.“

ANTI: „AK – Jak se díváte na Alzheimerovu nemoc přímo vy, jaký na ni máte náhled?“

Alena Kastelic: „Dobrý den, nedívám se na ní nijak pozitivně, ale je důležité si říct, co její projevy znamenají. Nejedná se pouze o ztrátu paměti, ale o ztrátu soudnosti, chápání souvislostí, důsledků toho co dělám, agresivita, protože pacient nechápe co se s ním děje.“

• Pavel: „Je pravda, že počet lidí s Alzheimerem stoupá a bude stoupat, nebo je to jen lepší diagnostikou?“
• Daniel Hudeček: „Bohužel, počet nemocných stoupá, a stoupá více než by bylo vysvětlitelné pouze stárnutím populace a zlepšením diagnostiky.“
• Marie Lašáková: „Dobrý večer, může být nespavost a únava předzvěstí začátku Alzheimerovy nemoci?“
• Martin Vališ: „Velmi pravděpodobně ne.“
• SK: „NS – Jak se podle Vás dokument Život s Alzheimerem povedl?“

Nataša Slavíková: „To je asi na posouzení jiných. Nebylo jednoduché získat pečující, kteří by byli ochotní svěřit se svými problémy na kameru, ale jsou určitě i problémy, které provázejí pečující, které se nám do filmu nepodařilo dostat.“

ANTI: „DH – Jak vidíte Alzheimerovu chorobu jako geriatr?“

Daniel Hudeček: „Dobrý den, coby geriatr mám tendenci se zaměřovat na co nejlepší úroveň péče o nemocné a sociální aspekty nemoci, tedy vytvoření co nejlepších podmínek pro péči v rodině, edukaci členů rodiny o projevech nemoci a její lepší pochopení ze strany rodinných pečovatelů. Po medicínské stránce se snažím o minimalizaci škodlivých vlivů postradatelné léčby a co nejlepší kompenzaci komplikujících závažných onemocnění.“

Václava: „Dobrý večer, zajímalo by mě, zda výzkum přinesl nějaké vysvětlení, co ve většině případů pacienti prožívají – zda spíše pocit štěstí, klidu, spokojenosti, či trápení, neklid. Děkuji.“

Martin Vališ: „Nelze jednoznačně odpovědět. Většinou s průběhem choroby dochází ke zhoršení kladných emocí u pečovatelů a spíše nárůst „spokojených- kladných“ u pacientů.“

JaNa: „Dokáže člověk (nelékař) diagnostikovat nástup alzheimerovské demence sám na sobě? Kolik mu v tom případě zbývá času vyřídit si rozumně a se ctí svoje poslední věci?“

Martin Vališ: „Ne.“

STOP: „JP – Jaký máte názor, náhled na Alzheimerovu chorobu?“

Jitka Pogranová: „Je to nemoc jako každá jiná, má svá specifika. Dá se na ni připravit, když se objeví první příznaky. Je dobré si něco nastudovat a být připraven na to, co může nastat, že člověk s Alzheimerem nebude moct být sám.

Posledních pár let se naše babička ani sama nenajedla, vše jsme mixovali a krmili ji, neuměla se sama napít. Celá rodina se naučila, že když přišli do kuchyně k babičce, dali jí napít. Tím jsme předcházeli dehydrataci.

A takových věcí, na které musíte myslet a zorganizovat vše tak, aby všichni byli spokojeni a o vše bylo postaráno, je tisíc a jedna. Ale dá se to, když člověk chce a snaží se cestu najít.“

Magdalena: „Ďakujem pani Slavíkovej (a P. Slavíkovi) za otvorenie témy a reálny dokument, pokračujte prosím v podobnom.. Posilnilo nás to! (my, ktorí opatrujeme svojich doma)“

Alzheimerova choroba – Wikipedie

Degenerativní změny na mozku u pacientů s Alzheimerovou chorobou

Alzheimerova choroba (AD z angl. Alzheimer's disease) je neurodegenerativní onemocnění mozku projevující se ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. Jedná se o nejčastější typ demence – tzn. ztráty kognitivních schopností – u osob starších 65 let – k prvním příznakům patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností. Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer.[1]

