Kataplexie (svalová ztuhlost) – příčiny, příznaky a léčba

Problémy se spánkem jsou v současnosti jedním z nejčastějších zdravotních potíží psychického charakteru.

Jde o velmi nepříjemné problémy, které nejenže mohou s sebou přinášet závažné příznaky, ale i množství komplikací v osobním či profesním životě.

Můžeme tedy s přehledem říci, že spánkové poruchy a problémy se spánkem spojené dokáží výrazně snížit kvalitu života pacienta. Slyšeli jste už o problému zvaném narkolepsie? Čtěte dál a dozvíte se více.

Co je to narkolepsie?

Narkolepsie představuje poruchu nervového systému, která způsobuje nadměrný spánek, který je zodpovědný za snížení kvality života jedince. Tento zdravotní problém se vyskytuje pouze velmi výjimečně, v průměru jím trpí přibližně 1 člověk z 2000 lidí. Kdy se začínají projevovat první příznaky narkolepsie? Tento okamžik nastává přibližně mezi 10. a 25. rokem života. Diagnostika této poruchy nervového systému může trvat jistou dobu, jelikož osoba nemusí okamžitě vykazovat příznaky tohoto onemocnění, samozřejmě základní problém je spánek.

Narkolepsie je známá tím, že zapříčiňuje nadměrnou ospalost a záchvaty spánku během běžného všedního dne. Ve většině případů je tato porucha spojena is dalším nepříjemným problémem zvaným kataplexie.

Kataplexie je charakteristická nečekanou dočasnou ztrátou svalové kontroly. Pozitivem ze všeho negativního, což přináší narkolepsie, je to, že se nejedná o smrtelné onemocnění. Jinak řečeno, následkem samotné poruchy není smrt.

Nicméně není vyloučeno, že může vést k různým poraněním, nehodám či situacím, které ohrožují život člověka.

Známe dva druhy narkolepsie:

• Prvním druhem je narkolepsie, jejíž podstatným příznakem je i kataplexie.
• Druhým typem této poruchy nervového systému je narkolepsie, která nevykazuje souběžně kataplexii.

Možná se ptáte, který druh narkolepsie se vyskytuje nejčastěji? Ve většině případů je častějším ,,fenoménem” narkolepsie bez kataplexie.

Narkolepsie a její příznaky

Věděli jste o tom, že odborníci na spánek si spojují příznaky této poruchy se špatnou funkcí, resp. regulací, REM fáze spánku? Úvodem bychom rádi dali do pozornosti to, že jednotlivé symptomy a jejich délka se mohou lišit od jedince k jedinci. K nejčastějším příznakem tohoto onemocnění řadíme:

Pokud si objednáte hned, dáme vám i? uvítací slevu 5% na celý nákup-tedy na jakýkoliv počet balení. Kupón dusevnezdravi zadejte do pole na kupóny v objednávce.

Nebo si můžete přečíst více o StressFixe zde

• nadměrná ospalost během dne
• • Důležité je, že jde o nadměrnou ospalost, která není způsobena jinými faktory, ke kterým mohou patřit například nekvalitní a nedostatečný spánek, vedlejší účinky léků či požívání alkoholických nápojů.
  • Nadměrná spavost je obvykle zcela prvním příznakem narkolepsie.
• kataplexie
  • Kataplexie je velmi často součástí narkolepsie, jde o náhlou dočasnou svalovou ztuhlost, resp. ztrátu kontroly nad svaly.
  • Tento zdravotní problém může být zapříčiněn intenzivními emocemi, například vzrušením, hněvem, strachem či smíchem.
  • Opakovatelnost kataplexie závisí na konkrétního jedince.
  • Někteří pacienti mohou tímto problémem trpět několikrát za den, jiní s ním bojují pouze několikrát do roka.
• spánková paralýza
  • Spánková paralýza představuje neschopnost jedince pohnout se nebo mluvit během usínání, probouzení nebo spánku.
  • Epizody tohoto zdravotního problému se obvykle objevují pouze v trvání několika minut.
  • Tímto problémem nemusí trpět vysloveně lidé s kataplexií.
  • Spánková paralýza se podobá paralýze, která je typická pro fázi REM spánku. Neovlivňuje však schopnost jedince dýchat či pohybovat očima.
• halucinace
  • Neméně častý jev v případě narkolepsie jsou i halucinace.
  • Vznikají z toho důvodu, že sny jsou charakteristické pro REM fázi spánku.
  • Tyto halucinace se vyskytují během usínání, a proto se narkoleptikom mohou zdát sny velmi živé a realistické, když jsou ještě částečně při vědomí.

Kromě kataplexie můžeme v případě narkolepsie mluvit io jiných problémech, ke kterým patří spánkové poruchy jako obstrukční spánkové apnoe, nespavost či syndrom neklidných nohou.

Příčiny

Možná neuvěříte, ale přesná jednoznačná příčina této poruchy nervového systému není pro odborníky známá. Dlouhodobými pozorováními se však zjistilo, že většina lidí, kteří trpí kataplexií nebo narkolepsií mají snížené množství proteinu v mozku zvaného hypokretín. Tento protein má několik funkcí, přičemž jednou z nich je i regulace spánkových cyklů (probouzení se a spánek).

Odborníci se shodují na tom, že nízkou hladinu hypokretínu způsobuje několik faktorů. Mezi takové faktory patří zejména:

1. dědičné poruchy (mutace genu)
2. zvýšený stres
3. vystavování se toxinům
4. infekce

Samozřejmě, faktorů ovlivňujících výskyt narkolepsie může být mnohem více.

Průběh narkolepsie

Podstatou narkolepsie je nadměrná denní ospalost. Jaký je rozdíl mezi narkoleptikom a zcela zdravým člověkem? Normální režim spánku se dělí na různé cykly a stádia. Na začátku mluvíme o mělkém spánku, který prochází postupně do hlubokého. Následně nastává fáze REM charakteristická svalovou paralýzou a sněním. Z časového hlediska potřebuje organismus 70-90 minut na to, aby se dostal k prvnímu cyklu REM fáze.

Zásadou je, že čím déle spíme, tím déle jsme ve fázi REM. To znamená, že méně času zbývá na hluboký spánek.

Odborníci jsou toho názoru, že na to, aby dokázal člověk přežít potřebuje strávit přiměřené množství času ve fázi REM.

U narkoleptikov se REM fáze vyskytuje zcela v nevhodné chvíli a zcela spontánně, a tedy jedinec se ocitá náhle v REM fázi, pro kterou je typická například spánková paralýza nebo neschopnost pohybu a mluvení.

Pokud trpíte narkolepsií, jedno je jisté, že usnout můžete zcela náhle. Kromě toho může nastat svalová ztuhlost a začnete se ponořovat do snů. Tento stav je nebezpečný z toho důvodu, že může nastat kdykoliv během dne. Tento fakt je hlavním důvodem toho, proč je kvalita života nižší než u zdravých jedinců.

Narkolepsie a její diagnostika

Kdy navštívit lékaře? Pokud vykazujete nadměrnou denní ospalost nebo jiný příznak spojený s narkolepsií, je nejvyšší čas zajít k vašemu lékaři. Nadměrná denní spavost je však běžným symptomem běžných poruch spánku, jako je například hypersomnie a nespavost. Lékař bude přibližovat k přesné diagnostice pomocí otázek týkajících se vaší zdravotní historie či toho, zda se u vás vyskytují epizody svalové ztuhlosti nebo ztráty svalové kontroly. Kromě otázek bude samozřejmě nutné podstoupit i různé testy, ke kterým patří například:

• polysomnogram – vyšetření, které je založeno na tom, že pacient stráví noc v medicínském zařízení. Budou vám nasazené elektrody, jejichž úkolem je měřit aktivitu mozku, srdeční tep a rytmus, pohyb očí či svalů a dýchání. Toto vyšetření může odhalit i spánkové apnoe.
• vyšetření na měření hladiny hypokretínu v mozku – lékař vám implementuje mezi obratle ve spodní části páteře jehlu, aby se zjistilo, jakou hladinu hypokretínu máte v mozku, protože se předpokládá, že lidé trpící narkolepsií mají hladinu tohoto proteinu sníženou

Léčba narkolepsie

Narkolepsii jak chronickou poruchu nelze vyléčit, protože trvá po celý život jedince. Úkolem léčby je snížit příznaky narkolepsie v co největší míře a zlepšit kvalitu života pacienta (to znamená zlepšit běžné fungování člověka během dne). K tomu, aby byla léčba co nejefektivnější byste měli přehodnotit i životní styl.

Existuje několik skupin léků, které se využívají k léčbě narkolepsie. Uvedeme několik z nich.

• tricyklická antidepresiva – tyto dokáží snížit příznaky spánkové paralýzy, halucinací a kataplexie. Nevýhodou jsou vedlejší příznaky jako sucho v ústech, zácpa a možná návykovost.
• SNRI antidepresiva – mluvíme například o účinné látce venlafaxin. Tyto antidepresiva pomáhají regulovat spánek a náladu.
• SSRI antidepresiva – můžeme zmínit například účinnou látku fluoxetin, kterou obsahuje lék Prozac. SSRI pomáhají také v zlepšování nálady a spánkových poruch.
• stimulanty jako methylfenidát, modifinil, případně armodafinil – stimulanty jsou využívány na podporu bdělého stavu člověka

Jak zvládnout narkolepsii?

• naplánujte si během dne zdřímnutí – může vám to pomoci ve snížení ospalosti
• vyhýbejte se alkoholu a nikotinu – zhoršují příznaky
• provádějte fyzickou aktivitu – pomáhá k lepšímu spánku v noci jestliže čilosti během dne
• udržujte si rozumnou tělesnou hmotnost – existuje propojenost mezi narkolepsií a nadváhou
• dopřejte si 10-15 minutové zdřímnutí po jídle
• během dne konzumujte lehká jídla nebo jídla pro vegetariány – vyhýbejte se těžkým jídlům
• nezapomínejte, že různé stimulanty k léčbě narkolepsie vykazují podobné účinky jako drogy – řekněte to kompetentním osobám, aby nedošlo k nedorozuměním (testy na drogy a omamné látky)
• seznamte lidí v okolí s vaším problémem , aby vám případně mohli pomoci

Nejčastější otázky

Co je to narkolepsie?

Narkolepsie je jednou z poruch centrálního nervového systému, která se projevuje zejména v oblasti spánku. Člověk trpící narkolepsií může upadnout do hlubokého spánku kdekoliv a kdykoliv.

Jaké má nejčastější příznaky?

Mezi nejčastější příznaky narkolepsie patří nadměrná spavost během dne, spánková paralýza, někdy halucinace a kataplexie. Podstatou tohoto onemocnění je náhle upadnutí do spánku.

Jak se narkolepsie léčí?

Vyléčit narkolepsii zatím není možné. Existují však léky, které se využívají na zmírnění jejích příznaků. Nejčastěji využívané jsou antidepresiva a různé stimulanty, které dokáží alespoň částečně zredukovat projevy narkolepsie.

Vybrané zdroje:

Revmatismus – když bolí a tuhnou klouby nebo svaly

Revmatické nemoci jsou interními chorobami našeho pohybového ústrojí. Obor, který se zabývá jejích sledováním a léčbou patří do skupiny interních oborů a nazývá se revmatologie. K nejznámějším revmatickým chorobám patří revmatoidní artritida, dnavá artritida a osteoporóza.

Z chirurgických výkonů se provádí náhrada kloubu, znehybnění kloubu ve vhodném postavení nebo odstranění zánětem postižené kloubní membrány.

Příčiny

Revmatické choroby zahrnují velmi široké spektrum příčin. Problémy mohou působit poruchy vlastního obranného systému, následky infekčního onemocnění, dědičné vady i metabolické poruchy. Většinu těchto příčin není možné léčbou odstranit ale pouze ovlivnit. U velké skupiny těchto chorob není navíc příčina ani známa.

Příznaky

Přes široké spektrum vyvolávajících příčin mají tyto choroby jedno společné – charakter a průběh obtíží, které působí. Revmatické onemocnění je charakterizováno dlouhodobým zánětem svalů, šlach nebo kloubů.

Projevuje se to intenzivní bolestí a tuhostí svalů (svalový revmatismus), nesnesitelnou bolestí a ztuhlostí kloubů (kloubní revmatismus). Maximum bolestí je typicky po ránu, před rozhýbáním (kloubní ztuhlost). Postupně se bolest ozývá i po menší námaze a nakonec i v klidu.

Klasický průběh si můžeme demonstrovat na příkladu revmatoidní artritidy. Začátek obtíží bývá plíživý. Bolesti začínají u jednoho nebo více kloubů současně. Kloubním příznakům často předcházejí příznaky celkové.

Objevuje se zvýšená teplota, hubnutí a únava.

Kloubní příznaky se projeví zvýšenou teplotou kloubu, zduřením popřípadě náplní kloubu, omezení hybnosti, ranní ztuhlostí a postupným ochabováním svalstva, které kloubem pohybuje.

Nejčastěji jsou postiženy drobné klouby rukou a nohou. Nemoc probíhá typicky ve čtyřech stupních.

• V prvním stupni ještě není pohyb výrazně omezen, je pouze snížena svalová síla.
• Ve druhém stupni je patrno kloubí postižení při rentgenovém vyšetření.
• Třetí stádium charakterizuje ochabnutí svalstva, deformity kloubů a omezení pohybu.
• V posledním stádiu jsou již deformity výrazné a dochází až ke ztuhnutí kloubu.

Onemocnění probíhá dlouhodobě a vyžaduje proto i dlouhodobý léčebný přístup. Náhlé stavy se závažným postižením několika kloubů najednou jsou vzácné a vyžadují odbornou péči za pobytu v nemocnici.

Jak pomůže lékař

Časné odhalení nemoci je důležité pro nasazení optimální léčby. První celkové příznaky bývají často podobné běžnému chřipkovému onemocnění.

Postupně se připojuje ranní ztuhlost kloubů nejméně jednu hodinu po probuzení, současné zánětlivé postižení minimálně tří kloubů a postižení alespoň jednoho kloubu zápěstí a ruky symetrické na obou končetinách. Obtíže trvají nejméně po dobu šesti týdnů.

U lékaře se podrobujete několika nenáročným vyšetřením. K nejdůležitějším patří vyšetření krve a rentgenové vyšetření. Pokud se diagnóza revmatoidní artritidy potvrdí, začíná pro Vás období dlouhodobé léčby a rehabilitace.

Prognóza revmatoidní artritidy závisí na včasném zahájení léčby. Cílem je potlačit další zánětlivé postižení kloubů, snížit bolest, udržet hybnost a zlepšit kvalitu života. Na začátku i v průběhu onemocnění je poskytována většinou ambulantní péče.

Z léků se podávají nejčastěji tzv. nesteroidní antirevmatika pro zmírnění otoku a bolesti. Dále tzv. chorobu modifikující léky pro kontrolu aktivity zánětlivého kloubního procesu. Účinek těchto léků nastupuje většinou až po několika týdnech nebo měsících užívání. K překlenutí tohoto období je možné využít podávání kortikoidů.

Chirurgické řešení by mělo být zváženo pokud jsou bolesti i v klidu a v noci, nebo trvá výrazné omezení pohybu pro kloubní deformace. Chirurgickou léčbou se zabývá specializovaný obor tzv. revmatochirurgie. Z chirurgických výkonů se provádí náhrada kloubu, znehybnění kloubu ve vhodném postavení nebo odstranění zánětem postižené kloubní membrány.

Rehabilitační léčba se zaměřuje na podporu svalové síly a funkčního rozsahu pohybu. Provádí nácvik užívání pomůcek usnadňujících sebeobsluhu, domácí práce, cestování v dopravních prostředcích, atd. Je vždy individuální a řídí se konkrétním stavem a potřebami nemocného.

Fyzikální léčba se u revmatoidní artritidy využívá především k potlačení bolesti kloubů, vazů, svalů a potlačení zánětlivého procesu postižené oblasti.

Z elektroterapie se využívá galvanizace, iontoforéza, diadynamické proudy, interferenční proudy, vysokofrekvenční a pulzně modulované proudy, vířivé koupele, solfatanové, jodové, radonové a bylinné koupele, kryoterapie, infračervené paprsky, atd.

Obecně platí, že v klidovém období nemoci jsou vhodné spíše tepelné a dráždivé procedury, ve fázi vzplanutí nemoci naopak procedury chladové a tišivé. Proti zmírnění bolesti si můžete aplikovat studené mokré zábaly a kryoterapii i v doma. Pokud dojde k náhlému zhoršení obtíží, může být vhodná tzv. balneoterapie, tj. bahenní a rašelinové zábaly.

mar

Rychlá úleva od bolesti svalů a kloubů

Bolesti svalů mohou mít nespočet příčin. Mezi nejčastější příčiny svalových bolestí patří zranění – natažení či natržení svalů v rámci sportovních nebo pracovních aktivit.

V místě poškozeného svalu může vzniknout otok, hematom, bolestivost.

Bolest může být mírná a nemusí vás omezovat v běžném denním životě nebo naopak může být natolik intenzivní, že nebudete schopni daný sval používat.

LÉČBA

Většina těchto svalových bolestí během několika dnů přejde.

Pro zmírnění bolesti můžete v akutní fázi užívat vnitřně léky proti bolesti nebo zevně aplikovat krémy či gely (případně kombinaci obojího), které snižují otok a pomáhají mírnit zánět, ulevovat od bolesti. V případě, že je bolest velice intenzivní, navštivte lékaře. Neméně důležitý je odpočinek, který pomůže k regeneraci daného svalu.

BOLEST KLOUBŮ

Bolesti kloubů mívají závažnější příčiny než čistě svalové bolesti. Mezi 5 nejčastějších nemocí, které způsobují bolesti kloubů, patří: revmatoidní artritida, artróza, osteoporóza, Bechtěrevova choroba a burzitida.

Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění, které způsobuje nevratné poškození kloubních chrupavek a kosti. Při artritidě mohou být postiženy i vnitřní orgány jako ledviny, srdce, plíce, ale i oči a cévy. Artritida může vést i k chudokrevnosti, úbytku svalové hmoty a osteoporóze. Velmi častá je tvorba tzv.

revmatoidních uzlů (“boulí”) v podkoží. Artritida se projevuje především chronickou bolestí, ranní ztuhlostí a otoky kloubů, které bývají postupem času deformované. Postiženy jsou nejčastěji malé klouby rukou a nohou, ale i tzv. velké klouby. Vykonávání některých běžných činností je vlivem artritidy často omezeno, čímž se snižuje kvalita pacientova života.

Artróza je naproti tomu degenerace kloubní chrupavky v důsledku nadměrného opotřebení a přetěžování kloubů. Četnost onemocnění stoupá s věkem. Projevuje se silnou bolestí postižených kloubů a pohybovou ztuhlostí. Postihuje nejčastěji velké klouby jako jsou kyčle, kolena a ramena.

PŘÍČINY VZNIKU

Příčina vzniku revmatické artritidy není známa.  Určitou roli sehrává dědičnost. Mezi rizikové faktury, které mohou přispět k rozvoji onemocnění, patří vysoký věk, imunosupresivní léčba, cukrovka, kouření nebo zvýšená tělesná hmotnost.
Ke vzniku artrózy vede nedostatek pohybu a obezita nebo naopak chronická jednostranná pracovní či sportovní zátěž.

LÉČBA 

Revmatická artritida jako taková je nevyléčitelné onemocnění. Léčba je zaměřena na její zpomalení a zmírnění příznaků. Tomu pomáhá užívání protizánětlivých léčiv, lokální aplikace krémů či gelů proti bolesti a na zmírnění zánětu. Důležitá je i role fyzioterapie (rehabilitace, fyzikální léčba, lázeňská léčba).

Stejně jako u artritidy, ani artróza se nedá zcela vyléčit. Léčba je zaměřena především na zpomalení procesu degenerace kloubů a zmírnění příznaků.

  K docílení tohoto efektu se využívají speciální cvičení, masáže, elektroléčba, magnetoterapie či laserová terapie, vše většinou v kombinaci s užívání léků a lokálních přípravků (krémy či gely) na zmírnění bolesti a potlačení otoku a lokální ztuhlosti.

Zdravotnický prostředek. Čtěte pečlivě příbalovou informaci.

• 259 Kč – 359 Kč s DPH
  Výběr možností

Unikátní emulgel s aktivními Ozonidy. Rychle ulevuje od bolesti traumatické, artritické a revmatické. Výrazně pomáhá při hojení zánětů, podlitin a otoků, při svalových a šlachových poraněních.

DOLAREN – EMULGEL PROTI BOLESTI

Koupila jsem přípravek, na bolesti svalů na chronickou boreliozu a že jsem jich už vyzkoušela nespočet, musím říct že jsem přímo v šoku jak zabírá na ztuhlost jakoby svaly skutečně dostaly dávku kyslíku. Vřele doporučuji, je to vyjímečný produkt svým složením.

Michaela Blechová, Praha

DOLAREN – EMULGEL PROTI BOLESTI

Koupila krém Dolaren na bolavou krční páteř, taktéž mi manžel masíroval, opravdu musím pochválit účinek, nyní používám na zápěstí a šlachu, s bandáží na noc opravdu efektivní úleva, přes den různě zvedám syna cca. 9 kg. a opravdu mi tento krém pomáhá.

Lucie Hašková, Jesenice

DOLAREN – EMULGEL PROTI BOLESTI

Dolarenem jsem si večer namazal bolavá lýtka po dlouhém běhu na lyžích. Do rána velká úleva od bolesti a celkově bezva pocit. Mohl jsem jít znovu na další tůru. Za mně vynikající produkt!

Martin P.

Unikátní emulgel s aktivními Ozonidy. Rychle ulevuje od bolesti traumatické, artritické a revmatické. Výrazně pomáhá při hojení zánětů, podlitin a otoků, při svalových a šlachových poraněních.

Narkolepsie – Wikipedie

Narkolepsie, též známá jako DMS (Syndrom Daniela Merricka) je chronická neurologická porucha, kdy mozek není schopen správně regulovat cyklus spánku a bdění.[1] Nejedná se ani o depresi či jiné mentální onemocnění, epilepsii nebo obyčejný nedostatek spánku.

[2] Postižený člověk (narkoleptik) upadá během dne náhle do spánku nebo trpí extrémní ospalostí, bez ohledu na spánek předchozí noci. Tato ospalost se nedá vůlí potlačit, takže člověku velmi komplikuje běžný život.

Postižení mohou trpět také kataplexií, hypnagogickými halucinacemi (sny prožívané většinou při usínání nebo probouzení, které jsou tak realistické, že je lze jen těžko rozlišit od skutečnosti, například vědomí, že se k vám dostal zloděj, prochází byt, vy ho slyšíte, ale nemůžete se hnout či volat o pomoc, pak přijde až k vám do ložnice; po probuzení jste si naprosto jisti, že se to skutečně stalo, až do doby, kdy vidíte svého psa, jak spokojeně a nerušeně spí u nohou vaší postele[3]) či spánkovou obrnou.

Narkolepsií trpí přibližně 2 lidé z jednoho tisíce[4] a je částečně dědičná. Existují důkazy pro to, že sklon k této chorobě zvyšuje určitý gen nebo soubor genů.

Projevy narkolepsie lze omezit pomocí léků a správné životosprávy, ale není možné ji zcela vyléčit. Podpora a porozumění ostatních, především rodiny, přátel, zaměstnavatele, učitelů atp.

může výrazně ulehčit každodenní potíže související s narkolepsií.

Veřejnost se často omylně domnívá, že narkoleptik si při všem tom spaní musí úžasně odpočinout. Opak je pravdou. Dá se říci, že člověk trpící narkolepsii je přes den jen „napůl vzhůru“ a v noci naneštěstí také.

Narkolepsie bývá také provázena kataplexií – náhlým „usnutím“ svalů. Narkoleptik se v rozrušení (šok, radost, leknutí, smích…) hroutí jako domeček z karet či loutka, které někdo přestřihl šňůrky. Dokud kataplexie neodezní, postižený není často schopen se pohnout, mluvit, natož se postavit a může potřebovat pomoc okolí, aby mohl bezpečně dýchat.

Příznaky narkolepsie

První příznaky narkolepsie se většinou objeví mezi 10. a 25. rokem života.[5] Získání správné diagnozy ale většinou trvá léta, u většiny pacientů 10 nebo více let od prvních příznaků.[6] Narkolepsie se nejčastěji projevuje kombinací následujících symptomů:

Usínání či extrémní ospalost i při soustředěných činnostech (EDS – Excessive daytime sleepiness)

Narkoleptici mohou bez varování usnout kdykoliv a kdekoliv, i během činností, kdy je nutné velké soustředění – čtení, rozhovor, poslouchání učitele apod. Narkoleptik se takovému spánku nedokáže ubránit.

Někteří narkoleptici neupadají do náhlého spánku, nebo alespoň ne do takového, kterého by si všimlo okolí. Zápasí ale s extrémní ospalostí, která se dá přirovnat tomu, co by prožíval zdravý člověk poté, co 36 až 48 hodin nezamhouřil oči.

[7] Náhlé usínání či extrémní ospalost jsou jediným symptomem, který je společný pro všechny narkoleptiky.

Kataplexie

Jde o náhlý pokles svalového tonu vyvolaný emocemi, ať už pozitivními: radost, smích, pocit lásky, tak i negativními: strach, šok. Narkoleptikovi náhle usnou svaly a nemůže se pohnout, dokud kataplexie trvá. To může trvat i několik minut.

Při slabší kataplexii může dojít jen k mírnému poklesu v kolenech nebo svalů v obličeji, při silném k úplnému zhroucení narkoleptika.

Mysl postiženého zůstává vzhůru – může slyšet i vidět, co se okolo něj děje, jeho tělo je ale paralyzováno stejným způsobem jako má být uprostřed noci, kdy spíme a prožíváme sny.

Ne všichni narkoleptici trpí kataplexií. Kataplexie je ale specifická jen pro narkolepsii a její přítomnost značně usnadní diagnozu. Frekvence výskytu se liší od pár za rok, po několik během dne. Kataplexie i EDS se dá u většiny pacientů dobře regulovat léky.

Spánková obrna

Narkolepsie může způsobovat i spánkovou obrnu – člověk je už nebo ještě vzhůru, ale není schopen pohybu, či řeči.

Jeho mysl je vzhůru, ale tělo je přitom paralyzováno jako bývá v REM fázi spánku, kdy je naše tělo paralyzováno, abychom nemohli reagovat na naše sny.

Spánková obrna je také často doprovázená hypnagogickými halucinacemi. Většina lidí, i těch, kteří netrpí narkolepsií, zažije občasnou spánkovou obrnu.

Hypnagogické halucinace

Sny, ke kterým dochází hlavně během usínání nebo probouzení a jsou jen velmi těžko rozlišitelné od skutečnosti. Během narkolepsie dochází k rychlé aktivaci REM spánku přímo z bdělosti. Narkoleptici mají poté často pocit, že již určitou věc udělali nebo neudělali.

Automatické chování

Někteří lidé také trpí velmi krátkými episodami spánku, kdy jejich mysl usnula, ale tělo pokračuje v pohybu. Zápis z přednášky je prováděn automaticky a není srozumitelný. Odpadky skončí v šuplíku a brýle v koši na odpadky.

Jiné poruchy spánku

Narkoleptici mohou trpět i jinými poruchami spánku jako náměsíčností, noční zástavou dechu či insomnií.

Léčba narkolepsie

U pacienta se nejdříve provede monitoring bioelektrického výkonu mozku. Během ní se provede pět nezávislých měření spánkových úseků.[8] Dodnes se nezná přesná příčina narkolepsie. Narkolepsie je chronická porucha, která prozatím zůstává nevyléčitelnou. Dají se léčit pouze její projevy – extrémní únava, náhlý spánek a kataplexie.

Mezi domácí léčbu patří:

• pravidelný denní a noční režim – vstávání i usínání ve stejnou dobu během týdne i o víkendu
• správná hygiena spánku – nejíst těžká jídla na noc, správná teplota v ložnici, vypnutí elektronických zařízení
• zdřímnutí během dne v pravidelných intervalech na přibližně 20 minut
• vyhýbání se nikotinu, alkoholu a kofeinu
• pravidelná fyzická aktivita

Pacientům se také podávají léky – psychostimulanty a případně antidepresiva.

Narkoleptici nemohou vlastnit řidičský průkaz a často musí jít do invalidního důchodu.

Příčiny narkolepsie

Podrobnější informace naleznete v článku Očkování#Nežádoucí účinky.

Přesná příčina narkolepsie není zatím známa. Zdá se, že určitou roli mohou hrát geny, ale i infekční onemocnění.

[9]
Lidí trpící narkolepsií mají chronicky nízkou hladinu hypokretinu, který reguluje režim bdění a REM spánku.[9] Důvod snížené produkce hypokretinu není dosud znám. Předpokládá se ale spojení s autoimunitní reakcí.

[9]
Podle studií mohou narkolepsii způsobovat i jiné příčiny, například uvádějí mnohonásobně zvýšené riziko výskytu narkolepsie u dětí, které byly očkovány proti chřipkovému viru H1N1 vakcínou Pandemrix v roce 2010 (zvýšený výskyt trval pouze 2 roky po očkování).

[10]
Zvýšený výskyt narkolepsie byl hlášen z Číny po přírodní nákaze chřipkovým virem H1N1 (Čína proti H1N1 neočkovala).[10][11]

Komplikace

• neznalost veřejnosti – Narkolepsie způsobuje problémy v profesionálním a soukromém životě. Okolí často vnímá člověka trpícího narkolepsií jako líného, letargického, či nevychovaného. Extrémní ospalost mívá vliv na výkony ve škole i zaměstnání.
• zvýšené riziko úrazů – spánek neléčené narkoleptiky často přepadá nečekaně a bez varování a může přijít při vaření či jakékoli jiné činnosti.
• obezita – Riziko obezity je u lidí trpících narkolepsií přibližně dvojnásobné. Je to způsobeno kombinací faktorů jako jsou snížená aktivita, přehnané jezení, obzvláště cukru. Roli možná hraje i nižší hladina hypokretinu.[12]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Narcolepsy na anglické Wikipedii.

1. ↑ Johns Hopkins University
2. ↑ Mayo Clinic – definice narkolepsie
3. ↑ Wide Awake and Dreaming: A Memoir of Narcolepsy, Julie Flygare (15. 12. 2012)
4. ↑ Narcolepsy Network
5. ↑ Mayo Clinic – symptoms of narcolepsy
6. ↑ https://www.hopkinschildrens.org/narcolepsy.aspx
7. ↑ Wide Awake and Dreaming: A Memoir of Narcolepsy by Julie Flygare (Dec 15, 2012)
8. ↑ Narkolepsie http://nemoci.vitalion.cz/narkolepsie/
9. ↑ a b c http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/narcolepsy/basics/causes/con-20027429
10. ↑ a b Narcolepsy Associated with Pandemrix Vaccine [online]. 2018-06 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
11. ↑ VOGEL, Gretchen. Why a pandemic flu shot caused narcolepsy. ScienceMag.org [online]. 2015-07-01 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
12. ↑ http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/narcolepsy/basics/complications/con-20027429

Literatura

• KASSIN, Saul M. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 144–146. 

Autobiografické knihy v anglickém jazyce napsané autory trpícími narkolepsií

• Wide Awake and Dreaming: A Memoir of Narcolepsy
• Narcolepsy: A Funny Disorder That's No Laughing Matter

Související články

• Narkolepsie. Nečekané usínání trápí sto tisíc Čechů.
• Spánek
• Bdění
• REM fáze spánku
• Halucinace

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu narkolepsie na Wikimedia Commons
• Diagnoza Narkolepsie (video)
• Mayo Clinic: Narcolepsy
• Johns Hopkins University Health Library
• Johns Hopkins University Hospital – Children
• Narcolelpsy Network
• Why the public is wrong about narcolepsy and about me – Megan Crants – publikováno 14.3.2013 v John Hopkins News-Letter
• UK Reverses Swine Flu Vaccine-Narcolepsy Decision

Autoritní data

BNF: cb133382304 (data) LCCN: sh85089801

Portály: Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Narkolepsie&oldid=20419338“

Bolest kloubů – projevy, příčiny, léčba

Mezi nejčastější onemocnění, které způsobují bolest kloubů, patří osteoartróza, známá také jako artróza. Na jejím vzniku se podílí genetické predispozice, prodělané infekce, záněty nebo také úrazy a přetěžování kloubů v důsledku nadváhy či jednostranné práce.

Jde o chronické degenerativní onemocnění, které postihuje více ženy než muže. Může se projevit na kolenech, kyčlích či na rukou. Zejména ženy ve vyšším věku často trpí osteoartrózou rukou, kdy je trápí bolestivé otoky kloubů na rukou anebo deformity kloubů na palci či prstech.

Nejprve se artróza projevuje typickou startovací bolestí kloubů a ztuhlostí zrána nebo po delším sezení, lze ji však celkem jednoduše rozchodit.

Problém vzniká v chrupavce, která se postupně ztenčuje. Při pohybu tak v kloubu dochází k většímu tření kostí a vznikají zde výrůstky. Následkem toho pak klouby při pohybu bolí.

V pozdějším stadiu se bolest objevuje i v klidu a v noci.

Projevy osteoartrózy

• bolest kloubů
• ztuhlost
• omezená hybnost
• nestabilita
• bolestivé otoky
• deformity na kloubech rukou

Léčba osteoartrózy

Léky používané na léčbu artrózy pomáhají především ulevit od příznaků – tedy potlačují zánět a bolest kloubů a dále zpomalují postup nemoci. Léčbu lze doplnit také některými doplňky stravy. Správný výběr léků je třeba konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.

Ke zmírnění příznaků osteoartrózy se využívají také nefarmakologické postupy, jako jsou úprava životosprávy, redukce hmotnosti, nošení ortopedických a podpůrných pomůcek. Pomáhá také vodoléčba, elektroléčba a rehabilitace.

Revmatoidní artritida, známá též jako artritida či revma, začíná většinou plíživě. Mezi první příznaky patří bolesti a následně i otoky některých kloubů. Podobně jako v případě osteoartrózy trpí i artritidou většinou ženy, a to v kterémkoliv věku.

Příznaky revmatoidní artritidy

V pozdějším stadiu je typické symetrické postižení stejných kloubů na obou stranách těla, které se projevuje nejčastěji jako bolest a otoky zápěstí a bolest malých kloubů na ruce. Bolesti jsou horší ráno a provází je typická ztuhlost, klouby jsou oteklé, prohřáté a citlivé na dotek. Právě tzv. zánětlivý charakter bolesti odlišuje artritidu od osteoartrózy.

Revmatoidní artritidu provází také další příznaky – únava, zvýšená teplota, nechutenství. Typický je slabý stisk ruky.

Léčba revmatoidní artritidy

Základním předpokladem léčby artritidy je včasná návštěva lékaře, který stanoví diagnózu na základě fyzikálního vyšetření, rentgenového nálezu a krevního testu.

Léčba revmatoidní artritidy spočívá v úlevě od jejích příznaků a zpomalování nevratného poškození kloubů. Pacienti na počátku léčby užívají kortikoidy a léky na zmírnění probíhajícího zánětu a bolesti kloubů z řady tzv.

nesteroidních antirevmatik, např. ty s obsahem ibuprofenu. Důležitá je rovněž rehabilitace a fyzikální léčba – ultrazvuk, kryoterapie, vířivé a bylinné koupele.

Při léčbě revmatoidní artritidy je třeba se řídit pokyny a doporučeními odborného lékaře.

Revmatoidní artritida též zvyšuje riziko srdečně-cévních nemocí. Obzvlášť pacienti s vysokým tlakem, vysokým cholesterolem a kuřáci by měli být pravidelně kontrolováni a léčeni.

Mezi další chronické zánětlivé kloubní nemoci s podobnými projevy i léčbou jako revmatoidní artritida patří například ještě:

• Bechtěrevova nemoc
• Systémový lupus
• Psoriatická artritida

Protože bolest kloubů může mít různý původ, lze vhodnou léčbu zahájit až po stanovení přesné diagnózy. Dobré výsledky většinou přináší komplexní léčba, kterou tvoří farmakologická i nefarmakologická terapie.

K úlevě od bolesti lze užít kromě léků, které předepíše ortoped či revmatolog, také některé volně prodejné léky. Nejširší použití v léčbě bolestí kloubů mají nesteroidní antirevmatika, například s obsahem ibuprofenu.

Z nefarmakologických postupů se doporučuje zejména pravidelný pohyb a cvičení, různé rehabilitační postupy, ale také používání ortopedických pomůcek, ortéz či fixace postižených kloubů.

Perorální léky proti bolesti kloubů

• Ibalgin® 400 mg zmírňuje bolest různého původu, jako je bolest kloubů a svalů, zad, hlavy nebo zubů, a mohou ho užívat dospělí a dospívající od 12 let. Užívá se 3krát denně 1 tableta. Minimální časový odstup mezi podáním následující dávky by měl být 4 hodiny. Dlouhodobé užívání tablet je třeba vždy konzultovat s lékařem.

Krémy a gely na bolest kloubů

K úlevě od bolesti kloubů lze aplikovat také gel či krém obsahující ibuprofen, který se dá použít i při celkové léčbě v kombinaci s tabletami s obsahem ibuprofenu. Vhodné jsou například tyto:

• Ibalgin® gel určený k lokální léčbě bolestivých kloubů, svalů a šlach u poúrazových stavů, místních projevů zánětlivých a degenerativních onemocnění pohybového aparátu. Má chladivý účinek, pomáhá snižovat bolest a otok a tlumí zánět. Na bolavé místo se lehce vetře 4–10 cm dlouhý proužek gelu několikrát denně s odstupem alespoň 3–4 hodin.
• Ibalgin® krém potlačuje bolest, snižuje otok a tlumí zánět u bolestivých poúrazových stavů, místních projevů zánětlivých a degenerativních onemocnění pohybového aparátu. Na postižené místo se nanese a lehce vmasíruje 4–10 cm dlouhý proužek krému 3–4krát denně. Po nanesení krému je nutné důkladně si umýt ruce mýdlem.btn-secondary
• Ibalgin® Duo Effect obsahuje kombinaci léčivých látek ibuprofen a heparinoid S. Zatímco ibuprofen potlačuje bolest a zmírňuje zánět a otok v postižené oblasti, heparinoid S snižuje srážlivost krve v místě aplikace. Snižuje také tvorbu otoku a zároveň má protizánětlivý účinek. Tenká vrstva krému se vmasíruje 2–3krát denně na postižené místo.