Fair trade: drahý obchod pro lepší svět

Češi si velmi pomalu začínají zvykat na výrobky označené jako fair trade.

Jak vůbec tohle férové zboží poznáme? Jednoduše: na obale má speciální modrozelené logo a většinou za ně také zaplatíte vyšší cenu. Co za svoje peníze dostanete? Především lepší pocit. A kvalitní zboží.

Jenže vědí vůbec Češi, proč by měli férové výrobky kupovat a tolerovat i vyšší cenu? Co si vůbec pod označením Fair Trade představit?

Co znamená Fair Trade? 

Fair Trade v doslovném překladu znamená Spravedlivý obchod. Ten funguje mezi producenty v rozvojových zemích a Fair Trade organizacemi.

Fair Trade není charitou a nejedná se o „posílání peněz někam na něco“.

Je obchodem s jasnými pravidly, ve kterém každý dostane takovou část zisku, která odpovídá jeho zapojení do výrobního řetězce, říká Tomáš Bílý, předseda Společnosti pro Fair Trade.

V čem se liší Fair Trade od obyčejného zemědělství? Fair trade: drahý obchod pro lepší světMezi Fair Trade zemědělstvím a tím běžným je značný rozdíl. Výrobce, který spolupracuje s fairtradovou společností, má garantovanou dohodnutou cenu, která je vyšší než u výrobce odkázaného na trh. Společnost se navíc musí podílet i na rozvoji životního prostředí a podpořit nějakým způsobem jeho sociální zabezpečení. Zemědělec odkázaný na trh nic takového nemůže očekávat. Navíc je často, pokud nemá kontakty či není sdružen v nějaké komunitě, odkázán na podhodnocené ceny velkovykupovatelů a nemá možnost, jak jinak své výrobky zhodnotit, vysvětluje Karel Vrána z humanitární a rozvojové organizace Člověk v tísni.

Co má Fair Trade za cíl? Podle Asociace pro Fair Trade má toto obchodní partnerství pět cílů. Jedním z nich je zlepšení životních podmínek výrobců tak, aby pro ně trhy byly dostupnější, posílila se organizace prvovýrobců a vykupovalo se od výrobců za lepší ceny.

Dále si kladou za cíl vytvořit ukázkový model obchodního partnerství , který je založen na vzájemném respektu, ochraně lidských práv a životního prostředí. Cílem je také podporovat znevýhodněné výrobce, zvláště pak ženy a tradiční národy. V neposlední řadě jde také o to, aby v celém procesu nebyly zneužívány děti.

Člověk, který si půjde koupit například Fair Trade kávu, má jistotu, že ji nesbíraly děti místo toho, aby šly do školy, říká Daniel Kolský z Mamacoffee.

Komu pomůžu, když si koupím zboží Fair Trade? Nákupem výrobku s označením Fair Tráde víte, že jeho výrobci dostali odměnu, která odráží vynaložené úsilí a umožňuje jim důstojné živobytí.

Výrobci mají garantované dlouhodobé smlouvy, díky kterým můžou pracovat, žít a rozvíjet místní společenství. Fair Trade obchod jim také zaručuje zákonnou minimální mzdu a alespoň základní sociální a zdravotní zabezpečení.

V neposlední řadě také víte, že výrobci byli při výrobě Fair Trade výrobku šetrní k životnímu prostředí a dodržovali přísné předpisy zakazující užívat zdraví škodlivé pesticidy a podobně.

Jak se pozná Fair Trade? Férový výrobek je označen logem Fair Trade.

Certifikace je založena na jasných standardech pro každý jeden certifikovaný výrobek zvlášť (tedy například káva, kakao, čaj, rýže, banány, cukr a podobně) a zaměřuje se především na potravinové výrobky.

Tato certifikace se uděluje konkrétnímu výrobku, nikoliv výrobci nebo dovozci. Každý Fair Trade výrobek má také minimální výkupní cenu.

Co všechno může být Fair Trade? V podstatě vše, co Fair trade: drahý obchod pro lepší světčlověk potřebuje pro denní potřebu. Od dobře známé kávy a čaje přes rýži, cukr nebo olivový olej. Fair Trade však může být i oblečení. Oblečení z Fair Trade bavlny se zatím nedá koupit u nás, ale například v Londýně není problém ho sehnat, říká Marta Kolská z Mamacoffee. Ve světě se kromě Fair Trade oblečení dají sehnat i Fair Trade šperky, kopací míče nebo květiny.

Může být Fair Trade bio? Ano, a dokonce více než padesát procent Fair Trade výrobků je v bio kvalitě. Jedná se většinou o kávy, kakaa, čaje, bavlnu a květiny. Nicméně Fair Trade organizace se snaží o to, aby bylo používání hnojiv sníženo na minimum. Výrobek, který je zároveň Fair Trade i bio, by pak také měl mít obě značky.

Kdo u nás Fair Trade prodává? Podle Asociace pro Fair Trade k nám tyto výroky dováží například obchod Fairově, Bioobchod nebo Ekumenická akademie. Ty, jakožto internetové obchody, působí jako dodavatelé do kamenných bio prodejen. V prodejně Biotop navíc můžete zakoupit i proutěné Fair Trade výrobky.

Jaká je tradice Fair Trade? Fair Trade rozhodně nepatří mezi „novinku“ dnešní doby. První pomoc zemědělcům z rozvojových zemí přišla již po druhé světové válce.

Tehdy britská nezisková organizace Oxfam International začala dovážet výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů.

V roce 1959 byl v Nizozemí otevřen Third World Shop (obchod Třetího světa), tedy vůbec první obchod s Fair Trade výrobky.

Fair trade – Wikipedie

Fair trade: drahý obchod pro lepší svět Logo ochranné známky Fair Trade

Fair trade (česky též spravedlivý obchod či férový obchod) je organizované sociální hnutí a tržní přístup, který usiluje o pomoc producentům v zemích třetího světa a propagaci udržitelnosti. Hnutí prosazuje platbu „spravedlivých cen“ za produkty, stejně jako dodržování sociálních a environmentálních standardů při produkci široké škály komodit. Zaměřuje se zejména na export z rozvojových do rozvinutých zemí světa. Šestici nejprodávanějších fairtradových produktů tvoří banány, kakao, káva, bavlna, cukr a čaj.[1]

Dlouhodobým cílem hnutí je pomoci marginalizovaným producentům a zaměstnancům dosáhnout větší ekonomické soběstačnosti a stability. Mezi další cíle patří dosažení jejich silnější pozice v příslušných producentských organizacích a prosazení spravedlivějšího systému světového obchodu.

V roce 2011 dosáhly tržby za certifikované fairtradové produkty celosvětově přibližně 120 mld. Kč, což činí 12% nárůst proti předchozímu roku.

[1] Toto číslo představuje nepatrný podíl z celkového objemu obchodu s fyzickými produkty. V roce 2011 bylo v systému zapojeno 1,2 mil. farmářů a pracovníků farem.

[1] V Evropě se stále silněji prosazuje politika prosazování fairtradových požadavků do veřejných zakázek, tzv. Fair trade public procurement.

Definice fair trade

Nejrozšířenější definice fair trade byla vytvořena FINE (viz mezinárodní asociace):

„Fair trade je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a úctě, jehož cílem je větší spravedlnost v mezinárodním obchodě.

Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a chrání práva drobných výrobců a pěstitelů – především v rozvojových zemích.

Organizace Fair trade (podporované spotřebiteli) aktivně podporují výrobce i osvětu a prosazují změny v pravidlech a ve způsobech konvenčního mezinárodního obchodu.“

Hlavní cíle fair trade

Pěstitelé fairtradového merlíku čilského

  • Zlepšit životní podmínky znevýhodněných výrobců zlepšením jejich přístupu na trh, posílením organizací výrobců, poskytnutím spravedlivých cen za výrobky a zajištěním kontinuity obchodních vztahů.
  • Rozvíjet příležitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ženy a domorodé obyvatele, a chránit děti před zneužíváním v procesu výroby.
  • Zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativním vlivu mezinárodního obchodu na výrobce, tak aby svou kupní sílu mohli využívat pozitivním způsobem.
  • Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost.
  • Přispívat ke kampaním za změnu pravidel konvenčního mezinárodního obchodu.
  • Chránit lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti, environmentálně přijatelného chování a ekonomického zabezpečení.

Vznik a vývoj fair trade ve světě

Historie fair trade začíná po druhé světové válce, kdy britská charitativní organizace Oxfam a některé další organizace začaly dovážet výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů. První specializovaný obchůdek fair trade vznikl v roce 1959 v Nizozemí.

Koncem 80. let začaly výrobky s označením fair trade pronikat i do běžných obchodů, nejen do specializovaných obchůdků a kanceláří humanitárních, rozvojových, církevních a ekologických organizací.

Bylo proto třeba vytvořit jasnou záruku, symbol, který by spotřebitelům garantoval skutečně férový původ výrobku. Proto začaly vznikat certifikační organizace.

První z nich byl holandský Max Havelaar, postupně následovaly další iniciativy.

V současné době (rok 2006) existuje v Evropě kolem 3000 Fair trade obchůdků[zdroj?], kromě toho lze některé výrobky Fair trade najít i v 43 000 supermarketech. Celkový maloobchodní obrat prodeje výrobků Fair trade přesahuje 1 miliardu €.

Kolem 70 procent tvoří potraviny (nejvíce káva, dále kakao, banány, čaj), zbytek připadá na řemeslné výrobky.

Káva z produkce Fair trade zaujímá na evropském kávovém trhu 2 – 3 procenta; největší tržní podíl dosahují banány ve Švýcarsku – kolem 50 procent.

Fairtradové obchůdky jsou v současné době k nalezení ve všech starých členských zemích EU, Švýcarsku, Norsku, Japonsku, USA, Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu, zájem o Fair trade začíná být i v nových členských zemích (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Estonsko) či například v Srbsku.[zdroj?] Zajímavou novinkou je vznik fairtradových obchodů přímo v zemích výrobců (Indie, Thajsko, Chile, Brazílie, Argentina, Mexiko).[zdroj?]

Mezinárodní asociace ve fair trade

Fair trade má výrazný mezinárodní rozměr. Důležité jsou proto následující zastřešující organizace, které umožňují komunikaci mezi organizacemi fair trade i prezentaci fair trade navenek:

  • WFTO (World Fair Trade Organization); do jara 2009 IFAT (International Fair Trade Association) – sdružení výrobců, dovozců i prodejců, spojující všechny články řetězce Fair trade z celého světa. Poskytuje svým členům známku, která potvrzuje, že se jedná o skutečné organizace Fair trade (FTO). IFAT má asi 260 členů z 59 zemí.
  • FLO (Fairtrade Labelling Organizations International) – sdružení 19 národních iniciativ. Vytváří standardy pro certifikaci výrobků ochrannou známkou FAIRTRADE a spravuje registr certifikovaných výrobců.
  • EFTA (European Fair Trade Association) – sdružení 11 největších evropských dovozců fair trade (německá Gepa, italské CTM Altromercato, britský Traidcraft, švýcarské Claro, nizozemská Fair Trade Organisatie, belgičtí Oxfam Wereldwinkels a Magasins du Monde Oxfam, francouzský SolidarMonde, rakouská EZA, španělští IDEAS a Intermon Oxfam.
Budete mít zájem:  Ketóza je obranný mechanismus těla. Zhubnete rychle, ale…

Ochranná známka Fairtrade

Zastřešující certifikační organizace vznikla v roce 1997. Fairtrade Labelling Organisations International (FLO) se sídlem v německém Bonnu sdružuje 19 národních iniciativ. Snahy o zavedení jednotné známky a o vznik národní iniciativy v současnosti probíhají i v dalších zemích.

FLO koordinuje certifikaci výrobků, stanovuje standardy pro jednotlivé produkty a koordinuje monitoring dodržování standardů v zemích producentů. Spravuje také registr producentských organizací, kterých v současnosti eviduje kolem 870 z 58 zemí. Kromě toho se věnuje i propagaci jednotné známky Fair trade.

FLO Cert uděluje ochrannou známku FAIRTRADE výrobkům, které splňují kritéria FLO. Provádí inspekční kontroly u výrobců.

Zboží, které nese označení fairtrade

Sortiment výrobků ze Spravedlivého obchodu zahrnuje fairtradovou kávu, čaj, kakao, čokoládu a další cukrovinky, třtinový cukr, banány, sušené ovoce, ořechy, ovocné šťávy, med, rýži, žvýkačky a další potraviny.

Významnou součástí nabídky fair trade, která však nenese ochrannou známku Fairtrade, jsou umělecké a řemeslné výrobky – keramika, sklo, textil, šperky, hudební nástroje, hračky, doplňky do domácnosti, koberce a mnoho dalších.

Cena výrobků fair trade bývá obvykle o něco vyšší než u běžného zboží, ale spotřebitel ví, že platí nejen za spravedlivé a ekologicky šetrnější výrobní podmínky, ale i za velmi dobrou kvalitu. U kvalitních káv, sypaných čajů nebo například čokolád ze Spravedlivého obchodu jsou proto ceny mnohdy ve srovnání s obdobně kvalitními výrobky z konvenčního obchodu rovnocenné.

Rozvoj konceptu fair trade v Česku

Podobně jako v řadě evropských zemí se i v Česku začíná mezi příznivci alternativních způsobů obchodování prosazovat myšlenka spravedlivého obchodu.

Ačkoliv se rozsah českého hnutí zatím nedá srovnávat se státy jako Švýcarsko nebo Nizozemí, které jsou v tomto ohledu skutečnými velmocemi, dá se říci, že český fair trade si postupně hledá své místo na slunci. V roce 2012 dosáhl obrat 92 miliónů korun.[2]

K roku 2013 v Česku působilo šest fair trade organizací, které jsou sdruženy v organizaci Fairtrade Česká republika.[3] V roce 2004 vznikla Asociace pro Fair Trade (od roku 2012 Fairtrade Česká republika), sdružující většinu organizací, které se zabývají Fair trade v Česku. Asociace pro fair trade je navíc smluvním zástupcem FLO pro Česko a zabývá se kontrolou a propagací známky Fairtrade.

V roce 2011 byla v Česku zahájena kampaň fairtradových měst a fairtradových škol.

Kritika Fair trade

Kontrola ceny a certifikace fair trade končí u finálního zpracovatele či vlastníka licence, následní obchodníci již kontrole nepodléhají. Výrobky proto mohou být předražené. Vedle kritiky na vysokou cenu se někdy objevují také úvahy o tom, zda je fair trade skutečně ekonomicky vhodným nástrojem na pomoc třetímu světu.

V zahraničí, kde už Fair trade dosáhlo značné popularity a procento podílu na trhu roste (zatím nicméně dosahuje 0,01 % podílu na celosvětovém trhu), je možné nalézt výrobky Fair trade i ve velkých obchodních řetězcích (TESCO, Carrefour, Sainsburry).

Vyskytly se ale případy, kdy řetězce využívají toho, že lidé jsou ochotni kupovat výrobky Fair trade i za vyšší cenu, a toto zboží předražují – např.

v Anglii byl zaznamenán čtyřnásobný rozdíl mezi běžnými banány z Dominikánské republiky a banány s označením Fair trade z Dominikánské republiky v řetězci Sainsburry (£ 2,74 za libru (0,454 kg) oproti 70 pencím za libru).

Podle odhadů platil řetězec Sainsburry prostředníkům zhruba £ 1,40 za kilogram, tedy vydělával na každém kilogramu banánů 4 libry. Koneční producenti podle FLO dostávají za každý kilogram nasbíraných banánů asi 32 pencí.[4]

Jiné kritické hlasy polemizují s hypotetickým stavem, kdy by spravedlivě obchodované výrobky na trhu převážily. Například stálá cena zaručená pěstitelům kávy by pak vedla ke zhroucení trhu, protože by neodpovídala tržní hodnotě kávy.[5]

Zajímavosti

Pravděpodobně první automat s pouze fairtradovými výrobky byl v Česku umístěn v říjnu 2013 na České zemědělské univerzitě.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fair trade na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Annual report 2011-2012 (Výroční zpráva 2011-2012) [PDF online]. Fairtrade International, rev. 2012-09-04 [cit. 2013-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Fairtrade Česko a Slovensko | Obrázky a grafy. www.fairtrade-cesko.cz [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Fairtrade Česko a Slovensko | Úvodní stránka. www.fairtrade-cesko.cz [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ JOURNAL, Steve Stecklow and Erin WhiteStaff Reporters of THE WALL STREET. At Some Retailers,
    'Fair Trade' Carries
    A Very High Cost. WSJ. Dostupné online [cit. 2018-08-07]. (anglicky) 
  5. ↑ Macchiato myths – On Line Opinion – 15/8/2006. On Line Opinion. Dostupné online [cit. 2018-08-07]. 
  6. ↑ První fairtradový automat u nás na ČZU v Praze. Asociace společenské odpovědnosti A-CSR [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. (česky) [nedostupný zdroj]

Související články

  • Mezinárodní obchod
  • Fair trade public procurement

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Fair trade na Wikimedia Commons

Fair trade v ČR

  • Fairtrade Česká republika
  • Seznam článků o fairtradovém obchodě v časopise Sedmá generace
  • Výzkum o fair trade v ČR[nedostupný zdroj] realizovaný Institutem evaluací a sociálních analýz

Fair trade ve světě

  • FLO – Fairtrade Labelling Organizations International (mezinárodní certifikační organizace spravedlivého obchodu)
  • WFTO – World Fair Trade Organization

Autoritní data: GND: 4360045-1

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fair_trade&oldid=19458763“

Jak moc férový je vlastně Fairtrade?

Například prodejní řetězce Velké Británie se dost nechvalně zapsaly tím, že eticky certifikované banány prodávaly více než čtyřikrát dráž než necertifikované. Za kilo žluté dobroty účtovaly v přepočtu 116 korun (oproti cca 40,- Kč za konvenční necertifikované), přičemž farmář z Dominikánské republiky je dodal prodejnímu řetězci za 18 korun.Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | Juliamh123 / Wikimedia Commons Na jedné straně nezpochybnitelná snaha o nápravu sociálních rozdílů mezi chudým globálním jihem a stabilnějším severem, podpora myšlenek udržitelnosti, potravní i ekonomické bezpečnosti v zemích třetího světa a také propagace nelhostejného vztahu k životnímu prostředí. Na straně druhé pak nejasnosti, komu vlastně taková snaha nakonec pomáhá, protože sami producenti z něj, zdá se, zrovna příliš netěží. A čím déle se debata o prospěšnosti tohoto sociálně-tržního hnutí vede, tím hůře z ní celý koncept férovosti vychází.

Fairtrade je v současnosti asi nejrozšířenější značkou označující výrobky určené pro eticky laděné spotřebitele. Hnutí, které za touhle značkou stojí, prosazuje spravedlivé a férové ceny pro ty, kdož v zemích třetího světa pěstují nebo vyrábí zboží a chtějí s ním prorazit na širší globální trh. Marketing Fairtrade se prezentuje tak, že za byznysem vidí skutečné lidi a jejich životní osudy. Proto se snaží pomoci znevýhodněným výrobcům a zlepšit jejich životní podmínky. Podporuje vznik nových pracovních příležitostí, dává práci ženám, chrání před otrockou dřinou děti. To vše skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost… Jenže tak jednoduché to zase není. V čem je problém? Třeba v tom, že za kávu s nálepkou Fairtrade, kterou si u nás v obchodě koupíme, zaplatíme víc.

Fair trade: drahý obchod pro lepší svět Hana Malíková: O systému Fairtrade je možné diskutovat. Ale férově

Řekni, kde ty peníze jsou

Na tom by zase nic tak závadného nebylo, protože sami věříme, že onen rozdíl dvou až třínásobku konvenční ceny patří právě k penězům, za které se bude mít malopěstitel někde v Ugandě nebo Etiopii lépe. Jenže nebude. Kontrola ceny a certifikace férového obchodu totiž obvykle končí u finálního zpracovatele či vlastníka licence a následní obchodníci již kontrole nepodléhají.

Zboží je tedy předražené a bohatnou na něm obchodníci, nikoliv onen vzdálený farmář. Ten už za něj dostal zaplaceno. Sice o drobet lépe, než jeho krajané nezapojení do férového obchodu, ale ne o tolik, kolik tu za jeho produkt platíme. Že by to chtělo nějaká konkrétní čísla? Ty ale bohužel Fairtrade Foundation k dispozici nemá.

Sama totiž nemonitoruje konečné ceny zboží, které svou značkou zaštiťuje.

Zjistit to za ně zkusili finští ekonomové v roce 2010, aby se dobrali toho, že jen 11,5 % toho, co platíme navíc, doputovalo k vývozci. Což je o něco lepší výsledek, než ke kterému se při stanovení stejných benefitů z prodeje fair trade kávy pro zemědělce dobrali ekonomové kostaričtí. Ti napočítali jen 2 %, a v Británii pak jen 1,9 %.

Ostatně, prodejní řetězce Velké Británie se dost nechvalně zapsaly tím, že eticky certifikované banány prodávaly více než čtyřikrát dráž než necertifikované.

Člověk s hřejivým pocitem na duši mohl utratit v londýnském TESCO za kilo žluté dobroty v přepočtu za 116 korun (místo cca 40 Kč za konvenční necertifikované), přičemž farmář z Dominikánské republiky je dodal prodejnímu řetězci za 18 korun.

Budete mít zájem:  S drogami jde učení líp. Někdy…

Certifikát etické produkce není zadarmo

Ani provoz celého férového byznysu navíc není zadarmo. Zvýšená marže připadá na inspekce, kontroly, certifikace, mezinárodní standardy. A čím více zemědělců a výrobců do systému přistupuje, tím objemnější musí být aparát, který je administrativně zaštituje.

Stát se certifikovaným férovým producentem také něco stojí, je třeba tomu upravit vlastní podnikání. Navíc poptávka po zboží meziročně kolísá, a ne všechno ovoce z jedné certifikované plantáže zamíří do světa, označené jako férové.

Přesná čísla jsou tu znovu v nedostatku, sezónní odchylky jsou značné. Kriticky to zhodnotili v roce 2015 ekonomové z MIT. Ti upozornili na to, že zisk zemědělců (zapojených do fair trade) po zaplacení všech povolení a nezbytných certifikací „je blízký nebo roven nule“.

A ještě podivnější je to s vnitřní etikou férového obchodu.

Ten má totiž pomáhat chudým v rozvojových zemích. Ve skutečnosti ale cílí na ty ne až tak chudé zemědělce, kteří si pořád ještě mohou dovolit nést náklady spojené s nezbytnými změnami a certifikací. Ti ostatní, kteří na tuto formu podpory nedosáhnou, pak konkurence fair-trade sousedů uvrhne do ještě větší bídy.

Jen vyvolení se dočkají podpory, školení, techniky. Čistě prakticky pak férový byznys není ve svých důsledcích o nic milosrdnější než ten nejtužší kapitalismus. Možná horší, protože certifikovaný zemědělec si nemůže sám vybírat svého kupce, který by byl ochoten mu dát tu nejlepší cenu.

Svou produkci jen prodá Férovému monopolu a ten za něj rozhodne, komu ji a za jakou cenu jí zpřístupní.

Svou roli tu hraje také politika. Fairtrade Foudation má svou vlastní vizi současných ekonomických environmentálních a sociálních problémů a také svá řešení. Prodej certifikované zboží obchází pravidla běžného trhu a nahlodává kapitalismus. Což nemusí být vyloženě špatně, ale ne nutně to vždy vystihuje postoje a hodnoty, které zastávají producenti, dodavatelé, prodejci i spotřebitelé.

Nejvýrazněji ale ideály férového obchodu poškozují konkrétní kritická selhání.

To, že na certifikovaných farmách v Peru berou námezdní domorodí zemědělci menší než minimální mzdu; že se na trh dostávají výrobky nesoucí značku Fairtrade neoprávněně, falešně; že kakaové boby na západě Afriky pořád ještě sbírají dětští pracanti; že se k etické licenci dopracují zemědělské spolky, které pěstují na území nelegálně vyklučených pralesů. Anebo, jak zmiňuje aktuální studie, že iniciativy férového obchodu selhávají jako celek v ochraně lidských práv před zájmy korporací.

Fairtrade je pořád tou nejrozšířenější a nejvýraznější značkou etické produkce, ale spolu s tím, jak nabývá na síle a obratu, zažívá až nápadně shodné problémy, od korupce až po vyčpělost původní myšlenky jako každý jiný mezinárodní obor podnikání.

reklama

Museo mundial – Co děláme

První instalace projektu Museo Mundial umístěná v norimberském…

Tato instalace Museo Mundial byla realizována v norimberském…

Instalace „Kolik mobilů potřebujete?“ se zaměřuje na těžbu a plýtvání…

Tato instalace projektu si klade za cíl osvětlit téma biopirátství…

Tato instalace si klade za cíl osvětlit význam migrace v kontextu…

Tato instalace projektu Museo Mundial v norimberském Přírodovědném…

Instalace o obchodu je umístěna v Přírodovědném muzeu v Norimberku…

Tato instalace se zaměřuje na pojem „posílení postavení“…

Míra zapsaných žáků do základních škol v tzv. rozvojových oblastech stoupla…

Nová audio stanice v norimberském Přírodovědném muzeu se dotýká tématu…

První instalace v Maďarském muzeu železnice v rámci …

Druhá instalace v Železničním muzeu se věnuje rovnosti žen a mužů…

Tato instalace představuje Rozvojový cíl tisíciletí 2…

Tato instalace má zvýšit povědomí o změně klimatu a odkazuje…

Interaktivní instalaci projektu Museo Mundial v Maďarském železničním…

Instalace se věnuje bambusu jako stavebnímu materiálu…

Instalace Museo Mundial o problému biopirátství

Instalace ve formě 10 bannerů vysvětluje historii obchodu s kávou…

Instalace osvětluje téma energetické chudoby tím, že ukazuje na propastné rozdíly v technologiích…

Instalace upozorňuje na problematiku znečištění oceánů plastovým odpadem pomocí uměleckých děl vytvořených z PET odpadu a přírodních materiálů.

Instalace se věnuje tématu přístupu k informacím…

Pharmatopia byla první instalací v rámci projektu Museo Mundial v ČR…

Instalace se věnuje světové situaci s potravinami…

Instalace se skládá z 11 plakátů s fotografiemi, které vytvořil fotograf Peter Menzel…

Tato instalace v rámci projektu Museo Mundial se soustředí na několik témat…

Instalace v Muzeu města Ústí nad Labem se zaměřuje na skleněné korálky…

Tato vzdělávací instalace Museo Mundial je koncipována s cílem zvýšit …

Vzdělání může snížit extrémní chudobu a pomoci dosažení…

První instalace projektu Museo Mundial umístěná v Hradním muzeu ..

Tato instalace projektu Museo Mundial umístěná v Hradním muzeu…

Druhá instalace projektu Museo Mundial umístěná v Hradním muzeu …

Tato instalace Museo Mundial osvětluje problematiku zdraví matek…

Ke zvýšení povědomí o Rozvojovém cíli tisíciletí (MDG) 4 …

Nedostatek potravin lze řešit různými přístupy, a různé přístupy lze také využít …

Hradní muzeum Budapešťského historického muzea se nachází v …

Poslední instalace projektu Museo Mundial v Hradním muzeu …

Spravedlivý a udržitelný svět vyžaduje respektování ženských práv…

Všeobecné právo na zdraví ještě zdaleka není skutečností…

Plasty jsou neoddělitelně spojeny s moderním životním stylem…

Základními aspekty této instalace Museo Mundial je zvýšení povědomí …

Tato instalace Museo Mundial se zaměřuje na Fair Trade …

Informace o konceptu Fair Trade – certifikace Fairtrade, historie, kritika

Fair Trade (česky „spravedlivý obchod„) je obchodní model, jehož základní myšlenkou a cílem je větší spravedlnost v mezinárodním obchodě s rozvojovým světem.

Nabízí zejména férové obchodní podmínky, které pěstitele nevykořisťují, ale berou v potaz jeho možnosti a výrobní náklady.

Zakládá si na trvalé udržitelnosti obchodu, a podporuje proto i ochranu životního prostředí v daném místě.

Logo Fairtrade, World Fair Trade Organization, Fair for Life, Naturland Fair a další je pak nezávislé označení výrobků, které garantuje, že se na jejich produkci nepodílela nucená ani dětská práce, že jejich pěstitelé za ně dostali spravedlivě zaplaceno a pěstování bylo šetrné k životnímu prostředí. Koupě takového zboží přispívá k lepší životní úrovni lidí z chudých zemí, odkud přitom pochází značná část potravin, které jíme.

Fair Trade ale není charita či humanitární hnutí, je to obchod. Ovšem obchod, kde producent dostává za své zboží přiměřenou cenu, může investovat do budoucnosti a vymanit se z chudoby vlastními silami.

Jednotliví drobní pěstitelé se sdružují do družstev a místo nevýhodných obchodů s podloudnými překupníky zpracovávají a exportují danou surovinu společně.

Díky většímu objemu obchodu se tak dostanou i na mezinárodní trh. Systém Fair Trade pak tato sdružení podporuje v projektech, ze kterých má dlouhodobý prospěch celá komunita.

Jde například o stavbu škol, silnic, zdravotních středisek nebo zpracovatelského závodu.

Není v naší moci zajistit spravedlnost na celém světě, můžeme k ní ale trochu přispět. Nakupujme férově! „Je přece lepší zapálit třeba jen jednu svíčku, než naříkat nad tím, že je tady tma.“

Fair Trade nebo Fairtrade či Direct Trade

I když se zdá, že jde jen o drobnost ve stylu psaní, rozdíl je poměrně důležitý. „Fair Trade“ (velká písmena vychází z angličtiny, nebo v českém kontextu fair trade) psáno jako dvě slova, označuje myšlenku spravedlivého obchodu obecně.

Pod termínem „Fair Trade“ si tak lze představit jakýkoli aspekt konceptu férového obchodu. Naproti tomu „Fairtrade“, psáno jedním slovem s počátečním velkým písmenem, je již jeho konkrétní aplikace, kterou definovala Fairtrade Labelling Organization (FLO).

Ta stanovila podmínky certifikace, systém kontroly a určila pravidla, za kterých může být na obalu daného výrobku její ochranné logo FAIRTRADE. Takových organizací je ale více a každá má svá pravidla a své certifikační logo – například Fair for Life nebo World Fair Trade Organization (WFTO).

V našem sortimentu se střídají všechna tato tři loga a řada dalších.

Direct Trade, neboli přímý obchod, pak klade důraz na krátký dodavatelský řetězec v podobě přímého vztahu mezi producentem a odběratelem.

Na rozdíl od Fair Trade zde není žádná nezávislá instituce, která by dodržování férovosti obchodu kontrolovala. Garantem férového přístupu je zde pouze daný obchodník a je na zákazníkovi, zda má v danou firmu důvěru.

Existují sice základní pravidla pro tento typ obchodování, jejich dodržování však žádná třetí osoba nekontroluje.

Budete mít zájem:  Bezdomovce za sousedy nechceme

Příkladem tohoto přístupu v našem sortimentu je Gepa nebo El Puente, tedy organizace, které vznikly o desítky let dříve, než samotná certifikace Fairtrade a do jisté míry právě jejich pravidla určila podobu Fairtrade i Fair Trade.

Kritika Fair Trade

I myšlenka spravedlivého obchodu má své kritiky a stejně jako všechny certifikace, i ty fairtradové mají své nedostatky. Velmi často kritika vychází z neznalosti věci nebo z nereálných představ o tom „jak by to mělo být, aby to bylo hezké“. Jindy se kritika etického konceptu prolíná s pravidly konkrétní certifikace nebo dává systému za vinu zneužití loga některým z obchodníků.

Je proto třeba jasně říci, že žádná z certifikací neurčuje, a ani nemůže a nemá, konečnou cenu výrobku v obchodě. Fair Trade mluví jen o minimální ceně, za kterou producent své zboží prodává, nikoli o cenové politice obchodníků v Evropě a jinde. Je na zákazníkovi, jestli koupí předražený výrobek od prodejce, který certifikaci tímto způsobem zneužije.

Oprávněnou výtkou k certifikaci Fairtrade je fakt, že obvykle pracuje s družstvy jako nejmenší jednotkou a nikoli jedním pěstitelem.

Uvědomme si však, že obchodovat se zámořskými surovinami není v objemech jednotlivých pěstitelů ekonomicky možné. Právě proto se tito producenti sdružují.

Navíc systém definuje maximální možnou výměru, kterou může daný člen družstva vlastnit, a nepodporuje tak velké plantáže. 

Fairobchod se však na základě vlastních zkušeností připojuje ke kritice fungování samotné kanceláře FLO a Flocert. Jejich práci považuje za neefektivní a mnohdy i škodlivou, pro monstrózní objem byrokracie se zde ztrácí základní smysl organizace. To vyústilo i v představení tzv.

Programů, které umožňují těm největším potravinářským firmám prezentovat svoji fairtradovou odpovědnost za nákup i jen nepatrného množství Fairtrade kakaa, třtinového cukru nebo bavlny.

Již není ani nutné garantovat, že v daném balíčku je fairtradová surovina, ale zpracovatel pracuje jen s čísly – objemy a hmotnostmi, kolik fairtradové suroviny celkem nakoupil a kolik prodal.

Historie Fair Trade

Myšlenka spravedlivého obchodu a solidarity s obyvatelstvem třetího světa se objevila již koncem čtyřicátých let 20. století. Jako první ji přijaly za svou dvě protestantské organizace v USA (Ten Thousand Villages a SERRV). První oficiální „Fair Trade“ prodejna zde byla založena v roce 1958.

V Evropě se hnutí Fair Trade začíná rozvíjet až po druhé světové válce, kdy britský Oxfam a některé další organizace začaly dovážet výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů. První specializovaný obchod však vzniká již v roce 1959 v Nizozemí.

Na konferenci Spojených národů o obchodu a rozvoji v roce 1964 byla přijata nová koncepce rozvojové pomoci pod heslem „Trade, not aid“ – „Obchod, ne pomoc“. Princip spravedlivého obchodu.

V roce 1988, na základě podnětu samotných zemědělců z mexického Chiapas, vzniká nizozemská značka Max Havelaar s logem garantujícím spotřebitelům, že jím označené produkty vznikly v souladu s principy Fair Trade. To umožnilo nabídnout Fair Trade výrobky do široké distribuce a vznik dalších certifikačních organizací.

Rostoucí množství národních iniciativ vyústilo roku 1989 v založení první mezinárodní organizace pro Fair Trade, IFAT (International Fair Trade Association), dnes WFTO.

Celosvětový prodej výrobků se známkou FAIRTRADE dosáhl v roce 2015 výše 7,3 miliardy Euro, což představuje meziroční nárůst o 16 %. Stále však představuje méně než 1 % celkového objemu obchodu. Evropa se na celkovém objemu podílí 70 %. V roce 2008 mělo z účasti ve Fair Trade projektech prospěch zhruba 5 mil. lidí v 58 zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Obchody Fair Trade jsou k nalezení ve všech starých členských zemích EU a zájem o ně roste i u členů nových či například v Srbsku. Nárůst obratu se však v jednotlivých zemích značně liší. Například v České republice dosáhl v roce 2014 maloobchodní obrat 203 milionů Kč. Oproti roku 2013 se tak zvýšil o 17 %.

Podrobněji o Fair Trade

Globální obchodní pravidla zatím pracují ve prospěch bohatých zemí a firem a omezují možnost důstojného života obyvatel těch méně šťastných koutů světa. Ani Fair Trade jistě nenapraví všechny chyby světa, není to jediná spásná myšlenka.

Představuje ale jednu z nejefektivnějších metod snižování chudoby. Na rozdíl od krátkodobé úlevy v podobě různých humanitárních akcí, nabízí chudým zemědělcům příležitost získávat za poctivou práci spravedlivou odměnu a být soběstačný.

Nečiní lidi závislé na pomoci, ale učí je samostatnosti. 

Certifikace Fairtrade je označení fairtradového obchodního modelu, není to certifikace kvality.

Kvalita zboží je přesto vyšší, protože pěstitel má podmínky pro lepší produkci, a přirozeně také zákazník žádá za vyšší cenu nejen přidanou hodnotu, ale také lepší kvalitu než u konvenčního zboží. Přesto nelze paušálně klást rovnítko mezi „Fairtrade“ a „nejvyšší kvalitu“.

Fair Trade také respektuje ekologické standardy, což kromě jiného znamená šetrné a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů a certifikaci ekologického zemědělství u cca 90 % fairtradových potravin. 

Fair Trade stojí na dlouhodobých obchodních vztazích; kontrakty se obvykle uzavírají alespoň na rok dopředu a pěstitelé tak mají jistotu odběru zboží za předem dohodnutých podmínek a nejsou vystaveni cenovému tlaku a výkyvům mezinárodního trhu.

Výrobci mají také přístup k úvěrům za rozumných podmínek a nejsou odkázáni jen na lichváře. Běžné jsou také zálohy na sjednanou produkci, aby pěstitelé mohli včas zasít nebo investovat do nových sazenic, které přinesou první úrodu za několik let.

V nabídce je i technicko-organizační podpora ve formě vzdělávacích kurzů účetnictví, managementu, ekologického zemědělství, marketingu apod. 

V případě certifikace Fairtrade jsou také vedle samotné minimální výkupní ceny za produkt stanoveny příplatky za bio produkci a tzv. sociální či Fairtrade prémie (social fee či Fairtrade fee), která je určena na rozvoj komunity.

Producenti jsou sami zodpovědní za to, jak s penězi naloží. Podmínkou je pouze demokratický proces rozhodování bez vyloučení žen.

Družstva je využívají na zlepšování zdravotních či vzdělávacích zařízení, studijní stipendia, projekty v oblasti ochrany životního prostředí nebo nákup zařízení, které jim umožní zvýšit kvalitu a kvantitu jejich produkce.¨

Většina tradičních obchodníků nakupuje přes komoditní burzu a nikdy se s pěstiteli nepotká. Obchodníci ani neví, kdo danou surovinu vypěstoval, natož kolik za ni dostal zaplaceno.

Zpracovatelské Fair Trade organizace však nakupují přímo od pěstitelských družstev, a dokáží jim tak spravedlivou odměnu poskytnout. Minimální výkupní ceny i výše prémií jsou veřejně přístupné na webových stránkách FLO.

Jedná se však o stanovená minima, skutečně realizovaná cena může být vyšší, a obvykle také je. 

Dlouhodobým problémem Evropy, a Západu vůbec, jsou nízké výkupní ceny zemědělských komodit. Dotace a dovozní cla ještě více znemožňují přístup afrických, jihoamerických a jihoasijských farmářů na náš trh.

Právě to by přitom dokázalo omezit hladomor třetího světa. Místo toho jsme se ale jako spotřebitelé stali závislými na otrocké práci druhých.

Posvětili jsme ničení přírody a investujeme stále více vytvořeného bohatství na zahlazení škod, způsobených právě ekonomickým růstem. 

Opravdu jsou naším evropským cílem jen nízké spotřebitelské ceny bez ohledu na to, co znamenají? Slovy férového obchodu: „Jak je možné, že ten čaj stojí jen 30 Kč? Je to spravedlivá cena? Může z toho ten, kdo ho vyrobil, žít?“ Například cena kávy na burzách již od ledna 1999 prakticky neustále klesá a od poloviny roku 2000 už nepokrývá ani náklady na její pěstování. Zemědělci se proto snaží vypěstovat více, ač nekvalitní kávy. Další možností je nelegální pěstování koky či odchod z venkova do městských slumů. 

Tím, kdo má ale z nízkých cen kávy a její světové nadprodukce značný užitek, jsou velké zpracovatelské korporace. Od konce 80.

let kontroluje trh s kávou prakticky jen pět velkých firem: Sara Lee (Douwe Egberts), Nestlé (Nescafé), Kraft Foods (Jacobs, Dadák), Tchibo (Jihlavanka) a Procter & Gamble (Folgers).

Cena Fair Trade kávy však plně pokrývá výrobní náklady a umožňuje uspokojení základních potřeb pěstitelů a další rozvoj jejich komunit a družstev. 

Dle slov Věry Lukášové, která před 23 lety (v roce 1994) s konceptem Fair Trade v ČR začínala, si ani neuvědomujeme, jak bohatá země jsme: umíme číst, psát, počítat; když nás bolí hlava, jdeme do lékárny; když je hůř, voláme záchrannou službu; je úplně běžné chodit do školy a dále studovat. V rozvojových zemích nic z toho samozřejmé není.

Fair Trade upozorňuje na nespravedlivé podmínky ve světě a připomíná, že je třeba starat se o ty znevýhodněné na okraji; v dnešním světě tedy o rozvojové země.

 Odměnou za nákup Fair Trade výrobků je nejen dobrý pocit z konzumace eticky vyrobených potravin a rozumné podpory chudých rodin v Africe, Latinské Americe či Asii, ale zákazník získá také kvalitní výrobek (většinou Bio) s garancí původu, který uspokojí i náročné zákazníky.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *