Úvod Wrap Up® Proč naše pytlíky Wrapáčky®
Snižování množství používaných plastových obalů, především jednorázových, je zásadní pro lepší vyhlídky budoucích generací. Nemůžeme naši planetu zatěžovat plasty donekonečna a nemůžeme ignorovat riziko mikroplastů pro naše zdraví.
Přinést si do prodejny vlastní látkový pytlík a pečivo si v něm z obchodu odnést, je jednou z možností, jak igelitové sáčky při nákupu nepoužít vůbec. V pekařství to půjde ještě lépe, protože tam se zboží nemusí u pokladny vybalovat.
Při nákupu se může pytlík nést za šňůrky jako taška na ruce (velké pecny chleba je šetrnější vložit do pytlíku a nést pytlík v nákupní tašce).
Je možné kdekoliv koupit pečivo v papírovém sáčku a do funkčního obalu jej zabalit až doma tak, aby se igelitové sáčky nemusely použít vůbec. A o to se snažíme v rámci našeho firemního hesla Pro svět bez igelitu.
Aby se pečivo tolik nevyhazovalo
Tuny potravin končí v odpadkovém koši a celých 48 % z nich je pečivo! Doporučení odborníků pro uchovávání pečiva doma zní: Zabalit do bavlněné nebo lněné utěrky. Pečivo v nich krásně dýchá a neplesniví (i když záleží také na kvalitě pečiva). Ale bohužel v nich velmi rychle vysychá, tvrdne a okorá. Takže bez igelitového sáčku bude tvrdé a vyhodí se.
Pokud v utěrce putuje „zase“ do igelitového pytlíku, je velká pravděpodobnost, že zplesniví. Je těžké vytvořit obal, ve kterém nebude pečivo plesnivět jako v igelitu a vysychat jako v utěrce. Naše funkční obaly Wrapáčky® jsou kompromisem mezi bavlněnou utěrkou a igelitovým sáčkem.
Prodlouží čerstvost pečiva, zejména chleba, a tím se ho může více zkonzumovat a méně vyhodit.
Chleba je produkt naší země, Boží dar a výsledek nelehké lidské práce. Važme si každého krajíce.
Aby udělaly v kuchyni parádu
Šijeme pytlíky ve třech velikostech, dále na kulatý chleba a na bagetu. Jsou pečlivě ušité českými švadlenkami z kvalitních látek od českých výrobců a můžete si vybrat z mnoha hezkých vzorů a barev – podle vašeho vkusu nebo designu vaší kuchyně. Způsob ušití našich pytlíků máme zapsán jako užitný vzor pod číslem 33007 na Úřadu průmyslového vlastnictví ČR.Pro firmy jako firemní dárky nebo pro pekaře na zviditelnění jejich značky umíme ušít pytlíky na míru nebo s potiskem a označením loga.
Velice děkuji za rychlou odpověď a bleskurychlé naskladnění. Máme od Vás již jeden pytlík a jsme nadšeni, nyní objednávám celé rodině k Vánocům a budu Vás dále doporučovat.Děkujeme za tak skvělé výrobky.
Přeji hezký večer, krásné nadcházející svátky a mnoho prodaných pytlíků v novém roce 2020.
Bohumíra Šustová
O vánocích jsem se stal hrdým majitelem Vašich sáčků na pečivo. A ačkoliv jsem tomu moc nevěřil, tak Vám musím složit obrovskou poklonu. Ty sáčky jsou neuvěřitelné a pečivo je z nich opravdu výborné. Již dlouho jsem něco takového sháněl, protože chleba z igelitu se nedá „žrát“. Ještě jednou velký dík a jen tak dál
S pozdravem Radim Zatočil Chrastava Pokračovat na Vitalia.cz – testy pytlíků Recenze pytlíků na Pekárnománii
Doba bezobalová se blíží. Stále více Čechů nakupuje potraviny do vlastních sáčků
Trend potvrzuje ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. „Roste jak povědomí o problému jednorázových plastů, tak snaha problém řešit komplexně a co nejzajímavější formou. I velcí obchodníci hledají řešení, jak zákazníkům nabídnout alternativu k jednorázovým obalům,“ vysvětluje. V západoevropských státech podle ní začal tento trend o tři čtyři roky dříve.
V Praze od roku 2015 působí organizace a obchod Bezobalu. Systém funguje tak, že si zákazník do určitých obchodů přinese vlastní nádoby, zváží je, opatří štítkem a přímo do nich nakoupí koření, pečivo, čokoládu či kosmetiku a drogistické zboží. „Počet našich zákazníků se zvyšuje,“ uvádí Anna Veselovská z Bezobalu s tím, že shání prostory už pro čtvrtou prodejnu.
Načepovat si prací gel
Obdobný systém zavedl letos v dubnu řetězec dm drogerií. V obchodních centrech na Černém Mostě a Chodově nabízí prodej čisticích a pracích prostředků značky Yellow & Blue, které si zákazníci mohou načepovat do opakovaně použitelných plastových nádob. Společnost do budoucna zvažuje rozšíření na další prodejny, uvedla jednatelka dm drogerie markt Martina Horká.
Prodej zeleniny, ovoce a pečiva do takzvaných ovosáčků zahájil letos jako první z obchodních řetězců Penny Market. „Opakovaně použitelné ovosáčky snižují množství plastů při nákupu,“ uvádí manažer komunikace Tomáš Kubík s tím, že si jej letos zakoupily desítky tisíc lidí.
- Ovosáček není zdarma
Zatímco plastový sáček na jedno použití je zdarma, ovosáček v Penny Marketu stojí 19,90 koruny. Letos v srpnu se obdobnou cestou vydal řetězec Globus, ve kterém stojí látkový ovosáček 9,90 koruny. Makro začalo loni nabízet látkové pytlíky na Slovensku za 1,55 eura, v Česku se k tomu chystá před Vánoci.
„Na základě poptávky jsme nabídku sáčků rozšířili o další velikosti,“ uvedla vedoucí komunikace Makra Romana Nýdrle. Upozornila však, že Makro je velkoobchod, kde lidé nakupují spíše ve větších objemech.
Se zařazením podobného produktu do sortimentu počítají také Billa a Lidl. „Pracujeme na tom, abychom zákazníkům tuto ekologičtější variantu brzy nabídli,“ sdělila vedoucí komunikace Lidlu Zuzana Holá.
Kukuřičné řešení
Několik let už sáčky z vlákna na bázi kukuřičného škrobu nabízí start-up Frusack. „Měsíční výroba se standardně pohybuje kolem patnácti tisíc kusů. Brzy ji však budeme kvůli vyššímu zájmu razantně zvyšovat,“ uvedla Hana Fořtová z Frusacku.
České frusacky jsou k mání také v zahraničí, kromě Slovenska ještě v Německu, Norsku, Rakousku, Maďarsku a ve Francii. „Velkou příležitostí jsou pro nás Spojené státy americké, kde jsme získali obchodní zastoupení a i tam se těšíme zájmu řetězců,“ dodala Fořtová.
Rostoucí zájem nakupovat do opakovatelně použitých sáčků zaznamenaly všechny zmíněné řetězce. „Zákazníkům nebráníme využívat vlastní pytlíky či sáčky, které však musejí být průhledné, aby bylo možné identifikovat zboží na pokladně,“ řekl Kubík z Penny Marketu. „Lidé si vlastní sáčky nosí častěji než dříve. Totéž platí i o vlastních taškách,“ dodala Holá z Lidlu.
- Hygienické nejasnosti
Řetězec Billa upozornil na možnost potíží s přinesenými obaly. „Mohly by znamenat riziko kontaminace výrobku a změny kvalitativních parametrů, komplikovaly by i řešení možných reklamací, za které by nesla odpovědnost Billa,“ vysvětlila manažerka korporátní komunikace Dana Bratánková. Bylo by podle ní třeba legislativně upřesnit hygienické požadavky na výrobky určené pro styk s potravinami.
„Legislativa nezakazuje spotřebiteli vybrané ovoce, zeleninu nebo pečivo vložit při nákupu do přineseného obalu pro opakované použití,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Problematikou obalů, které si přinesou zákazníci, se zabývá ministerstvo životního prostředí a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „SZPI nevidí problém u potravin, které nepodléhají zkáze.
Jedná se o ovoce, zeleninu, pečivo, ale třeba i oleje.
U potravin podléhajících zkáze inspekce zvažuje hygienická rizika i možná řešení k jejich eliminaci, dále s ní o tom jednáme,“ vysvětlila Dominika Pospíšilová z MŽP bez dalšího upřesnění.
- „Ministerstvo životního prostředí i SZPI pomáhají, abychom definovali pravidla pro to, kdy je možné vlastní obaly používat a kdy už ne,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
- Obálky na padesát cest
Trend znovu použitelných obalů proniká také do doručování zásilek. Letos v červenci vstoupil na trh s odolnými obálkami start-up RepeteBox, který uspěl v projektu Rozjezdy pro začínající podnikatele. Ve zkušebním provozu jej teď využívají e-shopy Alza.cz, Ajdu.cz a e-půjčovna Ebuu.
„Obal je navržený tak, že jej lze znovu použít, aniž by se otevíráním roztrhl či nevratně zdeformoval. Způsob využití závisí na byznys modelu zákazníka,“ vysvětlil autor nápadu Richard Bystřický s tím, že jeden obal zvládne padesát cest. Start-up zatím vyrábí několik stovek RepeteBoxů a pracuje také na krabicích pro opakované doručování.
| Plastové výrobky na jedno použití zakazuje směrnice, kterou letos schválila Evropská unie. Týká se to například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků, k nimž existují ekologičtější alternativy. Na evropskou iniciativu navazuje kampaň českého ministerstva životního prostředí Dost bylo plastu, která firmy vyzývá ke snižování množství obalů. Možností je mnoho, uvádí Jana Krebsová z ministerstva životního prostředí: „Za jediný rok se v Česku například spotřebuje až dvacet tisíc tun plastového nádobí.“ |
Bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravinářských ..
V důsledku vzájemného působení obalu a potraviny dochází vždy k transportu hmoty mezi obalem a balenou potravinou.
Tento proces je obousměrný, avšak ze zdravotního hlediska je významný přestup hmoty z obalového materiálu do potraviny, jehož důsledkem je nežádoucí kontaminace potraviny složkami obalů.
K uvolňování látek z obalového materiálu do potraviny může docházet v důsledku migrace nebo koroze obalového materiálu.
Z uvedeného je zřejmé, že pro balení potravin je třeba používat obalové materiály vyšší kvality v porovnání s obaly určenými pro balení ostatního zboží. Proto je nejen v ČR a ostatních členských státech Evropské unie, ale i ve většině vyspělých zemích, zaveden systém kontroly kvality a zejména bezpečnosti obalových prostředků, které přicházejí do kontaktu s potravinami.
Obaly pro potraviny patří do široké skupiny materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, které jsou regulovány jednotnou neboli harmonizovanou evropskou legislativou.
V legislativě Evropské unie (EU) jsou stanovenapravidla všeobecného rozsahu, která se vztahují na všechny materiály a předměty pro styk s potravinami, tedy i na potravinářské obaly.
Při jejich důsledném dodržování a správné aplikaci je zaručeno, že spotřebitel se nemusí obávat, že by koupil balenou potravinu, která by byla pro něho nebezpečná z důvodu nevhodného obalu.
V Evropské unii se na všechny materiály určené pro styk s potravinami a výrobky z nich vztahuje jednotné, ve všech státech EU přímo aplikovatelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami (dále jen FCM) [1].
Toto nařízení stanovuje jednotná pravidla a požadavky pro všechny výrobce, dovozce, distributory, ale i kontrolní orgány členských států Evropské unie.
V tomto rámcovém nařízení jsou stanoveny zejména obecné zásady bezpečnosti a inertnosti (odolnosti vůči vnějším vlivům) všech FCM. Inertnost výrobku v tomto kontextu znamená odolnost materiálu výrobku vůči balené potravině.
Zásady stanovené v nařízení Evropského palamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 požadují, aby materiály:
- neuvolňovaly své složky do potravin v množstvích, která by mohla ohrozit lidské zdraví,
- nezpůsobovaly nepřijatelnou změnu ve složení potravin a zhoršení jejich chutě a vůně, případně aby potraviny ovlivnily svým nepříjemným pachem.
Tato legislativa dále specifikuje:
- zvláštní pravidla pro nové inovativní typy materiálů, označované jako aktivní a inteligentní materiály,
- pravomoci Evropské komise zavést další specifická opatření EU pro konkrétní materiály uvedené v příloze č. I tohoto nařízení (např. pro plasty, včetně recyklovaných plastů, keramiku, celofán, sklo, pryže a elastomery, atd.),
- postup pro posuzování bezpečnosti látek používaných při výrobě FCM, při němž významnou roli při hodnocení zdravotních rizik zaujímá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) [2], zřízený Evropskou komisí,
- pravidla pro označování včetně značení výrobků pojmenováním v souvislosti s jejich použitím (např. jako kávovar, lahev na víno nebo polévková lžíce) nebo povinnosti označit výrobky pro styk s potravinami jednotným grafickým symbolem,
- požadavky ohledně povinné dokumentace o shodě a sledovatelnosti výrobku.
- Obrázek: Grafický symbol pro výrobky určené pro styk s potravinami.
- Pro bezpečnost a stálou kvalitu potravinářských obalů a dalších předmětů pro styk s potravinami je klíčovým požadavkem zavedení a udržování systému správné výrobní praxe a dodržování hygienických požadavků při jejich výrobě.
V Evropské unii je tato povinnost vyrábět obaly pro potraviny ve shodě s požadavky správné výrobní praxe stanovena nařízením Evropské komise (ES) č. 2023/2006 [3].
Výrobci potravinářských obalů musí zajistit a prokázat při výrobě shodu s požadavky tohoto nařízení prostřednictvím:
- prostor vhodných k danému účelu a znalostmi kritických výrobních fází obsluhujícím personálem,
- zavedením dokumentovaného systému jakosti a systému kontroly jakosti a bezpečnosti,
- nastaveného systému výběru vhodných výchozích surovin pro výrobní proces s ohledem na bezpečnost a inertnost finálních produktů.
Pravidla správné výrobní praxe se vztahují na všechny fáze celého výrobního procesu.
Právní předpisy EU pro specifické materiály nebo konkrétní chemické látky
Kromě obecných právních předpisů, které musí být dodrženy u všech FCM, se na některé z nich vztahují ještě specifická evropská opatření. Jedná se o tyto materiály určené pro styk s potravinami:
- keramiku,
- celofán,
- plasty (včetně recyklovaných plastů),
- aktivní a inteligentní materiály,
- laky a povrchové úpravy na bázi epoxidových pryskyřic (omezení pro obsah a uvolňování bisfenolu A a některých jeho derivátů)
Zdravotní požadavky na obaly z plastů
V současné době je nejlépe a nejhlouběji propracovaným specifickým opatřením v rámci EU nařízení Evropské komise č. 10/2011 o plastech a předmětech z nich [4].
Toto nařízení obsahuje požadavky na složeníplastů a výrobků z nich, včetně zavedení jednotného pozitivního seznamuUnie pro chemické látky (monomery, a další vstupní látky a přísady), které je možnépři výrobě plastů pro styk s potravinami používat.
Nařízení Evropské komise č. 10/2011 také stanovuje pravidla pro posuzování bezpečnosti plastů a předmětů z nich pomocí migračních testů, včetně podmínek pro jejich laboratorní provádění. Dále stanovuje náležitosti vydání „prohlášení o shodě“ výrobcem, dovozcem či distributorem, jako nástroj pro deklaraci shody výrobku s legislativními požadavky.
K základním kritériím inertnosti a bezpečnosti plastů, které musí být důsledně dodržovány a plněny, patří zejména specifické migrační limity (dále jen SML).
SML je definován jako maximální množství látky či skupiny látek, které se může uvolnit z obalu do potravin a kdy je ještě bezpečně zaručeno, že tyto látky nemůže i při dlouhodobé expozici poškodit lidský organismus.
Jedná se o množství, které je pro spotřebitele zcela bezpečné.
Dalším bezpečnostním kritériem je limit pro celkovou migraci.
Limit celkové migrace je pro všechny plastové výrobky univerzální, jeho hodnota je 60 mg/kg potraviny a znamená, že obsah všech látek, které se uvolní z plastu do potraviny, nesmí překročit tuto limitní hodnotu.
Toto kritérium je v podstatě parametr inertnosti nebo-li odolnosti obalu či předmětu vůči potravině, která je v něm balena nebo s níž přichází do styku.
Kritérii zdravotní nezávadnosti použitých plastů či výrobků z plastů, jsou právě již výše zmíněné specifické migrační limity pro jednotlivé látky, označované zkratkou SML. Tyto specifické limity jsou stanovovány na základě hodnocení zdravotních rizik konkrétních chemických látek.
Při hodnocení zdravotních rizik se v prvé řadě berou do úvahy výsledky toxikologických studií dané látky, její nebezpečnost a míra expozice, zejména expozice lidského organismu z přijmu této látky dietou, tj. s potravinami a pokrmy, včetně nápojů a pitné vody.
Do úvahy se však bere i její výskyt v dalších složkách životní nebo pracovního prostředí a pravděpodobnost expozice lidského organismu z těchto zdrojů.
V případě, že se jedná o velmi nebezpečnou chemickou látku, není buď tato látka do potravinářských obalů povolena vůbec, nebo v případě její technologické nevyhnutelnosti při výrobě obalů, nesmí být v hotovém výrobku/obale přítomna nebo se nesmí do potravin uvolňovat ve zjistitelných (detekovatelných) množstvích.
Využití recyklovaných materiálů při výrobě obalů
Strategie přechodu z lineární ekonomiky na cirkulární/oběhové hospodářství, která nese základní myšlenku, co nejlépe využívat stávající zdroje, má dopad i na výrobu a používání obalů. V současné době je stále větší snaha využívat recyklované materiály i pro výrobu potravinářských obalů a dalších předmětů pro styk s potravinami.
Používání recyklovaných materiálů pro výrobu potravinářských obalů však může představovat významné zdravotní riziko, protože recyklované materiály mohou být kontaminovány neznámými, často velmi nebezpečnými, pro lidský organismus toxickými, chemickými látkami.
Proto Evropská komise nařízením (ES) č. 282/2008 [5] stanovila pravidla pro recyklované plasty. Evropská komise v nařízení stanovila, že všechny recyklační technologie a procesy musí být nejprve posouzeny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.
Ten na základě vyhodnocení rizika pro lidské zdraví, vydá odborné stanovisko, které bez informací, označených žadatelem jako důvěrné, zveřejní na svých webových stránkách.
Na základě tohoto stanoviska Evropská komise vydáním a zveřejněním svého rozhodnutí schválí používání recyklovaného plastu z konkrétního recyklačního procesu pro výrobu obalů či dalších předmětů pro styk s potravinami za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí.
Důraz je samozřejmě kladen vždy na ochranu zdraví spotřebitelů. Ochrana zdraví pro hodnocení bezpečnosti jak konvenčních, tak i recyklovaných či alternativních materiálů, je vždy na prvním místě.
V současné době se stále více ukazuje jako problém například používání nevhodných sběrových papírů pro výrobu papírových a kartonových obalů, a to kvůli uvolňování některých karcinogenních, mutagenních látek či látek toxických pro reprodukci. V posledním desetiletí se ukazuje, že významným zdravotním problémem pro populaci se stává expozice lidského organismu látkami označovanými jako endokrinní modulátory.
Na uvolňování všech těchto vysoce nebezpečných látek se v současnosti klade při posuzování bezpečnosti výrobků a při zajištění ochrany zdraví spotřebitelů čím dál větší důraz.
Zdravotní nezávadnost a bezpečnost pro zdraví lidské zdraví je vždy na prvním místě. Cena obalů ani jeho atraktivita při hodnocení bezpečnosti nemůže být nikdy nadřazena ochraně zdraví.
Vnitrostátní právní předpisy členských států EU
V legislativě Evropské unie (EU) jsou stanovenapravidla všeobecného rozsahu, která se vztahují na všechny materiály a předměty pro styk s potravinami, včetně potravinářských obalů. Právní předpisy EU mohou být doplněny národními právní předpisy členských států, v případě, že nebyla stanovena pro jednotlivé materiály konkrétní pravidla EU.
Jako příklad lze uvést neexistenci legislativních požadavků EU pro obaly z papíru a lepenky, dále z kovů a slitin, skla či pro tiskové barvy používané k potisku obalů. Právě pro zajištění bezpečnosti na evropské úrovni neregulovaných materiálů mají některé členské státy stanoveny vlastní požadavky nebo doporučení.
Mezi tyto státy patří i Česká republika.
V ČR je v současnosti základním právním předpisem pro výrobky přicházející do styku s potravinami zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů [6].
Jeho prováděcím předpisem, specifikujícím konkrétní požadavky a limity pro materiály a výrobky přicházejícími do kontaktu s potravinami a pokrmy, je vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 38/2001 Sb.
, o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy [7].
Na závěr je nezbytné zmínit, že harmonizace základní legislativy Evropské unie je velice žádoucí, protože umožňuje uznávání zahraničních atestů, které byly vypracovány v souladu s předpisy EU, i v České republice.
Gestorem za implementaci legislativy EU pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami do národní legislativy ČR je Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Na stránkách Evropské komise je k dispozici aktuální seznam států, které mají přijaty národní předpisy pro některé, na úrovni EU neregulované, materiály pro styk s potravinami. Tyto i další užitečné informace o FCM lze nalézt na webových stránkách Evropské komise, konkrétně v sekci Chemical Safety [8]. Zde jsou také uvedeny odkazy na všechny příslušné právní předpisy.
Úřední kontroly a dozor nad trhem, síť národních referenčních laboratoří
Kontrola nad dodržováním právních předpisů v oblasti FCM je odpovědností členských států. Jejich příslušné orgány kontrolují dokumentaci od výrobců či dovozců FCM, navštěvují jejich výrobní či skladovací prostory a odebírají v nich nebo přímo z trhu vzorky výrobků za účelem provádění laboratorních testů.
Na úrovni členských států v tomto ohledu pomáhají kontrolním orgánům národní referenční laboratoře (NRL).
Naopak všem NRL, které podle evropského práva musí být určeny v každém členském státě EU, poskytuje vědeckou a technickou pomoc referenční laboratoř Evropské unie pro materiály určené pro styk s potravinami (EURL FCM).
EURL FCM společně se všemi NRL členských států tvoří síť špičkových laboratoří a to nejen svým vybavením, ale zejména svými znalostmi, které jsou prohlubovány na každoročních společných workshopech a plenárních zasedáních, kde jsou probírána a řešena aktuální témata na celoevropské úrovni.
Dozorovými orgány v této oblasti na území ČR jsou podle zákona č. 258/2000 Sb. [6] krajské hygienické stanice jako orgány ochrany veřejného zdraví.
Krajské hygienické stanice mají ve své působnosti pravomoc, ale hlavně povinnost, kontrolovat v rámci státního zdravotního dozoru výrobce, dovozce a distributory nejen konečných potravinářských obalů, ale i meziproduktů určených k jejich výrobě, tzn. výrobce granulátů, fólií, tiskových barev, barvicích prostředků, adheziv, laků atd.
U výrobců potravin, kteří spadají do kompetence Státní zemědělské a potravinářské inspekce [9], dozorují obaly inspektoři SZPI, kteří si ke kontrole v případě potřeby mohou přizvat i pracovníky krajských hygienických stanic.
U výrobců potravin, které spadají do kompetence Státní veterinární správy [10], provádějí kontrolu potravinářských obalů podle vzájemné dohody pracovníci krajských hygienických stanic.
Související odkazy
Bez obalu a na váhu. Vrací se staré způsoby nakupování do lahví a pytlíků
Než se na tržištích nebo v kamenných obchodech začalo vážit na kila a měřit na metry a litry, obchodníci prodávali plátno na lokte, sáhy nebo pídě. Vážili máslo, mouku a další zboží na libry a loty a tekutiny odlévali na mázy. Lidé si zboží odnášeli v papírovém sáčku, v ošatce, košíku nebo bandasce.
Obaly a balení potravin mají dlouhou historii. Kdysi lidi poživatiny zkonzumovali tam, kde je našli.
Když už si uměli ledaco vypěstovat nebo odchovat, zásobili sami sebe v „místě bydliště“ a pro uchovávání používali přírodní materiály: vydlabanou tykev, dřevo, škeble a lastury, listy, spletené traviny nebo zvířecí orgány.
Ze zplstěných vláken vyráběli vaky nebo pytle. Rudy, ze kterých se daly zhotovit slitiny a hrnčířství nabídly další možnosti úschovy a balení.
Papír, sklo, kovy, plechovky
V Číně se používaly archy zpracované kůry z moruše k zabalení potravin už v období 100 – 200 let před n. l. Během dalších patnácti století se výroba papíru zdokonalila a přenesla na střední Východ a do Evropy.
První listy papíru se od těch dnešních dost lišily. Tvořily se z vláken lnu a později ze starých lněných hadrů. Teprve v roce 1867 posloužila dřevovina jako surovina k výrobě papíru.
Následovaly papírové sáčky, pytle, krabice a krabičky.
- Do obalu o objemu 1 litr se vejde:
- rýže basmati 790 gpohanka 730 gvločky jemné 480 gmouka hladká 700 gčervená čočka 850 gmandle 600 gkokos 400 grozinky 640 g
- cukr 850 g
Výroba skla jako odnož hrnčířství se objevila už 7 000 let před. n. l., v Egyptě se rozjela ve velkém až o 5 500 let později. Pak už trvalo jen 300 let, kdy se sklo začalo lisovat do forem ve tvaru šálků a mís. Když Féničané vynalezli dmuchavku, urychlili tím nejen výrobu skla, ale také umožnili vyrábět zaoblené tvary nádob.
První bezpečné uchování potravin v kovových plechovkách ve Francii na začátku 19. století inicioval Napoleon Bonaparte. Tuby jako obaly na potraviny dostaly prostor v 60. letech 20. století.
Doba plastová
Plasty jsou nejmladším materiálem, který se běžně používá na obaly a balení. Jsou tu s námi od 19. století. Kdo smýšlí ekologicky, snaží se jejich používání omezit. A někteří přichází s nápady, jak zamezit plýtvání.
Ondřej Tesař je manažerem obchodu, který prodává zboží na váhu do znovupoužitelných obalů: „Zkušenosti jsme sbírali v zahraničí, kde už podobné bezobalové obchody léta fungují.
Zákazník si u nás může zboží dobře prohlédnout, dokonce očichat nebo ochutnat, prostě ví, co kupuje. Bezobalový nákup začíná už doma.
V klidu si vyberte z našeho sortimentu, můžete se nechat inspirovat přiloženými recepty a přečíst si o nutričních a zdravotních přínosech surovin. Napíšete si, kolik čeho potřebujete a podle toho zvolíte vhodné obaly.“
V obchodě Bez obalu totiž stojí police plné skleněných nádob s luštěninami, ořechy, sušeným ovocem, kořením, prostě vším, co lze uchovávat bez chlazení.
V čem nákup odnést? V plastových krabičkách, dózách nebo sklenicích, ve kterých doma potraviny skladujete. V obchodě vám je naplní.
Přijít můžete i s látkovým pytlíkem, který jste si sami ušili, je skladnější a můžete ho nosit pořád u sebe. Do třetice jsou to papírové obaly.