Onemocnění se projevuje celou řadou typických příznaků v oblasti paměti (rychlé zapomínání, opakování stejných otázek, ztrácení předmětů a jejich odkládání na nesprávná místa, pokřivení paměti), jazykových schopností (obtížné hledání správných slov, mezery v řeči, používání nesprávných slov či jednodušších slov pro složitější myšlenku), orientaci v prostoru (problém s nalezením cesty, ztrácení se), výkonných funkcích (nesprávná rozhodnutí, obtíže s plánováním relativně jednoduchých aktivit) a chování (apatie, deprese, úzkost, vznětlivost a bludy).[2]

Příčiny

Příčiny Alzheimerovy choroby jsou velmi komplikované a pravděpodobně i poměrně variabilní. U tzv. familiární Alzheimerovy choroby, která se objevuje v raném věku (často již před 60. rokem života), hrají velký význam genetické příčiny. Častější je ovšem tzv.

sporadická Alzheimerova choroba (85–90 % všech případů Alzheimerovy choroby), jejíž příznaky se poprvé objevují typicky mezi 60. a 70. rokem života.[3] Familiární Alzheimerova choroba je obvykle způsobena vrozenými mutacemi v některých důležitých genech, jako je APP, tau a presenilin.

[3] Prvotním příčinám sporadické Alzheimerovy choroby rozumí věda méně, roli ale hraje obecné opotřebení tkání (patologie lysozomů, dysfunkce mitochondrií, oxidativní stres či zánětlivé projevy[3]). Předpokládá se, že jak familiární, tak sporadická Alzheimerova choroba nakonec vedou k hromadění amyloidu beta (Aβ) v mozkové tkáni (a také hliníku).

[4] Aβ vzniká rozkladem amyloidového prekurzorového proteinu (APP) a u zdravých osob je jeho vznik v rovnováze s jeho rozkladem. Pokud tělo produkuje příliš amyloidu beta nebo není dostatečně rychle rozkládán a odstraňován, vznikají tzv. amyloidní plaky – oblasti mozku především v hipokampu a mozkové kůře, s velkou koncentrací akumulovaného amyloidu beta.

Dochází k poškození nervových synapsí a axonů, tedy důležitých mozkových struktur, jejichž narušení vede k širokému spektru neurologických projevů, jež jsou pro Alzheimerovu chorobu typické.[3]

Stádia nemoci

Rané stadium

Obtížné dorozumívání, zapomínání, zakládání věcí, podezíravost, vztahovačnost, popírání problémů a poruchy paměti, dezorientace v čase, bloudění na známých místech, obtížné rozhodování a bezradnost, ztráta iniciativy, známky deprese, úzkosti a agresivity, ztráta zájmu o koníčky, změna osobnosti – sobeckost a egocentričnost.

Střední stadium

Poruchy soudnosti, nekritičnost, prohlubování změn osobnosti, neschopnost vykonávat běžné aktivity jako je vaření a nakupování, potřeba pomoci při vykonávání osobní hygieny a oblékání, obtížná komunikace, toulání, bloudění, poruchy chování, halucinace, podezírání, stavy zmatenosti.

Pozdní stadium

Poruchy příjmu potravy, nerozpoznání blízkých osob, nechápání okolního dění, ztráta schopnosti souvislé řeči, velké stavy zmatenosti, obtížná chůze, poruchy vylučování moči a stolice, úplná ztráta soběstačnosti, upoutání na invalidní vozík, tělesné i duševní chátrání, hubnutí, smrt.

Diagnóza

PET obraz mozku pacienta s Alzheimerovou chorobou (patrné je utlumení činnosti v parietální (temenní) oblasti

Kritéria pro diagnózu Alzheimerovy choroby stanovují dva hlavní dokumenty – DSM-5 (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, edice 5) a NIA-AA (National Institute on Aging—Alzheimer’s Association Criteria). Hodnotí se přítomnost demence, nedostatečnosti v alespoň dvou kognitivních oblastech, pozvolný nástup a progresívní zhoršování stavu a dále je nutné vyloučit další možné příčiny demence. Diagnózu je možné podpořit také biochemickým vyšetřením mozkomíšního moku (snížená hladina rozpustného amyloidu Aβ42 a zvýšená hladina proteinu tau) a mozkovými zobrazovacími metodami, zejména pozitronovou emisní tomografií (PET) a magnetickou rezonancí (MRI).[2]

Prevence

V současné době neexistují dostatečné důkazy o jakékoliv preventivní technice, jež by jednoznačně spolehlivě zabránila nástupu Alzheimerovy choroby.

[5][6][7][8] Výsledky výzkumu v této oblasti jsou poměrně různorodé a protiřečí si. V některých studiích byl nalezen vztah mezi např.

skladbou stravování, kardiovaskulárními onemocněními, užíváním některých léčiv a intelektuální aktivitou dotyčného, a rizikem vzniku Alzheimerovy choroby.[9]

Léčba

Donepezil, jedno z léčiv podávaných pacientům s Alzheimerovou chorobou

Alzheimerova choroba je v současnosti nevyléčitelná a používaná léčiva přináší pacientům jen poměrně nízký prospěch.[10][11] Tzv. inhibitory acetylcholinesterázy (tacrin, rivastigmin, galantamin a donepezil) snižují degradaci acetylcholinu, což vyrovnává ztrátu acetylcholinu způsobenou degenerací cholinergních center v mozku.[12][13] Dalším používaným léčivem je memantin ze skupiny inhibitorů NMDA receptorů.[14][11] Medikace je spíše doplňována psychosociální podporou pacientů a péčí o nemocné.

Prognóza

Choroba zpravidla není diagnostikována zcela v začátcích a po diagnóze je střední délka dožití 6 let.[15] Méně než 3 % pacientů žijí po diagnóze déle než 14 let.

[16] Nemoci podlehne 68 % pacientů, kteří s ní byli diagnostikováni;[15] příčinou úmrtí nejsou zpravidla přímé dopady neurodegenerace mozku, ale i nepřímé dopady nemoci, jako je nižší odolnost vůči infekcím (pneumonie), krevní sraženiny způsobené dlouhým pobytem na lůžku nebo potíže s příjmem potravy.[17][18][19]

Epidemiologie

Dle studie z roku 2000 trpělo Alzheimerovou chorobou 1,6 % populace Spojených států (ve věkové skupině 64–74 let také 1,6 %, ve věkové skupině 75–84 let 19 % a ve skupině nad 84 let až 42 % populace).[20] V rozvojových zemích je onemocnění vzácnější.

[21] Kvůli stárnutí populace počet nemocných s Alzheimerovou chorobou roste.[22] Péče o pacienty je velmi časově i finančně náročná a odhaduje se, že celosvětové náklady na péči o pacienty s demencí v roce 2005 činily více než 300 miliard amerických dolarů (>7 bilionů korun), tedy více než činí např.

náklady na zdravotní potíže související s kouřením nebo s cukrovkou.[22]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alzheimer's disease na anglické Wikipedii.

1. ↑ Gale Encyclopedia of Medicine. Příprava vydání Fundukian, LJ.. 4. vyd. [s.l.]: Gale, 2011. ISBN 978-1-4144-8646-8. S. 167–181. 
2. ↑ a b BUDSON, Andrew E.; SOLOMON, Paul R. Memory Loss, Alzheimer’s Disease, and Dementia: A Practical Guide for Clinicians. 2. vyd. [s.l.]: Elsevier, 2016. ISBN 978-0-323-28661-9. 
3. ↑ a b c d CREWS, L., Masliah, E. Molecular mechanisms of neurodegeneration in Alzheimer's disease. Human Molecular Genetics. 2010-04-22, roč. 19, čís. R1, s. R12–R20. DOI 10.1093/hmg/ddq160. 
4. ↑ https://medicalxpress.com/news/2021-04-aluminum-intricately-neuropathology-familial-alzheimer.html – Aluminum is intricately associated with the neuropathology of familial Alzheimer's disease
5. ↑ KAWAS, Claudia H. Medications and diet: protective factors for AD?. Alzheimer Disease and Associated Disorders. 2006-09-01, roč. 20, čís. 3 Suppl 2, s. S89–96. PMID: 16917203 PMCID: PMC3373253. Dostupné online [cit. 2016-07-03]. ISSN 0893-0341. PMID 16917203. 
6. ↑ LUCHSINGER, José A.; MAYEUX, Richard. Dietary factors and Alzheimer's disease. The Lancet. Neurology. 2004-10-01, roč. 3, čís. 10, s. 579–587. PMID: 15380154. Dostupné online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1474-4422. DOI 10.1016/S1474-4422(04)00878-6. PMID 15380154. 
7. ↑ LUCHSINGER, José A.; NOBLE, James M.; SCARMEAS, Nikolaos. Diet and Alzheimer's disease. Current Neurology and Neuroscience Reports. 2007-09-01, roč. 7, čís. 5, s. 366–372. PMID: 17764625. Dostupné online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1528-4042. PMID 17764625. 
8. ↑ Independent Panel Finds Insufficient Evidence to Support Preventive Measures for Alzheimer’s Disease [online]. 2015-08-14 [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
9. ↑ SZEKELY, C. A.; BREITNER, J. C. S.; ZANDI, P. P. Prevention of Alzheimer's disease. International Review of Psychiatry (Abingdon, England). 2007-12-01, roč. 19, čís. 6, s. 693–706. PMID: 18092245. Dostupné online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1369-1627. DOI 10.1080/09540260701797944. PMID 18092245. 
10. ↑ BIRKS, J.; HARVEY, R. J. Donepezil for dementia due to Alzheimer's disease. The Cochrane Database of Systematic Reviews

Mozek

Stárnutí je součástí lidského vývoje a je to normální proces. Tuším ale, co máte na mysli: „stárnutí“, které vlastně už není normálním stárnutím, ale jde o onemocnění způsobující demenci. U nás se tomu také nesprávně říká stařecká demence.

Pokud se však demence vyskytne, nesouvisí to jen se stárnutím, ale znamená to, že člověka postihlo onemocnění způsobující demenci, nejčastěji Alzheimerova choroba.

Přestože jsou demence ve stáří častější než u mladých lidí a postihují asi čtvrtinu či až třetinu lidí starších 80 let, stále platí, že většina lidí i v tomto vysokém věku (tedy dvě třetiny nebo tři čtvrtiny) žádnou demenci nemá.

Jaké jsou varovné signály?

Může se jednat o tzv. mírnou kognitivní poruchu – tedy zhoršení paměti, které již člověku nějak vadí a které může být nápadné i jeho okolí.

Mírná kognitivní porucha není ještě nemoc a může být způsobena různými faktory (stres, přepracování) nebo onemocnění, která jsou dobře léčitelná (například deprese), ale také může představovat vyšší riziko Alzheimerovy choroby.

Proto doporučujeme, aby si lidé, kteří si stěžují na poruchy paměti, nechali svou paměť změřit (například v jednotlivých kontaktních místech České alzheimerovské společnosti v rámci projektu Dny paměti) anebo se obrátili na svého lékaře.

Co mozku škodí – čeho by se měli lidé vyvarovat a proč?

Mozku škodí hlavně nečinnost, proto je důležitá přiměřená činnost, a to jak duševní tak fyzická. Výsledky velké studie SHARE také prokázaly, že je důležité co nejdéle pracovat.

To se může líbit tvůrcům důchodové reformy, je zajímavé, že zatím tenhle argument nepředložili.

Přitom je zcela jasně vědeckými důkazy prokázáno, že lidé odcházející do předčasného důchodu mají větší riziko vzniku demence – a naopak u lidí pracujících v průměru déle tato činnost působí preventivně.

Jak na mozek působí civilizační záležitosti, jako stres, kouření, alkoholizmus, nepravidelný režim atd.?

