Možná už jste od nás slyšeli větu: Zdravá střeva jsou základem všeho.
Víte, proč tomu tak je?
Trávicí ústrojí člověka začíná místem, kde potrava vstupuje do
našeho těla, tj. ústy a končí tam, kde to co z potravy zůstane naše
tělo opouští. Jeho úkolem je příjem živin, jejich vstřebávání a
následné rozvedení do buněk. Prostředí není sterilní, žije v něm
řada bakterií. Tomuto bakteriálnímu osídlení v našem trávicím
ústrojí říkáme střevní mikroflóra nebo mikrobiota.
Střevní mikrobiota je zcela zásadní pro trávení, syntézu živin a
vitamínů a dále pro náš metabolismus. Malé množství bakterií se
nachází v našem žaludku a v tenkém střevě, většina se ale nachází
v našem tlustém střevě.
Pro Vaši představu, celková hmotnost
střevních bakterií se pohybuje od 0,25 do 2 kg! Některé bakterie
jsou tělu prospěšné, jiné mohou být patogenní (choroboplodné).
Důležité je, aby mezi nimi panovala zdravá rovnováha.
Naše tělo totiž
potřebuje i ty „špatné bakterie”.
Pokud je trávicí ústrojí zdravé, dokáže samo odstranit škodlivé
elementy, které ho mohou poškodit (škodlivé bakterie, toxiny, chemikálie
apod.). Jestliže v něm ale převyšují patogenní bakterie, je tato
přirozená ochrana značně limitovaná.
Nejvýznamnějšími faktory, díky nimž dochází
k nerovnováze v našem trávicím traktu, jsou:
- Nevhodný životní styl
- Špatná a nepravidelná strava plná polotovarů, fast foodu, sacharidů…
- Stres
- Nedostatek spánku
- Konzumace různých léků
- Přemíra léčby antibiotiky
Co způsobuje nerovnováha a přemnožení patogenních
bakterií:
- Oslabení našeho imunitního systému
- Vznik potravinových intolerancí a alergií
- Autoimunitní nemoci
- Zácpy, průjmy
- Syndrom dráždivého střeva
- Dysbióza, včetně SIBO (dysbióza v tenkém střevě)
- Střevní infekce, záněty střev
- Propustnost střevní stěny
- Únava, úzkosti, deprese
- Candida
- A řadu dalších problémů..
Další důležitou skutečností, kterou si musíme uvědomit je, že
v našich střevech se nachází rozsáhlá síť (více než sto milionů)
neuronů, jejichž úkolem je řídit každičký krok našeho trávení. Mnoho
lidí cítí své emoce v oblasti žaludku a střev. Když
máme velký stres, dostaneme průjem… Všichni jistě znáte rčení
„kroutí se mi z toho žaludek“.
Ano, střeva jsou náš druhý mozek. Odborně se tomu
říká enteropatický nervový systém. Jenže tento
„druhý“ mozek za nás nemyslí, ale velice intenzivně komunikuje s mozkem
v naší lebce a hraje klíčovou roli při vzniku mnoha zdravotních
problémů. Správné osídlení trávicí soustavy mikroorganismy a jejich
rovnováha je tedy velmi důležitá pro naše zdraví.
Jak pomoci trávicímu traktu k nastavení rovnováhy?
- Eliminací výše uvedených faktorů, které nerovnováhu způsobují. (Příčina je často řešenim problému☺, jak jednoduché!)
- Klíčová je strava (viz níže v textu)
- Doplňováním živých bakterií formou doplňku stravy, tzv. Probiotik
Probiotika
Probiotika jsou živé
organismy (bakterie a nebo kvasinky), které pomáhají nastavit v našich
střevech rovnováhu.
Jak nás chrání?
- Chrání a regulují zažívací trakt
- Chrání a regulují náš imunitní systém
Druhy probiotik
Mezi nejznámější druhy probiotických kultur patří Laktobacily, které
se vyskytují přirozeně v našem tenkém střevě, v močových a
pohlavních cestách. Najdeme je dnes už v řadě potravin.
