Nedaří se vám zhubnout? Možná za to může pečivo. Nebo snad ne? Málokterá součást našeho jídelníčku budí takové emoce jako právě pečivo. Ať už to klasické bílé, nebo „zdravé“ celozrnné. Opravdu nám pečivo škodí?
Rohlíky, housky nebo třeba chléb čerstvě vytažený z pece. Jak se konzumace pečiva projevuje na našem zdraví a postavě? Přestože podle údajů Českého statistického úřadu průměrný Čech zkonzumuje přibližně 100 kg pečiva ročně [1], stává se z pečiva novodobý strašák.
Obzvlášť bílé pečivo nemá mezi odborníky právě nejlepší pověst – vzniká totiž z bílé mouky, tedy mouky, jejíž zrno je zbaveno slupky a klíčku. Právě v těchto svrchních vrstvách se ale nachází až 80 % všech cenných látek (jako jsou vitamíny, minerály, tuky a vláknina).
Obzvlášť bílé pečivo nemá mezi odborníky právě nejlepší pověst – vzniká totiž z bílé mouky.„Nedostatek vlákniny může vést ke vzniku rakoviny tlustého střeva. Vznikají také častěji zácpy a pocit sytosti se dostavuje na kratší dobu, což člověka nutí častěji jíst. Následně přibírá na váze,“ vysvětluje například Monika Divišová, odbornice na zdravou výživu [2].
Problém ovšem není pouze v bílém pečivu. Pojďme se na jednotlivá úskalí pečiva podívat důkladněji.
Je pečivo zdravé? aneb strašák jménem lepek
Že pečivo neprospívá celiakům nebo lidem s alergií na pšenici, je dnes všeobecně známé. Jak ale upozorňují například Iva Hoffmanová z 3. lékařské fakulty UK a Daniel Sánchez z Mikrobiologického ústavu, lepek může škodit i lidem netrpícím celiakií. V této souvislosti mluví o takzvané neceliakální glutenové senzitivitě [3].
Ta se projevuje podobně jako celiakie.
Do několika hodin až dnů po konzumaci jídla obsahujícího lepek se u pacientů objevují typické „celiakické“ potíže – problémy s trávením, pocit nafouklého břicha, nepravidelná stolice, ale například i bolest hlavy, silná únava nebo deprese. Naopak k tyto problémy obvykle rychle ustupují. Lidé také po přechodu na bezlepkovou dietu pociťují často úlevu od dalších nemocí souvisejících s imunitou [4], [5].
Čím je to způsobeno? Jak usuzují například Hoffmanová a Sánchez ve svém článku, za vše „může“ náš trávicí trakt. Obiloviny se totiž na našem jídelníčku objevily teprve před 10 tisíci lety. Od té doby se ale lidský trávicí trakt a imunitní systém na příjem specifického obsahu pšenice, ječmena, žita a ovsa nestihl optimálně adaptovat.
Jaké je složení pečiva ze supermarketu?
Problém navíc nespočívá pouze v lepku. Pečivo, které v běžných obchodech seženete, obsahuje řadu látek, které vašemu zdraví ani v nejmenším nesvědčí.
Za vším přitom můžeme, jako obvykle, hledat především ekonomické důvody. To proto, že cílem výrobců i prodejců je, aby se pečivo mohlo prodávat co nejdéle.
Jak toho docilují? Jednoduše – za pomoci konzervantů, které mají trvanlivé pečivo udržet déle čerstvé, respektive alespoň zdánlivě čerstvé [6].
Výrobci také s oblibou pečivo dobarvují, vědí totiž, že „tmavé“ pečivo spotřebitelé často zaměňují za pečivo „celozrnné“ (které vnímají jako zdravější).
Při pěstování obilovin určených k výrobě pečiva a dalších potravin se navíc dodnes používá nebezpečný glyfosát, a to pro pro urychlení dozrávání a vysušení klasů. Jeho přítomnost v pečivu (nebo třeba i pivu) objevily i nezávislé testy [7]. Podle studie autorů z Washingtonské univerzity přitom právě glyfosát zvyšuje riziko rakoviny až o 41 procent [8].
Při pěstování obilovin určených k výrobě pečiva a dalších potravin se navíc dodnes používá nebezpečný glyfosát.
Čerstvé versus rozpečené pečivo
Ani s chutí běžného pečiva to v posledních letech nebývá nejslavnější. Téměř veškeré pečivo, které dnes seženete v supermarketu (i v některých pekárnách), je totiž takzvané rozmrazené pečivo. Co to znamená?
„Výrobky jsou dováženy ze zahraničí, často dlouhodobě skladovány a pak prezentovány jako čerstvé nebo čerstvě dopečené,“ vysvětluje předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal [9].
Výsledek? Rozmrazování pečiva stojí za tím, že jen pár hodin poté, co si pečivo donesete domů, získá konzistenci gumového rohlíku. A rozhodně si na něm příliš nepochutnáte.
Pečivo a hubnutí
Odsuňme teď ale na chvíli chuť a složení stranou a podívejme se na to, co řadu lidí zajímá především – dá se zhubnout, i když si pečivo nedokážete odpustit?
Mnozí lidé tvrdí, že pečivo má ve vyváženém jídelníčku a v rámci pestré stravy svůj význam. Poukazují přitom na vysoký obsah vlákniny (obzvlášť v celozrnném pečivu). Jak je to ale ve skutečnosti?
Je pečivo opravdu nezbytností?
Pravdou je, že role vlákniny ve stravě je nenahraditelná. Laicky řečeno, slouží jako „úklidová četa“ ve střevech, a mimo jiné tak usnadňuje trávení.
Konzumujete-li ale vlákninu primárně z pečiva, musíte za to platit vysokou cenu.
Pečivo je totiž nutričně velmi chudá potravina (podobně jako další výrobky z obilovin, například těstoviny nebo pizza), a kromě vlákniny tak do sebe nedostanete téměř žádné nutričně prospěšné látky – pouze pořádnou porci kalorií [10].
Hledáte-li vhodný zdroj vlákniny, vybírejte tedy raději z čerstvého ovoce a zeleniny, případně z luštěnin (pokud vám jejich konzumace nezpůsobuje problémy [11]).
Vědci z Deakin University v Melbourne navíc prokázali, že konzumace pečiva může snadno vést k přejídání (a tedy i k přibírání na váze).
Jak ve své studii upozorňují, v lidském jazyce existují speciální receptory pro vnímání chuti škrobu a jedinci, kteří jsou na škrob citlivější, jeho chuti extrémně podléhají.
Výsledek? Nemohou se pečiva a obilovin obecně nabažit – což se samozřejmě negativně podepisuje na jejich postavě [12].
Bílé versus celozrnné. Je celozrnné pečivo zdravé?
Navzdory rozšířené představě nemusí ani celozrnné pečivo patřit mezi potraviny, které by vašemu tělu vysloveně prospívaly. Než si ale vysvětlíme proč, pojďme se nejprve podívat na to, jaký je vlastně mezi bílým a celozrnným pečivem rozdíl.
Bílá mouka vzniká z pšenice očištěné od svrchního obalu zrna i od klíčku. Všechno dobré, co obilniny obsahují, z ní mizí: bílá mouka je bez vlákniny, vitamínů, tuků i minerálů. Její výživová hodnota tak je téměř nulová, co ale umí výborně, je „zalepit“ naše střeva.
„Bílé pečivo našemu tělu nic nedodá, pouze oddálí pocit hladu, a to na krátkou dobu,“ upozorňuje například osobní trenér a výživový poradce Radek Pajič [13].
Celozrnná mouka se, naproti tomu, mele z celého zrna, bohatého na minerální látky, vitaminy a vlákninu. Jako bonus má i nižší glykemický index než mouka bílá, a my proto po konzumaci celozrnného pečiva nejsme tak brzy hladoví jako po výrobcích z klasické mouky.
Po konzumaci celozrnného pečiva nejsme tak brzy hladoví jako po výrobcích z klasické mouky.
I celozrnná mouka má však svá „ale“. Látky, které celozrnná mouka obsahuje, totiž mohou organismus velmi zatěžovat.
„Bílý rohlík sice neobsahuje nic, taky ale způsobuje minimum problémů. Celozrnný rohlík toho naopak obsahuje spoustu navíc, ale obsahuje i látky, které problémy způsobovat mohou,“ varuje výživový poradce Petr Havlíček.
Například děti by se proto celozrnnému pečivu měly vyhýbat úplně. Myslete ale při tom na to, že ani klasické bílé pečivo organismu neprospívá, nejzdravější tak je pečivo v jídelníčku výrazně omezit nebo zcela vyřadit.
Jak na skutečně zdravý chléb?
Nedokáže si pečivo odpustit? Zatím ještě nevíte, co jíst místo pečiva? Vybírejte z variant, které vašemu tělu tolik neškodí. Víte-li, jak na to, můžete na takový „zdravý chléb“ narazit přímo v obchodě. Ještě lepší ale je, pokud si zdravější chléb upečete přímo u sebe doma – a to třeba i ve variantě zcela bez mouky.
Jak na to? Přečtěte si naše rady.
1. „Zdravé“ kupované pečivo
Při nákupu se nenechte zmást barvou. I lákavě vypadající tmavý chléb může být ve skutečnosti upečený z bílé mouky. Důkladně proto sledujte složení – zajímat by vás měly chleby z celozrnné mouky, ideálně žitné, s nižším obsahem lepku a v bio kvalitě.
A konkrétně? Dobrý je bezobilný chléb Puretaste. Nenajdete v něm konzervanty ani lepek, navíc obsahuje velmi málo sacharidů, takže ho snadno můžete zařadit i do lowcarb jídelníčku.
Vyzkoušejte bezobilný chléb Puretaste.
Doporučit můžeme také trvanlivý žitný chléb Mestemacherse slunečnicovými semínky. Je celozrnný, dobře chutná a jako bonus – na rozdíl od některých jiných podobných produktů se neláme.
Doporučit můžeme také trvanlivý žitný chléb Mestemacher se slunečnicovými semínky.
Za sebe naopak doporučujeme vyhnout se celozrnnému žitnému fit chlebu od Penamu. Nejenže obsahuje řadu konzervantů, navíc se, alespoň z naší zkušenosti, drobí a často nám začne brzy plesnivět.
2. „Zdravé“ domácí pečivo s moukou
Nechcete být závislí na tom, co vám upečou jiní (a zda se vám to v obchodech vůbec podaří sehnat)? Upečte si svůj vlastní chléb. Je to jednodušší, než se zdá. Domácí chléb navíc můžete upéct na míru tomu, co máte rádi, a ozvláštnit ho třeba dýňovými semínky nebo ořechy.
Navzdory rozšířenému přesvědčení přitom nepotřebujete ani domácí pekárnu – místo toho zadělejte těsto v míse a chléb pak upečte v troubě, buď v pečicí míse, nebo na plechu vyloženém pečicím papírem.
Preferovat byste v ideálním případě měli domácí kváskový chléb z bio mouky s máslem. Myslete také na to, že byste ho na talíři neměli mít každý den, sloužit by měl pouze ke zpestření vašeho jídelníčku.
Upečete si zdravější chléb doma.
3. „Zdravé“ domácí pečivo bez mouky
Rádi byste se mouky ve stravě zbavili úplně, ale pečivo si nechcete odepřít? Jde to. Inspirujte se některými z receptů na zdravé domácí pečivo bez mouky.
- Recept na bezlepkový chléb bez mouky: Připravte si 200gramovou směs oblíbených ořechů a semínek (vhodné jsou například kešu, dýňová a lněná semínka nebo loupaný sezam) a krátce je promixujte. Přidejte 10 gramů psyllia, sůl, kmín, deci vody a lžíci olivového oleje, promíchejte a nechte přibližně 10 minut odpočinout. Pečicí nádobu vyložte pečicím papírem, těsto prohněťte a vložte do nádoby. V troubě rozehřáté na 180 stupňů pečte asi 60 minut.
- Recept na jogurtové pečivo bez mouky: V míse smíchejte čtyři vejce, 150 gramů tučného jogurtu a sůl. Přidejte rozemletá lněná semínka (přibližně pět lžic), 20 gramů psyllia a, pokud chcete, 50 gramů nadrcených ořechů. Vytvořte těstovou směs a nechte pár minut odpočinout. Vytvarujte do podoby bochánku, vložte na plech vyložený pečicím papírem a pečte v troubě rozehřáté na 160 minut přibližně 50 minut. Během pečení troubu neotevírejte, chléb by se vám mohl „propadnout“.
- Recept na lowcarb chléb se sýrem a bez mouky: V míse smíchejte 4 vejce, 200 gramů 45procentního eidamu nastrouhaného nahrubo, 5 lžic psyllia, špetku soli, kmínu, slunečnicových semínek a lžičku prášku do pečiva. Vytvarujte do požadovaného tvaru a na pečicím papíru pečte v troubě vyhřáté na 200 stupňů přibližně 15 minut, poté teplotu stáhněte a dalších 30 minut pečte na 150 stupňů.
Mimochodem, ještě jedna věc, než se pustíte do pečení. Přestože tyto recepty neobsahují mouku, často obsahují mléčné výrobky, například jogurty a tvaroh. Místo pojiva zase obvykle využívají psyllium. Zvažte proto, zda jsou kompatibilní s vaším stylem stravování nebo diety.
Jak přestat jíst pečivo?
Nestojíte o polovičatá řešení? Vyřaďte pečivo z jídelníčku úplně. Zapomeňte přitom na „výjimky“ – dáváte-li si dvakrát týdně k snídani chléb, nejde o výjimku, ale o styl stravování. Konzumace pečiva přitom má na naše zdraví i postavu řadu negativních účinků.
Jak dokládají například Dallas a Melissa Hartwigovi, autoři knihy Jídlo na prvním místě, v porovnání s ovocem a zeleninou nejsou obiloviny na živiny nijak bohaté. Navzdory tomu, jak nutričně chudé jsou, jsou ale zároveň velmi kaloricky vydatné. Výsledek? Živin vám mnoho nedodají, zato se po nich rychle dostavuje další pocit hladu a také nárůstek hmotnosti.
Jak tedy pečivo (a obiloviny) z jídelníčku vyřadit? Jděte na to postupně. Krok za krokem.
- Fáze č. 1: Vyřaďte bílé pečivo.
- Fáze č. 2: Vyřaďte z jídelníčku průmyslově zpracované (většinou kupované) pečivo, začněte péct své vlastní, domácí pečivo z bio surovin.
- Fáze č. 3: Omezte konzumaci pečiva pouze na domácí výrobky z celozrnné mouky.
- Fáze č. 4: Nahraďte pečivo jeho domácími „paleo“ nebo „lowcarb” alternativami bez mouky. Místo domácího lowcarb pečiva můžete sáhnout i po zdravé, kupované variantě – vybírejte například na www.zitnychleb.cz nebo www.lowcarbpekarna.cz.
- Fáze č. 5: Vyřaďte pečivo z jídelníčku úplně.
V jaké jste právě teď fázi? Víme, jak je omezování pečiva alespoň zpočátku těžké. Myslete ale na to, jak moc vám za to vaše postava a především vaše zdraví poděkují.
O NutricBistru: Už víc než pět let vám pomáháme zdravě zhubnout. Jsme první první paleo-veganské bistro v České republice s rozvozem jídla po celé Praze. Chcete se cítit a vypadat lépe, a to bez stresu a bez hladovění, pouze za pomoci kvalitních bio potravin? Ozvěte se nám. Rádi vám pomůžeme vybrat stravovací program na míru.
Důležité zdroje
Pečivo do krmelců nenoste. Zvířatům ublíží. Čím jeleny a srnky správně krmit?
Vánoční jedlé dárky pro lesní zvířata V posledních letech se stále více rozmáhá zvyk, kdy lidé chodí přikrmovat lesní zvířata. Na první pohled velmi bohulibá činnost však srnám ani laním příliš neprospívá a v krajním případě může stát i za úhynem zvířete. Pamatujte, že i obyčejný rohlík může zabít! Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Snad nikdo nechce lesním zvířatům ubližovat. Naopak! Většinou máme pocit, že pokud vezmeme děti na sváteční vánoční procházku do lesa a cestou přidáme do krmelců trochu dobrot na přilepšení, vykonáme dobrý skutek a děti učíme, jak se mají chovat ke zvířátkům. Ale ouha, dobře míněná pomoc se může snadno zvrhnout v ubližování.
Vánoční jedlé dárky pro lesní zvířata
Divoká zvířata si většinu potravy umí najít sama a myslivci jim, podle momentálního počasí, dodají potřebné množství do krmelců. To se však děje pravidelně, většinou jednou týdně, a k tomu přidají i kamennou sůl, kterou zvěř potřebuje k dobrému trávení.
Proč pečivo zvířatům ubližuje
Nejčastěji způsobuje problémy staré pečivo, které lidé nosí do lesa. Staré rohlíky a housky, ale ani tvrdý chleba na jídelníček srn ani jelenů nepatří. Na vině je především jejich nekontrolované množství! V pečivu je příliš mnoho sacharidů, které zvířatům v žaludku kvasí.
To vede k překyselení a k následnému úhynu bakterií, potřebných k trávení. Přemnoží se bakterie škodlivé a zvíře umírá. Pečivo je velmi nebezpečné pro všechny jeleny, srny, daňky i muflony.
Bohužel stejně, jako je pěčivo nebezpečné pro lesní zvířata, může ve větším množství ublížit i vodním ptákům.
Vánoční jedlé dárky pro lesní zvířata
Bezpečné přikrmování
Podle odborníků bychom nikdy neměli krmit lesní zvířata sami, od toho jsou myslivci a lesníci. Můžeme však vzít pytel sena, oves nebo ječmen, žaludy i kaštany, mrkev a jablka a vše předat v hájence. Myslivci pak sami krmení zvířatům rozdělí, podle svého uvážení. Dobrý pocit z pomoci lesním zvířátkům nám tak zůstane.
Vánoční jedlé dárky pro lesní zvířata
Jestliže se i přes důrazné varování, které je v poslední době slyšet ze všech stran, nechcete zimní procházky a krmení zvěře vzdát, vezměte s sebou opravdu jen seno. Nikdy ne pečivo!
Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Článek je zařazen v: Vánoce , přikrmování , krmení , lesní zvířata , srna , srnec , laň , jelen , muflon , daněk , pečivo , škodlivé , domácí rohlíky , tvrdý chleba , seno
Levný rohlík z Lidlu způsobil víc problémů než radosti
Cenová politika velkých obchodních řetězců vyvolává často nevoli u menších prodejců. Ovšem poslední případ vyvolal hádku nejen mezi výrobci, ale do sporu se nyní musel vložit i samotný antimonopolní úřad. Řeč je o levných rohlících z Lidlu, jejichž cena rozlítila pekaře. Co je na tom celém vlastně špatně? A proč to může mít ve výsledku negativní dopad na samotného spotřebitele?
Obchodní řetězec Lidl vsadil na dlouhodobé zlevňování základních potravin dle svého výběru. Do této nabídky se dostal i rohlík. Ten prodává Lidl od 16. ledna za 1,50 Kč. Běžná cena tohoto pečiva je v Lidlu obvykle 1,90 Kč. Podobnou částku dáte za rohlík i u většiny řetězců a menší obchody ho prodávají zhruba za tři koruny.
Lidl má prozatím v plánu držet cenu nízko do 2. února. Na to už zareagovali jeho konkurenti Tesco i Penny a rohlík tukový u nich spadl na 1,50 Kč za kus. Na tom, že se obchodní rival přizpůsobuje hodnotám zboží, není nic překvapivého, ani nového. Podobnou strategii u stejného druhu pečiva zkoušel už před časem Kaufland.
V tom je ale právě „zakopaný pes“.
Snižovaní cen má většinou logicky dominový efekt. Problém je, že si to mohou dočasně dovolit velké řetězce, ale malým obchodníkům zadělávají na nesnáze. Jsou pod tlakem, aby u svých výrobků snižovali cenovky spolu s ostatními. V aktuální „kauze rohlík“ se bouří pekaři, kteří cítí křivdu nad svou odvedenou prací.
Podle Svazu pekařů a cukrářů v ČR není možné, aby byla cena rohlíku po započítání všech nákladů pod tři koruny. Spekuluje se dokonce o tom, že pekárny dodávají řetězcům zboží pod cenou. Podle Svazu je denní výroba rohlíků v České republice kolem 13 milionů kusů, do řetězců se jich dodává kolem osmi milionů.
Ostatní řetězce zatím tvrdí, že nemají v plánu následovat cenovou politiku Lidlu a Tesca.
Zároveň výrobci pečiva upozorňují, že takový tlak na nízké ceny může některé pekárny zlikvidovat a čerstvé pečivo by bylo paradoxně nahrazeno zmrazenými polotovary. To by nakonec uškodilo samotným zákazníkům, kvůli kterým se slevové akce pořádají. Ti si zase ubližují tím, že jsou zvyklí nakupovat většinu zboží za akční ceny.
Marketingové strategie potravinových řetězců je natolik zhýčkaly, že výrobky za reálnou cenu bez slevy nechtějí nakupovat a raději si počkají na výhodné nabídky, ve kterých se velcí prodejci předhánějí. Levné rohlíky, které se teď zdají jako výhodná koupě, tak mohou v budoucnu nakonec vést k jejich zdražení či zhoršení kvality.
Na křik pekařů, že nízké ceny ohrožují jejich konkurenceschopnost a znevažují pekařské řemeslo, byl nucen reagoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Ten se vyjádřil ve smyslu, že si je sice vědom poměrně obtížné situace, v níž se pekárenský sektor nachází, avšak upozornil na to, že požadavky pekařů nejsou reálné.
Pokud by se výrobci pečiva snažili společným postupem ovlivnit některého ze svých kolegů, aby své zboží neprodával za nižší cenu, nebo by podobným způsobem chtěli změnit obchodní strategie řetězců, mohli by sami porušit zákon o ochraně hospodářské soutěže. A za tu jim hrozí pokuty až do výše 10 % z obratu.
Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz
Strašák jménem pečivo. Kdy a které druhy si můžete dopřát bez výčitek | Žena.cz
Pečivo se v posledních letech dostává na pomyslný pranýř a má dost odpůrců mezi stoupenci zdravého životního stylu. Zbytečně. Pokud se pečiva vzdáte úplně, jídelníček si ochudíte. Pečivo, jako zdroj sacharidů, do vyváženého a zdravého stravování patří, a to dokonce i v případě, že redukujeme svoji váhu.
Fígl je v tom, že musíme vědět, kolik a jaký druh pečiva je žádoucí, a které si dopřát pouze příležitostně. Zorientovat se v pečivu nám pomůže Mgr. Kateřina Šimková, výživová specialistka Zdravého stravování, s. r. o.
Kdy a kolik?
Obecně je zažitý názor, že jíst pečivo odpoledne a večer rovná se „hřešit“, protože jde o sacharidy, které si tělo uloží na noc a my se dočkáme přibírání na váze. Je to jeden z největších výživových mýtů. S klidem si ho můžeme dopřát i večer.
Vždy ale záleží na celkové skladbě jídelníčku. „Obecně bych doporučila 1 až 2 porce (např. při energetickém příjmu 7000 kJ/den bude jedna porce pečiva 60-70 g.) Preferujte přitom pečivo s nižším glykemickým indexem, tedy celozrnné.
Má totiž vyšší obsah vlákniny, vitaminů i minerálů,“ říká výživová poradkyně.
Kdy jde o prázdné kalorie
Bílá mouka, ze které se peče tolik oblíbené bílé pečivo, se vyrábí z obilných zrn zbavených obalu. Výrobky z tohoto druhu mouky vám dodají pouze rychlou energii, ale nic dalšího. Když sníme bílé pečivo, dojde k výkyvu hladiny krevního cukru a brzy po něm dostaneme hlad.
Pokud jste fyzicky hodně aktivní, asi to řešit tolik nemusíte, ale jestliže většinu dne prosedíte, bílé rohlíky a housky byste měli jíst jen výjimečně.
Rozhodně ne tak, jak jsou mnozí z nás navyklí, tedy k snídani koblihy, k obědové polévce tukový rohlík, ke svačině obložená bílá bageta a k večeři chleba se šunkou.
Celozrnné pečivo má přednost
Má mnoho benefitů. Obsahuje řadu vitaminů, minerálních látek a vlákniny, která nás rychleji zasytí a oddálí pocit hladu. Obložený celozrnný chléb či rohlík na rozdíl od varianty z bílé mouky snižuje glykemický index. Na snížení glykemického indexu má vliv jak obsah vlákniny, tak kombinace s jinými potravinami, jako je kvalitní šunka, vajíčko či cottage sýr.
Sacharidy z celozrnného pečiva se navíc uvolňují postupně a budeme tak mít více energie po delší dobu. Má to ale háček! Spousta lidí si myslí, že je celozrnné pečivo dietní. Je třeba hlídat si jeho množství, protože se po něm rozhodně nehubne, je jen zkrátka zdravější.
Celozrnné pečivo přispívá ke snížení hladiny cholesterolu, udržuje stálou hladinu krevního cukru a významně ovlivňuje funkci střev.
Dobře vybírejte
Oddělení pečiva v supermarketech a pekárny nám nabízejí široký výběr a najít mezi nimi skutečné celozrnné pečivo může mnohdy připomínat detektivní práci. Množství zrníček a barva pečiva matou kupující, kteří pečivo automaticky považují za celozrnné. „Je důležité číst pozorně označení pečiva a neřídit se barvou pekárenského výrobku.
Je pravdou, že celozrnné pečivo bývá tmavší, ale v obchodech najdeme pečivo, které bývá dobarvováno karamelem, melasou či jiným barvivem. Pečivo označené za celozrnné musí obsahovat minimálně 80 % celozrnné mouky. Pečivo vícezrnné je upečeno z více druhů obilných mouk, ale nemusí se vůbec jednat o mouku celozrnnou.
Pečivo označené jako cereální dává spotřebiteli pouze informaci, že bylo vyrobeno z obilovin,“ upozorňuje Kateřina Šimková.
Trvanlivé varianty aneb knäckebrot, extrudované a pufované chlebíčky
Je to chleba a přece vypadá a chutná odlišně. Knäckebrot, pufované a extrudované chlebíčky jsou charakteristické svou křupavostí, nízkým obsahem vody a přesností porce. Velmi často se objevují v redukčních jídelníčcích.
Mnohdy mají vyšší glykemický index, který může snížit obsah vlákniny nebo konzumace s bílkovinou, jako je tvarohová pomazánka či plátek šunky nejvyšší jakosti. Velmi záleží, z jaké vstupní suroviny je chlebíček vyroben.
Pokud chcete zhubnout, výživová specialistka doporučuje vyhýbat se chlebíčkům z rýže nebo kukuřice a chlebíčkům s polevou. Ta je mnohdy vyrobená z nekvalitních ztužených tuků.
Výhodou je, že tyto druhy pečiva jsou vyrobené i z jiných surovin, než jsou jen obiloviny. Křehký chlebíček tak může být vyroben i z luštěnin, např. hrachu, cizrny, čočky, fazolí a dalších plodin jako pohanka, amarant, teff nebo quinoa. Právě ty mohou být zdrojem cenných živin, jako jsou vitaminy, minerály a vláknina.
Jejich výhodou je i dobrá stravitelnost. Pokud vyměníte klasický bílý rohlík nebo chleba za křehký plátek, nebude vám těžko od žaludku, což oceníte například při pozdních večeřích.
Chlebíčky mají velmi nízký obsah tuku a zpravidla i nižší hodnoty soli,“ doplňuje Martin Fuchs ze společnosti Extrudo Bečice, která se specializuje na výrobu extrudovaných výrobků.
Pečivo bez mouky?
Pokud patříte mezi vyznavače různých výživových programů bez sacharidů (keto, paleo nebo low carb), nemusíte se vzdávat pečiva úplně. Jen je třeba najít si varianty bez klasické mouky. Většinou jde o různé druhy pečiva ze semínek nebo ořechů či mandlí.
Z hlediska výživy vždycky záleží na konkrétním výrobku. Je třeba mít na paměti, že tyto varianty bývají kvůli vstupním surovinám většinou dost kalorické a svoji roli hrají tehdy, držíte-li se striktně stravování bez sacharidů.
Pokud je berete pouze jako zpestření jídelníčku, hlídejte si množství.
Video Mohlo by Vás také zajímat: Pornografie z pomsty: Jsou to bolestné příběhy, které spojuje zrada, říká Patočková | Video: Martin Veselovský