Určitě i vás před každou novou zkušeností napadá řada otázek. V případě odběru krevní plasmy tomu zřejmě nebude jinak. Vybrali jsme proto 5 nejčastějších otázek, jež trápí řadu prvodárců, abychom na ně odpověděli, ukonejšili vaši zvědavost a možná zahnali strach z odběru plasmy.
Krevní plasma je součástí krve. Přesněji řečeno tvoří zhruba 55 % jejího celkového objemu. Jedná se o roztok tvořený především vodou, bílkovinami, minerály a enzymy, jenž vytváří tekuté prostředí pro červené i bílé krvinky a krevní destičky.
Díky krevní plasmě se mohou přesouvat živiny, krvácivá poranění se dokáží zacelit. Krevní plasma hraje důležitou roli při zabezpečování správného fungování imunitního systému. Pokud krev ve zkumavce stojí po delší dobu nebo pokud se použije centrifuga, krevní plasma se od krve oddělí.
Vhodnější formou extrahování je však přímý odběr plasmy formou plazmaferézy.
Jaké má darování krevní plasmy výhody a rizika?
Nejzásadnější otázkou před první návštěvou odběrného centra je asi ta, jaké benefity nebo nebezpečí má darování plasmy. Začněme tedy výhodami. Největší výhodu představuje perfektní přehled o zdravotním stavu.
Každý dárce je totiž pod bedlivým dohledem lékařů, kteří dbají jednak na kvalitu krevní plasmy, především však na kondici samotného dárce. Jeho krev pečlivě testují, proto mohou odhalit případné zdravotní problémy dřív, než se dostaví první příznaky.
Mezi další benefity můžeme zařadit finanční náhrady, úlevy na daních a den volna daný zákonem.
Samotné darování plasmy dárce v žádném směru neohrožuje. Každé odběrové centrum musí vyhovět vysoce přísným hygienickým požadavkům a zároveň striktně dodržet podmínky odběru. Ten lze u jednoho dárce provádět nanejvýš jednou za 2 týdny.
Plasma se poté nahrazuje fyziologickým roztokem, ale žádné obavy, tělo si do 2 dnů plasmu zase obnoví. Přečtěte si více o tom, proč je důležité darovat krevní plasmu pravidelně.
Nemusíte se bát ani rizika přenosu nemocí, protože odběrový systém je jen na jedno použití.
Bolí odběr krevní plasmy?
Odběr plasmy nebolí. V průběhu plazmaferézy mírně zabolí pouze napíchnutí žíly. Následně je dárce napojen na kanylu, odkud krev putuje do sterilního zařízení pro odběr plasmy. Zde se oddělí plasma od ostatních složek krve, jež se poté vrací zpět do těla dárce. Procedura zabere přibližně hodinu. V jejím průběhu si můžete klidně číst nebo se dívat na televizi.
Jak se kontroluje kvalita krevní plasmy?
Jelikož se z krevní plasmy vyrábí léčiva, případně se roztok přímo vpravuje do těl pacientů, jsou nároky na darování plasmy vysoké. Vedle věkového omezení a fyzických predispozic se provádí důkladné krevní testy jak před odběrem, tak po odběru.
Jak se mám na odběr plasmy připravit?
Kvalitu krevní plasmy můžete výrazně ovlivnit i tím, jak se budete před odběrem stravovat. Nekvalitní stravování může dokonce způsobit, že dojde k odmítnutí vzorku. Proto den před odběrem vypijte minimálně 3 litry tekutin.
Vyvarujte se tučné stravě, zároveň však dbejte na dostatek bílkovin v těle (libové maso, ryby), jezte ovoce i zeleninu. Mlsnou můžete zahnat prostřednictvím ovesných vloček či müsli tyčinek bez polevy.
Zásobujte tělo luštěninami a mléčnými výrobky s obsahem tuku do 1,5 %.
V Praze se chystá krevní barometr
Mají lékaři v pražských nemocnicích krve pro operace a další úkony málo nebo dost? Kdy a kde chybí nejvíc? Časté otázky, které dostávají lékaři na transfuzních stanicích, budou brzo zodpovězeny.
V Praze je pohříchu krve ne vždy dostatek. Okamžitý stav ovlivňuje řada faktorů, třeba kolísání návštěv dárců na stanicích.
Na sklonku dubna se proto odehrála akce dárcovství krve, při níž po deset dnů občanské sdružení Zdraví-život vyzývalo mladé lidi a prvodárce z Prahy k darování krve pro Thomayerovu nemocnici. Do akce se zapojila i první česká vicemiss Eva Čerešňáková, která nás provází i fotogalerií.
„Celá akce je načasovaná tak, aby se vykrylo slabší období, protože návštěvnost na transfúzní stanici právě v dubnu klesá,“ uvedl prezident sdružení Zdraví-život Otakar Vaníček.
I dárci mají své dny
Podle šéfa Transfuzní stanice v Thomayerově nemocnici, primáře MUDr. Petra Turka, vlny dárců kolísají celoročně. „Vrchol je před Vánoci, pak je leden a únor jakási pauza, další vrchol nastává v březnu, v dubnu lze vždy čekat propad, a další špička přichází před prázdninami,“ doplňuje doktor Turek. „Po prázdninách se lidé vzpamatují až koncem září, kdy začíná další špička.“
A jak vypadá spotřeba? Tu určují plánované výkony, jejichž počet přeci jen kolísá – o Vánocích a o prázdninách je výrazně nižší – a pak je tu neplánovaná spotřeba, podle toho, jak přicházejí ranění lidé do nemocnic. Nicméně krev nemá neomezenou dobu použitelnosti. Červené krvinky lze skladovat šest týdnů, ale krevní destičky jen pět dnů.
Transfuzní stanice Thomayerovy nemocnice zásobuje také IKEM (Institut klinické a experimentální medicíny) a tak tam není krve nikdy dostatek. „Asi dvacet procent toho, co bychom potřebovali, musíme koupit od okresních stanic,“ uvedl MUDr.
Turek. IKEM má sám větší spotřebu než nemocnice a navíc je nárazová. „Je to dáno tím, že je tu realizován rozsáhlý transplantační program a tomu se nedá poroučet,“ vysvětlil primář Turek. IKEM má samozřejmě větší spotřebu než samotná nemocnice.
Co se děje s krví?
Když dárce přijde na stanici, provede se před každým odběrem předodběrové vyšetření. Dárce také vyplní krátký dotazník vyzpovídá ho lékař. „Děje se tak proto, abychom nepoškodili samotného dárce, ale abychom také ochránili příjemce před přenosnými chorobami,“ vysvětluje primář Turek.
Standardně se odebírá 450 mililitrů krve, která se hned po odběru děli na červené krvinky, krevní destičky a plazmu. „Každá z těchto částí krve má své vlastní použití a své pacienty. Dárce tak může pomoci dvěma až třem lidem,“ řekl MUDr. Turek.
„Krevní destičky a krvinky se spotřebují v nemocnici, plazma se zčásti zpracuje a vrací se do nemocnice ve formě léků, nebo se využívá také pro pacienty.“Zároveň s odběrem krve se odebírají vzorky krve také na laboratorní kontrolu.
Její výsledky nemusejí být známy bezprostředně po darování, ale na druhé straně je to velmi důležité, protože právě laboratorní rozbor chrání příjemce především před různými infekčními chorobami. „Ale ani naše kontrola nenahrazuje preventivní prohlídky,“ upozornil primář Petr Turek.
Nedostatek krve, ano nebo ne?
Dárci obvykle chodí ve svých vlastních termínech, transfuzní stanice je nezve. Jak je to ale s dostatkem či nedostatkem krve? „Je zvláštností Prahy, že má celkový nedostatek krve, tak ji dokupujeme.
Na řadě transfuzních stanic mimo Prahu si pak objednávají lidi podle svých potřeb.
Nejhorší je, když se dostane do médií zpráva, že je krve nedostatek, obvykle totiž není řečeno, kde a jaké, a tak když přijde dárce někde na okrese a je odmítnut, vznikají zbytečně nepříjemnosti,“ vysvětluje primář Turek poměrně složitý mechanismus složení dárců.
Podle primáře Turka je skladba krevních skupin následující – Asi 40 procent populace má krevní skupinu 0, dalších 40 procent je A, pak je 16 procent B, na AB připadá šest až sedm procent. V systému Rh, který rozlišuje plus nebo minus, je většina pozitivní.
„Lidé si myslí, že mají vzácnou skupinu, takže o ní bude vyšší zájem, ale je nutné vycházet z četnosti pacientů, takže nakonec největší zájem bývá buď o A Rh negativní a nebo 0 Rh negativní.
“Důvodem nouze o negativní krev je fakt, že pozitivní příjemce může dostat i negativní krev, ale obráceně to nelze.
Krevní barometr to řekne
Krevní barometr, který chystá občanské sdružení Zdraví –život ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí, má od června dávat dárcům na vědomí, kolik a jaké krve v nemocnici chybí.
„Chtěli bychom ale barometr rozšířit i na další pražské nemocnice a zveřejňovat ho pravidelně v médiích,“ uvedl Otakar Vaníček. V Thomayerově nemocnici nyní využívají i dalšího způsobu: zavedli informování o potřebě určité skupiny přes SMS zprávy.
Barometr má být ale výzvou nejen pro pravidelné dárce, ale i pro ty, kteří krev ještě nedarovali a chtějí to zkusit.
os
Důležité otázky a odpovědi
Zde vám odpovíme na často kladené otázky.Pokud budete mít další nejasnosti,zavolejte nám nebo pošlete mail na : jirkovsky (at) biomex.de . Rádi vám odpovíme!
Co je krevní plazma? Krev je tělesná tekutina,která v těle rozvádí kyslík,kysličník uhličitý, živiny a pomáhá bojovat proti infekcím.Naše krev obsahuje mimo buňkových složek(červené krvinky,bílé krvinky,aj.) přibližně 55% krevní plazmy.
Plazma je žlutooranžová tekutina,kterou z 93% tvoří voda.Ostatní složky jsou bílkoviny,protilátky,faktory srážlivosti aj.Po odběru si tělo krevní plazmu nahradí do 48 hodin. Pro mnoho laboratorních vyšetření je plazma nenahraditelná,protože představuje základ mnohých způsobů testování.
Vyšetření pomáhají najít správný způsob léčby a zachránit život.
Jak probíhá darování plazmy? Odběr plazmy je šetrný ke krevnímu oběhu a funguje na následném principu: Nejprve se odebere krev tak jako při darování krve ze žíly v předloktí.
Na rozdíl od darování krve jsou při odběru plazmy krevní buňky od plazmy oddělené a následně zpět vpravené do těla.Nástroje na odběr jsou vždy nové a po použití se likvidují.
Používají se jen jedenkrát,čím se absolutně vylučuje riziko nákazy zapříčiněné odběrem.
Jaký vliv má odběr na organismus?Odběr plazmy je pro tělo šetrný:všechny složky plazmy,které jsou při darování odebrané,si tělo během několika hodin až maximálně dvou dnů vytvoří znovu.Tím pádem je darování plazmy možné v kratších intervalech než darování krve.
Proč je důležité darovat plazmu? Krevní plazma je potřebná na akutní ošetření pacienta – například na transfuze – a jako základní látka na výrobu početných testovacích souprav a medicínskou diagnostiku.
Může každý darovat plazmu? IV zásadě může plazmu darovat každý dospělý člověk ve věku 18 – 68 let(první odběr musí proběhnout do 60. roku života),pokud to dovoluje jeho vlastní zdraví a tělesný stav.
Před každým odběrem vykonáme zdravotní kontrolu dárce.Podle výsledku kontroly se rozhodne zda smí plazmu darovat.
Takto máme jistotu ,že vaše zdraví a pohoda nebudou ohrozené a že naše produkty budou prvotřídní kvality.
Nemocní u nás nejsou z odběrů vyloučeni,protože pro diagnostické testovací soupravy potřebujeme také plazmu,která obsahuje různé protilátky.
Jak dlouho trvá odběr plazmy? Samotný odběr trvá 45 – 60 minut.Na běžné darování je třeba si naplánovat přibližně 75 minut,které zahrnují lékařské vyšetření,samotné darování a alespoň 15 minut na odpočinek po odběru.Tento čas můžete u nás využít na pohodlné čtení,poslouchání hudby a nebo relax. Nabízíme vám také nápoje a něco malého k zakousnutí.
Vaše vyšetření před prvním odběrem zabere kvůli důkladné zdravotní kontrole přibližně jednu hodinu.
Jak často mohu darovat plazmu? Plazmu můžete darovat až dvakrát týdně,protože tělo si plazmu nahradí velmi rychle.Ročně smíte darovat maximálně 45 krát.Rozestup mezi odběrami musí být kvůli vaši bezpečnosti minimálně 48 hodin..
Obdržím náhradu nákladů? Za váš čas vás odškodníme.Na vaši žádost darujeme tuto sumu charitativním organizacím – podrobnější informace získáte v plazmacentru.
Může každá krevní skupina darovat plazmu? Ano.Krevní skupina není při odběru plazmy podstatná.
Mohu jako dárce krve darovat také plazmu? Ano.Dlouhé přestávky mezi odběry krve jsou potřebné,protože při odběru krve se odebírají i červené krvinky.Na znovu vytvoření červených krvinek potřebuje tělo čas.Jestliže při odběru plazmy jsou téměř všechny červené krvinky vráceny zpět do těla,můžete tak jako předťím darovat krev.Týden po vašem odběru krve můžete jít na odběr plazmy.
Kdy nesmím darovat plazmu? Pokud jste vhodný jako dárce,může se stát ,že po určitou dobu nebudete moci darovat,aby se vyloučilo jakékoliv riziko vašeho zdraví a nebo kvality konečného produktu.
Taková nucená pauza nastává například v případě těhotenství a nebo do šesti měsíců od porodu. Další příčiny mohou být nař.
některé typy očkování,operační zásahy,užívání některých léků a nebo nízká hodnota hemoglobínu v krvi.
Na co je třeba dbát před odběrem? Na odběr se nemusíte speciálně připravovat. Večer před odběrem by jste neměli pít alkohol,což by mohlo ovlivnit výsledky vyšetření.Nejlépe je přijít na odběr odpočinutý a cca.
1 až 2 hodiny před odběrem se lehce najíst.Strátu tekutin při darování nejjednodušeji nahradíte tím,že před odběrem vypijete dostatečné množství vody (1,5-2 litry). Zbytek dne po odběru zůstaňte v klidu bez velké námahy.
Pokud se v den odběru necítíte dobře,je lepší termín odběru přesunout.
Jaké dokumenty musím přinést na vyšetření a odběr? Podle zákona nesmíte darovat bez platného průkazu s fotografii.Proto si prosím na každý odběr přineste váš občanský průkaz nebo cestovní pas.
Co se zjišťuje při zdravotní prohlídce před odběrem? Chorobopis dárce(např.chronické choroby a nebo následky předešlých onemocnění)a jeho aktuální stav je vyšetřen a vyhodnocen,aby dárcův zdravotní stav neutrpěl plazmaferézou.Mimo to se ještě vyhodnotí krevní obraz,změří krevní tlak,pulz a teplota.
Co se stane s výsledky vyšetření? Vyšetření slouží nejříve na kontrolu kvality.Pokud by se vyskytli podezřelé nebo nepravidelné nálezy,budete o nich informováni a s vaším svolením oznámeny vašemu lékaři.Na vaše údaje se vztahuje lékařská mlčenlivost a zákonem předepsaná ochrana osobních údajů.
Je možné se při odběru nakazit? Ne.Při darování plazmy se používá jedině sterilní jednorázový materiál a přístroj v kterém se plazma odděluje od krevních buněk,je vybavený sterilním jednorázovým komponentem.Kontakt s krví a nebo plazmou jiného dárce je tím pádem vyloučen.
Možné vedlejší účinky při odběru plazmy se omezují na vyjímečné poruchy krevního oběhu a nebo v ojedinělých případech na menší výtok krve v místě punkce.Nedochází k žádné změně srážlivosti krve.
Kdo potřebuje krevní plazmu? Plazma je životně důležitá surovina.Mnohéndůležité léky se vyrábějí právě z plazmy,jako např. preparáty na srážlivost krve,preparáty pro pacienty intenzivní péče a prostředky proti těžkým infekcím.Právě proto je potřebná krevní plazma se speciálními vlastnostmi na výrobu diagnostických testů,dále na výzkum a vylepšování diagnostických metod.
Mnohé testovací procesy a metody v běžné diagnostice používají lidský materiál na jedné straně na kalibraci testů a na straně druhé na kontrolu kvality.Vlastnosti a kvalita lidské krevní plazmy se nedají nahradit žádnou umělou látkou a proto je nenahraditelná pro mnohé diagnostické vyšetření.
Co jsou diagnostické testkity? Diagnostické testkity se používají v laboratořích na vyšetření krve a nebo plazmy pacienta na různé choroby.Lékař posílá vzorky na vyšetření do laboratoře,kde se vyšetření provede.Podle druhu choroby se používají různé techniky testování jako např. ELISA – technik,Western Blot a nebo PCR.
Časté dotazy Amber Plasma
- Darování krevní plazmy je bezpečné pro dárce i příjemce.
- Veškeré vyšetřovací postupy u dárců i u odebrané plazmy jsou přesně stanovené státními institucemi a odpovídají nařízením a směrnicím platným ve všech zemích EU.
- Dárcovská centra a všechny pracovní a vyšetřovací postupy jsou pravidelně kontrolovány audity Státního ústavu pro kontrolu léčiv a také farmaceutickou společností, která plazmu z našeho centra odebírá a zpracovává na životně důležité léčebné přípravky.
- V případě nedodržení stanovených vyšetření a postupů by okamžitě došlo k uzavření příslušného centra.
- Dárce před každým odběrem vyplňuje podrobný dotazník o svém zdravotním stavu a kontaktu s potenciálně infekčními osobami, jehož pravdivost stvrzuje svým podpisem.
Dárce předkládá vyplněný dotazník ke kontrole lékaři či pověřenému zdravotnickému pracovníkovi, absolvuje krátký pohovor a prohlídku.
Po zhodnocení všech údajů je dárci umožněn odběr, na jehož začátku se odebere vzorek pro kontrolu krevního obrazu. Více než 15 % zájemců je z různých zdravotních důvodů z dárcovství vyloučeno.
Laboratorní vyšetření krve dárce a odebrané plazmy se provádí u každého jednotlivého odběru.
Kromě standardního serologického vyšetření je každá plazma odebraná v dárcovských centrech Amber vyšetřena i metodou PCR.
Tato metoda, kterou většina transfuzních stanic v Česku neprovádí, představuje v současnosti nejpřesnější vyšetření schopné odhalit virovou infekci v krvi a krevní plazmě, a to na podkladě analýzy DNA.
Plazma odebraná v našem centru je tímto způsobem vyšetřena v laboratořích společnosti Shire/Takeda ve Vídni.
V případě pozitivního nálezu na kteroukoliv sledovanou infekci (žloutenka, syfilis, virus HIV) a ověření nálezu konfirmačním testem v Národní referenční laboratoři je dárce okamžitě kontaktován a poučen o dalším postupu. Následuje trvalé vyloučení z dárcovství a o nálezu je informován Národní registr vyřazených dárců a příslušná hygienická stanice.
- Plazma odebraná pozitivně testovanému dárci je podle přísných pravidel zlikvidována a likvidace zaznamenána do dokumentace.
- Použití jednorázového zdravotnického materiálu zcela vylučuje nákazu dárce v průběhu odběru.
- Odběr plazmy v našem centru je prováděn pomocí nejmodernějších krevních separátorů americké společnosti Fresenius, které zaručují absolutní bezpečnost pro dárce.
- Zdravotní stav pravidelného dárce je neustále kontrolován.
Posledním krokem, který zajišťuje nejvyšší možnou míru bezpečnosti preparátů z plazmy, je tzv. inaktivace virů. Ta probíhá během zpracování plazmy a dokáže neutralizovat viry, které by se v plazmě mohly čistě teoreticky vyskytnout. Inaktivace virů je založena na velmi komplexních chemických a tepelných metodách.
Darování krve a krevní plazmy
Činnost dárce při odběru krve a při aferéze1) představuje dle § 203 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění) překážku v práci na straně zaměstnance v podobě tzv. jiného úkonu v obecném zájmu.
Při této překážce v práci pak zaměstnanci přísluší pracovní volno s náhradou mzdy (resp.
platu) ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, dobu samotného odběru, cesty zpět a zotavení po odběru v délce až 24 hodin od nástupu cesty k odběru (případně i za další prokázanou nezbytně nutnou dobu), pokud zasahuje do pracovní doby zaměstnance.
Vzhledem k tomu, že doba k zotavení po odběru je vysoce individuální a jen obtížně lze prokázat její nezbytnou délku, přistupují v praxi zaměstnavatelé obvykle k tomu, že omlouvají zaměstnancovu nepřítomnost až do začátku další rozvržené směny – samozřejmě pouze v případech, kdy nemá zaměstnavatel podezření na zneužití tohoto práva ze strany zaměstnance.
Zaměstnanci si často neuvědomují, že existují pravidla, která musejí při plánování odběru respektovat. Jako u jiných překážek v práci je tedy především nutné vycházet z toho, že pracovní volno (včetně případné náhrady mzdy) zaměstnanci náleží pouze tehdy, pokud danou činnost není možné vykonat mimo pracovní dobu.
Pokud například zaměstnanec pracuje ve směnném režimu krátký-dlouhý týden, lze mít za to, že k darování krve má využít ty pracovní dny, na které nemá rozvrženou směnu.
Jinak je tomu u zaměstnanců s fixní pracovní dobou, rozvrhovanou pravidelně během pondělí až pátku v běžných provozních hodinách, u nichž odběr a adekvátní zotavení realizovat zcela mimo tuto dobu skutečně nebude možné.
Pokud se tedy týká požadavku zaměstnance na poskytnutí pracovního volna za účelem provedení odběru krve, měl by zaměstnavatel na prvním místě vyhodnotit, zda je objektivně možné, aby byl odběr proveden mimo pracovní dobu zaměstnance.
Je-li tomu tak, nebude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnance, s níž by zákoník práce spojoval právo zaměstnance na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy.
Bude pak záležet čistě na uvážení zaměstnavatele, zda se rozhodne pracovní volno zaměstnanci poskytnout, a to i případně s náhradou mzdy v jím stanoveném rozsahu.
Pro zaměstnance však současně platí, že podle § 206 zákoníku práce je povinen včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna, protože v případě dárcovství krve lze zpravidla vycházet z toho, že tato překážka je zaměstnanci známa předem. Není tedy možné, aby zaměstnanec ráno krátce před započetím směny zaměstnavateli oznámil, že se nedostaví z důvodu darování krve.
V tomto směru lze zaměstnavatelům doporučit, aby z organizačních důvodů zaměstnancům formou vnitřní směrnice či jinou obdobnou písemnou formou stanovili, s jakým předstihem jsou povinni tuto překážku v práci oznamovat (např. 7 kalendářních dnů). V odůvodněných případech pak lze samozřejmě připustit výjimku, např.
tehdy, pokud zaměstnanec prokáže, že byl k odběru pozván odběrovým místem s kratším předstihem.
Rozsah pracovního volna
V případě, že zaměstnanci skutečně pracovní volno dle § 203 odst. 2 písm. d) zákoníku práce náleží, nabízí se s ohledem na jeho maximální rozsah až 24 hodin otázka, jak často je zaměstnavatel povinen toto pracovní volno poskytovat, resp.
zda může zaměstnavatel jeho rozsah omezit určením počtu odběrů v roce, které bude jako překážku v práci s náhradou mzdy respektovat. Frekvence odběrů je v souladu s mezinárodními normami omezena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, a to pro darování krve u mužů na 5 odběrů a u žen na 4 odběry v průběhu dvanácti měsíců.
Pro darování krevní plazmy je však přípustná maximální frekvence odběrů znatelně vyšší, neboť minimální interval mezi odběry může činit pouhých 14 dní. V případě darování krevní plazmy v maximálním možném rozsahu by tak zaměstnavatel byl povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu až 24 hodin dvakrát měsíčně, tj.
v podstatě v rozsahu představujícím 10 % pracovní doby zaměstnance, a to aniž by mu vzniklé náklady kdokoliv kompenzoval (jako tomu je například v případě poskytnutí pracovního volna zaměstnanci za účelem členství ve volební komisi, kdy je následně náhrada mzdy zaměstnavateli dle § 203 odst. 3 zákoníku práce refundována).
Rozsah pracovního volna za účelem darování krve a jejích složek však bez dalšího omezit nelze, jelikož se jedná o právo, které zaměstnanci zaručuje zákoník práce.
Bezplatné dárcovství
Červený kříž i další mezinárodní organizace dlouhodobě podporují charakter dobrovolného a bezplatného dárcovství krve a jejích složek, a to zejména s ohledem na etický aspekt této činnosti2.
Za přijatelné se pro naplnění bezúplatnosti obecně považuje kompenzace v podobě poskytnutí občerstvení a úhrada přímých nákladů spojených s odběrem, tj. právě náhrada ušlé mzdy ze strany zaměstnavatele a dále výdajů spojených s cestou k odběru a zpět.
Jakákoliv odměna nad rámec těchto příspěvků je pak s bezplatným dárcovstvím neslučitelná. Poskytování úhrady za odebranou krev s výjimkou prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem krve je nadto omezeno právními předpisy – podle § 32 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb.
, o specifických zdravotních službách, v platném znění, může výše náhrady účelně a hospodárně vynaložených výdajů spojených s odběrem krve činit nejvýše 5 % minimální mzdy, tj. od ledna 2018 částku 610 Kč ve smyslu vládního nařízení o minimální mzdě (č. 567/2006 Sb., v platném znění).
Výše zmíněné ustanovení § 203 odst. 2 písm. d) zákoníku práce však bezúplatnost darování krve či jejích složek výslovně nezmiňuje.
Z tohoto pohledu tak jsou nejproblematičtější právě opakované odběry krevní plazmy v soukromých centrech, která za jeden odběr nabízí „odměnu na úhradu nákladů spojených s odběrem“ v paušální výši dosahující obvykle 400 Kč a více.
Za situace, kdy se zaměstnanec dostaví na odběr s využitím hromadné dopravy, tak může snadno jeho „výdělek“ za odběr dosáhnout částky v řádech několika stokorun, navíc včetně zproštění pracovních povinností po dobu zotavení po odběru.
Vedlejší motivací k činnosti dárce pak bývá rovněž možnost snížení základu daně o částku ve výši 3 000 Kč za jeden odběr dle § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.
V tomto případě je však daňový předpis konkrétnější než zákoník práce, protože bezúplatnost blíže specifikuje jako „odběr krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek … s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem.
“ Pro účely snížení základu daně tak výše uvedené paušální odměny za odběry jednoznačně nelze považovat za bezplatné dárcovství ve smyslu zákona o daních z příjmů, a nárok na zmíněné zvýhodnění tedy nevzniká.
Podle mého názoru je však možné ke stejnému závěru dospět i v případě výkladu předmětného ustanovení zákoníku práce, a to i při absenci výslovné podmínky bezplatnosti odběru. Důvodem je skutečnost, že pracovní volno zákoník práce poskytuje „k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze“.
S ohledem na povahu darování ve smyslu občanského zákoníku, který se subsidiárně na pracovněprávní vztahy použije, lze mít tedy za to, že i dle zákoníku práce nárok na pracovní volno s náhradou mzdy přísluší pouze těm zaměstnancům, kteří krev, respektive krevní plazmu poskytují jako dárci ve smyslu občanského zákoníku, tj.
bezplatně s výjimkou skutečně vynaložených nákladů. Tomu odpovídá i účel právní úpravy překážek v práci na straně zaměstnance, kdy náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem při těchto překážkách má za účel kompenzovat zaměstnanci výpadek jeho příjmu, který by jinak z důvodu překážky nastal.
Při úplatném poskytování krevní plazmy však k výpadku tohoto příjmu nedochází. Pokud by tak náhrada mzdy poskytována byla, zaměstnanec by naopak paradoxně z existence překážky těžil v podobě navýšení svého příjmu na úkor zaměstnavatele, v čemž by bylo možné spatřovat rozpor s dobrými mravy.
Tento výklad je podpořen též systematickým zařazením této překážky pod tzv. jiné úkony v obecném zájmu, tj. úkony společensky prospěšné, k nimž by obecně mělo být přistupováno z nezištných důvodů.
S ohledem na to tak lze učinit závěr, že v případě poskytnutí krevní plazmy za úplatu se nejedná o překážku v práci ve smyslu ustanovení § 203 odst. 2 písm. d) zákoníku práce a zaměstnanci tak v tomto případě nenáleží ani pracovní volno ani náhrada mzdy.
Dobrovolné poskytnutí například neplaceného volna ze strany zaměstnavatele však samozřejmě není vyloučeno.
Bohužel s ohledem na aktuální znění předmětného ustanovení zákoníku práce, jakož i absenci soudních rozhodnutí k této věci, však posouzení charakteru odběrů krve a jejích složek za úplatu v současnosti pro zaměstnavatele představuje poměrně spornou situaci.
Odběry v soukromých zařízeních
Vzhledem k výše uvedenému by tak činnost při odběru krve či jejích složek, za které zaměstnanec obdrží jakoukoliv úplatu nad rámec skutečných výloh, neměla být s ohledem na účel zákona považována za činnost dárce, a tedy být posuzována jako překážka v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 203 odst. 2 písm. d) zákoníku práce.
Na druhou stranu zákoník práce nerozlišuje, v jakém typu zařízení k odběru dochází.
Pokud je tedy splněna podmínka bezplatného darování a odběr je proveden v jakémkoliv zařízení, které je provozováno v souladu s právními předpisy České republiky, není zaměstnavatel bez dalšího oprávněn prohlásit, že darování krve či krevních složek v nestátních zařízeních jako překážku v práci neuznává (byť charakter prospěšnosti obecného zájmu může být u řady těchto zařízení poměrně diskutabilní). I v tomto případě je nicméně vhodné a lze to doporučit, aby zaměstnavatel stanovil předepsaný formulář pro prokazování odběru krve, v němž odběrové místo uvede všechny potřebné údaje, na základě nichž bude zaměstnavatel schopen snadněji vyhodnotit, zda byly splněny všechny podmínky překážky v práci ve smyslu zákoníku práce. Stejně jako v případě stanovení lhůty k oznámení překážky může i tento formulář být obsažen ve vnitřní směrnici, kterou zaměstnavatel za účelem stanovení přesnějších pravidel při darování krve a jiných biologických materiálů vydá.
Pracovní volno k činnosti dárce dalších biologických materiálů
Kromě výše popsané překážky v práci a poskytnutí pracovního volna k činnosti dárce při odběru krve a krevní plazmy zajišťuje dále ustanovení § 203 odst. 2 písm. e) zákoníku práce zaměstnancům poskytnutí pracovního volna za účelem darování dalších biologických materiálů.
V takovém případě zaměstnancům náleží pracovní volno s náhradou mzdy až za dobu 48 hodin od nástupu cesty k odběru (v rozsahu, v jakém odběr a úkony s ním související zasáhly do pracovní doby zaměstnance).
Podle charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že pracovní volno s náhradou mzdy se zkracuje nebo prodlužuje, maximálně však do doby 96 hodin od nástupu cesty k odběru.
Za další biologický materiál se v tomto případě považuje například kostní dřeň či lidské orgány. Vzhledem k větším nárokům, které odběr jiného biologického materiálu, než je krev a její složky, na dárce klade (k odběru zpravidla dochází v celkové narkóze), však uplatňování této překážky v práci ze strany zaměstnance nebývá předmětem případných sporů se zaměstnavatelem.
Nutno nicméně také zdůraznit, že darování dalšího biologického materiálu není samo o sobě považováno za důvod k uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tedy po dobu, kdy dárce nemůže vykonávat práci z důvodů spojených s odběrem, je zabezpečen právě prostřednictvím náhrady mzdy dle výše uvedeného ustanovení zákoníku práce. To neplatí v případě, že by po odběru došlo ke zhoršení zdravotního stavu zaměstnance; pokud by ale v této souvislosti byl dárce následně uznán dočasně práce neschopným, vznikal by mu nárok pouze na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti dle pravidel a ve výši uvedených v § 192 zákoníku práce.
Shrnutí
Pro realizaci činnosti dárce při odběru krve a krevní plazmy je zapotřebí vycházet z obecné právní úpravy překážek v práci v zákoníku práce, a tedy zásadně tuto činnost vykonávat mimo pracovní dobu zaměstnance. Pokud to není možné, je zaměstnanec povinen zaměstnavatele včas požádat o poskytnutí pracovního volna.
V případě splnění podmínky bezúplatnosti odběru, tj. pokud jsou zaměstnanci v souvislosti s odběrem kompenzovány pouze skutečně vynaložené výdaje, pak zaměstnanci přísluší pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu stanoveném zákoníkem práce.
Zaměstnanec v takovém případě může rovněž uplatnit daňové zvýhodnění v podobě snížení základu daně.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- ZSZS – zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
- nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Nejčastější otázky a odpovědi pro dárce plazmy
Chystáte se darovat krevní plazmu a máte otázky? K těm nejčastějším jsme pro vás sepsali odpovědi. Pokud jste zde nenašli, co jste hledali, obraťte se na našeho lékaře, který zodpoví všechny vaše otázky z oblasti medicíny. Dotazy pište na [email protected].
- Jak často můžu darovat krev a krevní plazmu? Dodržujte následující frekvence darování krevní plazmy a krve:
- Rozestupy mezi jednotlivými odběry krevní plazmy jsou minimálně 2 týdny.
- Rozestup odběru plazmy od předchozího darování krve je minimálně 4 týdny.
- Rozestup darování krve od předchozího odběru plazmy je minimálně 2 týdny.
- K čemu se odebraná krevní plazma využívá?
Všechna odebraná krevní plazma v Cara Plasma se používá vždy a pouze na výrobu životně důležitých léků. Výběr některých léků a jejich využití najdete na stránce O plazmě.
- Jak probíhá darování krevní plazmy?
Darování plazmy probíhá v několika po sobě jdoucích krocích. Začnete vyplněním dotazníku a lékařskou prohlídkou. Pak následuje samotný odběr a nakonec krátký odpočinek. Podrobný popis vaší návštěvy se dočtete na stránce Jak probíhá odběr plazmy.
- Jaká jsou rizika darování krevní plazmy?
Obecně lze říci, že pokud dárce splňuje všechny předepsané podmínky pro dárcovství krevní plazmy, udržuje zdravý životní styl a dodržuje zásady před odběrem krevní plazmy, není odběr krevní plazmy zatěžující.
Bezpečností dárcovství se za téměř 50 let a desítky milionů odběrů ročně zabývalo nespočet studií a neprokázalo se, že by pravidelné dárcovství mělo nějaký negativní dopad na zdraví dárců. Poslední rozsáhlou studií na toto téma je německá studie SIPLA, kterou najdete třeba zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16907878
- Kolik plazmy se při darování odebírá?
Odebíráme mezi 650 a 880 ml krevní plazmy. Objem odebrané plazmy závisí na hmotnosti, výšce a pohlaví.
- Komu pomáhám darováním krevní plazmy?
V první řadě pomáháte pacientům, kteří díky vám získají potřebné léky vyrobené z krevní plazmy. Více o těchto lécích se dočtete na stránce O plazmě.
Druhou významnou pomocí je podpora Nadačního fondu Kapka naděje. Za každý váš úspěšný odběr finančně přispějeme. Ročně takto nashromáždíme několik stovek tisíc korun na pomoc nemocným dětem. V daném městě vybereme konkrétní nemocnici a podpoříme ji nákupem potřebného vybavení nebo přístrojů. Společně tak pomáháme dětským pacientům a jejich rodinám ve vašem bezprostředním okolí.
- Můžu před odběrem plazmy jíst? Není vhodné chodit na odběr nalačno, mohlo by se vám totiž během odběru i po něm udělat nevolno. Doporučujeme dát si předem lehkou netučnou svačinu, jako např. rohlík se šunkou nebo marmeládou. Jak upravit jídelníček před odběrem plazmy vám poradí náš Stravovací a pitný režim.
- Co mám jíst před odběrem plazmy? Před odběrem plazmy doporučujeme jíst potraviny s nižším obsahem tuku. Co konkrétně můžete nebo nemůžete jíst, se dozvíte ve Stravovacím a pitném režimu.
- Můžu darovat plazmu s rýmou a kašlem? K odběru přijďte až za týden po úplném uzdravení vašeho onemocnění horních cest dýchacích. Pokud jste užívali antibiotika, je odběr možný za 2–4 týdny po ukončení léčby. V této situaci je vhodné zkonzultovat svůj stav s naším lékařem na e-mailu [email protected].
- Můžu darovat plazmu s oparem? Opar je infekční onemocnění. Proto k odběru přijďte až po úplném zhojení (až po odpadnutí krusty).
- Můžu darovat plazmu po zákroku u zubaře? Darování krevní plazmy po ošetření u stomatologa je možné 1 týden po výkonu, pokud se jednalo o trhání zubu bez komplikací. Pokud jste užívali i antibiotika, můžete k odběru 14 dní po jejich dobrání. Po vrtání a plombování je nutná pauza 48 hodin od výkonu.
- Můžu darovat krevní plazmu během menstruace? Darování plazmy v době menstruace není možné. Objednejte se k odběru nejdříve za 2 dny po skončení krvácení.
- Jak dlouho po porodu můžu darovat krevní plazmu? Darovat plazmu můžete až za 6 měsíců po porodu.
- Můžu darovat plazmu při kojení? Krevní plazmu můžete darovat až za měsíc po ukončení kojení.
- Můžu darovat plazmu, když jsem měl/a přisáté klíště? V případě správného odstranění klíštěte a bez příznaků lymské boreliózy nebo encefalitidy můžete darovat za 28 dní.
- Můžu jako alergik darovat krevní plazmu? Alergie není kontraindikací k dárcovství plazmy. Také je možné užívat běžné léky proti alergii ze skupiny antihistaminik. V den odběru by pouze neměly být přítomny akutní projevy alergie (rýma, kašel, vyrážka). Je třeba vyčkat do zklidnění potíží. Pokud máte další dotazy k užívání léků na alergie, obraťte se na našeho lékaře na [email protected].
- Můžu darovat plazmu po úrazu/s modřinou? Odběr krevní plazmy je možný až po úplném zhojení úrazu a vstřebání modřiny.
- Můžu darovat plazmu po tetování/permanentním make-upu/píchání náušnic/piercingu? Po těchto estetických zákrocích vyžadujeme před odběrem plazmy pauzu 6 měsíců s výjimkou aplikace náušnic ve zdravotnickém zařízení.
- Můžu darovat plazmu po očkování? Po každém očkování vyžadujeme pauzu před odběrem minimálně 28 dní.
- Můžu darovat plazmu, pokud beru léky? Užívání léků řešíme individuálně. Ke každému odběru mějte připravený seznam vámi užívaných léků. Pokud jste sledováni u odborného lékaře, přineste nám lékařskou zprávu z vaší poslední návštěvy.
- Můžu darovat plazmu s onemocněním štítné žlázy? Pokud máte sníženou funkci štítné žlázy bez laboratorního potvrzení přítomnosti protilátek, odběr krevní plazmy je možný. Pokud je vaše onemocnění autoimunitní/máte pozitivní protilátky, odběr je zakázán. Na první odběr si s sebou přineste zprávu od endokrinologa (pokud ji máte).
- Můžu darovat plazmu, pokud jsem po operaci? Po menším chirurgickém výkonu v místní anestezii (např. šití malých ran, odstranění znaménka) můžete k odběru krevní plazmy až po odstranění stehů a úplném zhojení rány.Po operaci v celkové anestezii je nutné vyčkat 6 měsíců, než budete moci darovat.
- Můžu darovat plazmu s epilepsií? Jakákoliv forma epilepsie neumožňuje darovat krevní plazmu.
- Jak je to s úlevou na daních při darování plazmy?
- Pokud darujete krevní plazmu a nežádáte o náhradu nákladů ve výši 700 Kč za odběr, můžete si odečíst od základu daně za každý odběr 3000 Kč až do výše 15 % vašeho daňového základu.
- Dále u nás jako bezpříspěvkový dárce obdržíte poukázku na jídlo v hodnotě 200 Kč do restaurace v okolí dárcovského centra a další benefity.
- Všechny benefity pohromadě najdete na stránce Bezpříspěvkové dárcovství.
- Mám nárok na den volna při darování plazmy?
Pokud darujete krevní plazmu bez žádosti o náhradu nákladů ve výši 700 Kč, máte zákonný nárok na den placeného volna.