Vajíčkologie. Co obsahují vejce, která kupujeme a jak se zachází se slepicemi? | Dobrá chuť
Supermarkety se zavázaly, že do roku 2025 zmizí z jejich pultů vejce z klecových chovů. Důvodem je tlak ochránců zvířat, kteří už několik let poukazují na děsivé podmínky, v nichž nosnice musejí přežívat. Jaký je ale rozdíl mezi vejci z různých druhů chovů? Mají také jiné nutriční hodnoty? A jak zjistit, jaká vajíčka vlastně kupujeme?
Není to tak dávno, co byla vejce pranýřována za to, že jejich konzumace údajně zvyšuje „špatný“ cholesterol v krvi. Jen co se vědcům podařilo jejich pověst očistit s tím, že jeden dva kusy denně nečiní zdravému člověku sebemenší potíže, potýkají se vejce s dalším „škraloupem“.
Tedy pouze ta, která mají na obale uvedenu číslici 3 – ta určuje, že pocházejí od slepic z klecových chovů. Takových je na našich pultech většina. „V ČR je asi osmdesát procent ustájovací kapacity v obohacených klecích.
Zbytek má alternativní systém ustájení,“ potvrzuje Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.
Konec doby klecové
Ochránci zvířat dlouhodobě poukazují na špatné podmínky, v nichž musejí nosnice žít, a hovoří o jejich týrání. „Život v přeplněné kleci působí značný stres a frustrované slepice si často vzájemně vyklovávají peří nebo si ho odírají o drátěné pletivo.
Trpí tím, že jsou vyšlechtěny jednostranně ke snášce ohromného množství vajec – kolem tří set kusů za rok, což jejich organismus nadměrně vyčerpává. Jsou náchylné k nemocem a mnohé z nedostatku pohybu trpí osteoporózou.
Nezřídka uhynou ještě před završením svého produkčního života, který trvá pouze po dobu jediného snáškového období, i když by slepice mohla přirozeně žít osm i více let,“ vyjmenovává Romana Šonková z mezinárodní organizace Compassion in World Farming (Soucit ve světovém zemědělství; CIWF).
„Vadí mi ale i to, že klecové velkochovy produkují příliš mnoho živočišného odpadu, jsou náročné na zdroje krmiv, energie a vody, často jsou závislé na podávání antibiotik a dalších veterinárních přípravků. To vše má negativní dopady na životní prostředí, biodiverzitu, klimatickou změnu i lidské zdraví,“ dodává.
Organizace CIWF stojí spolu s dalšími za celoevropskou iniciativou Konec doby klecové, jež posbírala už půl milionu podpisů. Jejím cílem je ukončení používání všech typů klecí v chovech všech hospodářských zvířat. Odhaduje jej do roku 2030.
„Jsme v půli cesty k vítězství. Pět set tisíc obyvatel Unie je přesvědčeno, že si hospodářská zvířata zaslouží lepší život než kruté věznění v klecích.
Podaří-li se nám do letošního září nasbírat další půl milion podpisů, společně vybojujeme hospodářským zvířatům lepší budoucnost,“ uvedla Šonková.
Podobně hovoří koordinátor tuzemské iniciativy Slepice v nouzi Petr Dobrý. „Pokud klece odpovídají normám, legálně je vše v pořádku.
Nicméně z pohledu živého tvora, kterého zavřeme do klece, v níž má prostor nepatrně větší než papír A4, stojí tam na drátech v hale plné zápachu, bez šance vidět trávu, slunce, to není nic jiného než pobyt v pekle.
Neřešme proto normy napsané lidmi, ale snesitelné životní podmínky slepiček,“ zlobí se Dobrý. Iniciativa například vyzývá lidi k vykupování nepotřebných slepic z velkochovů.
V tuzemsku je podle údajů Českého statistického úřadu v komerčním sektoru chováno téměř pět milionů nosnic, které za rok snesou 1,4 miliardy vajec. Jen o něco málo méně slepic se vyskytuje v domácích malochovech.
„U nás je stále velmi vysoký podíl samozásobování vejci.
Na to se často zapomíná, když opakovaně z médií zaznívá, že devadesát procent vajec, která lidi snědí, je z klecových chovů,“ připomíná Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy.
Na obyvatele připadá zhruba 250 kusů vajec snězených za rok, více než 300 kusů ročně jsme naposledy snědli v roce 1998. V letech 1988 a 1990 to dokonce bylo o 40 kusů více. Tuzemská produkce zvládne pokrýt více než osmdesát procent spotřeby. Přibližně tři čtvrtě miliardy vajec k nám bylo loni dovezeno.
Z jakého chovu vejce pocházejí, se stejně jako zemi původu spotřebitel dozví z obalu (viz box na následující straně). Kromě klecových vajec jsou k dostání ta od nosnic v halách na podestýlce, ve volném výběhu nebo ekologickém zemědělství.
Podle Dlouhé z drůbežářské unie doznaly systémy ustájení slepic v posledních desetiletích řady změn.
Vedla k nim jednak kritika konvenčních klecí, a také přijetí evropské směrnice v roce 2012, která stanovila zákaz chovu nosnic v takzvaných neobohacených klecích.
Většina chovatelů ve východní Evropě se přiklonila k obohaceným klecovým systémům. Nutné úpravy ovšem české producenty vyšly na více než tři miliardy korun.
„Se zavedením obohacených klecí se podmínky pro slepice určitě zlepšily.
Oproti původním bateriovým klecím nosnice mají více prostoru a také vybavení klecí je bohatší, aby bylo možno lépe naplnit jejich fyziologické potřeby,“ uvádí Vorlíček s tím, že neexistuje objektivní hledisko, na jehož základě by bylo možné říci, že jedna vejce jsou lepší než druhá.
Veterinárnímu dozoru navíc podle Vorlíčka nepřísluší, aby spotřebiteli dával najevo, který produkt je lepší a který horší. Zajímá se především o to, aby chov probíhal v souladu se zákonem, vejce byla zdravotně nezávadná a patřičně označená, aby měli lidé dostatek informací, na jejichž základě se mohou sami rozhodnout, co si koupí.
Realita versus očekávání
Pochybení shledává Státní veterinární správa spíše ve výjimečných případech. „V průběhu loňského léta u nás proběhla mimořádná kontrolní akce zaměřená na chovy nosnic v obohacených klecí.
Bylo zjištěno, že v naprosté většině z nich jsou požadavky na welfare nosnic a biologickou bezpečnost chovu dodržovány v souladu s legislativou.
Celkem bylo těchto chovů zkontrolováno sedmačtyřicet, závada byla zjištěna ve dvou z nich s tím, že se jednalo buď o dílčí porušení požadavků legislativy, tedy nedostatečné vybavení klecí, či o porušení zapříčiněné zřejmě nedostatečným proškolením zaměstnanců či jejich momentálním selháním. Obdobné výsledky bývají zjišťovány i v rámci běžného dozoru, který Státní veterinární správa na hospodářstvích s chovem více než 350 nosnic provádí minimálně jednou ročně,“ říká mluvčí veterinární správy.
  |
Ochranářka Romana Šonková však ani s vylepšenými klecemi není spokojená. A jak říká, realita nesplnila očekávání.
Ani v takzvaných obohacených klecích, které slibují větší prostor, hnízdo pro snášku vajec, místo pro popelení i hřadování a obrušovač drápů, si podle ochranářů slepice nežijí nijak výrazně lépe.
„Klece bývají tak přeplněné, že si slepice mohou jen stěží roztáhnout a protřepat křídla. Hnízdo je bez podestýlky. Místo pro popelení a hrabání bývá prázdné, protože poskytnutí vhodného materiálu by způsobovalo v halách prašnost.
Hřady jsou příliš nízko a jsou kluzké, tudíž neposkytují slepicím klidné místo k odpočinku a slepice na nich mohou být oklovávány jinými zespoda. Obrušovač drápů, pokud vůbec v kleci je, neslouží dostatečně svému účelu, a tak mohou mít slepice přerostlé drápy,“ zlobí se Šonková.
Petr Vorlíček ze Státní veterinární správy i Gabriela Dlouhá z drůbežářské unie podobná vyjádření na vrub jednoho konkrétního chovu považují za neobjektivní a účelová a naopak řada skutečností je zamlčena.
„Například to, že některá kritéria i z pohledu welfare – například nižší míra vzájemného napadání, kanibalismu a úhynů v chovech – hovoří ve prospěch obohacených klecí oproti volným velkochovům,“ říká Vorlíček.
Dlouhá připomíná, že z hlediska bezpečnosti vychází podle řady studií nejlépe chov nosnic v obohacených klecích. Bakteriální kontaminace vajec je nejnižší.
Stejně se vyjádřila i profesorka Jana Dostálová, odbornice na analýzu potravin a zbožíznalství z Vysoké školy chemickotechnologické v Praze. „Pokud slepice snese vejce v kleci, putuje hned dopravníkem pryč.
Ve volném výběhu se vejce povalují, a jsou tak daleko více mikrobiálně znečištěna,“ řekla.
Volná a stresovaná
Chov na podestýlce, ve voliérách nebo ve výběhu spadá pod podlahové chovy. Ty sice podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie umožňují přirozený repertoár chování, ale stresová zátěž je větší.
„Jde zejména o sociální stres, protože nosnice jsou chovány ve velkých skupinách, což je pro ně nepřirozené.
Především je tu ale problém s horší bezpečností produkce, která je způsobena vyšší kontaminací,“ vysvětluje Dlouhá.
Bio vejce pocházejí od nosnic z ekologického chovu – volného výběhu. „Z hlediska složení se nijak významněji neliší.
Mají ale vyšší podíl vnitřních vad, krevních a masových skvrn a špinavější skořápky. To představuje vyšší riziko mikrobiální kontaminace.
Na druhou stranu jsou bio vejce bezpečnější z pohledu chemické kontaminace, neboť nosnice dostávají krmivo z ekologického zemědělství,“ dodává.
Vejce jsou výborným zdrojem kvalitních bílkovin a řady vitaminů a minerálů. Odpůrci klecových chovů argumentují tím, že způsob chovu se podepisuje také na chuti a barvě vajec. Nic se údajně nevyrovná těm z domácího nebo volného výběhu.
To vyvracejí odborníci na výživu.
„Z nutričního hlediska, tedy obsahem živin nejsou rozdíly mezi vejci bio kvality, od slepic z klecových chovů, volných výběhů či od slepic na podestýlce,“ uvádí Klára Coufalová, výživová poradkyně při Biomedicínské laboratoři UK FTVS.
Zvláštním případem jsou vejce slepic, kterým bylo podáváno obohacené krmivo. Na trhu tak lze najít vejce s přízviskem omega, selenová, cereální či fitness.
„Omega vejce mají vyšší obsah omega-3 mastných kyselin a vhodnější poměr omega-3 vůči omega-6 mastným kyselinám, který je pro naše zdraví velmi důležitý.
Pokud ale máme v jídelníčku ty správné tuky, nemusí být upřednostňování omega vajec nezbytné,“ vysvětluje Coufalová.
Selenová, nebo fitness?
Selenová vejce mohou obsahovat až trojnásobek běžného množství důležitého antioxidantu. Stejně bohatým zdrojem jsou ale i ořechy, mořské ryby, maso či obiloviny.
Krmná směs nosnic cereálních vajec by měla obsahovat tři druhy zrnin, nejčastěji pšenici, kukuřici a ječmen. „Výsledkem je vyšší obsah xantofylů v žloutku, a tedy sytější žlutá barva,“ říká odbornice.
Fitness vejce pak považuje především za marketingové označení.
| Za posledních deset let se podle dat ČSÚ cena vajec zvýšila v průměru o více než deset korun. V roce 2009 jsme za krabičku deseti kusů zaplatili asi 26 korun, loni to už bylo 38,40 koruny.V komerčním sektoru je chováno téměř pět milionů nosnic, které za rok snesou 1,4 miliardy vajec. Jen o něco málo míň slepic se vyskytuje v domácích malochovech. V ČR je stále velmi vysoký podíl samozásobování vejci. Na to se často zapomíná. |
Řetězce navíc dodávají, že tato vejce tvoří v jejich nabídce jen doplňkový sortiment. Přestože jim to legislativa nenařizuje, prakticky všechny supermarkety se zavázaly do roku 2025 ze svých pultů odstranit vejce z klecových chovů. E-shop s potravinami Rohlík.
cz tak chce učinit dokonce ještě letos. „Společně s dodavateli řešíme, jak zajistit tak velké dodávky vajec, aniž by docházelo k výpadkům. Už nyní je jasné, že úprava chovu bude vyžadovat přidané náklady, které se mohou propsat i do koncové ceny pro zákazníka.
Zatím se nám potvrzuje spíše to, že si Češi vejce vybírají podle ceny, nikoliv podle chovu,“ říká Rita Gabrielová z oddělení externí komunikace sítě Globus. Dodává, že společnost k ukončení prodeje vajec z klecových chovů přistoupila po odhalení podmínek, ve kterých žijí nosnice.
„Všem bylo jasné, že podobná praxe musí skončit.“
Podobné je to i v Kauflandu. „Trend pozastavení prodeje klecových vajec je patrný nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích, například v Německu, Belgii, Nizozemsku či skandinávských zemích. Zatím ale u českých zákazníků změnu chování nepozorujeme. Stále nejvýrazněji reagují na cenu za balení,“ uvádí Renata Maierlová z řetězce.
Velký vaječný podvod: Farmy míchají klecová s podestýlkovými, aby se prodala dráž
Někteří čeští chovatelé obcházejí legislativu, která jim ukládá značit vajíčka číslicí podle způsobu chovu slepic. Jako podestýlková označují v některých případech i ta od slepic z klecí.
Míchají tak dražší a levnější vejce do jednoho balení a prodávají je za vyšší cenu.
Potvrzují to investigativní záběry ze dvou českých drůbežáren, které zveřejnila Česká televize v pořadu Reportéři ČT.
Vejce z podestýlky a klecí jsou chuťově stejná. V prvním případě si zákazník ale připlácí za to, aby se slepicím žilo lépe. Rozdíl mezi klecovými a podestýlkovými navíc nepozná ani odborník, a jediným vodítkem tudíž zůstává kód na skořápce.
„Vejce je identické. Nikdo není schopen rozeznat, jestli je to z podestýlky, nebo je to z klece,“ říká v reportáži ČT Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity.
Podestýlková vejce se cenově od těch klecových dramaticky neliší, v průměru jsou dražší pouze o desítky haléřů. Starat se o slepice na podestýlce je ale pro chovatele nákladnější. „Voliéry na náš podestýlkový chov byly poměrně nákladné. Proti klecovému je tam polovina slepic,“ popsal novinářům chovatel slepic na podestýlce Jan Král.
Vejce od slepic chovaných na podestýlce ovšem vykupují obchodní řetězce za vyšší cenu než ta klecová.
Někteří nepoctiví chovatelé tak vycítili příležitost a začali míchat vejce od slepic z klecí s těmi podestýlkovými, aby na nákladech ušetřili.
Zákazník si tak mylně připlácí za kvalitu, ale odnáší si ta nejlacinější vejce z kritizovaných chovů. Dlouhodobé podezření ochránců zvířat se podařilo Reportérům ČT potvrdit záběry ze dvou drůbežáren.
Na dvojku všechno a jede se
Drůbežárna Bohemia Vitae z Jindřichova Hradce uvádí, že chová 66 tisíc slepic, které ročně snesou 30 milionů vajec, která poté putují do obchodních řetězců. Ve třech halách slepice žijí na podestýlce, v šesti v klecích. Reportáž ale upozorňuje, že klecová a podestýlková vejce se v Bohemia Vitae míchají.
„Míchání klecových a podestýlkových vajec se tam děje každý den. Na velkých pásech přijíždí vajíčka z klecového chovu a potom v půlce směny nebo ke konci směny se přisypou z palet podestýlková vajíčka,“ popisuje autorka zveřejněných záběrů, která v drůbežárně v Jindřichově Hradci i krátce pracovala.
Podobné záběry a svědectví jsou také z drůbežárny Osík u Litomyšle. Provozuje ji společnost Agropodnik Hodonín z koncernu Agrofert. V celkem devíti halách tu chovají přes 200 tisíc slepic – v sedmi halách v klecích, ve dvou na podestýlce.
„Během asi prvních deseti minut se mi paní vedoucí farmy přiznala, že tam vajíčka takto míchají, i když ví, že by to dělat neměli. Potom mi to potvrdila i další zaměstnankyně, která říkala, že se to takhle míchá, že to nikdo neřeší,“ líčí autor záběrů z Litomyšle.
Výpověď je zachycena na skryté kameře: „Tak samozřejmě že když jsou nějaké objednávky, jako velké, že chtějí třeba podestýlku, tak nejsme schopni to dát. Takže se jedou normální klecové do toho, vůbec se to nedělí.
To nepoznáš, prostě tam máš akorát šarži, že podestýlka je označena dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka nebo klec.
Když jsou velký objednávky, tak se to nedá udělat, takže naše mašina to značí na dvojku všechno a jede se,“ říká zaměstnankyně drůbežárny.
To, co se na farmách „neřeší“, je však klasickým podvodem na zákazníka. „Ten očekává, že když chce vejce z dané technologie, tak ho dostane. Tady je po prokázání možno uložit sankce do milionu korun,“ konstatuje v reportáži ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Není to důkaz, brání firmu místopředseda drůbežářů
Místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský připouští, že pokud by k míchání klecových a podestýlkových vajec docházelo, jde o klamání zákazníka. Pořízené záběry přímo z drůbežáren ale nepovažuje za důkazní materiál. „Muselo by být jasně vidět značení na vajíčkách, že do obalů opravdu padají vejce, která tam být nemají,“ míní.
Natočené záběry Reportéři ČT poslali předsedovi představenstva drůbežárny Bohemia Vitae z Jindřichova Hradce. V písemném vyjádření jakákoliv pochybení odmítl s tím, že materiál byl účelově sestříhán.
„Ponechávám bez komentáře způsob, jakým byl materiál pořízen.
Pokud se někdo nechá zaměstnat za zcela jiným účelem než výkon závislé činnosti a takto pořizuje záběry skrytou kamerou, zasahuje tak do práv našich zaměstnanců i firmy.
Dojde-li tak k poškození pověsti firmy a jejích obchodních partnerů, bude se muset naše společnost hájit, bránit a požadovat přiměřené zadostiučinění,“ píše předseda dotčené jindřichohradecké drůbežárny Miroslav Ondřej.
Záběry se dostaly i do Agrofertu, kde zaměstnankyni identifikovali. Místopředseda unie odmítá, že materiál holdingu poslal. Společnost podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky slova zaměstnankyně z nahrávky prověřuje.
„Dotyčná paní je zaměstnána jako dělnice a nemůže ze své pozice znát, nebo dokonce rozhodovat o procesech sběru, třídění a o celkové logistice výrobků. O to víc není nijak kompetentní k tomu, aby se k této oblasti jakkoliv vyjadřovala. Podle svých slov se cítí být zneužita a podá trestní oznámení na neznámého pachatele,“ sděluje Hanzelka za Agrofert.
Provoz v obou drůbežárnách již zkontrolovala veterinární správa. „V jižních Čechách kontrola dosud není uzavřená. Nemůžeme ji komentovat blíž. Nicméně na Pardubicku kolegové z Krajské veterinární správy neshledali žádné pochybení,“ konstatuje mluvčí veterinární správy Petr Vorlíček.
Zákaz klecových chovů zpátky ve sněmovně
Aktivisté ze sdružení Obránci zvířat, kteří se na reportáži podíleli, trvají na tom, že jejich záběry zachycují realitu drůbežáren, kterou oficiální kontrola nemůže odhalit.
„Nelze s jistotou říct, kolik let tahle praxe trvá a kde všude se odehrává.
Jediná věc, která to může vyřešit, je, když klecová vejce a klecové chovy v Česku prostě nebudou,“ říká Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ – Obránci zvířat.
Spolek v současnosti lobbuje za zákaz klecových chovů slepic, který momentálně projednávají poslanci. „Odpůrci zákazu se ohánějí tím, že si prý v obchodě může každý vybrat. Nová zjištění ukazují, že je to iluze.
Dokud bude možné, aby měla drůbežářská firma zároveň chov v klecích i na podestýlce, k míchání a podvodnému značení bude docházet a žádná kontrola to neodhalí. Zabránit tomu můžeme jen úplným zákazem klecového chovu.
Je proto na čase, aby se politici přestali vymlouvat a zákaz schválili,“ dodává Voršilka.
Současný návrh zákona usiluje o kompletní zákaz klecových chovů slepic na území Česka od roku 2027. Návrh na zákaz klecových chovů slepic má podporu mezi koaličními i opozičními poslanci. Na posledním jednání zemědělského výboru však přijat nebyl, proti byli všichni poslanci hnutí ANO.
Legislativní návrh již prošel druhým čtením, a poslanci tak o jeho definitivním schválení nebo zamítnutí budou hlasovat pravděpodobně už tento pátek.
Pokud by však klecové chovy nosnic zakázalo pouze Česko, mnozí tuzemští chovatelé podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) by museli kvůli rostoucímu dovozu vajec ukončit činnost a po státu by pak požadovali kompenzace v celkové výši až sedm miliard korun.
Toman míní, že pokud by se měly klecové chovy nosnic zakázat, tak jedině v celé Evropské unii. V opačném případě by nosnice v klecích zůstaly v řadě evropských zemí, odkud by se poté zvýšil dovoz vajec do Česka. Podle ministra by vzrostl také dovoz vajec ze třetích zemí, kde se unijní normy zaměřené na pohodu zvířat nedodržují a tamní chovatelé nosnic kvůli tomu mají výrazně nižší náklady.
„Pokud by zákaz klecových chovů začal platit pouze v České republice, naši chovatelé by museli zavřít chovy a po státu by oprávněně požadovali zhruba sedm miliard korun na kompenzace,“ uvedl Toman v úterý na jednání Agrární komory, podle kterého by to znamenalo ztrátu pracovních míst na venkově. „Spotřebitelé budou muset sáhnout hlouběji do peněženek a nebudou mít jistotu zdravotní nezávadnosti vajec,“ dodal.
Předseda Zemědělského družstva Senice na Hané na Olomoucku Jaroslav Navrátil na jednání varoval, že v případě zákazu klecových chovů družstvo, které má kolem 80 000 nosnic, s produkcí vajec skončí. Do zisku se chov od roku 2012 dostal jednou, v době zvýšení cen kvůli fipronilové kauze, dodal.
ŽENA-IN – Z klece, haly, výběhu, nebo bio? Víme, za co platíte při nákupu vajec
Na první pohled vypadají stejně, liší se „jen“ informací o způsobu chovu slepic a také cenou. Víte, co přesně se ukrývá za označeními jako je chov nosnic v halách, na podestýlce nebo třeba v obohacených klecích? Tady je klíč k jejich rozkódování.
Nosnice v klecových chovech
Tato vejce jsou označena číslem 3 a v obchodech se s nimi setkáte nejčastěji. Jejich podíl na českém trhu s vejci se blíží k 90 procentům. Tento způsob chovu je však také nejčastěji terčem kritiky.
Však už se některé velké obchodní řetězce zavázaly, že v blízké budoucnosti nebudou takto produkované vejce zákazníkům nabízet. A v některých internetových obchodech je nenajdete už dnes.
Co ochráncům zvířat vadí?
Že se nosnice za celý svůj život nedostanou z klece, kterou musí obývat s dalšími souputnicemi. A to i přes to, že od roku 2012 došlo v Evropě k jistému zlepšení jejich životních podmínek. Namísto 550 centimetrů čtverečních, což je méně než list papíru A4, pro jednu slepici teď žije každá slepice na prostoru alespoň 750 centimetrů čtverečních, tedy o velikost dopisní obálky prostornějším.
Obohacené klece, jak se jim dnes říká, musí svým obyvatelkám nabídnout i miniaturní prostor s podestýlkou pro popelení a hrabání, prostředky pro zkracování drápů, hřady (alespoň 15 cm na jednu slepici) a improvizované hnízdo (plastové dílce visící z horní části klece) pro snášení vajíček.
Jenže slepice ani tak nikdy nepoznají denní světlo, zatímco to umělé jim prodlužuje den. To aby každá dokázala snést 300 a více vajíček za rok, což je o zhruba 100 vajíček více než v chovu přirozeném. Pak není divu, že taková nosnice odchází po roce na jatka, aby ji nahradila nová, produktivnější.
Slepice se přitom dožívají třeba i deseti let.
Na druhou stranu odborníci tvrdí, že v klecích dochází k nižší úmrtnosti slepic než v chovech volných. Také vajíčka jsou méně znečištěna trusem. A vzhledem k tomu, že chovatelé mají nižší náklady na produkci vajec, mohou být na pultech obchodů levnější.
Nosnice v halách
Halová vajíčka jsou označena číslicí 2. Slepice tu chovají buď na podestýlce, nebo ve voliérách. V halových systémech se slepice pohybují na jedné ploše, ve voliérách mají k dispozici několik úrovní plošin nebo hřadů (maximálně 4 patra).
Mají tak větší možnost pohybu a protahování si křídel než v klecích. Pokud je chov označen jako podestýlkový, musí být sláma, piliny nebo jiný podklad alespoň na třetině podlahové plochy. A obyvatelky musí mít k dispozici hřady s 15 cm pro každou z nich.
Takto žije kolem 12 % nosnic v Česku. Problémem bývá podle odborníků vyšší úmrtnost, protože slepice mají více příležitostí k vzájemnému oklovávání a kanibalismu. Vejce také bývají více znečištěna trusem.
Nosnice v chovu s volným výběhem
Číslem 1 jsou označena vajíčka od slepic, která sice také žijí v halách či voliérách, ale zároveň mají během dne neomezený přístup do výběhu. Ten musí být natolik prostorný, aby na každou nosnici vyšly alespoň 4 metry čtvereční.
Takto v Česku žije jen 0,3 procenta nosnic.
Nosnice v ekologickém chovu
Vajíčka se v tomto případě značí číslem 0. Chov se podobá tomu s volným výběhem, jen s tím rozdílem, že do haly mohou producenti vajec vměstnat maximálně 6 slepic na jeden metr čtvereční. Co se ale liší naprosto, to je krmivo. Musí pocházet z ekologicky vypěstovaného obilí.
Takto v Česku žije pouhých 0,2 procenta nosnic.
Publikováno v roce 2011, ještě před povinností přechodu na obohacené klece.
Čtěte také:
O slepicích a vejcích
Kur domácí alias slepice žije s člověkem relativně dlouho. Jde o tvora nenáročného na bydlení, stravu i ošetřování, navíc je přizpůsobivý a užitečný. Po staletí se pohyboval kolem domu, kde se živil tím, co našel, a přebýval, kde se naskytlo – například ve větvích stromů nebo na trámech. Sběr vajec probíhal spíš náhodně než organizovaně.
Slepice, které kvůli poklesu produktivity skončí se snáškou vajec, a stanou se tak z ekonomického hlediska pro výrobce přebytečnými, většinou čeká neblahý konec na jatkách. Existuje však i jiná možnost a tou je odkoupení (stále ještě) mladých zvířat do domácí péče.
Přirozeně se slepice dožívají mnohem vyššího věku, než kolik je jim vyměřeno ve velkochovu. Adopcí slepic a propagací slepičí pohody se zabývá nezisková organizace Slepice v nouzi. Ta na svých stránkách uvádí, jak mohou lidé slípky z průmyslu zachránit a dát jim šanci na lepší život.
Chov drůbeže pro vejce ve velkém začal v naší zemi až v 60. letech minulého století. Do té doby šlo typově spíš o větší malochovy, kde měly slepice obdobné podmínky jako v domácích hospodářstvích, jen kurníků bylo víc pohromadě.
Taková výroba vajec byla náročná zejména na manuální práci a nepříliš rentabilní. Bez zefektivňujících postupů, které známe dnes (prošlechtěná nosná plemena, řízené krmení a svícení) se nevyplácela, byť tehdy byly slepice jistě spokojenější.
S rozvojem zemědělské velkovýroby a krmivářského průmyslu vznikly i drůbežářské velkochovy, které uzavřely slepice do klecí.
Od 80. let roste ze strany spotřebitelů celosvětově požadavek na životní pohodu (takzvaný welfare) slepic chovaných ke snášení vajec (nosnic). Komfort slepic a jejich podmínky jsou pak tématem k diskuzi i v našich zeměpisných šířkách. Také proto dnes existují alternativní chovy, které jsou k slepicím ve větší či menší míře ohleduplnější.
Vejce ze zemědělské velkoprodukce se rozlišují podle toho, jak a kde žijí slepice, které je snášejí. Dnes již mnozí vědí, že čísla 0, 1, 2 a 3, jimiž začíná kód na skořápce každého vejce, tuto skutečnost spotřebiteli prozrazují. Pojďme si o typech chovů říct něco víc.
Klec jako životní prostor
Nejčastěji se v běžném obchodě setkáváme s vejci, jejichž skořápkový kód začíná trojkou. Jde o vajíčka, která přišla na svět v klecích.
Ze všech typů vajec bývají nejlevnější, což je způsobeno vyšší a častější snáškou slepic spolu s jejich menší chutí k jídlu.
Chov slepic v klecích se považuje za ekonomicky nejvýhodnější, což je nejspíš důvod toho, proč tak žije drtivá většina nosnic v Česku (v roce 2016 šlo o 90,24 % z nich).
Pokud jsme schopni odhlédnout od skutečnosti, že jde o živé tvory, lze konstatovat, že nosnice v kleci představuje nejnižší výrobní náklady na jedno vejce.
Dodejme, že v klecových systémech jsou vejce nejméně znečištěna trusem, což zároveň představuje i nižší riziko bakteriální nákazy. Výhodu představuje i nižší počet slepic chovaných pohromadě, což snižuje riziko vzájemného napadání.
Klece skrývají také další překvapivé pozitivum: je v nich nejnižší úmrtnost zvířat.
Od počátku roku 2012 se mohou k chovu slepic používat pouze takzvané obohacené klece. Do té doby mohla zvířata trávit svůj život v klecích neobohacených, ve kterých měla menší prostor, konkrétně alespoň 550 cm2 na nosnici, s výškou klece 40 cm.
Sedmým rokem ovšem platí, že klec pro chov slepic musí každé slepici poskytovat nejméně 750 cm2 a minimální plocha celé klece musí být 2000 cm2.
Vedle přidaného prostoru odpovídajícího zhruba ploše dopisní obálky zaručuje legislativa slípkám v obohacených klecích i snáškové hnízdo, prostor s podestýlkou pro hrabání a zobání, 15 cm hřadu pro každou obyvatelku nebo plochu pro zkracování drápů.
Zrovna tak je vymezena i minimální délka krmítka (12 cm na nosnici) a dvě napáječky v kleci. Klece mohou být určeny pro 6, 20 nebo i 40 slepic a úměrně jejich počtu pak roste i velikost klece.
Na druhou stranu se zvířata v klecích během svého života nesetkají s denním světlem a potlačeny jsou i jejich další přirozené touhy, jako je například vyhrabávání a zobání drobných živočichů či kořínků. Otázkou také zůstává, jak kvalitně jsou předepsané požadavky dodržovány.
Zatímco nosnice z domácího chovu je za rok schopna vyprodukovat zhruba 200 vajec, nosnice ze zemědělské výroby pak 300, nebo dokonce víc.
Hala plná slepic
Vajíčka označená číslicí 2 oznamují, že spatřila světlo světa v halách. Halové chovy jsou buď podestýlkové, nebo ve voliérách. Hustota osídlení nesmí v obou případech překročit devět slepic na metr čtvereční a sklon podlahy musí být menší než 14 % či 8 °. Místo na hřadu mají nosnice v halách také 15 cm.
Podestýlková zařízení musejí disponovat 1 m2 na 9 nosnic, třetinu plochy má tvořit podestýlka k hrabání a zobání.
Používají-li se ke snášce jednotlivá hnízda, musí jich být tolik, aby na jedno připadlo maximálně sedm ptáků.
Slípky v podestýlkových chovech tráví v porovnání s nosnicemi v klecích více času pohybem, popelením i hrabáním. Mají také o 10 % vyšší denní spotřebu krmiva než slepice ustájené v klecích.
Voliérový chov poskytuje slepicím v halách hřady a krmítka v různých patrech – ta smějí být nanejvýš čtyři. V moderních voliérových chovech se řízeným osvětlením imituje stmívání, díky čemuž mají slepice dost času dostat se na hřady. V těchto typech ustájení se slepice v rámci boje o pozice vzájemně napadají (i požírají) častěji, než je tomu u slepic v klecích.
Výlet na vzduch povolen
Slepice, které mají možnost prožít část svého života venku a pohybovat se podle libosti, snášejí vejce označená číslicí 1. Taková zvířata mají z haly či kurníku celodenní přístup do otevřených výběhů.
Jejich hustota nesmí být vyšší než 2,5 tisíce na jeden hektar půdy, případně jedna nosnice na 4 m2.
Výběhy se nesmějí rozprostírat dále než v okruhu do 150 metrů od nejbližšího hrabaniště budovy, případně se musí ve výběhu nacházet dostatečný počet přístřešků. Na papíře vypadá takové bydlení jako ráj.
Krabice s vajíčky mohou nést různá označení a přízviska, jen málo z nich však má svůj význam ukotvený v legislativě. Jde často spíše o výsledek práce drůbežárenských marketérů. Zákonné označení vajec na balení je například „čerstvá“. Taková jsou však prakticky všechna, která patří do třídy A (jiná na českých pultech nenajdete, více jsme o nich psali v minulém vydání).
Ovšem vágní přídomky jako „pohodová“, „farmářská“, případně „fit“ nemusejí znamenat nic výjimečného. Za farmu lze považovat jakoukoliv drůbežárnu a o tom, co je slepičí pohoda, se můžou vést sáhodlouhé diskuze. Pokud se však setkáte s konkrétním tvrzením, jako například Omega-3, je povinností výrobce dodržet konkrétní minimální obsah omega-3 mastných kyselin v tuku.
Okem producenta však ustájení slepic ve volném chovu znamená vyšší náklady a spotřebu krmiva, nižší snášku a horší hygienické podmínky. Vejce z takového chovu jsou také více znečištěná a nosnice častěji umírají v důsledku kanibalismu a stresu.
Vztahy mezi slepicemi se řídí hierarchicky, a pokud je mnoho zvířat pohromadě, může se stát, že se ozobávají a působí si navzájem těžká poranění až smrt. Volné chovy se proto hodí pro menší skupiny nosnic, které nepřesahují dva tisíce zvířat.
Ekologie a udržitelnost na prvním místě
Slepice z ekologicky udržitelných chovů snášejí vejce, jejichž označení na skořápce začíná nulou. Vybavení haly, kde ptáci žijí, je podobné jako u volných chovů s výběhem, zrovna tak jako požadavky na slepičí životní pohodu. Rozdíl je v krmení. V ekologické produkci musejí nosnice dostávat ke krmení směsi z ekologického zemědělství.
V těchto chovech mají podobně jako slepice z volného chovu lepší životní podmínky blízké jejich přirozenému chování. Mohou pobývat venku, popelit se, hrabat či se uchýlit do přístřešku podle vlastního uvážení.
Úhyn takových zvířat je stejně nízký jako u nosnic v klecích, což je způsobeno menšími hejny s méně konflikty.
Jejich vejce jsou větší, na druhou stranu jich není tolik a doba, po kterou snášejí, je ze všech zmiňovaných chovů nejkratší.
Vyřčené i nevyřčené otázky
Na rozdíl od přesvědčení mnoha lidí je používání antibiotik v drůbežích chovech povoleno výhradně k léčebným účelům. Po léčbě antibiotiky existuje zákonná podmínka dodržovat takzvané ochranné lhůty.
Ty zajišťují, že vejce i samotná drůbež smějí na trh až když je po léčbě a antibiotika jsou z organismu vyloučena.
Za uplynulý rok zaznamenal evropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) pouze jeden případ záchytu antibiotik ve vejcích v celé EU.
Používání růstových hormonů je zakázáno, a to jak u nosnic, tak u jiných hospodářských zvířat. Vysoké snášky u nosnic jsou výsledkem šlechtění plemen, nikoliv hormonální stimulace. Jiné slepice se chovají na vejce (leghornky, vlašky, minorky) a jiné na maso (plymutky, australky, sasexky, hempšírky).
Používání pesticidů v drůbežářských chovech je pod veterinární kontrolou. V době fipronilové kauzy se u českých vzorků nevyskytly žádné problémy. Každá šarže dovozových vajec je v současné době na fipronil před puštěním do prodeje kontrolována, v případě pozitivního nálezu se vůbec neuvede na trh. Zároveň je třeba dodat, že objevení pesticidu fipronilu ve vejcích bylo víceméně náhodné.
Barva skořápky, žloutky a nákaza
Domácí vajíčka jsou obecně spotřebiteli vnímána jako lepší. Většinou pocházejí od slepic, které mají přirozenější životní prostředí než ty, od nichž pochází většina vajec kupovaných.
Výsledkem může být barevná intenzita žloutků závislá na ročním období a bohatší nutriční výbava. Menší počty slepic v domácích podmínkách mají jasnou hierarchii, kterou členové hejna většinou respektují.
Vztahové problémy (a související stres) typické pro volné chovy tak odpadají.
Mikrobiální kontaminace může být na druhou stranu u domácích vajec větší problém než u kontrolovaných velkochovů. Toto riziko také údajně roste s věkem slepic.
V klecových chovech snášejí nosnice 48 až 64 týdnů. Když klesne jejich snáška pod 65 %, bývá snáškový cyklus ukončen. To představuje pro slepici z důvodu zhoršování kvality skořápky porážku.
Domácí slípky mohou snášet i ve zralém věku.
Barva skořápky – ovlivňuje ji plemeno nosnice. Bílá vejce snáší například leghornka, rodajlendka červená, hempšírka nebo sasexka pak hnědá. Vejce plemene araukana mají skořápku zelenou.
Brýle proti kanibalismu – vypadají jako brýle, ve skutečnosti jde o klapky před oči, které sedí na zobáku, k němuž jsou skrz nozdry připevněny. Slepice nevidí a neklove ostatní.
Hrabaniště – suchý prostor pro hrabání slepic. Může jím být podestlaná podlaha nebo kryté místo s jemným pískem, hoblinami či popelem. Slepicím slouží k čistění a zbavování se parazitů.
Hřad – bidýlko pro slepice, na kterém ptáci během spánku nebo odpočinku sedí (neboli hřadují).
Kauterizace zobáku – technika, jíž se slepicím speciálním přístrojem zkracuje zobák, aby se navzájem nezraňovaly. Někdy se slepice v chovu oštipují, až požírají.
Důvodem je jejich nespokojenost, která může mít mnoho příčin (nevhodná teplota, vlhko, sucho, málo místa, mnoho slepic v hejnu, parazit, hlad, žízeň, choroba, nevhodné krmení).
Kauterizací se elektrickým proudem zkrátí slepici zobák tak, aby mohla přijímat potravu, ale nemohla klovat.
Přepeření – pelichání a následná obnova peří. Slepice během tohoto období přestávají snášet vejce, protože jde o vysilující proces, při němž se tělo detoxikuje a regeneruje. V přírodě je řízen hormonálně jako reakce na délku slunečního svitu. Probíhá rychle a postupně, nejčastěji pozdě na podzim.
Na pelichání však může mít významný vliv také stres, čehož se využívá ve velkochovech při takzvaném nuceném přepeřování. To je u nosnic vyvoláváno snížením dávek krmiva a nedostatkem svícení. Cílem je snaha o minimalizaci výrobních nákladů. Po čase snášení totiž klesá kvalita skořápky. Přepeřením dojde k detoxikaci organismu a nosnice po něm může zahájit druhý snáškový cyklus.
V něm snáší větší vejce s pevnější skořápkou než dřív, ale už jich nebývá tolik.
Sprej proti kanibalismu – funguje tak, že jím nastříkané slepice jsou od sebe pachem odpuzovány a neklovou se.
Snáška – kladení vajec u slepic. V ornitologii a myslivosti se používá častěji „snůška“.
Skořápka – Základem skořápky je organická hmota, která je tvořena bílkovinnými vlákny kolagenové povahy. Vlákna tvoří jemnou síť prostupující celou skořápkou, která je vyplněna anorganickou hmotou, v níž převládá uhličitan vápenatý.
Pevnou skořápku pokrývá kutikula, což je bílkovinná kluzká vrstva, která slípce usnadňuje snášení. Po snesení vejce zasychá a zakrývá póry ve skořápce, čímž chrání vejce před pronikáním mikroorganismů dovnitř a odpařováním vody z bílku ven.
Běžně je skořápka silná 0,2 až 0,8 mm a velmi pevná, i když křehká. Tvoří zhruba 10 % celkové hmotnosti vejce.
Tvorba vejce – Proces tvorby vejce trvá 22 až 27 hodin, jednotlivá vajíčka rostou ve vaječníku slepic postupně. Za 15 minut po ovulaci se dostává žloutek do nálevky vejcovodu slepice. Tudy prochází během 18 až 25 minut. V části vejcovodu, kde se tvoří bílek, se zdrží zhruba tři hodiny, v krčku vejcovodu dalších cca 60 minut. Nejdéle tráví vejce v děloze – 20 až 24 hodin.
Užitková nosnice – dospělá slepice kura domácího, která dosáhla snáškové zralosti a jejím životním posláním je snášení vajec.
Vajec z klecových chovů na pultech obchodů ubývá. Může skončit až 20 procent drůbežáren
Kde se nacházíte: iROZHLAS.
cz / Ekonomika | Související témata: Česko Praha vejce klec slepice klecový chov drůbežárna drůbež zdražení obchodníci řetězce obchodní řetězce
Před pár dny oběhly internetem záběry z českých klecových chovů slepic. Zveřejnil je spolek na ochranu zvířat s názvem Obraz. Na záznamu je vidět, jak se víc než desítka slepic tísní v malém ohraničeném prostoru a zobáky naráží do klece.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Vajec z klecových chovů na pultech obchodů ubývá. Více si poslechněte v reportáži Zuzany Švejdové
Právě podobné záběry přiměly před více než rokem řadu obchodníků změnit nabídku vajec. „V souvislosti s naším závazkem jsme v minulém roce začali vejce z klecových chovů sami vyřazovat ze stálé nabídky.
O přechod na vejce z bezklecových chovů usilujeme i u vybraných výrobků našich privátních značek – třeba vaječné vafle, třený řez s čokoládovou polevou nebo croissanty.
Vše ale závisí na kapacitách a možnostech dodavatelů,“ popsala Radiožurnálu Iveta Barabášová ze společnosti Lidl.
Z jakých chovů vajíčka pocházejí, poznají zákazníci z kódu na obalu nebo přímo na vejci. Třeba nula značí biochov, trojka jsou pak vejce od slepic v klecích. Bezmála 60 procent zákazníků přesto typ chovu vůbec neřeší. Podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK se lidé rozhodují hlavně podle ceny a země původu.
Nejnižší cenu vyhledává asi třetina zákazníků. „Klíčovou roli stále hraje cena. Od roku 2017 jsme se zaměřili na halové chovy a tento podíl se začal zvyšovat. Můžeme uvést rok 2013, kdy klecové chovy a prodeje představovaly zhruba 97 procent. V případě roku 2019 klecový chov představuje zhruba 88 procent podílu,“ potvrdil mluvčí společnosti Tesco Václav Koukolíček.
Prodej táhnou maloobchody
Přestože velké obchody nabídku vajec z klecových chovů omezují, v prodejích jsou stále na špičce. Nabídka vajec z šetrnějších chovů se ale v regálech obchodů zvětšuje a lidé na ni slyší.
Zlevněná vejce jsou před Velikonocemi nejdražší od roku 2012. Průměrně stojí tři koruny za kus
Číst článek
„V uplynulém roce jsme rozšířili nabídku vajec z volného chovu a na podestýlce, v čehož důsledku zde vidíme rostoucí prodeje. Zařadili jsme do nabídky více velikostí balení – třeba cereální a omega pro. Můžeme potvrdit, že tahounem růstu prodeje vajec z šetrných chovů jsou maloobchodníci, zde vidíme 27 procentní nárůst,“ dodala mluvčí společnosti Makro Romana Nýdrle.
Trendu se musí přizpůsobit také drůbežáři. Někteří proto klece nahrazují voliérami s podestýlkou. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jsou na trhu i podnikatelé, kteří změnu neustojí a s chovem skončí.
„Větší chovatelé se snaží přizpůsobit tomu trendu a přestavují – asi o 10 procent se už změnil poměr klece versus alternativy. Třeba některá zemědělská družstva říkají, že jakmile přestanou řetězce vykupovat ta vejce, tak skončí s chovem,“ popsala předsedkyně drůbežářské unie.
Skončí pětina drůbežáren?
Podle Dlouhé může do pěti let skončit v Česku až 20 procent ze všech drůbežáren. „Chovatelé jednak nemají půdu a bude trvat roky, než získají stavební povolení. Jedna nosnice ve výběhu potřebuje čtyři metry čtvereční a samozřejmě nestačí jeden výběh,“ dodala.
Nová ventilace i budovy za miliardy. ‚Chov slepic bez klecí se prodraží,‘ upozorňují drůbežáři
Číst článek
Třeba e-shopy Rohlík a Košík.cz už vejce z klecových chovů svým zákazníkům vůbec nenabízejí. Stejný přístup zvolily i restaurace na pražském letišti. K výzvě se přidávají třeba i kavárny nebo rychlá občerstvení.
Gabriela Dlouhá ale upozorňuje, že kvůli investicím, které budou do šetrnějších chovů zapotřebí, by mohla vejce podražit. „V České republice je cena vajec v posledních 20 letech stejná – je hluboko pod evropských průměrem.
Vstupy na alternativní způsoby ustájení u nosnic jsou vyšší, je to minimálně o 20 procent. Je tam nižší užitkovost – to je nižší snáška, vyšší spotřeba krmiva a vyšší úhyn těch nosnic.
Takže chovatelé samozřejmě budou za vejce chtít víc,“ myslí si.
Průměrná cena jednoho vejce se podle Českého statistického úřadu pohybuje kolem tří korun a dvaceti haléřů. U vajec z biochovů ale bývá běžně i dvojnásobná.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová