Módní teoretička Jana Máchalová: Trh je přesycen a móda nudí
Lidí, kteří by více než rok dopředu věděli, co se za dvě sezony objeví v řetězcích a obchodech, není v Česku mnoho.
Módní teoretička Jana Máchalová ale díky svým pravidelným návštěvám zahraničních veletrhů, studiím estetiky a dlouholeté publikaci textů o módě dokáže i k modernímu potisku na tričku přiřadit jeho inspirační zdroj. V jejím bytě se stejně jako v jejím vyprávění propojuje dnešní estetika s historií.
Po starém koberci chodí v kožených pantoflích s bambulkou, výstřelkem posledních veletrhů, a zatímco píše další knihu o slavných italských vilách, má na stole odložený časopis Vogue.
-
Módní teoretička Jana Máchalová: Trh je přesycen a móda nudíMódní teoretička Jana Máchalová: Trh je přesycen a móda nudí
Módní teoretička Jana Máchalová: Trh je přesycen a móda nudíMódní teoretička Jana Máchalová: Trh je přesycen a móda nudíJaké materiály byly na posledních veletrzích k vidění? U italských firem dominoval len, bavlna a hedvábí, ale také ve směsích se syntetickými vlákny, která pomáhají zlepšit užitné vlastnosti.
Letní tvídy a melanže doplňovaly síťoviny a krajky buď tkané, takzvané madeiry, nebo pletené, imitující háčkování, žakáry kombinující mat a lesk. Safari styl a vojenskou tematiku zastupovaly kepry, plachtoviny nebo denimy.
Mladá móda pracuje se syntetikou, jako jsou dutá vlákna, mikrovlákna, a daleko více experimentuje. Objevují se pláště s papírovým omakem, nylony nebo vysoce pružné pánské klasické typy tkanin ve sportovním střihu.
Vzory se často po několika sezonách opakují, nyní jsou tu opět drobné eternely – kravatové vzory u košil či výrazné tužkové pruhy a kuchyňská kára. V tiscích převažovaly květiny ve stylu neo-hippies. Připomínal se i arabský svět s geometrickými motivy.
Co z takových materiálů návrháři tvoří? Siluety jsou na jedné straně hodně poddimenzované, tedy velmi vyštíhlené, nebo naopak objemné, až se v nich člověk ztrácí. Nabízejí se bombardérské bundy, parky s kapucemi a široké kalhoty „Marlene Dietrich“.
Ale všimla jsem si i architektonického pojetí oděvu, velkých barevných ploch kombinovaných s transparentními na halenách a šatech. I tradiční trenčkotové pláště jsou velmi objemné. Sport proniká do neformální módy už léta, ale nyní infikuje i oděvy z luxusních materiálů – inspirace vychází ze sportovních dresů, ale materiál je klasický, nebo naopak.
Také ještě stále funguje heslo, že „intimní se stává veřejným“. Komplety ve stylu spodního prádla jsou určeny na běžné denní nošení. Luxus podtrhují hedvábné žakárové kombinézy a maxišaty či tvídové kostýmy z ušlechtilé, nadýchané vlny typu Chanel. Důležité jsou doplňky z perel, výšivky. Jsou tu i kabelky „pompadurky“, připomínající dvůr Ludvíka XV.
i secesi, kdy byly tyto malé váčky v módě, neboť tehdy dámy nepotřebovaly velké kabely, do kterých se vejde i nákup. Typicky dámské tašky, takzvaná psaníčka, nosí dnes pod paží i elegantní muži – jen trochu větší.
Návrháři si také pohrávají s různými tvary rukávů – používají klínové, raglánové, kimonové, dvoudílné, zvonové, s velkými manžetami, kaskádové. Módní trendy se projevují i v detailech, jako jsou ostruhy na botách, manžety zdobené krajkou, různé šňůrky a zdrhování. Nechybí inspirace riviérou 30.
let, kdy pláže navštěvovala smetánka, bohatí obchodníci a spisovatelé, setkáváme se i s inspirací baletem Le Train Bleu (Modrý vlak) z roku 1925, pro nějž tvořila kostýmy Coco Chanel. Proto lze v trendech vidět šaty bez ramínek, vesty, pantofle, vaky a ledvinky namísto kabelek, turbany nebo sárí.
Jak se v nových trendech projevila barevnost? Výrazně. Neonové odstíny se objevují v architektonickém tvarování, kdy je oděv sestaven z barevných bloků. Následují je velmi tiché pastelové odstíny – namodralé, narůžovělé, béžové – a vážou se vždy ke stylu, jehož tvarování je velmi jednoduché.
Pak tu jsou barvy sportovní – odstíny modrých, červených, žlutých. Důležité jsou i barevné kombinace, v nichž se propojuje například temně zelená s hnědorezavou, hnědožlutou a růžovočervenou. Pokud jde o vzory, tak z předchozí sezony doznívá námořnický styl, ručníkové smyčkové froté a vše, co připomíná život na pláži.
Velkým tématem je také mořský svět, vzory z flóry i fauny, listy, stromová kůra, ptáci a šelmy. Pak se v módě objevují květiny, tapetové vzory z počátku minulého století, stylizované zjednodušené kvítky. Ty pokrývaly celé výstaviště a spolu s nimi další naivistické vzory připomínající 60. léta – hruštičky a jablíčka.
Nechyběly proužky všech dimenzí, vlajky a vojenské symboly nebo vliv Japonska a Číny, který se projevuje inspirací starými japonskými tisky, barevnými dřevořezy ukijo-e, grafickými listy malířů z 18. století, např. Utamary a Kunasada, nebo čínskou flórou a faunou s figurálními náměty z tradiční umělecké tvorby.
V mladé módě panuje naprostý chaos, který se projevuje divokou barevností a záplatovanými vzory – patchworky. Nic se nerespektuje, ozývá se neo-kýč z 80. let minulého století. Svět komiksu se propojuje se světem hudby, s hudebními festivaly, mixem punku, ravers a kawaii girls.
Pro mladou módu stále zůstávají důležité tenisky, třeba zdobené falešnými drahokamy, což už kdysi předvedl Marc Jacobs.
Objevily se na módním veletrhu i nové technologie? Například 3D tisk? Toho jsem si opravdu nevšimla.
Musím říci, že oblečení vyrobené s pomocí technologie 3D, o níž se hovořilo před několika lety jako o velkém boomu a jejíž průkopnicí byla především návrhářka Iris van Herpen, si kvůli ceně může dovolit jen málokdo.
Při výrobě není možné použít všechny druhy vláken, problém je například nejen s polypropylenem, ale i s přírodními vlákny. Polypropylen se chová neklidně, takzvaně vlasuje.
Přírodní vlákna zase nelze roztavit na tak vysokou teplotu a ve 3D tisku s nimi není možné docílit stejného vzhledu jako při technologiích klasické výroby. Nejsem ale znalec této problematiky, a tak jsem se donedávna domnívala, že 3D technologie je alespoň v obuvnickém průmyslu daleko rozšířenější. Zdá se, že tomu tak není.
O vývoji textilních technologií toho víte spoustu. Sama jste autorkou dvou patentů. Kdysi, když jsem pracovala ve Státním výzkumném ústavu textilním, jsem přehled měla. A moje patenty? Spíše jsem si přála navrhnout krásnou textilii, nerespektovala jsem osvědčené metody svých zkušených kolegů a vyšlo to.
Pracovala jsem tehdy v oddělení pletotkanin – to byla nová technologie, při níž se do osnovy útek (pozn. red. nit, která se provléká osnovou a v textilii stabilizuje polohu osnovních nití) zaplétal. Použila jsem v osnově velmi silnou vlnu, dvě stě tex (pozn. red. tex označuje jemnost příze), čemuž měla odpovídat síla útku.
Kdybych použila silný útek, byla by syntetika viditelná. Proto jsem tehdy použila úplně nejslabší útek – myslím, že to bylo jen deset tex. Šéf zuřil. Textilie na potahy měla mít výborné vlastnosti vůči oděru. Zdálo se mu, že tenký útek se brzy prodře. Ale štěstí mi přálo, útek se do osnovy zaryl, a byl proto proti oděru odolný.
Autorkou sice jsem, ale při vypracování patentu jsem spolupracovala s dalšími kolegy.
Čím to, že současné módní trendy jsou tak pestré? Vedle námořníků je to safari i luxusní sportovní oblečení. To kdysi v módě nebývalo. Jen do 80. let. Pak se do módy začaly dostávat subkultury. Začal s nimi pracovat Gianni Versace, Jean-Paul Gaultier a další velcí návrháři.
Zmocnili se kultury punku i rastafariánů a dostali je do běžné módy pro širokou veřejnost. Důležité také tehdy bylo otevření veletrhu v Paříži, kde se móda pro mladé prezentovala zcela novým způsobem. Namísto přehlídek se tam odehrával balet a na molu jezdili skejťáci. První rok ještě firmy nabízely kolekce v obrovském stanu obklopeném pavilony veletrhu Prêt-à-porter.
Dnes je tomu tak, že móda pro mladé veletrh Prêt-à-porter pohltila a jednotlivé sekce Who´s Next jsou rozdělené nejen na mladé a divoké, ale i na elegantnější. Mladí lidé módu potřebovali vždy, ale až v 90. letech se na ně začal brát ohled. Módní nabídka je dnes široká také proto, že firmy potřebují prodávat. Vymýšlejí proto stále něco nového a jiného.
Ale to vede k tomu, že trh je zaplaven, dochází k přesycení a únavě. Móda nudí, jak poznamenávají mnozí mladí lidé.
O módních trendech a jejich tvůrcích píše Jana Máchalová ve své knize Budiž móda. Knihu v roce 2012 vydalo nakladatelství Brána
Zároveň se návrháři neustále ohlížejí do minulosti. Proč to dělají? Moderní svět dospěl do postmoderní podoby, kola moderny se zadrhla a návrháři jsou vyčerpaní. Neobvyklým způsobem proto kombinují dávno objevené.
Sice se do minulosti vracíme, vykrádáme kulturní skříně, ale nikdy už si staré šaty z 60. let neoblékneme. Není to jen kvůli váze materiálu, ale také bychom vypadali jako babičky, kterým už stačí jen vlastní skříně.
Dnes se díky novým technologiím výroby a směsím s novými typy syntetiky dociluje daleko nižší hmotnosti. Vlna v kombinaci s nylonem je odolnější proti oděru a lehčí.
Nové úpravy zase zvyšují funkčnost, odolnost proti teplotám i nepromokavost, proto se na výrobu látek nepotřebují tak hutná a těžká vlákna. Technologie se posouvají dopředu a návrháři používají retro náměty jen jako inspiraci.
Existuje retro, které z módy nevyjde nikdy? Určitě punk. Vždy z něj čerpali přední návrháři haute couture, protože v něm byla jistá provokace. Musím říct, že Malcolm McLaren byl opravdu inovativní. Dokázal si dělat legraci ze všeho a všemu se vysmíval. Myšlenku provokace pak dovedl do módy pro snoby John Galliano nebo Alexander McQueen.
Galliano mě svými nacistickými výroky naštval, je to hloupý opilec, ale na jeho obranu musím říct, že když si vybral nějakou ikonu, tak o jejím životě věděl všechno. Vždy se do toho ponořil a znal celou historii. Vadí mi, když dnes návrháři nějaký nápad převezmou a ani nevědí odkud. Myslí si, že vytvořili žhavou novinku, a přitom je to třeba už otřepané klišé.
Co takhle návrháři nejčastěji vykrádají? Značky Dior, Chanel a především surrealistické náměty. Ty jsou od Elsy Schiaparelli, která s nimi začala. Po válce si ale nechtěl nikdo hrát, a tak surrealismus skončil, aby se navrátil v 80.
letech v bombastické podobě. Byly to například klobouky ve tvaru křesla od Karla Lagerfelda nebo šaty se šupinami připomínající rybu od Yvese Saint Laurenta.
Později z námětů Elsy Schiaparelli čerpal zase Alexander McQueen pro první kolekci v domě Givenchy.
Jaké náměty převezmou současní návrháři do dalších kolekcí? Velký dopad bude mít na módní scénu určitě nedávná výstava Martina Margiela v Antverpách. Proslavil se jako jeden z prvních ekologů, což současné mladé generaci jen nahrává. Vytvořil šaty z odhozené bižuterie nebo z potrhaných nákupních tašek.
Vzal látku z mola, po němž se sezonu předtím procházely modelky, a udělal z ní kolekci. Ale všechny tyto vychytávky dokázal aplikovat i na ušlechtilé materiály a technologie. To se potvrdilo, když začal pracovat pro modelový dům Hermès a vytvořil víceúčelové oděvy – odepínací rukávy, límce, oboustranné modely.
Odpadový materiál zpracovaný vysokou krejčovinou – to bude ještě velká inspirace.
Připravila: Karolína Krupková, foto: Tomáš Rubín
5. 9. 2017
Zelené oblečení: Módní výstřelek nebo budoucnost?
Češi začínají zjišťovat, že bavlna není jediný materiál, který mohou nosit. I k nám se pomalu šíří biobavlněná mánie a následují další znovuojevené materiály. Mezi ty nejznámější patří konopí, bambus, ramie a sója. My vám tyto materiály představíme.
I Levi Strauss „objevil“ konopí
Konopné textilní vlákno se vyznačuje velkou pevností a odolností, čehož využil i slavný Levi Strauss při výrobě prvních džínsů. Jeho kalhoty byli určeny pro zlatokopy, bylo tedy nutné, aby vydržely dlouhý pobyt ve vlhkém prostředí. Tuto podmínku konopné vlákno velmi dobře splňuje.
Takové vlastnosti už dnes u oblečení nevyhledáváme, ale určitě oceníme jemnost a hedvábný lesk, který mají konopné tkaniny. Pokud trpíte na ekzémy a plísně, pak oceníte antiseptické vlastnosti konopných vláken.
Již v historii byly obklady z konopí přikládány na popáleniny a jiná poranění a pomáhaly urychlovat hojení. Konopná vlákna neobsahují bílkoviny, které tak moc chutnají molům, a tak se o své oblečení nemusíte bát, ani když ho necháte déle ležet ve skříni.
Nyní v létě jistě oceníte i schopnost vláken pohlcovat téměř 100 % UV záření.
Konopí patří mezi jednu z nejstarších užitkových rostlin, které se člověk naučil zpracovávat pro svoji potřebu. První doklady použití konopného vlákna pro výrobu textilu byly objeveny v Číně, velmi pravděpodobně již ve 4. tisíciletí před Kristem. Rostlina byla využívána i jako potravina (z jejích semen se lisoval olej), z odpadních částí rostliny se vyráběl kvalitní papír.
Konopné oblečení je dostupné i v našich končinách, většinou na internetu a téměř bez výjimek pochází z ekologické produkce. Cena je jen o málo vyšší nebo stejná jako u biobavlněného oblečení. Velkou nevýhodou je omezený sortiment, a to nejen u nás, ale i v zahraničí.
Pěstování konopí se ale stává stále populárnějším a můžeme doufat, že sortiment konopných výrobků se bude dále rozšiřovat. Zatím si vyberete spíše pokud hledáte příjemný kousek pro volný čas.
O to sladší ale budou chvíle odpočinku, když je doplníte příjemným pocitem z nošení ekologického a přitom pohodlného oblečení.
Nedostupné ramie
Oděvy z ramie, latinsky zvané Boehmeria nivea, jsou u nás novinkou. Avšak v Číně je ramie již po několik tisíciletí tradičním materiálem pro výrobu textilu. Jedná se o jemné lýkové vlákno, zpracovávané podobně jako konopná nebo lněná vlákna.
Oblečení vyrobené z ramie je velmi odolné a tkaniny se vyznačují vysokým leskem, oproti bavlně však mohou být tužší a pevnější, záleží na typu zpracování a tloušťce vláken.
Díky tomu je možné ramii použít jako materiál pro technické tkaniny i pro tenké letní halenky.
Barva vláken je přirozeně bílá, není tedy nutné chemické bělení. Vlákna ramie jsou antibakteriální a přirozeně bojují proti plísním, jsou tvarově stálá a oblečení díky tomu dlouho vydrží pěkné, nevytahané. Ovšem to je vykoupeno malou elasticitou materiálu a vysokou mačkavostí.
Vlákna jsou také málo odolná proti otěru, silně namáhaná místa se mohou snadno vydřít. To ovšem neplatí pro běžné nošení, jde spíše o extrémní zátěž, jakou je například nošení těžkého batohu při několikadenních túrách. K tomuto účelu lépe poslouží odolnější konopné oblečení.
Další nepříjemností je, že na oblečení z ramie u nás jen tak nenarazíte. Prodává se pouze v několika obchodech a nelze hovořit o širokém sortimentu, můžete pokládat za velké štěstí, když narazíte na vhodný kousek.
Pokud po nějakém toužíte, budete muset vyrazit za hranice nebo zkusit štěstí v zahraničních internetových obchodech.
Hebké, lesklé a přírodní
Další materiály, které si představíme, jsou moderní vlákna z bambusu, dřeva a sóji. Vyrábí se podobně jako umělá vlákna, jejich základ však netvoří ropa, ale hmota získávaná právě zpracováním vhodných rostlin. Výrobní proces je v u všech těchto vláken v podstatě shodný.
Základ tvoří nasekané stonky bambusu nebo dřevo, případně pasta ze sójových bobů. Poté probíhá namáčení ve vodě, ze které se díky celulóze obsažené v bambusu nebo dřevě stane řídká kaše. Ta se poté částečně vysuší a nechá se usadit. Tato hmota je pak základem pro další zpracování.
Na konci procesu pak stojí vlákna na první pohled velmi podobná těm syntetickým. Při výrobě jsou mnohdy využívány agresivní chemikálie, je proto dobré dávat při výběru pozor a všímat si, odkud oblečení pochází.
Určitě se vyplatí připlatit si za kvalitu, kterou zaručuje oblečení vypěstované i zpracované ekologicky.
Zajímají vás potraviny pro třetí tisíciletí? Čtěte náš seriál
Chladivý a lesklý bambus
Bambusová vlákna můžeme označit za žhavou novinku. První výrobky se na trh dostaly před několika lety a bambusové oblečení si rychle získává své příznivce. Je pohodlné, originální a většina výrobků pochází z ekologického zemědělství. Výhody bambusového vlákna jsou především jeho veliká měkkost a jemnost, které se neztrácí ani po opakovaném praní bez použití aviváže. Navíc mají bambusové oděvy hedvábný lesk a příjemně chladí. Celkově se jedná o velmi vhodný materiál na léto, protože krom chladivého efektu dokáže nasát až o 50 % více vlhkosti něž bavlna a má antibakteriální účinek. Oblečení tedy nezapáchá ani v parném létě. Je navíc velmi odolné a udává se, že může mít až třikrát vyšší životnost než bavlněné.
Pěstování bambusu může být navíc dobrým zdrojem příjmů v oblastech tropů a subtropů, kde se jinak těžko hledá zdroj obživy.
Dopřejete – li si tedy na léto pohodlný a chladivý svetřík či tričko z ekologicky vypěstovaného bambusu, nejen že podpoříte tamní obyvatele, ale pomůžete i k ochraně přírody.
Bambus totiž napomáhá obnově tropických ekosystémů a brání erozi půdy, která je velkým nebezpečím v oblastech, kde byli vykáceny pralesy.
Za kolik?
Největší sortiment najdete opět na internetu, většinou se jedná o oblečení ze směsi bambusu a biobavlny v různých poměrech. Ceny se pohybují okolo 600 Kč za tričko s krátkým rukávem, za krátké sportovní kalhoty pak zaplatíte ještě o tisíc korun více.
I když občas můžete narazit na elegantnější kousek, většina bambusového oblečení patří spíše do kategorie sport a volný čas. Právě při sportu totiž maximálně využijete výše zmiňované vlastnosti bambusového vlákna.
Pokud vás ale bambusové oblečení zaujalo a rádi by jste si jeho vlastnosti užili i při společenských příležitostech, pak zavítejte do obchodů s pletacími přízemi.
Na českém trhu je k sehnání poměrně široká škála barev i druhů čistě bambusových, nebo i směsových přízí, ze kterých si určitě vyberete. Jediným omezením potom bude vaše zručnost a fantazie.
Toxický tencel?
Tencel je obchodní název celulózového vlákna Lyocell vyráběného ze dřeva. Technologie výroby je podobná jako u bambusových vláken, častěji jsou ale používány i toxické látky. Je proto potřeba pozorně číst, z jaké produkce a jak vyrobené zboží si kupujete, zvláště pokud máte citlivou pleť. Vlastnosti oblečení z Lyocellu jsou podobné jako u bambusového, což je dáno podobností materiálu i způsobem výroby. Je měkké, hebké a lesklé, má antibakteriální vlastnosti a chladivý efekt. U nás opět není moc rozšířeno, pokud na tencel narazíte, pak většinou ve směsi s bavlnou, nebo vlnou. Za oblečení s přídavkem tencelu zaplatíte zhruba stejně jako za bambusové.
Sójové tričko
Stejně jako bambus a tencel, je i sója vyráběna podobným způsobem, jen zde jsou k výrobě použity sojové boby, nikoliv stonek rostliny. Tkanina je lesklá a splývavá a vyznačuje se vysokou savostí. Díky tomu mají látky ze sóji dobré předpoklady pro barvení.
Navíc jsou antibakteriální (často se jich využívá jako potah matrací) a i jejich údržba, stejně jako u látek z bambusu nebo tencelu, je velmi jednoduchá. Můžete je prát v pračce a oproti bavlně rychle schnou. Sója je většinou používána jako příměs k bavlněným nebo vlněným tkaninám, kde zlepšuje jejich vlastnosti.
Například vlněné svetry s přídavkem sójových vláken jsou mnohem odolnější proti sražení. Pokud milujete hedvábné látky, ale vadí vám, že po navlhnutí se nepříjemně lepí na tělo, pak zkuste právě směs hedvábí a sóji. Takováto látka neztrácí nic z hebkosti a lesku hedvábí, ale i vlhká zůstane krásně splývavá. Nevýhodou sojového oblečení je opět malý sortiment.
U nás je téměř nesehnatelné, v zahraničí je ale výběr o poznání větší. Pokud ale nejste příznivcem nákupů v zahraničí, pak nezbývá než čekat, až se sójová móda rozšíří i k nám.
Modní výstřelek nebo budoucnost?
Moudrost člověka i přírody vytvořila celou škálu textilií s výbornými vlastnostmi. Zatím se ale povětšinou jedná o novinky na našem trhu.
To ale neznamená, že bychom na ně kvůli tomu měli zanevřít, spíše naopak.
Pokud bude poptávka po moderním zeleném oblečení růst stejně rychle jako poptávka po biopotravinách, dočkáme se snad i doby, kdy si budeme moci sestavit celý šatník, který bude přátelský k přírodě i našemu zdraví.
Zelená, žlutá nebo červená: Co o tobě vypovídá barva, do které se oblékáš?
Jsi jako pochodeň zapalující ostatní! Jsi vášnivá, prudká, velmi otevřená, kreativní a neustále nabitá energií. Jdeš za svou vizí a úspěchem, nesnášíš pasivitu a zahálku. Ve Staré Číně znamená slovo „chung“ červená, ale krom toho i dívčí, ženská, svěží, mladá, krásná, šťastná – a také krev… Možná i proto, když se ručičky tvé energie přehoupnou na špatnou stranu, jsi schopná agrese.
Je to barva dvojznačná, červené amulety chránily proti zlým kouzlům, ale současně to byla barva pekla, (zrzavá zvířata byla považovaná za ďábelská a ryšavé vlasy za nešťastné znamení).
Jestli se ti červená vysloveně protiví, může to být „vzkaz“ tvých předků, kteří s ní měli špatnou zkušenost. Za odmítáním červené někdy bývá vyčerpání a frustrace, je to zřejmě známka toho, že jsi dlouhodobě přetížená a jen s vypětím sil zvládáš své úkoly.
Oblíbená barva: Modrá
Modrá je obloha i voda, je to barva božská, na dávných egyptských, mexických a indických malbách jsou bohové modří, modrý je také pták štěstí. Jestli jsi se v téhle barvě zhlédla (zvláště je-li to bleděmodrá), patříš k něžným a plachým romantičkám, které sní i za bílého dne.
A pokud si pro tebe přijede princ na bílém koni, budeš mu oddanou ženou. Určitě jsou ti bližší tradice, než divoké improvizace. Pro své okolí nejsi zrovna čitelná, je ti cizí veřejné probírání intimit a přílišné svěřování, chráníš si soukromí a máš bohatý vnitřní život.
Dáváš přednost tmavěmodré? Pak se často oddáváš rozjímání, někdy i „smutnění“.
Pokud modrou striktně odmítáš, obáváš se podívat do hlubin vlastního nitra a provést sebezpytování. Také je ale možné, že ti jen připadá nudné a svazující být stále v klidu a lpět na neměnnosti.
Zdroj: Shutterstock.com
Oblíbená barva: Žlutá
Tak jako je slunce symbol života a tepla, tak je i žlutá barvou pozitivní a znamená změnu, naději, velké věci na obzoru.
Jestli je ti z barev nejsympatičtější, jsi na tom dobře, povzbuzuje, rozveseluje a navozuje pocit harmonie (žlutou si za svou zvolili buddhisté, kteří mají žlutý úbor).
I bohové jsou často znázorněni na zlatých oblacích a manželská láska byla symbolizována rovněž žlutou (ovšem, stejně tak i žárlivost). Kromě toho však byla žlutá i barvou hanby, žluté šaty měly neprovdané matky, prostitutky, žebráci a malomocní…
Jestli tedy nemáš ani jednu věc v šatníku žlutou, kdo ví, třeba uvízlo ve tvém podvědomí neblahé dědictví z minulosti… Příčinou zanevření na žlutou bývá také zklamání, že ti plány nevyšly a budoucnost vidíš tím pádem temně. Přidáme ještě těžší kalibr: lidé, kteří jsou v depresi, se se žlutou nekamarádí.
Oblíbená barva: Zelená
Začneme trochu morbidně – aztéckým mrtvým panovníkům dávali do těla místo srdce zelený kámen a egyptským zemřelým faraonům zase skarabea zhotoveného ze zeleného smaragdu. Zelená znamenala znovuzrození, jaro, naději a činorodost.
Úsloví „komu se nelení, tomu se zelení“ zní z tohoto pohledu celkem logicky. Zelení se i tvůj šatník? Dáváš tím o sobě zprávu, že jdeš neomylně za svým cílem a každá překážka je pro tebe novou výzvou, se kterou se popereš.
Druzí tě právem oceňují, jen někdy, když to přeženeš, si pomyslí, že jsi zbytečně umanutá a neschopná kompromisů, zkrátka, že musí být vždy po tvém.
O své blízké se staráš pečlivě a s láskou, dávej ale pozor, aby to nesklouzlo k manipulaci a přílišné kontrole.
Odvrácená tvář zelené jí připisuje jedovatost a zákeřnost, zelený je vodník i různá strašidýlka, včetně mimozemšťanů. Takže, pokud bys s chutí vyškrtla zelenou ze seznamu barev, vnímáš silněji její negativní poselství nežli to dobré. Do tvé vnitřní výbavy zřejmě nepatří velká sebejistota a cílevědomost. Zelenou hodnotí nelibě i lidé tělesně slabí, hlavně ti, kteří trpí srdečními chorobami.
Zdroj: Shutterstock.com
Oblíbená barva: Fialová
Jsi zasněná, melancholická, citlivá, umíš druhé okouzlit a toužíš po mystických zážitcích. V každodenním životě jsi poněkud nepraktická, hned chceš to a hned zas ono, neumíš se rozhodnout.
Se svou kůží nejdeš na trh, obklopuje tě tajemno. Fialová má zřejmě co dělat s hormony, protože ji prý mají v oblibě puberťáci, těhulky a pacienti s poruchou štítné žlázy.
A kromě nich také černoši Tanganjiky, Peršané a Indiáni z Brazílie.
Jsi nepřítelkyně fialové? Znamená to, že potřebuješ mít jasno ve všem včetně stálých citů, žádné nekontrolované poryvy u tebe nehrozí.
Oblíbená barva: Hnědá
Jsi realistka se smyslem pro pořádek a tradice, výstřelky jsou ti cizí a za nic na světě by ses nevzdala pohodlí svého s láskou budovaného domova, zaběhnutých zvyků a rituálů. Hnědá je solidní a klidná, konečně tuhle barvu má i země. Hnědou si představ jako přístav, kde u pevniny bez obav přistanou lodě po rozbouřené plavbě.
Nevzala by sis na sebe nic hnědého za žádnou cenu? Pak je v tobě silná touha se lišit od ostatních a být výjimečná. (Ale i výjimečné ženy často milují čokoládu a při mlsání hnědou barvu omilostňují…)
Zdroj: Shutterstock.com
Oblíbená barva: Černá
Podle psychologů celoživotní obliba černé hovoří o nepřijetí sebe sama a o vnitřním konfliktu, černá je předznamenáním zániku a smrti. V pubertě to ale může být zcela jinak, černé oblečení může být výrazem vzdoru vůči autoritám nebo i přechodná móda. A také, mezi námi děvčaty, černá přeci zeštíhluje…
Možná si ale v černé připadáš jako na pohřbu a máš dojem, že tě dělá starší. Zejména lidé energičtí a pozitivní černou moc nemusí, cítí její negativní vibraci. Je příznačné, že tmavé barvy používají při kresbě hlavně nemocní depresí.
Oblíbená barva: Bílá
V bílé chodí kromě doktorů také ženy, které neoplývají velkým sebevědomím a také ty, které úzkostlivě dbají na hygienu. Obecně se soudí, že bílá znamená nevinnost, ctnost a čistotu.
Bílá je barva světla a obsahuje tak vlastně všechny barvy. Aby to bylo ještě zamotanější, znamená jak začátek tak i konec.
V zemích Orientu je bílá barva smutečních šatů při pohřbech, no a my se zase v bílé róbě vdáváme…
První běloši v Africe prý kdysi budili hrůzu, mysleli si, že to jsou zombie z onoho světa, zato Aztékové považovali bílou kůži za božskou. Stejně ale bílá zvířata v bájích zvěstují smrt a ani zjevení bílé paní na hradě není kdovíjak veselý zážitek.
Jestli je ti bílá barva cizí, možná to není tedy jen z důvodu praktičnosti a kvůli tomu, že se „snadno špiní“. Třeba máš s ní spojené trauma z dlouhého pobytu v nemocnici nebo děs z noční můry (kamarádce se zdálo, že ji navštěvuje v noci upír se sinavě bledou tváří – a bílou od té doby vůbec „nemusí“).
Tak co říkáš? Sedí to na tebe? Napiš nám do diskuze, jestli jsme se trefili.
Foto: Shutterstock.com
Oblečení z odpadu? Upcyklace je trend budoucnosti, ale sama si nevystačí
Upcyklace je zjednodušeně řečeno vytváření něčeho nového z materiálů, které jsou už „odepsané“. Spadají do ní jak „ready-made“ umělecká díla (vzpomínáte na pisoár, který v roce 1917 vystavil Marcel Duchamp?), tak nábytek ze starých palet nebo třeba vázy ze starých lahví. A samozřejmě nejrůznější módní projekty, které dávají nový život třeba zbytkovým látkám z textilek.
Právě s těmi pracuje Veronika Hubková – vystudovaná ekonomka, která se dlouhodobě zabývá principy udržitelné módy a hledá cesty, jak je aplikovat do své vlastní módní tvorby. „Čím více jsem nahlížela pod pokličku toho, jak módní průmysl dnes funguje, tím intenzivněji jsem hledala cesty, jak dělat módu jinak. Jak tvořit a neškodit,“ vysvětluje.
Začala se zabývat pojmy, jako je nadvýroba a nadspotřeba a ponořila se hlouběji do problematiky textilního odpadu. „Úplně mě to pohltilo. Když jsem si uvědomila, kolik je odpadního textilního materiálu a také donošených oděvů, práce s novými materiály mi přestala dávat smysl.“ Látky, které už zdánlivě „dosloužily“, podle ní mohou být plnohodnou alternativou k těm novým.
Co textilky vyhodily
|
Chce to trpělivost. „Musíte vynaložit víc času a energie na to, abyste je získali. Já sama se teď soustředím na zbytkové látky z textilních výrob, kterým se říká pre-consumer waste, především na pružnou úpletovou metráž různého složení,“ popisuje Hubková. Z úpletu, který by jinak mohl skončit třeba na skládce nebo ve spalovně, vyrábí trička a mikiny na volný čas.
Upcyklace slaví úspěchy ve Velké Británii, kde se stejným typem „odpadu“ už od roku 1997 pracuje třeba Orsola de Castro, polovina tvůrčího dua From Somewhere a spoluzakladatelka mezinárodní inicativy Fashion Revolution. Návrhář Christopher Reaburn se zase specializuje na netradiční zbytkové materiály – mimo jiné z výroby padáků nebo vojenských uniforem.
Ve Spojených státech se přebytkům z textilních výrob věnuje uznávaná značka Reformation, za kterou stojí losangeleská podnikatelka Yael Aflalo.
Nevyhazuj, ale přešívej
O něco častěji se setkáváme s designéry a značkami, kteří pracují s takzvaným post-consumer waste, tedy nenošenými nebo donošenými oděvy. A ty transformují v úplně nové kusy. Nejde přitom o žádné amatéry: staré oblečení na stylové kousky přeměňuje třeba návrhářka Ľubica Skalská, dvojice WIN WIN love nebo úspěšný projekt Recycle With Love.
I Veronika Hubková se chce na podobný typ materiálů v budoucnu zaměřit.
Kromě svých českých kolegyň totiž fandí i zahraničním značkám, jako je berlínská Schmidttakahashi – i ta tvoří z donošených oděvů a svůj koncept označuje jako „resuscitaci“ nebo „reanimaci“.
Každý kus oděvu podle tvůrců nese určité informace o tom, kdo ho nosil – o jeho figuře, pachu, fyzickému i mentálním postoji, životním stylu. Jejich cílem je pak jeho příběh dotvářet.
Jak to bude dál
Na upycklaci můžete pohlížet jako na uměleckou tvorbu s přesahem, způsob, jak zmenšit ekologickou stopu lidstva, nebo prostě trend, který je právě teď žhavý a aktuální, ale jeho šance na celospolečenský úspěch ukáže teprve čas. Podle Hubkové se v tvorbě návrhářů a značek bude objevovat stále častěji, na stoprocentně upcyklované kolekce ale podle vlastních slov nevěří.
„Do budoucna vidím oděvní tvorbu spíš jako mix všeho: nových materiálů se vzrůstajícím podílem těch recyklovatelných nebo biologicky rozložitelných, užívání metody upcyklace, recyklace nebo techniky zero waste. Řekla bych, že upcyklace tak bude jen jednou z možností, jak vyrábět zodpovědně – k tomu doufejme módní průmysl pomalu spěje,“ uzavírá optimisticky.
Módní trendy pro jaro/léto 2020: Co budeme nosit nadcházející sezónu?
Módní trendy se stále mění a my všichni hledáme oblečení, které bude trendy, bude nám sedět a budeme se v něm dobře cítit. Hlavně, aby nám v šatníku vydrželo co nejdéle. Na jaře 2020 bude móda o něco komerčnější než obvykle.
Trendy se budou zaměřovat spíše na klasiku, než na rozmarné a umělecké výtvory, které by mohly spadat do kategorie „výstřelky“ nebo „nepraktické“. Módními tématy pro jaro 2020 jsou „přirozenost“ a „nositelnost“.
Hlavní trendy budou hladce přecházet do vašeho šatníku a zůstanou v něm i v dohledné budoucnosti.
Některými ze žhavých položek, které budou na jaře v módě, je například jednoduchá modrá košile s knoflíky, malé černé šaty nebo volné oblečení.
Mohito 499 Kč, About You – Guess 2 377 Kč, Zalando – MADDOX 17 400 kč
Touhu po klasičtějších a nadčasových kouscích, která je nyní na vrcholu agendy každé módní kanceláře na světě, je udržitelnost. Dopad módního průmyslu na planetu byl něco, co nemohlo být ignorováno ani během měsíce módy. Udržitelnost bude mít bezpochyby významný dopad na to, jak se budou trendy vyvíjet v příštím desetiletí.
Versace, Valentino, Versace
Tenčí se i hranice mezi ročními obdobími. Kolekce jaro/léto 2020 představují mnoho kousků, které můžete nosit dvanáct měsíců v roce. Na týdnu módy byly například představeny nejen plavky, ale také saka, košile, trenčkoty, úplety či dokonce kabáty. Nakupovat věci, které nemusíte nosit jen v určitém ročním období, také pomáhá k udržitelnosti.
Angel Schlesser, Gucci, Victoria Beckham
Dalším klíčovým tématem módních trendů na jaro je minimalismus 90. let. Toto období bylo zdrojem inspirace po několik sezón. Avšak místo odvážných potisků se designéři pro rok 2020 inspirovali čistými liniemi a jednoduchostí.
Dominuje jednobarevnost. Namísto jasných bílých odstínů budou trendy spíše barvy jako ivory nebo směs slonovinové a bílé. Stejně jako několik sezón předtím budou trendem také neonové barvy, pomerančová, oranžová, odstíny růžové nebo žluté.
- Versace, Isabel Marant, Lacoste
- H&M 899 Kč, Mango 599 Kč, Mohito 999 Kč
Populární budou na jaře 2020 také puntíky. Oblíbené jsou už nějakou dobu, ale letos v létě můžeme tento vzor očekávat daleko častěji. Na týdnu módy své kousky představili například Gucci, Dries Van Noten, Marc Jacobs nebo Balenciaga.
Zara 799 Kč, Mango 799 Kč, H&M 399 Kč
Jendou z klíčových tkanin kolekcí jaro/léto 2020 je kůže. Designéři si hráli se světlejšími odstíny i lehčími kůžemi. Na týdnu módy byly z tohoto materiálu vidět například sukně, šaty i bermudy. Tento typ kraťasů bude také během nadcházejícího ročního období velmi trendy.
Longchamp, Givenchy, Miu Miu
Mohito 249 Kč, Mango, 899 Kč, Answear – Guess Jeans 1 099 Kč
Kolekce jaro/léto 2020 přichází i s řadou volných kalhotových obleků inspirovaných pánským stylem. V roce 2020 půjde o jeden z klíčových trendů pouličního stylu. V módě budou nejen krátké a tříčtvrteční kalhoty, ale součástí obleků budou i již zmiňované bermudy.
Mohito – kalhoty 899 Kč, sako 1 499 Kč, Zara – kalhoty 599 Kč, sako 799 Kč, Mango – sako 2 299 Kč, kalhoty 1 299 Kč
Na jaře a v létě budou zpátky v módě tílka se širokými ramínky. V teplejších měsících se do popředí dostanou bílé šaty. Jednoduché, ale nikdy nudné. Trendy budou mini, midi i maxi. Ve skříni by neměly chybět ani polokošile, které se hodí do práce i pro volný čas.
- Longchamp, Versace, Valentino
- Zalando – Closet 1 990 Kč, Mohito 149 Kč, H&M 1 199 Kč
- Foto: Profimedia