Brusel prozkoumá bezpečnost sladidla aspartam

Koluje o nich množství mýtů. Za roky své existence si našly zastánce, ale i odpůrce. Mluvíme o umělých sladidlech. Než je odsoudíte jako škodlivé nebo nebezpečné, přečtěte si tento článek. Podrobně v něm rozebereme všechna klíčová fakta o umělých sladidlech. Dozvíte se, jak umělá sladidla vznikla, zda jsou bezpečná a jaké jsou jejich výhody i nevýhody.

Co jsou umělá sladidla?

Umělá sladidla jsou doplňky stravy, která se používají jako náhrada cukru. Nápojům a jídlům dodávají sladkou chuť a jsou dokonce několikanásobně sladší než cukr.

 Jejich plusem však je, že obsahují pouze minimum nebo žádné kalorie. Navíc jako náhrada cukru jsou vhodné pro lidi trpící obezitou a cukrovkou 2. typu.Jsou skvělou alternativou při pečení, vaření a slazení oblíbených nápojů.

 Termín ,,umělá sladidla“ přitom vyjadřuje [2] [3]: 

  • náhrady cukru
  • nízkokalorická sladidla
  • bezkalorická sladidla

Mezi nejznámější umělá sladidla patří aspartam, sacharin, sukralóza, případně acesulfam draselný. Jaké jsou mezi nimi rozdíly? V následujících řádcích se dozvíte všechny potřebné informace o 4 nejpoužívanějších umělých sladidlech. [2]

Brusel prozkoumá bezpečnost sladidla aspartam

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Nejznámější umělá sladidla

Na trhu je možné najít několik umělých sladidel, která se odlišují vlastnostmi, ale také použitím. Jako složku potravin je dnes najdete skoro všude, a proto je dobré je znát.

1. Sacharin

Sacharin je nejstarší umělé sladidlo, které v roce 1879 úplnou náhodou objevil Constantine Fahlberg. Po celodenní práci v laboratoři si mladý doktorand neumyl ruce a při pojídání rohlíku si uvědomil, že chutná sladčeji. Mohly za to zbytky uhelného dehtu, které se z jeho rukou dostaly na pečivo, a tak vznikl sacharin. [1]

Sacharin je asi 300krát sladší než stolní cukr. Barevné sáčky sacharinu najdete v kavárnách i u nás. Jako složka jiných potravin se sacharin nachází ve žvýkačkách, dietních nápojích, džemech a v kosmetice. [4] [5] 

V 70. letech byl sacharin označen za nebezpečný. Později však více než 30 studií potvrdilo jeho bezpečnost pro člověka. I díky těmto studiím je dnes na trhu a patří mezi nejpopulárnější umělá sladidla. [6]

Brusel prozkoumá bezpečnost sladidla aspartam

2. Aspartam

Aspartam v roce 1965 také náhodně objevil chemik James Schlatter, který si olízl prst, když zvedal list papíru. [7] Na trhu se poprvé objevil v roce 1974. Z chemického hlediska je aspartam tvořen dvěma aminokyselinami.

 Je 220krát sladší než běžný stolní cukr, a proto se používá ve slazených nápojích, žvýkačkách, ale také v cereáliích. Nevýhodou je, že se štěpí při vysokých teplotách, proto není vhodný na pečení. Asociace FDA schválila použití aspartamu v roce 1996 v jídlech a nápojích.

 Předcházelo tomu více než 100 laboratorních a klinických studií.  [13] [4] [5] [6] 

Mýty o aspartamu

1. Aspartam a rakovina

Aspartam byl předmětem několika mýtů, které byly vyvráceny. Jeden z nejznámějších tvrdí, že aspartam zvyšuje riziko rakoviny.

 Podle oficiálního vyjádření Národního institutu pro výzkum rakoviny (NIC) – aspartam nevstupuje do krevního oběhu a nemá dopad na orgány.

 V roce 2007 byla provedena rozsáhlá studie, která nedokázala spojitost mezi aspartamem a vznikem rakoviny. [12] [15]

2. Aspartam a cukrovka

Další známý mýtus tvrdí, že aspartam způsobuje glukózovou intoleranci a cukrovku.

 Asociace, jako FDA, Americká diabetická asociace a Americká srdeční asociace vydaly prohlášení, že normální konzumace aspartamu nemá vliv na glykemický index ani chuť k jídlu.

 V roce 2014 byla provedena studie, která měla za cíl zjistit, zda má aspartam vliv na hladinu cukru v krvi. Výsledky neprokázaly žádné změny hladiny cukru během jeho konzumace. [12] [16]

Brusel prozkoumá bezpečnost sladidla aspartam

3. Aspartam a přibírání

Aspartam prý způsobuje nárůst hmotnosti, alespoň tak to tvrdí další z mýtů. Četné studie však potvrzují, že nezpůsobuje přibírání. Jako náhrada cukru ve vysoce kalorických jídlech může právě naopak podpořit redukci hmotnosti. Mýty, že umělá sladidla způsobují větší chuť na sladké, nejsou podloženy důkazy. 

Studie z roku 2012 zkoumala 4 různé nápoje a jejich vliv na ukládání tělesného tuku. Jeden byl cukrem slazený nápoj, druhý aspartamem slazený nápoj, třetí nápoj bylo polotučné mléko a čtvrtý voda. Výsledky nápoje s obsahem aspartamu byly velmi podobné jako u vody. To znamená, že aspartam nezpůsobuje přibírání a ani zvýšení množství tělesného tuku. [12] [16]

4. Aspartam a bolesti hlavy

Aspartam způsobuje bolesti hlavy. Další mýtus o aspartamu, o kterém studie prokázala, že je nepravdivý. Výzkum byl realizován na lidech, kteří uváděli opakované bolesti hlavy po konzumaci aspartamu. Vědci použili metodu slepého ochutnávání. 35% účastníků mělo bolesti po aspartamu, ale 45% mělo bolesti po placebu. [14]

Brusel prozkoumá bezpečnost sladidla aspartam

3. Sukralóza

Sukralóza byla objevena v roce 1976. Za jejím odhalením stojí vědec, který špatně pochopil zadané instrukce. V potravinách se sukralóza vyskytuje poměrně často. Najdeme ji v jogurtech, dietních nápojích nebo v sirupech. [4] [5] [8] 

Sukralóza vzniká vícekrokovým chemickým procesem z cukru. Je zhruba 600krát sladší než stolní cukr a přitom je bezkalorická.

Její klíčovou výhodou je odolnost vůči vysokým teplotám, a proto se používá při pečení nebo slazení horkých nápojů.

[4] Pokud se chcete o sukralóze dozvědět více, přečtěte si náš článek- Sukralóza – umělé sladidlo a jeho vliv na zdraví.

4. Acesulfam draselný

Acesulfam draselný je přibližně 200krát sladší než sacharóza, a tudíž klasický cukr. Pro svou hořkou pachuť je často kombinován s dalšími sladidly, jako je aspartam nebo sacharin. 

Zajímá vás, jestli i Ace-K byl objeven vlivem náhody? Opravdu byl, a to Carlem Klaussem v roce 1967. [4] [5] Oficiálně povolen je od roku 1983 a jeho bezpečnost potvrzuje více než 90 studií. Acesulfam draselný můžete najít v dietních nápojích, ledových čajích nebo nakládané zelenině. [5] [6]

Brusel prozkoumá bezpečnost sladidla aspartam

Pro lepší orientaci v rozdílech mezi umělými sladidly, uvádíme tuto tabulku:

 Kódové označeníÚroveň sladkosti (v porovnání s cukrem)Použití v potravináchVhodné na pečení a vařeníRok vzniku
Acesulfam draselný E 950 200x sladší slazené nápoje, ledové čaje, nakládaná zelenina ano 1967
Aspartam E 951 220x sladší slazené nápoje, žvýkačky, cereálie ne 1965
Sacharin E 954 300x sladší žvýkačky, dietní nápoje, džemy, kosmetika ano 1879
Sukralóza E 955 600x sladší jogurty, slazené nápoje, sirupy ano 1976

Jsou umělá sladidla škodlivá?

Kde se vzaly pochybnosti o umělých sladidlech? Existují studie, které poukazují na škodlivé účinky umělých sladidel. Většina z nich má však nedostatky. Byly realizovány na zvířatech, používají malé vzorky, velmi vysoké dávky nebo jsou jejich výsledky statisticky nepodstatné. [17] 

Proto se nemusíte obávat. Na trhu dostupná sladidla jsou důkladně prozkoumána a jejich bezpečnost byla potvrzena mnoha studiemi. Dostat na trh nové umělé sladidlo bez schválení příslušných úřadů není možné. Podobně jako jiné přídatné látky, i sladidla podléhají hodnocení bezpečnosti.

 V Evropské unii se o regulaci přídatných látek stará Evropská komise, Evropský parlament a Rada Evropské unie. Komise a členské státy rozhodují, které přídatné látky budou používány, a v jakých množstvích. Pracují pouze s relevantními důkazy, které schválí zdravotní nezávadnost potraviny.

 [18] 

Rozsáhlé výzkumy potvrdily bezpečnost 6 nízkokalorických sladidel v Evropě a USA. Patří mezi ně aspartam, sacharin, sukralóza, acesulfam draselný, ale také neotam a stévie, která však patří mezi přírodní náhražky cukru. U každého z těchto sladidel byla stanovena doporučená denní dávka. [17] 

Brusel prozkoumá bezpečnost sladidla aspartam

Denní dávka umělých sladidel

Podobně jako jiné doplňky stravy i umělá sladidla mají denní povolenou dávku, kterou se nedoporučuje překročit. V tabulce uvádíme optimální dávku nejznámějších umělých sladidel [4]:

 Denní dávka na 1 kg hmotnostiDenní dávka pro osobu se 60 kgDenní dávka pro osobu s 80 kg
Sukralóza 5 mg 300 mg 400 mg
Sacharin 15 mg 900 mg 1200 mg
Acesulfam draselný 15 mg 900 mg 1200 mg
Aspartam 50 mg 3000 mg 4000 mg

Brusel prozkoumá bezpečnost sladidla aspartam

Vedlejší účinky umělých sladidel

Za zmínku určitě stojí varování před užíváním aspartamu pro lidi se specifickými onemocněními. Aspartamu by se měli vyhnout lidé trpící metabolickou poruchou fenylketonurií a neurologickým onemocněním s názvem opožděná dyskineze. Fenylketonurie je genetické onemocnění, při kterém látka fenylalanin způsobuje vážné zdravotní potíže. 

Fenylalanin není vhodný i pro lidi, kteří trpí zpožděnou dyskinezí. Toto onemocnění je vedlejším efektem léčby schizofrenie. Jeho obsah v aspartamu může způsobovat nekontrolovatelné svalové pohyby typické pro opožděnou dyskinezi. [9] [10] [11]

Nevýhodou u některých umělých sladidlech je jejich hořká pachuť. Aby se tomu předešlo, výrobci používají různé kombinace umělých sladidel. 

Brusel prozkoumá bezpečnost sladidla aspartam

Další nevýhodou jsou jejich vlastnosti při pečení a vaření. Nejsou totiž stejné jako má cukr, a proto může být upečený výrobek světlejší nebo hutný. Na rozdíl od cukru totiž umělá sladidla nedokáží udržet vlhkost. Z toho důvodu pečivo s umělým sladidlem rychleji schne. [19] 

Neustále vycházejí nové výzkumy, které ověřují vhodnost umělých sladidel ještě předtím, než je najdete v obchodech. Umělá sladidla mají své výhody a nevýhody. Pro lidi s intolerancí na glukózu mohou být nutností. Pro ty, kteří chtějí zhubnout, jsou velmi vhodnou alternativou. Dokáží být proto prospěšné i pro sportovce. 

Dozvěděli jste se při čtení tohoto článku vše potřebné o umělých sladidlech? Dokážete nyní lépe rozeznat sacharin, aspartam a sukralózu? Věříme, že jste odpověděli ,,ano“ a tento článek byl pro vás prospěšný. Pokud chcete, aby se pravdu o umělých sladidlech dozvěděli i vaši přátelé, neváhejte a podpořte článek sdílením.

Zdroje:

[1] Harald Sack – Ira Remsen and Saccharin – http://scihi.org/ira-remsen-saccharin/

[2] What are artificial sweeteners? – https://www.webmd.com/diabetes/qa/what-are-artificial-sweeteners

[3] Sanchari Chattopadhyay, Utpal Raychaudhuri, and Runu Chakraborty – Artificial sweeteners – a review – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3982014/

[4] Jenna Fletcher – What are the best sweeteners for people with diabetes? – https://www.medicalnewstoday.com/articles/323469.php

[5] The Skinny On Sweet: The Truth About 4 Common Artificial Sweeteners – https://www.bodybuilding.com/fun/skinny-on-sweet-the-truth-about-4-common-artificial-sweeteners.html

[6] Stevia and Sugar Substitutes – https://www.webmd.com/diet/stevia-sugar-substitutes#1

