Homeopatie je neagresivní terapeutická metoda založená na tzv. principu podobnosti, tedy na poznání, že látka, která člověku ve velkých dávkách způsobila onemocnění, jej může vyléčit, pokud se podává v přiměřených dávkách.
V principu to znamená, že každá látka ovlivní organismus přesně definovanými účinky, které se na těle projeví jako příznaky (symptomy) nemoci. A právě tyto symptomy dokáže homeopatie pomocí homeopatických léků (homeopatika) upravit, u nemocného léčit. Odtud vychází homeopatická definice „podobné se léčí podobným“.
Historie homeopatie
Původ slova homeopatie pochází z řečtiny: homoios – podobný, pathos – nemoc.
Za zakladatele homeopatie je považován německý lékař Christian Samuel Hahnemann (1755 – 1843). Jeho cílem bylo pacienta prostřednictvím homeopatik co nejúčinněji léčit, provedl tisíce pokusů, některé i přímo na sobě, a jejich výsledky pečlivě zaznamenával. Napsal několik knih, popsal působení zákona podobnosti a ověřil ho. Zákon podobnosti neobjevil, ale na mnoha případech potvrdil.
Dalším přínosem Hahnemanna je propracování metody speciálního, tzv. infinitezimálního ředění homeopatik. Zjistil, že ředěním látek nemizí jejich účinky, ale odstraní se toxicita (nežádoucí účinky). Při přípravě homeopatik se totiž používají i jedy – např. arsen, rtuť, rulík zlomocný, oměj šalamounek apod.
Princip homeopatie
Princip homeopatieDíky speciální přípravě a úpravě homeopatika působí na funkční poruchy organismu. Podporují vlastní obranyschopnost těla.
Jsou-li obranné síly těla vyčerpány nebo je-li situace kritická, nepomohou ani homeopatika, a je zapotřebí sáhnout po moderních silnějších zbraních medicíny.
My jsme ale zvyklí léčit potlačujícím způsobem i běžné funkční potíže jako je rýma, zvýšená teplota, nekomplikované bolesti hlavy, zažívací obtíže, vyrážky na kůži. Příznak nemoci vymizí, ale tím problém není beze zbytku vyřešen.
Všechny procesy v organismu úzce souvisejí. V medicíně by neměl být zkoumán jednotlivý orgán, ale člověk ve své celistvosti. Homeopatie chápe každý příznak jako projev reaktivity celého těla. Homeopatikum vybrané u daného pacienta, podpoří jeho vlastní obranyschopnost a zabrání, aby funkční potíže přecházely do chronicity. To je v praxi nejúčinnější prevence.
Příprava homeopatik
Homeopatika se připravují z živočišných, rostlinných i minerálních látek ředěných ve velmi slabých dávkách, jsou bez známých vedlejších účinků.
Užívat homeopatika mohou i děti, těhotné i kojící ženy. Homeopatika se mohou užívat současně s běžnými léky. Někdy je vhodná kombinace více homeopatik.
V obou případech dodržujeme časový odstup zhruba 15 minut mezi jednotlivými léky.
Homeopatika jsou označena názvem, číslem (5, 9, 15, 30) a písmeny CH. Číslo na každém léku označuje stupeň ředění a písmena CH informují o tom, že se jedná o centezimální ředění dle Hahnemanna.
Např. 5 CH znamená, že lék byl připraven z výchozí matečné tinktury pěti postupnými ředěními, vždy v poměru 1:100. Účinek homeopatika je podmíněn nejen ředěním vstupní látky, ale rovněž další úpravou v průběhu výrobního procesu.
Výběr ředění podléhá následujícímu pravidlu: čím větší podobnost mezi příznaky pacienta a příznaky, které vyvolává daná látka, tím vyšší ředění musí být použito a naopak.
Každému stupni podobnosti odpovídá určitý stupeň ředění:
| jestliže je podobnost v oblasti: | místní | celkových příznaků | nervových a psychických příznaků |
| je nutno použít ředění: | nízké (5 CH) | střední (9 CH) | (15, 30 CH) |
Jak se homeopatika používají?
Homeopatika se připravují ve formě granulí, tablet, globulí a dražé – rozpouštějí se v ústech obvykle půl hodiny po jídle nebo čtvrt hodiny před jídlem.
Tento časový odstup je potřebný pro kontakt se sliznicí dutiny ústní, kterou se vstřebávají. Při užívání homeopatik se nedoporučuje mít v ústech výraznou chuť např. mentolu nebo kávy.
Homeopatika se připravují i ve formě sirupů, mastí nebo rektálních čípků.
Mgr. Radka Adámková
Lékárna Cithara, Praha
Domovská stránka | HLA – Homeopatická lékařská asociace
Když pochopíme, jak funguje oběhová soustava, vždy nám to pomůže porozumět možným problémům, které s ní jsou spojeny. Jako lékařka jsem se mnoho let zabývala tím, jak pracuje srdce, co jsou tepny a žíly a co je jejich úkolem, ale plně chápu, že u každého tomu tak být nemusí.
Proto vysvětlím, co je to krevní oběh, k jakým jeho poruchám může dojít a to nejdůležitější – jak může pomoci homeopatie. Proberu problémy tepenného a žilního systému – od každého tři.
Když hovořím o různých obtížích a jejich homeopatické léčbě, nejčastěji používám na fyzické obtíže jako například křečové žíly léky v ředění 6 C a 12 C dvakrát denně (v ČR je k dispozici ředění 9 a 15 CH).
Na závažné obtíže, které vykazují jak fyzické, tak mentální příznaky (například srdeční selhání), předepisuji lék v ředění 30 C. Je to však jen hrubé vodítko a v případě komplexních příznaků vám vždy doporučuji požádat o radu profesionálního lékaře-homeopata.
Co je krevní oběh?
Srdce je v zásadě mocný sval, který funguje jako pumpa tím, že se střídavě stahuje a uvolňuje. Každý cyklus uvolnění a kontrakce tvoří jeden úder srdce, který vnímáme jako puls. Krev obíhající tělem a hlavou vstupuje dutou žilou (vena cava) do pravé strany srdce.
Pravá strana srdce je rozdělena na pravou síň a pravou komoru. Mezi nimi se nachází chlopeň, podporující pohyb krve jedním směrem. Když se srdce stáhne (dojde ke kontrakci), je krev poslána touto chlopní přes cévu, jež se nazývá plicnice, do plic.
Těmi krev projde a absorbuje v nich kyslík ze vzduchu, který s každým nádechem vdechneme. Okysličená krev se potom vrátí plicními žilami nejprve do levé síně a pak do levé komory. Nakonec je vtlačena do aorty, což je největší tepna vedoucí z levé strany srdce.
Krev potom prochází celým tělem a hlavou a cestou uvolňuje svůj cenný náklad kyslíku, až se vrátí dutou žilou do srdce a celý proces začne znovu.
Důležitost krve spočívá v tom, že každá živá tkáň a buňka potřebuje kyslík pro svůj růst, obnovu a reprodukci. Kyslík dává krvi světlou barvu. Krev odebíraná v nemocnici nebo u praktického lékaře při rutinních krevních testech má tmavou barvu, protože pochází ze žil (pokud sestra nebo lékař neudělali chybu!), a tak obsahuje málo kyslíku.
Tepny a žíly
Kdybychom oběh popsali jako rodinu, měly by tepny vlastnosti starších bratrů. Jsou silné, jejich stěny jsou relativně tlusté, tvořené svalovinou. Je těžké je natáhnout, ale o to lépe udrží tlak. Jsou schopné se vyrovnat s rozdíly v tlaku, které jsou způsobeny střídajícím se stahováním a uvolňováním srdce.
Když jsou však vystaveny příliš vysokému tlaku, začnou své stěny zpevňovat, podobně jako se zpevní svaly sportovce nebo kulturisty, když je více namáhají. To u tepen vede ke zhoršení schopnosti se natahovat, a proto uvnitř nich vzrůstá tlak, který měříme jako krevní tlak. Žíly jsou jako mladší bratři.
Mají tenčí stěny a tvoří je méně svaloviny nebo malý počet svalových buněk. Nezvládnou udržet tlak stejným způsobem jako tepny. Tepny jsou propojeny se žilami.
Malé tepny, které se nazývají tepénky, jsou menší a menší, až jsou z nich kapiláry, jež se naopak spojují a tvoří větší žilky, které přecházejí do ještě větších žil. Když se krev dostane zpět do žil, tlak z větší části již klesl, to znamená, že v žilním systému je tlak nízký.
Návratu krve ze spodní poloviny těla k srdci, kdy krevní oběh překonává gravitační sílu, napomáhají malé jednocestné chlopně v žilách našich dolních končetin. O nich se dozvíte více později!
Tak – máme pumpu a síť tepen a žil, které nás drží naživu a zdravé. Co se může pokazit?
Křečové žíly
Křečové žíly jsou velmi běžné. Buď jste je zdědili po rodičích, nebo se vám vytvořily. Lidé je často nepovažují za závažný problém, ale ti, kdo je mají, jsou z nich nešťastní. Jsou příčinou vzniku nepříjemných příznaků, jako jsou unavené, bolavé nohy, nateklé kotníky a bolavá, zatvrdlá místa v nohách.
Vzpomínáte si na jednocestné chlopně v nohách, které jsem před chvílí zmínila? Postupné selhávání žil v důsledku zvýšeného tlaku na žilní systém v nohách vede k tomu, že krev není pumpována zpět k srdci tak účinně. To znamená, že na jednotlivé chlopně působí další tlak, ony mu neodolají a přestanou fungovat.
Když se tak stane, způsobí to, že se žíly natáhnou a zkřiví, takže vzniknou známé vystupující hrbolaté křečové žíly. Těhotenství, zácpa a dlouho trvající stání vyvíjejí další tlak na žíly v pánvi, což opět ovlivňuje žíly dolních končetin.
Může to být spojeno se zánětem žil (flebitida) nebo ekzémem na spodní části lýtka a na kotníku (eczema varicosum).
Konvenční léčba je založena na zablokování žil s nefunkční chlopní tak, aby nepoškozené žíly z oblasti převzaly jejich roli. To lze udělat injekcí, nebo fyzickým vyjmutím poškozených žil chirurgicky. Existuje zde však několik homeopatických způsobů léčby, které lze vyzkoušet, než bude situace příliš závažná.
Velice běžně užívaným lékem je Pulsatilla pro svou afinitu k oběhovým poruchám, zvláště těm, které jsou spojeny s těhotenstvím. To neznamená, že by ho nemohli užívat muži! Pulsatillu vybereme k léčbě, když jsou příznaky křečových žil jeden den přítomné a druhý ne. Pulsatilla často dobře funguje u lidí mírné povahy, kteří se vyhýbají hádkám, pokud to lze.
To je však zevšeobecnění a myslím to jen jako vodítko při léčbě fyzických příznaků, jako jsou křečové žíly.
Druhý lék, který volím na křečové žíly, je Calcarea carbonica. Pulsatilla převážně vyhovuje lidem, kterým bývá většinou teplo a ve svých domech rádi větrají. Na druhé straně jsou ti, kteří si žádají lék Calcarea carbonica.
Těm bývá chladno a mají značně upocená chodidla. Nesnášejí vlhko nebo deštivé počasí, ale většinou jsou – podobně jako ti, kteří potřebují Pulsatillu – mírné povahy a někdy mají sklon ke stydlivosti nebo lehké nervozitě.
Další užitečný lék související s Calcareou carbonicou je Calcarea fluorica. Ta je vhodná zejména při zatvrdlých, uzlovitých křečových žilách především po flebitidě. Téměř jasně daný lék na křečové žíly a hemoroidy je Hamamelis.
Lze užívat také Sulphur, pokud například při flebitidě nebo ekzému na dolní části nohy a kolem kotníku dojde k podráždění a hnisání křečových žil. Jeden z příznaků svědčících pro volbu Sulphuru je „musí si místo rozškrábat do krve“.
Hemoroidy
Správný název je hemoroidy. Tento termín je používán jak pro pravé hemoroidy na řitním otvoru, tak pro ty nepravé, což jsou obvykle výrůstky nebo polypy na anální a rektální tkáni.
(Tomu nepomáhají ani lékaři, protože i my tyto pojmy zaměňujeme, ale léčba je poněkud rozdílná.) Hemoroidy vznikají ze stejných příčin jako křečové žíly: těhotenství a zácpa.
Mohou být však také následkem pomalého oběhu, když srdce pořádně nepracuje.
Hemoroidy mohou být vnitřní nebo zevní. Vnitřní hemoroidy zůstávají uvnitř konečníku a způsobují nepříjemné pocity a krvácení při vyprazdňování. Zevní hemoroidy klesnou níže a působí bolest, krvácení a obtížné vyprazdňování.
Výrůstky na kůži se zanítí a začnou svědit. Někdy mohou začít zevní hemoroidy krvácet samy do sebe a způsobit vznik malé krevní sraženiny, která je překvapivě bolestivá, což problém znásobuje.
To může vyřešit jednoduchá operace provedená vaším lékařem nebo chirurgem. Po ní vám velmi pomůže Arnica.
Z homeopatik jsou na léčbu hemoroidů výborné léky Hamamelis, Calcarea fluorica a Arnica. Jejich kombinace bývá obsažena v prodávaných homeopatických krémech na hemoroidy.
V případě, kdy jsou na kůži konečníku trhlinky, což zvyšuje příznaky silných řezavých bolestí, které po stolici trvají hodiny, skutečně může pomoci lék Nitricum acidum. U takových příznaků je často sdělena diagnóza: anální fisura.
Na hemoroidy spojené se zřetelnou zácpou s přáním vyprázdnit se, ale s malým výsledkem, když se o to pacient pokusí, zejména u vystresovaných (nejčastěji upjatých) osob je velmi vhodný lék Nux vomica.
Studené ruce a nohy
Protože sama studené ruce a nohy mám, vím až příliš dobře, jak nepříjemné to může být. Jít spát s nataženými ponožkami možná není velmi elegantní, ale nadmíru praktické. Příčinou chladných rukou a nohou může být váš metabolismus (z homeopatického pohledu „nedostatek vitálního tepla”) nebo špatná práce tepen, žil nebo plic.
Zvláštní problém, který byl pojmenován jako Raynaudova choroba, postihuje převážně ženy a jeho příčina není známá. Obvykle se projevuje na obou rukou a zhoršuje ho chladné počasí.
Postižené prsty postupně změní barvu od bílé přes modrou až po červenou, k čemuž dochází v důsledku změn v drobných tepénkách prstů – po jejich stažení následuje zpomalení proudu krve a následně dojde k jejich rozšíření.
Pokud k tomu dochází v důsledku nemocí jako ateroskleróza nebo onemocnění žil, která způsobují jejich zúžení, jde o příznaky tzv. Raynaudova fenoménu. Ten může postihnout rovněž dělníky pracující s pneumatickým kladivem, jejichž ruce jsou dlouhodobě vystavené vlivu vibrací.
Vhodným lékem je Calcarea carbonica, který je indikován také při studených nohou v noci. Cuprum může pomoci, když jsou plosky nohou jako žhavé, ale na zbytku chodidla cítí pacient chlad. Sulphur velmi pomáhá, když má člověk pocit chladných nohou, ale pokožka je na dotek teplá.
Phosphorus užíváme, když cítíme chlad v rukou, které jsou ve skutečnosti na dotek teplé. Na modré ruce a nohy je dobré Carbo vegetabilis. Jde-li o staršího pacienta, lze na stejné příznaky použít lék Baryta carbonica.
Na oběhové obtíže se užívá několik homeopatických léků pocházejících z hadího jedu. To souvisí s tím, že hadí jed křovinářů (Lachesis), chřestýšů (Crotalus) a korálovcovitých (Elaps) způsobuje otoky, ochrnutí a hromadění krve v postižených oblastech.
Užívání látky, která způsobí podobné příznaky, jako ty, které se snažíme vyléčit, je základem principu, že „podobné léčí podobné“.
Hypertenze
Vysoký krevní tlak – hypertenze – postihuje ve Velké Británii více než 16 milionů obyvatel a je hlavní příčinou mrtvice. Devadesát procent případů je idiopatických, tj. bez známé příčiny.
Běžné rizikové faktory, které u vás zvýší riziko rozvoje vysokého krevního tlaku, sahají od kouření přes nadváhu a nedostatek pohybu až po další choroby, jako jsou choroby srdce (například ucpané tepny v důsledku vysoké hladiny cholesterolu nebo arteriosklerózy) nebo cukrovka.
Snížením krevního tlaku můžete ohromně zmírnit riziko mrtvice. Z oběhových obtíží, například infarktu způsobeného krevní sraženinou v cévách, jimiž proudí do srdce krev, je možné se plně zotavit, ale mrtvice má často za následek trvalé snížení schopností, které vám změní život.
Zdravé stravování, pravidelné cvičení a nekouření může vaše zdraví zlepšit. Pokud máte zvýšený krevní tlak, je vždy na místě domluvit si termín kontroly u praktického lékaře, nebo v nemocnici.
I když to lidé často neví, vysoký krevní tlak má jen velmi málo příznaků a zjistí se obvykle náhodou při návštěvě lékaře kvůli jinému problému nebo v rámci běžné prohlídky. Právě proto ho lze těžko léčit homeopaticky.
Pomoci však může dobře vybraný konstituční lék zvolený na základě vaší osobnosti, toho, co máte a nemáte rádi, a všeobecných příznaků jako preference teplot, zejména když ho budete užívat spolu s konvenčním lékem.
Pevně věřím v užívání konvenčních léků, pokud příznaky nelze kontrolovat pouze podáváním homeopatických léků, a jsem přesvědčená, že spolu s dobře vybraným homeopatickým lékem je možné užívat často menší dávky konvenčních léků, než by se dalo čekat.
Natrum muriaticum je dobrý základní lék, který můžeme vyzkoušet při hypertenzi, protože je založen na mořské soli. Souvislost mezi nadměrným množstvím soli ve stravě a zvýšeným krevním tlakem je dobře známá.
Lidé, pro něž je tento lék vhodný, v sobě věci často dusí. Jsou dobří posluchači, ale možná nejsou schopni hovořit o sobě.
Jsou citliví, je však pro ně těžké plakat před lidmi, kteří nejsou jejich blízkými příbuznými.
Běžným vedlejším účinkem skupiny alopatických léků, které se nazývají inhibitory ACE, je suchý, dráždivý kašel. Tyto léky se používají při léčbě vysokého tlaku a jiných srdečních obtíží.
I když léky změníme, může chvilku trvat, než kašel ustane.
Poměrně náhodou jsem zjistila, že výborný na tento problém může být lék Conium, jehož důležitým příznakem je „kašel s vykašláním až po dlouhém kašlání“, užívaný v ředění 30 C denně, dokud kašel neustoupí.
Angína
Angína je jednoduše křeč srdečního svalu, která vzniká buď v důsledku spazmu srdečních cév (které přivádějí krev do srdce samotného) nebo nedostatečného průtoku krve kvůli zúženým cévám při arterioskleróze. Při úplném zastavení průtoku krve, který poškodí srdeční sval, nejde o angínu, ale o srdeční příhodu (infarkt myokardu).
Velmi důležitá je prevence zvýšené hladiny cholesterolu, tedy prevence arteriosklerózy. Čím lepší je stav srdce, tím lepší je stav těla.
Správná strava může pomoci, ale většina z nás rovněž produkuje příliš cholesterolu, takže ve spojení s příjmem cholesterolu ve stravě je možné, že budou potřeba konvenční léky pro dostatečné snížení hladiny cholesterolu tak, aby neohrožovala zdraví.
Převažující příznak angíny je pocit tlaku v hrudníku „jako slon“ a tento pocit stísněnosti v hrudní dutině homeopatické léky na angínu pectoris často odrážejí.
Nejčastěji ji pociťujeme jako svíravou bolest ve střední části hrudníku, ale bolest může zasahovat ke krku a čelisti, nebo do levé paže.
Jedním z nejlepších dobře známých léků na angínu je Cactus díky jeho charakteristickému příznaku „svírání… jako železným páskem“, když se hovoří o bolesti v hrudníku. Další jeho základní příznak je „palpitace vystřelující dolů levou paží“.
Je to lék, kterým většinou začínám, obvykle spolu s konvenční léčbou. Pokud Cactus nepřinese zeslabení příznaků, může pomoci Glonoinum. Glonoinum je odvozeno od nitroglycerinu (trinitrát glycerolu), který se užívá jako velice účinná, tradiční léčba angíny v podobě spreje do úst, nebo jako malá tableta, která se rozpouští pod jazykem.
Srdeční selhání
Jde o běžný stav s poněkud děsivým názvem. Lékaři zkoušeli mnoho různých názvů, jimiž by šel pojmenovat soubor příznaků, které vznikají, když srdce pořádně nepracuje, ale zatím na jiné pojmenování nepřišli.
Nedostatečně pumpující srdce vede k špatnému okysličování krve (což způsobuje dušnost a únavu), zpomalení oběhu (v důsledku čehož se v plicích a/nebo nohách zadržují tekutiny) a otokům. Naštěstí dnes již máme mnoho konvenčních léků, které tyto nepříjemné příznaky snižují nebo odstraňují.
Existuje celá řada homeopatických léků, díky kterým je možné konvenční léky užívat v co nejmenší míře, případně homeopatika jim napomohou fungovat účinněji. Z homeopatických léků jsem již zmínila Cactus, jehož dalšími příznaky jsou strach ze smrti, srdeční slabost v souvislosti s aterosklerózou a ledově studené ruce, tj.
příznaky, které se u lidí trpících srdečním selháním běžně vyskytují. Po staletí se jako lék užíval také hloh (Crataegus), o kterém se v Culpeperově herbáři píše jako o „neocenitelném léku na otoky”. Může se užívat homeopaticky jako tinktura nebo potencovaný lék.
Jenifer Wordenová je lékařka, členka Královského kolegia praktických lékařů a členka britské Fakulty homeopatie.
Pracuje na částečný úvazek jako praktická lékařka britského Národního zdravotního systému v zdravotním středisku na předměstí v Ringwoodu v hrabství Hampshire a rovněž má svou soukromou praxi v městečku Highcliffe v hrabství Dorset, kde provozuje homeopatii a akupunkturu.
Zdroj: https://www.britishhomeopathic.org/charity/how-we-can-help/articles/conditions/c/spotlight-on-circulation/
Co je homeopatie
Homeopatie je metoda léčení vycházející z principu podobnosti. Látka, která v surovém stavu vyvolá určité symptomy, dokáže v potencované podobě podobné symptomy vyléčit. Odtud základní heslo homeopatie similia similibus curantur neboli „podobné se léčí podobným“ (nebo ve variantě similia similibus curentur = podobné ať se léčí podobným).
Při hledání vhodného léku se porovnává tzv. obraz pacienta (což je zjednodušeně řečeno souhrn jeho tělesných, emočních a duševních symptomů) se známými obrazy léků. Obrazy léků se získávají z klinických pozorování a z tzv.
provingů neboli zkoušek léků, kdy si zdravá zkoušející osoba vezme lék a posléze zaznamenává symptomy a změny, které u ní tento lék vyvolává. Daný lék lze potom podat na stejné nebo podobné symptomy u nemocného pacienta.
Lék se z výchozí látky připravuje tzv. potencováním, což je střídavé ředění látky ve vodě a protřepávání roztoku. Například se zředí 1 díl výchozí látky nebo matečné tinktury s 99 díly vody, roztok se protřepe a následně se ředí 1 díl tohoto roztoku s dalšími 99 díly vody.
A tak dále. Čím vyšší je potence, tedy čím zředěnější je výchozí látka, tím je její účinek silnější a hlubší. Výchozí látkou může být v podstatě cokoli. Léky se nejčastěji připravují z rostlin, dále z minerálů, ze zvířat, z nemocných i zdravých tkání, z produktů chorob apod.
Otázka, jak homeopatický lék funguje, dosud nebyla jednoznačně vysvětlena. Někteří homeopaté používají pojem vibrace.
Lék s co nejpodobnějším obrazem rezonuje s pacientem podobně jako vibrující struna rozezní všechny struny naladěné na stejný tón (o něco méně silně rozezní tóny o kvintu nebo o kvartu posunuté – zde je podobnost již slabší, nicméně lék pořád může působit), probudí v něm vitální sílu (čchi), která představuje pořádací princip celého lidského organismu.
Je-li tato síla oživena a správně rozprouděna, může pak zharmonizovat všechny části lidského organismu a nastává uzdravení.
Na výtky představitelů materialistické vědy (která sama sebe považuje za tu jedinou správnou a „vědeckou“), již tvrdí, že v potencích od určité hranice výš není v roztoku ani jedna molekula výchozí látky a že tedy pacient dostává v léku pouze vodu, hledají zase jiní léčitelé odpovědi v podobě teorií o změněné struktuře vody následkem protřepávání, o tzv. clusterech. Podobně jako se tuha a diamant neliší chemickým složením, ale pouze vnitřní strukturou, tak se obyčejná voda liší od potencovaného léku také pouze vnitřní strukturou.
Asi nejsrozumitelnější teorií je vysvětlení německého esoterika Thorwalda Dethlefsena (srov. Osud jako šance), který vykládá homeopatické působení jako dodání chybějící informace. O tom, že samotná informace může léčit i zabíjet, snad není třeba pochybovat.
Stačí si představit situaci, kdy se člověk náhle dozví nějakou radostnou novinu nebo naopak tragickou zprávu o úmrtí někoho velmi blízkého a kdy s ním tato zpráva může „seknout“, může způsobit zástavu srdce a smrt a pitva v těle tohoto člověka přitom nenalezne ani jednu molekulu nějaké působící látky.
V homeopatii jde podle Dethlefsena o to, že nemocnému člověku chybí jakási informace, jakási část celku, kterou je možné – podle hermetického principu „jak nahoře, tak i dole“ – nalézt v okolním světě. Tuto chybějící informaci obsahuje například rostlina plavuň vidlačka a je potřeba ji z této plavuně získat a dodat ji nemocnému člověku.
Nejjednodušším způsobem bude podat pacientovi celou surovou plavuň vidlačku (Lycopodium clavatum), ale v takovém případě se potřebná informace ztrácí v mase hmotného „těla“ rostliny. A právě stupňovité ředění neboli potencování znamená uvolňování oné nehmotné informace z hmotného těla rostliny. Čím vyšší ředění, tím uvolněnější, odhmotněnější a tedy i silnější tato informace je.
Analogicky, z pohledu materialistické vědy bude Tolstého Vojna a mír totéž co kuchařka Marie Dobromily Rettigové, neboť laboratorní rozbor ukáže, že obě knihy se skládají ze stejného množství vody, dřeva, tiskařské černi. Je tedy jedno, jakou knihu komu dáme, vždy to bude jedna a táž látka.
Obsah těchto knih však laboratorním testům uniká, vědeckými metodami není změřitelný, a přitom je to právě to, co obě knihy odlišuje a co si z těchto knih čtenář bere a co na něj působí a zanechává v něm tu více tu méně silné dojmy (aniž by přitom pozřel byť jedinou molekulu živého Pierra Bezuchova, Nataši Rostovové či pečené kachny se zelím).
Zbývá se tedy srovnat s otázkou, jakým způsobem lze zmíněnou informaci z výchozí látky extrahovat, na jaké médium a jak ji přenést a jak ji „sdělit“ pacientovi.
Přesněji řečeno zda metoda, kterou objevil a používal Hahnemann a po něm jeho následovníci, tedy ředění a potencování hmoty a přenášení roztoku na mléčný cukr, je opravdu ta pravá a jediná. Zde můžeme ponechat prostor fantaziím, případně magii.
S touto otázkou nechť se každý vyrovná dle své libosti. Dodejme pro zajímavost, že například Peter Chappell používá jako médium pro přenos léčivých informací úryvky hudebních melodií.
Je věcí každého, zda věří nebo alespoň připouští účinnost homeopatie, nebo naopak homeopatii odmítá jako „pavědeckou“. Homeopatický lék působí bez ohledu na to, zda tomu pacient věří, nebo ne.
Často se stává, že když lék zapůsobí a pacienta vyléčí, tento rychle zapomene na své dřívější trápení nebo je bagatelizuje tím, že „to zřejmě nebylo nic vážného, když se z toho tak rychle vyléčil“, a homeopatie se vděku nedočká. O to ale nejde.
Pro každého homeopata je úchvatné a vzrušující, když vidí, jak se staleté zkušenosti jeho předchůdců, zaznamenané v knihách, uplatňují v praxi a jak lék vybraný na základě podobnosti symptomů skutečně tyto symptomy předepsaným způsobem léčí.
Několik častých omylů o homeopatii
Homeopatie je stará 200 let
Jelikož je za objevitele homeopatie považován německý lékař Samuel Hahnemann (1755 – 1843), může vzniknout mylný dojem, že homeopatie existuje až od této doby, tedy že je to metoda stará pouhých 200 let.
Hahnemann ve skutečnosti principy a zákony homeopatie pouze odvodil a popsal a začal systematicky popisovat obrazy jednotlivých léků. Tyto principy a zákony však platily i před ním, tak jako fyzikální zákony relativity platily předtím, než je objevil a definoval Einstein.
Principy homeopatie znali i staří lékaři jako Paracelsus, Hippokratés či dokonce Mojžíš, který podal svému národu Aurum (zlato), aby jej vyléčil z modlářství (uctívání zlatého telete).
Homeopatie používá ředěné látky
Častým omylem je názor, že homeopatie používá ředěné látky a že tedy stačí naředit látku vodou a máme homeopatikum (viz „homeopatické pivo“ v některých hospodách nebo „homeopatický čaj“ ve školních jídelnách).
A takových naředěných látek je kolem nás spousta, například listy spadané do jezera nebo koneckonců i vzduch, který vydechujeme. Takže jsme vlastně neustále obklopeni homeopatickými přípravky a měli bychom zakoušet jejich blahodárné účinky.
Omyl spočívá v tom, že homeopatický lék vzniká potencováním, což je zvláštní způsob ředění, jak je popsáno výše. Rozpuštěním zrnka soli ve vaně plné vody zkrátka homeopatická sůl (Natrum muriaticum) nevznikne.
Homeopatie není nic než placebo efekt
Lze se setkat s názorem (rozšířeným zejména mezi těmi, kdo si nedovedou představit, jak by homeopatie mohla fungovat), že homeopatie je pouhé placebo.
Pomineme-li studie, jež prokazují vyšší účinnost homeopatie než placeba (výzkumy a studie na téma účinnosti homeopatik shrnuje Dana Ullman ve své knize The Homeopathic Revolution), můžeme použít argument, že homeopatické léky působí i na děti včetně novorozeňat, na zvířata, dokonce i na rostliny, u kterých se dá těžko hovořit o placebo efektu. Každý homeopatický lék vykazuje určité symptomy a po podání vyvolává v organismu specifické reakce, které homeopat s odstupem času vyhodnocuje. Pacient dopředu neví, jak by měl konkrétní lék působit a jaké výsledky léčby jsou od něho „očekávány“. Samozřejmě, že v některých případech může homeopatikum jako placebo zapůsobit. Obvykle se to však dá poznat právě podle způsobu toho působení – zda odpovídá obrazu podaného léku, či nikoli.
Homeopatie nemůže uškodit
Homeopatie je bezpečná metoda. Buď je lék správně zvolen, působí a člověka vyléčí, nebo je „mimo“ a nebude mít vůbec žádný efekt. Rozhodně nemůže uškodit ani nemá žádné vedlejší účinky. Homeopatikum ve skutečnosti může být nebezpečné, pokud není předepsáno citlivě s ohledem na vitalitu pacienta.
Správně zvolené homeopatikum totiž člověka jaksi „nabudí“ nebo „nakopne“. Jako když jdete do kopce, docházejí vám síly a někdo vás postrčí. A hodně záleží na síle toho postrčení. Lidé slabí, například staří nebo ti, kdo dlouhodobě užívají alopatické léky, mohou po příliš silném postrčení upadnout a už nevstát. Vedle toho zná homeopatie i tzv.
homeopatické zhoršení, což je krátkodobé zintenzivnění symptomů po podání léku. Je to známka toho, že byl lék zvolen správně, a po tomto zhoršení nastává postupné uzdravování. Je zřejmé, že u některých jedinců a u některých neduhů (jako je např. astma) není takové zhoršení, byť jakkoli příznivé, žádoucí.
Proto je třeba homeopatické léky podávat vždy nadmíru citlivě, vždy je třeba zvolit vhodnou potenci a rozhodně by to neměl dělat nevyškolený laik.
Lék „na člověka“, nikoli „na nemoc“
O homeopatii je známo, že léčí celého člověka, nikoli jednotlivé nemoci. Může tedy vyvolat údiv, když se někdo obrátí na homeopata pro lék „na chřipku“ a homeopat mu ten lék „na chřipku“ skutečně dá. To přece není homeopatie, pomyslí si laik.
Jde o to, že homeopatie nezná jeden lék na chřipku, nýbrž několik léků na souhrn projevů, které se odborně či laicky označují jako chřipka.
A protože ty projevy mohou být u každého pacienta různé (někdo má žízeň, jiný ne, někoho bolí hlava, jiného kosti, někoho škrábe v krku na pravé straně a dělá mu dobře teplé, jiný chce jen studené a v krku ho pálí atd.
), budou různé i léky „na chřipku“ podle toho kterého pacienta. Stejné je to s ostatními diagnózami. Homeopat pacientovi nevyvrací jeho diagnózy a názvy nemocí a hledá lék na základě projevů té které nemoci.
Při úrazu nemá homeopatie smysl
Když si zlomím ruku, tak nepůjdu k homeopatovi, ale k ortopedovi, budu-li mít tepenné krvácení, budu se snažit je zastavit mechanicky a ne homeopatickou kuličkou.
Pochopitelně, homeopatie zlomenou ruku nespraví, výstřiky krve z proříznuté tepny nezastaví, tady bude na místě dát ruku do sádry a tepnu nechat zašít. Nicméně i v takových případech, které na rozdíl od chronických nemocí umí alopatie (tj.
klasická, školská, státem podporovaná medicína) brilantně vyřešit, může být homeopatie prospěšná.
Homeopatikum dokáže zabránit úrazovému šoku, předejít tvorbě hematomu nebo otoku a v případě pozdějšího podání urychlit jejich vstřebání, stejně jako umí urychlit hojení rány, napomoci správnému srůstu zlomeniny, ulevit od bolesti, zahojit ránu bez jizvy, ochránit před infekcí a mnoho jiného. Takže i při úrazech má smysl uvažovat o homeopatii.
Adam Havlín
HOMEOPATIE – LÉČBA BOLESTI
Úvod do homeopatie
Homeopatii lze uplatňovat vždy, jsou-li v organismu přítomny tělu vlastní obranné systémy a žádné látky nemusí být nahrazovány (nelze použít jako léčbu cukrovky, pokud chybí inzulín). Kořeny této medicíny jsou více než 200 let staré.
Homeopatie je založená na principu podobnosti, kdy existuje využitelný vztah mezi toxickým a terapeutickým účinkem dané látky. Některé látky, použité v měřitelných koncentracích, vyvolají u zdravého jedince soubor patologických příznaků a tytéž příznaky jsou pak ve velmi nízkých koncentracích schopny léčit u jedince nemocného.
Pro snazší pochopení uvádíme příklad: včelí jed po bodnutí u zdravého člověka způsobuje pálení a bolest doprovázené otokem. Úlevu pocítíme po přiložení studeného obkladu.
Homeopatie terapeuticky využívá ve velmi nízkých koncentracích přípravek Apis mellifica, což znamená latinsky včela medonosná. U nemocného pomůže Apis mellifica po spolknutí např.
na poštípání hmyzem, spálení sluníčkem, ale také na kopřivku a všude tam, kde jsou otok a svědění zlepšené studeným a zhoršené teplým.
Jednosložkové, monokomponentní přípravky jsou složené z jedné látky (př. Arnica montana, Atropa belladonna) a kombinované, komplexní neboli polykomponentní přípravky jsou složené ze dvou nebo více aktivních látek.
Homeopatické monokomponentní prostředky patří do rukou kvalifikovaného homeopatického lékaře a používají se podle principu podobnosti. Některé monokomponentní léky se mimořádně osvědčily k léčbě určitých onemocnění a tyto lze bezpečně doporučit i laikovi pro samoléčení. Homeopatické komplexní prostředky byly složeny zkušenými lékaři.
Usnadňují výběr vhodného přípravku tím, že pokrývají široké spektrum potíží a nepotřebují k volbě žádnou detailní anamnézu. Je u nich jasně stanoveno na co se používají.
Akutní bolest, úrazy a namožení
Obecně je důležité nejprve každou ránu vydezinfikovat a náležitě ošetřit. Pokud je poranění rozsáhlé nebo enormně bolestivé, ošetření nechte na odborníkovi na chirurgické ambulanci. Homeopatika v indikovaných případech urychlují hojení, snižují bolestivost, zlepšují proces jizvení a nasazují se co nejdříve po základním ošetření. Někdy je lze užít i preventivně.
Monokomponentní homeopatika
ARNICA MONTANA 5 nebo 9CH
Jedná se o bylinu prhu chlumní. Je základním lékem traumatismů, ať se jedná o traumatismy celkové nebo lokalizované, po operacích, po porodu, při středních a malých krváceních, při úrazech, nehodách a pádech.
Mezi traumatismy se řadí také následky svalové námahy nebo nadměrné únavy jako přetažené srdce sportovců, chrapot zpěváků nebo řečníků či následky namáhavých prací, velkých pochodů. Arnica zmenšuje bolesti a urychluje hojení. Ulevuje od pocitů rozbolavělosti a rozlámanosti. Zastavuje tvorbu a zrychluje vstřebání podlitin způsobených úrazem.
Užívá se 5 granulí každých 10 min během první hodiny a potom (podle zlepšení) 5 granulí 1x za hodinu nebo 1x za 2 hodiny. Čím dříve je lék podán, tím rychleji a lépe působí.
LEDUM PALUSTRE 5 nebo 9 CH
Jedná se o rostlinu rojovník bahenní. Je lékem, který dobře následuje po léku Arnica, když se modřina stává černo-fialovou. „Dokončuje“ to, co Arnica začala. Má specifický účinek u oka s podlitinou (monoklem), na zranění ostrými nástroji, zvláště po bodnutích, která nekrvácela (trn, hřebík atd.). Působí také na štípnutí hmyzem.
5 granulí každou hodinu, střídavě s lékem Arnica montana, do zlepšení stavu, potom méně často.
BRYONIA 5 nebo 9 CH
Jedná se o rostlinu posed bílý. Lék u poranění kloubní výstelky s tvorbou kloubního výpotku, kdy zlepšení nastává znehybněním postižené oblasti.
5 granulí 4x denně.
RHUS TOXICODENDRON 5 nebo 9 CH
Jedná se o rostlinu škumpu jedovatou. Užívá se při postižení vazů a šlach s následnou ztuhlostí a rozbolavělostí na začátku pohybu. Zlepšení nastává pomalým, souvislým pohybem a v teple. Při vymknutí je vhodná kombinace s lékem Ruta graveolens.
5 granulí 4x denně.
RUTA GRAVEOLENS 5 nebo 9 CH
Jedná se o rostlinu routu vonnou. Lék vhodný při poranění vazů, šlach a okostice, které provází pocity zhmoždění, zchvácenosti a ztuhlosti. Také na bolestivou únavu očí po zrakové námaze a při nedostatečném osvětlení (práce u počítače, četba textů s drobným písmem).
5 granulí 4x denně.
STAPHYSAGRIA 5 nebo 9 CH
Jedná se o rostlinu stračku (Delphinium staphysagria). Urychluje zacelení čistých řezných ran (nožem, skalpelem) a odstraní bolestivé pocity. Urychlí i tvorbu jizvy.
5 granulí 4x denně.
HYPERICUM PERFORATUM 15 nebo 30 CH
Jedná se o bylinu třezalku tečkovanou. Hypericum je na léze nervového systému, onemocnění nervových zakončení a působí také na bolesti po pásovém oparu, na bolestivé jizvy, na obličejové neuralgie a na poranění po vytržení zubů.
5 granulí každých 30 min do zmírnění příznaků.
NATRUM SULFURICUM 15 nebo 30 CH
Jedná se o síran sodný. Lék k prevenci i léčbě stavů po otřesu mozku.
5 granulí 2x denně.
CALENDULA OFFICINALIS 9 CH
Jedná se o bylinu měsíček zahradní. Lék, který zlepšuje hojení otevřených ran, urychluje vznik granulační tkáně (strupu).
5 granulí 2x denně.
Bolest v krku
Nabízí se výběr jednoho nebo několika následujících přípravků podle příznaků onemocnění. Při výskytu hnisavého procesu je však třeba neprodleně vyhledat lékaře.
Mokomponentní homeopatika
BELLADONNA 5 nebo 9 CH
Jedná se o rostlinu rulík zlomocný. Podává se při pocitu suché sliznice, když je přítomna horečka s hojným pocením, tepavá bolest a pocit tepla v krku.
5 granulí 4x denně.
MERCURIUS SOLUBILIS 9 nebo 15 CH
Jedná se o zvláštní přípravek Hahnemanna (zakladatele homeopatie), který je tvořen směsí amid-dusičnanu rtuťnatého, rtuti a oxidu rtuťnatého. Lék na zarudlé hrdlo se sklonem ke hnisání mandlí, páchnoucí dech. Je přítomna zvýšená tvorba slin, jazyk s nažloutlým povlakem a vazké pocení, které nepřináší úlevu.
5 granulí 4x denně.
PHYTOLACCA DECANDRA 5 nebo 9 CH
Jedná se o rostlinu líčidlo (Phytolacca americana). Lék na bolest vystřelující do uší a krku při polykání. Hrdlo a patrové oblouky jsou tmavě rudé, bolest doprovází pocit cizího tělesa v krku s neustálou potřebou polykat. Celkový pocit rozbolavělosti.
5 granulí 3x denně.
APIS MELIFFICA 9 nebo 15 CH
Jedná se o hmyz včelu medonosnou. Lék při pálivé, bodavé bolesti, která se lepší pitím studených nápojů. Chybí pocit žízně.
- 5 granulí 2x denně.
- Komplexní homeopatika
- HOMÉOGÉNE 9
- Přípravek na bolesti v krku a záněty hrtanu.
- Tablety: 1 tableta se nechá každou hodinu volně rozpustit v ústech, po zlepšení lze postupně vysazovat.
- ANGIN-HEEL S
- Lék, který pomáhá na bolest v krku při angíně, kdy se špatně polyká.
Tablety: Obvykle 3x denně 1 tabletu nechat rozpustit pod jazykem. Zpočátku při akutních potížích každých 15 minut 1 tabletu po dobu 2 hodin.
Bolest hlavy
- Monokomponentní homeopatika
- BELLADONNA 5 nebo 9 CH
- Na pulzující bolest hlavy při vysokých horečkách a chřipce, suchost v ústech s žízní.
- 5 granulí každou hodinu do zmírnění příznaků.
- GELSEMIUM SEMPERVIRENS 5 nebo 9 CH
Jedná se o rostlinu Gelsemium sempervirens. Při bolestech hlavy spojených s horečkou, zimnicí a třesem.
Na migrénu spojenou s poruchami vidění, bolestmi oční bulvy.
- 5 granulí 4x denně.
- Komplexní homeopatika
- NEO-CEPHYL
Lék na mírné až středně silné bolesti, jako je bolest hlavy, migréna, bolesti zubů, bolest v průběhu nervu, bolesti kloubů a svalů provázející chřipková onemocnění nebo nachlazení a léčba horečnatých stavů.
Obsahuje kromě 5ti homeopatických léčivých látek také kyselinu acetylsalicylovou a kofein. Není proto vhodné užívat jej na noc kvůli centrálně stimulačnímu účinku kofeinu.
Také vzhledem ke složení není určen pro děti a mladistvé do 17 let a je kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.
Tablety: Dospělí a mladiství 1-2 tablety po 4 hodinách. Denní dávka nesmí přesáhnout 9 tablet. Starší pacienti 1 tabletu po 4 hodinách a denní dávka nesmí přesáhnou 6 tablet.
GELSEMIUM-HOMACCORD
Uleví při bolesti hlavy a migréně.
Kapky: Obvyklé dávkování je 3x denně 10 kapek. Zpočátku při akutních potížích 10 kapek každých 15 minut po dobu 2 hodin. Kapou se přímo do úst nebo se rozpustí v malém množství vody a vypijí se.
Chronická bolest
- Monokomponentní homeopatika
- RHUS TOXICODENDRON 15 CH
- Pokud každé ráno cítíte bolest kloubů, svalů či zad, která se postupným pohybem nastartuje.
- Ihned po probuzení užít 5 granulí.
- ARNICA MONTANA 15 CH
- Je vhodným lékem na bolesti v místech starých zranění nebo při bolestivé únavě s pocitem, že i „postel je příliš tvrdá“.
- 5 granulí 2x denně do úlevy.
- NATRUM SULFURICUM 15CH
- Na bolesti po úrazu hlavy, kdy jsou typickými problémy únava a znechucení životem, také na bolesti hlavy při změnách počasí.
- 5 granulí 2x denně.
- HYPERICUM PERFORATUM 15CH
- Lék vhodný při chronické bolesti následkem úrazu dlaně ruky, plosky nohy, ušního boltce nebo kostrče, vyhřezlé ploténky (tlak na nerv), poškození nervu úrazem.
- 5 granulí 2-3krát denně.
PharmDr. Hana Mrvíková, lékárník Poradna on-line www.DocSimon.cz Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost. Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací.
Související odkazy
Homeopatika, homeopatická léčba
Tato poradna neslouží k dotazům ohledně vyřízení objednávek z eshopu, pro tyto dotazy použijte stránku s kontakty
odpovídá vám Mgr. Vendula Jankovská, www.DocSimon.cz
Zlomeniny – Homeopatický klíč
Zlomeniny komplexně homeopatická léčba samozřejmě řešit nemůže. Každý závažný úraz vyžaduje chirurgické ošetření. Ovšem i v tomto případě jsou homeopatika nezastupitelným a podstatným doplněním léčby.
Homeopatické léky napomohou lepšímu hojení zlomené kosti a umožní rychlou rekonvalescenci s výrazným zkrácením nepříjemné rehabilitace, která následuje po sundání sádrového obvazu.
Pomohou rovněž minimalizovat pooperační komplikace.
- 1) Ihned po úrazu (pokud možno ještě před založením sádrového obvazu) podáváme souběžně 4-7 dnů:
- * Arnica montana
- * Apis melifica
- * Symphytum
- 2) Pro zajištění co nejkvalitnějšího srůstu zlomeniny podáváme souběžně následující kombinaci:
- * Calcarea phosphorica
- * Calcarea fluorica
- * Silicea
- 3) Zlomeniny ve stáří v důsledku osteoporózy podáváme kombinaci léků:
- * Calcarea carbonica
- * Calcarea fluorica
- * Calcarea phosphorica
- Vhodným poúrazovým lékem zvláště u starších pacientů je Hypericum perforatum AKH.
Homeopatický léčivý přípravek zmírňující následky úrazů i neadekvátní reakci na mírnou bolest. Dávkování: každých 15 – 30 minut 5 granulí akutně, dlouhodobě 3x denně 5 granulí
Pomáhá vyřešit otoky, které doprovází pálivé svědění zlepšené lokálním chladem. U těchto otoků je výrazně prosáklé podkoží, pokožka je narůžovělá, pálí jako od spousty žhavých jehliček.. Jedná li se o alergický zánět spojivek tohoto typu, víčka jsou tak prosáklá, že zbývá jen škvírka pro oči, které velmi svědí.
Postižený má potřebu si je mnout, což celý stav ještě zhoršuje. Indikuje se jako součást léčby úrazů kloubů. Dávkování: každou půlhodinu 5 granulí, při zlepšování potíží intervaly prodlužujeme.
těhotenské otoky: 3x denně 5 granulí do zlepšení stavu, zduřelá zanícená prsa: 4x denně 5 granulí, úrazy kloubů: každé 2 – 4 hodiny 5 granulí
Homeopatický léčivý přípravek, který urychluje hojení kostí. Podává se ve čtyřkombinaci po zlomeninách. Dávkování: 2x denně 5 granulí
Homeopatický léčivý přípravek hraje zásadní úlohu při hojení zlomenin. Podává se v trojkombinaci jako následná léčba v době srůstu zlomeniny. Dávkování: 5 granulí ráno po dobu 3 – 5 týdnů
Homeopatický léčivý přípravek hraje zásadní úlohu při hojení zlomenin. Podává se v trojkombinaci jako následná léčba v době srůstu zlomeniny. Dávkování: 5 granulí ráno po dobu 3 – 5 týdnů
Lék se podává jako prevence strachu, rovněž při srůstu chirurgicky ošetřených zlomenin, pomáhá při problémech s vyprazdňováním. Dávkování : 2x denně 5 granulí, před očekávanou událostí opakovaně po 5-ti granulích, při zlomeninách jen ráno 5 granulí po dobu 3 – 5 týdnů
Pomáhá při seborrhoické dermatitidě spokojených kojenců, kteří jsou zároveň dobrými jedlíky. Hraje zásadní úlohu při hojení zlomenin. Podává se v trojkombinaci jako následná léčba v době srůstu zlomeniny. Dávkování: 5 granulí rozpustit v 10 ml kojenecké vody, podávat jednu kávovou lžičku 1x denně, 5 granulí ráno po dobu 3 – 5 týdnů při křehkých kostech.