Otřes mozku – příznaky, příčiny a léčba

Otřesům mozku při sportu lze těžko stoprocentně předejít. Jistou prevencí vedle helmy a další správně používané výstroje je fair play a dodržování pravidel. Pokud již ke komoci dojde, je nezbytná optimální první pomoc a léčba. A také často opomíjená zásada: neuspěchat návrat ke sportu.

Otřes mozku – příznaky, příčiny a léčba

„Při podezření na otřes mozku je třeba okamžitě ukončit sportovní aktivitu,“ varuje Jan Nohejl

Sportovní aktivita nesmí být znovu zahájena dříve, než kompletně odeznějí všechny příznaky. „Jste-li na pochybách, nechte sportovce sedět!“ apeluje na trenéry, ale i rodiče v případě malých sportovců Jan Nohejl, sportovní lékař, člen Lékařské komise IIHF (Mezinárodní federace ledního hokeje), který se zabývá neurotraumaty ve sportu.

Které sporty jsou zejména rizikové, pokud jde o nebezpečí mozkové komoce – otřesu mozku?

Box – cílem tohoto sportu je právě způsobit soupeři otřes mozku. Kopaná coby kontaktní sport, navíc s častým hlavičkováním. Další vysoce kontaktní sport – ragby, dále jezdectví, kde jsou příčinou pády z koně. A lední hokej, rovněž kontaktní sport, kde je vysoká rychlost pohybu.

Máte zkušenosti i se sporty dětí? Dochází tam k podobným úrazům často?

  • V dětském věku je sportovních otřesů mozku méně.
  • Je rozdíl, když otřes mozku prodělá dítě a dospělý?
  • V zásadě není, ale následky v dětském věku mohou být závažnější.
  • Je možné se proti komoci při sportu účinně chránit, například helmou?
  • Do jisté míry ano, ale helma chrání jen při přímém nárazu na hlavu.

Lze na místě určit (a jak), že se jedná o otřes mozku, nebo je to možné až lékařským vyšetřením? Jaké jsou příznaky?

Příznaky otřesu mozku jsou jednak fyzikální: bezvědomí, krátkodobá ztráta paměti, bolest hlavy, zvracení, potíže s udržením rovnováhy a dále se projevují poruchou chování: zmateností, spavostí, nebo naopak agitovaností či poruchami koncentrace.

Příznaky je schopen rozpoznat i poučený laik, zvláště pokud použije jednoduchý vyšetřovací protokol, tzv. SCAT3 kartu.

Otřes mozku – příznaky, příčiny a léčba

Naučte se první pomoc při otřesu mozku.

Otřes mozku „není vidět“, jak často ho provází bezvědomí?

Bezvědomí provází komoci asi v deseti procentech případů.

Co hrozí sportovci, jestliže s otřesem mozku pokračuje dále ve hře, výkonu? A co když jde o dítě?

Vzhledem k výše uvedeným příznakům by takový sportovec měl vyšší riziko jiného úrazu nebo i opakovaného otřesu mozku. A zcela jistě bude v takovém případě delší doba léčby. To samé platí pro dětský věk.

Jaký je správný postup při podezření na otřes mozku?

Okamžitě ukončit sportovní aktivitu a naprostý klid pod dohledem zodpovědného člověka. V těžších případech převoz do nemocnice s následným CT vyšetřením hlavy a neurologickým vyšetřením.

  • Každý případ komoce by měl být vyšetřen lékařem dříve, než je opět zahájena sportovní aktivita.
  • Každá komoce může mít závažné důsledky.
  • Předčasný návrat ke sportu může vést k dlouhodobým následkům nebo i ukončení kariéry.

Jaké mohou být následky mozkové komoce – v nejlepším a nejhorším případě?

V nejlepším případě příznaky během několika dní odezní. V horším případě přetrvávají i několik měsíců pod obrazem tzv. postkomočního syndromu.

Následek komoce, projevuje se řadou příznaků, ke kterým patří:

  • bolesti hlavy,
  • poruchy pozornosti, soustředění a paměti,
  • únavnost,
  • podráždění, intolerance, frustrace,
  • tinnitus (ušní šelest, hučení v uších),
  • úzkostlivost,
  • poruchy spánku.

Jak se projeví na zdraví případné sčítání – opakování mozkové komoce?

Může dojít až k obrazu chronické traumatické encefalopathie: třes končetin, poruchy rovnováhy, porucha osobnosti.

Často vidíme, že se sportovci „vracejí rychle do hry“, resp. po úrazech ke sportovní aktivitě, mnohdy příliš brzy. Kdy je čas na návrat ke sportu po prodělaném otřesu mozku?

Návrat ke sportu by měl být postupný v šesti stupních:

1. Úplný klid. Odezní-li všechny příznaky,

  1. 2. možno zkusit lehké aerobní cvičení, nevrátí-li se příznaky,
  2. 3. lehký trénink specifický pro daný sport, nevrátí-li se příznaky,
  3. 4. bezkontaktní trénink, nevrátí-li se příznaky,
  4. 5. plný kontaktní trénink, nevrátí-li se příznaky,

6. plná sportovní zátěž.

Objeví-li se znovu kdykoliv v tomto procesu některé příznaky otřesu mozku, je nutné se vrátit o stupeň níže.

Můžete popsat nějaký konkrétní příklad, kdy prodělaná komoce ovlivnila další život sportovce?

Hokejista K. M. – v devíti letech prodělal otřes mozku s abnormálním EEG záznamem. V jedenácti letech následoval druhý otřes mozku – opět s abnormálním EEG.

V devatenácti letech hrál již v USA a opět utrpěl otřes mozku, následně musel přerušit sportovní aktivitu na několik měsíců, ale obtíže se vracely. Byl proto odeslán zpět do ČR, kde úporné bolesti hlavy ustoupily.

Začal znovu hrát hokej a v devátém utkání utrpěl přímý úder do hlavy s otřesem mozku a zlomeninou očnice. Poté již návrat ke sportu nebyl možný.

Otřes mozku – příznaky, příčiny a léčba

MUDr. Jan Nohejl, CSc.

sportovní lékař, revmatolog

Medicon a.s.

člen Lékařské komise IIHF (Mezinárodní federace ledního hokeje)

Otřes mozku: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Otřes mozku – příznaky, příčiny a léčba

Otřes mozku je onemocnění, které snad zažil každý člověk na vlastní kůži. Stačí jen špatně spadnout na hlavu a problém je tu. Naštěstí se nejedná o závažný stav a problémy s tímto stavem spojené, jako je nevolnost, závratě či zvracení poměrně rychle zmizí.

Otřes mozku je prvním ze tří stupňů poškození mozku, které bývají následkem úrazu. 

  1. Komoce (otřes) mozku je nejmírnější ze všech typů.
  2. Kontuze (zhmoždění) mozku vzniká silou větší intenzity.
  3. Komprese (stlačení) mozku vzniká masivním krvácením, které utlačuje mozek.

Otřes mozku je tak definován jako porucha mozkových funkcí následkem neadekvátní síly, která způsobí nadměrné pohyby mozku a jeho otřesy.

Nejčastěji vzniká při sportovních úrazech, rvačkách, autonehodách nebo pádech. Velmi náchylné ke vzniku otřesu mozku jsou malé děti, které nemají dostatečně vyvinutý pud sebezáchovy a často přecení své síly. Zejména v letních měsících bychom tak hlavně při sportu měli dbát zvýšené opatrnosti. 

Příčiny otřesu mozku

Mozek je uložen v lebce, která je tvořena kostmi a má ho chránit před poškozením. Okolí mozku je vyplněno mozkomíšním mokem, který eliminuje otřesy. Pokud však dojde k velkému nárazu, tekutina nepojme všechnu sílu a mozek narazí do kostěných stěn lebky. 

Příznaky otřesu mozku

Okamžitě po úrazu ztrácí nemocný vědomí. Podle délky bezvědomí dělíme otřes mozku na tři stupně:

První stupeň je charakteristický ztrátou vědomí na dobu maximálně pěti minut. Druhý stupeň otřesu mozku je doprovázen bezvědomím, které trvá do 15 minut. Třetí stupeň komoce mozku je charakteristický maximálně 30 minutovým bezvědomím.

Pokud je nemocný v bezvědomí déle než 30 minut, nejedná se již o otřes, ale o zhmoždění mozku. Po znovunabytí vědomí trpí nemocný spavostí a nevolností, která může být následována zvracením. Dále se přidává tzv. retrográdní amnézie, pacient si nepamatuje na okolnosti vedoucí k úrazu a na momenty, které se odehrály těsně po něm. 

Diagnostika otřesu mozku

Pokud jedinec utrpí pád nebo náraz, který je následován výše zmíněnými projevy, měl by okamžitě vyhledat lékaře. Ten určí diagnózu na základě popisu situace a aktuálních příznaků. Dále může pomoci také rentgenový snímek mozku nebo vyšetření pomocí počítačové tomografie (CT). 

Léčba otřesu mozku

Nemocný, který prodělal otřes mozku, by měl dodržovat klidový režim a měl by být pod dohledem. Lékař většinou doporučí krátkodobou hospitalizaci v nemocnici, kde je pacient pod stálým dohledem odborníků. Další léčba je čistě symptomatická, nemocný může užívat například analgetika na potlačení bolesti hlavy.

Komplikace otřesu mozku

Otřes mozku může mít jednoduchý průběh, může se však také velmi zkomplikovat. Velkým problémem je již samotný úraz, při němž může dojít například k poranění páteře nebo vnitřních orgánů.

S otřesem mozku je dále spojené skryté krvácení do mozku, které může nemocného ohrozit na životě a fraktury (zlomeniny) lebky.

Důležitá je také prevencevzniku poranění- ke sportu se doporučuje užívání helmy, která mozek ochrání. 

Otřes mozku

Otřes mozku je častou dějovou pomůckou pro většinu thrilerů i crazy komedií. Uhodit protivníka do hlavy je nezbytnou dovedností nejednoho filmového hrdiny.

Otřes mozku – příznaky, příčiny a léčba

Uhodila jsem se do hlavy, bylo mi pak na zvracení, točila se mi hlava, ale v bezvědomí jsem nebyla. Prodělala jsem otřes mozku?Nutnou podmínkou pro otřes mozku je krátké bezvědomí. Pokud jste nebyla v bezvědomí nedá se mluvit o otřesu mozku.

Hraji závodně tenis. Před týdnem jsem prodělal otřes mozku. Za jak dlouho po úraze můžu zase normálně sportovat?V závislosti na závažnosti otřesu mozku se průměrná doba rekonvalescence po úraze hlavy pohybuje v průměru 3 až 4 týdny.

Před měsícem jsem utrpěl otřes mozku. Od té doby mě občas bolí hlava. Je to normální?Dlouhodobé bolesti hlavy po otřesu mozku nejsou obvyklé a měli by proto být důvodem k návštěvě lékaře. Bolesti hlavy mohou mít mnoho nejrůznějších příčin, které vyžadují pečlivé a podrobné lékařské vyšetření.

