V případě podezření na onemocnění způsobené koronavirem zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními osobami a telefonicky kontaktujte telefonní linku Krajské hygienické stanice JMK: 773 768 994 (po–pá, 8:00–17:00), kde Vám sdělí další postup k zajištění Vašeho vyšetření a prevence eventuálního šíření nákazy. Mimo provozní dobu této linky volejte 112.
Kontakty na krajské hygienické stanice mimo JMK najdete ZDE.
Příznaky počínajícího respiračního onemocnění:
- horečka nad 38 °C
- dýchací obtíže
- kašel
Důsledně dodržujte zásady respirační hygieny, často si myjte ruce mýdlem a vodou, používejte dezinfekční prostředky s plně virucidním účinkem.
Vracíte se z Itálie?
Všichni bezprostředně po návratu do České republiky mají povinnost telefonicky kontaktovat lékaře. Lékař jim nařídí karanténu v délce 14 dnů.
Opatření se netýká:
- řidičů vlakové dopravy, kteří tranzitují přes Italskou republiku,
- řidičů a posádky dopravní zdravotní služby, kteří provádějí transporty pacientů na území Italské republiky,
- pilotů dopravních letadel, kteří neopustí palubu letadla s výjimkou provedení předletové nebo meziletové přípravy, při tranzitních nebo zpátečních letech.
- Tyto osoby, které mají výjimku, však telefonicky kontaktují lékaře v případě jakýchkoliv příznaků chřipkového onemocnění.
- Řidičům nákladní dopravy, kteří přes území Italské republiky tranzitují, nebo provádějí na území Italské republiky přepravu, nakládku a vykládku zboží, se nařizuje, aby při nakládce a vykládce používali respirátory třídy FFP2 nebo FFP3, maximálně omezili přímý kontakt s místním personálem v Italské republice a měli vozidlo vybaveno ochrannými gumovými rukavicemi k použití dle potřeby a antibakteriálním gelem k pravidelné očistě rukou.
- Řidičům a posádkám dopravní zdravotní služby, kteří provádějí transporty pacientů na území Italské republiky, přes území Italské republiky nebo z území Italské republiky, se nařizuje, aby tyto transporty pacientů prováděli jen s vozy, ve kterých je oddělený prostor pro pacienta, aby při transportu používali osobní ochranné pomůcky (respirátor, ochranné brýle, rukavice) a používali antibakteriální gely k pravidelné očistě rukou.
Karanténu pro kontakty nakažených osob budou nově na dálku rozhodovat praktičtí lékaři. Více informací ZDE.
Co je koronavirus?
Označení koronavirus se používá pro jakýkoli virus, patřící do podčeledi Coronaviridae. Jde o souhrnné označení pro čtyři čeledi virů, které způsobují onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti.
Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony. Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty.
Ale také smrtící choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome).
Nový typ koronaviru označovaný jako „nový koronavirus“ neboli 2019-nCoV, případně také jako wuchanský koronavirus, se objevil poprvé v na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan. Vědci už dokázali popsat genetickou strukturu viru. Čína tyto údaje uvolnila veřejnosti, takže na výzkumu nyní pracuje řada odborných pracovišť po celém světě.
Jak se koronavirus přenáší?
Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu. Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest.
Inkubační doba je týden až čtrnáct dní. Po týdnu od nakažení se nemoc projeví horečkami, které neustupují.
Mohou být provázené nepříjemnými pocity, bolestmi kloubů a svalů a brzy se objeví projevy kašle.
- Jaké skupiny obyvatel jsou nejohroženější?
- Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, dětské skupiny, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.
- Ochrání mě proti koronaviru textilní rouška?
Při kontaktu s pacientem s příznaky akutního respiračního onemocnění je třeba dodržovat standardní opatření proti přenosu infekčních agens kapénkami, zejména ochranu dýchacích cest (ústenka, resp.
rouška), respirační etiketu při kašli, kýchání a smrkání, používání jednorázových kapesníků, a také hygienu rukou, a to u symptomatických pacientů i zdravotnického personálu, který je ošetřuje. Roušky jsou prospěšné zejména k tomu, aby již nemocný člověk nešířil nemoc dál kapénkovou cestou například při chřipce.
Běžné papírové roušky pak chrání víc okolí před člověkem s rouškou, který by mohl být infekční než daného člověka s rouškou před nakaženými kolem něj.
- Existuje vakcína proti koronaviru?
- V současné době není k dispozici vakcína, která by chránila proti viru 2019-nCoV.
- Jaká je tedy léčba tohoto onemocnění?
Pro infekci 2019-nCoV není doporučena žádná specifická antivirová léčba. Lidé infikovaní tímto virem by měli zahájit podpůrnou léčbu, zmírňující příznaky této infekce. K podpůrné léčbě se využívají běžně dostupné léky.
I Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje, že se dá léčit množství symptomů této nemoci. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních potřeb pacienta. WHO uvádí na svých stránkách, že tato léčba je vysoce účinná.
Jak se chránit?
Důležité je postupovat tak, jako při klasickém respiračním onemocnění, jako v aktuálním chřipkovém období:
- vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní
- dodržovat základní hygienická pravidla
- používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí
- nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí
- jedinci, kteří trpí respiračním onemocněním by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – tj. při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží/rukávem, nikoliv rukou! (kapénky se pak mohou přenést dál)
- samozřejmě i zdravotníci sami by se měli chránit, jelikož jsou to právě oni, kteří přicházejí s pacienty nejvíce do styku
S kým se mohu poradit?
Pokud potřebujete poradit v souvislosti s aktuálním výskytem koronaviru, ať už jste občan či zdravotník, je vám k dispozici infolinka Státního zdravotního ústavu, která má číslo: 724 810 106. Linka je v provozu denně od 9 do 21 hodin.
Co mám dělat, pokud pociťuji příznaky onemocnění?
Rozhodně neplatí, že každý, kdo má teplotu a nějaké respirační potíže, trpí infekcí koronaviru! Každý případ infekce virem 2019-nCoV musí být charakteristický epidemiologickými kritérii – tzn. daný jedinec byl v ohnisku nákazy, a také klinickými kritérii – tzn. vykazuje symptomy, které jsou charakteristické pro dané onemocnění.
Co dělat, když přicestuji z oblastí zasažených koronavirem?
Ministerstvo zdravotnictví doporučuje cestovatelům, aby v následujících 14 dnech po opuštění regionu sledovali svůj zdravotní stav se zaměřením se na příznaky počínajícího respiračního onemocnění (především horečka nad 38 st. C, dýchací obtíže).
V případě výskytu výše uvedených příznaků respiračního onemocnění zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními osobami a telefonicky kontaktujte svého lékaře, který bude organizovat další poskytovaní zdravotní péče ve spolupráci krajskou hygienickou stanicí.
- Na koho se mají občané obrátit, pokud se chtějí nechat vyšetřit na přítomnost infekce COVID-19?
- V případě, že bude mít občan obavy o svůj zdravotní stav související s novým koronavirem, je třeba, aby telefonicky kontaktoval svého registrujícího lékaře nebo lékařskou pohotovostní službu, popřípadě místně příslušnou krajskou hygienickou stanici, kde mu poskytnou informace o dalším postupu v závislosti na zjištěných skutečnostech.
- Jsou testy schopny odhalit nákazu i v inkubační době?
Testy jsou k dispozici v Národní referenční laboratoři Státního zdravotního ústavu a jde o test PCR na průkaz nukleové kyseliny.
Nejedná se o test preventivní, nýbrž test, který jednoznačně prokazuje, zda je daný jedinec infikován, tzn. jestli má virus v krvi nebo například ve výtěru z dýchacích cest.
Národní referenční laboratoř má k dispozici přesnou metodiku Světové zdravotnické organizace, jak vyšetření provádět.
Jsou zavedeny specifické postupy, pokud se ve světě objeví nový typ infekce?
Česká republika má pro tyto situace stanoveny přesné postupy.
Ministerstvo zdravotnictví průběžně informuje vedoucí pracovníky v oboru ochrana veřejného zdraví, praktické lékařství a infektologie o aktuálním vývoji epidemiologické situace.
Dále resort zdravotnictví informuje také lékaře a všechny pracovníky ve zdravotnictví. V pohotovosti je rovněž Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu, která umí odhalit případný výskyt.
- COVID-19: aktuální čísla ZDE.
- Další aktuální informace o epidemii COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 ZDE.
Vzhledem k epidemiologické situaci doporučujeme dárcům, kteří se vrátili z oblastí zasažených koronavirem, měsíční pauzu v darování krve.
Nový koronavirus je v Česku. Jak snížit riziko nákazy? Nabízíme základní otázky a odpovědi
Světová zdravotnická organizace označila situaci za pandemii.
Vláda zakázala s účinností od půlnoci z 15. března do 24. března 06:00 kvůli dalšímu šíření nového typu koronaviru volný pohyb lidí po ČR. Detaily zde.
Od půlnoci na čtvrtek začne platit zákaz vycházení bez pokrývky nosu a úst. Kabinet také vyhradil nákup v prodejnách potravin mezi 07:00 a 09:00 pro lidi nad 65 let.
Lázeňská zařízení od stejného termínu nesmějí přijímat do péče nové klienty.
Celkem je možné využít přes 1000 lůžek na infekčních odděleních po celé České republice. Mezi nimi je specializované pracoviště Nemocnice na Bulovce. Dále lze aktivovat specializovanou vojenskou nemocnici v Těchoníně. Pokud by tyto kapacity byly překonány, bude aktivováno zařízení, které se primárně nevěnuje péči o infekční pacienty a bude upraveno za tímto účelem.
Ministerstvo zdravotnictví kvůli novému koronaviru informovalo, že zakazuje vývoz respirátorů třídy FFP3 mimo Česko a jejich prodej všem mimo zdravotnická a sociální zařízení, orgány ochrany veřejného zdraví, složky integrovaného záchranného systému a další orgány státní správy. Ministr zdravotnictví také zakázal kvůli šíření nového typu koronaviru vývoz dezinfekčních přípravků na ruce do zahraničí.
Ministerstvo zdravotnictví v pondělí 9. března vyhlásilo zákaz návštěv na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů. Cílem ministerstva je ochránit nejzranitelnější skupiny lidí, ke kterým patří senioři a lidé s větším počtem závažných chorob.
Ministerstvo zdravotnictví chce také kvůli šířícímu se koronaviru nakoupit 150 umělých plicních ventilací a rychlé testy na koronavir, které by přítomnost viru měly odhalit během několika desítek minut.
Další mimořádná opatření zavedená 10. března jsou popsána zde:
V Česku se zakazují akce nad 100 lidí, ruší se výuka ve školách
„Naší prioritou zůstává zadržování nemoci, ale všechny státy musí využít toto okno příležitosti, aby se připravily na možný příchod viru.“
Co mají dělat Češi?
Očekává se, že počet nakažených bude v Evropě i České republice výrazně stoupat, důležité je tedy zůstat v klidu, sledovat relevantní zdroje a dodržovat základní pravidla hygieny a zdravého života:
- Jíst ovoce, jít na procházku do lesa.
- Pořádně si mýt ruce.
- Snažit se omezovat zbytečné kontakty s lidmi, kteří mohou být nakažení
- Udržovat vzdálenost kolem dvou metrů a vyhýbat se podávání rukou a také polibkům
- Vycházet ven, jen když je to opravdu zapotřebí a nezhlukovat se
Stres oslabuje organismus, zvyšuje pravděpodobnost nakažení různými nemocemi. Pravděpodobnost, že se člověk novým koronavirem nakazí, je v této chvíli stále ještě malá. Existuje vysoká pravděpodobnost, že onemocnění bude mít mírný průběh – jeho příznaky u 80 procent lidí budou podobné silnějšímu nachlazení.
Pět desítek rad, jak se chovat doma, v práci i třeba při nákupech a v dopravě vydali australští epidemiologové:
Mezi typické příznaky nemoci COVID-19 patří dýchací potíže, horečka a kašel. Typicky se objevují kolem pátého dne po infekci.
Inkubační doba se podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí pohybuje mezi dvěma a čtrnácti dny.
Neplatí, že každý, kdo má teplotu a nějaké respirační potíže, trpí infekcí COVID-19, uvádí ministerstvo zdravotnictví. Případů sezonní chřipky je stále ještě řádově více než případů nemoci COVID-19.
Ministerstvo zdravotnictví doporučuje cestovatelům, kteří se vrátili z rizikových oblastí, aby zůstali doma a TELEFONICKY kontaktovali svého lékaře nebo hygienickou stanici ve svém kraji a poradili se s ním o dalším postupu.
V případě, že bude mít občan, který v takových zemích nebyl, také obavy o svůj zdravotní stav související s novým koronavirem, je třeba, aby telefonicky kontaktoval svého registrujícího lékaře nebo lékařskou pohotovostní službu, popřípadě místně příslušnou krajskou hygienickou stanici, kde mu poskytnou informace o dalším postupu v závislosti na zjištěných skutečnostech.
V USA začaly testy léku na koronavirus, který vyvíjel český vědec Cihlář
Jak se přenáší?
„Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu, který trvá delší dobu. Jedná se o takzvanou kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest,“ uvádí české ministerstvo zdravotnictví. Nejnovější studie varují také před schopností koronaviru přenášet se přes výkaly.
Zdravotníci zatím přesně nepopsali mechanismus přenosu viru, který dostal název Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2, neboli SARS-CoV-2, a není ani jasné riziko spojené s případnou mutací. Také SARS i MERS, které jsou novému viru podobné, se přenášejí hlavně kapénkovou infekcí do nosu a plic – nejde o rozptýlení viru přímo vzduchem, podstatné je, aby byly přítomné kapičky.
Obecně se mechanismus přenosu z člověka na člověka podobá šíření chřipky. Na začátku února sice vyvrátili němečtí vědci, že by se koronavir mohl přenášet také u infikovaných, kteří nemají žádné symptomy, ale informace z 21. února ukazují, že to je sice poměrně výjimečné a velmi nepravděpodobné, ale možné to je. O tom, zda by se přenášel také formou aerosolů, se zatím jen spekuluje.
Americké úřady uklidňují občany, že také přenos pomocí zásilek z Číny je zcela nepravděpodobný. České úřady to potvrzují: „V tomto případě se není čeho obávat. Koronavirus 2019-nCoV se přenáší stejně jako jiná respirační onemocnění, tedy přenosem z člověka na člověka nejsnáze kapénkovou infekcí. Virus nepřežije mimo lidský organismus více než několik hodin.
Proto se ochranná opatření přijímají především na letištích a podobně, kde je velké množství lidí. Zásilkové společnosti, spedice a například ani Česká pošta žádná takováto opatření v souvislosti s možnou nákazou čínským koronavirem z balíků a zboží obecně nepřijala, protože k tomu není důvod.
“ Rodičkám a těhotným ženám ani jejich dětem podle posledních informací nehrozí větší riziko než jiným lidem.
Jak lze riziko nákazy snížit?
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby lidé dodržovali standardní pravidla, jimiž se snižuje pravděpodobnost přenosu infekčních chorob.
Obecně je třeba zachovávat základní hygienu, jako je mytí rukou. Lidé by měli také omezit kontakty s těmi, kdo projevují symptomy nemoci, jimiž jsou nejčastěji kýchání a kašlání.
V zemích silně postižených infekcí se doporučuje udržovat vzdálenost až dva metry od ostatních.
České ministerstvo zdravotnictví vydalo tato doporučení, která jsou prakticky shodná s těmi vydanými WHO, evropským i americkým centrem pro kontrolu nemocí:
- vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní
- dodržovat základní hygienická pravidla
- používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí
- nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí
- jedinci, kteří trpí respiračním onemocněním, by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – tedy při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží/rukávem, nikoliv rukou (kapénky se pak mohou přenést dál)
- zdravotníci by se měli chránit, jelikož jsou to právě oni, kteří přicházejí s pacienty nejvíce do styku
Osm běžných věcí, které může udělat každý proti hrozbě koronaviru
Základní prevencí je důkladné mytí rukou:
video
Čistota půl zdraví. Umíte si správně umýt ruce?
Speciál: Nový koronavirus
WHO popisuje stav zdravotní nouze jako „mimořádnou událost“, která představuje nebezpečí pro další země a vyžaduje koordinovaný mezinárodní zásah. Organizace vydává dočasná doporučení, která sice nejsou pro státy závazná, v případě jejich uplatnění mohou ale mít výrazné dopady v odvětvích, jako je cestovní ruch či mezinárodní obchod.
WHO vyzvala k podpoře zemí se slabšími zdravotními systémy a k pomoci zemím se na takovou možnost připravit. Podle WHO je jediným způsobem, jak tuto pandemii porazit, spolupráce všech zemí v duchu solidarity, dále je třeba urychlit vývoj vakcín, léků i diagnostiky a především bojovat proti šíření fám i dezinformací, které se množí.
Jsou některé skupiny lidí nákazou více ohroženy?
Čínské úřady a lékaři, kteří virus studovali, identifikovali jako nejrizikovější skupinu starší lidi. Převážná většina lidí, kteří onemocnění podlehli, byla ve věku 60 až 89 let, uvedl jihoasijský korespondent německé stanice Deutsche Welle William Yang.
U prvních 425 pacientů tvořil průměrný věk 59 let a 56 procent z nich byli muži. Ani jediný případ ve zkoumaném vzorku se netýkal osoby mladší 15 let. Děti mohou být podle autorů studie méně náchylné k infekci nebo projevují mnohem slabší příznaky. Je tedy možné, že tyto případy existují, ale nepodařilo se je najít.
Potvrdí, nebo vyvrátí to ale až další výzkumy, o několika dětských pacientech se už ale ví.
Obecně platí, že zranitelnější bývají osoby se zhoršenou imunitou nebo oslabené jinými nemocemi, což se potvrzuje i v tomto případě. Čínské úřady uvádějí, že právě tito lidé bývají těmi nejčastějšími oběťmi viru. Týká se to také druhé mimočínské oběti, kterou byla ve čtvrtek 13. února Japonka ve věku 80–90 let.
Je možná léčba nebo preventivní očkování?
Ani očkování ani léčba přímo proti tomuto viru neexistuje. Protože jde o virové onemocnění, antibiotika proti němu neúčinkují. Světová zdravotnická organizace ale uklidňuje, že se dá léčit množství symptomů této nemoci. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních pacientových potřeb – podle WHO je pomoc vysoce účinná.
Na konci ledna se objevilo několik slibných možností, jak koronavirus léčit. Jednou z nich je v Thajsku testovaná kombinace dvou antivirotik, která údajně zabrala u jednoho pacienta.
V USA zase společnost Gilead úspěšně aplikovala látku vyvinutou původně proti ebole u jednoho pacienta ve státu Washington.
Lék vyléčil zápal plic za jediný den bez jakýchkoliv vedlejších účinků – v současné době už je tato látka, která vychází z výzkumů českého vědce profesora Holého, v Číně klinicky testována.
Jak moc je virus smrtící?
Experti se domnívají, že nový virus není tak smrtící jako SARS (z anglického Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom), který v letech 2002 až 2003 postihl jižní Čínu a vyžádal si v několika zemích a oblastech více než sedm set obětí. Zároveň ale upozorňují, že se o původu viru ví doposud jen velmi málo.
Smrtnost nového viru není přesně známá, zatím nejpřesnější odhad je 3,4 procenta infikovaných osob.
Podle deníku Guardian byla většina pacientů, která nemoci podlehla, již předtím ve velmi špatném zdravotním stavu.
Kolik lidí se dosud nakazilo?
Informace o množství nakažených osob se neustále mění, aktuální čísla o nakažených jsou v grafu:
Ve kterých zemích byl virus zaznamenán?
Onemocnění už hlásí všechny kontinenty kromě Antarktidy, aktuální situace je zde:
Co je to koronavirus?
Jde o skupinu virů, které se objevují u mnoha druhů zvířat, časté jsou například u velbloudů a netopýrů. Výjimečně se mohou změnit a zmutovat a poté jsou schopné přenášet se i na člověka a mezi lidmi. Koronavirů existuje velké množství, v poslední době se objevily epidemie virů SARS a MERS, které do této skupiny patří.
Způsobují u zvířat i lidí různě závažná onemocnění – u člověka se objevovaly nejprve jen formy způsobující běžná nachlazení, ale jak MERS, tak i SARS jsou smrtící. Na člověka se přenáší celkem sedm druhů koronavirů.
Kdy se nová podoba viru poprvé objevila a kde?
Nový typ koronaviru označovaný jako SARS-CoV-2, dříve „nový koronavirus“ neboli nCov, případně také jako wuchanský koronavirus, se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan.
Vědci už dokázali v polovině ledna popsat genetickou strukturu a sekvenovat jeho DNA. Čína tyto údaje uvolnila veřejnosti, takže na výzkumu viru nyní pracuje celá řada odborných pracovišť po celém světě.
Tento virus se na člověka přenesl poprvé ze zvířat, podobně jako jiné koronaviry. Za epidemii SARS mohl přenos ze šelmy cibetky, za epidemii MERS zase přenos z velbloudů.
Většina prvních případů u nového koronaviru je spojená s velkým trhem ve Wu-chanu, kde se prodávají živá i mrtvá zvířata a mořské plody.
Z analýz DNA vyplývá, že zdrojem byli zřejmě netopýři a hadi, kteří se zde prodávali, nejnověji se spekuluje také o přenosu z luskounů.
Koronavirus a onemocnění COVID-19. Příznaky, šíření, prevence a linka pomoci
Přečtěte si zásadní informace o novém koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění zvané COVID-19. Co je koronavirus, jaké jsou příznaky onemocnění COVID-19, jak se koronavirus šíří, jaké jsou příklady přenosu, jak dlouho virus přežije, jak snížit riziko nakažení a na koho se obrátit v případě zdravotních komplikací?
Obsah článku:
Koronaviry obecně (CoV) jsou velkou skupinou virů, které způsobují onemocnění od běžného nachlazení až po těžší nebo dokonce akutní respirační syndromy (SARS-CoV). Koronaviry jsou zoonotické, což znamená, že se přenáší mezi zvířaty a lidmi.
Onemocnění se říká COVID-19 a je způsobeno novým typem koronaviru, které se odborně nazývá SARS-CoV-2.
Za počátek epidemie je považován datum 31. prosince 2019. První případy nakažení byly ohlášeny v čínské městě Wu-chan v provincii Chu-Pej.
V České republice byly první tři případy nákazy koronavirem SARS-CoV-2 prokázány 1. března 2020.
Jaké jsou příznaky – projevy onemocnění COVID-19?
Jedná se o vysoce infekční onemocnění, které ohrožuje zejména chronicky nemocné jedince a starší osoby. U těchto osob může nemoc způsobit velmi vážné zdravotní komplikace nebo dokonce smrt.
Mezi běžné příznaky či projevy onemocnění této infekce patří:
- zvýšená teplota, horečka,
- respirační příznaky – kašel, dušnost a dýchací potíže,
- únava, bolest svalů.
Ve vážnějších případech může infekce způsobit pneumonii, závažný akutní respirační syndrom, selhání ledvin nebo dokonce smrt.
Inkubační doba, tedy doba, kdy se mohou příznaky infekce COVID-19 vyvinout a objevit u člověka, je v současnosti stanovena na 14 dní.
Podle dostupných informací se koronavir COVID-19 s největší pravděpodobností šíří hlavně při blízkém kontaktu s infikovanou osobou (3 metry nebo méně). Riziko nákazy se pravděpodobně zvyšuje při delším kontaktu s infikovaným.
Koronavir se šíří:
- vzduchem, pokud je člověk delší dobu s nakaženým,
- kapénkami – sliny, nosní sekret, chrchel,
- oční sliznicí,
- kašlem, kýcháním,
- hovorem – při mluvení,
- delším kontaktem do cca 3 m.
Typické příklady přenosu COVID-19
Když někdo, kdo má COVID-19, kašle nebo vydechuje, uvolňuje kapičky infikované tekutiny. Většina z těchto kapek dopadá na blízké povrchy a předměty – například stoly, židle nebo telefony. Nakazit se tak můžete i pouhým dotykem kontaminovaných povrchů nebo předmětů a poté dotykem očí, nosu nebo úst.
Jinými slovy, COVID-19 se šíří podobným způsobem, jako chřipka. Většina infikovaných osob má mírné příznaky a celkem rychle se zotaví. Někteří lidé však mají podstatně horší průběh, který přejde až ve velmi vážné onemocnění s nutností zdravotnické péče (terapie kyslíkem, plicní ventilace).
Riziko vážného onemocnění stoupá s věkem. Zdá se, že lidé starší 40 let jsou zranitelnější než lidé mladší. Lidé s oslabeným imunitním systémem a lidé trpící chronickými nemocemi, jako je diabetes, srdeční a plicní onemocnění, jsou také náchylnější.
Jak dlouho virus přežije?
Jak dlouho respirační virus přežije, a nemusí se nutně jednat jen o koronavir, závisí na celé řadě faktorů. Záleží na tom:
- na jakém povrchu se virus nachází,
- zda je vystaven slunečnímu záření,
- jaké jsou rozdíly v teplotě a vlhkosti,
- zda je vystaven čisticím a dezinfekčním prostředkům.
Ve většině případů se množství infekčního viru na jakémkoliv kontaminovaném povrchu významně sníží pravděpodobně během 72 hodin.
Víme, že podobné viry se přenášejí zejména na ruce a z těch pak dál do těla, např. při dotyku nosu, promnutí tváře či očí apod. Pravidelná hygiena a dezinfekce rukou, ale také čištění povrchů, kterých se často dotýkáme, pomůže snížit riziko infekce.
Prevence. Jak snížit riziko nakažení koronavirem?
Nejlepší způsob, jak zabránit infekci, je nevystavovat se viru, tedy lidem s příznaky chřipkového onemocnění.
Preventivní opatření, které popisujeme níže, by měla být přijata okamžitě, a to i v případě, že COVID-19 zatím nepostihl nikoho ve vašem okolí. Opatření by měla být zahrnuta do posouzení rizik na pracovišti, které zahrnuje všechna rizika, včetně rizik způsobených biologickými činiteli, jak je stanoveno v právních předpisech.
- Informujte důrazně své zaměstnance, ale také dodavatele a zákazníky, aby v případě, že mají i mírný kašel nebo horečku (37,3 °C nebo více) nechodili do práce a zůstali v domácí karanténě.
- Doma by měli zůstat také ti, kteří berou léky, jako je paracetamol/acetaminofen, ibuprofen nebo aspirin, které mohou maskovat příznaky infekce.
- Pokud je to možné, dejte svým zaměstnancům home office – práci na dálku z domova. Pomůže vám to udržet provoz podnikání, zatímco vaši zaměstnanci zůstanou v bezpečí.
- Zaměstnancům poskytněte jednorázové papírové kapesníky, utěrky a odpadkové koše potažené plastovým sáčkem, aby je bylo možné vyprázdnit bez kontaktu s obsahem.
- Poučte zaměstnance, aby si často čistili ruce dezinfekčními prostředky na bázi alkoholu, který obsahuje nejméně 60-95 % alkoholu, nebo aby si alespoň 20 vteřin umývali ruce mýdlem a teplou vodou.
- Na pracovišti zajistěte mýdlo, vodu a dezinfekci na ruce s vysokým obsahem alkoholu.
- Dezinfekční prostředky umístěte na více místech a ve společných prostorách, aby se podpořila hygiena rukou.
- Rutinně čistěte a dezinfikujte všechny často dotýkatelné povrchy na pracovišti – např. pracovní stanice, pracovní desky a kliky dveří.
!!! Desatero preventivních opatření pro všechny !!!
- Necestujte do zasažených oblastí.
- Myjte a desinfikujte si často ruce.
- Nedotýkejte se očí, nosu ani úst.
- Používejte jednorázové kapesníky a utěrky.
- Používejte ochranné pomůcky – gumové rukavice, těsné brýle, roušky nebo respirátory.
- Při kašlání nebo kýchání si zakrývejte ústa paží nebo rukávem.
- Vyhýbejte se zjevně nemocným lidem.
- Vyhýbejte se místům s vyšším počtem lidí. Neshlukujte se.
- Starejte se o své zdraví – dostatečně spěte, dodržujte pitný režim.
- Nezapomínejte na pravidelnou pohybovou aktivitu.
Jděte do přírody, mimo lidi.
Jak správně kýchat a mýt si ruce podle Petra Smejkala
Na koho se obrátit v případě zdravotních komplikací?
Pokud máte podezření, že byste mohli být nakažení koronavirem COVID-19 (výskyt v postižené oblasti, horečka, kašel a jiné příznaky), dodržujte následující doporučení:
- nechoďte k lékaři ani do jiného zdravotnického zařízení,
- zůstaňte v izolaci, ideálně ve větrané místnosti úplně bez lidí,
- nasaďte si přes ústa a nos roušku, máte-li ji k dispozici, nebo alespoň šátek,
- kýchejte do předloktí nebo do rukávu,
- zavolejte koronavirovou linku 1212, na které vám pomohou.
V případě vážných zdravotních problémů či ohrožení života volejte linky 155 a 112.
Zdroje informací:
Základní poznatky o onemocnění COVID-19
S autorovým laskavým svolením zveřejňujeme text dlouholetého uznávaného odborníka na infekční onemocnění zvířat, prof. MVDr. Zdeňka Pospíšila, DrSc. z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Autor se v něm věnuje aktuální problematice onemocnění COVID-19.
Když se na přelomu let 2019/2020 objevily první zprávy o neznámém závažném onemocnění v čínském Wu-Chanu, nikdo netušil, co svět v nejbližší budoucnosti čeká. Do poloviny dubna 2020 se onemocnění rozšířilo po celém světě, nakaženy byly více než dva miliony lidí a v souvislosti s touto nákazou desítky tisíc lidí zemřely.
Co vlastně o tomto onemocnění víme? Původcem je virus; z této základní informace vyplývá řada obecných poznatků, které charakterizují jak původce samotného, tak i protinákazová opatření a možnosti léčby.
Viry nemají typické buněčné struktury a nemohou se tudíž samy množit, ale k zajištění jejich replikace je důležitá buňka napadeného organizmu.
Viry musí nejdříve do vnímavé buňky různými mechanizmy vstoupit a prostřednictvím svých nukleových kyselin (buď DNA nebo RNA) jí předat svoji genetickou informaci. Infikovaná buňka potom vytváří stavební součásti nového viru a při tom většinou sama hyne.
Vzhledem k tomuto způsobu množení virů na ně nepůsobí antibiotika. Proto odborníci hledají různé, většinou chemické látky – obecně antivirotika, která by množení viru v buňkách zastavila.
Jednou ze skupin virů, na které je v poslední době zaměřena zvláštní pozornost, jsou koronaviry. Velmi zjednodušeně lze říci, že tyto viry jsou 80 až 220 nm velké a ve svém genomu obsahují ribonukleovou kyselinu (RNA).
Z lipidového obalu vyčnívají výběžky, které jsou v elektronovém mikroskopu viditelné jako prstenec – koróna. Dnešní vizualizace viru, ukazovaná často v televizi, tento dojem poněkud zastírá.
Podle svých vlastností a dalších znaků se koronaviry dělí do různých skupin a vyvolávají onemocnění u řady zvířat a člověka; pro nás důležitý je rod Betakoronavirus, kam patří nejen COVID-19, ale i viry dalších závažných zoonóz SARS a MERS.
Již první pozorování pacientů s novým onemocněním, které Světová zdravotnická organizace (WHO) v únoru 2020 oficiálně nazvala COVID-19 (z anglického názvu Corona Virus Disease -2019), ukázalo značnou podobnost s dříve proběhlými epidemiemi SARS v Číně v roce 2003 a MERS v roce 2012 na Arabském poloostrově. Všechna tři onemocnění, která se zpočátku podobají chřipce, jsou charakterizována především postižením dýchacího aparátu.
SARS (z angl. Severe Acute Respiratory Syndrome – těžký akutní respirační syndrom)
Onemocnění se objevilo již koncem roku 2002 v Číně, odkud se v první polovině a roku 2003 rozšířilo do více než 30 zemí světa. Kromě Číny způsobilo problémy především v Kanadě, zejména čínské části Toronta.
Za původní zdroj onemocnění byli považováni netopýři a jimi nakažené cibetky, které sloužily k potravě lidí. Inkubační doba činila 2 až 7 dní a onemocnění začínalo obvykle vysokou teplotou, bolestmi hlavy a celkovou únavou.
Po několika dnech se objevil kašel a dýchací obtíže, které často končily pneumonií. Léčba byla pouze symptomatická, onemocnění bylo zdoláno řadou hygienických a protiepidemických opatření. Celosvětově tímto virem onemocnělo více než 8 000 lidí, z nichž 774 zemřelo.
Smrtnost (poměr zemřelých z nakažených) byla 9,7 %. V České republice se onemocnění virem SARS nikdy nevyskytlo.
MERS (z angl. Middle East Respiratory Syndrome – středovýchodní respirační syndrom)
Tato nákaza se objevila na podzim roku 2012 na Arabském poloostrově a do celé oblasti Středního východu se výrazně rozšířila na jaře 2013. Za zdroj infekce byli označeni velbloudi a bylo prokázáno, že nemoc se může přenášet i mezi lidmi.
Onemocnění začínalo běžnými příznaky nachlazení, vysokou teplotou a pokračovalo závažným onemocněním plic. Na rozdíl od předchozího onemocnění SARS se navíc objevovalo akutní selhání ledvin. Během celé epidemie bylo infikováno přes 1 250 lidí, z nichž přes 450 zemřelo.
Smrtnost byla vysoká a kolísala podle lokality mezi 35 až 50 %.
Onemocnění COVID-19 se objevilo koncem roku 2019 ve městě Wu-chan v provincii Chu-pej ve střední Číně, kde se vzniklo první velké ohnisko.
Onemocnění se začalo rychle šířit po celém světě. V Evropě byl nejdříve postižen sever Itálie, především Lombardie, dále Španělsko a další země.
V České republice byly první tři případy onemocnění virem Covid-19 diagnostikovány 1. března 2020.
Jelikož se původce nového onemocnění vlastnostmi a skladbou značně podobal původci SARS, byl nazván SARS-CoV-2.
Detailním studiem jeho RNA, především sekvenováním pomocí metody polymerázové řetězové reakce (PCR), byla prokázána asi 80% shoda s koronaviry, které vyvolávaly onemocnění SARS a až 85% shoda s koronaviry, izolovanými v místě prvního výskytu Covid-19 v Číně u netopýrů.
Pomineme-li různé konspirační teorie, za hlavní zdroj viru Covid-19 jsou považováni právě „netopýři“, přesněji řečeno vrápenci, tj. netopýrům podobní příslušníci řádu letounů. Vrápenci a jim příbuzní kaloni (velcí plodožraví letouni) jsou součástí čínského jídelníčku.
Za další možný zdroj nákazy jsou považováni také luskouni – hmyzožraví savci pokrytí rohovitými šupinami. Kromě toho, že slouží jako zdroj lidské potravy, jsou využíváni rovněž v čínské medicíně. V rámci hledání zdrojů šíření nákazy se ukázalo, že dvě třetiny nemocných byly určitým způsobem spojeny s tržištěm Chua-nan, na kterém byly prodáváni.
Onemocnění Covid-19 začíná příznaky, které se podobají chřipce či jiným akutním respiračním infekcím. Jako první se objevuje teplota nad 38°C, únava a dušnost. Později se přidává suchý dráždivý kašel, případně bolest svalů a kloubů, někdy se objeví i ztráta čichu.
U závažnějších případů se může vyskytnout pneumonie a snížená funkce ledvin, kdy onemocnění může končit i smrtí. Smrtnost je u tohoto onemocnění nižší než u SARS nebo MERS, pohybuje se podle jednotlivých států od 2,4 do 3,6 %, přičemž stoupá s délkou věku.
Na druhou stranu je však nutno říci, že u mnoha lidí probíhá onemocnění asymptomaticky, aniž by tito lidé na sobě nepozorovali jakékoliv klinické příznaky nemoci.
Diagnostika onemocnění je založena na průkazu viru ve výtěrech z nosohltanu metodou PCR. Z odebraného vzorku se nejdříve extrahuje virová RNA, ta se namnoží pomocí opakovaných termocyklů, při nichž je přítomnost virové RNA prokazována pomocí specifických primerů.
Naproti tomu průkaz specifických protilátek, kterými infikovaný organizmus reaguje na přítomnost viru v organizmu, je možný nejdříve za 7 – 14 dnů po infekci.
Poněvadž dříve nelze tyto protilátky prokázat, bylo u „rychlotestů“, založených na detekci protilátek kolujících v krvi, tolik nespecifických reakcí.
Teprve pomocí plošného vyšetření vzorků krve od vysokého počtu lidí na přítomnost protilátek bude možno zjistit úroveň kolektivní imunity, nebo také „promořenosti populace“, to je podíl jedinců, kteří prodělali infekci bez jakýchkoliv příznaků, nebo byli vystaveni podprahové dávce viru a v době vyšetření jsou proti infekci chráněni.
I když se to ze stále opakovaných zpráv ve sdělovacích prostředcích nezdá, smrtnost je u tohoto onemocnění nižší než u SARS a pohybuje se podle jednotlivých států od 2,4 do 3,6 %, v některých lokalitách Itálie to bylo i více.
Vyhodnocení smrtelných případů ukazuje na výraznou věkovou závislost – nejvyšší smrtnost byla zaznamenána u lidí starších 80 let a dosahovala až 15 %. Tito lidé však většinou trpěli dalšími chorobami, jako např.
diabetem, zvýšeným krevním tlakem, kardiovaskulárními onemocněními či onkologickými problémy, které narušily jejich imunitu (čili lidé neumírali na samotnou koronavirovou infekci, ale spolu s ní – někdy se používá termín “komorbidita“).
I když to není všeobecně platné, u sedmdesátníků byla zaznamenána smrtnost 8 %, u šedesátníků 3,6 % a u padesátníků 1,3 %.
Specifická léčba onemocnění Covid-19 dosud neexistuje, používá se pouze léčba symptomatická a podpůrná. To znamená, že k potlačení některých příznaků se používají léky přímo tlumící konkrétní symptomy pacienta. Kauzální léčba, tedy lék, který by působil přímo proti viru, není zatím dostupný.
V experimentálních studiích byly u lidí ověřovány léky, které byly původně vyvinuty a schváleny pro léčbu jiných virových onemocnění. Nejznámější je přípravek ramdesivir, vyvinutý na léčbu eboly. Dalším antivirotikem, které se testuje, je lopinavir/ritonavir, registrovaný pro léčbu HIV pozitivních pacientů.
Nadějná je také kombinace chlorochinového antimalarika v kombinaci s azitromycinem či japonského favipiraviru aj.
Jako další způsob léčby se uvádí využití plazmy nebo séra lidí, kteří infekci Covid-19 prodělali a mají postinfekční protilátky. Vakcíny, které by mohly chránit dopředu profylakticky, nejsou k dispozici.
I když se o jejich vývoj snaží mnoho firem a výzkumných institucí, představy, že by mohly být dostupné do několika málo měsíců, jsou málo pravděpodobné.
Kromě vlastního vývoje je před jejich zavedením do praxe nezbytná řada testování nejdříve na vhodných zvířecích modelech a teprve potom je možné ověřování jejich účinnosti, bezpečnosti a nezávadnosti u lidí, což trvá řadu měsíců.
Z informací, které pravidelně předkládá Ministerstvo zdravotnictví či Ústav zdravotnických informací a statistiky je zřejmé, že se u nás daří situaci nákazy Covid-19 zvládat. Do 20. dubna 2020 bylo v České republice pozitivně testováno na průkaz virus 6.437 lidí, uzdravilo se 1.311 a zemřelo 188, což činí 2,77 %.
Z epidemiologického hlediska je významná hodnota reprodukčního čísla čísla R, která představuje průměrný počet lidí, které nakazí jeden člověk s pozitivním průkazem viru. Hodnota R činila u nás na začátku šíření nákazy 2,64, nyní je 0,7.
Významný pokles hodnoty je především výsledkem omezení sociálních kontaktů, nošení roušek a dodržování dalších omezení stanovených souborem protiepidemických opatření.
Vzhledem k velké závažnosti onemocnění, probíhá ve světě řada studií, z nichž některé se ve svých závěrech značně liší. Při vzniku onemocnění hraje významnou úlohu infekční dávka a délka expozice.
Při nízké dávce a krátké době kontaktu s infektem může dojít jen k mírnému či subklinickému onemocnění, které přesto může vyústit ve tvorbu protilátek.
Není však jasné, do jaké míry tyto protilátky chrání před novou infekcí, u některých vyléčených osob se onemocnění objevilo znovu. Není obecně platné, že u všech jedinců se po prodělání infekce vytvoří dostatečná hladina protilátek.
Bylo zjištěno, že virus může rychle mutovat, anebo se může aktivovat původní virus. Předpokládá se, že v ochraně proti Covid-19 hraje důležitou roli buněčná imunita, jejíž průkaz je daleko složitější než průkaz protilátek v krvi.
Některé informace hovoří o vyšší odolnosti u populace, která byla dříve vakcinována proti TBC, zejména ve východní Evropě. Nejsou pro to jednoznačné důkazy, ani to není možno vyloučit.
Jedno z možných vysvětlení je, že jak u tuberkulózy, tak i u Covid-19 hraje důležitou roli buněčná imunita. Právě ta by mohla být dřívější imunizací proti tuberkulóze již aktivována.
O možnosti potencování imunity mykobakteriemi svědčí i fakt, že umrtvené mykobakterie byly součástí dříve dlouho používaného Freundova adjuvans ve starších inaktivovaných vakcínách proti různým infekcím.
Velmi se různí informace o přežívání viru. Teplo, světlo, UV záření by mohly pomoci ke snížení jeho infekčnosti. Kapénky, ve kterých je virus obsažen, v teple rychle vysychají. Pro prognózu, zda bude onemocnění sezónní, je znám zatím jen krátký časový úsek.
Uvádí se rozdílná doba přežívání viru na hladkých a drsných površích, kovech, plastech a dalších materiálech, která se může lišit až ve dnech.
Přenos potravinami není potvrzen ani vyloučen, ale nebezpečí touto cestou je daleko nižší, než infekce cestou respirační, případně spojivkou.
Různé jsou i informace o patogenezi Covid-19. Jedno z vysvětlení, týkající se vysokého počtu úmrtí je přičítáno „cytokinové bouři“, jak tomu bylo u španělské chřipky, nebo částečně i u SARS.
Jenže tehdy umírali především lidé ve věku 20 až 40 roků, tedy jedinci s velmi dobrou imunitou; čím silnější je imunita, tím mohutnější je cytokinová bouře s produkcí gamainterferonu. Dosáhne-li vysoké úrovně, organizmus takovou mobilizaci nezvládne a dojde k selhání životně důležitých funkcí.
Toto vysvětlení by v případě Covid-19 platilo pouze pro úmrtí mladých osob. Senioři umírají zřejmě na nedostatečnou funkci imunitního systému spolu s chronickými nemocemi.
Objevily se také úvahy, že podobná závažná respirační onemocnění byla ve světě i u nás zaznamenána již v zimních měsících, ještě před vznikem pandemie Covid-19; na to snad odpoví případný průkaz specifických protilátek. Často se také objevuje otázka, zda v nějakém časovém odstupu nemůže dojít k další vlně podobné pandemie z důvodu nedostatečné kolektivní imunity nebo mutace viru.
Koronaviry obecně postihují celou řadu zvířat, u nichž vyvolávají různá specifická onemocnění. V této souvislosti se objevují otázky, do jaké míry je SARS-CoV-2, původce Covid-19, nebezpečný pro zvířata. V Číně prováděli experimentální infekce na několika druzích zvířat.
Nejvnímavější byla sající koťata, u kterých se po infekci vyvinula pneumonie přímo bez předchozího onemocnění horních cest dýchacích a některá z nich uhynula. Dospělá mladá koťata byla odolnější a zůstávala po infekci bez klinických příznaků, vylučovala však virus a následně se u nich vytvořily protilátky.
Ve stejné studii byl prokázán i přenos z kočky na kočku. U psů onemocněli dva ze čtyř infikovaných, pomocí PCR u nich byl prokázán virový antigen, ale virus se nepodařilo izolovat kultivačně; později byly prokázány i specifické protilátky.
U prasat, slepic a kachen se nepodařilo experimentální infekcí onemocnění vyvolat, nebyl izolován virus, ani pozdější protilátky. Další informace, pocházející z Nizozemí, popisují průkaz původce Covid-19 na farmě norků, u nichž probíhala gastroenteritida a respirační onemocnění, doprovázená vyšším úhynem.
Obě studie se shodují na tom, že i když v těchto případech oboustranný zoonotický potenciál nelze vyloučit, bude zejména pro domácí mazlíčky (pets) větším nebezpečím člověk, než by tomu bylo naopak.
- Správné odpovědi na všechny uvedené otázky je možno najít teprve v delším časovém horizontu na základě reálného vývoje celosvětové epidemiologické situace.
- Zdeněk Pospíšil, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
- Další informace:
- Francouzský Úřad pro bezpečnost potravin vyloučil přenos onemocnění COVID-19 zvířaty a potravinami
- Do testování na nový koronavirus se zapojily také státní veterinární ústavy
- Informace k možnému přenosu koronaviru prostřednictvím zvířat a potravin