[7] Vinoy Shrivastava, Tabassum Zafar – Aspartame: Effects and Awareness – https://www.researchgate.net/publication/316545292_Aspartame_Effects_and_Awareness

[8] Hrefna Palsdottir – Sucralose (Splenda): Good or Bad? – https://www.healthline.com/nutrition/sucralose-good-or-bad

[9] Charlotte Lillis – What are the side effects of aspartame? – https://www.medicalnewstoday.com/articles/322266.php

[10] Katherine Zeratsky – My favorite diet soda has a warning about phenylalanine. Is phenylalanine bad for your health? – https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/nutrition-and-healthy-eating/expert-answers/phenylalanine/faq-20058361

[11] Natalie Butler – The Truth About Aspartame Side Effects – https://www.healthline.com/health/aspartame-side-effects

  • [12] Rosanne Rust – Debunking Myths on Aspartame, Part I – https://aspartame.org/debunking-myths-aspartame-part/
  • [13] Debunking 4 Myths About the Causes of Memory Loss – http://perceptabrain.com/blog/memory-loss-causes/
  • [14] Joe Cohen – Artificial Sweeteners: The Good, The Bad, & The Untrue – https://selfhacked.com/blog/interesting-facts-artificial-sweeteners/

[15] Artificial sweeteners do not increase cancer risk – https://www.cancerresearchuk.org/about-cancer/causes-of-cancer/cancer-controversies/do-artificial-sweeteners-cause-cancer

[16] Myth or Fact: Metabolic Syndrome. [https://caloriecontrol.org/myth-fact-metabolic-syndrome/

[17] Kirtida R. Tandel – Sugar substitutes: Health controversy over perceived benefits – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3198517/

[18] Sweeteners – https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/sweeteners

[19] Crystal Ayres – 18 Advantages and Disadvantages of Artificial Sweeteners – https://connectusfund.org/7-advantages-and-disadvantages-of-artificial-sweeteners

Aspartam – Wikipedie

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Aspartam

Strukturní vzorec

Obecné

Systematický název

Ostatní názvy

Racionální název N-L-α-aspartyl-L-fenylalanin 1-methylester

Sumární vzorec

C14H18N2O5

Identifikace

Registrační číslo CAS

22839-47-0

Vlastnosti

Molární hmotnost

294,3 g/mol

Teplota tání

246–247 °C

Hustota

1,347 g/cm3

Není-li uvedeno jinak, jsou použityjednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brusel prozkoumá bezpečnost sladidla aspartam

Aspartam je jedno z nejznámějších umělých náhradních sladidel. Je asi 200krát sladší než sacharóza,[1] bez chuťově výrazných vedlejších pachutí.

Na trhu se objevuje pod různými obchodními značkami (nejznámější je asi NutraSweet, dále pak Canderel, Equal, Fansweet, Irbis). Jeho dopady na zdraví jsou předmětem sporů a spekulací.

Na potravinách bývá označován jako Aspartame, APM nebo E951.

Historie

Aspartam byl objeven ve společnosti Searle v roce 1965 při výzkumu léku proti vředům.[2][3] Od přelomu 60. a 70. let firma Searle prováděla testy s perspektivou pro komerční využití. Poprvé byl schválen v roce 1983 americkým Úřadem pro kontrolu léčiv (FDA, Food and Drugs Administration).

Použití

Aspartamem se v současné době používá jako náhražka cukru v potravinách, především v tzv. nízkoenergetických nápojích a jako korigens v některých tekutých perorálních léčivech a přípravcích pro hygienu ústní dutiny. Aspartam je přísadou ve více než 6 000 druzích potravinářských výrobků.[4]

Vlastnosti

Aspartam je dipeptid, který je složen ze dvou aminokyselin (L-asparagové a L-fenylalaninu), které se běžně vyskytují v bílkovinách v přírodě (přesněji je methylesterem tohoto dipeptidu). Je to bílý krystalický prášek, málo termostabilní, a proto se doporučují jeho kombinace s acesulfamem K.

Protože je teplotně nestálý, nemůže být používán na pečení (těsto se „nenafoukne“ jako při pečení se sacharosou). Aspartam se totiž při teplotách nad 196 °C[5] rozpadne na výchozí složky, a tím ztratí svou sladkou chuť. Z tohoto důvodu se aspartam sype na moučníky až po upečení.

Vzhledem k používání nízkých dávek je jeho kalorická zátěž (0,02 kcal/g[zdroj?]) zanedbatelná. Jedním z metabolitů aspartamu v lidském těle je fenylalanin, je tedy nevhodný pro konzumenty trpící fenylketonurií.
Při dlouhém skladování se aspartam postupně rozkládá a ztrácí svou sladivost.

Tyto látky můžou být i toxické – oddělí se methanolová složka, ovšem ta zcela vytěká.[6] Při teplotě 30 °C se rozkládá jen pomalu, při vyšších teplotách rychleji. Například cola uchovávaná při teplotě 40 °C obsahuje po 8–10 týdnech jen 40 % původního množství aspartamu.

[7][8] Při teplotě 30 °C je třeba k dosažení stejného efektu doby asi 20 týdnů.

Při zpracování je v těle metabolizován jako bílkovina, přičemž vzniká malé množství toxického metanolu.

Z 0,35 l sladkého nápoje vznikne 18 mg methanolu, přičemž maximální doporučená (bezpečná) denní dávka methanolu je podle FDA 7,1 až 8,4 mg na kilogram hmotnosti příjemce (tj. pro 60 kg člověka je to 426 až 504 mg).

[9] Při metabolizaci přírodních sladkých nápojů vzniká metanol také, často ve vyšším množství (ze stejného množství pomerančového džusu vznikne 23 mg metanolu, z jablečného džusu 29 miligramů, z grepového džusu 65 miligramů a z rajčatové šťávy dokonce 107 mg.

Tedy 6× více než z nápoje s aspartamem).[9] Při metabolizaci přírodních sladkých nápojů – na rozdíl od nápojů slazených aspartamem – vzniká ovšem současně i ethanol, který lidský organismus před škodlivými účinky methanolu chrání.

Zdravotní nezávadnost

Aspartam je obsažen prakticky v každém nealkoholickém nápoji s označením „light“ nebo „diet“.

Aspartam byl předmětem polemik a nepravdivých zpráv již od dob svého schválení americkým úřadem pro potraviny a léčiva (FDA) v roce 1974. Kritici tvrdí, že schválení provázel střet zájmů, poukazujíce na kvalitu počátečních výzkumů, jež potvrzovaly bezpečnost aspartamu,[10][11][12] a předložili řadu údajných zdravotních rizik, které mohou být spojeny s užíváním aspartamu.
Platnost těchto tvrzení byla ověřována a následně zamítnuta.[10][13][14]
Použití aspartamu bylo povoleno pro používání do potravin ve více než devadesáti zemích, včetně České republiky,[15][16] s oficiálním stanoviskem FDA, že se jedná o „jednu z nejvíce testovaných přídatných látek, které byly úřadem schváleny“ a bezpečnost aspartamu je „nepochybná“.[17] Dosavadní existující klinické zázemí ukazuje, že aspartam je v množství, které je v současnosti povolené pro použití jako neenergetické sladidlo, naprosto bezpečný.[13] Ovšem i závěry EFSA jsou netransparentní a zpochybňována.[18]

Kumulativní účinky z přijmu vícero potravin, obsahujících Aspartam, nejsou prozkoumány[zdroj?] a u konzumentů většího množství potravin s Aspartamem příjem methanolu může několikrát překročit limit EPA (Environmental Protection Agency).[zdroj?]

Studie provedená v roce 2012 odhalila negativní vliv dlouhodobé konzumace aspartamu na nervovou soustavu krys.[19]

V roce 1984 se objevily zprávy arizonského ministerstva zdravotnictví, že se objem methylalkoholu v Aspartamu při vyšších než obvyklých teplotách zvyšuje nad přípustnou úroveň a stává se toxickým. FDA na to odpověděla, že podobné úrovně methylalkoholu se objevují přirozeně v ovocných džusech a že je tudíž riziko nepodložené.

Běžný nápoj slazený aspartamem (0,35 l) se přemění na 18 mg metanolu, což je příliš malé množství na to, aby mohlo organizmu nějak uškodit. Ze stejného množství pomerančového džusu vznikne 23 mg metanolu, z jablečného džusu 29 mg, z grepového džusu 65 mg a z rajčatové šťávy dokonce 107 mg (tedy 6× více než z nápoje s aspartamem).

[9]

Je potřeba dalších studií ke stanovení pevného závěru ohledně jeho škodlivosti, množství studií nedává jasný závěr a důkazy o jeho škodlivosti jsou prozatím kontroverzní.[20]

Snášenlivost

Aspartam je velmi nebezpečný při poruchách enzymatické činnosti, které jsou příčinou onemocnění zvaného fenylketonurie (PKU). Osoby postižené touto nemocí nemohou v těle přirozenou cestou snižovat látky, které vznikají z aspartamu (aminokyselina fenylalanin). Aspartam obsahuje mimo jiné právě fenylalanin, který při zmíněné nemoci tělo nedokáže zpracovat.

Vysoká koncentrace fenylalaninu v krvi tak může způsobit poškození mozku.[21] U citlivějších osob se použití aspartamu mohou objevit silné bolesti hlavy. Kromě toho byly zaznamenány bolesti břicha, nevolnost, zmámenost, poruchy vidění, ztráta paměti, deprese a alergie kůže.

Před nedávnem se objevily poznatky, které vyvolaly diskusi o tom, že aspartam je rizikovým faktorem při vzniku mozkových nádorů. [22]

Aspartam neškodí zubům a je vhodný pro diabetiky.[zdroj?]

Kritika

Podle tvrzení v knize Doba jedová od Anny Strunecké (známé jako odpůrkyně přídatných látek v potravinách) byl Aspartam původně vyvinut jako bojová neurotoxická látka.

[23] Měl ovlivňovat myšlení nepřítele na bojišti a v zázemí měl být roznášen kontaminovanou vodou a dlouho trval spor, zda aspartam schválit jako potravinářské sladidlo.

[23] Tyto skutečnosti však nelze ověřit z odborných zdrojů a vyskytují se na konspirativních webových stránkách, odkud je Strunecká čerpala.[9]

Anna Strunecká v knize Doba jedová tvrdí, že náruživý konzument nápojů slazených aspartamem do sebe může dostat až 250 miligramů metanolu denně, což prý 32× překračuje bezpečný limit.

Podle FDA je sice maximální doporučená (bezpečná) denní dávka metanolu 7,1 až 8,4 mg, ale na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud tedy člověk váží 60 kilogramů, je nutné výše uvedené číslo hmotností člověka vynásobit. Toho si zřejmě prof.

Strunecká nevšimla, a proto píše o 32× překročeném limitu.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.sladidla.cz/biomasa.html
  2. ↑ http://www.wnho.net/history_of_aspartame.htm
  3. ↑ http://leda.law.harvard.edu/leda/data/244/Nill,_Ashley_-_The_History_of_Aspartame.html Archivováno 13. 12. 2010 na Wayback Machine – History of Aspartame
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.emulgatory.cz [online]. [cit. 2016-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-31. 
  5. ↑ http://www.bezlepkovadieta.cz/?url=vykricnik&clanek=1804
  6. ↑ Perry R. H., Green D. W.: Perry’s chemical engineers’ handbook, 1998.
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.mcshelle.dk [online]. [cit. 2009-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-28. 
  8. ↑ Archivovaná kopie. dorway.com [online]. [cit. 2009-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-21. 
  9. ↑ a b c d e http://vtm.e15.cz/kontroverzni-ecka-je-ale-aspartam-opravdu-skodlivy – Kontroverzní éčka. Je ale aspartam opravdu škodlivý?
  10. ↑ a b GAO 1987. „Food Additive Approval Process Followed for Aspartame“ Full GAO Report United States General Accounting Office, GAO/HRD-87-46, June 18, 1987
  11. ↑ SUGARMAN, Carole. Controversy Surrounds Sweetener. pqasb.pqarchiver.com. Washington Post, 1983-07-03, s. D1–2. Dostupné online [cit. 2008-11-25]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  12. ↑ Henkel J. Sugar substitutes. Americans opt for sweetness and lite. FDA Consumer Magazine. DIANE Publishing, 1999, s. 12–6. Dostupné online. ISBN 9781422326909. PMID 10628311. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. ↑ a b Magnuson BA, Burdock GA, Doull J, et al.

Umělá sladidla: s minimem kalorií, ale pro děti stejně nevhodná

Sladidla jsou všeobecně chápána jako „lehčí“ varianta cukru, sladí totiž několikanásobně více, takže jich můžeme použít mnohem méně. Známý aspartam je zhruba 200krát sladší, novější sukralóza dokonce 600krát. A tak jsou hojně využívána.

A také hojně kritizována. Odpůrci aspartamu tvrdí, že způsobuje zažívací i psychické potíže a možná má i další rizikové vlastnosti. Na internetu najdete mnoho informací o tom, že toto sladidlo má dokonce rakovinotvorné účinky.

Většina žen zajásala, když se na trhu objevily lehké varianty „těžkých“ oblíbených colových nápojů. Aby také ne, v jednom litru se skrývá 108 gramů cukru, což je zhruba 27 kostek. Light varianta neobsahuje cukr žádný, u těch, kteří se stále perou s kily navíc, tak vyhrála na plné čáře.Ale pozor, že je něco dietní, neznamená, že to je také zdravé. Množství sladidel a éček jistě odsoudí nejeden milovník bioproduktů. Ale studie neprokázaly, že by sladidla měla nějaký negativní účinek na lidské zdraví.Coca-Cola však obsahuje také kyselinu fosforečnou, která už prokazatelné účinky na lidské zdraví má. Snižuje pH, a tím negativně působí na zubní sklovinu. Zhoršuje také využití vápníku v organismu. Zejména pro děti tedy není vhodná, v nízkém věku může ohrozit správnou výstavbu kostí.“Pokud nedokážete bez podobné tmavé tekutiny vydržet, sáhněte po kofole bez cukru. Ta totiž kyselinu fosforečnou neobsahuje,“ radí Iva Málková ze společnosti STOB (Stop obezitě). Oba nápoje obsahují kofein. V jiných nápojích jinak kyselina fosforečná příliš běžná není, v námi sledovaných produktech ji obsahoval jen jeden: Aquila Aquabeauty

Faktem však je, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) na základě mnohých testů v minulých letech aspartam označil za neškodný.

Ale další testování pokračuje. Brusel pověřil před několika měsíci potravinový úřad, aby dále zkoumal možné negativní dopady používání aspartamu na těhotné ženy. Chce po něm také, aby jeho experti prověřili nejisté informace spojující toto umělé sladidlo se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny.

Proč tolik kritiky?

Jana Dostálová z Ústavu chemie a analýzy potravin kritiku kolem tohoto sladidla nechápe. „Aspartam je složen ze dvou aminokyselin, které jsou běžně obsaženy v potravě.

Vyhýbat by se mu měli pouze lidé trpící fenylketonurií, tedy metabolickou poruchou, při které tělu vadí jedna složka aspartamu. Je pravda, že při štěpení vzniká metylalkohol, který je jedovatý, ale ta množství jsou strašně malá.

Daleko více ho vzniká při štěpení jedné složky vlákniny v lidském organismu. Pokud lidé budou konzumovat rozumné množství těchto sladidel, nic jim nehrozí,“ dodává Dostálová.

Dále radí, aby rodiče výrazně snížili používání sladidel a cukrů u dětí. „Neměli bychom je zvykat na sladkou chuť. Samotný cukr nepotřebujeme, slouží pouze jako zdroj energie,“ vysvětluje Dostálová.

Fruktóza sladí více

Klasický cukr (řepný), tedy sacharóza, je složen z glukózy (hroznového cukru) a fruktózy (ovocného cukru). Samotná fruktóza má vyšší sladivost, proto jí stačí méně, a snižuje tak kalorickou hodnotu nápoje či jídla. Při dietách se však i jí raději vyhněte. Za nízkokalorickou ji rozhodně označit nelze.

Klasické cukry mají takzvaně plnou chuť, tu sladidla postrádají. Proto se často kombinují s nějakým běžným cukrem, zvýší se sice částečně energie, ale chuť je zachována. Naopak sladidla, na rozdíl od cukru, nezpůsobují tvorbu zubního kazu.

Připravte si nápoj doma

Jak se cukrům a sladidlům vyhnout? Pijte samotnou vodu, a pokud vám nechutná, vylepšete si ji.

Stačí nakoupit citrony, limetky, pomeranče a čaje různých příchutí. Právě voda s citronem, ledem a mátou je velmi oblíbeným nealkoholickým nápojem v letních měsících. Skvěle chutná i voda, do které vymačkáme limetku či pomeranč.

„Lidé mají podvědomě radši lehce kyselou chuť, proto si citronovou šťávou rádi vodu dochucují,“ konstatuje Iva Málková ze společnosti STOB. Pokud vám chybí sladká chuť, doporučuje naředit například kofolu bez cukru se sodovkou a citronem – chutná prý ještě lépe. Díky němu zajistíte tělu dostatek vitaminu C, který má navíc antioxidační účinky.

Aspartam – hořká pravda o tomto toxickém sladidle

Cukr je v posledních desetiletích nahrazován ve stovkách druhů potravin umělým sladidlem aspartamem, který přišel na trh v roce 1965. Do té doby se používal hlavně sacharin.

Zatímco oficiální statistiky uvádějí, že konzumace aspartamu způsobila v USA smrt pouhých 300 lidí, a proto je stále považován za bezpečný, jiní vědci i lékaři přesvědčivě dokazují, že aspartam je sladidlo, které poškozuje zdraví a zabíjí. Molekula aspartamu má velice temnou a spletitou historii, která vrhá světlo na praktiky v zákulisí americké společnosti.

Nejrůznější intervence a zájmy politiků, armády a tajných služeb, farmaceutických společností a velkých potravinářských koncernů po dvě desítky let soupeřily o to, zda tato látka zůstane v arzenálu bojových chemických látek, které zcela nepozorovaně dokáží ovlivnit nervovou činnost člověka, vyvolat ztrátu paměti a navodit stav známý jako AN, nebo zda se stane levným sladidlem, které zvýší zisky mnoha potravinářských koncernů.

Po zahřátí aspartamu na 30 °C vzniká metanol. Metanol se v těle oxiduje na kyselinu mravenčí a neurotoxin formaldehyd. Množství metanolu vznikajícího z aspartamu není malé: jeden litr perlivého nápoje oslazeného aspartamem obsahuje asi 56 mg metanolu. Náruživí konzumenti takových nápojů mohou denně pozřít až 250 mg metanolu, což 32x přesahuje bezpečný limit pro metanol. Je všeobecně známo, že metanol poškozuje oční nervy a může vyvolat slepotu. Například nezralá nervová tkáň plodů a kojenců metanol nedokáže tolerovat.

  • Profesor John Olney ve svých studiích prokázal, že aspartam poškozuje mozek, jak laboratorním zvířatům, tak dětem

Aspartam působí na spojeních nervových buněk v mozku a vyvolává jejich nadměrné dráždění, vedoucí až k odumření neuronů. U laboratorních potkanů vyvolávalo podávání aspartamu vznik nádorů v mozku. Tyto nežádoucí účinky zpočátku zbrzdily prvotní nadšení pro využití aspartamu v potravinářském průmyslu, vedly však k jinému nápadu: byl předložen v seznamu nových bojových chemických látek. Vědělo se, že aspartam způsobuje bolesti hlavy, změny nálady, závratě, zejména deprese, nespavost, může vyvolat slepotu a narušuje inteligenci a krátkodobou paměť. Přesto v r. 1996 bylo povoleno používat aspartam ve všech druzích potravin. Publikace vědců, které uváděly nepříznivé vedlejší účinky aspartamu, byly ve vědeckých časopisech odmítány, mnohé výsledky byly zfalšovány, nebo se ztratily, někteří badatelé zemřeli a na trh bylo uvedeno sladidlo BEZPEČNÉ JAKO MATEŘSKÉ MLÉKO.

Již v původních experimentech profesor Olney pozoroval, že podávání aspartamu vyvolává u pokusných zvířat také obezitu a cukrovku. To bylo potvrzeno v řadě jiných laboratořích. A přesto je aspartam dodáván do „dietních“ nápojů a potravin pro diabetiky, přesto je doporučován v redukčních dietách. Aspartam vyvolává nadměrné přejídání.

V klinických pozorováních u lidí bylo prokázáno, že kromě uvedených problémů vyvolává dlouhodobá konzumace aspartamu poškození trávicího ústrojí, zažívací problémy, nevolnost, poškození jater a ledvin, bolesti hlavy, zvýšený příjem jídla, rozostřené vidění, nespavost, hyperaktivitu, poruchy nálady, deprese a zvýšený sklon k sebevražednosti, ztrátu energie a únavu, bolesti svalů a kloubů, poruchy sluchu a riziko vzniku rakoviny.

Italští vědci z Evropské nadace pro onkologii a ekologické vědy v roce 2010 zveřejnili studii uskutečněnou na osmnácti stech laboratorních krysách. Tvrdí v ní, že aspartam je rakovinotvorný. Zpráva agentury AFP říká: „Sladidlo je schopno vyvolat lymfomy a leukémie u krysích samiček, a to i tehdy, je-li podáváno v dávkách velmi podobných denní dávce schválené pro člověka“.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *