Rozbitých kolen bylo v historii lidstva určitě více než soukromých či celosvětových válek. Každý známe svá krvavá kolena se zbytky štěrku v ráně z našeho dětství, a bohužel ani naše děti se někdy nevyhnou pádu na rovné silnici. Jak jim můžeme pomoci a jak se dá vlastně takové rozbité koleno ošetřit?
Rozbité koleno stačí pořádně vydezinfikovat
Zdánlivá banalita, která může pěkně potrápit, by se rozhodně neměla podceňovat. Ale můžete být klidní. Ránu stačí pořádně vyčistit a vydezinfikovat, nemusíte hned s dítětem běžet k lékaři. Koleno by rovněž mělo dýchat, aby se rána sama zatáhla a vytvořil se strup, ve většině případů je zcela zbytečné a nežádoucí koleno přelepovat nebo obvazovat.
K dezinfekci volte běžně dostupné a spolehlivé prostředky, například s obsahem jódu nebo alkoholu, ale samozřejmě ne v případě alergie na jód.
Pokud dítě nemá koleno rozseknuté a rána nevyžaduje šití, nejedná se o důsledek napadení zvířetem nebo nedošlo ke kontaktu s dráždivými chemickými látkami, není potřeba vyhledat lékaře.
Jestliže ale ránu dobře nevyčistíte a dítěti se zanítí, pak už se lékaři a následným bolestivým komplikacím nevyhnete.
Odřená kůže se štěrkem a kamínky zaschne
Koleno je v prvé řadě potřeba řádně umýt pod proudem studené vody. Pokud se v ráně usadil štěrk, kamínky, případně jiné nečistoty, je potřeba se jich zbavit. Můžete použít i neutrální mýdlo k důkladnému vymytí rány, a následně vhodnou dezinfekci.
Jestliže odřeninu dobře nevymyjete a zůstanou v ní nečistoty nebo štěrk, zaděláváte si na pořádné komplikace. Kamínky a štěrk totiž přischnou spolu se strupem a případné nečistoty mohou vytvořit pěkný zánět. Je pak , že rána dítěti začne hnisat a tělo se bude snažit samo cizorodá tělesa vyloučit.
Zlomeniny u dětí. Jak probíhá léčba těch nejčastějších
Nehojící se odřenina může vést až k antibiotické léčbě
V případě nedostatečného vyčištění rány nebo zanedbání hygieny, ale z i dalších příčin, kterými mohou být například snížená imunita či jiná onemocnění, může dojít k vytvoření zánětu, hnisání a k dlouhodobějšímu hojení.
Určitě je potřeba vyhledat lékaře, který ránu vyčistí a nasadí vhodná antibiotika, ať už v lokální formě, anebo v závažnějších případech i celkovou antibiotickou léčbu k užívání v tabletách nebo u menších dětí v podobě sirupu.
Mast na odřeniny se většinou nedoporučuje
Na spáleniny a odřeniny se většinou nedoporučuje žádné krytí ani mast. To vše totiž narušuje přirozený hojivý proces, při kterém se vytváří strup, který ránu chrání. Pod ním se už vytvářejí nové kožní buňky. Odřenina by se tedy měla hojit na vzduchu. Místo masti lze vyzkoušet gel, který umožňuje takzvané vlhké hojení. Funguje na podobné bázi jako tekutý obvaz.
Náplast na odřeniny? Ideálně ta tekutá!
Právě tekuté obvazy nebo vlhké gely jsou pro odřené nebo rozbité koleno ideální volbou.
Existují různé přípravky, které ránu vydezinfikují a následně vytváří jakousi ochrannou vrstvu, která chrání vznikající stroupek.
Dochází nejen k zajištění sterilního prostředí, ale také k ochraně před možným vniknutím nečistot, bakterií a cizorodých látek, navíc nedochází k praskání strupu. Celý proces hojení je tak rychlejší a efektivnější.
Jak naučit dítě chodit? Co dělat a co rozhodně ne!
Čím mazat strupy? Ideálně měsíčkovou mastí!
Mazat rozbité koleno můžete teprve tehdy, až se vytvoří stroupek.
Právě ten je možné ošetřovat třeba i bylinkovou mastí, která podpoří hojení, regeneraci kůže a zároveň i může působit díky svým dezinfekčním účinkům antisepticky, a to jak proti bakteriím, tak třeba i proti plísním a kvasinkám. Výborná je mastička z měsíčku lékařského, který má příznivý vliv na pokožku. Namazaný stroupek nepraská a dobře se hojí.
Určitě ale mast nenanášejte před vytvořením strupu, a pokud rána nehnisá, nepoužívejte mast s obsahem antibiotika!
Rozseknuté koleno někdy vyžaduje pár stehů
Když je rána po úrazu větší, více hluboká, anebo hodně krvácí, raději ihned vyhledejte lékařské ošetření. Rozseknuté koleno někdy vyžaduje i pár stehů a odbornější vyčištění.
Aby k těmto úrazům nedocházelo, je třeba zajistit větší bezpečnost, a to především pro naše děti. Nejčastější úrazy tohoto typu se nevyskytují při zakopnutí na rovné cestě, ale samozřejmě při sportu, jízdě na kole či na kolečkových bruslích a podobně.
Dbejte vždy na to, aby děti měly chrániče kolen a pochopitelně také přilbu!
Ošetření ran v outdoorovém prostředí: správná desinfekce a krytí ran
Oděrky, škrábance, odřeniny, drobné tržné rány… nejčastější úrazy, se kterými se potkáme v outdoorovém prostředí. V městském prostředí bychom se těmito úrazy téměř nezabývali, ale v přírodě je třeba jim věnovat pozornost. Komlikace hojení ran mohou znamenat značné komplikace také pro celou akci.
Drobná poranění jsou poměrně běžná, setkáváme se s nimi jak v outdoorovém prostředí, tak doma. Rány, které bychom doma neřešili, by měly vzbudit náš zájem v horách a na cestách. Základem ošetření ran je jejich vyčištění.
K vyčištění bychom měli používat čistou vodu. Ránu začínáme čistit proudem vody.
Proud vody vytvoříme ideálně stříkačkou, pokud ji nemáme, můžeme udělat dírku do víčka od PET lahve nebo využít “pítko” u některých typů lahví.
Zbývající nečistoty odstraňte pomocí pinzety, jehly nebo čistého kartáčku. Je lepší ránu perfektně vyčistit v okamžiku po zranění, kdy je otevřená a krvácí (krvácením se rána částečně čistí), než ránu jen laxně omýt. Špatně vyčištěná rána se špatně hojí, kolem nečistoty může vznikat hnis a zánět, což vede k nutnosti ránu znovu otevřít a vyčistit.
2. Desinfekce
Máme-li ránu vyčištěnou od mechanických nečistot, je potřeba ránu vydesinfikovat. Z běžně dostupných desinfekcí doporučujeme Betadine. Betadine je velmi účinná jodová desinfekce. Než použijete desinfekci, zeptejte se zraněného, zda není alergický na jód. Pokud ano, použijte jiný typ desinfekce např. Septonex. Alternativou k Betadine může být Jodisol (jodová voda).
Při desinfekci rány vydesinfikujte celou ránu i její okolí. Bakterie z okolí rány by mohly ránu kontaminovat, pokud bychom nevydesintifikovali pouze ránu samotnou. Nalití desinfekce do rány může prodloužit hojení rány, ale v terénu nám dává jistotu, že je rána skutečně čistá.
Existují další typy desinfekcí – peroxid vodíku, který není možné v terénu řádně skladovat a peroxid se tak stává neúčinný. Alkohol lze použít jen v nouzových případech, a to pouze pokud máme čistý minimálně 40% alkohol.
3. Krytí rány
Po vydesinfikování přichází na řadu krytí rány. Můžeme se setkat s různými sterilními obvazy a čtverečky.
V terénu není možné pracovat sterilně, nicméně snažíme se, aby všechny materiály byly co nejčistší. Pokud bychom ránu zakryli pouze náplastí, vytvoří se tvrdý strup, který bude mít tendenci praskat při každém pohybu.
Rána se bude hojit pomaleji a je zde větší riziko, že se do rány dostane nečistota.
Volíme tedy raději cestu vlhkého hojení. Vydesinfikovanou ránu kryjeme mastným tylem. Mastný tyl je gázový čtvereček napuštěný lékařskou vazelínou.
Mastných tylů se vyrábí vícero druhů – v některých výrobcích je vazelína doplněná např Betadinem, střibrem či jinými látkami podporujíci hojení.
Z mastného tylu odstřihněte potřebnou část dle velikosti rány, při pokládání na ránu bychom se rány neměli zbytečně dotýkat. Na mastný tyl jako další vrstvu dáváme gázové čtverce jako finální krytí.
Gázový čtvereček přilepime v ideální případě náplastí z netkané textilie. Náplast z netkané textilie se prodává ve velké roli, ze které si můžeme odstřihnout potřebné množstvi. Díky této variabilitě dokážete krýt různě velké rány. Máme-li k dispozici pouze předpřipravené náplasti, jsme limitovaní velikostí rány, kterou jsme schopni zakrýt.
V případě, kdy má rána okraje daleko od sebe, je třeba tyto okraje stáhnout zpět k sobě. V outdoorovém prostředí neřešíme šití ran, naopak využíváme nalepovací stehy. Můžeme si je koupit v lékárně nebo si je vytvoříme z perforované náplasti, která se dobře trhá. Nalepené stehy z rány při převazech nesundaváme.
Tekuté obvazy
Na trhu existuje celá řada tekutých obvazů např. Novikov či Akutol. Do vybavení lékárničky preferujte Akutol – sprej, který na ráně vytvoří průhledný film. Novikov vytváří zelenou neprůhlednou vrstvu, kdy nemáme kontrolu nad ránou.
Tekuté obvazy využíváme v rámci vodáckých akcí (kdy náplasti ve vodě nedrží) nebo při cyklistických akcích (na krytí tzv. silničního lišeje, zabráníte tak vstupu prachu do rány). Oba typy tekutého obvazu se snadno aplikují, ale poměrně těžko odstraňují z postiženého místa, zvažte tedy jejich použití.
4. Pravidelná kontrola
Ošetřením rány naše péče nekončí, každý den bychom měli ránu zkontrolovat a převázat. Pravidelné kontroly nám pomohou odhalit přiznaky zánětu.
Mezi příznaky zánětu patří: zvýšená bolestivost, otok, zarudnutí, omezení hybnosti a také vznik hnisu.
Pokud objevíte některý z příznaků zánětu, je třeba vyhledat lékařské ošetření (ránu je třeba opětovně vyčistit a zánět léčit podáním antibiotik).
Drobné rány můžeme ošetřit sami, komplikovanější rány bychom měli vždy směřovat do nemocnice k odbornému ošetření. Mezi tzv.
rizikové rány řadíme rány hluboké (vidíme různé struktury v ráně), bodné a střelné rány, pokousané rány (jakýmkoli zvířetem či člověkem), velké tržné rány a také rány v rizikovém prostředí.
Za rizikové prostředí považujeme tropické oblasti, vysokohorské prostředí a zimu. V těchto prostředích se rány obecně hůře hojí.
Pro cestování na těžko doporučuji volit do lékárničky univerzální vybavení, tedy materiál, který můžeme použít vícero způsoby.
|
Vybavení pro ošetření ran v outdooru.| Autorka: Dita PodhadskáZáchranářka, Wilderness First Responder, nadšená cestovatelka do hor a severských oblastí. Jako lektorka první pomoci organizace ZDrSEM spoluorganizuje kurz HORAL, který s délkou pět a půl dne patří k nejkomplexnějším kurzům outdoorové první pomoci pro širokou veřejnost v ČR. |
Dezinfekce ran
Drobná poranění a oděrky jsou takřka každodenní záležitostí. Abyste předešli vzniku nepříjemné infekce v místě poranění, je třeba ránu dezinfikovat. Pakliže není rána příliš hluboká, nebyla způsobena . Při poranění nebo onemocnění kůže je zapotřebí udržovat ji čistou a zabránit mikrobiální kontaminaci s nežádoucími následky.
Dezinfekce znamená odstranění patogenních mikroorganismů. Dále se používají přípravky s obsahem .
Více zjistíte v článku Ošetření odřeného kolena: kdy je třeba dezinfekce a jaká. Je určená k přímé aplikaci do otevřené rány. Kdo by měl rád slovo dezinfekce ? Dezinfekční roztoky, tinktury nebo spreje zbaví ránu všech bakterií a virů. Pamatujete na doby, kdy na vše byl kysličník a stejně tak naháněla hrůzu jodová tinktura? Dřív dezinfekce znamenala zatnout zuby a vydržet.
Dettol dezinfekce vám pomůže zabít bakterie a zabránit infekci. Dettol je efektivní řešení a první pomoc pro dezinfekci ran a drobných zranění.
Před použitím si důkladně přečtěte příbalovou informaci. Humánní léčivý přípravek. Nabízíme přírodní prostředky, které kromě dezinfekce působí vzhledem ke svému složení i hojivě a jsou velmi šetrné. Sterilní gel k zvlhčování, dekontaminaci a čištění povlečených, kontaminovaných a chronických ran kůže.
Přípravky pro pokožku i ústní dutinu. K ošetření nejrůznějších poranění kůže slouží přípravky s desinfekčním účinkem. K dispozici jsou přípravky ve formě mastí, roztoků a sprejů. Pokud dojde k nějaké nehodě a náš mazlíček si způsobí krvavé zranění, je důležité ránu vydezinfikovat.
Vždy je dobré ošetřit také okolí poranění. Chystáme-li se zranění dále ošetřovat, měli bychom si vždy . Tři netradiční přírodní dezinfekce , které se dříve velmi často používalo při ošetřování různých čerstvých ran a zranění.
Použití dezinfekcií se stalo standardem ošetření každé rány. K dezinfekci pokožky nebo sliznic u člověka se používají antiseptika.
Tyto látky by měly být dobře snášené, netoxické pro celý organismus, širokospektré (zničí všechny mikroorganismy) a hodně účinné.
V lékárnách je možné najít poměrně pestrou paletu antiseptik. Některá antiseptika nejsou však vhodná . ECOLAB Skinsept F dezinfekce rukou a kůže 350ml aplik. Vysoce účinný bezbarvý přípravek určený k dezinfekce operačního pole a kůže před injekcemi, punkcemi apod.
Mít po ruce přípravek pro dezinfekci menších poranění kůže je nezbytnost. Mějte ho vždy po ruce třeba ve spreji, jako mast nebo zásyp. Výchozí řazeníNázvu: od A do ZNázvu: od Z do . Desinfekční prášek Farnam Wonder Dust, 1gr.
Regenerační konopná mastse využívá k péči o suchou. Terapeutické užití se týká pooperační dezinfekce jizev či píštělí, dezinfekce ran v počínající fázi infekce. Kubatol spray s bukovým dehtem 150ml. Dále nesmí přijít do kontaktu s okem a nesmí být vdechován.
Peroxid vodíku ( H2O2) čirý, bezbarvý roztok slabého charakteristického zápachu.
Jak ošetřit odřené koleno, když u sebe nemáte dezinfekci
Krásné počasí babího léta, plno energie a divočení. Vysněný čas dětské radosti je tu, a s ním i mnoho nehod. Nejčastější z nich je odřené koleno. Jenže co když jsme právě v lese a nemáme dezinfekci? Mrkněte na naše rady.
Často máme tendenci zranění bagatelizovat. Zejména v dospělosti nad vším mávneme rukou. Vždyť je to jen škrábnutí! Ano, pro nás ano. Ale dětské tělo je více náchylné na různé zdravotní neduhy. Jen si vzpomeňme, kolika nemocemi jsme si prošli jako děti!
Nepodceňujme odřené koleno ani říznutí. Znamená to, že všechny tři vrstvy pokožky jsou prodřeny až do krve, a tudíž hrozí vpád různých nečistot a bakterií rovnou do krevního oběhu. Zastavme tento proces dřív, než se promění v něco nebezpečnějšího.
Krvácením se rána čistí. Tělo se o to postará a je to tak v pořádku. Ale zpravidla nenecháváme téct krev po celé noze a nečekáme, až se tok zastaví. Honem taháme kapesníky a krev otíráme. Všechny bakterie a nečistoty tedy vracíme zpět do ranky. Znovu a znovu.
Dezinfekce má schopnost vyčistit ránu. Proces čištění se projevuje právě oním nesnesitelným štípáním. Způsobují to hojivé látky v dezinfekci obsažené. Zároveň zpomaluje krvácení a rána se rychleji zacelí.
Nezoufejme. Příroda je štědrá a nabízí mnohá léčiva, která najdeme po cestě. Využít můžeme jitrocel nebo heřmánek. Skvělým pomocníkem je také šalvěj. Jak jednotlivé rostlinky fungují?
Jitrocel
Jitrocel kopinatý najdeme na loukách. Je to ideální pomocník, jsme-li někde venku. Jednoduše utrhněme pár lístků jitrocele a přiložme na ránu. Látky rostliny zajistí přirozenou očistu.
Heřmánek
Heřmánek sice najdeme všude, ale nepomůže nám ve své přírodní podobě. Musíme z něj udělat odvar, kterým poté ránu omýváme. Jedná se o ideální variantu, pokud jsme poblíž domova.
Šalvěj
Najdeme ji především na zahrádkách v bylinkových záhonech nebo sušenou připravenou na čaj. Připravíme velmi silný odvar – ten už nepijte. Je to nebezpečné. Silný odvar je ideální dezinfekce a čistič rány. Navíc tlumí bolest.
Tip na zázrak v květináči
Aloe Vera
Aloe vera je rostlinka, která nejen dobře vypadá doma na parapetu, ale je významným pomocníkem i pro své všeobecné zdravotní benefity. Vyrábějí se z ní džusy, krémy i masti. Nám postačí ustřižená špička dužnatého listu. Rozpůlíme ho a gelovou část přiložíme na ránu. Aloe vera velmi rychle zastavuje krvácení, navíc má dezinfekční účinky.
Jak postupovat v okamžiku, kdy už je koleno odřené, dětský pláč se rozléhá všude kolem a my jsme tu od toho, abychom situaci vyřešili? Mrkněte na to, jak správně ošetřit odřené koleno.
Hlavně jemně!
Zapomeňme na metody minulé doby, kdy se všechny kamínky a nečistoty drhly rýžovým kartáčem přímo z rány. Je to nejen zbytečné, ale také velmi bolestivé a traumatizující. Nedělejme to! Bohatě postačí pečlivé opláchnutí rány vodou. Pokud se v rance přece jen nějaká viditelná špína drží, zkusme to udělat prsty. Jen zlehka. Většinou se vše pustí okamžitě.
Na řadě je čištění
Opláchnutí vodou je taková hrubá očista, jež odstraní fyzické částečky, které do odřeniny zkrátka nepatří. Dalším krokem je dezinfekce jako taková. Možná jsme museli do rány dokonce sáhnout. Pokud nemáme dezinfekci, použijeme jednu z výše uvedených metod.
Zakrytí rány
Obecně je důležité nechat ránu dýchat. Nezakrývat ji. Rychleji se vytvoří strup a zahojí se. Bohužel v případě neustále aktivních dětí to není možné. Proto použijme náplast nebo obvaz. Veselé voděodolné náplasti děti budou bavit a jen tak si je nebudou chtít odstranit. Navíc vydrží i vlhkost a seženete je v každé drogerii i lékárně.
Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz
Rozbité koleno, odřený loket: Jak je ošetřit správně? | Žena.cz
Na kole, při zahradničení u chalupy, na výletě na Křivoklát – v létě není nouze o drobná zranění, se kterými hned neběžíme k doktorovi a postaráme se o ně sami…
Jak se správně postarat o říznutí či odřeninu? Každý z nás jistě tuší, jak drobnou ránu ošetřit. Ale děláme to správně, nebo se řídíme zažitými fámami?
1. Ránu hned vymyjte peroxidem nebo alkoholem
Fáma. Peroxid vodíku ani dezinfekce s obsahem alkoholu není nejlepším prostředkem k čištění rány. Oba dva totiž mohou obnaženou tkáň ještě více poškodit, a tak prodloužit její následné hojení.
Nejlepší je drobnou ránu vyčistit studenou tekoucí vodou a mýdlem. Ránu oplachujte alespoň pět minut, abyste se zbavili opravdu všech nečistot.
Rány, které jsou velké, hluboké anebo nepřestávají krvácet, by měly být ošetřené odborníkem.
2. Ránu je nejlepší udržovat vlhkou
Pravda. Rány se ve vlhkém prostředí hojí rychleji. Tenká vrstva antibiotické masti zajistí jednak ideální prostředí, jednak také funguje jako účinná prevence infekce. Další výhodou vlhkého hojení je, že se obvaz na ránu nepřilepí. Tento způsob hojení se používá i v nemocnicích u velkých ran.
Doporučujeme: Zranění při sexu: Neuvěříte, co se může stát
3. Vyhněte se náplasti
Fáma. Náplast ochrání ránu před špínou a také zabrání kontaktu s oblečením, které by mohlo citlivou kůži ještě dále poškodit. Náplasti tedy pomáhají rychlejšímu hojení.
Pokaždé, když měníte náplast či obvaz, ránu vyčistěte. Tak zabráníte vzniku infekce. U řezných ran mají náplasti ještě další výhodu, a to že drží okraje rány u sebe.
K tomuto účelu dobře poslouží leukoplast nalepená kolmo na ránu.
4. Náplast sundávejte pomalu
Pravda. Pokud sundáváte náplast příliš rychle, riskujete, že s náplastí strhnete i strup a tím se rána znovu otevře. Proto vždy sundávejte náplast pomalu a opatrně.
Pokud máte pocit, že krycí materiál ke strupu přischnul, před sundáváním ho namočte do teplé vody.
Pokud si nechcete spolu s náplastí vytrhat i chlupy, strhávejte ji postupně, a to ve směru růstu chlupů.
5. Na spáleniny pomáhá máslo a led
Fáma. Přiložením másla či ledu na spáleninu si nijak nepomůžete, spíše naopak. Menší popáleniny chlaďte pod tekoucí vodou, dokud bolest nepoleví. Pokud se vám udělá puchýř, chraňte ho sterilním obvazem. Pokud je to možné, použijte nepřilnavé krytí a celou ránu obvažte jen jemně, aby krytí k ráně nepřischlo.
(mak)
více na uLékaře
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Kosmetika z ropy ve vaší koupelně: Jak vás ničí?
Který olej je nejlepší? A podle čeho vybírat?
Smutek po sexu: Je to vůbec normální?
Vstoupit do galerie | 11 Zrádný domov: Místa, která mohou být nebezpečná
Video Mohlo by Vás také zajímat: Novotný končí v ODS: Je uražený? Proč odchází? Chce kandidovat za jinou stranu? | Video: Martin Veselovský, Daniela Drtinová
Pád z koloběžky: Odřeniny nebo těžké zranění?
Dobrý den Ondřeji, mnohé díky za Vaše poznámky k textu. Dovolím si přičinit také pár poznámek, jak to vidím já, jako editor tohoto článku (autorský text jsem měl před vydáním v rukou a upravoval formulace tak, aby se dobře četly a byly pochopitelné pro čtenáře).
* Článek působí dojmem, že po jeho přečtení bude čtenář schopen provést úkony, které jsou v článku popsané. To je velmi nebezpečný omyl. Jsou dvě možnosti:
Naši čtenáři jsou svéprávní a jistě si nemyslí, že po přečtení jednoho článku budou schopni poskytnout kvalifikovanou první pomoc.
Tento článek slouží především k uvědomění, že na koloběžkách (velmi podobně jako na kole) se přizpůsobují běžné postupy první pomoci podmínkám, které jsou typicky jiné, než třeba při úrazech v domácnosti, v práci nebo třeba na kanoi či na skalách.
* Zachránce za sebou NEMÁ zážitkový kurz první pomoci. Takovému člověku je článek k ničemu, většina pouček pro něj bude nesrozumitelná, nebude vědět jak se vyšetřuje dech a v 95 % případů to provede nesprávně.
Zážitkový kurz první pomoci samozřejmě není podmínkou, aby člověk uměl poskytovat laickou první pomoc a už vůbec ne kvalifikovanou první pomoc! Jsem sice zastánce zážitkového a projektového učení (ve své praxi horolezeckého instruktora ho i praktikuji), ale jsem si vědom, že existují i jiné účinné a ověřené způsoby výuky první pomoc. Například od výuky ve školách podle osnov, přes Červený kříž, specializované kurzy v kroužcích a nácviky v oddílech, až třeba po Zdrsem.
* Zachránce za sebou MÁ zážitkový kurz první pomoci. Takovému člověku je článek k ničemu, vypsané úkony již ovládá, navíc je umí provést ve správném pořadí a je trénovaný pro jejich realizace ve stresových podmínkách.
I absolventu laického zdravotnického školení neuškodí, když si předem promyslí, jak zvládat typické situace pro první pomoc v jeho oblíbené činnosti (zde na koloběžkách).
* Zjistíme, zda koloběžkář… „… není těžce raněný“ – a jak to laik bude přesně zjišťovat? Nesprávné pořadí, tohle sem teď nepatří.
No jak se asi zjišťuje těžké zranění? I na prostý laik nepolíbený zdravotnickým školením pozná, že je něco hodně v nepořádku, když z ležícího člověka crčí krev, případně se nehýbá a nemluví.
* „… dýchá a tepe mu srdce“ – velmi matoucí, puls se v první pomoci nevyšetřuje už 17 let. Navíc chybná formulace „zda dýchá“ namísto správné formulace „zda dýchá normálně“.
V tom máte pravdu. Puls se dnes v laické první pomoci nenahmatává. Stačí dech a je jasné, že tím pádem tepe i srdce.
* „… zda nemá zraněnou páteř“ – toto laik nemá možnost zjistit, může maximálně vyslovit podezření na poranění páteře.
V článku i ve skutečnosti se pohybujeme na úrovni laické první pomoci. Proto jsou všechny závěry týkající se zdravotního stavu pacienta pouhé domněnky. Ovšem musíme z nich v případě nutnosti vycházet, jako by to byla ověřená skutečnost.
* „… zda mu odněkud nestříká krev“ – to je zbytečně melodramatické, připomíná to více béčkové horory, než reálnou první pomoc. Správná formulace je „zda nemá masivní krvácení“.
Pod pojmem masivní krvácení si laik nepředstaví téměř nic. Pod stříkající krví každý víc, co si má představit.
Už jsme se v našem horolezeckém oddíle setkali s tím, že masivní prý je, když se člověk hodně odře – na jedné straně, nebo také že kouká maso z rány – na druhé straně.
Při tom jde o lidi, kteří mají o první pomoc zájem a většinou i nějaké základní povědomí předem, vědí že absolvují základní kurz první pomoci a k tomu většinou i nějakou specializovanou nadstavbu. Co si potom myslí běžný člověk, raději ani nedomýšlet 🙁
* „… nebo se podivně nemotá kvůli otřesu mozku“ – tak to už je zcela za hranicí přijatelnosti, velmi zavádějící.
Jak zjistím, zda se motá, když leží na zemi? Co když se nemotá, ale stejně má těžký otřes mozku? (Ano, to je možné a časté.
) Co když se motá, protože je to diabetik, a to je také důvod, proč spadl z koloběžky? Co když se motá, protože je podnapilý? Nebo má cévní mozkovou příhodu, která pád zavinila?
Když se člověk motá po pádu na koloběžce, nejčastěji to je právě otřes mozku. Samozřejmě mohou být i další příčiny, ale v každém případě to vede tam, kam autor popisuje. Do nemocnice a k profesionální medicínské péči.
* Výrazně se nedoporučuje, aby česky hovořící zachránce volal v ČR na linku 112, pokud potřebuje zdravotnickou pomoc. Bude přepojován na linku 155 (protože ten hasič, který na 112 zvedá telefony, mu s první pomocí poradit nemůže a nesmí), tím vzniká prodleva a kvalita poskytnutí první pomoci klesá.
To je samozřejmě kontroverzní téma hlavně pro zdravotníky, protože tento systém 112 jim odebral řízení záchranné operace. Pro laiky je ovšem 112 nejlepší, ať mluví česky, slovensky, nebo třeba japonsky.
Těch pár vteřin zdržení, než operátorka 112 přepojí volajícího na zdravotnickou operátorku 155, nikoho nezabije. Pokud by ho to mělo zabít, tak je už stejně mrtvý, protože prodlevy během záchrany budou daleko delší. Obrovskou výhodou pro volajícího ovšem je, že 112 spouští automaticky celý záchranný systém.
Operátor sám vyhodnotí, zda má poslat k padlému koloběžkáři jenom sanitku, nebo je výhodnější vrtulník, zde nejsou potřeba hasiči (třeba když spadne ze silnice do strmého svahu), policajti (třeba to byla dopravní nehoda) nebo má v blízkosti městkou policii (třeba na zajištění před dalšími nehodami na stejném místě), jestli nemá pomoci horská služba, jaká je situace v terénu, co na to meteorologové, apod.
Má osobní zkušenost je, že 112 opravdu dobře funguje právě tímto způsobem. Byl jsem u cca 7 volání o pomoc tímto způsobem. Negativní zkušenost mám pouze jednu na Slovensku a to zavinila spíš liknavost horské služby.
* Ošetření oděrek. Vzhledem k tomu, jak marginální je to téma, zaobíráte se s ním nepřiměřeně rozsáhle.
Nejčastější zranění na koloběžkách jsou právě větší či menší oděrky. Proto se jimi zabýváme tak rozsáhle.
* „Zraněnému začne být zima.“ Jak to víte?
Teoretické školení i praktická zkušenost tomu odpovídá. Mechanismus je jednoduchý – tělo směřuje svoji energii (a tedy především teplo) k uzavření rány a v horším případě k přežití.
V horizontu desítek minut až hodin je proto zraněnému nepříjemné chladno, pokud ho nezateplíme, ať už je horké léto nebo studený podzim.
Už u rozsáhlejších oděrek (stejně jako třeba u popálenin) se můžeme nechtěně dopracovat až k podchlazení a dokonce i smrti.
* „Zraněný nemá žízeň a hlad, ale musí pít a jíst.“ Jak to víte? Já mívám po drobných pádech z kola většinou velký hlad. Pokud se jedná o vážná poranění, pacient od laických zachránců NESMÍ dostat žádné jídlo, ani pití. Může to zkomplikovat následné zajištění dýchacích cest.
Bavíme se teď o zranění, byť drobnějším. Nejde tedy o běžný pád z kola ani o vážné úrazy. To se řešilo v textu o několik odstavců výše.
***************
Ještě jednou děkuji za Vaše poznámky k textu. Podle mého mínění je první pomoc velmi důležité téma a podle statistik přístupů na Horydoly.cz to velmi zajímá i naše čtenáře.