Nejhorší potraviny roku 2021

O zdraví 18. 12. 2020 | Mgr. Kristina Šístková

Situace s koronavirovým onemocněním se dotkla v tomto roce každého z nás ve všech směrech. Výjimkou tedy není ani nucená změna našich návyků. Obrat nastal v přípravě jídel a liší se též výběr potravin.

Stock Photos: Pixelbliss /Shutterstock.com

Vrátili jsme se k pečení a vaření. Více jsme nakupovali potraviny přes internet a využili jsme i online objednávání jídla. V obchodech se zvýšila poptávka po trvanlivých potravinách. Změna se dotkla i pitného režimu.

• Někteří pojali vzniklou situaci jako příležitost ke snížení příjmu alkoholu, jiní však naopak v domácích podmínkách začali pít alkoholu více.

• Vypadá to, že důsledkem vlivu covidu-19 se více zajímáme o zdravé stravování a budeme v tom pokračovat i v roce následujícím. Několik amerických celosvětových průzkumů předpovědělo, jaké budou trendy v roce 2021.

Rostlinné výrobky na prvním místě

Příjem bílkovin z rostlinných zdrojů, začíná být vzrůstajícím fenoménem. Hlavní novinkou jsou rostlinná „masa“, která jako maso vypadají i chutnají. V nabídce budou mimo jiné i rostlinní měkkýši, ryby či korýši. Prostor pro jejich zařazení roste.

• Kromě alternativy masa, zahrnuje také z rostlin vyrobené jogurty, zmrzliny, máslo, pomazánky, smetany.

Zvyšující se poptávka po rostlinných jídlech mění též nabídku trhu s potravinami a nápoji. Větší zájem je o luštěniny, zejména cizrnu a hrách a z nich vyrobené alternativní maso, mouka či cerálie. Průzkum Innova Market Insights uvádí čtyři důvody, proč zvážit zařazení rostlinných zdrojů potravin do jídelníčku, a těmi jsou:

• zdraví
• různorodost stravy
• udržitelnost
• chuť

Whole foods upozorňuje na ovocné a zeleninové jerky, které se nyní vyrábí od hub, přes sójové boby až po tropické ovoce. Např. firma Savory wild uvedla na trh houbové jerky s příchutí sladkého balzamika a zlatého fíku, pečeného česneku a černého pepře, zázvoru a korejského chilli. Jde o nový způsob, jak si ovoce či zeleninu můžeme vychutnat.

 „Upcycled food“ aneb zpracovat úplně vše

„Upcycled food“ označuje části potravin, na které se zapomíná a přitom by ještě mohly být dále zpracovány. Využitím zbytků potravin se redukuje to, co se vyhazuje, což vede ke snížení množství odpadu. To pozitivně ovlivňuje životní prostředí. Takovým příkladem může být například zelenina, ze které se připraví salát, pokud chceme potravinu maximálně zužitkovat, natě nevyhodíme a připravíme z nich pomazánky či pesto.

Mikrobiom – jeho vliv na imunitní systém a celkové zdraví

Velký zájem bude o sestavení správného jídelníčku pro podporu funkce našich střev, a tím také imunitního systému. Dle Specialty food association bude zaměřena pozornost na funkční potraviny, o které je nyní díky covidu-19 vyšší zájem. Jejich zařazování do jídel a nápojů se stane pravidlem.

• Z průzkumu společnosti ADM (Archer Daniels Midland) vyplývá, že spotřebitelé se přiklánějí k nápojům a jídlu jasných a zajímavých barev, které naznačují citrusovou příchuť a obsah vitaminu C.
• Podporu imunitního systému pak zajistí probiotika, prebiotika i postbiotika. Americké průzkumy se shodují, že přístup ke zdraví závisí především na pochopení základní role střevního mikrobiomu, protože významně ovlivňuje celkové zdraví člověka.
• Nejen, že jeho složení úzce souvisí s imunitním systémem, ale zajisté reguluje vývoj hmotnosti a též ovlivňuje duševní zdraví.

Zaměřeno na hodnoty

Zajímáme se o to, kdo je producent zboží, které nakupujeme a kam utracené peníze jdou. Chceme, aby zároveň pomohly.

Velmi důležitým bodem je také informace na obalech potravin. Na etiketách by mělo být uvedeno vše dostatečně jasně, aby byla známa i země původu či celkový cyklus výroby produktu, odkud potravina pochází.

• Potravina se stává věrohodnější, když se spotřebitelé dozví, kde byly potraviny pěstovány, kde jsou zvířata vychována a kde byl výsledný produkt vyroben.

V hlavní roli udržitelnost a životní prostředí

ADM uvedlo, že 65 % z dotázaných spotřebitelů chce pozitivně ovlivňovat životní prostředí každodenními činnostmi. Významným se stane používání nových zemědělských postupů.

• Potraviny se budou více balit do obnovitelných materiálů na bázi rostlin, jakými jsou kukuřičný škrob či mořské řasy. Tím se sníží odpad na skládkách.

Sílící trendy i novinky

• Mezi další trendy bude patřit zařazení oleje z vlašských ořechů a dýňových semínek, omezování cukru ze stravy a včlenění cukru přírodního.
• Očekávaným trendem bude také domácí příprava jídel, která se spojí se snahou o okopírování zkušeností z restaurací, dále obměna a přepracování klasických receptů.
• Očekává se využívání předpřipravených souprav plných ingrediencí k přípravě daných pokrmů např. vše na dýňovou polévku v jednom balení.

Mohlo by vás také zajímat: Další článek

Potraviny a hrozba vysokých cen v roce 2021

Rostoucí ceny potravin přiživují inflaci, která může v roce 2021 jen posílit. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů vydala index cen potravin za listopad.

Tento index, který sleduje průměrné ceny 95 potravin z pěti komoditních skupin, se vyšplhal na šestileté maximum a zaznamenal meziroční nárůst o 6,5 %.

V listopadu zaregistrovaly nárůst i všechny dílčí indexy, přičemž dílčí index rostlinného oleje poskočil od října o neuvěřitelných 14,5 % a za poslední rok o celých 31 %.

Sójové boby i káva vydělávají na obavách z počasí

Silný růst celého zemědělského sektoru ve druhé polovině roku 2020 vyvrcholil minulý měsíc, když zemědělský Bloomberg Commodity Agriculture Index stoupl o téměř 6 % na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2018.

Příčinou je hlavně výrazná čínská poptávka po klíčových plodinách, jako jsou sójové boby a kukuřice, ale i obavy z nepřízně počasí.

V minulém týdnu sice došlo k jisté realizaci zisků, ale dál trvá silný vzestupný trend, takže nedošlo k žádným významným pohybům u spekulantů, kteří teď drží v celém odvětví rekordní dlouhé pozice na více než 1 milion lotů.

Doposud byly sice hlavním hnacím faktorem obilniny, ale minulý měsíc se na nejvyšší příčky vyhouply dvě měkké komodity.

Navzdory převisu nabídky po roce slabé poptávky, kterou způsobily lockdowny a omezení cestování, přinesla „kakaová válka“ mezi velkovýrobci čokolády a největšími světovými pěstiteli ze Západní Afriky dočasné vzepjetí cen newyorských futures.

Druhou zmiňovanou komoditou je káva Arabica, která stejně jako sójové boby vydělala na obavách ze sucha v Brazílii a z oslabení dolaru vůči brazilskému realu.

Zdroj: Saxo Bank

Tento vývoj dál přispívá k růstu vstupních nákladů a následně i k růstu inflace. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů včera vydala svůj index cen potravin (FFPI) za listopad. Tento index sleduje průměrné ceny 95 potravin z pěti komoditních skupin, jejichž váha je určena na základě průměrného podílu jednotlivých skupin na celkovém exportu.

Strmý vzestup indexu FFPI

Vzhledem k výše uvedenému se očekávalo zvýšení indexu a skutečně – došlo k prudkému vzestupu na nejvyšší úroveň za posledních téměř šest let. Od října index FFPI stoupl o 3,9 %, což znamená meziroční nárůst o 6,5 %. Přitom však tento index nezohledňuje cenu kávy ani kakaa, jinak by byl jeho vzestup ještě vyšší.

V listopadu zaznamenaly nárůst i všechny dílčí indexy, přičemž dílčí index rostlinného oleje poskočil za měsíc o neuvěřitelných 14,5 % a za poslední rok o 31%. Největší podíl na tom má palmový olej, druhý největší zdroj jedlého oleje na světě hned po sójovém oleji, ale na své si přišly i sójový, řepkový a slunečnicový olej.

Zdroj: Saxo Bank

Prosinec začal trochu opatrněji a u většiny futures, s výjimkou pšenice, dobytka a cukru, docházelo k vybírání zisků. Předpověď příznivého počasí v některých částech Brazílie, největšího světového exportéra sójových bobů, způsobila, že se tato komodita obchoduje níž, zatímco pšeničné futures se po dosažení dvouměsíčního minima odrazily ode dna.

V týdnu do 24. listopadu držely komoditní fondy ve 13 hlavních zemědělských futures čisté dlouhé pozice o objemu 1,1 milionu lotů, což je nejvíc od roku 2014. Z toho 63 % činí obiloviny, hlavně sójové boby a kukuřice.

Vzhledem k tomu by v případě, že se nízké ceny udrží v prosinci delší dobu, mohly mít tyto dvě plodiny podobné problémy, jako měla před nedávnem pšenice.

A to zejména vzhledem k roční době, kdy postupně klesá likvidita, neboť se čím dál víc obchodníků začíná věnovat jiným a někdo by mohl říct i důležitějším věcem, jako je předvánoční čas strávený s rodinou.

Obecně však lze říci, že hrozba vysokých cen v roce 2021 mluví ve prospěch narativu očekávajícího inflaci. V nadcházejícím roce bude třeba věnovat průběžně pozornost hlavně dvěma věcem – rozmarům počasí, za které může mimo jiné La Niña, a přetrvávající poptávce z Číny.

Zdroj: Saxo Bank

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Hrozí nejhorší potravinová krize za 50 let

OSN apelovalo na vlády, aby daly prioritu potravinovým řetězcům, sociální ochraně a udržitelně investovaly do budoucnosti.

Svět stojí na hraně největší potravinové krize za posledních padesát let, varovalo OSN a apelovalo na vlády, aby této krizi zabránily, napsal Guardian v článku Fiony Harvey.

Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je nutná lepší sociální ochrana chudých lidí, protože ekonomická krize by jim mohla znemožnit dosáhnout na základní potraviny. Bez okamžité akce je stále jasnější, že dojde ke globální potravinové nouzi, která by mohla mít dlouhodobé dopady na miliony lidí.

Nejhorší dopady pandemie koronaviru jsou teprve před námi. „I v případě zemí s dostatkem potravin vidíme rizika v narušení dodavatelských řetězců,“ řekl Guterres dále.

Kvůli pandemii se do extrémní chudoby propadne 50 milionů lidí na celém světě. Dopady ale budou dlouhodobé – v případě špatného stravování v dětství jsou důsledky pro zdraví celoživotní.

Podle Guterrese je nutné učinit tři kroky. Je nutné zaměřit se na nejpostiženější regiony a zastavit v nich bezprostřední katastrofu, vlády by měly podpořit potravinové dodavatelské řetězce. Mělo by dojít k posílení sociální ochrany především rizikových skupin (dětí, dospívajících, těhotných a kojících žen) a investovat do budoucnosti s ohledem na zdraví a ekologii.

Hlavní ekonom Světové potravinové a zemědělské organizaci při OSN Maximo Torero řekl, že světový potravinový systém dnes čelí největší hrozbě za mnoho let. Karantény znemožnily lidem sklidit úrodu nebo nakupovat a prodávat potraviny. Podle Torese se ale jedná o velmi odlišnou potravinovou krizi ve srovnání s minulými.

Problémem není letošní úroda, která je podle hodnocení OSB robustní. Problémem je skutečnost, že pandemie má dopady na zranitelné místní trhy, kde si většina lidí pořizuje potraviny. V některých zemích začaly ceny potravin růst. Karantény také zpomalují sklizně, protože sezonní nájemní síla nemůže migrovat. V důsledku došlo k rekordnímu zvýšení plýtvání potravinami.

Už před pandemií čelil světový potravinový systém problémům, jako byly konflikty, přírodní katastrofy nebo klimatická krize, infekce plodin či zvířat. Dopady pandemie by mohly existující problémy posílit a miliony lidí by mohly hladovět.

Agnes Kalibata, která je zvláštní vyslankyní OSN pro summit o potravinových systémech v roce 2021, říká, že koronavirová krize ukázala nebezpečné deficity v našem potravinovém systému. Velmi konkrétně ohrožuje živobytí a životy asi 1 miliardy lidí na celém světě. Kalibata zvláště upozornila na negativní vývoj v Latinské Americe.

Krize je ale také příležitostí ke zlepšení potravinových systémů spolu s omezením chudoby a posílením globální odolnosti na šoky. Kalibata se domnívá, že jídlo lidi vždy spojovalo a v případě zlepšení potravinových systémů může tuto roli plnit i nadále.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Jsou dětské potraviny opravdu pro děti?

14.9.2015 1713 0 Zdenka Macháčková

Na trhu se objevují potraviny, které mají ve svém názvu napsáno „dětský“ nebo „pro děti“. Jsou však tyto potraviny pro děti vhodné? Co musí splňovat potravina určená pro děti?

Článek byl zveřejněn před více než 1 rokem,a proto může obsahovat již neaktuální informace.

Určitě se shodneme na tom, že všichni chceme pro naše děti jen to nejlepší. A to se týká také výběru vhodných potravin. Věřím, že jste už při objednávání potravin narazili na takové, které se honosí označením „pro děti“ nebo „dětské“. Splňují však tyto potraviny naše očekávání? Mají skutečně tak výjimečné vlastnosti, že jsou pro výživu dětí přínosem?

Co říká vyhláška

Na úvod by se hodila malá poznámka k právní úpravě týkající se potravin vhodných pro malé děti. Ta je zakotvena ve vyhlášce č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití.

Zde je uvedena charakteristika jednotlivých typů výživy s ohledem na věk dítěte (kojenci – do 12 měsíců, malé děti – od 1 roku do 3 let), její obsah a rozsah. Velká část je věnována informacím, které by měly nebo neměly být uvedeny na obalu.

Potravinami vhodnými pro děti, které už oslavily 3. narozeniny, se však vyhláška vůbec nezabývá.

Podle uvedené vyhlášky podléhají potraviny určené dětem do 3 let přísnějším mikrobiologickým požadavkům a jsou pro ně stanoveny nižší limity na obsah pesticidů. Dále musí mít tyto potraviny nižší obsah soli i tuků, přičemž určité tuky se nesmějí používat vůbec. Podobným způsobem je upraveno také používání určitých typů sacharidů.

Je „dětské“ vhodné pro děti?

Jestliže je však potravina označena pouze např. „šunka pro děti“ nebo „dětské rybičky“, nemusí žádná omezení splňovat, i když bychom to jako spotřebitelé očekávali.

Musí odpovídat pouze stejným požadavkům jako potraviny pro dospělé.

Při pečlivějším čtení informací na obalu nebo při detailnějším testování se potom nejednou zjistí, že žádné zvláštní výhody pro dětský organismus nepřinášejí.

Dlouhodobě se nezávislému testování potravin u nás věnuje společnost dtest, která do svých zkoumání často zařazuje také potraviny určené dětem. Tak například v roce 2013 se v testu kvality šunek objevily i „dětské“ šunky.

Zjištěné výsledky odhalily, že tyto šunky nejen že neměly nejvyšší obsah čisté svaloviny či byly vodnaté, ale dokonce výrobek Schneider Junior dušená šunka výběrová byl přesolený a svým obsahem soli zaujal 2.

místo mezi všemi testovanými šunkami!

Nelichotivého výsledku dosáhla také Dětská hořčice Boneco v testování v roce 2014: měla nejvyšší obsah tuku a cukru, nejhorší senzorické vlastnosti (netypickou oranžovou barvu, výrazně sladkou chuť, škrobovitou konzistenci) a byla navíc mezi ostatními hořčicemi nejdražší.

Nepříjemná zjištění přinesly také letošní testy rybích prstů, které uskutečnila MF DNES. Zařadila do něj 14 výrobků, z toho 2 pro děti – Veselé rybičky značky Iglo a Vici Dinos Rybí burgery ve tvaru rybiček nebo dinosaurů. Státní veterinární ústav v Praze, který prováděl analýzy, zjistil v prvním výrobku fosfáty a ve druhém glutamáty. To jsou látky, které do potravin pro děti vůbec nepatří.

Čtěme informace na obalech

Tyto tři příklady jen dokládají, jak to někteří výrobci s potravinami „pro děti“ opravdu myslí. Je to pro ně hlavně marketinkový nástroj, jak přitáhnout k určitému výrobku pozornost a přimět zákazníky, aby za něj byli ochotni zaplatit vyšší cenu.

Lákavý obal s líbivým obrázkem a přesvědčivým názvem neznamená, že se za tím bude vždy schovávat zdravá, výživná a chutná potravina.

A tak nám, kteří jsme odpovědní za nákup potravin ve školních jídelnách, nezbývá nic jiného, než pečlivě číst informace na obalech.

Zdenka Macháčková je vedoucí ŠJ ve Všestarech

Inspekce: Toto jsou nejhorší potraviny v Česku! FOTOGALERIE

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zveřejnila potraviny, které dopadly v loňském roce nejhůře. A to buď z důvodu špatné jakosti, byly falšované nebo nebezpečné. Nejproblematičtější je překvapivě víno.

„Předmětem našeho zájmu jsou především problémoví výrobci, obchodníci nebo problémové skupiny potravin,“ sdělil Jindřich Pokora ze SZPI. Kontroly jsou tedy většinou cílené.

Která pochybení jsou z pohledu SZPI nejzávažnější? Velkou váhu přikládají zdravotním rizikům a falšování potravin: „Klamání spotřebitele je závažný problém, zejména pak s ohledem na vzrůstající počet falšovaných potravin. Všímáme si také nahrazování dražší suroviny levnější složkou a uvádění nepravdivých údajů na obalech potravin.“

Jak se šidí vína

Na soustředěnou pozornost inspekce doplatila vína. Převzala štafetu od zkušeného týmu „maso-uzeniny“ a v počtu nálezů SZPI stanula na prvním místě.

„Zjišťujeme přídavek vody do vína, nadměrné přislazování hroznového moštu vedoucí k nadlimitnímu množství etanolu z přidaného cukru, přídavek barviv, syntetického glycerolu a v některých obzvláště závažných případech i kombinace těchto nepovolených ´přídavků´.

Nešvarem je i falšování země původu, kdy jsou vína označená jako tuzemská a přitom pro jejich výrobu byly použity hrozny sklizené mimo ČR,“ vysvětluje Jindřich Pokora.  

VELKÁ FOTOGALERIE ZÁVADNÝCH POTRAVIN: 

FOTOGALERIE: Toto jsou nejhorší potraviny roku 2013

Falešné masné výrobky

Masné výrobky opustily svou loňskou první pozici, kdy byly jasným favoritem. Oproti 206 nálezům z roku 2012 dosáhly letos „pouhých“ 107 pochybení. Podle SZPI jsou i nadále problematickou komoditou.

Jindřich Pokora vyjmenovává nejčastější důvody: „Patří sem nízký obsah masa – ve výrobcích je méně masa, než výrobce uvede na obale.

Dále pak nedodržení vyhláškou daného minimálního množství čisté svalové bílkoviny u trvanlivých masných výrobků, přidaná voda a sůl ve zmrazeném drůbežím mase.“

• Zdroj: Vitalia.cz
• Pozor na med a džemy

Další skupiny již mají výrazně nižší počty nálezů, jedná se již o „tradiční“ nešvary. To se týká například medu a džemů, jak již dobře vědí na SZPI: „Do medu se nesmí nic přidávat, kromě jiného medu. Přesto zjišťujeme přídavky sladidel, rýžového sirupu nebo barviv.

Dále u zpracovaného ovoce – ovocných pomazánek – je nešvarem nižší podíl ovoce, než výrobce deklaruje na obale a to v některých případech i o desítky procent, nebo nahrazovaní dražších druhů ovoce levnějšími druhy. Problematické jsou ovocné pomazánky z Polska.

“

Potravina, lék, nebo jed?

Nebezpečné potraviny nemusí být jen ty, které vykazují známky kažení, mnohdy dokonce okem viditelné plísně, či nesou stopy škůdců – včetně jejich živých zástupců. Zdraví ohrožující jsou i výrobky, které neuvádějí správně informace pro alergiky či celiaky.

„Vzhledem k tomu, že počet potravinových alergií vzrůstá, vnímáme jako důležité správné označování přítomnosti alergenů v potravinách – použití sóji či lepku v masných výrobcích nebo arašídů a skořápkových plodů v pekařských výrobcích, např. sušenkách.

Závažná jsou zjištění, kdy potravina určená pro alergiky obsahuje alergen,“ potvrzuje Jindřich Pokora.

„Poměrně často jsou zjišťovány případy trvanlivého pečiva, kdy výrobce varuje, že výrobek může obsahovat stopové množství alergenu, např. arašídů. Ve skutečnosti je množství tohoto alergenu o několik řádů vyšší.“  

1. U doplňků stravy jsou podle SZPI nebezpečné ty případy, kdy je nepovoleně použito léčivo, příkladem z loňského roku je zjištění látky sildenafil v kávě na podporu erekce.
2. NEPŘEHLÉDNĚTE:
3. Nejhorší blafy české kuchyně: Podívejte se na jídla, po nichž se vám zvedne kufr
4. Britové hodnotí na videu česká jídla: Je to stejně pitomé jako jejich kuchyně

vitalia.cz

Až 85 procent potravin v obchodech má být českých, navrhují poslanci

Od roku 2027 má být 85 procent potravin v obchodech českých, navrhuje skupina poslanců.
Foto: Profimedia.cz

O návrhu měla ve středu hlasovat Sněmovna, hlasování však nakonec bylo odloženo.

Návrh poslanců Margity Balaštíkové (ANO) a Zdeňka Podala (SPD) by mohl ohrozit obchody, které se zaměřují například na zahraniční vína, sýry, ruské či asijské potraviny.

Poslanci požadují, aby obchody od roku 2021 měly ve své nabídce minimálně 55 procent potravin, které splňují zákonné podmínky pro označení „česká potravina“. U nezpracovaných potravin, mléka nebo vína to znamená, že „100 % všech složek“ a „všechny fáze výroby proběhly na území České republiky“.

U dalších potravin pak toto označení náleží potravinám, u nichž součet složek pocházejících z Česka dosahuje alespoň 75 procent celkové hmotnosti.

Jurečka vytáhl do boje za české potraviny, ukázal nové logoEkonomika

Proti tomu se již ohradili někteří čeští výrobci potravin, kteří tento požadavek nesplňují.

„Naprostá většina surovin, které Janova pec nakupuje, je z dovozu. Bez něj to prostě nejde. Hodně v Janově peci používáme ořechy. Pekany, kešu či para ořechy u nás nerostou a Sněmovna na tom asi nic nezmění,“ uvedla Táňa Králová na webu výrobce pečeného müsli Janova pec.

Poslanci dále chtějí, aby se podíl tuzemských potravin každý rok navyšoval o pět procentních bodů až do roku 2027. Tehdy už by měly obchody povinnost prodávat 85 procent českých potravin.

Někteří kritici upozorňují na to, že návrh odporuje bodu 34 Smlouvy o fungování EU (SFEU), který zakazuje „omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem“.

„Tento princip nediskriminace je základním stavebním kamenem evropské spolupráce, který by měli podporovat jak eurooptimisté, tak euroskeptici,“ řekl Novinkám ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Podle něj je potravinová soběstačnost drahá a nebezpečná myšlenka. „Zdražuje se jídlo spotřebitelům u nás, nutí je kupovat potraviny podřadné kvality (kde se asi vypěstuje lepší ovoce, u nás, nebo na jihu Evropy?), znemožňuje chudým farmářům ve třetích zemích prodávat nám svoje plodiny, a dostat se tak z chudoby,“ uvedl Pánek.

To nemáte pravdu, pokud jste se tomuto tématu věnoval, tak je v návrhu odkaz mimo jiné na nutnost vyhlášky a na jednání výborů jasně zaznělo od zástupců Mze, že specializovaných obchodů se toto tykat nebude.

— Marian Jurečka (@MJureka) May 22, 2020

„Co je zřejmě nejhorší, pokud nastane jakákoliv nepříjemnost, například příliš velké sucho, příliš dlouhá zima nebo příliš srážek, hrozí hlad, protože najednou není jídlo odkud brát. Pokud však za ‚svoji zahrádku‘ máme celý svět, nepříjemné podmínky v jedné části světa (byť je to zrovna u nás) nejsou tak velkým problémem, můžeme bez problémů nakoupit z jiných zdrojů,“ uzavřel Pánek.

K návrhu se připojili další poslanci ANO a SPD, ale také Václav Klaus (Trikolóra) nebo Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Sex a nevhodné potraviny

Sex patří k životu a podle starodávných spisů Véd jsou jednou ze čtyř základních součástí lidského života a jedním z nejsilnějších pudů. Není divu, že církev má mezi sebou tolik zločinců-pedofilů s nepřirozeně potlačeným sexuálním pudem v nuceném celibátu. Večeře může navodit tu správnou atmosféru a předehru před sexem. Nesprávně zvolené jídlo ale může vše změnit…

Podívejme se, jaké potraviny byste neměli jíst, pokud si chcete užít skvělý čas se svým partnerem, či partnerkou.

1 nejhorší – FAZOLEPlynatost se někdy může přirozeně vyskytovat, bohužel u sexu to není žádoucí. Fazole jsou zdrojem bílkovin a minerálů, ale jejich nesprávná příprava způsobuje plynatost a nadýmání.

Poruchy trávení vznikají následkem rozpustné vlákniny a cukru rafinosy, stejně tak působí čočka.

Podle mých zkušeností přidání kurkumy a římského kmínu během vaření luštěnin a lehce stravitelné druhy luštěnin jako tempeh, miso a červená či žlutá čočka často nezpůsobují trávicí obtíže. Zdravým zdrojem bílkovin jsou i vejce či kvalitní maso.

2 NEJHORŠÍ: CHILLI, PÁLIVÉ PAPRIČKYStatisíce lidí trpí reflexem, kdy se žaludeční šťávy dostávají do jícnu a způsobují tlak či pálení na hrudi či hořkost v ústech. Příznaky se projevují negativně při vodorovné poloze.

Překyselení žaludku kromě chilli papriček způsobují také káva, citrusy, rajčata, čokoláda, máta, česnek, cibule a smažená jídla.

Veďte si deník a zapisujte jídla během dne a ty, které vám opakovaně způsobují obtíže, nejezte zejména před sexuálním stykem a večer před spaním.

3 NEJHORŠÍ: ČESNEKČesnek není vhodnou potravinou před sexem. Česnek vyvolává po mnohé nepříjemné pocení a zápach těla, zvýrazněný u pocení. Stejně tak působí i cibule.

N druhé straně podle studie publikované v časopise Appetite z roku 2016, muži konzumující česnek byla považováni ženami za atraktivnější. Pokud si nejste jistí, jezte před sexem méně pálivou zeleninu a pokrmy s méně aromatickým kořením.

Namísto česneku použijte k okořenění oregáno a bazalku a celer namísto cibule.

4 NEJHORŠÍ: SLANINASlanina a vepřové maso je nejen těžce stravitelné, ale vyvolává i zápach těla.

Ve studii publikované v roce 2006 v časopise Chemical jedli účastníci studie vegetariánské jídlo anebo masitou stravu po dobu 2 týdnů. Na základě vzorků pachů byli lépe vnímání vegetariáni.

Těžce stravitelná jídla jako smažené pokrmy, hamburgery anebo slanina či uzeniny vyvolávají horší vůni, zánět vedoucí k horšímu prokrvení a zvyšují riziko refluxu a překyselení žaludku.

5 NEJHORŠÍ: STEAK A BRAMBORYNamísto velké večeře raději jezte velký oběd. Těžší jídlo jako steak v nesprávné kombinaci s brambory zatěžují trávení a způsobují únavu a ospalost.

Na večeří je vhodnější buď lehčí maso se zeleninou, nebo jen salát či polévku. Studie uveřejněná v časopise Appetite z roku 2012 ukazuje, že salát s jídlem (pokud si dáte maso, tak jen se zeleninou) snižuje kalorický příjem.

Teplé nápoje jako bylinný čaj též snižují pocit hladu.

6 NEJHORŠÍ: SLAZENÉ NÁPOJESlazené sycené nápoje svým obsahem kysličníku uhličitého vyvolává plynatost, zejména pokud pijete před sexem.

Nejen kola, ale traké energetické nápoje, tonik a sekt může způsobovat plynatost. Výzkumy ukazují, že látka nazývající se chinin v toniku snižuje hladinu testosteronu.

Nejvhodnější k pití je voda, čaj, zeleninová šťáva případně s trochou ovoce, červené víno.

Příště: Potraviny ideální před sexem

df

HAVEL: Soběstačnost se buduje jinak. Kvóty jsou nejhorší možné řešení podpory českých potravin

Praha Spory s Evropskou komisí, finanční sankce i možná odvetná opatření ze strany EU nebo jednotlivých členských zemí.

Nejen to hrozí naší zemi, pokud by byl definitivně schválen a v praxi uplatňován návrh, podle něhož by měl být ze zákona prodáván v obchodech s plochou větší než 400 čtverečních metrů povinný minimální podíl českých potravin. Již v příštím roce by přitom měl tento podíl činit 55 procent.

Takový krok samozřejmě nemůže EU akceptovat. Kdyby se totiž v zájmu nějaké skupiny výrobců čehokoli, nejen potravin, přijímaly v zemích Unie zákony omezující možnost zahraniční konkurence, přestal by v rámci EU existovat volný trh, což je jeden z pilířů existence EU, z něhož samozřejmě a nemálo profituje také Česko.

Naopak na zavedení kvót by ČR prodělala a výrazné komplikace by to přineslo i těm, kterým má jít závazný podíl českých potravin na ruku, tedy samotným potravinářům.

Už v minulosti se také někteří zástupci tuzemských výrobců potravin proti zavedení kvót vymezovali, proti jsou dlouhodobě obchodníci, menší zemědělci i řada politiků.

Kvóty tak zdánlivě vyhovují jen větším zemědělcům, i to je ale sporné.

Základní problém totiž je, že i kdyby byly kvóty přijaty, není naše zemědělství ani potravinářství schopno v řadě komodit, a to ještě navíc v horizontu jednoho roku, dostatek surovin k naplnění kvót vyprodukovat.

To by samozřejmě pocítili i spotřebitelé, kteří by v průběhu roku na pultech obchodů nenalezli množství výrobků, které běžně nakupují.

Legislativní amatérismus

Snaha zvýšit podíl českých potravin v tuzemských obchodech je obecně legitimní – zvolený způsob je ale nejhorším možným, nedopracovaným, nepřijatelným a legálně v rámci EU neprosaditelným řešením.

Už jen samotná skutečnost, že by měly být kvóty na potraviny součástí rámcového zákona bez jakéhokoli odkazu na nějaký podzákonný prováděcí předpis, který by umožnil flexibilní reakci na situaci, kdy nebude možné literu zákona naplnit, je legislativní amatérismus.

To, že mnozí podporovatelé kvót sami v přijetí takového řešení nevěří a považují je pouze za jakýsi test postoje EU, pak degraduje legislativní proces jako takový. Načasování návrhu do období, kdy se na půdě EU rozhoduje o nastavení dotací v rámci změn Společné zemědělské politiky EU i pro ČR, je pak mírně řečeno netaktické.

Zavedením kvót by nebyli navíc poškození „jen“ spotřebitelé a image Česka v EU, ale i samotní potravináři, a to i ti velcí, kteří dovážejí potřebné suroviny (i ty, které jsme v ČR schopni vyprodukovat) ze zahraničí.

Jednak proto, že mohou být levnější, také ale proto, že v době, kdy příslušnou suroviny k výrobě potravin požadují, není aktuálně v potřebném objemu a kvalitě v ČR k dispozici, i když v jiném období roku k dispozici je.

 

Potravináři by byli také téměř jistě poškozeni i odvetnými opatřeními z EU, neboť ČR z Unie nejen potraviny dováží, ale také sama v nemalém objemu vyváží – a EU přitom představuje přes 90 procent odbytu pro naše potraviny.

Ročně se přitom z Česka do Unie vyvezou potraviny v hodnotě blížící se 200 miliardám korun, takže není pravda, že české zboží na pultech obchodů v zahraničí není. Těžko předpokládat, že by je dovozci po nákupu zlikvidovali.

Odvetná opatření

Odvetná opatření se navíc dají reálně očekávat – prvním signálem k tomu je již zformulovaný oficiální protest osmi evropských zemí proti deklarovanému úmyslu ČR kvóty zavést.

Budoucí odvetná opatření se kromě toho nemusí týkat jen českých potravin, a vzhledem k tomu, že ČR je exportní zemí a celková bilance obchodu každoročně vylepšuje rozpočtové schodky, přišel by zřejmě pokus s kvótami naší zemi velmi draho. Možná i proto se muselo hlasování o zavedení kvót opakovat – napoprvé totiž návrh neprošel.

Předpokládat lze také jeho odmítnutí v Senátu a další průtahy v procesu schvalování, takže je pravděpodobné a hlavně žádoucí, že podpora českých potravin v navrhované podobě a prostřednictvím kvót nakonec nebude přijata vůbec.

Spektrum zemědělských surovin a z nich vyráběných potravin, v nichž by nebylo reálně možné zvyšovat podíl českých potravin na stanovené kvóty v „zahraničních“ obchodech, je bohužel velmi široké.

To se mimo jiné týká i vína, v jehož produkci je ČR soběstačná často i jen z 25 procent, a navíc nelze kvůli přebytku vína v EU a s tím spojených regulací výsadby vinic dosáhnout ani vzdáleného přiblížení se vytčeným podílům. 

Specifickou kapitolou je pak ovoce a zelenina, pro jejíž celoroční produkci nejsou v ČR potřebné klimatické podmínky a čerstvé ovoce a zeleninu, což je jedním ze symbolů zdravé stravy, by tak měli spotřebitelé v obchodech k dispozici jen několik týdnů, maximálně měsíců v roce.

Kdysi běžné nakládání těchto produktů situaci nezachrání, spotřebitelé požadují, a je to tak správně, ovoce a zeleninu čerstvou. Příkladů reálné nemožnosti zabezpečit v praxi podíl českých potravin v obchodech je ale samozřejmě celá řada, a právě to je kromě porušení základních zásad fungování EU nejdůležitější.

Soběstačnost se buduje dlouhodobě a především ne zákonným nařízením.

Obchody musí příští rok prodat aspoň 55 % českých potravin, schválili poslanci

V roce 2022 by mělo jít o 55 % základních vybraných potravin, v roce 2028 až o 73 %. Návrh je nicméně v rozporu s evropskou legislativou a Česku hrozí sankce.

Obchody budou muset prodat určité množství českých potravin

Poslanecká sněmovna dnes vládními hlasy spolu s hlasy SPD a několika nezařazených poslanců schválila v rámci novely zákona o potravinách pozměňovací návrh SPD, podle kterého musí obchody s potraviny, které jsou větší než 400 metrů2, prodat (nikoli nabízet) určitý podíl českých potravin. Obchody mají nově zajistit, aby podíl vybraných základních prodaných konečným spotřebitelům činil v každé maloobchodní provozovně

• minimálně 55 % v kalendářním roce 2022,
• minimálně 58 % v kalendářním roce 2023,
• minimálně 61 % v kalendářním roce 2024,
• minimálně 64 % v kalendářním roce 2025,
• minimálně 67 % v kalendářním roce 2026,
• minimálně 70 % v kalendářním roce 2027,
• minimálně 73 % v kalendářním roce 2028 a následujících letech.

Návrh nyní poputuje do Senátu a je prakticky jisté, že se do Sněmovny opět vrátí.

Návrh je v rozporu s legislativou EU

Jak upozornila Hospodářská komora ČR (HK ČR), návrh je nepřípustným zásahem státu do svobodného trhu a je navíc v rozporu s pravidly EU.

Varováním pro zákonodárce by měla být i výzva některých unijních států adresovaná předsedovi Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslavu Faltýnkovi, v němž upozorňují, že povinné kvóty na tuzemské potraviny jsou vysoce diskriminační, říká prezident HK ČR Vladimír Dlouhý s tím, že ČR hrozí odvetné kroky od ostatních zemí EU. To může výrazně dolehnout i na celkovou bilanci exportu z ČR.

Varováním pro poslance by měl být mj. případ Rumunska, které před několika lety nařídilo velkým maloobchodníkům nakupovat nejméně 51 % potravin od místních producentů a které kvůli hrozbě soudního řízení u Soudního dvora EU dané ustanovení předloni raději zrušilo.

Podle HK ČR by návrh rovněž způsobil deformaci tuzemského trhu a vedl k zániku některých prodejců a nižší kvalitě potravin na trhu.

Velká malá domů agrobaronům

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) zase upozorňuje, že obchodníci by museli snížit počet položek ze zahraničí. Zákazníkům se tak může stát, že nenajdou na pultech to, na co byli zvyklí, co bylo kvalitnější či cenově výhodnější, ale zůstane tam naopak zboží, které jim nařídil kupovat stát.

Podle SOCR ČR povede zákon rovněž k nárůstu cen potravin. Sníží se konkurence, zvýší se přirozeně prostor pro navyšování cen. Sice dojde s největší pravděpodobností ke snížení kvality, ale marže tuzemských neefektivních agrobaronů, neschopných konkurovat, se zvýší.

Prospěch získají jednotlivci, obětí se stane dolních deset milionů, uzavřel Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.