Škodlivé návyky jsou škodlivé i pro mozek, tím myslím kouření, nadměrné pití alkoholu a podobně.

Čím lze kondičku mozku zlepšovat? (třeba hádanky, kvízy, jazykové kurzy???)

Myslím si, že nejdůležitější pro zachování dobré činnosti mozku je duševní činnost, zejména tvořivá práce, dostatek kontaktů s lidmi.

Má na ní vliv například i strava?

Ano, to se ukazuje i v epidemiologických studiích, kromě toho, že strava by měla být vyvážená, s přiměřeným množstvím živin, příznivou skladbou tuků, jak o tom víme zejména od kardiologů doporučujeme zejména pestrou a čerstvou stravu. To znamená takovou, která bude obsahovat i dostatek vitaminů, antioxidantů a dalších mikroelementů, které jsou obsaženy například v čaji, kávě, víně (ale zde pouze v přiměřené míře), ale také například kurkumě a podobně.

Jak je to s mozkem třeba ve spánku – dokáže během nočního klidu „odpočívat“? (lidé přeci sní, takže mozek vlastně „jede“ nepřetržitě)

Dobrý spánek je pro činnost mozku důležitý, mozek samozřejmě není ve spánku vypnut úplně, to se projevuje právě těmi sny, o kterých hovoříte. Ve spánku probíhají však důležité metabolické procesy, které jsou pro funkci mozku nezbytné.

Jaký vliv má na mozek relaxace, meditace?

S ohledem na demenci nebyl efekt meditace prokázán.

Jakou roli hraje v kondičce mozku například pohyb?

Ano, i tělesný pohyb je pro funkci mozku nesmírně důležitý, dokonce bylo prokázáno, že působí velmi efektivně i jako prevence demence, některé studie dokonce prokazují i zlepšení kognitivních funkcí (paměti, myšlení) při počínající a mírné demenci. Dochází k vyplavování tzv neuronálních trofických faktorů, tedy faktorů, které podporují rozvoj mozkové tkáně.

Má na kvalitu mozkových buněk, kromě věku, vliv I například nějaká dědičná dispozice? Které nemoci jim například škodí?

Syndrom demence není důsledkem věku, to jsme řekli již dříve. Vzniká v důsledku poškození mozkových buněk, ke kterému dochází například při tzv. neurodegenerativních onemocnění: Alzheimerova choroba, Pickova choroba, demence s Lewyho tělísky, k jejímu rozvoji může dojít i při Parkinsonově chorobě nebo při cévním onemocnění mozku.

Co byste obecně doporučila lidem, kteří chtějí, aby jim to „myslelo“ co nejlépe?

Aby žili dobře, pracovali, zachovávali dobré vztahy s lidmi, byli sami aktivní a pozitivní, vstřícní a laskaví a nenechali se trápit. Aby měli dost pohybu a dobrou zdravou a čerstvou stravu.

Pokud se již vyskytne porucha paměti, význam má preparát gingko biloba (ale nikoli všechny preparáty či vývary těchto listů jinanu dvoujlaločného) – vědecké studie potvrdily účinnost preparátu EgB 761. Pokud trpí například vysokým krevním tlakem, je důležité udržovat hladiny tlaku v normě, některé léky navíc mohou výrazně snížit riziko vývoje demence (z tzv.

blokátorů kalciových kanálů tento preventivní efekt prokázala studie SYST EUR u nitrendipinu). Pokud se jedná o mírnou kognitivní poruchu, je zapotřebí se obrátit na lékaře (eventuálně po předchozím změření paměti) a léčit to, co je léčitelné, často deprese, kde jsou zejména u starších lidí metodou volby tzv. antidepresiva ze třídy SSRI.

I pokud již vznikla kognitivní porucha, syndrom demence, je důležité, aby byly včas nasazeny léky, které rozvoj tohoto syndromu oddálí (jedná se o tzv. kognitiva, která už jsou u nás desítku let k dispozici).

Rozhovor poskytla paní doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph. D., předsedkyně výkonného výboru ČALS a ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 – Kobylisích.