Je pro otřes mozku typické opakované bezvědomí?Opakované bezvědomí krátce po úraze je vždy velmi varovným signálem. Může být projevem život ohrožujícího krvácení do lebky. Nutný je okamžitý převoz zraněného do nejbližší nemocnice.

Může mít otřes mozku vliv na některé psychické funkce?Při otřesu mozku dochází ke kvantitativní změně vědomí, tzn. že se dostaví pouze krátké bezvědomí, psychické funkce postiženy nejsou.

Dá se otřes mozku nasimulovat?Pro otřes mozku je typické, že žádné vyšetření neprokáže poškození mozku. Stanovení diagnózy vychází výhradně z výpovědi pacienta a účastníků nehody. Jakákoliv nesrovnalost v popisu obtíží, kterou se odchýlíte od běžného projevu úrazu, ovšem vyvolá podezření na simulací a může tak přispět k nepříjemnému odhalení.

Mohu si otřes mozku léčit doma?Úraz hlavy spojený s krátkým bezvědomím může být příznakem mnoha vážných postižení mozku. Kritické období je v prvních hodinách a dnech po úrazu. V tomto období může dojít k náhlému zhoršení zdravotního stavu, které vyžaduje rychlou odbornou pomoc.

Po úraze, který považujete za „pouhý“ otřes mozku, se mohou objevit nenápadné varovné příznaky signalizující vážnější poranění nervového systému. Laikovi může tento moment snadno uniknout. V nemocnici by však jejich nález vedl k zahájení rychlé prevence komplikací. Spoléhání na vlastní síly je tedy v případě léčby otřesu mozku zjevně zbytečným rizikem.

Budete mít zájem:  Existuje G bod, nebo ne? Vědci nemají jasno...

Může otřes mozku zvýšit riziko epilepsie?Epilepsie jako důsledek poranění mozků je častý a známý jev. Podkladem tohoto vztahu je ložiskové poškození mozku úrazem, což odpovídá vážnějším formám úrazu hlavy jako je například zhmoždění mozku.

Vyskytuje se otřes mozku i u zvířat?Ano. U vyšších savců – opic, koní psů, atd. – je otřes mozku známý. Léčba probíhá obdobně jako u člověka.

Je nutné brát při otřesu mozku nějaké léky?Jedinou správnou léčbou otřesu mozku je dostatečně dlouhý klidový režim na lůžku. Jedině tak dosáhnete brzkého zotavení a předejdete často i dlouhodobým bolestem hlavy.

Diskuse k článku

Se skřípěním zubů jsem si přečetla, že otřes mozku je důvodem k hospitalizaci. Lékaři, kteří 23., a 24. ledna t.r. mého syna opakovaně vyšetřovali, to patrně nevěděli.

Přes zhoršující stav pravili, že se jedná jen o běžné, poúrazové symptomy a poslali ho domů. 26.1. t.r. syn upadl do bezvědomí a v podstatě se z něj dosud neprobral.

Na okolí nereaguje, musí být připojen na dýchací přístroj, krmen hadičkou do žaludku. A prognóza velmi nejistá. Naděje umírá poslední.

Chtěla jsem se zeptat, zda pacient vždy ví, že byl v bezvědomí a jak dlouho? Co když jsem na vycházce sama, například se psem? rozbiji si hlavu třema o kmen stromu,mám tržnou ránu, ale nemyslím si, že bych byla v bezvědomí , objeví se ale bolesti hlavy a únava, spavost, reakce na světlo?může jíto otřes mozku?

V sobotu jsem upadla a praštila se do hlavy. Pak jsem se pokusila zvednout ale ztratila jsem rovnováhu a znovu upadla…to se stalo v 17h. Pak si nic nepamatuju, až do nedělního rána, kolem 2h kdy jsem se vzbudila doma…

Celkový počet příspěvků v diskusi: 31. Vstoupit do diskuse.

Otřes mozku – vyšetření vyloučí vážnější následky

Otřes mozku je porucha mozkových funkcí způsobená úrazem. Jde o nejlehčí formu poranění hlavy. Typicky se projevuje krátkodobou ztrátou vědomí a paměti s následným zvracením.

Příčinou otřesu mozku je působení síly na Vaši hlavu. Může se jednat o náraz hlavy na podložku nebo tupý úder pohybujícím se tělesem do hlavy.

Nejčastěji k němu dochází při sportu, následkem autonehody nebo pádu z výšky.

Otřes mozku – příznaky, příčiny a léčba K vyloučení poranění lebky může lékař požadovat zhotovení rentgenového snímku hlavy.

Co jste možná netušili..

Centrální nervový systém je důmyslně chráněn před venkovními vlivy a otřesy. Slouží k tomu systém obalů a mozkomíšní mok. Váš mozek a míchu obklopují tři obaly – mozkové pleny (blány).

Přímo na mozek a míchu naléhá měkká plena, která obsahuje množství krevních cév. Nad měkkou plenou se nachází jemná pavoučnice. Prostor mezi oběma obaly vyplňuje mozkomíšní mok.

Zevně od pavoučnice obaluje mozek a míchu ještě tvrdá plena.

Komoce, jak se otřes mozku odborně nazývá, se týká samotného mozku. Nemusí při ní vůbec dojít k poranění kůže nebo kostí lebky. Stejně tak ale mohou nastat situace, kdy poranění lebky nebo měkkých tkání hlavy provází otřes mozku.

Komoce je pouze lehké zranění, které v naprosté většině případů odezní bez následků. Nedochází při něm k dlouhodobému postižení mozku. Každý úraz hlavy je však spojen s rizikem nitrolebečního krvácení, které může bezprostředně ohrozit život nemocného.

Ani komoci proto nelze v žádném případě podceňovat!

Jak vzniká otřes mozku

Příčinou otřesu mozku je působení síly na Vaši hlavu. Může se jednat o náraz hlavy na podložku nebo tupý úder pohybujícím se tělesem do hlavy. Nejčastěji k němu dochází při sportu, následkem autonehody nebo pádu z výšky.

Přesná příčina ztráty vědomí při otřesu mozku není známá. Žádné ze současně dostupných zobrazovacích vyšetření neprokazuje poškození mozkové tkáně. Pravděpodobně jde o mikroskopické poranění nervových vláken vznikající při náhlém zpomalení (při pádu) nebo zrychlení (při nárazu do hlavy) pohybu hlavy.

Jak se projevuje otřes mozku

Typickým příznakem otřesu mozku je bolest hlavy a krátkodobá ztráta vědomí s poruchou paměti. Pacienti obvykle popisují, že se náhle probrali na zemi. Byli zmatení a nedokázali si vzpomenout, co se stalo ani jak se na zem vůbec dostali. Točí se jim hlava a zvoní v uších. S odstupem několika minut nebo hodin se jim udělá nevolno a mohou začít zvracet.

Ztráta vědomí po úrazu hlavy s otřesem mozku obvykle netrvá déle než 15 minut. Delší bezvědomí nebo jeho opakování po krátkém probrání může být známkou vážnějšího postižení. Otřes mozku může v některých případech proběhnout naopak i bez ztráty vědomí. Postižení jsou pouze zmatení a omámení.

Jak se potvrdí..

Cílem vyšetření při podezření na komoci je vyloučení vážnějšího poškození mozku. Lékař se bude vyptávat, jak k úrazu došlo, jaký byl jeho průběh a co bezprostředně následovalo.

Nemocný si obvykle nedokáže na okolnosti úrazu vzpomenout a je zmatený. Proto je s výhodou, když jsou k dispozici svědkové úrazu. Po odběru anamnézy následuje neurologické vyšetření.

Lékař si kromě jiného všímá Vaší svalové síly, schopnosti udržet rovnováhu, citlivosti nervů, šlachových reflexů a orientačně i paměti.

K vyloučení poranění lebky může lékař požadovat zhotovení rentgenového snímku hlavy. Přínosnější zobrazovací metodou je počítačová tomografie (CT). Ta umožňuje přehlédnout mozkovou tkáň a vyloučit případné krvácení.

Jak se léčí..

V případě ztráty vědomí bezprostředně po úrazu je nutné zajistit základní životní funkce postiženého. Zkontrolujte jeho srdeční tep a dýchání. Přivolejte pomoc nebo zajistěte převoz do zdravotnického zařízení. Po celou dobu zůstaňte s nemocným. Zabraňte zapadnutí jazyka a dušení.

Po stanovení diagnózy komoce obvykle následuje několikadenní pobyt v nemocnici. Hospitalizace je nutná kvůli riziku náhlého zhoršení stavu nemocného. Ve většině případů nepřesáhne 3 dny. Při vzniku poruch citlivosti, hybnosti končetin, další ztráty vědomí nebo objevení nepravidelnosti očních zornic následují okamžitě další vyšetření.

Základem léčby i prevence vážnějších komplikací je klid na lůžku. Bolest hlavy a nevolnost je možné tlumit podáním analgetik a léků proti zvracení.

Co dál..

Bolesti hlavy nebo závratě mohou přetrvávat ještě několik dnů po úrazu. Otřes mozku je pouze lehké zranění, které v naprosté většině případů odezní bez následků. Nedochází při něm k dlouhodobému postižení. Je však důležité nepodceňovat situaci a včas postřehnout zhoršení stavu nemocného. K hlavním varovným příznakům nitrolebečního krvácení nebo vážnějšího poškození mozku patří:

  • změna tvaru očních zornic
  • zhoršování bolestí hlavy
  • necitlivost končetin
  • narůstající zmatenost nebo opakované upadání do bezvědomí

Jak se tomu všemu vyhnout..

Riziku pádu a úrazu hlavy se každý z nás vystavuje prakticky denně. Stačí chůze po kluzké podlaze, náledí na chodníku nebo jen chvilková nepozornost. Prevence takových situací je velmi obtížná. V situacích zvýšeného rizika poranění hlavy – např.

při jízdě na kole, motocyklu, kolečkových bruslích, při horolezectví, kanoistice nebo pohybu na staveništi – nikdy nezapomínejte na použití ochranné přilby. V automobilu jsou samozřejmostí bezpečnostní pásy.

Riziko poranění hlavy při autonehodě snižují airbagy.

Otřes mozku

Otřes mozku neboli odborně komoce mozková je častý stav, který doprovází většinu úrazů hlavy. Je-li s jistotou vyslovena tato diagnóza, nemusí se pacient příliš obávat – není vážně zraněn a není v ohrožení života. Přesto však s sebou otřes mozku nese řadu negativních projevů a může být příčinou dlouhotrvajících následných obtíží.

Příčiny: Otřes mozku vzniká při úrazech hlavy – pády, údery, autonehody, násilné činy apod. Jako mechanismus se předopkládá dočasné narušení funkce nervových vláken uvnitř mozku, které se však velmi rychle upraví.

Projevy: Mezi základní projevy otřesu mozku spadá bolest hlavy, motání hlavy, nevolnost a zvracení. Méně často může být přítomno dočasné dvojité vidění, které se rychle upraví. U otřesu mozku je vždy přítomna i krátkodobá porucha vědomí. Na dobu úrazu, okamžiky před ním, či okamžiky po něm, si člověk nemusí pamatovat.

Diagnostika: Po úrazu hlavy spojeném s výše zmíněnými projevy by měl být člověk převezen do nemocnice a vyšetřen. Je důležité vyloučit vážnější poranění hlavy než je otřes mozku. Diagnózu by měl nejlépe určit neurolog. Vychází se z anamnézy, kde máme informace o nedávném úrazu hlavy, z příznaků a z výsledků zobrazovacích metod.

Výhodné je rychlé a dostupné CT vyšetření mozku, použít se teoreticky dá i magnetická rezonance (to však rozhodně není vyšetření první volby). Pro diagnózu otřesu mozku je podstatné, že zobrazovacími metodami nenajdeme prakticky nic – otřes mozku tedy určujeme tak trochu vylučovací metodou.

Kdyby byo na snímcích patrné poranění mozkové tkáně, jednalo by se již o diagnózy jiné a vážnější.

Komplikace: Jak vyplývá z předchozího textu, je otřes mozku nepříjemný stav způsobený úrazem hlavy, který nemá viditelný podklad na CT vyšetření mozku nebo magnetické rezonanci.

K určitému poškození však přesto dochází a to může být příčinou déletrvajících (v řádu týdnů až měsíců) obtíží, bolesti hlavy, motání hlavy, podrážděnost, únava apod. Tento často se vyskytující stav označujeme jako postkomoční syndrom.

Předpokládá se, že postkomoční syndrom je způsoben poraněním axonů (dlouhých nervových vláken v mozku), což označujeme jako difúzní axonální poranění.

Budete mít zájem:  TOP 14 tipů, jak zajistit kvalitní spánek

Dojde-li při otřesu mozku k drobnému narušení některých nervových buněk, může se otřes mozku stát příčinou epileptických záchvatů.

Léčba: Léčba otřesu mozku v podstatě neexistuje. Doporučuje se klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin (je-li člověku špatně od žaludku, tak ve formě infuzí), vyhýbání se prudkému slunečnímu záření a hlasitým zvukům.

Zdrojehttps://www.webmd.comhttps://www.healthline.com

Otřes mozku

Otřes mozku neboli komoce mozková (lat. commotio cerebri) je náhlá krátkodobá reversibilní úrazová porucha činnosti CNS. Nemá žádné trvalé následky. Objektivní neurologický nález je bez ložiskových změn.

Etiologie

  • Dysfunkce ascendentní retikulární formace.

Klinický obraz

Po probrání z bezvědomí:

  • nauzea, zvracení, difúzní bolesti hlavy,
  • závratě, nejistota v prostoru při prudkých pohybech, pohledu vzhůru, při chůzi po schodech,
  • ortostatická tachykardie a hypotenze,
  • poruchy koncentrace, paměti, pocení, palpitace, poruchy spánku.

U 50 % postižených tyto příznaky perzistují jako tzv. postkomoční syndrom, někdy se rozvinou i několik dní po propuštění z nemocnice. Tento stav může trvat i řadu měsíců.[2]

Diagnóza

  • Anamnéza + normální neurologický nález.

Pomocná vyšetření: rtg lebky a krční páteře.

Grading komoce

  • Komoce I. stupně – zmatenost kratší než 15 minut, rekonvalescence několik dní;
  • komoce II. stupně – pouhá zmatenost, kvalitativní porucha vědomí, rekonvalescence několik dní;
  • komoce III. stupně – bezvědomí jakékoli délky;
    • krátké bezvědomí, amnézie < 1 hodina → 6–12 týdnů rekonvalescence;
    • bezvědomí > 10 minut, amnézie 4–6 hodin → více než 3 měsíce rekonvalescence.

Léčba

  • Hospitalizace na chirurgickém oddělení, klid na lůžku, observace 3–5 dní – sledování stavu vědomí (á 2 hod.), hybnost a velikost zornic, symptomatická terapie, pracovní neschopnost 7–14 dní.[1], ev. až 3 týdny[2]

Prognóza

  • Dobrá, odezní bez trvalých následků.[1]

Postkomoční syndrom

Postkomoční syndrom je pozdní následek komoce. Projevuje se řadou nespecifických, ale prokazatelných příznaků, ke kterým patří:

Tento stav může přetrvávat několik dní až tři měsíce.[3]

Odkazy

Související články

  • Kraniocerebrální traumata
  • Otřes mozku/PGS
  • Otřes mozku/PGS/diagnostika

Reference

  1. ↑ a b c d NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
  2. ↑ a b c AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.
  3. ↑ Přednáška z neurochirurgie, 19. 5. 2011, Doc. MUDr. Ing. Jaroslav Plas, ÚVN Praha.

Otřes mozku

Otřes mozku Ukázka otřesu mozkuKlasifikace MKN-10 S06.0 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otřes mozku (commotio cerebri, komoce z lat. commovere – prudce pohnouti) je porucha mozkové činnosti v důsledku úrazu.

Jedná se o nejlehčí formu poranění hlavy. Může být způsoben úderem do hlavy – dopravní nehody, úrazy při sportu a rvačkách. Dá se rozpoznat díky krátkému narušení vědomí, které trvá minuty až hodiny, může se objevit závrať.

Po odeznění příznaků často zůstává ztráta paměti (retrográdní amnézie).

K pozdějším symptomům se řadí cefalea (cefalgie – bolest hlavy), pseudoneurasténie, mdloby, nejistota při chůzi a pohybu – tento komplex příznaků se označuje jako postkomoční syndrom.

Histologické změny mozku při otřesu de facto neexistují. Při déle trvajících komocích lze sledovat změny EEG v závislosti na stupni poruchy vědomí. Diferenciální diagnostika oproti kontuzím mozku (pohmoždění mozku) může být na začátku traumatu nesnadné. Přesto i malé údery mohou vést k dlouhodobému poškození mozku.[1]

Na mozek působí přímo či nepřímo mechanická síla, která je patogenním faktorem. Přímé působení při nárazu se nazývá ‚coup‘, nepřímé pak ‚countercoup‘ (např. při dopadu výsadkáře na paty a otřesu těla).

Klinický obraz

  • ztráta vědomí na 5 minut a méně[2], max. 30 minut[3]
  • pretraumatická amnézie (retrográdní)
  • posttraumatická amnézie (anterográdní) trvá méně než 1 hodinu[2]

Po probrání z bezvědomí:

  • nauzea, zvracení, difúzní bolesti hlavy
  • závratě, nejistota v prostoru při prudkých pohybech, pohledu vzhůru, při chůzi po schodech
  • ortostatická tachykardie a hypotenze
  • poruchy koncentrace, paměti, pocení, palpitace, poruchy spánku

U 50 % postižených tyto příznaky perzistují jako tzv. postkomoční syndrom, někdy se rozvinou i několik dní po propuštění z nemocnice. Tento stav může trvat i řadu měsíců.[3]

První pomoc

  • 1. zjištění vědomí
  • 2. sledujeme vitální funkce
  • 3. když přijde postižený k sobě, musí být pod dohledem zodpovědné osoby
  • 4. zajistíme mu lékaře, jelikož později by se mohlo objevit zvracení

Ve sportu

Otřes mozku je jednou z častých příčin přerušení nebo dokonce ukončení kariéry sportovců v různých sportech. Asi nejvíce mediálně jsou známy případy z hokeje:

  • Sidney Crosby kvůli němu nehrál víc než rok.
  • Chris Pronger dokonce musel ukončit kariéru. Podobných případů je víc a vedení NHL se proto zaměřila na trestání faulů směřujících právě do oblasti hlavy.

Odkazy

Reference

  • V tomto článku je použit text článku Otřes mozku ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.
  1. ↑ http://medicalxpress.com/news/2015-06-mild-brain-trauma-linked-resonance.html – Possible cause of mild brain damage or trauma linked to resonance
  2. ↑ a b NEVŠÍMALOVÁ, Soňa; RŮŽIČKA, Evžen; TICHÝ, Jiří. Neurologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-160-2. S. 163-170. 
  3. ↑ a b AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vyd. Praha: Galén, 2006. ISBN 80-7262-433-4. S. 171-181. 

Literatura

  • Šmejkal, V. – Brožek, G. (1995): Základy patofysiologie nervového systém. 2. LF UK v Praze.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Portály: Medicína Autoritní data: PSH: 12638Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otřes_mozku&oldid=16840103“

Otřes mozku

Léčivý přípravek má prokazatelné a opakovatelné léčivé účinky.

Je zákonem definován jako látka či kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy, případně jako látka či kombinace látek prezentovaná s léčebnými nebo preventivními vlastnostmi v případě onemocnění lidí.

Homeopatika

Homeopatika jsou u nás registrována Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako volně prodejné léčivé přípravky – léky.

Doplňky stravy

Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.

S tím souvisejí i zvláštní pravidla pro označování doplňků stravy – je výslovně zakázáno přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby či vyléčení lidských onemocnění, nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Reklama na doplněk stravy pak nesmí uvádět v omyl přisuzováním vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, nebo takové vlastnosti třeba jen naznačovat.

Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo (nebo místo něj), resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj podle okolností vznik řady odpovědností – z těch nejvýznamnějších zmiňme alespoň následující…

V prvé řadě takové jednání může naplnit skutkovou podstatu řady deliktů typu nekalé soutěže, které jsou upraveny v obchodním zákoníku (klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, ohrožování zdraví spotřebitelů), přičemž zajímavostí je, že zde může žalovat nejen zákazník, ale i konkurenční lékárna, a v některých případech rovněž sdružení na ochranu spotřebitelů či podnikatelů. Pokud by takový delikt nekalé soutěže byl závažný (např. co do způsobené škody), může mít i rozměr trestněprávní (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže). Vznikne-li v důsledku takového protiprávního jednání škoda, zakládá to samozřejmě též odpovědnost za škodu. Apod.

Zdroj: Zdravotnické noviny 44, 1. 11. 2010, 29. právní poradna – JUDr. Jan Vondráček, advokát, Praha

Připravujeme pro Vás seznam doplňků stravy, které by Vám mohli prospět

Otřes mozku (komoce) je porucha mozkové funkce, vyvolaná úrazem – otřesem. Spočívá v krátkodobé ztrátě vědomí (bezvědomí) a ztrátě paměti, s opakovaným zvracením, které není však podmínkou.

U otřesu mozku se jedná vždy o bezvědomí v časovém úseku několika sekund až 30 minut a dle této délky se dělí do tří skupin (viz dále).

Člověk v bezvědomí nereaguje na slovní podnět (neodpovídá na otázky) ani na algické podněty (bolestivé podněty – například štípnutí do ušního lalůčku, silné chycení pod dolními čelistmi či silné chycení za trapézové svaly na šíji).

Otřes mozku v souvislosti s bezvědomím je charakteristický tím, že se pacient z bezvědomí probírá sámnepamatuje si na okamžik úrazukrátkou dobu před ním. Tento jev se označuje jako retrográdní amnézie.

Pacient je dezorientovanýspavý, je mu na zvracení nebo opakovaně zvrací, může být opocený.

Je důležité po takovémto úrazu jej udržovat při vědomízavolat pomoc, jelikož úraz hlavy může být těžší a může se vyskytovat krvácení do mozku (nitrolební krvácení) či zlomenina lebky. Při úrazu hlavy s poškozením tkáně (krvácivé rány na hlavě) a příznaky otřesu mozku je nutné, aby pacienta vyšetřil lékař.

Nesmí se zapomínat při úrazech hlavy na možné poškození páteře – hlavně krční, které může vést k poranění míchy a celkovému ochrnutí.

Úder do hlavy nebo náraz těla s nepřirozeně prudkým pohybem hlavy (např. při autonehodě) s následnou krátkodobou či dlouhodobou poruchou vědomí, dále následující nevolnostspavost. Přičemž čím dříve po úraze následuje bezvědomí a nevolnost, tím horší je prognóza komoce.

Rizikové faktory otřesu mozku

Nejčastěji otřes mozku vzniká po pádech, při sportu, dopravních nehodách. Častý je u dětí, které si hrají a odněkud spadnou na hlavu. Pokud došlo ke ztrátě vědomí a nevolnosti, je nutno co nejdříve poraněného dopravit k lékaři.

  • Většina poranění hlavy se týká zranění, která jsou menší a nevyžadují hospitalizaci.
  • Ale pokud některý z níže uvedených příznaků jsou zřejmé, volejte tísňové číslo ZR (155).
  • Příznaky vedoucí k diagnostice otřesu mozku vyplývají z jeho definice.
  • Projevuje se po úrazu hlavy: krátkodobé bezvědomí do 30 minut, rozdělené do tří stupňů:
  1. stupeň – od několika sekund do 5 minut,
  2. stupeň – do 15 minut,
  3. stupeň – do 30 minut.
Budete mít zájem:  Biologická léčba: zacíleno na cytokiny

Po úrazu hlavy při bezvědomí delším než 30 minut se již nejedná o otřes mozku, ale těžší postižení mozku formou kontuze neboli pohmoždění mozku.

Se samotným krátkodobým bezvědomím obvykle souvisí retrográdní amnézie – pacient si nevzpomíná na samotný úraz a brzké následující události. Pacient je spavý (zvláště v dětském věku) – je potřeba pacienta udržet při vědomí – mluvit na něj a hlavně od něj neodcházet.

Dalšími typickými příznaky jsou bolest hlavy, dezorientace, nevolnost, závratě, může se vyskytovat zvracení. Dále se vyskytuje pocení, zrychlená srdeční frekvence (tachykardie).

Komplikace otřesu mozku

Hlavními komplikacemi otřesu mozku jsou přidružená onemocnění vzniklá při samotném způsobení komoce, jako jsou krvácení do mozku, porucha mozkové činnosti, zlomeniny lebky či páteře (hlavně krční) nebo poranění míchy s následkem ochrnutí.

Další komplikací může být krvácení do mozku (nitrolební krvácení), které může mít vážné následky v poškození mozku. Prvním příznakem může být změna tvaru zorniček, stále větší bolest hlavy, počínající ochrnutí končetin (jejich necitlivost), opakované bezvědomí s prohlubující se zmateností.

Samotnou komplikací otřesu mozku je postkomoční syndrom, kterým trpí až polovina pacientů. Označuje jednotlivé příznaky související s otřesem mozku, ale mohou se projevit hned, po několika dnech, či po týdnech.

Samy potom odeznívají, nejdéle do jednoho roku.

Patří sem tyto příznaky: bolesti hlavy (migréna – může být i v souvislosti s poškozením krční páteře), pocit únavy, nesoustředěnost, závratě, poruchy spánku, závratě, snížením výkonnosti (v psychické i fyzické zátěži).

Pokračujte čtením článku v sekci příznaky

  • těžká hlava, krvácení hlavy nebo obličeje,
  • krvácení nebo únik tekutin z nosu nebo uší,
  • silné bolesti hlavy,
  • změna stavu vědomí – déle než několik sekund,
  • černo-modré zabarvení pod očima nebo za ušima,
  • zástava dechu,
  • porucha paměti,
  • dezorientace místně a časově,
  • zmatenost,
  • ztráta rovnováhy – závratě,
  • slabost nebo neschopnost použít ruku nebo nohu,
  • nerovná velikost zornic,
  • nadměrná nespavost,
  • nezřetelná řeč,
  • záchvaty,
  • bledost,
  • pocení,
  • zrychlený tep.
  • některý z příznaků dospělých,
  • neustávající pláč,
  • odmítnutí jíst,
  • vypouklé měkké místo na přední části hlavy (děti),
  • opakované zvracení.

Pokračujte čtením článku v sekci upozornění

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

  • Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve, a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
  • Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle doporučení.
  • Nekombinujte různé léky ani s doplňky stravy, a pokud by k tomu mělo dojít, konzultujte to raději s lékárníky.
  • Nekombinujte více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.

  • Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…
    1. v těhotenství a období kojení,
    2. u malých dětí a kojenců,
    3. u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě ani po 4 dnech, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

  • Vždy dodržujte režimová opatření – klid, pití, vitamíny apod.
  • Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době akutního onemocnění. K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Projektem zmiňované i další vhodné volně prodejné léky si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kam je postupně vkládáme s jejich přesným názvem, složením, velikostí balení, příbalovou informací ke správnému užívání a dalšími informacemi.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením celého zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým aktivním přístupem – změnou chování a životního stylu:

  • aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
  • racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem,
  • vydatným pitným režimem,
  • nekouřením a omezením konzumace alkoholu,
  • snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
  • omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
  • dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
  • pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
  • dodržováním zásad hygieny a pravidelné péče o tělo, přípravy a konzumace stravy,
  • pečujte nejen o své tělo, ale i o svou mysl – budujte si pozitivní náladu,
  • udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Při výběru konkrétních přípravků si vždy přečtěte i související nezbytné subkapitoly, zejména „Popis nemoci“, „Léčba a samoléčba“, „Upozornění“ aPrevence“, které jsou nedílnou součástí samoléčby a sebepéče. Bez jejich znalosti se vystavujete riziku možného neúspěchu samoléčby a případně i poškození zdraví.

Pokračujte čtením článku v sekci léčba / samoléčba

Zejména pokud se objeví závažná poranění hlavy:

  • nepohybujte poraněným, a pokud je to nutné, zamezte pohybu této osoby – krk. Pokud má zraněný na sobě helmu, neodstraňujte ji,
  • udržujte zraněného v klidu a vleže, dokud nedorazí lékařská pomoc, hlavu a ramena mírně zvýšená,
  • zastavte jakékoliv krvácení. Použijte pevný tlak na ránu sterilní gázou nebo čistým hadříkem. Ale neplatí přímý tlak na ránu, pokud máte podezření na frakturu lebky,
  • dávejte pozor na změny v dýchání a bdělosti poraněného,
  • pokud zraněný nevykazuje žádné známky krevního oběhu (dýchání, kašel nebo pohyb), začněte s KPR (kardiopulmonální resuscitací).

Léčba otřesu mozku

Otřes mozku je jedním z nejobvyklejších onemocnění způsobených úrazem. Nejčastěji je vidíme u dětí a při sportu. Otřes mozku je třeba léčit již od prvního okamžiku, a to zavoláním první pomoci – záchranné služby či lékaře.

  • Postiženého kontrolujte, zda je stále při vědomí,
  • nedovolte mu usnout,
  • zbytečně s pacientem nehýbejte, pokud to není nutné, a zvlášť pokud si stěžuje na bolesti páteře,
  • nedávejte mu nic pít ani jíst, protože bez rentgenu (RTG) či počítačové tomografie (CT) nelze jednoznačně říct, zda je nebo není poškozen mozek či lebka a nebude nutná operace pod anestezií.
  • Pokud by hrozil velký otok mozku, nebo bylo přítomno silné krvácení, byla by nutná anestézie a pro pacienta i anesteziologa (lékař, který řídí anestézii – uspání – a kontroluje životní funkce během operace) je to prospěšnější.
  • Zvrací-li postižený, udržujte jej v takové poloze, aby se zabránilo vdechnutí žaludečního obsahu. Do příjezdu lékaře jej stále kontrolujte!
  • Při náhlém selhání srdce či dýchání začněte bez rozmýšlení s kardiopulmonární resuscitacívíce viz „První pomoc“, podsekce „Náhlé uměny stavu – úraz“.

Po příjezdu záchranné služby následuje rychlý sled událostí.

  • Je důležité zafixovat krční páteř – nasazením vhodného krčního límce (krční límec se má nasazovat při každém úrazu hlavy a páteře – hlavně u pádů a dopravních nehod). Krční límec je prevencí před dalším poraněním při transportu nemocného.
  • Jedná-li se o vážnou dopravní nehodu nebo pád z větší výšky, ke krčnímu límci se jako fixace používá vakuová matrace na celé tělo. Takto zajištěný pacient je již připravený k převozu.
  • Musí se neustále kontrolovat životní funkce a vhodné je poraněného udržovat při vědomí.

Při předání do nemocnice by měl následovat rentgen nejen mozku, ale především krční páteře, a pak ostatních částí těla dle mechanismu úrazu. Podle rentgenového snímku se zjistí, zda nejsou přítomna jiná zranění – pak je léčba dle nich.

Pokud se jedná o samotný otřes mozku, pacient by měl být alespoň tři dny hospitalizován pro vyloučení závažného krvácení do mozku či jiné komplikace.

  • Po tuto dobu by se neměly zatěžovat oči – nedoporučuje se dívat na televizi, ani si číst.
  • Měl by se dodržovat klid na lůžku a chůze za doprovodu personálu, jelikož pacient může stále pociťovat závratě.
  • Symptomatická léčba – léčí se příznaky, které se u pacienta projevují. Podávají se obvykle analgetika (léky proti bolesti) na bolest hlavy. Pacient je po dobu hospitalizace připojen na přístrojích, které monitorují jeho životní funkce.

Po propuštění z nemocnice by měl pacient ještě dodržovat alespoň tři týdny klidový režim – být doma, nepřepínat se, nesportovat atd. Pokud je s otřesem mozku spojeno jiné zranění – poranění páteře – je doba rekonvalescence a pobytu v nemocnici dána tímto zraněním.

Opakované otřesy mozku mohou vést k nevratným změnám – zhoršení paměti, nesoustředěnost, mikrokrvácení do mozkových center vedoucí k trvalým změnám. Každý otřes mozku může být zkomplikován v průběhu hojení do několika týdnů až měsíců postkomočním syndromem.

Samoléčba

Kromě zmiňované prevence je nutno si říci, co dělat v případě podezření na komoci.

Zajistit co nejrychlejší transport poraněného do nemocnice, hlídat jeho základní životní funkce, při bezvědomí je zabezpečit.

Podívejte na seznam přípravků

  • ochrana hlavy při sportu,
  • ochranné pomůcky v pracovním prostředí,
  • hlídání dětí,
  • ochrana výškových budov – zábradlí…

Zdroje:

weby First Aid – Mayo Clinic, vitalion.cz, wikiskripta.eu/index.php/Otřes_mozku

Pokračujte výběrem v pravém menu

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector