Datum publikace: 30.10.2015
Revmatoidní artritida se nevyhýbá ani mladým ženám.Je možné, aby žena s tímto onemocněním otěhotněla a přivedla na svět zdravé miminko? A nezhorší těhotenství a laktace stav revmatoidní artritidy?A co by měli vědět rodiče dětí, u nichž se tato nemoc objeví?Na otázky redakce ABCtěhotensví odpovídá MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu v Praze.
Revmatoidní artritida (RA) je laickou veřejností většinou vnímána jako nemoc starých lidí. Jaké věkové skupiny jsou pro toto onemocnění typické?
Revmatoidní artritida postihuje všechny věkové skupiny lidí. Příznaky se nejčastěji objeví mezi 40. až 60. rokem. Až třikrát častěji se vyskytuje u žen. Onemocnění však může postihnout i malé děti nebo naopak seniory.
Jaký je výskyt RA v dětské a dospělé populaci?
V dětské populaci se kloubní zánět (=artritida), který vzniká před šestnáctým rokem, označuje jako „juvenilní idiopatická artritida“. „Revmatoidní artritida“ je onemocnění, které vznikne až po šestnáctém roce věku. Nemoci nejsou identické a mají určité odlišnosti, i když jejich podstata a léčba jsou v mnohém obdobné. Revmatoidní artritida se vyskytuje přibližně u 1 % populace.
Je toto onemocnění dědičné?
Dědičnost hraje ve vývoji RA určitou roli, ale přímo dědičná tato nemoc není.
Pokud jde o formu, která se vyskytuje u dětí, jaké jsou první příznaky, co by mělo varovat rodiče?
Jsou to v prvé řadě bolesti a otoky kloubů, dále také ranní ztuhlost, která se může u dětí projevit kulháním.
Pokud se prokáže, že dítě skutečně trpí tímto onemocněním, jak probíhá léčba?
Léčba je dlouhodobá, vlastně většinou celoživotní. K léčbě používáme řadu léků a jejich kombinací. Jejich cílem je potlačit nebo alespoň omezit chorobný autoimunitní proces, který je příčinou a podstatou vlastní nemoci a který se projevuje právě na kloubech. Mezi léky s tímto účinkem patří zejména glukokortikoidy, metotrexat a nejnověji i biologická léčba.
Onemocnění se nevyhýbá ani mladým ženám. Je RA překážkou v mateřství?
Obecně překážkou není. Je ale nutno zohlednit léky, které žena užívá v graviditě nebo před otěhotněním. Mohou mít totiž značné nežádoucí účinky. Takové léky je třeba včas ukončit a žena by se proto měla poradit se svým ošetřujícím lékařem – revmatologem.
Jak probíhá těhotenství a porod u žen s RA. Pokud žena s RA plánuje mateřství, jaký je ideální postup, který umožní co nejbezpečnější průběh těhotenství pro ženu i pro plod
Těhotenství probíhá obvykle nekomplikovaně, nemoc se nezhoršuje, naopak revmatoidní artritida má v těhotenství dokonce tendenci se spontánně zlepšit. U žen, které užívají glukokortikoidy, je ale vyšší riziko vzniku těhotenské cukrovky a jejich novorozenec může mít i vyšší porodní váhu.
Samotný porod nemívá jiná rizika, než je běžné u zdravých žen.Je ale nutno nemocnou ženu v průběhu těhotenství systematicky sledovat a před graviditou i pečlivě vyšetřit, jak ohledně stavu nemoci, tak i ohledně přítomnosti některých specifických imunitních látek, tzv.“autoprotilátek“, z nichž některé by mohly graviditu nepříznivě ovlivnit.
Toto vše je třeba zhodnotit ještě před otěhotněním.
Z toho všeho vyplývá, že žena s revmatoidní artritidou nebo juvenilní idiopatickou artritidou by měla své těhotenství důsledně naplánovat na vhodnou dobu, kdy jsou projevy nemoci potlačeny a kdy žena neužívá ty léky, které jsou pro graviditu nevhodné nebo dokonce úplně zakázané, protože mohou být pro dítě rizikové a toxické. Je tedy vhodné, aby pacientka svého revmatologa včas informovala o tom, že plánuje otěhotnět.
Je laktace rizikovým faktorem?
Kojení rovněž není rizikové, ale opět je nutno dbát na to, aby žena neužívala ty léky, které by se mohly přenést do mateřského mléka, a tím by mohly být rizikové pro novorozence.
Kdy je možné po porodu zahájit terapii?
Záleží na stavu ženy a na faktu, zda žena bude kojit. Bude-li kojit, je třeba vyloučit rizikové léky. Pakliže ale matka nemůže kojit, ať z důvodů zhoršení revmatizmu nebo jiných důvodů, je možno jakoukoli léčbu obnovit nebo zahájit kdykoli po porodu, samozřejmě pokud nejsou přítomné nějaké poporodní komplikace, například infekce.
Co je revmatoidní artritida
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje všechny věkové kategorie pacientů – od malých dětí až po seniory.
Při onemocnění tělo produkuje látky, které napadají vlastní obranný systém organismu a vytvářejí záněty v podobě bolestivých otoků kloubů a měkkých tkání. Někdy nemoc postihne i oči a vnitřní orgány.
Onemocnění způsobuje chronickou bolest, ztuhlost, poškozuje klouby a zhoršuje funkci a kvalitu života. Bolesti a otoky zasáhnou nejdříve malé klouby rukou, a to symetricky, tedy na pravé i levé části těla najednou.
S postupujícím onemocněním se nemoc rozšiřuje i na další klouby – kyčelní, kolenní, kolenní, ale může zasáhnout i krční páteř.Revmatoidní artritida zkracuje život svých nositelů až o 10 let.S revmatoidní artritidou žije v Česku přes 100 tisíc lidí.
Nadějí pro pacienty je včas zahájená intenzivní léčba, která dokáže projevy nemoci zastavit nebo výrazně omezit. Jedním z nových přístup k léčbě revmatoidní artritidy je biologická léčba.
Tyto léky dokážou ovlivnit cíleně ty složky imunitního systému, které jsou zodpovědné za vznik a udržování chronického zánětu.
Hodně nemocných pociťuje zlepšení zdravotního stavu už po první či druhé aplikaci biologické léčby.
Bolestivá diagnóza: revmatoidní artritida — mojeambulance.cz
Určitě jste se už setkali s pojmem revma. Asi víte i to, že při něm člověka bolí klouby. Ale věděli jste, že nejde o onemocnění kloubů a že se jedná o nevyléčitelné a často podceňované onemocnění? Přečtěte si náš dnešní článek o revmatoidní artritidě a dozvíte se, jak ji poznat a jestli můžete onemocnět i vy!
Co je revmatoidní artritida?
Nejspíš vás hned ze začátku vyvedeme z omylu, ale revmatoidní artritida není onemocnění kloubů. Jde o onemocnění imunitního systému, kdy buňky imunitního systému napadají kloubní výstelku a tím vznikají zánětlivá postižení napadeného kloubu.
Můžete onemocnět i vy?
Revmatoidní artritidou trpí zhruba 1 % dospělých. Na rozvoj onemocnění má vliv také dědičnost. Některé studie dokazují také jistou spojitost s kouřením.
„Rizikové skupiny pro toto onemocnění nejsou, může jím onemocnět kdokoliv. Spouštěcím mechanismem může být jakákoliv virová či bakteriální infekce.Ta spustí přemrštěnou imunitní reakci,která poškodí kloubní systém,“ uvádí MUDr. Jan Pataky (pobočka Ostrava – Centrum)
Jak revma poznáte?
Nemoc většinou nejprve postihuje malé klouby na rukou, nohou a zápěstí. Projevuje se otoky kloubů a jejich zvýšenou citlivostí.
Na blížící se revma vás může upozornit také zvýšená teplota, nenadálý úbytek váhy, nechutenství a únava, jedná se o takzvané prodromální příznaky, které mohou připomínat chřipku.
Kromě ranní ztuhlosti kloubů a otoků kloubů se u nemocných mohou vyskytnout takzvané revmatické uzly, které se vytvářejí pod kůží a mohou mít velikost až několik centimetrů. Většinou se vyskytují nad kostními výstupky.
Nemoc kromě kloubů může zasáhnout i oči, ledviny nebo střeva a jejím následkem časem dojde k upoutání nemocného na invalidní vozík.
Jak probíhá diagnostika?
Diagnostika se provádí podle mezinárodní klasifikace EULAR, kdy se bodují jednotlivé příznaky nemoci (například postižení jednoho velkého kloubu je za 1 bod, 10 malých kloubů za 5 bodů). Pro jednoznačné potvrzení revmatoidní artritidy je třeba dosáhnout 10 bodů.
Dá se revma léčit?
Revmatoidní artritida je nevyléčitelná nemoc. Přesto byste její léčbu měli zahájit co nejdříve, aby nedošlo k nezvratnému poškození kloubů. Dnes se léčí převážně pomocí biologické léčby, která blokuje činnost určitých buněk. Její význam shrnuje MUDr. Jan Pataky (pobočka Ostrava – Centrum):
„Díky biologické léčbě se zlepšila prognóza pacientů s revmatoidní artritidou, neboť se podařilo významně zbrzdit nástup plné invalidity.“
Léčba je doživotní a kromě léků a biologické léčby vyžaduje také důslednou rehabilitaci a úpravu životního stylu.
Chraňte své klouby!
Na závěr pro vás máme pár rad pro péči o klouby od lékaře Jana Patakyho (pobočka Ostrava – Centrum):
„Rizikovým faktorem pro urychlení degenerace kloubů je obezita, která pro klouby představuje velkou zátěž. Naopak co kloubům prospívá, je přiměřený pohyb.
Nebezpečné je běhání po tvrdém povrchu, například asfaltu. Pokud chcete své klouby šetřit, zvolte vždy raději trasu po lesní cestě.
Vliv na klouby může mít také zanedbání léčby některých onemocnění.“
CBD a polyneuropatie – CBD STAR
Polyneuropatie trápí velkou část populace a patří k nejčastějším nervovým onemocněním. Léčba bolesti je často velkou výzvou i v dnešní době, kdy je medicína na vysoké úrovni. Konopí by mohlo pomáhat a pomoci těm, kteří trpí.
CBD a polyneuropatie
Co je polyneuropatie?
Polyneuropatie je nervové onemocnění, konkrétně je postižení periferních nervů. K druhům tohoto onemocnění patří akutní a chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie, polyneuropatie při revmatoidní artritidě, diabetická neuropatie (u cukrovkářů s poruchami nervově cévního systému), alkoholová polyneuropatie a další.
Je známo, že přípravek 200 způsobuje polyneuropatii, jedním z nejběžnějších je diabetes mellitus. Okolo 50% pacientů trpících diabetem vzniká diabetická polyneuropatie. Dalšími možnými příčinami onemocnění mohou být poškození ledvin, infekce, alkoholismus a mnoho dalších.
Mezi typické příznaky patří:
Příznaky senzitivní
- brnění
- pálení
- snížení citlivosti na dotek a teplo, chlad
- bolest
- kožní změny
Příznaky motorické
- slabost končetin
- neobratnost
- zakopávání
- nejistota při chůzi
Příznaky autonomní
- zažívací potíže
- pokles tlaku při změně polohy těla
- srdeční arytmie
- poruchy urogenitálního traktu
Léčba polyneuropatie závisí na příčině. Například u diabetické polyneuropatie je důležité, aby hladina cukru v krvi byla ve správné míře. Některé z příznaků mohou být také léky, např. antikonvulziva nebo opioidy jsou předepisovány pro zmírnění bolesti, ale naopak mohou mít závažné vedlejší účinky a neuropatii zesílit.
Jak může pomoci CBD?
Bohužel mnoho pacientů s polyneuropatií nereaguje na konvenční analgetika. V některých případech ani silné opioidy nestačí na zmírnění symptomů onemocnění. Vzhledem k tomu, že je známo, že CBD a konopí účinně potlačuje bolest, může být užívání výrobků obsahujících CBD užitečným doplňkem konvenčních metod terapie.
Předpokládá se, že kanabinoidní receptor CB2 je zodpovědný za úlevu od bolesti. Vědci na univerzitě v Bonnu našli ve studii, že receptor CB2 může zpomalit různé obranyschopnosti těla.
Například věří, že zánět, který je nervovou reakcí na zranění, se může rozšířit do zdravé tkáně bez receptoru CB2. Tyto zastřešující záněty ji stále vidí jako příčinu nervové bolesti. Studie byla zkoumaná na myších.
U nich po poškození ischiasem došlo k silné zánětlivé reakci a následně k neuropatické bolesti. Aktivace receptoru CB2 snížila zánětlivou odezvu.
Výzkumníci z University of Parma také zkoumali dopad kanabinoidů na neuropatickou bolest. Studie zkoumala pacienty s bolestivými onemocněními, převážně bolesti nervů.
90% účastníků užívalo konopí souběžně s léčbou bolesti, včetně 76% dlouhodobě. 70% pacientů, kteří dlouhodobě užívali konopí, mělo pozitivní účinek, ale nebyly zjištěny žádné negativní vedlejší účinky.
Na základě tohoto zjištění vědci dospěli k závěru, že léčba neuropatické bolesti se zdá být účinná a bezpečná.
Navzdory dvěma slibným studiím je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné provést přesnější prohlášení. Nicméně doplnění konvenční terapie kanabinoidy má smysl.
Juvenilní revmatoidní artritida: Příznaky, projevy, léčba
Juvenilní revmatoidní artritida je onemocnění postihující děti do 16 let. Jedná se o zánět jednoho nebo více kloubů.
Příznakem je samotný zánět kloubu, tedy jeho bolestivost a otok. Dítě může mít zvýšenou teplotu, pokulhává a je unavené, po ránu může být omezena hybnost kloubu, kloub je zatuhlý. Typů JRA je mnoho a jejich projevy se liší.
Prvním typem je artritida pauciartikulární, ta je nejčastější, postihuje především ramenní nebo kolenní kloub. Jednou z hlavních komplikací, kterou přináší, je zánět duhovky, který se v počátcích nemusí vůbec nijak projevovat.
Dále existuje polyartikulární artritida, která postihuje malé klouby na rukou a na nohou a často se objevuje symetricky na obou stranách těla. Jako poslední je zde systémová artritida, která je vzácná a může postihnout nejen klouby, ale i orgány. Všechny tyto typy onemocnění mají tendenci střídat lepší a horší období.
Léčba
Dítěti jsou podávány léky, které mírní zánět kloubů. Dále musí dítě docházet na rehabilitace a na různá cvičení. Využívá se i biologické léčba.
Po vyléčení nemoci léčba dále několik měsíců pokračuje, aby se zabránilo návratu onemocnění.
Léky
Používány jsou léky mírnící zánět jako kortikoidy a nesteroidní antiflogistika. Tyto léky však mají nežádoucí účinky, působí především na růst a imunitu. Proto je vždy nutné je užívat pod lékařským dohledem a tak, aby pozitivní účinek léčby převážil nežádoucí účinky.
Vyšetření
Lékař si nejprve promluví s rodiči o příznacích, které dítě má. Dále odebere dítěti krev, kterou pošle na rozbor a pošle dítě na vyšetření na revmatologii. Důležité je vyloučit jiná onemocnění, která se také projevují bolestmi kloubů.
Možné komplikace
Samotná léčba a rehabilitace jsou komplikací, jelikož se jedná o dlouhodobé záležitosti ovlivňující běžný život. Někdy se rodiče obrací i na pomoc psychologa. Navíc nemoc má tendenci se vracet, proto je důležité její naprosté doléčení. Asi nejzávažnější komplikací, která se může objevit, je zánět duhovky. Pacient může dokonce oslepnout.
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
Trvalé následky
Může se stát, že nemocný bude mít jednu končetinu delší v závislosti na postižení růstové chrupavky. Současná medicína se však snaží tomuto postižení předejít.
Kdy jít k lékaři
S dítětem k lékaři běžte, pokud si stěžuje na bolesti kloubů a bývá po ránu špatně pohyblivé.
Revmatoidní artritida začíná nenápadně. Bez včasné léčby ale hrozí invalidita
„Vše u mě začalo otokem pravého kolena, ke kterému se přidal o týden později i otok druhého. Lékař mi nejprve udělal punkci, u které mi vodu z kolena odsál. Druhý den ale bylo koleno nateklé znovu. Než mi lékaři diagnostikovali tzv. juvenilní revmatoidní artritidu, bylo punkcí skoro třicet,‘ začíná své vyprávění David.
Přečíst článek ›
Ten byl do doby před propuknutím onemocnění velmi aktivní – hrál divadlo, tancoval, sportoval -, to se ale změnilo. Protože v Kolíně se žádný lékař dětské revmatoidní artritidě nevěnoval, byl David odeslán do Motola.
Tam mu nasadili silné dávky kortikoidů, které pomohly ke zklidnění onemocnění. Přesto trvalo rok, než David mohl zase běžně fungovat, odložil berle a mohl chodit do školy.
Po propuknutí nemoci měl totiž často ráno klouby tak ztuhlé, že nebyl schopný ani do školy dojít.
‚Po zvládnutí prvního náporu nemoc 12 let spala. Zlom nastal, když jsem začal pracovat v manažerské pozici spojené s velkou časovou náročností a stresem.
Nejprve se objevily znovu ranní ztuhlost, bolesti kloubů (hlavně kyčlí) a páteře a já musel brát vysoké dávky kortikoidů a tlumit bolest. Takhle to už nešlo dál.
Změnil jsem revmatoložku a shodou okolností šlo o stejnou lékařku, která mě měla původně na starosti jako dětského pacienta. To byl rok 2017 a já měl již nevratně poškozené kyčle, u kterých se začaly klouby de facto rozpadat,‘ pokračuje David.
Počty:* V Česku je přibližně 91 tisíc lidí s revmatoidní artritidou.* Onemocnění častěji postihuje ženy než muže.
* Obvykle se objevuje mezi 40. a 60. rokem života.
Paní doktorka mu nasadila biologickou léčbu. ‚Termín si budu pamatovat snad do smrti, protože čtyři předchozí měsíce jsem nespal a i přes léky se bolestí budil skoro dvacetkrát za noc.
To mělo samozřejmě vliv na můj pracovní i soukromý život. Klidné noci, ústup bolesti a optimismus se mi vrátily už po týdnu.
Zmizely mi ranní ztuhlosti, bolesti kloubů, příšerná únava a měl jsem víc energie a chuť opět začít něco dělat,‘ vzpomíná David.
Přečíst článek ›
Ačkoli píchnout si poprvé lék do břicha byl pro Davida problém, dnes to označuje za minimální komplikace a říká, že naprosto převažují pozitiva. Berle se mu však podařilo trvale ‚odhodit‘ až po oboustranné výměně kyčelních kloubů, které již nešlo zachránit.
‚To, že kvůli píchání léku nemusím navštěvovat lékaře, je pro mě možná důležitější než pro ostatní pacienty. Změna léčby a operace kyčlí mi totiž umožnily splnit si sen – cestu kolem světa. Ta trvala rok.
Do Čech jsem se vracel každé 3 měsíce kvůli kontrole a úpravě léčby. Cestování jsem nyní musel kvůli riziku koronaviru přerušit. Jakmile to ale situace dovolí, hodlám se k němu vrátit.
Vím, že i díky současné léčbě to bude možné,‘ uzavírá David.
Co je revmatoidní artritida?
* Revmatoidní artritida (RA) je chronickým zánětlivým (autoimunitním) onemocněním postihujícím pohybový aparát. Zasáhnout však může i mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce nebo plíce.
* Mezi časté projevy nemoci patří teplota, únava, ranní ztuhlost kloubů, otoky kloubů, bolestivost v okolí kloubů, záněty šlach, deformity a omezení hybnosti nemocného. Onemocnění zatím nelze zcela vyléčit.
* Nemoc mohou mít i děti, u nichž se diagnostikuje jako juvenilní idiopatická artritida (JIA). Onemocnění významně omezuje život pacientů a může vést k trvalé invaliditě a plné závislosti pacienta na okolí. Proto je velmi důležitý včasný přístup k účinné léčbě.
* Díky včasnému zahájení biologické terapie klesá podle studie Inovace pro život doba, kterou pacienti tráví v nemocnicích, a rovněž počet těch, které je nutné hospitalizovat.
Tipy pro zdraví
Lidem s revmatoidní artritidou mohou pomoci fyzioterapeuti elektroléčbou, teplými nebo studenými obklady, cviky na udržení pohybových schopností nebo masážemi (ty ale nejsou vhodné při akutní fázi nemoci).
V případě, že vám nemoc zasahuje do denního života, můžete se obrátit na ergoterapeuta, který vám pomůže s výběrem kompenzačních pomůcek a poradí, jak kloubům co nejvíc ulevit.
Lidé s chronickými nemocemi se často necítí dobře ani po duševní stránce, proto je dobré zaměřit se i na duševní cvičení, jako je jóga, tai-či, dechová cvičení a také návštěva psychologa. Při dlouhodobých bolestech a problémech se zdravím se mohou rozvíjet i deprese.
Názor odborníka: revmatolog prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D. (Revmatologický ústav)
Pro revmatoidní artritidu jsou typické klidové bolesti, zpravidla jsou klouby po ránu ztuhlé a plné sevření ruky v pěst může někdy trvat i několik hodin.
Ve většině případů se potíže rozvíjejí postupně v řádu týdnů až měsíců, artritida je zpravidla symetrická a postihuje větší počet kloubů. Někdy se mohou současně objevit i neurčité potíže, nejčastěji únava.
Ve vyšším riziku jsou pacienti s pozitivní rodinnou anamnézou revmatoidní artritidy a velmi pravděpodobně také kuřáci.
Přečíst článek ›
V minulosti se tvrdilo, že přibližně polovina pacientů s revmatoidní artritidou bude během 10 let od začátku nemoci v invalidním důchodu. To dnes již díky moderním lékům není pravda.
Základem léčby jsou přípravky modifikující chorobu, tzv. DMARD, mezi které patří konvenční léky a cílené léky. Často se, zejména na počátku, podávají glukokortikoidy pro rychlý protizánětlivý účinek.
Biologické léky, případně cílené syntetické léky se podávají až po selhání konvenční léčby.
Recept: Zdravá pomazánka
Ingredience: 2 lžíce oleje, 1 cibule, 1 mrkev, ½ hrnku červené čočky, plechovka červených fazolí ve slaném nálevu, sůl, kari, kurkuma, stroužek česneku, chilli koření, bagetky
Postup: Nakrájejte nadrobno cibuli a mrkev na kostičky a poté osmahněte na oleji. Chvíli restujte, potom přidejte trochu kurkumy, rozmačkaný česnek, chilli koření a špetku kari.
Poté do hrnce přidejte propláchnutou čočku a zalijte vodou. Čočku povařte 15 minut, dokud nebude rozvařená na kaši, a poté ji osolte. Fazole z plechovky slijte a přidejte k čočce, následně vše rozmixujte.
Po vychladnutí namažte pomazánku na bagetku či jiné pečivo.
„S léčbou je nutné začít včas, jinak pacienta může stát revmatoidní artritida práci i partnera,“ říká revmatoložka
O tom, že revmatoidní artritida postihuje převážně mladší ženy, jsme si s revmatoložkou MUDr. Olgou Růžičkovou povídaly v minulé části rozhovoru. Dnes se zaměříme na to, proč je onemocnění důležité diagnostikovat a léčit včas a jak na to.
V předchozí části rozhovoru jste zmínila, že je důležitá včasná diagnóza revmatoidní artritidy. Čemu může zabránit?Klademe důraz na to, abychom pacienta diagnostikovali dříve, než dojde k nevratným poškozením kloubů.
To znamená v době, kdy se objeví otok a bolest kloubu, ale klouby jsou ještě neporušené, na rentgenu není žádná změna tvaru, konfigurace kloubu. V takovém případě jde o velmi časné stadium.
V této době ještě obvykle nebývá přítomno žádné orgánové postižení.
Proč se k vám pacienti ne vždy dostanou právě v tomto časném stadiu?Pacienti obvykle zpočátku sami podceňují své obtíže, doposud zdraví lidé předpokládají, že obtíže samy odezní. Posléze navštíví praktického lékaře, který obvykle vyloučí všechny častější příčiny stavu, hlavně infekce.
Poté se pacienti dostanou na ortopedii, kde se pátrá po mechanické příčině obtíží, tedy přetížení, úrazu. A pokud je zatím postižen třeba jen jeden kloub, obvykle je doporučeno znehybnění v ortéze či sádrovém obvaze. Jenže to obtíže ještě zhorší. Pak pacienti projdou imunologií a různými dalšími lékařskými pracovišti.
A než se dostanou k nám, tak to bohužel trvá třeba šest, devět měsíců. Během té doby jsou ale v pracovní neschopnosti, což ohrožuje jejich zaměstnání a vnáší to problémy i do partnerských vztahů. Mohou se dostat do ekonomické tísně, kdy nemohou plnit své finanční závazky, jakou jsou např. pravidelné platby za bydlení.
Sociální aspekty hrají velkou roli, proto se nemocní často dostanou do těžké deprese, což je logické. A tomu všemu chceme včasnou diagnózou a léčbou předejít.
Je složité diagnostikovat revmatoidní artritidu?Diagnostika většinou složitá není, ale má svá specifika. Hlavně je nutné na tuto chorobu při vyšetření myslet.
Praktický lékař sice nemůže jistě stanovit diagnózu revmatoidní artritidy, ale je velmi důležité, aby k nám pacienta s podezřením na ni poslal co nejdříve.
Proto máme ambulanci časné artritidy, kam má každý lékař možnost zatelefonovat nebo napsat a svého pacienta objednat.
Jaký je postup při diagnostice?Každého pacienta vyzpovídáme a klinicky vyšetříme. Pak mu odebereme krev ze žíly a pošleme ji na laboratorní vyšetření včetně imunologického vyšetření. Dále provádíme rentgenové vyšetření kloubů a vyšetření ultrazvukem, které nám ukáže, zda je v kloubu přítomen zánět
Jaká pak následuje léčba onemocnění?Léčebných možností naštěstí hodně přibylo. Zvláště za posledních dvacet let v našemu oboru došlo k jejich extrémnímu nárůstu, což je samozřejmě vítané.
Lze říci, že pro naprostou většinu pacientů máme možnosti účinné léčby. Naším cílem už teď není jen zmírnit chorobu, ale během tří až šesti měsíců pacienta uvést do naprosté remise.
To znamená, že při léčbě nemá žádné obtíže, vrátí se k původnímu stylu život před vypuknutím nemoci.
Nemoc ale nelze úplně vyléčit.Choroba s pacientem zůstane už po zbytek jeho života. Zatím nemáme možnost, jak ji zcela vyhnat. Ale máme relativně hodně možností, jak ji zahnat do ústraní a tam ji nechat.
Každý pacient má tedy jinou léčbu?Vždy jde o individuální přístup, individuální léčbu. Nikdy neléčíme chorobu, ale vždy konkrétního pacienta.
Doporučujete pacientům pohyb, sport? Nebo je třeba se ho naopak vyvarovat a šetřit se?Kloub, aby byl zdravý, musí se hýbat. K léčbě tedy patří i rehabilitace a pohybová zátěž. Ale adekvátní postižení. Je to opět individuální.
Snažíme se, aby naši pacienti, pokud jsou správně léčeni, neměli žádná omezení. Mohou se věnovat jakékoli pohybové aktivitě, která je žádoucí. Samozřejmě v momentě, kdy je choroba aktivní, a oni mají klouby oteklé a bolavé, je vhodný klid.
Jestliže jsou ale právě bez potíží, je vhodné aby měli dostatek pohybu. Samozřejmě nemám na mysli vrcholový sport nebo extrémní sporty.
Jak se díváte na léčbu homeopatiky a bylinkami?K tomu nemám úplně právo se vyjadřovat, protože o této léčbě nic nevím. Nestudovala jsem ji, nemám k tomu žádné podklady. A musím se přiznat, že se na to ani nechystám, čistě proto, že tomu nevěřím. Ale to je můj soukromý názor.
Hraje ve zlepšení či zhoršení nemoci nějakou roli strava?Pokud má pacient obecně špatné stravovací návyky, excesy jakýmkoli směrem, pak má úprava stravy pozitivní účinky. Nicméně to je naprosto obecný přístup.
Není nic, co by bylo v případě jídelníčku konkrétně zaměřené na revmatická onemocnění. Pacient, který žije zdravě a racionálním způsobem, nemusí nic měnit.
Pacientovi obéznímu, stravujícímu se ve fast foodech, se zvýšenou hladinou lipidů nebo vysokým krevním tlakem pak samozřejmě změna jídelníčku prospěje.
Trápí vás revmatoidní artritida? Doporučujeme vám zajímavé video Život s revmatoidní artritidou je bolestivý a může vést až k invaliditě. Častá nemocnost, menší produktivita práce, absence v zaměstnání, nebo potíže doma. Lidé s tímto onemocněním se potýkají s řadou problémů, které si zdravý člověk dovede jen těžko představit.
|
Pokud se onemocnění revmatoidní artritidy týká vás nebo někoho z vašeho okolí, rádi vám chceme doporučit zajímavé video, které poukazuje na tuto problematiku.
V současné době žije na území ČR kolem 70 000 pacientů s revmatickou artritidou. V poměru se jedná o dvě třetiny žen.
Čtěte také:
Revmatoidní artritida: stanovení diagnózy trvalo rok a půl
Příběh jsem rok nosila v hlavě pro jednu rodinu s holčičkou s revmatem. Přemýšlela jsem, jak ji povzbudit a věděla jsem, že jinak než pohádkou své sdělení nesvedu formulovat.
A pak přišla jarní karanténní omezení a když už byla umytá okna i celý byt, odhodlala jsem se příběh dopsat a na její ilustrace oslovila Ivanu Čeljusku, jejíž styl tvorby mám moc ráda.
Pak jsem napsala do Revma Ligy, zda by pohádku nevyužili i pro další dětské pacienty, nápad se ujal a díky jejich podpoře i mnoha dárců je knížka na světě.
Žirafa Amálka je knížka pro děti s revmatoidní artritidou.
Autor: Revma Liga Česká republika, z.s.
Jak dlouho žijete s revmatem vy osobně?
Už to bude 21 let.
Za tu dobu už člověk nemoc docela pozná. Jaký je podle vás nejnegativnější aspekt života s revmatem?
Nejhorší na téhle nemoci je pro mě poradit si se strachem z toho, co bude, když nemoc vystrčí růžky. Ale pořád je pro mě lepší si ten strach přiznat, než se stále tvářit statečně.
Najdete i nějakou pozitivní věc?
Raději bych tedy žila bez revmatu. Nemoc mi přinesla pochopení, že jsem nahraditelná, že věci počkají, i když je svět tak rychlý. A že zdraví je opravdu nejcennější.
Online vyhledávání na telefonu je pro artritiky mnohem složitější, než se může zdát.
Autor: Revma Liga Česká republika, z.s.
Jak jste přišla na to, že máte revma?
Prvním příznakem byla voda v koleni a ač jsem šla k lékaři hned, jako většina pacientů s revmatem jsem nejprve bloudila po ortopedii a jiných ordinacích a trvalo asi rok a půl, než mi byla stanovena diagnóza.
To dlouhé čekání sice nevedlo k tomu, že by se nemoc nějak zhoršila, ale bylo nepříjemné, že člověk nikam nepasuje, čas běží, potíže zůstávají a člověk se pořád dozvídá vylučovací metodou, že “tohle to není”.
Chtěla jsem slyšet, co mi je a co můžu dělat, aby mi bylo líp. Naštěstí vše dobře dopadlo.
Takže už máte za sebou nějakou léčbu?
Za sebou mám mnoho druhů léčby. Jak léčby klasické (pravidelné užívání léků, případně operace), tak asi jako většina revmatiků i zkoušení změny stravy či celkového životního stylu.
A pak také různé alternativní směry, jako homeopatie, akupunktura a mnoho dalších.
Taky třeba vlastní psychoterapii v začátku nemoci, kdy jsem těžce snášela ztrátu zdraví a také hledala, s čím vším u mě může nemoc souviset.
Více o revmatoidní artritidě se dozvíte od 9. do 11. října během online webinářů, workshopů a dalších událostí, které u příležitosti Světového dne artritidy pořádá Revma Liga ČR.
Autor: Revma Liga Česká republika, z.s.
Jaké máte zkušenosti s alternativní léčbou?
Boj revmatičky Heleny. Neudělám si ani culík, tak jak se postarám o dítě?
„V zimě to budou tři roky, kdy jsem pocítila první problémy. Byly tuhé mrazy a mě začala bolet čelist. Myslela jsem si, že mi na horách ofoukla tvář. Za dva dny se přidalo rameno, to jsem přičítala lyžování,“ vzpomíná Helena.
Pár týdnů byl klid, jenže na jaře se objevily další bolesti, tentokrát na ploskách nohou. „Bolest navíc stále sílila. Ráno už jsem ani nemohla pořádně chodit a musela jsem si brát léky. Ale myslela jsem si, že mám špatné boty, nebo třeba moc chodím na podpatcích. Kamarádka mi pak doporučila, abych si nechala nabrat krev a že moje doktorka zjistí, kde může být problém,“ pokračuje.
V nemocnici lékaři objevili zvýšený faktor pro revmatoidní artritidu. Helena se proto ihned chtěla objednat na revmatologii a začít potíže řešit. „Jenže objednací lhůta byla dva měsíce.
To pro mě bylo s těmi bolestmi naprosto nepředstavitelné.
Naštěstí jsem se na doporučení dostala jinam, kde mi hned ten týden udělali podrobnější krevní rozbor a rentgeny,“ popisuje mladá žena, co předcházelo definitivnímu stanovení diagnózy.
| Revmatoidní artritida, lidově revma, je autoimunitní onemocnění napadající především klouby, ve kterých vyvolává chronický zánět. Postihuje lidi mezi 20. a 50. rokem života, častěji ženy. Příčina nemoci není známá a neexistuje také žádný lék. Léky je možné jen tlumit příznaky – bolest, ztuhlost a otoky. Onemocnění může vést až k trvalé invaliditě. |
Kde koho by ve třiceti letech takový ortel srazil na kolena. Helena však v první chvíli cítila hlavně úlevu. „Někdo konečně zjistil a pojmenoval, co mi je. Pamatuji si, jak jsem to nadšeně volala manželovi ve stylu ,Bingo, přišli na to!’. On už tak nadšený nebyl, protože stejnou nemoc má i jeho maminka. S obavami pak reagoval i zbytek rodiny,“ vzpomíná.
I ona sama si postupně všechno začala uvědomovat. „Když prášky zabraly, byla jsem šťastná. Byla jsem v euforii, navíc jsem v tu dobu ještě neměla žádné nevratné změny na kloubech.
Postupem času jsem ale viděla omezení spojená s nemocí: musela jsem přestat dělat sport, který jsem měla ráda – pole dance. Kruhové tréninky jsou také pasé.
Nemůžu například podstoupit ani operaci očí, moje léčba by komplikovala hojení,“ vyjmenovává.
Léky začala brát troje: kortikoidy, imunosupresiva a podpůrné doplňky na kosti. „Ale prognózy nejsou dobré, dochází k postupnému zhoršování. Obecně nemoc zkracuje život o pět až deset let,“ říká. Zlepšení může očekávat v období tzv. remise. To zatím nezažila, a to ani nyní během těhotenství, kdy nemoc často ustupuje.
„Aktuálně jsem zvědavá na to, jak budu mateřství zvládat. Nakonec se nemoc usadila v zápěstích. Jsou dny, kdy si nejsem schopná nalít vodu z konvice a udělat si culík. Člověk si pak říká, jak bude schopný se postarat o malé nesoběstačné stvoření, když je sám odkázán často na ostatní,“ uvažuje.
| Článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu [email protected]. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
„To je asi největší psychická limitace – protože v 33 letech nechcete neustále za někým chodit, ať vám otevře lahev, ať vám vynese tašku. Říkáte si, co budu pane bože dělat v padesáti? Ale u téhle nemoci by si člověk podle mě neměl dlouhodobou prognózu připouštět, jinak se zblázní. Jsem ráda, když jsou rána a dny, kdy mě nic nebolí.“
Proč se u ní revma objevilo, Helena netuší. Roli částečně hraje genetika, spouštěčem může být stres a další faktory, stejně jako v případě dalších autoimunitních onemocnění.
Helena je už se svou nemocí smířená, hodně jí pomáhá i rodina, která se jí snaží maximálně pomáhat. „Když se k tématu dostanu s někým v práci, ve společnosti, následuje takový ten soucitný pohled.
Ti asertivnější si nechávají vysvětlit, proč není revmatoidní artritida nemoc starých, ale i mladých. Mám kolem sebe také pár přátel, kteří mě dovedli k alternativní léčbě – čínské medicíně.
Nebyl to špatný experiment, dokonce to dočasně zabralo,“ říká mladá žena.
„Po porodu bych ještě chtěla zkusit Wim Hofovu metodu dýchání a otužování. Nechce se mi v tom utápět, tak hledám i další cesty. Existuje spousta projektů a revmatiků, kteří se o své zkušenosti dělí,“ uzavírá.
Maminka má revmatoidní artritidu, otoky, modřiny, zvrací, mluvívá o smrti. Jak jí pomoci?
Odpověď na dotaz ze dne 16. července 2018 zobrazit původní dotaz Dobrý den, mám maminku , které je 81 let. V poslední době trpí nechutenstvím, často je jí na zvracení a dokonce zvrací. Dlouhá léta trpí revmatoidní artritidou , často se jí tvoří modřiny , otoky.
Léčí se, ale mám dojem že vše vzdává a často mluví o smrti. Prosím, jak jí mohu pomoci, aby netrpěla a opět měla chuť k jídlu ? není osamělá a nemá psychické potíže, ovšem pobyt v nemocnici by jistě odmítla. Je bývalá zdravotnice….Děkuji Vám za odpověď, tato situace mne velmi trápí, ta bezmoc.
Anna Píšete nám o Vaší 81 leté mamince, která momentálně trpí nechutenstvím, nauzeou i zvracením. Kvůli revmatoidní artritidě je náchylná na tvorbu modřin a otoků. Píšete, že maminka to vzdává a často mluví o smrti. Ptáte se, jak můžete mamince pomoci, aby netrpěla a měla opět chuť k jídlu.
Vážená paní Anno,
z toho, jak píšete o mamince je znát, že Vám na ní hodně záleží a poctivě sledujete všechny příznaky nemocí a stárnutí, které jí působí obtíže. Za takových okolností je normální, že Vás tato situace trápí. Zmiňujete Vaši bezmoc. Je to emoce, která člověka dokáže velmi vyčerpat, je tedy dobře, že jste se obrátila na naši poradnu, abyste zkonzultovala, jak můžete mamince pomoci.
Nejprve k fyzickým obtížím Vaší maminky. Cestou internetového poradenství je těžké z Vašeho popisu vyhodnotit, jak přesně byste mohla mamince pomoci a to zejména u potíží způsobených revmatoidní artritidou. Chtěla bych Vás tedy podpořit v konzultaci s ošetřujícím lékařem. Dozvědět se víc o jeho pohledu na zdravotní stav Vaší maminky a konzultovat možné postupy.
Při nechutenství, pocitu na zvracení a zvracení můžete zkoušet některá obecná doporučení jako například rozdělit jídlo během dne na menší porce (pár lžiček několikrát denně).
Je dobré respektovat, na co má Vaše maminka chuť, ale můžete vyzkoušet podávat zmrzlinu, kompoty, ovocné přesnídávky nebo vývary. Při nedostatečném příjmu živin je také možné vyzkoušet Nutridrinky. Jedná se o tekutou výživu, kterou můžete zakoupit v lékárně.
Někteří lidé si také pochvalují, jak jim pivo v malých dávkách pomáhá při trávení a jak vychlazená (odstátá) Coca cola nebo jiné studené nápoje (kostka ledu) pomáhají při nevolnosti a zvracení.
Je také dobré vnímat, že v konečné fázi života může být snížená chuť k jídlu a nízký příjem potravy přirozeným vývojem. Je dobré zvažovat i to, že při omezené pohyblivosti dochází k nižšímu výdeji energie a tím pádem může být snížená i chuť a potřeba jídla.
Zmiňujete se o tom, že Vaše maminka často mluví o smrti a máte pocit, že vše vzdává. Těžko se dá odhadnout, co přesně Vaši maminku vede k tématu smrti. Je snad vyčerpaná fyzickými obtížemi? Hledá své smíření se smrtelností nebo se připravuje na odchod z „tohoto světa“? Ať je za tím cokoli, je moc dobře, že si Vaše maminka dovolí téma smrti před Vámi otevřít.
Nemusíte se bát, že byste maminčiny myšlenky na smrt podporovala, pokud s ní v tomto tématu zůstanete. Každý má právo uvažovat o smrti a je dobré, když na to nemusí být sám. Při sdílení s maminkou je zcela v pořádku vyjádřit i to, jaké je to pro Vás.
Další možností je využití služeb, které také nabízejí bezpečný prostor k těmto tématům, například linky důvěry.
Domníváte se, že Vaše maminka by jako bývalá zdravotnice odmítla pobyt v nemocnici. Pokud však zvažujete využití nějaké pomoci, tak pobyt v nemocnici není jedinou variantou.
V domácím prostředí Vám jistě může pomoci návštěva praktického lékaře, který Vám může předepsat agenturu domácí péče (zdravotní sestry, které dle předpisu vykonávají odborné zdravotnické úkony v domácím prostředí v čase a rozsahu určených lékařem).
S jídlem a hygienou může mamince pomoci například pečovatelská služba nebo osobní asistence (pečovatelky, které přijdou pomoci při snížené schopnosti zajistit vlastní základní potřeby nezdravotního charakteru).
V půjčovnách pomůcek máte možnost získat potřebné vybavení pro usnadnění domácí péče. Pokud si budete potřebovat odpočinout, můžete pro maminku využít až na tři měsíce odlehčovací (respitní) pobyt.
Při platbě těchto služeb Vám pomůže příspěvek na péči.
Pro posouzení stavu maminky si můžete vyžádat kromě návštěvy praktického lékaře i ambulantní návštěvu lékaře paliatra (bývá např. v hospici nebo v paliativním týmu některých nemocnic), který může navrhnout medikaci proti obtěžujícím symptomům a zhodnotit, zda už by byl čas na péči domácího či lůžkového hospice.
Můžete také využít telefonickou či osobní konzultaci v některé z poraden pro péči o seniory nebo při hospicích v místě Vašeho bydliště, kde pracovníci umí probrat s pečujícími vše potřebné.
Během péče o naše blízké, ať už té dlouhodobé nebo na konci života, nezapomínejte na Vaše prožívání, potřeby a vyčerpání. I Vy potřebujete sílu, uvolnění a podporu. Pokud nebudete Vy v plné síle, těžko budete moci poskytnout pomoc mamince, což je teď Vaším cílem.
- Přeji Vám, aby se podařilo najít pro Vaši rodinnou situaci takové řešení, které Vám dodá dobrý pocit ze zajištění adekvátní pomoci a zároveň získání tolik potřebné podpory.
- S úctou za Cestu domů
- Sára Balabánová
Dotaz zodpovídá sociální pracovnice, perinátální provázení