Je libo frgále z Řečkovic, krůtičku z Židlochovic, smetanu z Hustopečí nebo višně z Višňové? Není problém. Doba, kdy byl čerstvý a voňavý koláč jen od babičky a česnek z Číny hrozil, že se stane fixní připomínkou naší akceptace čehokoliv, je tatam.
Máš ji rád autentickou, špinavou a s vůní rosy? Já taky. A míst, kde si dnes v Brně můžeme koupit čerstvou zeleninu, kvalitní maso od farmáře, mléko od opravdové krávy nebo vejce, na nichž seděly alespoň relativně šťastné slepice, přibývá.
Možnosti tu zkrátka jsou. Ať už v podobě intimních, rustikálně zařízených obchůdků, odběru potravinových bedýnek od zemědělce nebo farmářských trhů pod otevřeným nebem.
Právě třetí možnost, nabízející autenticitu, krajovost a jídlo s příběhem, se v poslední době stala fenoménem. Jako správný městský tvor vyznávající post-materiální hodnoty, hostětínský mošt, vzpomínky na babičku a psychedelický šedesátkový zvuk v uších, jsem se proto vydal do chřtánu městské džungle, abych objevil něco, po čem už jsem dlouho toužil.
Směr Tuřany
Při snaze zmapovat brněnské farmářské trhy jsem s pomocí Googlu narazil na zajímavou informaci: „V Komárově budou farmářské trhy každý den!“ hlásí server vitalia.
cz, zveřejňující kalendářní přehled farmářských trhů v celé republice.
Farmářský trh na komárovské tržnici VOVO se má konat každý den od 6 do 18 hodin — jde prý o první farmářský trh v Brně, který se koná s železnou pravidelností a dlouhou otevírací dobou vychází vstříc pracujícím.
S vyrovnaností vlastní pravidelnému návštěvníku enviro-hipsterské kavárny Tři ocásci jsem proto nikam nespěchal a po poledni se rozhodl zabít dvě mouchy jednou ranou.
V zájmu rozšíření svých obzorů jsem si v oné kavárně vypůjčil kolo v rámci „mezi-kavární výpůjčky kol“, zapnul jsem flanelovou košili, posadil se na červenou skládačku a vyrazil přes hlavní nádraží, Myší díru, vietnamské stánky u Vaňkovky, semafory a půlmetrové patníky chodníků v ulicích sousedících s výpadovkou na Bratislavu až ke zmíněným trhům.
Po tlačenici v urputném pátečním provozu jsem dojel k Tescu a dál k Tržnici VOVO. Zamčená vrata a opuštěné stánky ale dávaly tušit, že trh už skončil, nebo tu vůbec nebyl. Inu, napoprvé to nevyšlo.
A přece existují
Těžko říct, jestli farmáře odradil řev automobilů, neochota Brňanů dojíždět do místa natolik míjejícího se představě o „trzích na rynku“, nebo jsem jen k výpadovce přijel ve špatnou dobu. (Později jsem se dozvěděl, že trhy mají pro nedostatek prodejců otevřeno jen dopoledne.
) Důležité je, že nabídka farmářských trhů v Brně je reálná a navíc poměrně široká. První akce s označením „farmářský trh“ se tu konala v roce 2010 a už další rok trhů rychle přibylo. V roce 2012 jich fungovalo dvanáct a v posledních dvou letech se jejich počet pohybuje kolem desítky. V celém Česku se přitom podle serveru vitalia.
cz ročně v různých intervalech koná asi 160 takových akcí.
Farmářský trh na ulici Husitská v Králově Poli.
V Brně na ně letos narazíme v Králově Poli, Bystrci, Židenicích, Líšni, Medlánkách, Starém Lískovci, Slatině, na Kotlářské nebo na Římském náměstí. Často se konají téměř celoročně, od března do prosince, zpravidla jednou měsíčně, leckdy i častěji.
Konkrétní termíny (většinou soboty) a často i nabízený sortiment najdete na internetových stránkách jednotlivých městských částí. V nabídce dominují převážně lokální, „nestandardizovaná“ zelenina a ovoce, v závěsu potom mléčné výrobky a maso.
Třeba v Židenicích koupíte „mléčné výrobky z mléka od krav pasoucích se na pastvinách v prostředí Českomoravské vrchoviny“ nebo králičí maso z tradičního chovu — dietní a snadno stravitelné.
Maso a uzeniny pocházející z blízkých chovů, které nezatěžují planetu najetými kilometry a krmivy vyrobenými ze sojových bobů rostoucích na holých pláních Amazonie, jsou stále častější součástí farmářských trhů. K dostání bývají ale i čerstvé byliny, pečivo, na Moravě vyrobené těstoviny, domácí hořčice, mošty, burčáky a rybízová vína, výrobky z rakytníku, čerstvé ryby, marmelády a další speciality.
Květiny z Moravy
Při svém druhém farmářském výjezdu, tentokrát na ulici Husitskou v Králově Poli, jsem narazil také na květiny.
Devatenáct z dvaceti v Česku prodaných řezaných kytek importujeme, většinou ze vzdálených exotických zemí jako Zimbabwe, Keňa či Ekvádor. Pan Čada z Želešic si však z této konkurence hlavu nedělá, ač zlikvidovala většinu jeho kolegů pěstitelů.
Jeho stánek, oplývající kromě baldachýnu mečíků ještě domácím česnekem a oharky (pro čtenáře z Čech: okurkami), mě zaujal na první pohled.
Postarší pěstitel mečíky pěstuje již čtyřicet let, účastní se pravidelných konferencí pěstitelů i soutěží, z nichž si často vozí různá ocenění. A aby ne, krásných mečíků, které tu prodává v ceně od pěti do dvaceti pěti korun, prý pěstuje neuvěřitelných 10 tisíc druhů.
Pan Čada s úsměvem na tváři dělá to, co ho viditelně baví, i když sil už ubývá a podle vlastních slov by potřeboval pomocníky. Rád si o všem popovídá a pro náš časopis se bez okolků nechá vyfotografovat. Za zajištění publicity si při odchodu odnáším i celý pugét květin.
Paní u protějšího stánku je od pohledu mladší, avšak viditelně zkušená. Prodává tu hlavně místní ovoce — švestky, hrušky, jablka, ale také zeleninu nebo mák. Jak jsem se dozvěděl, vše pochází z Vyškova, kde má rodina velké sady, na nichž pěstují doslova „všechno, na co si vzpomeneme“.
Zdejší každodenní provoz stánku dříve zajišťovala její maminka, která je bohužel po mrtvici, a tak se o něj stará celá rodina.
Práce v zemědělství je podle jejích slov těžká a příliš času „pro sebe“ prý nezbývá, na druhou stranu lidé „díky bohu“ začali jejich dřinu v poslední době konečně oceňovat.
Jak? Zákazníci často vyzdvihují chuťový rozdíl jejich ovoce oproti tomu ze super- a hypermarketů, respektive to, že jablka nejsou máčená v různých roztocích či navoskovaná. Zboží přitom nemusí být nutně dražší než z marketů, jelikož místní zemědělci obejdou spoustu prostředníků.
Paní u stánku konstatuje: „No, když mají ty brambory v akci, stojí třeba 9 korun a u nás je máme za 12, ale zas vidíte, že tady nejsou žádné zmetky.“ Zelenina na farmářských trzích obecně může být i levnější a v zásadě kvalitnější než z obchodních řetězců.
Na mléčné výrobky jsem ale narazil spíše ve vyšších cenových hladinách, od několika desítek korun za 100 gramů kvalitního farmářského sýra.
Proč to vlastně děláme?
Motivace farmářů obejít zbytečné prostředníky a vyhnout se cenovým i dalším tlakům obchodních řetězců je jasná. Řetězce nezřídka mění výkupní ceny ze dne na den, nutí zemědělce k slevovým akcím nebo zpětnému odběru neprodaného — prošlého zboží. Co ale k návštěvě farmářských trhů motivuje nás, spotřebitele?
Podle nedávného průzkumu, kterého se účastnilo 444 registrovaných uživatelů lokálně-nákupního portálu nalok.cz, je hlavní uváděnou motivací (78 % respondentů), světe, div se, snaha podpořit české farmáře.
Jen o dvě procenta méně dotázaných uvádí, že jídlo z farmářských trhů je kvalitnější, zdravější a chutnější; 64 % dotázaných pak chce nakupováním na farmářských trzích podpořit lokální ekonomiky.
Důležitou roli také pro část návštěvníků hraje atmosféra trhů.
Den po trzích na Husitské jsem si zajel na nedělní farmářské trhy k hotelu Santon u Brněnské přehrady v Brně-Bystrci a položil návštěvníkům podobné otázky. Prostředí přehrady zaplněné nejrůznějšími stánky a atrakcemi místy působí bizarně, farmářské trhy však vypadaly uměřeně. K dostání byly například čerstvé ryby, sýry nebo zmíněné domácí hořčice. A k sladkému burčáku vyhrávala cimbálka.
Oslovil jsem na trhu několik partiček nakupujících. Povětšinou bodré Brňany a Brňanky, co mají pod čepicí, a proto chodí sem. Z jejich odpovědí vyplynulo, že vítají trhy už proto, že se staly příjemnou součástí jejich pravidelné nedělní procházky. Řada z nich oceňuje, že tady narazí na čerstvé produkty, které se prý jinde nedají koupit.
Třeba domácí hořčice, české těstoviny nebo výrobky pro děti bez umělých sladidel a barviv. Stává se též, že někteří si sem chodí na svoji oblíbenou lahůdku, například lokální uzeninu, pravidelně. O původu zdejšího masa se však strhla diskuze.
Není náhodou z velkochovu? (Podařilo se mi zjistit, že tak trošku větší chov to je, ale alespoň „z blízka“.)
Vysoký usměvavý domorodec ve středních letech nakonec uvedl další důvod: že z Bystrce je to do Tesca daleko, a proto když započítá cenu jízdenky, vyplatí se mu spíše nakupovat kvalitní zboží zde, když tím navíc podpoří i malé zemědělce.
Na farmářských trzích se také čím dál tím častěji prodávají produkty s označením BIO, a to i přes to, že nad nimi někteří zemědělci ohrnují nos.
Podíl biopotravin nakupovaných přímo od farmářů se loni zvýšil na téměř šest procent z celkového objemu prodaných biopotravin u nás a téměř na 10 % z biopotravin vyrobených v ČR.
Dodejme, že v režimu ekologického zemědělství u nás loni hospodařilo 4060 farmářů na téměř 12 % celkové výměry zemědělské půdy a počet tuzemských výrobců biopotravin se vyšplhal na 500.
Tradice na Zelňáku, vlastně na Moraváku…
Zeleninové trhy se v Brně tradičně konají na Zelném trhu, nesmíme si však myslet, že by v tomto případě šlo o trhy farmářské. Pro městskou část Brno-střed totiž podle tržního řádu platí, že „na farmářských trzích budou prodávány regionální a tuzemské potraviny“. Což v případě Zelného trhu vždy neplatí, nemalá část zboží pochází ze zahraničí.
„Zeleninový rynek“ se nicméně kvůli rekonstrukci náměstí s kašnou Parnas momentálně přesunul na Moravské náměstí a setrvá tam údajně až do půlky května. Z úst prodejců „na Moraváku“ slyším stížnosti, zejména na malý počet parkovacích míst a nutnost nosit bedny se zeleninou daleko.
Obávaný odliv zákazníků však nezaznamenali. „Myslela jsem si, že zde nebude skoro žádný prodej, ale hluboce jsem se mýlila. Lidé se sem naučili chodit, protože čerstvá zelenina je čerstvá zelenina,“ komentuje situaci temperamentní, mírně rozčepýřená prodejkyně.
Chodí sem prý více lidí, kteří bydlí v okolí a na Zelný trh předtím nechodili. Prodejcům zde sice chybí větší zázemí, na druhou stranu si ale prostředí parku vychvalují, třeba pro větší klid.
Mnohým se navíc ze zdejšího prostoru vůbec nechce a kolují mezi nimi zvěsti, že zde trh zůstane i po otevření nového tržiště na Zelném trhu.
Na to se totiž ne všichni těší. Nový plán náměstí prý počítá s napevno instalovanými stánky, které ale podle jednoho letitého prodejce domácích cuket a dýní nebudou dobře dimenzovány pro potřeby trhovců. Na otázku, jak konkrétně budou vypadat, však jen pokrčí rameny.
Zastupitelka městské části Brno-střed Jasna Flamiková ze Strany zelených je o něco informovanější. Na Zelném trhu prý měla vzniknout krytá tržnice se zázemím pro stánkaře, počítající s možností prodávat zde například maso a uschovávat stánky.
Přesná podoba je však zatím mlhavá, stejně jako diskutovaná možnost ponechat část prostoru na Moravském náměstí i v budoucnu farmářům. To vše se podle Flamikové „přetřásá“ a záleží na novém vedení radnice, s jakou politikou vůči trhům přijde.
Bývalý trh na Zelném náměstí, foto: Daniel Baránek, Wikimedia Commons.
Podle posledních informací radnice Brno-střed vyroste u Zelného trhu v bývalém Domu potravin krytá městská tržnice o rozloze 1500 m2. Na prodej zde budou především regionální produkty, například maso, sýry, víno nebo ryby, přičemž by mělo jít nikoli o konkurenci, ale o doplnění venkovního prodeje.
Opravdu z blízka?
Při své cestě po brněnských farmářských trzích jsem si všiml zajímavé skutečnosti. Ačkoliv by prodejci měli být zároveň i pěstiteli, což prokazují mimo jiné vlastnictvím zemědělské půdy, u některých z nich lze o tom úspěšně pochybovat. Ať již proto, že vypadali příliš exoticky, nebo protože nabízeli příliš pravidelnou a čistou zeleninu.
Dle statného staršího prodejce se prý pravidla příliš nekontrolují, a tak toho někteří zneužívají. Každý den tady také farmář být nemůže, někdy totiž musí pěstovat, dodává. A tak mezi autentické farmářské stánky patří spíše ty, kde toho najdete méně než více.
Třeba jako v případě stařenky ve vyšívaném šátku, prodávající na malém stolku jen jablíčka, petržel a dva druhy fazolek.
Podle ministerstva zemědělství ale kontroly chodí intenzivně a jen v loňském roce zkontrolovaly celkem 1582 stánků na 475 tržnicích. Každý sedmý prodejce přitom v něčem hřešil.
Při kontrolách odhalili například „farmářská“ vajíčka z Polska, „domácí“ víno z Rakouska a časté bylo špatné skladování, chlazení nebo značení. I tak šlo ale většinou spíš o drobnosti.
Přesto stále platí, že nepoctivce nejlépe poznáme podle rukou. Ty musí být u pravého zemědělce od hlíny a od práce.
Autor studuje na Katedře environmentálních studií FSS MU. Další 7.G reportáže najdete tady.
Článek vznikl za finanční podpory Statutárního města Brna.
Farmářské trhy – tržiště přibývají po celé republice
- Farmářské tržiště Holešovice, Praha 7… více
- Farmářské tržiště Holešovice, Praha 7… více
- Farmářské tržiště Kubáň, Praha 10… více
- Farmářské tržiště Jiřák, Praha 3… více
- Farmářské trhy na Pankráci, Praha 4…více
- Farmářské tržiště Holešovice, Praha 7… více
- Venkovské trhy Čakovice, Praha 9… více
- Český farmářský trh v Dolních Břežanech… více
- Milovické farmářské trhy… více
- Farmářské trhy v Písku… více
- Selský trh na Suchdole, Praha 6… více
- Farmářské tržiště Holešovice, Praha 7… více
- Farmářské trhy Chvalská tvrz, Praha 9-Horní Počernice… více
- Farmářské tržiště Kubáň, Praha 10… více
- Klecanské farmářské trhy, Klecany…více
- Čertovské trhy Ostrava-Mariánské Hory… více
- Farmářské trhy Plzeň, Lochotínská ul… více
- Farmářské tržiště Holešovice, Praha 7… více
- Český farmářský trh Dolní Počernice, Praha 9… více
- Farmářské trhy Brandýs nad Labem…více
- Trhy v Kladně… více
- Hanácký farmářský trh v Olomouci… více
- Bio farmářských trh na veletrhu Biostyl na Výstavišti v Holešovicích, Praha 7 Od 10 hodin před hlavním pavilonem Výstaviště Praha více než deset stánků farmářských produktů v biokvalitě (hovězí, vepřové, uzeniny, zelenina, vejce, mouka, sýry – ovčí, kozí a kravské, víno, to vše v kvalitě bio; pečivo, vyrobené z biosurovin)Pořádá Farmářské tržiště Praha; Veletrh Biostyl… více
- Farmářské tržiště Náplavka, Praha 2… více
- Farmářské tržiště Jiřák, Praha 3… více
- Farmářské trhy na Budějovické, Praha 4… více
- Farmářské trhy na Kulaťáku, Praha 6… více
- Holešovický farmářský trh, Praha 7… více
- Farmářské trhy Galerie Harfa, Praha 9… více
- Vysočanské farmářské trhy, Praha 9… více
- Farmářské trhy Brandýs nad Labem…více
- Jarmarky regionálních produktů, Dobříš… více
- Farmářský trh a ukázky řemesel Drahotuše (u Hranic na Moravě)… více
- Hradecké farmářské trhy, Hradec Králové… více
- Farmářské trhy v Kladně… více
- Český farmářský trh Klánovice, Praha 9… více
- Farmářské tržiště Kubáň, Praha 10… více
- Farmářské trhy v Oseku… více
- Farmářské trhy Ostrava (na autoburze)… více
- Selské trhy v Pivovaru Pardubice… více
- Farmářské trhy Pardubice-Dubina… více
- Farmářské trhy Pardubice-Polabiny… více
- České potravinové trhy – farmářské trhy Říčany… více
- Tradiční farmářské trhy Trutnov-Poříčí… více
- Severočeské farmářské trhy Ústí nad Labem… více
- Farmářské trhy Galerie Harfa, Praha 9… více
- Farmářský trh Rudolfov, České Budějovice… více
- Prodejna Český grunt, Praha 3… více
- Prodejna Český grunt, Písek…více
- Prodejna Český grunt, Pardubice… více Nově otevřeno!
- Farmářská prodejna (Farma rodiny Němcovy), Praha 1… více
- Farmářská prodejna (Farma rodiny Němcovy), Praha 7… více
Cyklus farmářských slavností se koná na farmách oceněných v soutěži Farma roku. Sedm slavností se postupně uskuteční od dubna do listopadu a kromě programu pro děti nabízí prodej farmářských produktů.
Další termíny:
23. 4. 2011, Alois Mejsnar, Klášterská Lhota, okres Trutnov
28. 5.
2011, Stanislav Němec, Radonice, okres Praha-východ
18. 6. 2011, Václav Dašek, Slavětín nad Metují, okres Náchod
17. 9. 2011, Ondřej Pospíšil, Židovice, okres Louny
8. 10. 2011, Milan Šebelka, Angus farma Rančice, okres Český Krumlov
12. 11.
2011, Národní zemědělské muzeum – „Svatomartinské Farmářské slavnosti“
více: http://www.parktriveze.cz/farmarske-slavnosti
Údaje vycházejí z informací pořadatelů:
- Farmářské trhy na Jižním Městě, Praha 4 (MČ Praha 11)… více od 18. 4., dále vždy v pondělí
- Trhy na Tvrzi, Praha 4-Chodov… více od 16. 4., dále cca 2× měsíčně
- Farmářské trhy na pěší zóně Anděl, Praha 5-Smíchov… více od 6. 5. každý druhý pátek
- Zbraslavské jarmarky, Praha 5… více od 30. 4., dále každou druhou sobotu
- Břevnovské trhy s pálením čarodějnic, Praha 6… více 30. 4.
- Karlínské farmářské trhy, Praha 8… více na jaře, zatím neurčeno
- Biotrh na Toulcově dvoře, Praha 10-Hostivař… více od 14. 4.
- Radotínské farmářské trhy, Praha 5… více od 15. dubna, dále každý druhý pátek
- Farmářské trhy Benešov… více první trh 16. 4.
- Farmářské trhy Beroun… více od 23. 4., dále vždy 1. a 3. sobotu v měsíci
- Lidové trhy Boskovice… více od 20. 4., dále vždy ve středu
- Farmářská tržnice Brno… více od 15. 4., dále vždy pátek, sobota, neděle
- Bystrcké farmářské trhy, Brno… více od 17. 4.
- Starolískovecké farmářské trhy, Brno-Starý Lískovec… více první trh 16. 4.
- Farmářský trh v Bystřici pod Hostýnem… více 14. 5.
- Černošické farmářské trhy… více od 23. 4. každou sudou sobotu
- Farmářský trh České Budějovice… více další 13. 4.
- WRV Farmářské trhy – Domažlice… více od 28. 5., dále jednou za měsíc
- Farmářský trh regionu Hranicko… více 15. 4.
- Chlumanský trh… více od 7. 5.
- Farmářské trhy Chomutov… více od 30. 4., dále cca 1× měsíčně
- WRV Farmářské trhy – Klatovy… více od 21. 5., dále 2× za měsíc
- Klimkovické farmářské trhy (okres Ostrava)… více od 18. 6.
- Litoměřické farmářské trhy… více od 16. 4. každou druhou sobotu
- Farmářské trhy Lysá nad Labem… více prozatím jednorázový trh 21. 4.
- Moravanské farmářské trhy a biojarmark… více první trhy 21. 5.
- Farmářské trhy Nymburk…více od 28. 4.
- Farmářské trhy Ostrava (OC Futurum)… více od 16. 4., každou druhou sobotu
- Plzeňské farmářské trhy, Pallova ul… více příště 16. 4.
- Farmářské trhy Poděbrady… více od 15. 4., dále každý pátek
- Trh farmářských a řemeslných produktů Prachatice… více od 23. 4.
- Farmářské trhy Obora v Příbrami… více od 21. 5.
- Farmářské trhy Šumperk… více vždy 1. pátek v měsíci
- Farmářské trhy Tábor… více od 16. 4. každou sobotu
- Teplické farmářské trhy… více od 30. 4.
- Tišnovské trhy… více 1. trhová slavnost se koná 16. 4., pravidelné sobotní trhy od 11. 6.
- Farmářské trhy Úvaly u Prahy… více první trhy 16. 4.
- Farmářský trh ve štípské škole, Zlín-Štípa… více další 16. 4.
Do našeho přehledu se snažíme dávat pouze ověřené trhy, nemáme zájem o akce, kde se prodává zelenina z velkoobchodů nebo kraťasy od Vietnamců. Uvítáme vaše zkušenosti s jednotlivými lokalitami a další tipy.
Pořádáte trhy? Napište nám, posílejte aktuality, pozvánky, změny… Rádi je uveřejníme.
Napište nám do diskuse nebo na adresu lenka.krbcova@vitalia.cz. Nové trhy můžete vkládat také prostřednictvím online formuláře.
Farmářské trhy se opět rozjíždějí, letos už po celé republice
Ještě během března pak avizují letošní start také organizátoři trhu na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích, který byl jedním z prvních v Česku. Sezona farmářských trhů v Česku se tedy opět začíná pomalu rozjíždět, i když na většině míst zahájí až v průběhu jara.
Dojde letos na lámání chleba a zvýší se kvalita zboží?
Pouliční farmářská tržiště se v roce 2010 stala hitem nejprve v Praze, poté začala houfně přibývat i jinde a dnes fungují ve všech krajích. Podle informací Státní veterinární správy (SVS) se během loňského roku trhy konaly nejméně na 170 místech. Letos patrně přibudou nové, protože Češi si farmářské produkty v velmi oblíbili.
V metropoli a jejím blízkém okolí se loni během celého roku pravidelně konaly bezmála čtyři desítky farmářských trhů, které do města přilákaly stovky lokálních farmářů, řezníků, pekařů a pěstitelů a tisíce zákazníků.
Řada pořadatelů už si „své prodejce“ ale začíná vybírat. Například v Karlíně v Praze 8, kde trhy zahájí až v druhé polovině dubna. „Chceme se ještě víc zaměřit na kvalitu nabízeného zboží, byť za cenu případné redukce počtu stánků. Trhovci tak budou nabízet pouze zboží nejvyšší kvality, které by zároveň mělo pocházet od prvovýrobců,“ uvedla zástupkyně starostky Prahy 8 Vladimíra Ludková.
Regionální výrobky jsou na trzích vítány po celé republice
V Ústeckém kraji trhy začnou už v polovině března a provozovatelé chtějí rozšířit jejich kulturní a společenský rozměr. V šesti severočeských městech budou častěji než vloni. „Farmářské trhy se v kraji osvědčily, je po nich poptávka.
Kraj je podporuje, protože se tam prodávají především regionální výrobky z Ústeckého kraje,“ řekla hejtmanka Jana Vaňhová. Kromě nabídky potravin a regionálních výrobků chystají pro letošní rok i kuchařskou show.
Četnost farmářských trhů se oproti loňsku zdvojnásobí, ve většině měst budou dvakrát až třikrát do měsíce.
Farmářské trhy se budou konat i v Olomouckém kraji, přímo v Olomouci odstartují v sobotu 7. dubna. „Nově je budeme pořádat na Horním náměstí, protože dosavadní místo konání trhů, Dolní náměstí, se opravuje.
Konat se budou první a poslední sobotu v měsíci a mezitím v pátky.
Letos bychom se chtěli víc zaměřit na prezentaci sezonních plodin, budeme mít jahodobraní, bylinkový festival, dýňobraní či bramboriádu,“ uvedla pořadatelka trhů Markéta Záleská.
Vznik asociace farmářských tržišť konečně na obzoru
Farmářské trhy obnovují tradici pouličního prodeje potravin, v posledních desetiletích téměř zaniklou. Nabízejí většinou lokální výpěstky a potraviny. Někteří pořadatelé farmářských tržišť ale ve snaze zajistit dostatečnou nabídku zboží začali umožňovat prodej na trzích také překupníkům, kteří zde nabízeli ovoce či zeleninu předtím koupené v supermarketech.
Ministerstvo zemědělství proto loni zveřejnilo dobrovolný kodex farmářských trhů, který pro jejich pořádání stanovuje pravidla a na každém trhu by měl být vyvěšen na viditelném místě. Sami provozovatelé farmářských tržišť pak chystají vznik vlastní asociace, jako je tomu v zahraničí. Podle Jiřího Sedláčka z občanského sdružení Archetyp by asociace mohla oficiálně začít fungovat během dubna.
Veterináři loni zkontrolovali celkem 221 tržišť, z nichž většinu představovala právě farmářská tržiště. Během kontrol bylo podle mluvčího SVS Josefa Dubna zkontrolováno 666 prodejců, z nichž 72 dostalo pokutu. Celková výše pokud dosáhla 326 tisíc Kč.
Mezi nejčastější prohřešky patřilo zcela chybějící nebo nesprávné označení prodávaných potravin a neschopnost doložit původ zboží.
Veterináři také odhalili skladování potravin živočišného původu za nevyhovujících teplot a nedostatečnou ochranu zboží před znečištěním.
„V tomto roce samozřejmě opět počítáme s kontrolami farmářských trhů, s obdobnou intenzitou jako v minulém roce. Také bude záležet, jak se bude situace vyvíjet, jsme schopni operativně reagovat na situaci,“ uvedl Duben. Veterináři podle něj však předpokládají, že pořadatelé i prodejci si budou uvědomovat své povinnosti a zodpovědnost a zjištěných problémů bude méně než loni.
Zrušte diskriminaci, vyzývají vládu farmářští trhovci. Například ve Vídni je nakupování venku povoleno
Farmářské tržiště na pravobřežní náplavce bylo už během pandemie určitý čas otevřeno, ale nyní, stejně jako ostatní tržiště, nefunguje. Foto: spolek Archetyp
Uplynul rok od vyhlášení prvního nouzového stavu. Zatímco během všech opatření mohly mít obchody s potravinami otevřeno, u farmářských trhů tomu tak nebylo. Aktuálně je jejich provoz zakázán.
Organizátoři ale volají po zrušení diskriminace. Podle nich i hygieniků je totiž nákup potravin venku mnohem méně rizikovým než v klimatizovaných hypermarketech.
Navíc v sousedních zemích jsou farmářské trhy v takřka běžném provozu.
Většina obchodů se během posledního roku alespoň na nějaký čas uzavřela. Mezi těmi, které mají otevřeno bez přerušení, jsou prodejny potravin, to se ale netýká farmářských trhů. Proti tomu se však ohrazují jejich organizátoři, hlavní náplní trhů je totiž právě prodej potravin.
„Od samého začátku vyhlašování opatření bojujících proti šíření koronaviru se cítíme být diskriminováni. Zatímco všichni prodejci potravin – ať už jde o malé večerky, nebo hypermarkety – mají otevřeno bez omezení, provoz farmářských trhů musel být několikrát ukončen.
Konání farmářských trhů je zakázáno i nyní. Pokud stát ponechá otevřeny prodejny potravin a zakáže provoz farmářských trhů, je tím významná skupina producentů, především rodinných farem, poškozena.
Hlavní náplní trhů je právě prodej potravin, navíc na čerstvém vzduchu, kde je nakupování podle odborníků bezpečnější než v klimatizovaných kamenných prodejnách,“ řekl Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť České republiky.
To, že je nákup potravin na čerstvém vzduchu z hlediska možnosti nákazy bezpečnější než nákup v kamenné prodejně, potvrzuje i Ruth Tachezy, vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry a polyomaviry.
„Uzavřená místnost s infikovaným člověkem je riziková, čím déle někdo vydechuje virus do vzduchu, tím více ho tam je. Z toho vyplývá, že uzavřené obchody s velkým množstvím lidí jsou rizikovější. Venku fouká vítr, svítí slunce a virus se nemůže tak koncentrovat,“ uvedla.
Asociace farmářských tržišť České republiky se dlouhodobě snaží o znovuotevření trhů. Vládě České republiky poslala několik otevřených dopisů, poslední z nich pak minulý týden ve čtvrtek.
Mimo jiné v něm stojí: „Důrazně a opakovaně zároveň žádáme, abyste odstranili diskriminaci farmářských trhů vůči ostatním prodejnám potravin a narovnali tak stav, který farmářské trhy poškozuje, tím, že je zahrnete zpět do výjimek, tedy povolíte prodej na nich za dodržení bezpečnostních opatření anebo budete plně kompenzovat ušlé tržby, a to nejen nám pořadatelům, ale především řadě rodinných farem, výrobcům, zpracovatelům.“
Byť je aktuální epidemiologická situace v Česku hodnocena jako jedna z nejhorších na světě, farmářské trhy musely být uzavřeny i v době, kdy se naopak Česko řadilo k zemím s nejnižším počtem nakažených.
České farmářské trhy dostaly poprvé stopku 10. března loňského roku, v okolních státech se ale konaly dál, například farmáři ze sousedního Německa, kde byla tehdy situace výrazně dramatičtější než v Česku, žádný zákaz nedostali. A v plném provozu jsou farmářské trhy v sousedních zemích i nyní.
„V těchto náročných dobách vídeňské trhy významně přispívají k zásobování Vídeňanů čerstvým ovocem a zeleninou, ale i jinými potravinami, a proto jsou jako obvykle otevřeny.
Všech 17 trhů s potravinami, včetně farmářských a týdenních trhů, je v prodeji potravin považováno za důležité zejména pro místní dodavatele v době krize. V tuto chvíli jsou všechny provozy na trzích otevřeny do 19 hodin, stravování je omezeno pouze na vyzvednutí nebo doručení jídla.
Farmářské trhy se nadále konají. Všechna tato opatření vycházejí z aktuálně platného nařízení o ochranných opatřeních covid-19,“ sdělil vídeňský magistrát.
Totožná odpověď přišla i z magistrátu města Berlín: „Farmářské trhy jsou povoleny s omezením v rozsahu schváleném pro maloobchod. Výroční trhy, umělecké trhy a bleší trhy, speciální trhy a folkové slavnosti jsou zakázány.“
Organizátoři požádali o vyjádření i pražského primátora Zdeňka Hřiba, který odpověděl: „Pokud by to záviselo na mně, viděl bych rád farmářské trhy s prodejem potravin v Praze otevřeny.
Ale jedná se o vládní opatření, které vedení města nemůže ovlivnit.
Nezbývá nám nic jiného než doufat, že současná zpřísněná opatření povedou k utlumení růstu pandemie a k návratu celé společnosti k normálnímu životu, který jsme vedli.“
Už na jaře loňského roku upozorňovala Asociace farmářských tržišť na hrozící krach velké části českých farmářů a pěstitelů, situace je nyní alarmující. Spousta farmářů musí zmenšovat své chovy, pěstitelé vyhazují kazící se ovoce a zeleninu, velké procento z nich je těsně před bankrotem.
„Farmářské trhy jsou pro většinu našich prodejců jediným místem, kde mohou prodávat své produkty.
Někteří z nich mají, respektive měli, mezi svými odběrateli i restaurace a hotely, i jejich objednávky se ale dramaticky snížily, a farmáři nejsou schopni prodat vše, co vyprodukují, hlásí tak obrovské ztráty.
Ti, kteří stihli na situaci zareagovat pružně, prodávají své produkty na internetu, jsou to ale jen malí hráči v internetovém prodeji a konkurence velkých prodejců je obrovská.
Prodej čistě farmářských potravin v online podobě prostě nefunguje a prodejcům zdaleka nepokryje ani náklady. Pokud se farmářské trhy brzy neotevřou, hrozí, že už se neotevřou nikdy, protože na nich jednoduše nebude mít kdo prodávat,“ uzavřel Jiří Sedláček, organizátor pražských trhů Náplavka, Kubáň a Heřmaňák.