- Rod Lactobacillus proslavil mléčný průmysl, protože tyto bakterie z mléčného cukru a jiných cukrů produkují kyselinu mléčnou a jsou nezbytné k výrobě jogurtu a sýra. Uplatňují se i při výrobě mléčných kvašených potravin, kysaného zelí, některých druhů salámů a piva, nakládaných okurek a dalších typů fermentovaných neboli kvašených potravin. Produkují látky, které jsou pro jiné bakterie jedovaté, například pro rod Clostridia, které mohou být omezeny při rozmnožování a přilnavosti na střevní epitel. Bakterie rodu Lactobacilllus snášejí i poměrně kyselé prostředí a rostou ještě při pH 4, což odpovídá například kyselosti šťávy z pomeranče nebo jablka. Kromě trávicího traktu jsou přítomné ve vagině, kterou chrání proti patogenním bakteriím.
Toxiny, které produkují bakterie rodu Lactobacillus, jsou v potravinářském průmyslu používány jako konzervační látky. Pro nás jsou významné tím, že rozkládají laktózu i další cukry na kyselinu mléčnou. Ta zvyšuje a zachování potřebné enzymy a vitaminy, které se vstřebávají do těla.
Zlepšuje stravitelnost kvašených potravin. Jejich dávka proto může potlačovat střevní a somatické bolesti, protože produkuje specifický opiod a stimuluje cannabinoid, který působí na receptory na střevním epitelu a má podobné účinky jako morfium.
Předpokládá se přitom, že za mechanismem tohoto působení stojí některý z neurotransmiterů. Velmi účinný je Lactobacillus plantarum, který působí proti infekcím, snižuje propustnost střeva a podporuje činnost jater, snižuje bolesti břicha.
Je prospěsná u kvasinkových infekcí, infekcí močových cest, u průjmů, u problémů s laktózovou intolerancí
. .. V roce 2016 bylo identifikováno více než 250 druhů.Známe jsou také například i Lactobacillus casei (snížení průjmů, zácpy, kožních problém u dětí), Lactobacillus acidophillus, Lactobacillus rhamnosus (předchází množení „zlých“ bakterií, chrání před cestovatelským průjmem, zlepšuje stavy u revmatoidní artritídy…)
- Dalším druhem jsou Bifidobaktrerie. V současnosti je známo více než 60 druhů. V trávícím traktu se objevují něklik dni po narození zejména u kojených dětí. V dospělosti tvoří většínu zdravých bakterií v tlustém střevě. Jsou nápomocné u syndromu dráždivého střeva, zlepšují glukózovou toleranci, hodnoty krevnich tuků, kazivost zubů. Výzkum ukázal, že bifidobakterie příznivě ovlivňují kyselost ve střevě a podílejí se na produkci vitamínů B a K. Kromě toho zvyšují prokrvení střevní sliznice a zlepšují hybnost střeva. Podle některých odborníků pomáhají více než ostatní bakterie regulovat pomalé zažívání, takže by se měly stát denním doplňkem stravy. Mezi známé kmeny patří Bifidobacterium lactis a Bifidobacterium longum (zlepšení bolestivosti břicha, problémů se stolicí u dětí, problémy s autismem)
- Další kmen Saccharomycws boulardii je účinné při průjmech s užíváním antibiotik , u cestovatelského průjmu, léčbě akné a snížení vedlejších účinků Helicabacter pylori.
- Pro prevenci laktózové intolereance je prospěšný kmen Streptococcus thermophilus. Používá se také ke snížení průjmu, zácpy, akutní gastritídě. Některé z probiotických mikroorganismů, které jsou komerčně dostupné, se nacházejí v půdě. V angličtině se nazývají soil-based organisms (SBO), doslova založené na půdě, a jsou mnohdy účinnější kombinací mikroorganismů, odolnější vůči nepříznivým, pro mnohé bakterie doslova drsným podmínkám v kyselém prostředí ve střevech. Výhodou těchto bakterií je, že vytvářejí směs, která odpovídá přirozenému výskytu bakterií ve střevech a jejich rozmanitosti. Jejich dodání so našeho trávicího systému proto slibuje účinnější vitalizaci střevní mikroflóry a větší zmnožení zdravých bakterií. Díky tomu se zlepší životně důležité funkce, jako je podpora imunity narušené přijímáním syntetických antibiotik a našeho trávení.
Probiotika obsahující SBO jsou stabilnější a nepotřebují žádné speciální konzervační prostředky, které mají zajistit, že se klinicky významné množství dosáhne příslušných oblastí střeva. Probiotické mikroflóry typu SBO cestují až do tlustého střeva, kde ožívají a za příznivé teploty našeho těla klíčí jako semínko.
- Z rodu Bacillus jsou účinné B. brevis, B. coagulans, B. macerans, B. polymyxa B. subtilis. Mezi významné půdní bakterie patří i Streptococcus thermophilis.
Jak užívat probiotika
Probiotika je vhodné
doplňovat při užívání antibiotik, nejlépe alespoň dvě hodiny před
užitím antibiotika. Najdeme je např. ve vhodně zvolené stravě. Skvělé
jsou fermentované potraviny, např. Pickles. Zde je jednoduchý
recept:
- Základem je zelí 1 hlávka (na hrubo)
- červená řepa nastrouhaná
- Křen nastrouhat na jemno
- Cibule (na hrubo)
- Mrkev (na jemno)
- Ředkvičky
- Šťáva z celeru
- Kmín celý (dám dle chuti)
- Lžíce soli
Množství přizpůsobíme velikosti nádoby. Vše prohněteme,
promačkáme, necháme 3–5 dní při pokojové teplotě. Pak přendáme do
malých sklenic a skladujeme v lednice. Vše musí být pod vodou. Případně
dolejeme převařenou osolenou vodou.
Probiotika vs Prebiotika
Dodávat probiotika, ale není všechno. Bakterie také potřebují
z něčeho žít, potřebují potravu, kterou je pro ně rostlinná
vláknina, neboli Prebiotikum. Pozor, abyste si to
nespletli Probiotikum (živé organismy) a Prebiotimum (potrava pro živé
organismy).
Tuto potravu najdeme v mnoha rostlinách jako např. Kořen cikorky,
v kořenové zelenině, v pórku, artyčoku, v cibuli, česneku,
v banánech, sladkých bramborách, v jablečné slupce…
Denně bychom měli sníst alespoň 20 g prebiotické
vlákniny.
Závěr
Při výběru probiotik byste měli věnovat pozornost:
- Celkovému obsahu živých kultur ( udává se v miliardách a většinou čím více tím lépe).
- Kolik druhů kmenů obsahuje probiotikum (Neznamená to, že jednodruhová jsou špatná. Často pokud už pracujeme s nějakým konkrétním problémem, zkušený odborník může vybrat konkrétní kmen osvědčený na danou problematiku. V současné době, máme potíže spíše s velmi nízkým počtem a slabým druhovým zastoupením střevních bakterií).
- Balení probiotik (denní dávka by měla být samostatně baléná buď v uzavřeném sáčku nebo kapsli, aby se zabránilo co nejvíce oxidaci.
- U kapslí je vhodný enterosolventní obal, který se rozpustí až ve střevě a nedojte tím ke zničení mikroorganismů v žaludku působením trávicích šťáv.
Dnes existuje i řada možností jak si otestovat střevní
mikrobiotu. Bohužel zatím ne v České republice. Ze stolice je
možné určit stav vaších střev, včetně propustnosti, druhů bakterií,
přemnožené patogenní druhy, parazity… Pokud by jste o testy měli zájem,
můžete napsat na eccevita@eccevita.cz.
Na obrázku můžete vidět názorné výsledky
takového test:
- ve podní řadě – zde vidíte vlevo jak by mělo být osídlení našich střev a jaké je ve skutečnosti.
- v horní části – zvýšený zánět, tuk ve stolici, propustnost střeva, celková nerovnováha.
Doporučujeme knihu Zdravé střevo.
Doporučujeme knihu Zdravé střevo. text: Ing. Iveta Ječmík Skuherská, poradce pro výživu, naturopat, @yvylife
Děkujeme!
Pokud máte jakékoli dotazy
či tipy, neváhejte se na nás obrátit na eccevita@eccevita.cz, nebo nás sdílejte na
sociálních sítích a nezapomeňte nás označit: @eccevita, #eccevita,
#eccevitablog
Trápí vás nadváha, špatné zažívání, deprese? Odpověď hledejte ve střevech
Střevní mikroflóra neboli mikrobiota či mikrobiom významně ovlivňuje lidské zdraví. Jídelníček současného člověka jí však rozhodně neprospívá. Vedle celkově nízkého zastoupení potravin rostlinného původu se postupně změnila i celková skladba jídelníčku.
Především v něm radikálně ubylo přirozených potravin a došlo k jejich nahrazení vysoce průmyslově zpracovanými jídly. Do popředí se dostává „junk food“, tedy strava o nízké nutriční hodnotě, bez potřebné vlákniny, zato s vysokým podílem cukru, soli a tuku. Zapomínáme na rozmanitost, vyhrává pohodlí a snadná příprava. Navíc v obavě z možné infekce žijeme v přehnaně sterilních podmínkách.
Bakterie, které pomáhají
„Mikrobiota je poměrně nový termín a můžeme si pod ním představit soubor všech mikroorganismů, které osidlují naše tělo. A pokud se jedná o střevní mikrobiotu, tak naše střevo,“ vysvětluje Karolína Hlavatá.
dietoložka Karolína Hlavatá
Základ pro střevní mikrobiotu se tvoří už v prenatálním stavu a pro její budování jsou důležité zejména první dva až tři roky života. Vliv má i to, zda se miminko narodilo přirozeně, nebo přišlo na svět císařským řezem.
„Mateřské mléko obsahuje ve velkém množství takzvané oligosacharidy, které fungují jako potrava pro prospěšné mikroorganismy, zejména pro laktobacily. A to je právě jeden z důvodů, proč je kojení tak důležité pro budoucí zdraví dítěte a pro nastartování imunitního systému správným směrem,“ připomíná dietoložka.
| Program vychází z celosvětové iniciativy The Choices Programme, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Značka „Vím, co jím“ je určena především spotřebitelům pro jejich snadnější orientaci v nabídce potravin. Posláním značky je umožnit snadnější výběr výživově hodnotných potravin.Více o zdravých potravinách čtěte zde. |
Nejpozději v půl roce bychom pak kojenci měli začít nabízet příkrmy. „V současnosti se doporučuje co největší pestrost,“ říká Karolína Hlavatá.
„To znamená nebát se různých druhů zeleniny a ovoce, zařazovat i různé obiloviny, mléčné výrobky, aby se dítě setkalo s co nejvíce možnými bakteriemi a zdroji vlákniny. Příkrmy by neměly být zaváděny dříve než před ukončeným 4.
měsícem věku, ale zároveň by se nemělo otálet s jejich zaváděním po ukončeném 6. měsíci věku,“ doplňuje dietoložka.
Na složení mikrobiomu má ovšem zásadní vliv nejen výživa v raném dětství, ale také genetika, skladba stravy v dospělosti, pohybová aktivita, stres a užívání některých léků. Všeobecně známý je například negativní vliv antibiotik na střevní mikrobiotu.
Hlavně pestře
Dobrá zpráva je, že mikrobiota má schopnost přizpůsobit se změnám ve stravě. Pokud například zvýšíme příjem vlákniny, zeleniny nebo ovoce, a naopak omezíme přísun červeného masa, uzenin a masných výrobků, vzroste počet mikrobů, kterým tato strava prospívá.
A jak poznáme, že prostředí v našich střevech není zrovna v ideálním stavu? „Mikrobiota ovlivňuje naše zdraví komplexně. Nesoulad nemusíme poznat buď vůbec, nebo se může jednat o zažívací potíže, třeba ve smyslu dráždivého trakčníku, průjmy, zácpy, ale mohou to být i deprese či zvýšená náchylnost k infekcím,“ míní dietoložka.
| Seriál o zdravém stravováníBěhem sedmi týdnů vám každou středu v seriálu připraveném s iniciativou „Vím, co jím“ přineseme rady, jak se zdravě stravovat a orientovat při výběru potravin. |
Narušená střevní mikrobiota se podílí na poruchách imunity, systémovém zánětu a ateroskleróze. Má vztah k zánětlivým střevním onemocněním, jako je například ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, nádorovým onemocněním, k cukrovce 2. typu a k obezitě.
Mikrobiota obézních jedinců totiž štěpí efektivněji především sacharidy, do krve se jich dostane více, a proto se tělo potýká s vyšším energetickým příjmem. Oproti tomu štíhlá populace více těchto přijatých sacharidů vyloučí.
Mikroobyvatelé našich střev ovšem ovlivňují i naše chování a stavy duše. Některé z chemických látek vytvářených střevní mikrobiotou komunikují s centrální nervovou soustavou a ovlivňují tak nejen pocity hladu, ale i náladu a chování. Zvažován je i vztah k celé řadě psychických onemocnění, jako jsou deprese, úzkosti nebo dokonce autismus či schizofrenie.
Strava pro zdravá střeva
Dosáhnout vyváženosti střevního mikrobiomu není jednoduché a pouhý přídavek probiotik zpravidla nestačí. Hlavní slovo by měla mít pestrá strava bohatá na potraviny obsahující živé bakterie. Patří mezi ně zakysané mléčné výrobky či mléčně kvašená zelenina. Zvýšit bychom měli také příjem vlákniny.
Potraviny pro zdraví střev
|
Osa střevo mozek – co je to a jak funguje?
- I když je asi docela těžké si představit přímé spojení mezi střevní mikrobiotou a centrálním nervovým systémem, rostoucí počet důkazů naznačuje obousměrnou interakci mezi těmito dvěma tělními systémy. Toto je také známé jako osa střeva a mozku.
- Osa střeva-mozek tedy označuje fyzikální a chemické souvislosti mezi střevem a mozkem. Dnes si stále více uvědomujeme, že střevní mikrobiota hraje klíčovou roli v procesech vývoje mozku a jeho funkcích.
- Střevní mikrobiota je komplexní ekosystém obsahující více než 1000 druhů se 7000 kmeny a představuje více než 150x větší množství genů než lidský genom.
- Mezi vaším střevem a mozkem jsou miliony nervů a neuronů. Neurotransmitery a další chemikálie produkované ve střevě také ovlivňují váš mozek.
- Změnou typů bakterií ve střevě může být možné zlepšit zdraví mozku.
- Omega-3 mastné kyseliny, fermentované potraviny, probiotika a další potraviny bohaté na polyfenoly mohou zlepšit vaše zdraví střev, což může ve finále prospět oše střevo-mozek.
Jak ovlivňuje naše střevo mozek?
Už jste někdy měli pocit motýlů v břiše? Tyto pocity, které cítíte při jakési nervozitě ve vašem břiše naznačují, že váš mozek a střeva jsou spojeny. To je jasný a velmi jednoduchý důkaz toho, že nějaké to spojení mezi střevy a mozkem skutečně je.
A co víc, nedávné studie ukazují, že váš mozek ovlivňuje vaše zdraví střev a vaše střevo může dokonce ovlivnit zdraví mozku. To je co? Tento “komunikační systém” mezi vaším střevem a mozkem se nazývá osa střeva a mozku.
V tomto článku se budeme zabývat právě osou střeva a mozku a potravinami, které jsou prospěšné pro její zdraví.
Jak jsou vlastně propojeny střeva a mozek?
Osa střeva a mozku je tedy termín pro komunikační síť, která spojuje váš střev a mozek. Tyto dva orgány jsou fyzicky i biochemicky spojeny mnoha různými způsoby.
Nervus Vagus – bloudivý nerv a nervový systém
Neurony jsou buňky, které se nacházejí ve vašem mozku a centrálním nervovém systému a které vašemu tělu říkají, jak se chovat. V lidském mozku je přibližně 100 miliard neuronů. Zajímavé je, že vaše střevo obsahuje 500 milionů neuronů, které jsou spojeny s vaším mozkem prostřednictvím nervů v nervovém systému (zdroj zde).
Nervus Vagus, neboli bloudivý nerv, je jedním z největších nervů spojujících vaše střevo a mozek. Vysílá signály v obou směrech.
Například ve studiích na zvířatech stres inhibuje signály vysílané nervem vagus a také způsobuje gastrointestinální problémy.
Podobně jedna studie na lidech zjistila, že lidé se syndromem dráždivého střeva nebo Crohnovou chorobou mají snížený nervový tón, což ukazuje na sníženou funkci bloudivého nervu (zdroj zde).
Nervus Vagus je nerv inervující především útroby, a to od oblasti krku až po břišní dutinu. Má složku motorickou, parasympatickou, senzitivní, senzorickou.
Vychází z prodloužené míchy, probíhá kolem karotid (krkavice), dostává se do mezihrudí kolem jícnu a trachey, přes bránici do břicha, větve se rozvětvují do vnitřních orgánů -> po celém průběhu odcházejí vlákna k jednotlivým orgánům (plicím, slinivce, žlučníku, žaludku).
Ve skutečnosti slovo “vagus” (bloudivý nerv je znám pod latinským názvem Nervus vagus) znamená putující, což přesně odpovídá tomu, jak tento nerv putuje po celém těle a dostává se k rozličným orgánům.
A konečně zajímavá studie na myších zjistila, že jejich krmení probiotiky snížilo množství stresového hormonu v jejich krvi. Když však byl jejich Nervus Vagus vyříznut, probiotikum nemělo žádný účinek (zdroj zde).
To naznačuje, že Nervus Vagus je velmi důležitý v ose střeva-mozek.
Neurotransmitery
Vaše střeva a mozek jsou také spojeny pomocí chemikálií zvaných neurotransmitery.
Neurotransmitery produkované v mozku ovládající pocity a emoce. Například neurotransmiter serotonin přispívá k pocitu štěstí a také pomáhá ovládat vaše tělesné hodiny.
Je zajímavé, že mnoho z těchto neurotransmiterů je také produkováno vašimi střevními buňkami a tam žijícími biliony mikrobů. Velká část serotoninu je produkována právě ve střevech. Vaši střevní mikroby také produkují neurotransmiter zvaný kyselina gama-aminomáselná (GABA), který pomáhá ovládat pocity strachu a úzkosti.
Studie na laboratorních myších ukázaly, že určitá probiotika mohou zvýšit produkci GABA a snížit úzkostné a depresivní chování.
Střevní mikroby vyrábějí další chemikálie, které ovlivňují mozek
Biliony mikrobů, které žijí ve střevě, také vyrábějí další chemikálie, které ovlivňují fungování mozku. Vaše střevní mikroby produkují mnoho mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), jako je butyrát, propionát a acetát. Vytvářejí SCFA trávením vlákniny. SCFA ovlivňuje mozkové funkce mnoha způsoby, například snížením chuti k jídlu.
Butyrát a mikroby, které jej produkují, jsou také důležité pro vytváření bariéry mezi mozkem a krví, která se nazývá hematoencefalická bariéra (zdroj zde).
Střevní mikroby také metabolizují žlučové kyseliny a aminokyseliny a vytvářejí další chemikálie, které ovlivňují mozek. Žlučové kyseliny jsou chemikálie vyrobené játry, které se běžně podílejí na vstřebávání tuků v potravě. Mohou však také ovlivnit mozek.
Dvě studie na myších zjistily, že stres a sociální poruchy snižují produkci žlučových kyselin střevními bakteriemi a mění geny podílející se na jejich produkci (zdroj zde).
Střevní mikroby ovlivňují zánět
Osa střeva a mozku je také propojena imunitním systémem.
Střeva a střevní mikroby hrají důležitou roli ve vašem imunitním systému a zánětu tím, že řídí to, co se dostává do těla a co se vylučuje.
Pokud je váš imunitní systém aktivní příliš dlouho, může to vést k chronickému zánětu, který je spojen s řadou poruch mozku, jako je deprese a Alzheimerova choroba.
Tak třeba Lipopolysacharid (LPS) je zánětlivý toxin vyráběný určitými bakteriemi. Může způsobit zánět, pokud ho příliš mnoho přechází ze střeva do krve. To se může stát, když se střevní bariéra stane “netěsnou”, což umožňuje bakteriím a LPS přejít do krve. Zánět a vysoká LPS v krvi jsou spojovány s řadou poruch mozku, včetně těžké deprese, demence a schizofrenie.
Jak tedy může střevní mikrobiota ovlivnit mozek?
Přesný mechanismus komunikace mezi střevní mikrobiotou a mozkovými obvody nebyl dosud zcela objasněn. Střevní mikrobiota obecně působí na mozek nejen prostřednictvím nervového systému (tj. neuroanatomickou cestou osy střeva-mozek), ale také prostřednictvím imunitního systému, endokrinního systému a metabolického systému.
Střevo může interagovat s mozkem dvěma neuroanatomickými cestami. První z nich představuje systém vzájemné výměny informací, který využívá přímé vazby mezi střevem a mozkem pomocí nervu vagus a autonomního nervového systému. Druhým je obousměrný komunikační systém mezi střevním nervovým systémem ve střevech a nervem vagus plus autonomním nervovým systémem v míše.
Přímé nervové komunikační procesy mezi mozkem a střevní mikrobiotou jsou tedy realizovány hlavně prostřednictvím nervu vagus. Střevní mikrobiota je také důležitá při vývoji neuroendokrinního systému.
Například některé střevní bakterie mohou syntetizovat kyselinu máselnou, dopamin, serotonin a mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které přímo ovlivňují mozek.
Bakteriální enzymy mohou také vést ke vzniku produktů, jako jsou amoniak nebo kyselina D-mléčná, které jsou neurotoxiny.
Proto nesčetné množství životně důležitých nervových vlivů v lidském těle pochází ze střevní mikrobioty s následným vlivem na celý organismus – včetně mozku. Tato neuroaktivní kapacita střevní mikrobioty znamená, že její modulace může mít v řadě stavů obrovský terapeutický potenciál.
Probiotika, prebiotika a osa střeva-mozek
Takže nyní už máme jistou představu o tom, že střevní bakterie ovlivňují zdraví mozku. Můžeme z toho tedy vyvodit, že změna střevních bakterií k lepšímu může zlepšit zdraví vašeho mozku.
Probiotika jsou živé bakterie, které při konzumaci přinášejí zdravotní přínosy. Ne všechna probiotika jsou však stejná. Probiotika, která ovlivňují mozek, se často označují jako “psychobiotika”.
Ukázalo se, že některá probiotika zlepšují příznaky stresu, úzkosti a deprese. Jedna malá studie s lidmi se syndromem dráždivého tračníku a mírnou až střední úzkostí nebo depresí zjistila, že užívání probiotika zvaného Bifidobacterium longum NCC3001 po dobu šesti týdnů významně zlepšilo symptomy.
Prebiotika, což je obvykle vláknina fermentovaná střevními bakteriemi, mohou také ovlivnit zdraví mozku. Jedna studie zjistila, že užívání prebiotika zvaného galaktooligosacharidy po dobu tří týdnů významně snížilo množství stresového hormonu kortizolu v těle.
Jaká jídla tedy pomáhají osě mozku?
Můžeme říct, že několik skupin potravin je obzvláště prospěšných pro osu střeva-mozek. Zde jsou některé z nejdůležitějších:
- Tuky Omega-3: Tyto tuky se vyskytují v mastných rybách a také ve velkém množství v lidském mozku. Studie na lidech a zvířatech ukazují, že omega-3 mohou zvyšovat dobré bakterie ve střevech a snižovat riziko poruch mozku.
- Fermentované potraviny: Jogurt, kefír, zelí a sýry obsahují zdravé mikroby, jako jsou bakterie kyseliny mléčné. Ukázalo se, že fermentované potraviny mění mozkovou aktivitu.
- Potraviny s vysokým obsahem vlákniny: Celá zrna, ořechy, semena, ovoce a zelenina obsahují prebiotickou vlákninu, která jsou vhodná pro vaše střevní bakterie. Prebiotika mohou u lidí snížit hladinu stresového hormonu.
- Potraviny bohaté na polyfenoly: Kakao, zelený čaj, olivový olej a káva obsahují polyfenoly, což jsou rostlinné chemikálie, které jsou tráveny střevními bakteriemi. Polyfenoly zvyšují množství zdravých střevních bakterií.
- Potraviny bohaté na tryptofan: Tryptofan je aminokyselina, která se přeměňuje na neurotransmiter serotonin. Potraviny s vysokým obsahem tryptofanu jsou libové krůtí mas, vejce a sýr.
A na co si dávat pozor?
Ve světle informací, které jsme uvedli v tomto článku, chceme upozornit na pár věcí, které vašemu střevu (a potažmo tedy i vašemu mozku) ubližují.
Antibiotika
Antibiotika nám v mnohém pomáhají, ale zároveň jsou i zlo. Antibiotika snižují počet a rozmanitost bakterií ve střevě. Ukázalo se, že změny mikrobioty způsobené antibiotiky ovlivňují chování dospělých jedinců prostřednictvím modulace hladin exprese hormonů a metabolických drah tryptofanu, které jsou spojeny se sekrecí serotoninu.
V jedné studii myši, které byly léčeny antibiotiky, měly horší výsledky testů paměti kvůli poruchám v hippocampální neurogenezi. Pokud však myši dostaly probiotika nebo více cvičily, projevilo se výrazné zlepšení v tomto směru. Takže na antibiotika v tomto směru opravdu pozor.
A co vy? Dbáte o zdraví svých střev, aby vám sloužila hlava? Budeme moc rádi za komentáře k tomuto tématu pod článkem.