Plzeňské farmářské trhy budou pokračovat i přes letní prázdniny! Přestávka v jejich pořádání nepřichází v úvahu. V sobotu 20. června se Plzeňské farmářské trhy uskuteční letos již po deváté. Náměstí Republiky oživí 50 prodejců fajnového jídla. Start farmářských trhů je tradičně v 8 hodin a konec ve 12 hodin. Plzeňské farmářské trhy pořádá sdružení Envic.
„Nakupovat vynikající jídlo budou moci Plzeňáci i přes léto. Neplánujeme žádnou pauzu. Trhy tedy pofrčí celé léto – 4.7., 18.7., 1.8., 15.8. a 29.8. Každou lichou sobotu.
Navíc chystáme společně s Plzeňským Prazdrojem v létě jedny trhy speciální – 22.8. Pořádat je budeme na nádvoří Plzeňského Prazdroje,“ říká Tomáš Popp ze sdružení Envic. Tyto trhy jsou spojené s vařením z produktů farmářského trhu.
Vaří návštěvníci farmářského trhu pod vedením členů Národního týmu kuchařů a cukrářů AKC ČR.
Na Plzeňských farmářských trzích 20. června si budou moci milovníci fajnového jídla nakoupit zeleninu od rodiny Kostkových z Českých Kopist nebo u paní Vočadlové ze Zlínska. Zelenina krásně roste, takže bude trh plný květáku, brokolice, kedlubnů, ředkviček, jarní cibulky…
Červen je jahodový, takže se budou prodávat i tuzemské jahody! Vyhlášené jahody z Kunratic zaplaví náměstí Republiky. Výborné džemy, sirupy a jiné dobroty pravidelně na trhu prodává paní Macháčková. Úžasná sušená rajčata bude prodávat Sandra Černá. Tahle šikovná dáma vyrábí i různá pesta, lilky v olivovém oleji, kořenící směsi apod.
Prodávat se budou i bylinky a sazenice z produkce zahradnictví Podlesice a bylinkáře Fröhlicha z Písku. Pekaři ze čtyř pekáren – Rendl ze Sušice, Dobřanské pekařství, pekařství Zídková a Sebera, napečou křupavé pečivo. Čerstvé i zpracované ryby budou pocházet z CHKO Český les a rybářství Třeboň.
Maso a báječné uzeniny nachystají tito uzenáři a chovatelé – Angus Farm ze Soběsuk, Dvořák z Bělé nad Radbuzou, Zelený z Drouhavče, Plzák ze Dřevěné ulice v Plzni, Terešovské uzeniny a Dědova spíž. Králíky ze svého chovu nabídne pan Herman. Kuřata a krůty odchované nedaleko Františkových lázní na farmě Zephyr jsou báječné.
Proto ani ty nemohou na trzích chybět. Zvěřinové speciality bude prodávat ZEFA VOLARY a pan Bubeníček z Úněšova.
Kompletní seznam prodejců najdete na www.plzensketrhy.cz.
Tomáš Popp ([email protected])
Farmářským obchodům rostou tržby
Spotřebitelé v České republice nakupují stále častěji v obchodech, které nabízejí farmářské potraviny. Jde o podobný trend, který před několika lety odstartovaly farmářské trhy. Kamenným obchodům s těmito potravinami u nás v současné době dominují na území celé republiky dvě společnosti, které nabízejí také možnost franšízy, a to původně pražský Náš grunt a brněnské Sklizeno, také jim však v poslední době přibývá v jednotlivých krajích konkurence.
O stále rostoucím trhu svědčí i tržby řetězců Sklizeno a Náš grunt. První ze řetězců loni utržil přes 150 milionů korun, meziročně dvakrát více a letos plánuje 250 milionů. Podle mluvčí Našeho gruntu Martiny Bauerové se loni tržby společnosti z předchozích 90 milionů meziročně zvýšily na 150 milionů korun.
Mluvčí uvedla, že v růstu tržeb se odráží celkový vývoj společnosti a odklon zákazníků od supermarketů. Firma se podle jejích slov snaží podporovat regionální trh.
Má sice centrální sklad, kde má například konzervované potraviny nebo třeba těstoviny, dodavatele čerstvých potravin se však snaží vyhledávat v regionech.
Nejsou sami
Konkurence ale nespí. Například v Brně má šest prodejen Sklizeno konkurenci ve třech prodejnách My Food Market. Náš grunt, který je rozšířený už v celé zemi, má v Brně zatím jedinou prodejnu, jednu franšízovou už zavřel. „Máme zájem se rozšiřovat, zájem mají i zákazníci,“ řekl majitel sítě Jiří Málek.
Zájem o kvalitní potraviny od regionálních výrobců se začal rozmáhat zhruba před pěti lety, kdy vznikaly v Brně také první prodejny. „Zájem roste stále, proto je kam růst. Problém je však najít v Brně vhodné prostory, je jich nedostatek, což náš rozvoj limituje,“ řekl Málek.
Kupní síla a zájem zákazníků je podle Málka cítit hlavně ve větších městech, kde mají lidé menší šanci něco si sami vypěstovat.
Zatímco My Food Market či Náš grunt spoléhají v Brně na místa v centru či na lokality, kde je dostatečný pohyb lidí přes den, Sklizeno otevírá i na sídlištích.
„Prodejny na sídlištích mohou fungovat jako lokální večerky, proto si myslím, že je stále kam se rozšiřovat,“ míní majitel sítě obchodů Sklizeno David Kukla.
Aby každý z řetězců nalákal zákazníky a nejlépe získal stálou klientelu, snaží se v něčem odlišit. Sklizeno například tím, že majetkově vstoupilo do Agrodružstva Miroslav a z prodejce se stal i výrobce.
Díky tomu má nejen větší kontrolu nad tím, co prodává, ale také se lépe vyhne výkyvům dodávek. „Zatím máme vlastní maso a uzeniny, pracujeme na mléčných výrobcích a konzervovaných potravinách,“ řekl Kukla. Tyto potraviny už mají vlastní značku Naše Miroslav.
Náš grunt se zase snaží mít do každé prodejny co největší počet lokálních dodavatelů.
„Konkurence má část sortimentu i ze zahraničí, my jdeme lokální cestou,“ řekl Málek. Sítě Sklizeno a My Food Market už také rozjely on-line obchod s dovozem až domů.
Kromě řetězců funguje v Brně čtyři roky prodejna Farmářské pochoutky, kterou lidé mohou najít ve vestibulu vlakového nádraží, či Mikrofarma, jež se specializuje na maso a má i vlastní bourárnu.
Také v Hradci Králové nabízí možnost nakoupit si výrobky od farmářů několik prodejen a lidé také mohou nakupovat přímo v obchodech některých pěstitelů. Prodejci jsou se zájmem veřejnosti spokojeni a potvrzují, že stoupá.
Ve městě fungují od konce roku 2013 dva obchody konceptu Náš grunt. „Poslední dobou jsme spokojeni, samozřejmě ze začátku o tom lidé nevěděli, ale postupně si cestu našli stálí klienti, kterých chodí čím dál víc,“ řekl vedoucí těchto obchodů obchodů Radek Urminský.
Podle něj je zájem o maso, mléčné výrobky a pečivo. V obchodech Náš grunt je kromě potravin regionálních dodavatelů možné koupit také výrobky dodávané všem prodejnám v České republice. „Farmářů je poměrně dost, ale samozřejmě ne s každým je možné dojednat spolupráci.
Někdy jednání krachují na ceně, jindy na nemožnosti pravidelných dodávek,“ řekl Urminský.
V Ostravě jsou nejznámějšími čistě farmářskými obchody kromě Našeho gruntu také prodejny konceptu Rynek. Náš grunt má ve městě dvě prodejny a v Moravskoslezském kraji ještě ve Frýdku-Místku a další chystá v Opavě. Češi podle mluvčí mají největší zájem o uzeniny a maso.
„Nejvíce se prodává šunka, hodně žádané je kuřecí maso, mléčné výrobky a česká vajíčka. Na Ostravsku uzeniny a maso opravdu vedou,“ řekla Bauerová.
Potvrdil to vedoucí jedné z ostravských prodejen Stanislav Drábek. „Máme například vyhlášená kuřata z farmy Loužná.
Jsou opravdu vynikající, lidé jsou zvyklí, chodí sem pro ně, objednávají si dopředu,“ řekl Drábek. Stálí zákazníci podle něj mají přehled, ve které dny se vozí jaké zboží, a podle toho si pro ně chodí, nebo si objednávají a pak si přijdou už pro připravený nákup.
Bauerová řekla, že Ostrava je specifická i v tom, jak se během měsíce mění výše tržeb. „V Praze je to kontinuální, ale v Ostravě jsou velké výkyvy. Opravdu lze poznat, když jsou výplaty,“ uvedla.
Koncept Rynek nabízí potraviny českého původu, převážně od zemědělské skupiny Agro Měřín.
Moravskoslezský manažer David Smotlacha řekl, že hlavním artiklem je maso a masné výrobky z vlastních zdrojů a chovů. „Velký zájem je také o mléčné výrobky, mléko, zákysy, sýry nebo zeleninové šťávy,“ řekl Smotlacha.
Od otevření prodejny v centru města v prosinci 2013 podle něj počet zákazníků stále stoupá, za rok asi o 80 procent. Rynek má prodejnu ještě ve Fryčovicích na Frýdecko-Místecku, další připravuje v Kopřivnici na Novojičínsku a hledá prostory v Ostravě – Porubě.
Trhy obchodům nekonkurují
V Plzni je pět kamenných prodejen s farmářským zbožím, jedna je v Klatovech. Podle koordinátora farmářských trhů v Plzni a místopředsedy Asociace farmářských tržišť ČR Tomáše Poppa, který je zároveň spolumajitelem tří obchodů, si tyto prodejny nijak nekonkurují s farmářskými trhy a doplňují se.
„Jsme dohodnuti, že v obchodech je zboží dražší maximálně o deset procent než na trzích,“ řekl Popp.
Plzeňská radnice zatím neplánuje vybudovat městskou tržnici, jak se loni objevilo v některých volebních programech; hovořilo se například o areálu Cukrovarská, což je od loňska opuštěné depo vozů MHD.
„Je to předčasné a pokud by tam měli být čeští sedláci, nemohlo by to fungovat denně. Portfolio kvalitních sedláků není tak široké,“ míní Popp.
Výhradně prvovýrobci nebo jimi pověření zástupci prodávají už šestým rokem na plzeňských farmářských trzích. Z více než dvou třetin jde o malé a střední zemědělce z regionu. Ve velkých městech v Německu a Rakousku zaplňují většinou podobné akce z 80 procent překupníci a potraviny z jiných zemí, řekl Popp.
Díky tomu, že se trhy konají už druhým rokem na centrálním plzeňském náměstí, se návštěvnost mírně, ovšem trvale zvyšuje. Aktuálně převyšuje tři tisíce lidí. Radnice trhy letos zařadila do projektu Evropské hlavní město kultury. Město i obvod chtějí, aby byly co nejvíce navštěvované.
Obvod proto bude jednat o snížení nájmu za zábor plochy, který organizátoři trhů platí.
Podle Poppa vznikly trhy zezdola po velkém tlaku lidí, spotřebitelských a neziskových organizací – na rozdíl od Německa a Francie, kde fungují díky aktivitě měst nebo farmářů. Organizátoři dbají na jasný český původ a kvalitu, což kontrolují přímo na farmách.
Na plzeňských trzích se v posledních dvou sezónách střídá až 80 prodejců, ale na jedné akci je jich do 50. „Více se jich tam nevejde. Moc dalších ani nechceme, protože máme nastavený režim, kolik by tam mělo být zelinářů, uzenářů, pekařů a mlékařů. Aby byli spokojení lidé i prodejci,“ řekl Popp.
Průměrné tržby stánku jsou zhruba dvacet tisíc korun a celá loňská sezóna tak podle Poppa vynesla až 14 milionů korun. „Díky tomu, že jsou vidět, mohou pozvat lidi k sobě a prodávat další produkty, třeba ubytování i zábavu na farmách,“ dodal.
Ceny na trzích jsou o deset až 30 procent vyšší než v supermarketech. Podle Poppa jsou ale produkty z trhů mnohdy levnější, hlavně zelenina, ale také pečivo, uzeniny a mléčné výrobky, pokud se cena propočítá na procenta tuku a masa. Doplňkem jsou výrobky z levandule, jediným zahraničním zbožím je olivový olej z produkce česko-španělské rodiny.
V Plzeňském kraji fungují ještě úspěšné farmářské trhy v Tachově, dále se pořádají menší občasné trhy. „Chystají se také ve Stříbře, kde by měly probíhat alespoň jednou měsíčně,“ uvedl Popp. V Přešticích zanikly – nejdřív neměli prodejce, pak lidi, vysvětlil.
Morava dohání Čechy
Přestože mají farmářské trhy v Čechách největší boom za sebou, zůstaly na mnoha místech jižní Moravy velmi oblíbené a někde dokonce vznikají nové. Někde se konají každé dva týdny, jinde udržují alespoň měsíční či ještě nižší frekvenci. Lidé si na ně podle organizátorů zvykli a berou trh jako alternativu k supermarketům. Server www.vitalia.
cz eviduje v kraji zhruba 30 farmářských trhů.
V Brně trhy pořádají některé městské části, například Starý Lískovec, Bystrc a Královo Pole. „Začali jsme v roce 2012 a pořádáme je každých 14 dní v lichou sobotu.
Od jara do podzimu se v Husitské ulici prodávají od pondělí do soboty také přebytky ze zahrádek, co si lidé vypěstují,“ sdělila mluvčí královopolské radnice Olga Pelcová. K dispozici je 22 míst a kromě ovoce či zeleniny si zde mohou lidé nakoupit také sazenice, maso, vejce, pečivo či koření.
Ve Vyškově, stejně jako v Boskovicích či Hodoníně, pořádá farmářské trhy opavská společnost Jung-Industry. Ve Vyškově trhy fungují třetím rokem, v Hodoníně začaly teprve letos. „Obliba u návštěvníků a zákazníků ve Vyškově i v Boskovicích roste a vzniká z toho tradice,“ řekl za pořadatele Robert Landkaš.
Ve Vyškově jsou trhy každé dva týdny, v Boskovicích a Hodoníně jednou za měsíc. Snahou pořadatele je nabídnout zákazníkům regionální výrobky. „Z 80 procent jsou to potraviny,“ uvedl Landkaš. Téměř tři čtvrtiny prodávajících jsou přitom z jižní Moravy. „Vedle potravin jsou zde zástupci tradičních řemesel, jezdívá sedlář, brašnář či šperkařka,“ řekl Landkaš.
Pětkrát do roka pořádají farmářské trhy ve Šlapanicích u Brna. „Začali jsme v roce 2012, od té doby si našly své příznivce a jsou stále populární. Snažíme se držet úroveň a chceme, aby tu byly především potraviny,“ uvedla Eva Merclová z městského úřadu.
První trh v roce bývá v únoru, kdy jsou k dostání potraviny ze zabijačky. V létě se trh nepořádá kvůli předpokládané nízké návštěvnosti. Zákazníky si našly trhy jak v okresních městech, tak v menších městech, jako jsou Rosice, Moravský Krumlov či Tišnov.
*
PODÍVEJTE SE: V Opavě ve středu obnovili farmářské trhy, lidé je vzali útokem – Magazín Webtrh
včera 16:44
/FOTOGALERIE/ Jedny z prvních farmářských trhů v Moravskoslezském kraji se ve středu konaly ve slezské metropoli. Zboží zde nabízelo přes dvacet stánkařů a zájem nakupujících byl enormní. Nejvíce na dračku šly sazenice a květiny.
Kliknutím zvětšíte
24 fotografií v galerii ›
Farmářské trhy na Dolním náměstí v Opavě, 22. dubna 2020. | Foto: Deník / Lukáš Kaboň
Opava, Dolní náměstí, středa, devátá hodina ranní. Na místě to žije a doslova se to zde hemží nedočkavci, kteří využili první příležitost nakoupit si letos na farmářských trzích.
Při jejich otevírání zde každoročně dorazí mnoho lidí. Jenže letos jich bylo ještě podstatně více, ráno možná i sto, dvě stě. Téměř s jistotou za to může situace kolem koronaviru a postupné povolování vládních opatření. Právě farmářské trhy totiž byly od tohoto pondělí spolu s několika dalšími „vyvolenými“ v jakési první vlně.
A tak není divu, že lidé po více než měsíci nejistoty vzali košíky, tašky a vyrazili do akce. „Přišla jsem pro sazenice salátu a taky rajčat.
Určitě se podívám i po nějakých bylinkách, loni jsme na zahradě zasadili libeček a mátu, ale mám dojem, že možná zmrzly, protože ještě nevylézají ven z hlíny. Tak si je pro jistotu koupím a nasadím ještě jednou a k nim asi i něco dalšího.
Rozmarýn nebo tak,“ nechala se slyšet postarší zákaznice, která se představila jako Vlaďka.
Stop ochutnávkám
Zvláště u stánků s bylinkami, květinami, rostlinami či sazenicemi, byla koncentrace osob největší. Jinak byl sortiment obdobný jako v minulých letech. Zakoupit si lidé mohli třeba i domácí chléb, koláče, kremrole, sýry, uzeniny nebo kávu. Avšak konzumace jídla a pití přímo na místě byla zakázána.
„Koupila jsem si kilový domácí chléb, je výborný. Ještě chci nějakou rostlinu v závěsném květináči, už jsem viděla, že je prodávají, tak si asi vyberu. Určitě je dobře, že se farmářské trhy můžou konat.
Rozhodně vidím větší riziko v otevřených hobbymarketech, kde jsou lidé namačkaní pod střechou. Tady jsou na čerstvém vzduchu.
Už bylo na čase, že to vláda umožnila,“ řekla naší redakci Eva Otipková, která na náměstí vyrazila i se svou malou dcerou.
Rozestup dva metry? Takřka nemožné
Ale středeční premiéra nebyla výjimečná jen co do počtu zákazníků. Vůbec poprvé zde totiž museli příchozí dodržovat přísnější hygienická opatření a jak to vypadá, ještě nějakou dobu s nimi i na jarmarku budou muset žít.
Na místě proto nechyběli ani strážníci městské policie, kteří na průběh trhu dohlíželi. U všech stánků, které od sebe byly i více vzdáleny, byla k dispozici dezinfekce a rukavice, ty měl koneckonců nasazen každý prodávající.
To už se však nedá říci o nakupujících, kteří je většinou postrádali. Na stáncích také visela upozornění, že lidé mají dodržovat nejméně dvoumetrový rozestup. Jenže to zkrátka nebylo dost dobře možné, byť se o to někteří zákazníci snažili.
Všichni účastníci trhu měli pochopitelně nasazeny roušky.
Někteří prodejci sazenic napříč Českou republikou se v minulých dnech nechali slyšet, že pozdější začátek farmářských trhů pro ně znamenal likvidaci části předpěstované zeleniny, protože uhnívala a jednoduše ji neměl kdo kupovat. V Opavě to zas až takový problém nebyl, protože oficiálně tady měly trhy začít „až“ 17. dubna, takže ty první středeční byly jen se šestidenním zpožděním.
„Vyhazovat jsme nemuseli vůbec nic, měli jsme toho dokonce ještě dvakrát tolik a ještě nám pochybělo. Protože lidé se naučili jezdit si pro sazenice přímo k nám do zahradnictví.
Využili jsme toho, že jsme měli internetový obchod a dali jsme všechno na stránky.
Takže lidé si mohli co chtěli objednat, my jsme jim to před brankou u nás vydali a hotovo, bez problémů,“ uvedl například Jan Weiss jehož stánek Zahradnictví Weiss ve středu na Dolním náměstí rovněž nechyběl.
A protože i u něj lidé některé zboží rychle vykoupili, posílal dopoledne na trhy zásobovací auto, které chybějící artikly v mžiku přivezlo. Dezinfekci i ochranné pomůcky měli své vlastní. „Od příštího týdne by už měla fungovat i možnost bezkontaktní platby kartou, nyní s tím máme menší technické obtíže,“ doplnil Jan Weiss.
Závěrem ještě dodejme, že farmářské trhy se na opavském Dolním náměstí konají třikrát týdně, vždy ve středu, pátek a sobotu s výjimkou státních svátků, a to až do 7. listopadu.
- Jarmark začíná pokaždé o půl sedmé ráno.
- Tento článek jste si mohli přečíst díky předplatnému Deník Klubu
- Autor: Veronika Bernardová
Farmářské trhy na Dolním náměstí v Opavě, 22. dubna 2020.
Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň
Plzeňské farmářské trhy budou častěji!
10. 2. 2011 17:40
S jarem se v Plzni opět rozběhnou farmářské trhy. Příznivci zdravých a dobrých potravin se mohou letos těšit na několik novinek. Na jaké QAPu.cz v rozhovoru prozradil Tomáš Popp z občanského sdružení ENVIC, které společně s hotelem Gondola Plzeňské farmářské trhy pořádá.
Plzeňské farmářské trhy ihned po svém zahájení v květnu loňského roku získaly obrovskou oblibu mezi veřejností. Podle Tomáše Poppa z pořádajícího občanského sdružení Envic navštívilo průměrně každý trh 3 tisíce lidí. Letošní Plzeňské farmářské trhy se proto budou pořádat už pravidelně každé dva týdny až do prosince a přinesou i další novinky.
Kdy letošní Plzeňské farmářské trhy začnou?
Zahájíme pravděpodobně začátkem dubna. Vloni jsme původně jsme měli v plánu udělat je jednou měsíčně. Říkali jsme si, uvidíme, jak na to Plzeňáci zareagujou.
Už když jsme v květnu startovali, začínaly taky trhy v Praze a ukázalo se, že návštěvnost je ohromná. Návštěvníci si vynutili častější termín, takže jsme je přidali a byly jednou za čtrnáct dní. Teď se k tomu vrátíme a budou od toho 2.
dubna každých čtrnáct dní až do začátku prosince. Bude to kolem dvaceti trhů.
Na nádvoří hotelu Gondola už se prodejci pomalu nevejdou, mluvili jste o rozšíření trhů…
Ano, další novinkou je, že se trhy rozšíří do okolí. S městem je dohoda, že se prodejní prostory rozšíří do Pallovy ulice a přilehlého parku, kde se mohou dělat tématické akce, například se jedná o projektu Ryba domácí, a je spousta dalších možností představit zajímavé tuzemské produkty.
Co byste na Plzeňských farmářských trzích nechtěli vidět?
Plzeňský farmářských trhy jsou charakteristický tím, že se tam prodávají místní, maximálně tuzemský produkty, a že je prodávají přímo farmáři, zpracovatelé nebo někdo, kdo s nimi spolupracujeme. Nestojíme o prodej od překupníků, třetích osob. S takovými jsme se už rozloučili po první zkušenosti, to zakazujeme.
Je nějak omezeno, kdo zde může prodávat? Třeba tím, že to musí být vypěstováno nebo vyrobeno v okruhu, dejme tomu, 100 kilometrů?
Ne, neomezujeme to. V Plzeňském kraji je třeba velký problém se zeleninou, z místa se tu prodávají tak brambory, cibule a jablka. Proto sem se zeleninou jezdí z Litoměřic z farmy pana Kostky, z Moravy jezdí paní, která má farmu Monika.
Je to o tom, že nabídka české zeleniny není tak široká a tady v kraji je jen pár farmářů, kteří jsou schopni dělat širší ´paletu´ zeleniny a ti to většinou prodají ze dvora.
Sice preferujeme Plzeňský kraj a kraje sousední, ale jsou tu opravdu i prodejci z daleka.
O co je mezi zákazníky největší zájem a co Vám z produktů překvapilo?
Největší zájem je pravděpodobně o zeleninu, ovoce, mošty a rozhodně uzeniny, protože sem jezdí uzenáři, kteří do nich nedávají soju, mouku, strouhanku, pak maso, zvěřinové klobásy a překvapivě i o pečivo, pekaři prodají úplně všechno, co přivezou. Výborně jde na odbyt třeba i takové dražší pečivo, které dělá pekař Petr Pištec, peče ze semolinové mouky, používá třtinový cukr, dělá levandulové sušenky, kokosky barvené esencemi.
Co Vám nejvíc zachutnalo, až jste si třeba vytvořil závislost?
Právě ty Pištecovy kokosky, ty jsou úplně fantastický! A pak mi moc chutný zrající kozí sýr z Biofarmy Slunečná. Ten je opravdu hodně zrající, fakt hodně kozí, ten je výtečný. Obecně pak mléčné výrobky, třeba krém Šumaváček z Minimlékárny JOMA je moc dobrý.
Proč se vlastně trhy konají na nádvoří hotelu Gondola?
My jsme s nimi už dělali dvakrát Biodožínky v pivovaru Purkmistr v Černicích, který má stejný majitel jako hotel Gondola. Oni přišli s tím, že by rádi udělali farmářské trhy. Prosto je tam bezvadný, Mlýnská strouha je zrekonstruovaná. Je to takové domácí prostředí, skvělé zázemí pro prodejce, ze strany hotelu Gondola vynikající podpora v organizaci.
Když jste s trhy loni na jaře začínali, čekali jste takový zájem?
Já jsem byl překvapenej, každé ty trhy navštěvovalo kolem tří tisíc lidí.
V květnu jsme začínali s 15 prodejci a na předposledních trzích, které nebyly v -15°C, ale v nějakých rozumných teplotách, bylo kolem 45 stánků! To jsem vůbec nečekal.
Lidi už si navykli, chodí třeba ke stejným prodejcům. Všiml jsem si, že poblíž ve městě zaparkují auto a jdou třeba dvakrát, třikrát a nakoupí zásoby.. mošty, brambory…
Určitě jsou spokojeni i prodejci. Občas se mi i stalo, že už měli některé zboží vyprodané, ještě než trhy skončily.
Jsme s prodejci v kontaktu a oni říkají, že ty plzeňské trhy jsou lepší než v Praze, že tu prodají víc produktů, a že jsou Plzeňáci milejší zákazníci než Pražáci. Prodejci jsou spokojeni a mnoho z nich přestalo jezdit prodávat do Prahy a jezdí raději sem.
Lidé stojí už před sedmou fronty a čekají, a to otevíráme oficiálně v osm. Bylo by příjemný, kdyby chodili raději průběžně a tím pádem se nám netvořily ty fronty.
Myslím, že tomu pomůžou ty přidané termíny, že si lidé nebudou muset dělat tolik zásob, ale je možný, že se ukáže, že i to je málo a potom se budeme bavit o tom, jestli to budeme dělat každý týden.
O farmářské trhy je více zájemců
Koronavirus na Plzeňsku: Projděte si důležité informace, omezení Lucie Pelanová
Plzeň – Stovky Plzeňanů přilákaly již tradiční farmářské trhy v Plzni. Tentokrát se prodejní plocha ještě rozšířila a neobývaly už jen dvůr u restaurace Gondola.
Ilustrační fotografie. | Foto: DENÍK/Karel Pech
„Celá ulice Pallova u Mlýnské strouhy v Plzni byla po dobu konání Plzeňských farmářských trhů uzavřena a byly na ni umístěny prodejní stánky. Vytvořily jsme tak komfortnější prostředí pro návštěvníky i prodejce,“ řekl Tomáš Popp ze sdružení Envic.
Na trzích se v sobotu kromě tradičních výrobků českých prodejců daly zakoupit také české ryby, čerstvé pečivo, ale i pečivo a výrobky vyrobené z konopí.
Ten, kdo miluje jablka, byl velmi nadšený, Prodejce zde nabízel pět kilo krásně voňavých jablíček jen za 85 korun. „Z jablek mám velkou radost. Za týden doma dva kilogramy bez problémů sníme a tyhle jsou opravdu výtečná. A ještě jsem si tady koupila i padavky na štrúdl,“ pochvalovala si Plzeňanka Alena Sýkorová, která na trhy došla i s celou svou rodinou.
Kromě klasických výrobků si lidé mohli zakoupit i hnojivo z farmy v Líních.
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
- Plzeň,
- farmářské trhy,
- restaurace,
- trh,
- jablko,
- konopí,
- rodina
10 DENÍK PRO DOBROU NÁLADU
Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Peugeot 307 servisní knížka, koupeno v NL, nehavarované Škoda Octavia nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Audi A6 servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Mercedes-Benz V první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Mercedes-Benz C první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované, v záruce Mercedes-Benz C první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované, v záruce + PRODAT AUTO